Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483160 [id] => 15483160 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kadmium [uri] => Kadmium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Cd [3] => | protonové číslo = 48 [4] => | nukleonové číslo = 66 [5] => | název = Kadmium [6] => | latinsky = Cadmium [7] => | nad = [[Zinek|Zn]] [8] => | pod = [[Rtuť|Hg]] [9] => | vlevo = [[Stříbro]] [10] => | vpravo = [[Indium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-43-9 [15] => | skupina = 12 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | obrázek = Cadmium-crystal_bar.jpg [21] => | popisek = Kovové kadmium [22] => | emisní spektrum = Cadmium spectrum visible.png [23] => | vzhled = Stříbřitě lesklý kov [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 112,411 [26] => | atomový poloměr = 151 pm [27] => | kovalentní poloměr = 144±9 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 158 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d¹⁰ 5s² [30] => | oxidační čísla = '''+II''',+I [31] => [32] => | skupenství = Pevné [33] => | krystalografická soustava = Šesterečná [34] => | hustota = 8650 kg/m³ [35] => | tvrdost = 2 [36] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [37] => | teplota tání = 321,07 [38] => | teplota varu = 767 [39] => | molární objem = [40] => | skupenské teplo tání = 6,21 kJ·mol−1 [41] => | skupenské teplo varu = 99,87 kJ·mol−1 [42] => | tlak syté páry = [43] => | rychlost zvuku = (při 20 °C) 2310 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 26,020 J·mol−1·K−1 [45] => | elektrická vodivost = [46] => | měrný elektrický odpor = 72,7 nΩ·m (při 22 °C) [47] => | tepelná vodivost = 96,6 W⋅m⁻¹⋅K⁻¹ [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = [50] => | elektronegativita = 1,69 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 867,8 kJ·mol−1 [54] => | ionizační energie2 = 1631,4 kJ·mol−1 [55] => | ionizační energie3 = 3616 kJ·mol−1 [56] => | iontový poloměr = [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 106 [60] => | značka = Cd [61] => | výskyt = 1,25% [62] => | poločas = >4,1×10²⁰ roku [63] => | způsob = [[Uvolnění pozitronu|β⁺]][[Uvolnění pozitronu|β⁺]] [64] => | energie = 2,770 [65] => | nukleonové číslo produktu = 106 [66] => | značka produktu = [[Palladium|Pd]] [67] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [68] => | nukleonové číslo = 107 [69] => | značka = Cd [70] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [71] => | poločas = 6,5 hodin [72] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [73] => | energie = 1,417 [74] => | nukleonové číslo produktu = 107 [75] => | značka produktu = [[Stříbro|Ag]] [76] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [77] => | nukleonové číslo = 108 [78] => | značka = Cd [79] => | výskyt = 0,89% [80] => | poločas = >4,1×10¹⁷ roku [81] => | způsob = [[Uvolnění pozitronu|β⁺]][[Uvolnění pozitronu|β⁺]] [82] => | energie = 0,272 [83] => | nukleonové číslo produktu = 108 [84] => | značka produktu = [[Palladium|Pd]] [85] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [86] => | nukleonové číslo = 109 [87] => | značka = Cd [88] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [89] => | poločas = 462,6 dnů [90] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [91] => | energie = 0,214 [92] => | nukleonové číslo produktu = 109 [93] => | značka produktu = [[Stříbro|Ag]] [94] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [95] => | nukleonové číslo = 110 [96] => | značka = Cd [97] => | výskyt = 12,49% [98] => | počet neutronů = 62 [99] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [100] => | nukleonové číslo = 111 [101] => | značka = Cd [102] => | výskyt = 12,8% [103] => | počet neutronů = 63 [104] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [105] => | nukleonové číslo = 112 [106] => | značka = Cd [107] => | výskyt = 24,13% [108] => | počet neutronů = 64 [109] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [110] => | nukleonové číslo = 113 [111] => | značka = Cd [112] => | výskyt = 12,22% [113] => | poločas = >7,7×10¹⁵ roku [114] => | způsob = [[Záření beta|β⁻]] [115] => | energie = 0,316 [116] => | nukleonové číslo produktu = 113 [117] => | značka produktu = [[Indium|In]] [118] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [119] => | nukleonové číslo = 113 [[Jaderný izomer|m]] [120] => | značka = Cd [121] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [122] => | poločas = 14,1 roku [123] => | způsob = [[Záření beta|β⁻]] [124] => | energie = 0,580 [125] => | nukleonové číslo produktu = 113 [126] => | značka produktu = [[Indium|In]] [127] => | způsob2 = [[Vnitřní konverze|γ^IT]] [128] => | energie2 = 0,264 [129] => | nukleonové číslo produktu2 = 113 [130] => | značka produktu2 = Cd [131] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [132] => | nukleonové číslo = 114 [133] => | značka = Cd [134] => | výskyt = 28,73% [135] => | poločas = >6,4×10¹⁸ roku [136] => | způsob = [[Záření beta|β⁻]][[Záření beta|β⁻]] [137] => | energie = 0,540 [138] => | nukleonové číslo produktu = 114 [139] => | značka produktu = [[Cín|Sn]] [140] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [141] => | nukleonové číslo = 115 [142] => | značka = Cd [143] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [144] => | poločas = 53,46 hodin [145] => | způsob = [[Záření beta|β⁻]] [146] => | energie = 1,446 [147] => | nukleonové číslo produktu = 115 [148] => | značka produktu = [[Indium|In]] [149] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [150] => | nukleonové číslo = 116 [151] => | značka = Cd [152] => | výskyt = 7,49% [153] => | poločas = 3,1×10¹⁹ roku [154] => | způsob = [[Záření beta|β⁻]][[Záření beta|β⁻]] [155] => | energie = 2,809 [156] => | nukleonové číslo produktu = 116 [157] => | značka produktu = [[Cín|Sn]] [158] => }} [159] => | R-věty = {{ R|23 }} {{ R|25 }} {{ R|33 }} {{ R|45 }} {{ R|50/53 }} [160] => | S-věty = {{ S|1/2 }} {{ S|22 }} {{ S|35 }} {{ S|45 }} {{ S|46 }} {{ S|61 }} [161] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS06}}{{GHS08}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Cadmium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23973 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [162] => }} [163] => '''Kadmium''' (chemická značka '''Cd''', {{Vjazyce|la}} ''Cadmium'') je měkký, lehce tavitelný, [[jed|toxický]] [[Kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást různých slitin a k povrchové ochraně jiných kovů před korozí. Vzhledem k jeho toxicitě je jeho praktické využití omezováno na nejnutnější minimum. [164] => [165] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [166] => Je to typický kovový prvek bíle stříbrné barvy. Za teplot pod 0,517 K je [[Supravodivost|supravodičem I typu]]. Byl objeven roku [[1817]] německým chemikem Friedrichem Stromeyerem. Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony ve sféře d. Ve sloučeninách se vyskytuje téměř pouze v mocenství Cd²⁺, sloučeniny Cd⁺ jsou silně nestálé. [167] => [168] => V silných minerálních kyselinách je kadmium dobře rozpustné za vývoje plynného [[vodík]]u. Na vzduchu je kovové kadmium stálé, ale v atmosféře [[kyslík]]u je možné jej zapálit za vzniku oxidu kademnatého CdO. [169] => [170] => Kadmium přechází do ovzduší ve formě těkavých sloučenin již při teplotě 480 °C. [171] => [172] => == Výskyt a výroba == [173] => [[Soubor:2005cadmium.PNG|náhled|vlevo|Těžba v roce 2005]] [174] => V [[zemská kůra|zemské kůře]] je kadmium vzácným prvkem. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,5 mg/kg. I v mořské [[voda|vodě]] je jeho koncentrace značně nízká – 0,11 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom kadmia přibližně 36 miliard atomů [[vodík]]u. [175] => [176] => V přírodě se kadmium vyskytuje jako příměs rud [[zinek|zinku]] a někdy i [[olovo|olova]], z nichž se také společně získává. K oddělení kovů se vzhledem k poměrně nízkému bodu varu používá [[destilace]]. [177] => [178] => Pouze v západoevropských zemích se ho dostává do ovzduší přibližně 350 t ročně{{Doplňte zdroj}}. Oblasti zvláště ohrožené tímto kovem jsou Japonsko a Střední