Array ( [0] => 15482000 [id] => 15482000 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karakal [uri] => Karakal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Karakal [2] => | obrázek = Caracal on the road, early morning in Kgalagadi (36173878220).jpg [3] => | velikost obrázku = 258px [4] => | popisek = Karakal z Jižní Afriky [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | řád = [[šelmy]] (Carnivora) [9] => | čeleď = [[kočkovití]] (Felidae) [10] => | podčeleď = [[malé kočky]] (Felinae) [11] => | rod = [[Caracal|karakal]] (''Caracal'') [12] => | binomické jméno = Caracal caracal [13] => | druh popsal = ([[Johann Christian Daniel von Schreber|Schreber]], [[1776]]) [14] => | druhotné dělení = [[Poddruh]]y [15] => | podřazené taxony = [16] => * ''C. c. caracal'' [17] => * ''C. c. algira'' [18] => * ''C. c. damarensis '' [19] => * ''C. c. impopoensis'' [20] => * ''C. c. lucani'' [21] => * ''C. c. michaelis'' [22] => * ''C. c. nubicus'' [23] => * ''C. c. poecilictis'' [24] => * ''C. c. schmitzi'' [25] => | mapa rozšíření = CarcalDistribution-World.svg [26] => | popisek mapy = Areál rozšíření (červeně) [27] => }} [28] => '''Karakal''' (''Caracal caracal'', dříve ''Felis caracal'' či ''Lynx caracal'') je kočkovitá [[Šelmy|šelma]] střední velikosti patřící do podčeledi [[malé kočky]]. Žije v [[Afrika|Africe]] a v [[Asie|Asii]]. Jeho jméno pochází z [[Turečtina|tureckého]] ''qarah qūlāk'', což znamená „černé ucho“. Je podobný severněji žijícím [[Rys (rod)|rysům]], proto někdy bývá nazýván '''pouštní rys''' nebo '''africký rys''', ale není s nimi úzce spřízněn. Má štíhlé tělo s dlouhými končetinami a krátkým ocasem. Na konci uší, jež mají černou barvu, se nachází tmavé štětiny. Zbarven je béžově, pískově, hnědě, zlatavě či načervenale, na hlavě má černou kresbu. Dosahuje hmotnosti 5 až 22 kg, přičemž samci jsou větší než samice. [29] => [30] => Jeho biotopem jsou řídké lesní porosty, savany, kopcovité stepi, křovinaté oblasti a suché horské oblasti. Je to spíše samotářské zvíře, páry se sdružují jen v době rozmnožování. Páří se celoročně. Samice po asi 2 a půl měsících březosti rodí obvykle dvě koťata. Ta se osamostatňují po asi deseti měsících. Šelma se ve volné přírodě dožívá maximálně 12 let, v zajetí to může být i výrazně déle. Živí se lovem zvířat malé a střední velikosti, především [[Hlodavci|hlodavců]], [[Damani|damanů]], menších [[Gazela|gazel]] a různých [[Ptáci|ptáků]]. Když může, zabíjí i domácí zvířata až do velikosti [[Koza|kozy]]. [31] => [32] => Lidé v minulosti využívali karakaly k lovu ptáků či zajíců. Ačkoliv dochází k fragmentaci areálu a místně může být šelma ohrožena vymizením (například v důsledku lovu jako tzv. škodné), celkově jde o početné zvíře hodnocené podle norem [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčené]]. [33] => [34] => == Taxonomie, fylogeneze == [35] => Karakal byl vědecky popsán [[Johann Christian Daniel von Schreber|Johannem Schreberem]] v roce 1776 pod binomickým jménem ''Felis caracal''. Koncem 19. století mu bylo přiděleno v současnosti platné vědecké jméno ''Caracal caracal'' Matschie, 1892. Patří tedy do rodu ''Caracal'' (podčeleď [[malé kočky]]) a spolu s ním do tohoto rodu náleží ještě africká [[kočka zlatá]] (''Caracal aurata'').{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Veals [37] => | jméno = Amanda M. [38] => | spoluautoři = et al. [39] => | titul = Caracal caracal (Carnivora: Felidae) [40] => | periodikum = Mammalian Species [41] => | url = https://academic.oup.com/crawlprevention/governor?content=%2fmspecies%2farticle%2f52%2f993%2f71%2f6016926 [42] => | datum vydání = December 2020 [43] => | strany = 71–85 [44] => | doi = 10.1093/mspecies/seaa006 [45] => | datum přístupu = 2022-03-15 [46] => }} Taxonomicky má poměrně blízko i k [[serval]]ovi (''Leptailurus serval''), přestože ten náleží do jiného rodu.Nicméně někdy bývá označován jako ''Caracal serval'' s tím, že patří do rodu ''Caracal'', tudíž jeho taxonomické zařazení není ještě úplně vyjasněno.