Array ( [0] => 14837036 [id] => 14837036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karelština [uri] => Karelština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|užívání HTML tagů, externí odkazy bez popisu}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Karelština ''(karjalan kieli)'' [3] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Finsko}}
{{Vlajka a název|Rusko}}
{{Vlajka a název|Karélie}} [4] => | mluvčích = asi 35 600[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=krl Ethnologue] [5] => | klasifikace = [6] => * [[Uralské jazyky]] [7] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [8] => *** [[Finsko-laponské jazyky]] [9] => **** [[Baltofinské jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = jako minoritní jazyk uznán v:
{{Vlajka a název|Finsko}}
{{flagicon|Karelia}} [[Republika Karélie]]{{Citace elektronického periodika |titul=Законодательные акты: О государственной поддержке карельского, вепсского и финского языков в Республике Карелия |url=http://gov.karelia.ru/Legislation/lawbase.html?lid=1751 |datum přístupu=2010-04-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171011113305/http://gov.karelia.ru/Legislation/lawbase.html?lid=1751 |datum archivace=2017-10-11 |nedostupné=ano }} [12] => | regulátor = ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = ''není'' [14] => | ISO6392B = krl [15] => | ISO6392T = krl [16] => | ISO6393 = krl [17] => | SIL = KRL [18] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/krl/Piälehyt|testovací provoz]] [19] => | mapa rozšíření = Idioma carelio.png [20] => }} [21] => {{možná hledáte|[[Karel (programovací jazyk)]]}} [22] => [23] => '''Karelština''' (''karjalan kieli'') patří k [[baltofinské jazyky|baltofinským jazykům]] [[ugrofinské jazyky|ugrofinské]] větve [[uralské jazyky|uralských]] jazyků. Velice se podobá [[finština|finštině]], někteří finští lingvisté ji považují přímo za dialekt finštiny. Karelštinou hovoří lidé v [[Republika Karélie|Karelské republice]] v [[Rusko|Rusku]] a ve východním [[Finsko|Finsku]]. Počet lidí užívající tento jazyk se pohybuje okolo 35 600, z toho 25 600 mluvčích je v Rusku (podle sčítání lidu v roce 2010). Počet mluvčích se zmenšuje, podle prvního sčítání lidu v roce 1835 jich bylo 171 000 jen v Rusku.FUTURE OF THE KARELIAN LANGUAGE IN THE REPUBLIC OF KARELIA, P. Zaikov, Petrozavodsk State University Ve Finsku jsou mluvčími karelštiny zejména starší lidé. V minulosti se psalo cyrilicí, ale nyní karelština užívá jako písmo [[latinka|latinku]]. [24] => [25] => == Klasifikace == [26] => Karelština patří mezi baltsko-finské jazyky ugrofinské větve uralských jazyků. Nejblíže si je z lingvistického hlediska s finštinou. Karelštinu bychom si neměli plést s finskými „karelskými“ dialekty, kterými se mluví ve východním Finsku (a před druhou světovou válkou ve městě Vyborgu). [27] => [28] => == Geografie == [29] => [[Soubor:Map of Karelian dialects.png|náhled|Mapa dialektů karelštiny před 2. sv. válkou, hranice Finska jsou zde současné]] [30] => Karelštinou, resp. jejími dialekty se mluví zejména v Karelské republice a v Tverské oblasti (severozápadně od Moskvy) v Rusku a ve východním Finsku. Díky migrační vlně po druhé světové válce bychom dnes našli karelské mluvčí roztroušené po celém Finsku. [31] => V Karelské republice má karelština statut minoritního jazyka. Od 90. let 20. stol. bylo několik pokusů alespoň legislativně zrovnoprávnit karelštinu s ruštinou po vzoru jiných [[ugrofinské republiky|ugrofinských republik]] [[Rusko|Ruské federace]], totiž přiznat jí v Karelské republice status úředního jazyka, dosud se to nepodařilo. V Tverské oblasti mají Karelové kulturní autonomii, tudíž mohou svůj jazyk používat ve školství a médiích. [32] => [33] => == Karelská abeceda == [34] => '''A a''' (aa) '''B b''' (bee) '''Č č''' (čee) '''D d''' (dee) '''DŽ dž''' (džee) '''E e''' (ee) '''F f''' (ef) '''G g''' (gee) '''H h''' (hoo) '''I i''' (ii) '''J j''' (jii) '''K k''' (koo) [35] => [36] => '''L l''' (el) '''M m''' (em) '''N n''' (en) '''O o''' (oo) '''P p''' (pee) '''R r''' (er) '''S s''' (es) '''Š š''' (šee) '''Z z''' (zee) '''Ž ž''' (žee) '''T t''' (tee) [37] => [38] => '''U u''' (uu) ''' V v''' (vee) '''Y y''' (yy) '''Ä ä''' (ää) '''Ö ö''' (öö) [39] => [40] => Karelská abeceda je psána latinkou, má 28 znaků, z toho 19 konsonantů, 8 vokálů. V minulosti se zde často používala cyrilice, někde až do 19. století. Karelská abeceda založená v latince vznikla oficiálně se založením Sovětského svazu. [41] => Zajímavostí oproti české abecedě je pořadí znaků, kdy písmena Z, Ž následují hned po S, Š. Stejné to je i u estonštiny. [42] => [43] => == Hlásky == [44] => [45] => === Vokály === [46] => Pokud nezohledňujeme délku, karelština má 8 vokálů. Jsou to a, e, i o, u, y, ä, ö. Vokály ä, ö, y, e i patří mezi přední vokály, a, o, u mezi zadní. [47] => [48] => V karelštině platí vokalická harmonie, což znamená, že v jednom slově se mohou vyskytnout buď pouze vokály a, o, u, nebo pouze vokály ä, ö, y. Vokály e, i se pojí s oběma skupinami. [49] =>
