Array ( [0] => 14703596 [id] => 14703596 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kamčatka [uri] => Kamčatka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kamčatka je poloostrov na východě Ruska, nacházející se mezi Ochotským a Beringovým mořem na severozápadním konci tichooceánského ohýně. Název poloostrova je odvozen od slova "kamčat" v jazyce původních obyvatel, Koriaků, které znamená "ohnivá země" a odkazuje na mnoho aktivních sopek, gejzírů a termálních pramenů, které se na Kamčatce nacházejí. Kamčatka je jedním z největších přírodních rezervátů v Rusku a je známá svými divokými a nedotčenými přírodními krajinami. Poloostrov nabízí rozmanité ekosystémy, včetně sopečných plání, tajgy, tundry a řek s bohatými populacemi lososů. Kamčatka je také domovem mnoha ohrožených druhů zvířat, včetně medvědů, losů, orlů a tučňáků. Kamčatka je turisticky atraktivní destinací, zejména pro svou divokou přírodu. Turisté si mohou vychutnat horské túry, termální prameny, rybaření, rafting a pozorování volně žijících zvířat. V posledních letech se turismus na Kamčatce značně rozvinul, což vyvolává obavy z negativních dopadů na místní ekosystémy a kulturu domorodých obyvatel. Na Kamčatce se nachází také několik osad a měst, včetně Petropavlovsku-Kamčatského, které je hlavním městem poloostrova. Město nabízí kulturní dědictví, jako jsou pravoslavné kostely, muzea a tradiční řemesla. Kamčatka je tedy jedinečným a fascinujícím poloostrovem, který nabízí bohatou a nedotčenou přírodu, historii a kulturu. Je důležité chránit toto unikátní místo a zajišťovat udržitelný rozvoj turismu, aby se mohla tato krásná oblast uchovat pro budoucí generace. [oai] => Kamčatka je poloostrov na východě Ruska, nacházející se mezi Ochotským a Beringovým mořem na severozápadním konci tichooceánského ohýně. Název poloostrova je odvozen od slova "kamčat" v jazyce původních obyvatel, Koriaků, které znamená "ohnivá země" a odkazuje na mnoho aktivních sopek, gejzírů a termálních pramenů, které se na Kamčatce nacházejí. Kamčatka je jedním z největších přírodních rezervátů v Rusku a je známá svými divokými a nedotčenými přírodními krajinami. Poloostrov nabízí rozmanité ekosystémy, včetně sopečných plání, tajgy, tundry a řek s bohatými populacemi lososů. Kamčatka je také domovem mnoha ohrožených druhů zvířat, včetně medvědů, losů, orlů a tučňáků. Kamčatka je turisticky atraktivní destinací, zejména pro svou divokou přírodu. Turisté si mohou vychutnat horské túry, termální prameny, rybaření, rafting a pozorování volně žijících zvířat. V posledních letech se turismus na Kamčatce značně rozvinul, což vyvolává obavy z negativních dopadů na místní ekosystémy a kulturu domorodých obyvatel. Na Kamčatce se nachází také několik osad a měst, včetně Petropavlovsku-Kamčatského, které je hlavním městem poloostrova. Město nabízí kulturní dědictví, jako jsou pravoslavné kostely, muzea a tradiční řemesla. Kamčatka je tedy jedinečným a fascinujícím poloostrovem, který nabízí bohatou a nedotčenou přírodu, historii a kulturu. Je důležité chránit toto unikátní místo a zajišťovat udržitelný rozvoj turismu, aby se mohla tato krásná oblast uchovat pro budoucí generace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{infobox - reliéf}} [2] => [[Soubor:Map of Russia - Kamchatka Krai (2008-03).svg|náhled|Poloostrov Kamčatka na mapě Ruska]] [3] => [[Soubor:Koryaksky Sopka seen from the Avachinsky's Sopka - Kamchatka, Russian Federation - Summer 1993 03.jpg|náhled|[[Korjacká sopka]]|vpravo]] [4] => '''Kamčatka''' ({{Vjazyce2|ru|''полуостров Камчатка''}}) je 1 250 [[kilometr|km]] dlouhý [[poloostrov]] na ruském [[Dálný východ|Dálném východě]] o rozloze 270 000 [[kilometr čtvereční|km²]]. Na západě poloostrova se nachází [[Ochotské moře]], na východě [[Tichý oceán]]. Podél poloostrova se táhne [[Kurilský příkop|Kurilsko-kamčatský příkop]] s hloubkou přes 10 500 [[metr|m]]. [5] => [6] => == Historie == [7] => [[Soubor:Der Berg Kamtschatka (aus Krascheninnikow, Opisanie Zemli Kamcatki).jpg|náhled|Ilustrace Stěpana Krašeninnikova, 1755]] [8] => V době, kdy na Kamčatku dorazili první [[Evropa]]né, byl již poloostrov po 1000 let osídlen kmeny [[Itelmenové|Itelmenů]] a [[Korjaci|Korjaků]], kterým příchod [[Rusové|Rusů]] přinesl především utrpení a smrt v důsledku zotročování a nemocí. Itelmenové, dříve známí jako Kamčadalové, tradičně obývají jižní část poloostrova, zejména jeho západní pobřeží. Korjakové žijí spíše v severní části Kamčatky. Další etnické skupiny jako Kerekové a Aliutorové již pravděpodobně vymřely. V minulosti žili v jižní části Kamčatky také [[Ainuové|Ainové]], kteří se však po příchodu Rusů stáhli na [[Kurilské ostrovy]]. Původní obyvatelé jsou tradičně závislí především na rybolovu a lovu mořských savců, chovají saňové psy, část Korjaků se věnuje i pastevectví [[Sob polární|sobů]]. Důležitým zdrojem obživy je tradičně především lov tichomořských lososů ([[losos keta|keta]], [[Losos nerka|nerka]], [[Losos gorbuša|gorbuša]], [[Losos čavyča|čavyča]]) v období jejich tahu. [9] => [10] => První Rusové pronikli na sever poloostrova v polovině [[17. století]]. Roku [[1650]] dosáhl řeky [[Penžina|Penžiny]] [[Michail Vasiljevič Staduchin|Michail Staduchin]]. Ovšem prvním, kdo pomyslnou hranici poloostrova (řeku Penžinu) překročil, byl Ivan Kamčatyj. V letech 1658–1661 přešel nejužší místo Kamčatky několikrát a dorazil až k veliké [[Kamčatka (řeka)|řece na východě]], kterou Itelmeni nazývali Ujkoal. Dnes tato řeka, stejně jako celý poloostrov, nese jeho jméno. [11] => [12] => Poloostrov byl postupně mapován a velmi přesně byl zobrazen již v roce [[1697]] Semjonem Remezovem. První objevitelské kroky jsou na Kamčatce spojeny se jménem [[Kozáci|kozáckého]] důstojníka [[Vladimir Vasiljevič Atlasov|Vladimira Atlasova]]. Ten měl dle carského příkazu vybírat od místních obyvatel daně. Někde se to dařilo domluvou, jinde musel použít sílu a zajímat domorodá rukojmí. Jeho úspěchy byly tak veliké, že byl po návratu do [[Jakutsk]]a v roce 1699 ihned povolán do [[Moskva|Moskvy]] k caru [[Petr I. Veliký|Petru I.]] a tím také začala nová etapa objevování země. [13] => [14] => Atlasov se na Kamčatku vrátil v roce [[1707]] s novými privilegii a příkazy k výběru nových daní. Hrabivý a nemilosrdný Atlasov se tak stal faktickým pánem Kamčatky. Jeho zacházení s domorodým obyvatelstvem i podřízenými kozáky bylo natolik kruté a bezohledné, že se [[kozáci]] vzbouřili a poslali stížnost do Moskvy. Atlasov se stihl ukrýt v [[Nižněkamčatsk|Nižněkamčatské pevnosti]] při ústí řeky Kamčatky. Kozáci se však smluvili a roku 1711 jej zavraždili. [15] => [16] => Roku 1721 došlo k velkému povstání Itelmenů, kteří pod vedením náčelníka Čugočeho svrhli ruskou nadvládu. Po necelém roce války však byli domorodci ruskými posilami poraženi. Zároveň na Kamčatku dorazil ruský výzkumník [https://biblio.hiu.cas.cz/records/177ba26b-b2cf-411a-8e99-bd12c0efcfab Stěpan Krašeninnikov] a jeho německý kolega [[Georg Wilhelm Steller]], kteří popsali kamčatskou přírodu i tradiční kulturu Korjaků a Itelmenů. [17] => [18] => V roce 1737 zasáhly Kamčatku až 70 metrů vysoké mořské vlny, které způsobily záplavy, zničily pole a většinu osad. Tuto katastrofu podrobně popsal ve své knize ''Popis Kamčatky'' Stěpan Krašeninnikov.