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení = Avgan [48] => | jméno = B. [49] => | odkaz na autora = [50] => | příjmení2 = Henschel [51] => | jméno2 = P. [52] => | příjmení3 = Ghoddousi [53] => | jméno3 = A. [54] => | titul = Caracal caracal [55] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [56] => | odkaz na periodikum = [57] => | vydavatel = IUCN [58] => | url = http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T3847A10121895.en [59] => | datum vydání = 2016 [60] => | issn = [61] => | poznámka = Ohodnoceno k roku 2014 [62] => | datum přístupu = 2022-03-18 [63] => }} [64] => [65] => Karakal má svůj původ v jižní či východní Africe. Jako samostatný taxon, přesněji jako rodová linie se zde objevuje asi před 4 miliony lety. [66] => K oddělení karakala a kočky zlaté došlo před 1 až 3 miliony lety.{{Citace periodika [67] => | příjmení = Johnson [68] => | jméno = Warren E. [69] => | příjmení2 = Eizirik [70] => | jméno2 = Eduardo [71] => | příjmení3 = Pecon-Slattery [72] => | jméno3 = Jill [73] => | titul = The Late Miocene Radiation of Modern Felidae: A Genetic Assessment [74] => | periodikum = Science [75] => | datum vydání = 2006-01-06 [76] => | ročník = 311 [77] => | číslo = 5757 [78] => | strany = 73–77 [79] => | issn = 0036-8075 [80] => | doi = 10.1126/science.1122277 [81] => | jazyk = en [82] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.1122277 [83] => | datum přístupu = 2022-05-22 [84] => }} Příbuzenské vztahy a fylogenezi ukazuje následující kladogram. [85] =>
{{Clade|style=font-size:90%;line-height:75%; [86] => |1={{Clade [87] => |1={{clade [88] => |label1=''Pardofelis'' [89] => |1=''P. marmorata'' [90] => |label2=''Catopuma'' [91] => |2={{clade [92] => |1=''C. badia'' [93] => |2=''C. temminckii'' [94] => }} [95] => }} [96] => |2=  |state2=none |style2=font-size:50%;line-height:50%; [97] => |3={{clade [98] => |1={{clade [99] => |label1= linie|sublabel1=Caracal [100] => |1={{clade [101] => |label1=''Leptailurus'' [102] => |1=''L. serval'' [103] => |label2=''Caracal'' [104] => |2={{clade [105] => |1=''C. caracal'' [106] => |2=''C. aurata'' [107] => }} [108] => }} [109] => |2={{clade [110] => |1=''Leopardus'' [111] => |1x={{clade [112] => |1={{clade [113] => |1=''L. pardalis'' [114] => |2=''L. wiedii'' [115] => }} [116] => |2={{clade [117] => |1={{clade [118] => |1=''L. jacobita'' [119] => |2=''L. colocolo'' [120] => }} [121] => |2={{clade [122] => |1={{clade [123] => |1=''L. geoffroyi'' [124] => |2=''L. guigna'' [125] => }} [126] => |2=''L. tigrinus'' [127] => }} [128] => }} [129] => }} [130] => |2={{clade [131] => |1=''Lynx'' [132] => |2={{clade [133] => |1={{clade [134] => |1=''Acinonyx'' [135] => |2=''Puma'' [136] => }} [137] => |2={{clade [138] => |1={{clade [139] => |1=''Otocolobus'' [140] => |2=''Prionailurus'' [141] => }} [142] => |2=''Felis'' [143] => }} [144] => }} [145] => }} [146] => }} [147] => }} [148] => }} [149] => }}}}
[150] => [151] => Rozličné autority uznávají různý počet poddruhů, obvykle se uvádí nejméně tři''{{Citace elektronického periodika [152] => | příjmení = Kitchener [153] => | jméno = A. C. [154] => | spoluautoři = a kol. [155] => | titul = A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group [156] => | periodikum = Cat News Special Issue 11 [157] => | vydavatel = IUCN/SSC Cat Specialist Group [158] => | url = https://repository.si.edu/bitstream/handle/10088/32616/A_revised_Felidae_Taxonomy_CatNews.pdf [159] => | datum vydání = Winter 2017 [160] => | datum přístupu = 2017-12-25 [161] => }}'' a nejvýše devět. Jedná se o: [162] => [163] => * ''C. c. algira'' (Wagner, 1841), severní Afrika [164] => * ''C. c. caracal'' (Schreber, 1776), východní a jižní Afrika [165] => * ''C. c. damarensis'' (Roberts, 1926), Namibie [166] => * ''C. c. limpopoensis'' (Roberts, 1926), sever provincie Transvaal [167] => * ''C. c. lucani'' (Rochebrune, 1885), jihovýchodní Gabon [168] => * ''C. c. nubica'' (J. B. Fischer, 1829), pás od východního Kamerunu po Núbijskou poušť [169] => * ''C. c. poecilotis'' (Thomas and Hinton, 1921), západní Afrika [170] => * ''C. c. schmitzi'' (Matschie, 1912), jihozápadní Asie, Pákistán, Indie [171] => * ''C. c. michaelis'' Heptner, 1945 je devátým, mnohými autory neuznávaným poddruhem s tím, že jde o synonymum pro ''C. c. schmitzi''. Vyskytuje se ve středozápadní Asii a okolí Kaspického moře [172] => [173] => == Jméno == [174] => Název karakal pochází z [[Turečtina|turečtiny]] (''qarah qūlāk''), v níž znamená „černé ucho“.