Příklad: kävelöy, viuhkata [50] => [51] => Stejně jako finština, karelština značí délku vokálu jeho zdvojením v písemné podobě, jediným rozdílem je, že karelština prodlužuje pouze vokály '''ii, uu, yy'''. Vokály a, ä, o, ö, e se neprodlužují. Dlouhé vokály je nutno rozlišit i v mluvené řeči, je to esenciální pro význam slova (hiivuo – hivuo, tuuli – tuli, kyzyy – kyzy). České dlouhé měkké í by se tedy v karelštině zapsalo jako ii. [52] =>
Příklady karelských slov s dlouhým vokálem: suuri, tuučču, kuuzi, kuuluu, tyynii, kyynäl, sygyzyy [53] => [54] => Karelština má dvacet jeden [[diftong]] (zejména severní karelština a [[livvština]]) a [[triftong]]y. [55] =>
Diftongy a příklad použití: '''ua''' (andua, ruadua), '''yä''' (tömsyttyä), '''uo''' (vuozi, kaččuo), '''yö''' (pyörie, nälgävyö), '''ie''' (tie, mies, eččie), '''iä''' (iäni, miäččy), '''ai''' (kaivo, vaihtai), '''äi''' (äijy, mäit), '''oi''' (koiru, heboine), '''öi''' (igävöijä, söi), '''ui''' (uinota, ruis), '''yi''' (kylyine, sygyzyine), '''ei''' (eineh, veičči), '''au''' (aunu, algau), '''äy''' (käytös, kyndäy), '''ou''' (ounas, kaččou), '''öy''' (löyly, kävelöy), '''eu''' (leugu, reunu), '''ey''' (keyhy, leyhkiä), '''iu''' (čiučoi, oppiu), '''iy''' (liygiläine, eččiy) [56] => [57] =>
Triftongy a příklad použití: '''uau''' (katkuau), '''iäy''' (lykkiäy), '''uou''' (juou), '''yöy''' (mädžyöy), '''ieu''' (katkieu), '''iey''' (rebiey){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html |datum přístupu=2013-05-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091944/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku003.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [58] => [59] => === Konsonanty === [60] => Karelština má 19 [[souhláska|souhlásek]]. Když za konsonantem následuje [[přední vokál]] (ä, ö, y, e, i), je pak konsonant změkčený. [[Zadní vokál]]y (a, o, u) tuto funkci nemají. Změkčení ([[palatalizace]]) se případně značí apostrofem (t'outa, died'oi, vil'l'u, pun'u, or'hoi, Vas'a).
Mezi konsonanty patří i [[gemináta|gemináty]] (čili dlouhé konsonanty). V karelštině se používají gemináty '''čč''' (počči), '''kk''' (lukku), '''ll''' (villu), '''mm''' (lämmin), '''nn''' (anna), '''pp''' (pappi), '''rr''' (sorrat), '''ss''' (kissi) ,'''šš''' (bošši), '''tt''' (tuatto), '''vv''' (tuvva). [61] =>
Uprostřed gemináty je šev slabiky (oč-ču, tuk-ku).http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku009.htmll{{Nedostupný zdroj}} [62] => [63] => === Slabiky === [64] => Hlásky se přirozeně shlukují do slabik. V karelštině se vyskytují jednoslabičná (suo), dvouslabičná (sa-na) a vícelsabičná slova (vo-ka-li). [65] =>
Slabiky se dělí na krátké a dlouhé, uzavřené a otevřené. Jednoduše řečeno, krátká slabika se skládá ze dvou a méně hlásek (el), dlouhá slabika ze tří a více hlásek (gieu). V uzavřené slabice je vokál uzavřen mezi dvěma konsonantními svahy (lan, čirs), v otevřené nikoliv (ai, tuu). Z toho vyplývá, že uzavřená slabika musí být zákonitě vždy dlouhá! [66] =>
Rozdělit karelské slovo na slabiky je stejně jednoduché jako v češtině, stačí vědět, že hranice slabiky leží mezi geminátou (om-mel-la) či dvěma po sobě jdoucími konsonanty (kah-ten). [67] => {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html |datum přístupu=2013-05-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011736/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku013.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [68] => [69] => == Tvarosloví == [70] => [71] => === Podstatná jména === [72] => Podstatná jména v karelštině se dělí na [[proprium|vlastní jména]] (erisnimet) a [[apelativum|obecné názvy]] (yhteisnimet). [73] => [74] => Mezi vlastní jména patří následující příklady: [75] =>
Jména a příjmení osob (Ofon’an Natoi, Nikolai Petrovič) [76] =>
Jména zvířat (Mirri, N‘akku) [77] =>
Názvy zemí, měst a vesnic (Suomi, Anus, Kotkatjärvi) [78] =>