Evropa{{Doplňte zdroj}}. [179] => [180] => == Využití, sloučeniny == [181] => [[Soubor:NiCd various.jpg|náhled|vlevo|Ni-Cd baterie]] [182] => Díky prokázané toxicitě kadmia převládá v současné době tendence k jeho nahrazování jinými kovy všude tam, kde je to technicky a ekonomicky možné. [183] => [184] => Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve velmi často používáno jako antikorozní ochrana především pro [[železo]] a jeho slitiny. Galvanické kadmiování různých pracovních nástrojů a železných součástek sloužilo jako vysoce účinná ochrana před atmosférickou [[koroze|korozí]]. [185] => [186] => Kadmium je nezbytné pro výrobu [[nikl-kadmiový akumulátor|nikl-kadmiových akumulátorů]], kde slouží jako materiál pro zápornou elektrodu. Kromě některých technických nevýhod je i toxicita kadmia důvodem pro stále klesající maloobchodní nabídku NiCd baterií. [187] => [188] => ===== Slitiny ===== [189] => Velmi významné využití nachází kadmium doposud při výrobě [[pájka|pájek]]. Jedná se přitom o slitiny kadmia se [[stříbro|stříbrem]], [[cín]]em a [[zinek|zinkem]], které mají velmi dobré mechanické vlastnosti – pevnost a houževnatost sváru, ale i velmi dobře vedou elektrický proud. Díky tomu jsou i přes nepříznivé zdravotní účinky kadmia stále hojně využívány v elektronickém průmyslu. Je však zřejmé, že legislativa [[Evropská unie|Evropské unie]] brzy zakáže kompletně používání pájek s obsahem kadmia v elektrotechnické výrobě. [190] => [191] => Kadmium ve slitině se stříbrem bylo materiálem pro kvalitní [[Elektrický kontakt|kontakty]] elektrických [[Elektromagnetické relé|relé]]. [192] => [193] => Direktiva unie RoHS (Restriction of Hazardous Substances) použití kadmia v elektroprůmyslu zakazuje. [194] => [195] => Slitiny kadmia mohou být součástí [[Regulační tyč|regulačních]] tyčí v jaderných reaktorech, kadmium patří mezi látky silně pohlcjící neutrony. [196] => [197] => ===== Sloučeniny ===== [198] => Z dalších sloučenin kadmia má největší praktický význam sulfid kademnatý [[Kadmium žluté světlé|CdS]], intenzivně žlutá sloučenina slouží při výrobě malířských [[pigment]]ů jako kadmiová žluť. Uplatnění měla i při výrobě [[Obrazovka|CRT]] televizních obrazovek, kde je součástí luminoforů v množstvích do 5 %. Jde o polovodivý materiál, jehož vodivost roste s osvětlením, což se využívá při výrobě [[Fotorezistor|fotoodporů]]. Jako [[polovodič]] typu n nanesený v průsvitné vrstvě na poloodič typu p vytvořil jeden z prvních fotovoltaických článků.{{Citace periodika [199] => | příjmení = Reynolds [200] => | jméno = D. C. [201] => | příjmení2 = Leies [202] => | jméno2 = G. [203] => | příjmení3 = Antes [204] => | jméno3 = L. L. [205] => | titul = Photovoltaic Effect in Cadmium Sulfide [206] => | periodikum = Physical Review [207] => | datum vydání = 1954-10-15 [208] => | ročník = 96 [209] => | číslo = 2 [210] => | strany = 533–534 [211] => | doi = 10.1103/PhysRev.96.533 [212] => | url = https://link.aps.org/doi/10.1103/PhysRev.96.533 [213] => | datum přístupu = 2020-11-26 [214] => }} [215] => [216] => Oxid kademnatý ([[Oxid kademnatý|CdO]]) je rovněž polovodič typu n. Využívá se jako tenká vodivá vrstva ve fotodiodách, fototranzistorech, fotorezistorech a fotovoltaických článcích. [217] => [218] => Jako [[Kadmium červené|červené]] případně [[Kadmium oranžové|oranžové]] barvivo se používá sulfoselenid kademnatý (zbarvení podle množství selenu). [219] => [220] => Telurid kademnatý (CdTe) je rovněž polovodivý, využívá se jako absorpční vrstva pro tenkovrstvé solární [[Fotovoltaický článek|články]].{{Citace elektronického periodika [221] => | příjmení = Biello [222] => | jméno = David [223] => | titul = Solar Power Lightens Up with Thin-Film Technology [224] => | periodikum = Scientific American [225] => | url = https://www.scientificamerican.com/article/solar-power-lightens-up-with-thin-film-cells/ [226] => | jazyk = en [227] => | datum přístupu = 2020-11-26 [228] => }} [229] => [230] => Uhličitan kademnatý se vyskytuje zřídkavě jako bílý až bezbarvý minerál Otavit (objeven v r. 1906 v Namibii). [231] => [232] => == Zdravotní rizika == [233] => {{neověřeno část}} [234] => [[Soubor:Hawleyite.jpg|vlevo|200px|náhled|žlutý malířský pigment, CdS]] [235] => Kadmium patří mezi několik málo prvků, jejichž vliv na zdravotní stav lidského organismu je jednoznačně negativní.