{{Citace monografie [175] => | příjmení = Havlová [176] => | jméno = Eva [177] => | titul = České názvy savců [178] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [179] => | místo = Praha [180] => | rok vydání = 2010 [181] => | strany = 115 [182] => }} V Africe se mu říká „rudá kočka“ (''rooicat''), „rudý rys“, nebo „africký rys“. V [[Niger]]u získal přezdívku „gazelí kočka“ (''ngam ouide-nanga''), protože je znám pro svou schopnost chytat [[gazela dorkas|gazely dorkas]]. V [[Ladak]]u je nazýván ''Ech'', v [[Hindština|hindštině]] a [[Perština|perštině]] ''sijeh guš''. V arabštině se mu říká ''anaq al ardh'' nebo ''washeq''. V zoologické nomenklatuře byl dříve nazýván ''Lynx caracal'' a ''Felis caracal''. V češtině se používalo a někdy nesprávně ještě používá pojmenování rys (rysec) karakal, rys (rysec) pouštní, rys (rysec) severoafrický či rys (rysec) stepní, archaické názvy zněly zbik černouch či pustinný rys.{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení = Kořínek [184] => | jméno = Milan [185] => | titul = druh karakal Caracal caracal (Schreber, 1776) [186] => | periodikum = BioLib [187] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1933/ [188] => | datum přístupu = 2022-03-17 [189] => }} [190] => [191] => == Popis == [192] => Navenek se karakal podobá rysům, ale tyto šelmy nejsou nijak zvlášť spřízněny. Na rozdíl od rysů je útlejší, má delší nohy a krátkou na většině těla uniformně zbarvenou srst. Ta může být béžová, šedá, písková, hnědá, zlatavá nebo načervenalá. Spodní část těla je světlejší, bělavě, krémově či světle žlutavě zbarvená. Na břiše se vyskytují skvrny barvy zbytku těla. Barevně karakal velmi připomíná [[Puma americká|pumu]] a podobá se jí i stavbou těla, především relativně malou hlavou a mohutnými končetinami. Podle Sunquistů bývají samice světlejší než samci, Heptner a Sludskij píší, že obě pohlaví bývají zbarvená stejně. Skvrny na těle (mimo břicho) dospělí jedinci nemívají, i když je možné, že některá mláďata ano.Někteří autoři skvrny u mláďat uvádějí, jiní tvrdí, že je nemají. Srovnej Heptner (1992) a Vágner (1987). Podle dostupných fotografií, filmů a popisů je zřejmé, že karakalové mívají náznak skvrn barvy zbytku těla na hrudi, která bývá světlejší než boky a hřbet, ale klasické skvrny, jak je známe od jiných koček, nemívají.{{Citace monografie [193] => | příjmení = Vágner [194] => | jméno = Josef [195] => | titul = Afrika: život a smrt zvířat [196] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [197] => | místo = Praha [198] => | rok = 1987 [199] => | strany = 36–38 [200] => | isbn = [201] => }}{{Citace monografie [202] => | příjmení = Heptner [203] => | jméno = V. G. [204] => | odkaz na autora = [205] => | příjmení2 = Sludskii [206] => | jméno2 = A. A. [207] => | titul = Mammals of the Soviet Union. Volume II, Part 2: Carnivora (Hyaenas and Cats) [208] => | url = https://archive.org/details/mammalsofsov221992gept [209] => | vydavatel = Smithsonian Institute and the National Science Foundation [210] => | místo = Washington DC [211] => | rok = 1992 [212] => | vydání = [213] => | počet stran = [214] => | kapitola = [215] => | strany = 498–524 [216] => | isbn = [217] => | jazyk = en [218] => }} Na hlavě mají tmavou až černou kresbu. Také uši jsou černé, a na konci opatřené asi 5 cm dlouhými štětinami chlupů. Černě zbarvení, [[Melanismus|melaničtí]], jedinci byli zaznamenáni. Jeho zadní nohy jsou delší než přední, což dodává karakalově postavě rysí vzezření. Ocas je sice kratší, než je běžné u většiny kočkovitých šelem, ale zároveň delší, než mají rysové z rodu ''Lynx''. Délka těla dosahuje 60–106 cm, plus 18–34 cm měří ocas, výška v kohoutku je 40–50 cm. Hmotnost se pohybuje od 5,2 (samice v [[Izrael]]i, na [[Sahara|Sahaře]] a ve střední a západní Asii) do 22 kg (samci v jižní Africe). Samci váží průměrně 12,7 kg, samice 10,1 kg.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Sunquist [220] => | jméno = Mel [221] => | odkaz na autora = [222] => | příjmení2 = Sunquist [223] => | jméno2 = Fiona [224] => | titul = Wild Cats of the World [225] => | url = https://archive.org/details/wildcatsofworld00sunq [226] => | = registration [227] => | vydavatel = University of Chicago Press [228] => | místo = Chicago, London [229] => | rok = 2002 [230] => | vydání = [231] => | počet stran = [232] => | kapitola = [233] => | strany = [https://archive.org/details/wildcatsofworld00sunq/page/37 37]-47 [234] => | isbn = [235] => | jazyk = en [236] => }}{{Citace elektronické monografie [237] => | příjmení = Phillips [238] => | jméno = Lauren [239] => | odkaz na autora = [240] => | titul = ''Caracal caracal'': caracal [241] => | url = http://animaldiversity.org/site/accounts/information/Caracal_caracal.html [242] => | vydavatel = Animal Diversity Web (University of Michigan) [243] => | datum vydání = 2009 [244] => | datum aktualizace = [245] => | datum přístupu = 2016-02-19 [246] => | jazyk = en [247] => }} [248] => [249] => Zubní vzorec je I 3/3, C 1/1, P 3/2, M 1/1, celkem 30 zubů. Horní špičáky jsou relativně velké a měří cca 18 a výjimečně až 20 mm. Dolní špičáky jsou asi 17 mm dlouhé. Lebka měří cca 10 až 15 cm v maximální délce, její šířka je okolo 11 cm (při délce 15 cm). [250] => [251] => == Rozšíření a početnost == [252] => [[Soubor:Caracal hunting in the serengeti.jpg|náhled|Karakal na lovu]] [253] => Karakal se vyskytoval od severozápadní [[Indie]] a [[Aralské jezero|Aralského jezera]], přes okolí [[Kaspické moře|Kaspického moře]], [[Turecko]], [[Blízký východ]], okolí Sahary až po [[Jižní Afrika|Jižní Afriku]]. V zásadě tak kopíroval oblasti, kde žil [[Acinonyx|gepard]] a jejich oblíbená kořist – malé [[Gazela|gazely]]. Ačkoliv se území výskytu postupně fragmentovalo a populace snížila, rozsah zůstává podobný jako v minulosti (na rozdíl od geparda, který je na mnoha původních místech vyhuben). Jeho [[biotop]]em jsou [[step]]i, [[buš]]e, [[Savana|savany]], [[lesostep]]i, řídké lesy, [[Semiaridní podnebí|polopouště]] a horské oblasti až do výšky 3 300 m n. m. V nejvyšších polohách byl spatřen v Etiopii a Lesothu. Čistým [[poušť|pouštím]] a hustým tropickým lesům se vyhýbá. Vydrží dlouho bez pití, pouze s tělesnými tekutinami kořisti. [254] => [255] => Celkovou populaci karakala není možné odhadnout. Jisté je, že na některých místech došlo k jeho výraznému úbytku a stal se lokálně ohroženým. Je to především v [[Severní Afrika|severní Africe]], [[Střední Asie|Střední Asii]] a Indii. Naopak v subsaharské Africe je v ně̟kterých oblastech poměrně hojný. Průzkum provedený v [[West Coast National Park]] v [[Jihoafrická republika|JAR]] ukázal populační hustotu 0,23–0,47 karakala na km². Na Arabském poloostrově je jeho populace zřejmě relativně velká a stabilní, ovšem v mnoha částech ji nelze odhadnout a je možné, že lokálně může být druh ohrožen. V Turecku a Íránu zřejmě dochází k úbytku populace. Populační hustota se pohybuje od cca 2 jedinců na 100 km² (horské oblasti jižního Turecka), přes asi 5 jedinců na 100 km² (semiaridní části západní Indie), po 38 až 47 jedinců na 100 km² (některé rezervace Jižní Afriky). [256] => [257] => Karakal se vyskytuje v těchto státech: Afghánistán; Alžírsko; Angola; Benin; Botswana; Burkina Faso; Burundi (přítomnost nejistá); Čad; Demokratická republika Kongo; Džibuti; Egypt; Eritrea; Etiopie; Gambie; Ghana; Guinea; Guinea-Bissau; Indie; Irák, Írán; Izrael; Jemen; Jižní Afrika; Jordánsko; Kamerun; Kazachstán; Keňa; Kuvajt; Libanon; Lesotho; Libye; Malawi; Mali; Maroko; Mauretánie; Mosambik; Namibie; Niger; Nigérie; Omán; Pákistán; Pobřeží slonoviny; Saúdská Arábie; Senegal; Somálsko; Spojené arabské emiráty; Středoafrická republika; Súdán; Svazijsko; Sýrie; Tádžikistán; Tanzánie; Togo; Tunisko; Turecko; Turkmenistán; Uganda; Uzbekistán; Zambie; Západní Sahara; Zimbabwe. [258] => [259] => == Biologie == [260] => [[Soubor:Caracal in South Africa - by Shaun MItchem.jpg|náhled|Karakal skrývající se v trávě (Jižní Afrika)]] [261] => Na rozdíl od mnoha jiných koček preferuje karakal otevřenou krajinu a je schopen tolerovat podstatně sušší podmínky než serval. Je nejaktivnější v těch částech dne či roku, kdy teplota klesá pod 20 °C. Karakalové jsou většinou samotáři, ale výjimečně spolu mohou nějakou dobu žít i dva dospělí jedinci a to zřejmě i mimo období páření. Každý jedinec má vlastní teritorium. Jeho velikost se liší podle toho, zda jde o samici nebo samce. Samci mají obvykle větší území. To může mít plochu od zhruba 5 km² až po více než 220 km², zcela výjimečně až přes 1 000 km². V sušších oblastech s menší koncentrací kořisti jsou teritoria větší. Samci denně ujdou nejčastěji 5 až 15 km, samice 2,5 až 10 km. [262] => [263] => === Komunikace === [264] => Karakal má dobrý zrak, sluch a čich a tyto tři smysly využívá k vnitrodruhové komunikaci. Při ohrožení škube a otáčí uchem. Na agresivní střetnutí s jinými jedinci reaguje pomalým přibližováním s hlavou drženou pod úrovní ramen. Uši jsou sklopené a vyvrácené ven a ocas sebou škube. Při větším ohrožení má otevřenou tlamu s vyceněnými zuby a sklopenýma ušima, přičemž syčí nebo prská. Vydává celou řadou