Geografické názvy (Luadogu, Onieu, Baikal) [79] =>
Názvy kontinentů a planet (Jeuroppu, Aazii, Mua, Venera) [80] =>
Názvy knih, novin, časopisů (Aberi, Kirjuniekku, Oma Mua){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305012138/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku024.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [81] => [82] => Skloňování [83] => [84] => Karelská [[substantivum|substantiva]] mohou mít více [[kmen (mluvnice)|kmenů]]. Existují vokalické kmeny v silném a slabém stupni. Ve slově takki je takki- silný vokalický kmen a taki- slabý. Některá slova mají vedle vokalického i konsonantní kmen (kmen končící konsonantem), např.: suuri (suure-, suur-), sammal (sammale-, sammal-). [85] =>
Při připojování pádové koncovky ke slovu je jeho kmen esenciální, různé pády vyžadují různé kmeny slova. Při volbě kmenu bereme v úvahu, zda pádová [[koncovka (mluvnice)|koncovka]] naruší systém slabik v [[nominativ]]ním tvaru slova, pokud pádová koncovka uzavře otevřenou slabiku, používáme slabý vokalický kmen, pokud pádová koncovka nenaruší systém slabik [[nominativ]]u, využijeme silného kmenu. (loppu → loppuu, lopun). Konsonantní kmen často využijeme při tvorbě [[partitiv]]u [[Jednotné číslo|singuláru]] (kymmene → kymendy, sammal → sammaldu).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091811/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku027.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [86] => Karelština má 17 [[mluvnický pád|pádů]]. Jsou to [[nominativ]], [[genitiv]], [[akuzativ]] I, [[akuzativ]] II, [[partitiv]], [[essiv]], [[translativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[illativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[allativ]], [[abessiv]], [[komitativ]], [[prolativ]] a [[instruktiv]]. V následující tabulce jsou znázorněny pádové koncovky '''(tučně)''' a způsob tvorby množného čísla (-t, -i-, -loi-) ''(kurzívou)''. [87] => [88] => {| class="wikitable" [89] => |- [90] => ! PÁD !! Sg !! Pl !! Sg !! Pl !! Sg !! Pl !! Sg !! Pl [91] => |- [92] => | NOMINATIV || škola || škola'''t''' || kaži || kaži'''t''' || kieli || kiele'''t''' || vanneh || vandehe'''t''' [93] => |- [94] => | GENITIV || škola'''n''' || škol''ie'''''n''' || kaži'''n''' || kaži''loi'''''n''' || kiele'''n''' || kiel''ie'''''n''' || vandehe'''n''' || vandeh''ie'''''n''' [95] => |- [96] => | AKUZATIV I || škola'''n''' || škola'''t'''|| kaži'''n''' || kaži'''t''' || kiele'''n''' || kiele'''t''' || vandehe'''n''' || vandehe'''t''' [97] => |- [98] => | AKUZATIV II || škola || škola'''t''' || kaži || kaži'''t''' || kieli || kiele'''t''' || vanneh || vandehe'''t''' [99] => |- [100] => | PARTITIV || škol'''ua''' || škol'''''i''i''' || kaži'''i''' || kaži'''''loi''''' || kiel'''dy''' || kieli'''''i''''' || vanneh'''tu''' || vandeh''i'''''i''' [101] => |- [102] => | ESSIV || škola'''nnu''' || škol''i'''''nnu''' || kaži'''nnu''' || kaži''loi'''''nnu''' || kiele'''nny''' || kiel''i'''''nny''' || vandehe'''nnu''' || vandeh''i'''''nnu''' [103] => |- [104] => | TRANSLATIV || škola'''kse''' || škol''i'''''kse''' || kaži'''kse''' || kaži''loi'''''kse''' || kiele'''kse''' || kiel''i'''''kse''' || vandehe'''kse''' || vandeh''i'''''kse''' [105] => |- [106] => | INESSIV || škola'''s''' || škol''i'''''s''' || kaži'''s''' || kaži''loi'''''s''' || kiele'''s''' || kiel''i'''''s''' || vandehe'''s''' || vandeh''i'''''s''' [107] => |- [108] => | ELATIV || škola'''s(päi)''' || škol''i'''''s(päi)''' || kaži'''s(päi)''' || kaži''loi'''''s(päi)''' || kiele'''s(päi)''' || kiel''i'''''s(päi)''' || vandehe'''s(päi)''' || vandeh''i'''''s(päi)''' [109] => |- [110] => | ILLATIV || škola'''h''' || škol''i'''''h''' || kaži'''h''' || kaži''loi'''''h''' || kiele'''h''' || kiel''i'''''h''' || vandehe'''h''' || vandeh''i'''''h''' [111] => |- [112] => | ADESSIV || škola'''l''' || škol''i'''''l''' || kaži'''l''' || kaži''loi'''''l''' || kiele'''l''' || kiel''i'''''l''' || vandehe'''l''' || vandeh''i'''''l''' [113] => |- [114] => | ABLATIV || škola'''l(päi)''' || škol''i'''''l(päi)''' || kaži'''l(päi)''' || kaži''loi'''''l(päi)''' || kiele'''l(päi)''' || kiel''i'''''l(päi)''' || vandehe'''l(päi)''' || vandeh''i'''''l(päi)''' [115] => |- [116] => | ALLATIV || škola'''le''' || škol''i'''''le''' || kaži'''le''' || kaži''loi'''''le''' || kiele'''le''' || kiel''i'''''le''' || vandehe'''le''' || vandeh''i'''''le''' [117] => [118] => |- [119] => | ABESSIV || škola'''ttah''' || škol''i'''''ttah''' || kaži'''ttah''' || kaži''loi'''''ttah''' || kiele'''ttäh''' || kiel''i'''''ttäh''' || vandehe'''ttah''' || vandeh''i'''''ttah''' [120] => |- [121] => | KOMITATIV || škola'''nke''' || škol''ie'''''nke''' || kaži'''nke''' || kaži''loi'''''nke''' || kielenke || kiel''ie'''''nke''' || vandehe'''nke''' || vandeh''ie'''''nke''' [122] => |- [123] => | PROLATIV || škola'''či''' || škol''i'''''či''' || kaži'''či''' || kaži''loi'''''či''' || kiele'''či''' || kiel''i'''''či''' || vannehe'''či''' || vandeh''i'''''či''' [124] => |- [125] => | INSTRUKTIV || školi'''n''' || – || kažiloi'''n''' || – || keili'''n''' || – || vandehi'''n''' || - [126] => |}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku032.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140714115332/http://www.opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku032.html |datum archivace=2014-07-14 |nedostupné=ano }} [127] => [128] => === Přídavná jména === [129] => Přídavná jména v karelštině se dělí na dvě skupiny. První z nich jsou tzv. luaduaadjektiivat (adjektiva kvality: barvy, velikosti, hmotnosti, stáří, vnější vlastnosti, vnitřní vlastnosti). Tato přídavná jména se mohou stupňovat (kaunis – krásný, kaunehembi – krásnější, kaunehin – nejkrásnější). [130] =>
Druhou skupinou kohteadjektiivat (materiály, přídavná jména vyjadřující absenci něčeho – lapsi(dítě) – lapse'''toi''') (bezdětný). [131] => [132] => Přídavná jména se skloňují stejně jako podstatná jména. Většinou kongruují s podstatným jménem, které rozvíjejí, tedy přejímají jeho pád a číslo. [133] => [134] => === Zájmena === [135] => [136] => ==== Osobní zájmena ==== [137] => {| class="wikitable" [138] => |- [139] => ! !! Sg !! Pl [140] => |- [141] => | 1. os. || minä || myö [142] => |- [143] => | 2. os. || sinä || työ [144] => |- [145] => | 3. os. || häi || hyö [146] => |} [147] => Osobní zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména, jejich kmeny pro přidání kmenových koncovek jsou minu-, sinu-, häne- + hän-, meijä- + mei-, teijä- + tei- a heijä- + hei-.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011559/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku073.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [148] => [149] => ==== Ukazovací zájmena ==== [150] => tämä (tento), nämmä (tito – zde)
[151] => se (to), neče, net, nenne (tito – neurčitě)
[152] => tai (tamten), nuot (tamti)
[153] => tämmöine, semmoine, nengoine, moine, tämmözet, semmozet, nengozet, moizet (takový, takoví) [154] => [155] => Ukazovací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091940/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku074.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [156] => [157] => ==== Tázací zájmena ==== [158] => Ken? Kdo?
[159] => Mi? Co?
[160] => Kudai? Jaký?
[161] => Mittuine? Který? [162] => [163] => Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091947/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku075.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [164] => [165] => ==== Vztažná zájmena ==== [166] => ken (kdo – rody se nerozlišují), mi (co), kudai (jaký), mittuine (který); plurál: ket, mit, kudamat, mittumat{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011654/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku076.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [167] => [168] => ==== Záporná zájmena ==== [169] => niken (nikdo), nimi (nic), nikudai (žádný), nimittuine; plurál: niket, nimit, nikudamat, nimittumat [170] => Záporná zájmena niket a nimit se neskloňují!{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305012219/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku077.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [171] => [172] => ==== Neurčitá zájmena ==== [173] => Neurčitá zájmena se tvoří přidáním koncovky -gi, -tah, -tahto nebo -liene k tázacímu/vztažnému tvaru v nominativu.
[174] => ken (kdo) → kengi, kentah, kentahto, kenlienne
[175] => mi (co) → migi, mitah, mitahto, milienne [176] => Neurčitá zájmena se skloňují stejně jako tázací zájmena.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011703/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku078.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [177] => [178] => ==== Určitá zájmena ==== [179] => Mezi určitá zájmena patří kai (všechen), joga (každý), jogahine (další), toine (druhý); v plurálu kaikin, jogahizet, toizet, mollei, mollembat.