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Kondratov [20] => | jméno = Alexandr Michajlovič [21] => | titul = Mýty a fakta o potopě světa [22] => | vydání = 1 [23] => | vydavatel = Lidové nakladatelství [24] => | místo = Praha [25] => | rok vydání = 1986 [26] => | počet stran = 186 [27] => | strany = 120 [28] => }} [29] => [30] => V roce 1740 položila expedice [[Vitus Bering|Vituse Beringa]] základ [[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsku-Kamčatskému]] - správnímu centru moderní Kamčatky. V roce 1803 byla poprvé vytvořena samosprávná Kamčatská oblast, která poté ještě mnohokrát změnila jurisdikci. V roce 1854 se během [[Krymská válka|krymské války]] britsko-francouzská vojska pokusila obsadit Kamčatku, ale ruská posádka útok odrazila. [31] => [32] => == Geografie == [33] => {{Více obrázků [34] => | zarovnání hlavičky = vpravo [35] => | patička = Pohled na Kamčatku z vesmíru na začátku léta (vlevo) a konci zimy (vpravo). Všimněte si mořského ledu podél pobřeží [36] => | obrázek1 = Kamchatka_Peninsula.jpg [37] => | velikost obrázku1 = 100px [38] => | obrázek2 = Sea_Ice_Imitates_the_Shoreline_along_the_Kamchatka_Peninsula.jpg [39] => | velikost obrázku2 = 100px [40] => }} [41] => [[Soubor:Krasheninnikov volcanoe.jpg|náhled|Krašeninnikova sopka]] [42] => [[Soubor:kamchatka peninsula topo.jpg|náhled|Topografie]] [43] => Většinu poloostrova tvoří [[Sopka|vulkány]] (je jich na 160), středem se táhne rozlehlé údolí, kterým protéká [[Kamčatka (řeka)|řeka Kamčatka]]. Toto údolí je jediné na eurasijském superkontinentu, kde lze nalézt [[gejzír]]y. Nalézá se zde 29 činných [[Sopka|sopek]], z nichž nejvyšší je [[Ključevskaja]], vysoká 4750 metrů. Takováto hustota vulkánů na tak relativně malé ploše je světovým unikátem, proto bylo 19 vulkánů zařazeno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. Neaktivní sopka [[Kronocká sopka|Kronocká]] aspiruje díky svému perfektnímu kónickému tvaru na titul nejkrásnějšího vulkánu světa. [44] => [45] => === Podnebí === [46] => Kamčatské podnebí je velmi rozmanité, je rozdílné na pobřeží a ve vnitrozemí, jiné je na jihu a jiné na severu. Kamčatka je obklopena mořem, to má za následek zimy bohaté na sníh a studené, vlhké léto. Na chladnějším podnebí se podepisuje i velké množství ledovců.
[47] => Kamčatské klima je převážně kontinentální, na severu subarktické. Pro pobřeží poloostrova je charakteristické přímořské klima. Díky geografické poloze u Tichého oceánu je počasí náchylné k častým a rychlým změnám. [48] => [49] => Velké množství sněhu, které napadne v zimě, podporuje vznik ledovců, kterých tu je převážně v severní části poloostrova 414 a naopak – bílý povrch ledovců zase odráží sluneční záření, takže léta jsou chladnější, než by mohla být. Sever poloostrova má věčně zmrzlou zem (permafrost). [50] => [51] => Značný vliv na počasí mají tlakové níže, které přicházejí od Japonska a ze Žlutého moře a zejména v únoru a březnu způsobují orkány a sněhové bouřky. [52] => [53] => Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen. Nejvyšší naměřená teplota na Kamčatce je +37 °C (údolí řeky Kamčatky), minimální teploty na pobřeží jsou až -26 °C, v severním vnitrozemí pak mohou klesnout až k -60 °C. [54] => [55] => Počet dní s teplotou nad 20 °C na pobřeží je 1 až 6, ve vnitrozemí 35 až 55. Souhrn ročních srážek je největší na jihovýchodním pobřeží a činí až 1200 mm. Na západním pobřeží jsou úhrnné srážky 300–500 mm, ve vnitrozemí v údolí řeky Kamčatky pak 400–500 mm.