zvuků, včetně mručení, vrčení, syčení, štěkání, cvrlikání a mňoukání. Kontaktní volání se skládá převážně ze štěkání, cvrlikání a mňoukání. Mladá koťata vydávají pronikavé volání připomínající volání [[Vrabec kapský|vrabce kapského]]. V zajetí se březí samice a sousedící samci dorozumívají pomocí štěkavých signálů. Syčivý štěkot byl zaznamenán také při příchodu nových zvířat do výběhu nebo při pokusech o páření subadultních samců. Komunikuje také chemickými signály prostřednictvím moči a pachových značek. Využívá při tom lícní, bradové, anální a prstové pachové žlázy, které jedincům umožňují označovat teritorium a oznamovat například připravenost k páření. [265] => [266] => === Potrava === [267] => [[Soubor:Caracal Caracal-001.jpg|náhled|Detail hlavy karakala s výrazným tmavým zbarvením]] [268] => V potravě není vybíravý a na svém jídelníčku má velmi pestrou škálu živočichů. Ačkoliv je poměrně malý, dokáže ulovit i kořist 2–3 krát těžší, než je sám (zhruba do 50 kg). Jeho potravu tvoří převážně [[zajíc]]i, [[damani]] (''Procavia capensis'') a malé či mladé [[Gazela|gazely]] a [[antilopa|antilopy]], které doplňuje menšími [[hlodavci]] a [[ptáci|ptáky]]. Mezi jeho oblíbené kopytníky patří [[gazela dorkas]] (''Gazella dorcas''), [[lesoň]] (''Tragelaphus scriptus''), [[bahnivec]] (''Redunca''), [[antilopa skákavá]] (''Antidorcas marsupialis''), [[chocholatka schovávaná]] (''Sylvicapra grimmia''), [[impala]] (''Aepyceros melampus''), [[dikdik]] a jiné. Z hlodavců zabíjí místní druhy zajíců (například [[zajíc africký]], [[zajíc tolaj]]) a králíků, dále různé zemní [[Veverkovití|veverky]], [[Pískomilové|pískomily]], [[Krysa|krysy]] a [[myš]]i, například [[myš lamelozubá|myš lamelozubou]] (''Otomys irroratus''). Z ptáků jsou to [[Koroptev|koroptve]], [[Křepelkovití|křepelky]], [[Perličkovití|perličky]], [[orebice]], [[Pštrosovití|pštrosi]] a mnohé další druhy. Jídelníček si doplňuje [[Plazi|plazy]], malými masožravci, [[Bezobratlí|bezobratlými]] a vegetací (cca 5 % objemu potravy). Pokud má příležitost, napadá i domácí zvířata, především [[Ovce domácí|ovce]], [[Koza domácí|kozy]] a [[Domácí drůbež|drůbež]]. Nevyhýbá se ani mršinám. Průměrná denní spotřeba potravy je okolo 1 kg. Loví převážně v noci, v chladném období i ve dne. Útočí rychlým sprintem na krátkou vzdálenost. Loví-li ptáky, je schopen vysokých výskoků s akrobatickými obraty. Spolu se servalem tvoří duo velmi rychlých, mrštných a skákavých koček, které následují hned za gepardem, co se rychlosti běhu týče. Vysokou rychlost však udrží jen na krátkou vzdálenost. Menší kořist zabíjí silným kousnutím do týla, větší oběti zardousí. Karakal také dobře šplhá a někdy vytáhne svou kořist do koruny stromu, podobně jako to dělá [[levhart skvrnitý]].{{Citace periodika [269] => | příjmení = Farhadinia [270] => | jméno = Mohammad S. [271] => | autor = [272] => | odkaz na autora = [273] => | spoluautoři = a kol. [274] => | titul = Ecology and status of the Caracal, Caracal caracal, in the Abbasabad Naein Reserve, Iran [275] => | periodikum = Zoology in the Middle East [276] => | odkaz na periodikum = [277] => | rok = 2007 [278] => | měsíc = [279] => | ročník = 41 [280] => | číslo = 2 [281] => | strany = 5–10 [282] => | url = http://wildlife.ir/Files/library/Farhadinia_etal_2007_CaracalIran.pdf [283] => | issn = [284] => | jazyk = en [285] => }}{{Citace periodika [286] => | příjmení = Braczkowski [287] => | jméno = Alexander [288] => | autor = [289] => | odkaz na autora = [290] => | spoluautoři = a kol. [291] => | titul = The Diet of Caracal, Caracal caracal, in Two Areas of the Southern Cape, South Africa as Determined by Scat Analysis [292] => | periodikum = South African Journal of Wildlife Research [293] => | odkaz na periodikum = [294] => | rok = 2012 [295] => | měsíc = [296] => | ročník = 42 [297] => | číslo = 2 [298] => | strany = 111–116 [299] => | url = http://dx.doi.org/10.3957/056.042.0205 [300] => | issn = [301] => | jazyk = en [302] => }} [303] => [304] => === Rozmnožování, vývoj === [305] => [[Soubor:Caracal kitten.jpg|náhled|upright 0.6|vlevo|Odrostlé kotě karakala]] [306] => Samice dávají zvýšeným značkováním močí najevo, že se nacházejí v říji. Pářit se mohou celoročně. Období, kdy je pár spolu, trvá obvykle 3–7 dní. Samice často kopulují s více samci krátce po sobě. Po 68–81 dnech březosti se rodí obvykle dvě koťata (maximum je šest). Samice je porodí ve