{{Citace monografie| url = http://books.google.com/books?id=vgHXTId8rnYC&dq| titul = Principles and Methods of Toxicology| jméno = Andrew Wallace| příjmení = Hayes| vydavatel = CRC Press|place = Philadelphia| rok = 2007| strany = 858–861}} [236] => Tento fakt se zdá být kuriózní například i proto, že je chemicky velmi podobné zinku, jež je naopak nezbytnou součástí potravy a má důležitou roli pro správný vývoj a zdravotní stav lidského organismu. Právě vzájemná chemická podobnost těchto prvků však působí problémy, protože kadmium může snadno vstupovat do různých enzymatických reakcí místo zinku a následné biochemické pochody neproběhnou nebo probíhají jiným způsobem. Příkladem je zablokování [[Inzulin|inzulínového]] cyklu, které může působit vážné zdravotní komplikace. [237] => Typická kumulace kadmia je v prostatě u mužů, kde je běžně vysoký obsah zinku, a toto kumulované kadmium zde může způsobovat velice rozšířenou rakovinu prostaty s následnými metastázami po celém těle. [238] => [239] => Dalším rizikovým faktorem u kadmia je skutečnost, že se jedná o mimořádně [[kumulace jedu|kumulativní]] jed. Přijaté kadmium se z organizmu vylučuje jen velmi pozvolna a obtížně, jeho většina se přitom koncentruje především v [[Ledvina|ledvinách]] a v menší míře i v [[játra|játrech]]. Bylo prokázáno, že kadmium může v ledvinách setrvat až desítky let. Právě ty jsou při chronické otravě kadmiem nejvíce ohroženy. [240] => [241] => Hlavními zdravotními projevy dlouhodobé (chronické) otravy kadmiem jsou kromě poškození ledvin a jater také [[osteoporóza]] – lidově řídnutí [[kost]]í a [[Chudokrevnost|anémie]] neboli chudokrevnost, zvyšuje se i riziko srdečních a cévních onemocnění. Vyšší obsah kadmia totiž působí na metabolismus [[vápník]]u a způsobuje jeho zvýšené vylučování z organizmu s následkem zeslabení kostní hmoty. Kadmium je také prokazatelně [[karcinogen]]ní a jeho vysoký obsah v organizmu zvyšuje riziko vzniku rakovinného bujení. Při jednorázové vysoké dávce kadmia se dostavují bolesti břicha, průjmy a zvracení. [242] => [243] => Do organismu se kadmium dostává dvěma cestami – v potravě a dýcháním. Z potravin jsou rizikovým faktorem především vnitřnosti (játra, ledviny) nebo ryby, které byly kontaminovány kadmiem při svém růstu. Rizikové mohou být i zemědělské plodiny, pěstované na kadmiem kontaminované půdě. [244] => [245] => Vzhledem k nízkému bodu varu kadmia se tento prvek poměrně snadno dostává do atmosféry. Je proto nezbytné, aby hutní provozy, které s kadmiem pracují, velmi důsledně dbaly o dokonalé čištění plynných exhalací, které z nich odcházejí. Ohroženi totiž nejsou pouze přímo pracovníci v uvedených provozech, ale i obyvatelstvo v okolí, protože kadmium nasorbované na [[prachové částice]] a atmosférický [[aerosol]] může být větrem transportováno na značně velké vzdálenosti. [246] => [247] => Patrně nejohroženější skupinu osob však tvoří [[Kouření|kuřáci]]. Je jednoznačně prokázáno, že v náhodně vybraném vzorku populace obsahují [[Ledvina|ledviny]] silného kuřáka minimálně 10× více kadmia než u nekuřáka.{{Citace periodika| doi = 10.1146/annurev.pu.04.050183.002055| periodikum = Annual Review of Public Health| ročník = 4| strany = 367–367| rok = 1983| titul = Cadmium| url = https://archive.org/details/sim_annual-review-of-public-health_1983_4/page/367| jméno = L.