[180] => Zájmena joga, mollei se neskloňují, ostatní se skloňují podle standardního vzoru.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011602/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku079.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [181] => [182] => ==== Zvratná (reflexivní) zájmena ==== [183] => V karelštině se používá zvratné zájmeno '''iče'''. Skloňuje se jako ostatní jména.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011916/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku080.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [184] => [185] => === Číslovky === [186] => [187] => ==== Základní číslovky ==== [188] => 0 nol'a
[189] => 1 yksi
[190] => 2 kaksi
[191] => 3 kolme
[192] => 4 nelli
[193] => 5 viizi
[194] => 6 kuuzi
[195] => 7 seiččie
[196] => 8 kaheksa
[197] => 9 yheksä
[198] => 10 kymmene
[199] => 11 yksitostu
[200] => 12 kaksitostu
[201] => 20 kaksikymmen
[202] => 21 kaksikymmenyksi
[203] => 30 kolmekymmen
[204] => 40 nellikymmen
[205] => 100 sada
[206] => 101 sadayksi
[207] => 110 sadakymmene
[208] => 111 sadayksitostu
[209] => 200 kaksisadua
[210] => 1000 tuhat
[211] => 2000 kaksituhattu
[212] => 2007 kaksituhattu seiččie
[213] => 2048 kaksituhattu nellikymmen kaheksa
[214] => 1 000 000 miljon
[215] => 2 000 000 kaksi miljonua
[216] => 1 000 000 000 miljardu
[217] => 2 000 000 000 kaksi miljardua
[218] => 1 000 000 000 000 biljon
[219] => 1 000 000 000 000 000 biljardu{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011941/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku060.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [220] => [221] => ==== Řadové číslovky ==== [222] => 0. nol'as
[223] => 1. enzimäine
[224] => 2. toine
[225] => 3. kolmas
[226] => 4. nelläs
[227] => 5. viijes
[228] => 6. kuvves
[229] => 7. seiččemes
[230] => 8. kaheksas
[231] => 9. yheksäs
[232] => 10. kymmenes
[233] => 11. yhtestostu
[234] => 12. kahtestostu
[235] => 20. kahteskymmenes
[236] => 30. kolmaskymmenes
[237] => 40. nelläskymmenes
[238] => 100. suas
[239] => 200. kahtessuas
[240] => 1000. tuhandes
[241] => 2000. kahtestuhandes
[242] => 1 000 000. miljonnoi
[243] => 2 000 000. kahtesmiljonnoi
[244] => 1 000 000 000. miljardnoi
[245] => 2 000 000 000. kahtesmiljardnoi{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091632/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku063.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [246] => [247] => ==== Zlomky ==== [248] => 1/2 puoli
[249] => 1/3 kolmandes, kolmasvuitti
[250] => 2/3 kaksi kolmattu (vuittii)
[251] => 1/4 nelländes, nelläsvuitti
[252] => 3/4 kolme nellätty (vuittii)
[253] => 1/5 viijendes, viijesvuitti
[254] => 1/6 kuvvendes, kuvvesvuitti
[255] => 1/7 seiččemendes, seiččemesvuitti
[256] => 1/8 kaheksandes, kaheksasvuitti
[257] => 1/9 yheksändes, yheksäsvuitti
[258] => 1/10 kymmenendes, kymmenesvuitti, nol'a pilku yksi (0,1)
[259] => 1/100 suandes, suasvuitti, protsentu
[260] => 1/1000 tuhandes, tuhandesvuitti, promille{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091650/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku070.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [261] => [262] => === Slovesa === [263] => Slovesa mají finitní (tvar určený mluvnickými kategoriemi) a [[infinitiv|infinitní]] tvar (slovníkový tvar). Infinitivy jsou v karelštině tři (např. kirjuttua, kirjuttajes, kirjuttama). Sloveso v karelštině má dva kmeny – vokalický (slabý a silný) a konsonantní. Například sloveso juostaa má vokalický kmen juokse-n a konsonantní kmen juos-kah; sloveso viertä → viere-n, vier-käh. [264] => [265] => Koncovky sloves vyjadřující osobu a číslo jsou následující: [266] => {| class="wikitable" [267] => |- [268] => ! !! Sg !! Pl [269] => |- [270] => | 1. os. || -n || -mmo/-mmö [271] => |- [272] => | 2. os. || -t || -tto/-ttö [273] => |- [274] => | 3. os. || -u/-y || -h [275] => |} [276] => Vyčasované sloveso si ukažme na příkladu slovesa löydiä (lövvä-, löydä-) [277] => {| class="wikitable" [278] => |- [279] => ! !! Sg !! Pl [280] => |- [281] => | 1. os. || lövvän || lövvämmö [282] => |- [283] => | 2. os. || lövvät || lövvättö [284] => |- [285] => | 3. os. || löydäy || lövvetäh [286] => |} [287] =>
Zápor se tvoří pomocí [[záporové sloveso|záporového slovesa]], jež má různé tvary pro tři osoby ve dvou číslech: en, et, ei, emmo, etto, ei, a slabého vokalického kmenu významového slovesa (ei lövvä).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220092048/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku082.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [288] => [289] => ==== Slovesné způsoby ==== [290] => [291] => ===== Oznamovací způsob – indikativ ===== [292] => '''V přítomném čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011806/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku091.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [293] => {| class="wikitable" [294] => |- [295] => ! maltua (malta-) !! Sg !! Pl [296] => |- [297] => | 1. os. || maltan || maltammo [298] => |- [299] => | 2. os. || maltat || maltatto [300] => |- [301] => | 3. os. || maltau || maltetah [302] => |- [303] => | Zápor || ei malta || - [304] => |} [305] => '''V minulém čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011841/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku092.