vykotlaném stromu, jeskyni či v opuštěné noře [[Liška (šelma)|lišky]], [[Hrabáč kapský|hrabáče]] nebo [[dikobraz]]a a stěhuje je poměrně často, aby je ochránila před predátory. Mláďata se rodí slepá a oči se jim otevírají po 6 až 10 dnech. Uši se jim vztyčí po asi jednom měsíci věku. Ve třech měsících věku jsou mláďata schopná lovit, krátce nato jsou odstavena a nejpozději po deseti měsících matku opouštějí, aby si našla vlastní teritorium. Pohlavní zralosti dosahují po 7–14 měsících, ovšem k prvnímu páření dochází obvykle později, u samců nejčastěji po 18 až 20 měsících, u samic po dosažení 14 měsíců. Samici mohou být plodné až do 18 let života. Karakal se může v zajetí dožít až 20 let, v přírodě žije obvykle do 12 let. [307] => [308] => === Vztahy s jinými šelmami, predace === [309] => Karakalové se málokdy stanou kořistí jiných šelem, neboť jsou dobře maskovaní, rychlí, mrštní, mají vynikající smysly a umějí dobře šplhat po stromech. Přesto mohou být zabiti [[Lev|lvy]], [[Levhart skvrnitý|levharty]] a [[Hyena skvrnitá|hyenami]], výjimečně i [[Vlk obecný|vlky]]. Sami zabíjejí různé menší šelmy, pokud k tomu mají příležitost. Jedná se o [[Kočka plavá|kočky plavé]], mangusty, ženetky, lišky a další. Konkurenci pro ně představují všechny středně velké šelmy, především [[šakal]]ové a servalové, levharti a částečně i gepardi. Největší potravní překrytí (asi 65 až 70 %) má s šakaly čabrakovými v Jižní Africe. Výzkum zjistil, že pokud dojde na určitém místě ke snížení výskytu šakalů, zvýší se počet karakalů. [310] => [311] => === Nemoci, paraziti === [312] => Nemoci karakalů byly studovány převážně u zvířat chovaných v zajetí. Byly zaznamenány tyto nemoci a paraziti: [[Panleukopénie|felinní panleukopénie]], [[Ledvinové kameny|ledvinové (močové) kameny]], ''[[Toxoplasma gondii]],'' a také rozličné [[hlístice]]. Jedinec odchycený v Kalahari trpěl [[FIV|felinním immunodeficientním virem]]''.'' Z ektoparazitů mohou karakaly sužovat různá [[Klíšťatovití|klíšťata]] a [[blechy]].'''' U zvířat odchycených v Turkmenistánu byli zjištěni následující [[Parazitismus|endo]]- a [[Parazitismus|ektoparaziti]]: ''[[Toxocara mystax]]'', ''[[Macracanthorhynchus catulinus]]'', ''[[Physaloptera]]'', ''[[Hyalomma asiaticum]]'' a ''[[Syncsternus longispinus]]''. [313] => [314] => == Vztahy s lidmi, hrozby == [315] => [[Soubor:A hunting lynx in Baroda in the 1890s.jpg|náhled|Karakal vycvičený jako lovecká kočka (Indie, konec 19. století)]] [316] => Karakalové byli ve [[Starověký Egypt|starém Egyptě]] často znázorňováni na nástěnných malbách. Egypťané připisovali jejich pohledu kouzelnou moc a zřejmě pro ně karakalové měli náboženský význam. Někdy je i mumifikovali. V [[Írán|Persii]] a Indii byli chováni pro zábavu. Lidé je cvičili v chytání zajíců a ptáků a pak mezi nimi byly pořádány závody. Někdy je vypouštěli mezi hejno [[holub]]ů, přičemž předtím se uzavíraly sázky, kolik jich skolí. Prý jich dokázali zabít až 12 předtím, než ptáci ulétli. Pro lidi není šelma nebezpečná, ani pokud je zraněný, a napadení karakalem je extrémně vzácné. [317] => [318] => Zemědělci karakaly na mnoha místech považovali (a někde stále považují) za škodnou a často je zabíjeli, protože jim napadali dobytek. Například v letech 1931–1952 bylo v oblasti [[Karru]] v Jižní Africe zabito každý rok průměrně 2 219 těchto šelem. V [[Namibie|Namibii]] zabili farmáři v roce 1981 více než 2 800 karakalů. Přes tyto masakry karakalové na jihu Afriky stále bez zásadních problémů prospívají. Na jiných místech jsou vzácnější a někde jim hrozí vyhubení, např. v Turecku, Indii nebo [[Turkmenistán]]u. Kromě lovu je ohrožuje úbytek životního prostředí a přirozené kořisti.{{Citace periodika [319] => | příjmení = Ilemin [320] => | jméno = Yasin [321] => | autor = [322] => | odkaz na autora = [323] => | spoluautoři = GÜRKAN, Behzat. [324] => | titul = Status and activity patterns of the Caracal, ''Caracal Caracal'' (Schreber, 1776), in Datça and Bozburun Peninsulas, Southwestern Turkey [325] => | periodikum = Zoology in Middle East [326] => | odkaz na periodikum = [327] => | rok = 2010 [328] => | měsíc = [329] => | ročník = 50 [330] => | číslo = [331] => | strany = 3–10 [332] => | url = http://www.tramem.org/pdf/3042.pdf [333] => | issn = [334] => | jazyk = en [335] => | datum přístupu = 2016-02-18 [336] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190819134855/http://www.tramem.org/pdf/3042.pdf [337] => | datum archivace = 2019-08-19 [338] => | nedostupné = ano [339] => }} [340] => [341] => === Chov v zajetí === [342] => [[Soubor:Karakal_v_zoo_Jihlava.jpg|náhled|Karakal v zoo Jihlava]] [343] => Karakalovi se v zajetí obecně daří dobře a je rozšířen v soukromých chovech i zoologických zahradách. Je chován i jako domácí zvíře, ale domácí prostředí jen zřídkakdy vyhovuje jeho potřebám. Přirozené chování, včetně lovu, skákání a zanechávání pachových značek, z něj činí náročného mazlíčka. Prostory výběhu by měly být velké a musí zahrnovat příležitosti podporující fyzickou a duševní stimulaci. Stejně jako jiné kočkovité šelmy chované v zajetí může karakal vykazovat stereotypní chování, jako je například chůze stále stejnou trasou, nadměrná péče o srst nebo dlouhá období nečinnosti. Poskytování alespoň základní stimulace, jako je například schovávání potravy v průběhu dne, může pomoci rozvíjet přirozené chování. [344] => [345] => Pokud je v zajetí držen odchycený původně divoký jedinec, bývá velmi vznětlivý a podrážděný. [[Alfred Brehm]] prý jednou k chycenému karakalovi umístil do klece silného kousavého psa. Kočka ho okamžitě napadla, a přestože se srdnatě bránil, nakonec i zabila. Pokud je však odchycen jako mládě, dá se snadno ochočit a využívat následně jako lovecké zvíře. [346] => [347] => V zoologických zahradách se dobře rozmnožuje a v Evropě a Severní Americe k této šelmě existují chovné programy. V [[Česko|ČR]] chovají karakala [[ZOO Dvůr Králové|Zoo Dvůr Králové]], [[Zoo Jihlava]], [[Zoologická zahrada a botanický park Ostrava|Zoo Ostrava]], [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]] nebo [[Zoopark Zájezd]].[[Soubor:Почтовая марка СССР № 5661. 1985. Животные Красной книги СССР.jpg|náhled|Karakal na známce [[Sovětský svaz|SSSR]] z roku 1985]] [348] => [349] => == Ochrana == [350] => Karakal je od roku 2002 [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] zařazen mezi [[Málo dotčený taxon|málo dotčené druhy]] z důvodu poměrně velkého areálu rozšíření, toleranci rozličného habitatu a relativní početnosti v některých oblastech výskytu. [351] => [352] => Podléhá právní ochraně ve většině států, v nichž se vyskytuje ([[Afghánistán]], [[Alžírsko]], [[Egypt]], Indie, [[Írán]], [[Izrael]], [[Jordánsko]], [[Kazachstán]], [[Libanon]], [[Maroko]], [[Pákistán]], [[Sýrie]], [[Tádžikistán]], [[Tunisko]], Turecko, Turkmenistán a [[Uzbekistán]]), v několika jiných je naopak stále legálně loven ([[Namibie]], [[Jižní Afrika]], některé další africké státy). [353] => [354] => == Odkazy == [355] => [356] => === Poznámky === [357] => [358] => [359] => === Reference === [360] => [361] => [362] => === Literatura === [363] => * {{Citace periodika [364] => | příjmení = Braczkowski [365] => | jméno = Alexander [366] => | autor = [367] => | odkaz na autora = [368] => | spoluautoři = a kol. [369] => | titul = The Diet of Caracal, Caracal caracal, in Two Areas of the Southern Cape, South Africa as Determined by Scat Analysis [370] => | periodikum = South African Journal of Wildlife Research [371] => | odkaz na periodikum = [372] => | rok = 2012 [373] => | měsíc = [374] => | ročník = 42 [375] => | číslo = 2 [376] => | strany = 111–116 [377] => | url = http://dx.doi.org/10.3957/056.042.0205 [378] => | issn = [379] => | jazyk = en [380] => }} [381] => * {{Citace periodika [382] => | příjmení = Farhadinia [383] => | jméno = Mohammad S. [384] => | autor = [385] => | odkaz na autora = [386] => | spoluautoři = a kol. [387] => | titul = Ecology and status of the Caracal, Caracal caracal, in the Abbasabad Naein Reserve, Iran [388] => | periodikum = Zoology in the Middle East [389] => | odkaz na periodikum = [390] => | rok = 2007 [391] => | měsíc = [392] => | ročník = 41 [393] => | číslo = 2 [394] => | strany = 5–10 [395] => | url = http://wildlife.ir/Files/library/Farhadinia_etal_2007_CaracalIran.pdf [396] => | issn = [397] => | jazyk = en [398] => }} [399] => * {{Citace monografie [400] => | příjmení = Hassan-Beigi [401] => | jméno = Yasaman [402] => | odkaz na autora = [403] => | příjmení2 = [404] => | jméno2 = [405] => | titul = Conservation Biology of the Caracal (Caracal caracal) in Iran: action plan and conservation genetics [406] => | url = http://repositorio.ul.pt/bitstream/10451/22498/1/ulfc116087_tm_Yasaman_Hassan_Beigi.pdf [407] => | vydavatel = UNIVERSIDADE DE LISBOA, FACULDADE DE CIÊNCIAS, DEPARTAMENTO