| příjmení = Friberg}}[[Miroslav Šuta]], [[Vladimír Šťovíček]]: [http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/kadmium-ohrozuje-kazdeho-desateho-cecha-nejcasteji-deti-a-kuraky--1752710 Kadmium ohrožuje každého desátého Čecha. Nejčastěji děti a kuřáky], [[Český rozhlas Plzeň]], Zdraví "v cajku", 5. září 2017 Z výše uvedených faktů pak jasně vyplývá, že kuřák je kromě běžně uváděné rakoviny plic ohrožen i rakovinou nebo chronickým selháním činnosti ledvin. [248] => [249] => Kadmium přijímané potravou se vstřebává asi 1–5 %, ze vzduchu kolem 50 %. Ukládá se v ledvinách a [[játra|játrech]], kde se váže na protein metalothionein. Poločas jeho vylučování z organismu je až 30 let. Kadmium ohrožuje funkci ledvin. Při pravidelném dlouhotrvajícím příjmu malých množství kadmia dochází ve věku kolem 50 let k poškození ledvin. V [[moč]]i se objevují malé peptidy a cukr. Nejvážnějším účinkem kadmia je ohrožení reprodukčních orgánů člověka. Kadmium ohrožuje funkčnost a kvalitu [[spermie|spermií]]. Poškozuje zárodečný [[epitelová tkáň|epitel]] [[varle|varlat]]. Nachází se také v poševních hlenech. Negativně působí i na nervovou soustavu a má také [[karcinogen]]ní účinky. Porušuje metabolismus [[vápník]]u – způsobuje měknutí kostí a vypadávání zubů. [250] => [251] => [[Dimethylkadmium]] Cd(CH₃)₂ je extrémně toxická organická sloučenina kadmia, fyzikálně se jedná o málo viskózní čirou tekutinu značně nepříjemného zápachu. Její těkavost, značná lipofilita, jedovatost již v mikrogramových množstvích a také její karcinogenita z ní dělají velmi nebezpečnou sloučeninu. [252] => [253] => == Restrikce == [254] => Užívání kadmia je v [[Evropská unie|Evropské unii]] omezeno [[RoHS|směrnice 2002/95/ES Restriction of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment, česky "Omezení užívání některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních"]], která byla vydána 27. ledna [[2003]] a do praxe vstoupila 1. července [[2006]].[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich |date=20110524125439 }}, ihned.cz, 11. 9. 2006 Omezení se prozatím (2020) netýká průmyslových, telekomunikačních, zdravotnických, vědeckých zařízení s dlouhou životností, která se vyrábějí v malých množstvích a u nichž lze předpokládat, že neskončí na skládce.{{Citace elektronického periodika |titul=ÚVOD DO POŽADAVKŮ SMĚRNIC RoHS 2002/95/EC |url=http://www.rohs.cz/more.info.html |datum přístupu=2008-12-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080621174425/http://www.rohs.cz/more.info.html |datum archivace=2008-06-21 |nedostupné=ano }} [255] => [256] => == Odkazy == [257] => [258] => === Reference === [259] => [260] => [261] => === Literatura === [262] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: ''Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé'', ACADEMIA, Praha [[1973]] [263] => * Holzbecher Z.:''Analytická chemie'', SNTL, Praha [[1974]] [264] => * Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání [[1961]] [265] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání [[1993]] {{ISBN|80-85427-38-9}} [266] => * [[Vladimír Bencko]], Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], {{ISBN|80-7169-150-X}} [267] => * Handbook on the Toxicology of Metals, vol. II., 1986 [268] => * Beneš, J. a kol.: Životní prostředí České republiky. Ročenka 1992, MŽP ČR a ČEÚ, Praha 1993 [269] => * J. Píša: Narušení reprodukčních procesů působením kadmia, olova a rtuti. in: J. Cibulka a kol. Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Akademia Praha, 1991 [270] => [271] => === Externí odkazy === [272] => * {{Commonscat|Cadmium}} [273] => * {{Wikislovník|heslo=kadmium}} [274] => [275] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [276] => [277] => {{Autoritní data}} [278] => {{Portály|Chemie}} [279] => [280] => [[Kategorie:Kadmium| ]] [281] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [282] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] [283] => [[Kategorie:Kovy]] [284] => [[Kategorie:Supravodiče]] [285] => [[Kategorie:Polutanty]] [] => )

good wiki

Kadmium

Kadmium (chemická značka Cd, Cadmium) je měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek. Slouží jako součást různých slitin a k povrchové ochraně jiných kovů před korozí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Kadmium

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

1961

2003

Destilace

Játra

Karcinogen

Kategorie:Kadmium

Ledvina

Polovodič

Vápník

Vodík

Zinek

Service

About us

Technology

Locations