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [306] => {| class="wikitable" [307] => |- [308] => ! andua (anna-, anda-) !! Sg !! Pl [309] => |- [310] => | 1. os.|| annoin || annoimmo [311] => |- [312] => | 2. os. || annoit || annoitto [313] => |- [314] => | 3. os. || andoi || annettih [315] => |- [316] => | Zápor || používá se 2. akt. participium, annanuh || [317] => |} [318] => '''V předpřítomném čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091717/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku096.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [319] => {| class="wikitable" [320] => |- [321] => ! ruadua (rua-, ruada-) !! Sg !! Pl [322] => |- [323] => | 1. os. || olen ruadanuh || olemmo ruadanuh [324] => |- [325] => | 2. os. || olet ruadanuh || oletto ruadanuh [326] => |- [327] => | 3. os. || on ruadanuh || ollah ruattu [328] => |- [329] => | Zápor || en, et, ei ole ruadanuh || [330] => |} [331] => '''V předminulém čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091924/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku097.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [332] => {| class="wikitable" [333] => |- [334] => ! ottua (ota-, otta-) !! Sg !! Pl [335] => |- [336] => | 1. os. || olin ottanuh|| olimmo ottanuh [337] => |- [338] => | 2. os. || olit ottanuh || olitto ottanuh [339] => |- [340] => | 3. os.|| oli ottanuh || oldih otettu [341] => |- [342] => | Zápor || en, et, ei, emmo, etto olluh ottanuh || ei oldu otettu [343] => |} [344] => '''V budoucím čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011637/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku098.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [345] => {| class="wikitable" [346] => |- [347] => ! lugie (luve-, luge-) !! Sg !! Pl [348] => |- [349] => | 1. os. || lugemah || lugemah [350] => |- [351] => | 2. os. || lugemah || lugemah [352] => |- [353] => | 3. os. || lugemah || lugemah [354] => |- [355] => | Zápor || ei lugemah || [356] => |} [357] => [358] => ===== Podmiňovací způsob – kondicionál ===== [359] => '''V přítomném čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120319000106/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku102.html |datum archivace=2012-03-19 |nedostupné=ano }} [360] => {| class="wikitable" [361] => |- [362] => ! tuvva (tuo-) !! Sg !! Pl [363] => |- [364] => | 1. os. || tuozin || tuonzimmo [365] => |- [366] => | 2. os. || tuonzit || tuonzitto [367] => |- [368] => | 3. os. || tuos || tuodas [369] => |} [370] => Zápor: ei tuos [371] => [372] => '''V minulém čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011712/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku103.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [373] => {| class="wikitable" [374] => |- [375] => ! tuvva (tuo-) !! Sg !! Pl [376] => |- [377] => | 1. os. || tuonnuzin || tuonnuzimmo [378] => |- [379] => | 2. os. || tuonnuzit || tuonnuzitto [380] => |- [381] => | 3. os. || tuonnus || tuodanus [382] => |} [383] => Zápor: ei tuonnus [384] => [385] => '''V předpřítomném čase'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091909/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku104.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [386] => olizin, olizit, olis, olizimmo, olizitto ostanuh
[387] => oldas ostettu
[388] => en, et, ei, emmo, etto olis ostanuh
[389] => ei oldas ostettu [390] => [391] => '''V předminulém čase''' [392] => olluzin, olluzit, ollus, olluzimmo, olluzitto ostanuh
[393] => oldanus ostettu
[394] => en, et, ei, emmo, etto ollus ostanuh
[395] => ei oldanus ostettu [396] => [397] => ===== Rozkazovací způsob – imperativ ===== [398] => Jako příklad si uvedeme sloveso '''tuvva''' (tuo-). [399] =>
'''V první osobě:'''
[400] => Pl: Tuoguammo! (slabý vokalický kmen + guammo/-giämmö, -kuammo/-kiämmö) [401] => [402] => '''Ve druhé osobě:'''
[403] => Sg: Tuo! (slabý vokalický kmen!)
[404] => Pl: Tuogiä! (slabý vokalický kmen + -gua/-giä) [405] => [406] => '''Ve třetí osobě:'''
[407] => Sg: Tuogah! (slabý vokalický kmen + -gah/-gäh, -kah/-käh, -kkah/-kkäh)
[408] => Pl: Tuodähes! (slabý vokalický kmen + dähes/ttähes){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011745/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku109.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [409] => [410] => === Příslovce === [411] => Příslovce se skloňují podle běžného vzoru. Lze je též stupňovat (příponami mba/mbä a ima/imä). [412] => [413] => ==== Místa ==== [414] => Například tiä (zde), tänne (tam), tuos (támhle), tuonne (tam), lähan (blízko), kaikkiel (všude). [415] => [416] => ==== Času ==== [417] => Například aijoi (včas), myöhä (pozdě), hedi (hned). [418] => [419] => ==== Způsobu ==== [420] => Například hyvin (dobře), paho (zle), kiirehsti (rychle). [421] => [422] => ==== Míry ==== [423] => Například vähä (málo). [424] => [425] => ==== Příčiny ==== [426] => Například ičepiädäh, naerko, ilmite.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091709/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku125.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [427] => [428] => === Předložky a záložky === [429] => [430] => ==== Předložky ==== [431] => V karelštině existují předložky, které se pojí se jménem v genitivu, partitivu nebo elativu.