DE BIOLOGIA ANIMA (Dissertation) [408] => | místo = Lisabon [409] => | rok = 2015 [410] => | vydání = [411] => | počet stran = 43 [412] => | kapitola = [413] => | strany = [414] => | isbn = [415] => | jazyk = en [416] => }} [417] => * {{Citace monografie [418] => | příjmení = Heptner [419] => | jméno = V. G. [420] => | odkaz na autora = [421] => | příjmení2 = Sludskii [422] => | jméno2 = A. A. [423] => | titul = Mammals of the Soviet Union. Volume II, Part 2: Carnivora (Hyaenas and Cats) [424] => | url = https://archive.org/details/mammalsofsov221992gept [425] => | vydavatel = Smithsonian Institute and the National Science Foundation [426] => | místo = Washington DC [427] => | rok = 1992 [428] => | vydání = [429] => | počet stran = [430] => | kapitola = [431] => | strany = 498–524 [432] => | isbn = [433] => | jazyk = en [434] => }} [435] => * {{Citace periodika [436] => | příjmení = Ilemin [437] => | jméno = Yasin [438] => | autor = [439] => | odkaz na autora = [440] => | spoluautoři = GÜRKAN, Behzat. [441] => | titul = Status and activity patterns of the Caracal, ''Caracal Caracal'' (Schreber, 1776), in Datça and Bozburun Peninsulas, Southwestern Turkey [442] => | periodikum = Zoology in Middle East [443] => | odkaz na periodikum = [444] => | rok = 2010 [445] => | měsíc = [446] => | ročník = 50 [447] => | číslo = [448] => | strany = 3–10 [449] => | url = http://www.tramem.org/pdf/3042.pdf [450] => | issn = [451] => | jazyk = en [452] => | datum přístupu = 2016-02-18 [453] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190819134855/http://www.tramem.org/pdf/3042.pdf [454] => | datum archivace = 2019-08-19 [455] => | nedostupné = ano [456] => }} [457] => * {{Citace monografie [458] => | příjmení = Sunquist [459] => | jméno = Mel [460] => | odkaz na autora = [461] => | příjmení2 = Sunquist [462] => | jméno2 = Fiona [463] => | titul = Wild Cats of the World [464] => | url = https://archive.org/details/wildcatsworld00sunq [465] => | vydavatel = University of Chicago Press [466] => | místo = Chicago, London [467] => | rok = 2002 [468] => | vydání = [469] => | počet stran = [470] => | kapitola = [471] => | strany = [https://archive.org/details/wildcatsworld00sunq/page/n49 37]-47 [472] => | isbn = [473] => | jazyk = en [474] => }} [475] => * {{Citace monografie [476] => | příjmení = Vágner [477] => | jméno = Josef [478] => | titul = Afrika: život a smrt zvířat [479] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [480] => | místo = Praha [481] => | rok = 1987 [482] => | strany = 36–38 [483] => | isbn = [484] => | příjmení2 = [485] => | jméno2 = [486] => }} [487] => [488] => === Externí odkazy === [489] => * {{Commonscat|Caracal caracal}} [490] => * {{Commons|Caracal caracal}} [491] => * {{Wikislovník|heslo=karakal}} [492] => * {{Wikidruhy|taxon=Caracal caracal}} [493] => * {{Citace elektronického periodika [494] => | příjmení = Breitenmoser-Wursten [495] => | jméno = C. [496] => | odkaz na autora = [497] => | příjmení2 = Henschel [498] => | jméno2 = P. [499] => | příjmení3 = Sogbohossou [500] => | jméno3 = E. [501] => | titul = Caracal caracal [502] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [503] => | odkaz na periodikum = [504] => | datum vydání = 2008 [505] => | datum přístupu = 2016-02-18 [506] => | url = http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T3847A10121895.en [507] => | issn = [508] => }} [509] => * [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Caracal_caracal.html Karakal na Animal Diversity Web] {{En}} [510] => * [http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/karakal-na-lovu Karakal na lovu (video)] [511] => [512] => {{Kočkovití}} [513] => {{Taxonbar|from=Q30847}} [514] => {{Autoritní data}} [515] => [516] => {{Portály|Kočky}} [517] => [518] => [[Kategorie:Malé kočky]] [519] => [[Kategorie:Masožravci]] [520] => [[Kategorie:Fauna Afriky]] [521] => [[Kategorie:Fauna Asie]] [] => )
good wiki

Karakal

Karakal (Caracal caracal, dříve Felis caracal či Lynx caracal) je kočkovitá šelma střední velikosti patřící do podčeledi malé kočky. Žije v Africe a v Asii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gazela','malé kočky','Jižní Afrika','Izrael','Turečtina','Málo dotčený taxon','Írán','Johann Christian Daniel von Schreber','Namibie','gazela dorkas','Mezinárodní svaz ochrany přírody','Parazitismus'

Gazela

Írán

Izrael

Namibie

Parazitismus

Turečtina