[56] => Vítr v zimě na pobřeží může dosahovat až 40 m/s. [57] => [58] => {| class="wikitable" style="text-align:center;width:33%;" [59] => |+Průměrné denní teploty vzduchu a srážky v Petropavlovsk-Kamčatském [60] => |- [61] => ! měsíc !! Denní teploty
(°C) !! Úhrn srážek
(mm) [62] => |- [63] => ! Leden [64] => | -6 || 102 [65] => |- [66] => ! Únor [67] => | -8 || 90 [68] => |- [69] => ! Březen [70] => | -5 || 180 [71] => |- [72] => ! Duben [73] => | +1 || 100 [74] => |- [75] => ! Květen [76] => | +6 || 80 [77] => |- [78] => ! Červen [79] => | +9 || 60 [80] => |- [81] => ! Červenec [82] => | +13 || 75 [83] => |- [84] => ! Srpen [85] => | +14 || 85 [86] => |- [87] => ! Září [88] => | +12 || 100 [89] => |- [90] => ! Říjen [91] => | +6 || 100 [92] => |- [93] => ! Listopad [94] => | 0 || 180 [95] => |- [96] => ! Prosinec [97] => | -5 || 105 [98] => |} [99] => [100] => {{Pahýl část}} [101] => [102] => == Fauna == [103] => [[Soubor:Brown-bear-in-spring.jpg|náhled|[[Medvěd kamčatský]] na jaře]] [104] => [[Soubor:Вулкан Камбальный.jpg|náhled|[[Kurilské jezero]]]] [105] => Přírodní podmínky panující na Kamčatce vytvořily ideální životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. [106] => [107] => === Suchozemská fauna === [108] => Kamčatská divočina je domovem [[medvěd hnědý|medvědů hnědých]], [[Ovce sněžná|sněžných ovcí]], [[rosomák]]ů, [[sobol]]ů a [[orel skalní|orla skalního]]. Žije zde také například vlk sibiřský a [[liška polární]] Poloostrov je hnízdištěm [[orel mořský|orla mořského]], jednoho z největších druhů orlů na Zemi. Své místo si zde našlo i několik zástupců z čeledi lasicovitých, například [[vydra říční]], či [[lasice východní.]] [109] => [110] => === Vodní fauna === [111] => Ve vodách omývajících břehy Kamčatky žije největší [[mořský savec]], [[plejtvák obrovský]]. Ze sladkovodních živočichů je třeba zmínit největší výskyt lososovitých ryb na světě. V [[Kurilské jezero|Kurilském jezeře]] se nalézá největší populace lososů v celé [[Eurasie|Eurasii]]. [112] => [113] => {{Pahýl část}} [114] => [115] => == Obyvatelstvo == [116] => Poloostrov Kamčatka je součást [[Kamčatská oblast|Kamčatské oblasti]] spolu s [[Komandorské ostrovy|Komandorskými ostrovy]] a [[Karaginský ostrov|Karaginským ostrovem]]. [117] => [118] => Obyvatelstvo o počtu 402 500 lidí je z drtivé většiny [[Rusové|ruského]] původu, největší menšinou jsou [[Korjaci]], kteří mají na severu poloostrova svojí vlastní enklávu, [[Korjacký autonomní okruh]], kde žije zhruba 13 000 příslušníků tohoto etnika. [119] => {{Pahýl část}} [120] => [121] => == Raketová střelnice == [122] => [[Soubor:Cобор Святой Живоначальной Троицы в городе Петропавловске-Камчатском.jpg|náhled|[[Pravoslaví|Pravoslavný]] chrám ve městě [[Petropavlovsk-Kamčatskij]]]] [123] => V 50. letech 20. století zde byla zřízena raketová střelnice [[Kura (polygon)|Kura]] ([[Čeština|česky]] ''slepice''), určená jako dopadová plocha [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]]. Nachází se poblíž vesnice Ključi, přibližně 380 km severně od města [[Petropavlovsk-Kamčatskij]] na bažinatém neobydleném místě u řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]]. Zeměpisné souřadnice jsou 56° 18' 56 severní šířky a 160° 46' 34 východní délky, přibližná rozloha je pouze 10 km². Nedaleko se nachází známá sopka [[Ključevskaja]]. Jeho primárním účelem je dopadová plocha pro hlavice [[Balistická raketa|balistických raket]], kontrola parametrů při vstupu hlavic do atmosféry a měření přesnosti dopadu. [124] => [125] => Polygon byl založen 29. dubna 1955 pod kódovým označením „Kama“ jako „Odloučená vědecko-zkušební stanice“ dělostřelecké NII № 4 v [[Bolševo|Bolševu]] v [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]]. Do provozu byl spuštěn 1. července 1955 skupinou odloučeného radiolokačního praporu. Během krátké doby byl postaven vojenský tábor [[Ključi-20]], síť pozemních komunikací, letiště a další technická zařízení. První balistická raketa ([[R-7 (balistická raketa)|R-7]]) na polygon dopadla 22. srpna 1955. Za dobu jeho provozu byl polygon Kura cílem zkušebních testů více než 2 600 raket a více než 5 600 hlavic včetně nejnovějších BR [[Topol-M]] a [[Bulava]]. Cílem střelnice je ověřování trajektorie letu a přesnosti zásahu, nikoliv účinky těchto zbraní. Většina těchto raket měla bojovou hlavici nahrazenou užitečnou zátěží. I díky tomu vděčí Kamčatka za to, že její příroda byla z velké části zachována. [126] => [127] => V současnosti zkušební polygon spadá pod [[Raketová vojska strategického určení|Raketové vojsko Ruské federace]] a patří mezi nejstřeženější armádní objekty. Posádku tvoří více než 1000 důstojníků a okolo 100 vojáků základní služby. [128] => [129] => == Reference == [130] => [131] => [132] => == Související články == [133] => * [[Sopky Kamčatky]] [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{commonscat}} [137] => * {{Wikicitáty|téma=Kamčatka}} [138] => * {{Wikislovník|heslo=Kamčatka}} [139] => * {{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/765 Sopky na Kamčatce (UNESCO)] [140] => * {{en}} [http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=114 Aktuální čas] [141] => * {{ru}} [http://www.kamforum.ru/ Kamčatská komunita] {{Wayback|url=http://www.kamforum.ru/ |date=20160422025828 }} [142] => * {{ru}} [http://photo.kamforum.ru/ Fotografie Kamčatky] {{Wayback|url=http://photo.kamforum.ru/ |date=20160422025828 }} [143] => [144] => {{Autoritní data}} [145] => {{Portály|Geografie|Rusko}} [146] => [147] => [[Kategorie:Pobřeží Tichého oceánu]] [148] => [[Kategorie:Ochotské moře]] [149] => [[Kategorie:Poloostrovy v Rusku]] [150] => [[Kategorie:Geografie Kamčatského kraje]] [] => )
good wiki

Kamčatka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kamčatka (řeka)','Rusové','Korjaci','Sopka','Petropavlovsk-Kamčatskij','Ključevskaja','Evropa','Moskva','Soubor:Koryaksky Sopka seen from the Avachinsky\'s Sopka - Kamchatka, Russian Federation - Summer 1993 03.jpg','Kurilský příkop','Itelmenové','Vladimir Vasiljevič Atlasov'

Evropa

Itelmenové

Ključevskaja

Korjaci

Moskva

Petropavlovsk-Kamčatskij

Petropavlovsk-Kamčatskij je město na Kamčatském poloostrově v ruském Dálném východě.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Sopka