[432] => S genitivem se pojí například předložka ymbäri (okolo).
[433] => S partitivem se pojí např. předložky enne (před), ilmai (bez), lähäl (blízko).
[434] => S genitivem se pojí např. předložky ymbäri (okolo), läbi, poikki. [435] => [436] => ==== Záložky ==== [437] => Postpozice neboli záložky jsou velmi časté, stejně jako například ve finštině. Pojí se s genitivem, elativem, illativem a allativem.
[438] => S genitivem se pojí např. záložky alle (pod), aigua, jytyi, keskeh, ymbäri.
[439] => S elativem se pojí např. záložky läbi, poikki, siiriči. Některé mohou stát na pozici předložky i záložky.
[440] => S illativem se pojí např. záložky päi, sah, niškoi.
[441] => S allativem se pojí např. záložky jälles, suate.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011614/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku127.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [442] => [443] => === Spojky === [444] => V karelštině existují spojky souřadící – slučovací (da, i, sego, ni) a vylučovací (eiga, libo, taigo, vai). [445] =>
Dále existují spojky podřadící – uvozující vedlejší věty časové (ku, kuni – když), příčinné (ku, gu), ...
[446] => Jako spojovací výrazy se často používají vztažná zájmena.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220092114/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku130.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [447] => [448] => === Částice === [449] =>
V karelštině fungují částice prakticky jako přípony (-go, -bo, -s, -vai, gi-, -že) nebo předpony (ni-).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120305011913/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku133.html |datum archivace=2012-03-05 |nedostupné=ano }} [450] => [451] => === Citoslovce === [452] => V karelštině se používají například citoslovce a-a, o-o, u-u, ai, oi, ah, oh, eh-heh-heh, čuk-čuk, tprukoi-tprukoi, kis-kis-kis.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html |datum přístupu=2013-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220091704/http://opastajat.net/opastus/grammar/lessons/urokku134.html |datum archivace=2012-02-20 |nedostupné=ano }} [453] => [454] => == Dialekty == [455] => Karelštinu by bylo možné rozdělit na dvě skupiny – vlastní karelštinu (dále se dělící na severní a jižní karelštinu) a [[livvština|livvštinu]]. [456] => [457] => ;Vlastní karelština [458] => * Severní karelština [459] => ** Jyskyjärvi dialekt [460] => ** Kieretti dialekt [461] => ** Kiestinki dialekt [462] => ** Kontokki dialekt [463] => ** Oulanka dialekt [464] => ** Paanajärvi dialekt [465] => ** Pistojärvi dialekt [466] => ** Suomussalmi dialekt [467] => ** Uhtua dialekt [468] => ** Usmana dialekt [469] => ** Vitsataipale dialekt [470] => ** Vuokkiniemi dialekt [471] => * Jižní karelština [472] => ** Ilomantsi dialekt [473] => ** Impilahti dialekt [474] => ** Korpiselkä dialekt [475] => ** Mäntyselkä dialekt [476] => ** Paatene dialekt [477] => ** Porajärvi dialekt [478] => ** Repola dialekt [479] => ** Rukajärvi dialekt [480] => ** Suikujärvi dialekt [481] => ** Suistamo dialekt [482] => ** Suojärvi dialekt [483] => ** Tihvinä dialekt [484] => ** Tunkua dialekt [485] => ** Valdai dialekt [486] => ** Tverská karelština [487] => ** Dorža dialekt [488] => ** Maksuatiha dialekt [489] => ** Ruameška dialekt [490] => ** Tolmattšu dialekt [491] => ** Vesjegonsk (Vessi) dialekt [492] => ;Oloněcká karelština ([[Livvi]] – [[livvština]]) [493] => * Kotkatjärvi dialekt [494] => * Munjärvi dialekt [495] => * Nekkula-Riipuškala dialekt [496] => * Salmi dialekt [497] => * Säämäjärvi dialekt [498] => * Tulemajärvi dialekt [499] => * Vieljärvi dialekt [500] => * Vitele dialekthttp://scripta.kotus.fi/www/verkkojulkaisut/julk129/karjalan_kielen_murteet.shtml [501] => [502] => == Historie == [503] => V 9. stol. se v okolí Ladožského jazyka střetly dva vlivy – severní a západní dialekt původního prajazyka (baltskofinský prajazyk), spolu zde daly základ původní karelštině. V 13. stol. tento jazyk dosáhl regionu Savo ve Finsku. V roce 1323 byla Karélie rozdělena mezi Švédsko a Novgorod, což zapříčinilo počátek oddělování dialektů karelštiny. Ve finských oblastech tak vznikly i karelské dialekty finštiny.http://opinnot.internetix.fi/fi/structure/etusivu [504] => [505] => Do 13. století se datuje i dokument zvaný Tuohikirje 292 (Birch bark letter no. 292 – Dopis na březové kůře č. 292). Je to první dochovaný dokument psaný v baltofinském jazyce, předpokládá se, že se jedná právě o archaickou livvštinu, dialekt karelštiny. Tento našla v roce 1957 sovětská expedice vedená Artemiyem Artsikhovským v blízkosti Novgorodu.А.В. Арциховский, В.И. Борковский. Новгородские грамоты на бересте (из раскопок 1956–1957 гг.). М.: Из-во Акад. Наук СССР, 1963 [506] => [507] => V 19. stol. bylo vydáno několik knih v karelštině psaných cyrilicí (modlitby, katechismus), tu postupně nahradila latinka.http://books.google.cz/books?id=QGqWcZu42hUC&lpg=PA111&redir_esc=y [508] => [509] => V roce 1921 se v Sovětském svazu sešel 1. karelský kongres, který diskutoval o tom, zda by mohly karelština a finština být oficiálními jazyky v oblasti budoucí Karelské autonomní republiky (tehdy Karelská autonomní sovětská socialistická republika) vedle ruštiny. [510] => [511] => V roce 1931 byla karelská abeceda v [[Latinizace v Sovětském svazu|latince standardizována]] v Tverské oblasti. V té době karelské noviny v KASSR Karjalan Sanomat stále ještě psaly cyrilicí. Až v 80. letech se začaly vydávat karelské texty psané latinkou. Až v roce 2007 přijaly latinku jako své písmo všechny dialekty karelštiny. [512] => [513] => V roce 2008 byla na univerzitě v Joensuu ve Finsku udělena první profesura karelského jazyka.Circum-Baltic Languages: Volume 1: Past and present (Studies in Language Companion Series), edited by: Dr. Östen Dahl, Ms. Maria Koptjevskaja-Tammhttp://yle.fi/uutiset/nurmeksen_kielipesassa_lapsista_tulee_karjalankielisia/1010090{{Nedostupný zdroj}} [514] => [515] => == Média == [516] => [http://On-line%20kurs%20karelštiny http://depvladimir.narod.ru/urokkat/index.html]{{Nedostupný zdroj}} Online kurs karelštiny
[517] => [http://Karelské%20rádio http://www.karjalankielenseura.fi/radio/ ]{{Nedostupný zdroj}} Karelské rádio
[518] => [http://Karelské%20noviny%20-%20Karjal%20Žurnalu http://verkolehti.karjal.fi/home-5/]{{Nedostupný zdroj}} Karelské noviny
[519] => [http://Suomen%20Karjalan%20seura%20–%20Finský%20karelský%20spolek http://www.karjal.fi/] {{Wayback|url=http:/// |date=20170220175602 }} Finsko-karelský spolek
[520] => [http://depvladimir.narod.ru/urokkat/index.html Online kurz karelštiny] [521] => [522] => == Vzorový text == [523] => {{Vzorový text [524] => |VDLP=ano [525] => |Komentář= [526] => |Jazyk 1=karelsky [527] => |Text 1= Kai rahvas roittahes vällinny da taza-arvozinnu omas arvos da oigevuksis. Jogahizele heis on annettu mieli da omatundo da heil vältämättäh pidäy olla keskenäh, kui vellil. [528] => |Jazyk 2=vepsky [529] => |Text 2=Kaik mehed sünduba joudajin i kohtaižin, ühtejiččin ičeze arvokahudes i oiktusiš. Heile om anttud mel’ i huiktusentund i heile tariž kožuda toine toiženke kut vel’l’kundad. [530] => |Jazyk 3=estonsky [531] => |Text 3=Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim. [532] => |Jazyk 4=finsky [533] => |Text 4= Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä. [534] => }} [535] => [536] => == Odkazy == [537] => [538] => === Reference === [539] => [540] => [541] => === Externí odkazy === [542] => * {{Commonscat|Karelian language}} [543] => * {{NK ČR|ph121474|věc=ano|karelština}} [544] => * {{Wikislovník|heslo=karelština}} [545] => * {{Incubator|code=krl|prefix= Wp|language= karelské|project= Wikipedie}} [546] => * {{fi}} [https://web.archive.org/web/20090924075813/http://www.karjalankielenseura.fi/ Karjalan Kielen Seura] – Spolek karelského jazyka [547] => * {{fi}} [http://kaino.kotus.fi/cgi-bin/kks/kks_etusivu.cgi Karjalan kielen sanakirja] – Karelský slovník [548] => [549] => {{Pahýl}} [550] => [551] => {{Uralské jazyky}} [552] => [553] => {{Autoritní data}} [554] => {{Portály|Finsko|Jazyk}} [555] => [556] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [557] => [[Kategorie:Jazyky Finska]] [558] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [] => )
good wiki

Karelština

Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků. Velice se podobá finštině, někteří finští lingvisté ji považují přímo za dialekt finštiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nominativ','livvština','akuzativ','Rusko','partitiv','Republika Karélie','Ugrofinské jazyky','apelativum','Soubor:Map of Karelian dialects.png','Finsko','Jednotné číslo','adessiv'

Adessiv

Akuzativ

Apelativum

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Nominativ

Partitiv

Rusko