Array ( [0] => 15485933 [id] => 15485933 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karlovac [uri] => Karlovac [3] => Renaissance star-shaped fortress in Karlovac, Croatia (designed in 1774).jpg [img] => Renaissance star-shaped fortress in Karlovac, Croatia (designed in 1774).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Karlovac je malebné město ležící v Chorvatsku, které se pyšní bohatou historií a krásnou přírodou. Nachází se na soutoku řek Korany, Kupy a Mrežnice, což mu dává jedinečnou atmosféru a přitažlivost. Město bylo založeno v 16. století jako vojenská pevnost, což svědčí o jeho významu v minulosti. Dnes je Karlovac známý svými zachovalými historickými památkami a příjemným životním stylem. Karlovac je obklopen zelenými parky a řekami, které nabízejí možnosti pro různé aktivity, jako jsou cykloturistika, rybaření či koupání. Místní obyvatelé si cení přírodních krás, které mají na dosah ruky, a s radostí je sdílejí s návštěvníky. Město je také centrem kultury a vzdělání. Má řadu institucí, které se věnují umění, vzdělávání a komunitní činnosti. Kulturní akce, festivaly a trhy posilují místní komunitu a vytvářejí příjemné prostředí pro život a setkávání. Karlovac je známý také svým pivovarnictvím, díky čemuž se zde konají různé gastronomické festivaly, které oslavují místní kuchyni a tradice. Obyvatelé Karlovace jsou hrdí na svou historii a tradice, avšak s otevřeným pohledem do budoucnosti se podílejí na rozvoji města tak, aby zůstalo atraktivní pro další generace. Díky své strategické poloze mezi Záhřebem a Plitvickými jezery je Karlovac ideálním výchozím bodem pro objevování dalších krás Chorvatska. Město nabízí spojení historie, kultury a přírody, které společně tvoří jedinečný zážitek pro každého, kdo se rozhodne jej navštívit. [oai_cs_optimisticky] => Karlovac je malebné město ležící v Chorvatsku, které se pyšní bohatou historií a krásnou přírodou. Nachází se na soutoku řek Korany, Kupy a Mrežnice, což mu dává jedinečnou atmosféru a přitažlivost. Město bylo založeno v 16. století jako vojenská pevnost, což svědčí o jeho významu v minulosti. Dnes je Karlovac známý svými zachovalými historickými památkami a příjemným životním stylem. Karlovac je obklopen zelenými parky a řekami, které nabízejí možnosti pro různé aktivity, jako jsou cykloturistika, rybaření či koupání. Místní obyvatelé si cení přírodních krás, které mají na dosah ruky, a s radostí je sdílejí s návštěvníky. Město je také centrem kultury a vzdělání. Má řadu institucí, které se věnují umění, vzdělávání a komunitní činnosti. Kulturní akce, festivaly a trhy posilují místní komunitu a vytvářejí příjemné prostředí pro život a setkávání. Karlovac je známý také svým pivovarnictvím, díky čemuž se zde konají různé gastronomické festivaly, které oslavují místní kuchyni a tradice. Obyvatelé Karlovace jsou hrdí na svou historii a tradice, avšak s otevřeným pohledem do budoucnosti se podílejí na rozvoji města tak, aby zůstalo atraktivní pro další generace. Díky své strategické poloze mezi Záhřebem a Plitvickými jezery je Karlovac ideálním výchozím bodem pro objevování dalších krás Chorvatska. Město nabízí spojení historie, kultury a přírody, které společně tvoří jedinečný zážitek pro každého, kdo se rozhodne jej navštívit. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Karlovac [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Karlovačka zvijezda- Izvor- Digitalni Tisak.jpg [4] => | popisek = Letecký pohled na centrum města Karlovac [5] => | vlajka = Zastava Grada Karlovca.svg [6] => | znak = Grb slob. i kralj. Grada Karlovca.svg [7] => | zeměpisná šířka = 45.4891667 [8] => | zeměpisná délka = 15.5480556 [9] => | nadmořská výška = 112 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Chorvatsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [13] => | název vyššího celku = [[Střední Chorvatsko]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [15] => | název nižšího celku = [[Karlovacká župa|Karlovacká]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | pojem celku 5 = [21] => | název celku 5 = [22] => | administrativní dělení = [23] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Karlovac |position=right |width=250 |lat=45.49 |long=15.55 |float=center |caption=}} [24] => | rozloha = 402 [25] => | počet obyvatel = 55705 [26] => | rok = 2011 [27] => | hustota zalidnění = [28] => | etnické složení = [[Chorvati]] - 85,9%, [[Srbové]] - 8,5% (2001) [29] => | náboženské složení = [30] => | status = Město [31] => | představitel = [32] => | titul představitele = [33] => | starosta = Damir Jelić (HDZ) [34] => | vznik = [[16. století]] [35] => | zakladatel = [36] => | web = http://www.karlovac.hr [37] => | obecní úřad = [38] => | telefonní předvolba = +385 047 [39] => | psč = 47 000 [40] => | označení vozidel = KA [41] => }} [42] => '''Karlovac''' (původně německy ''Karlstadt'') je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], správní středisko [[Karlovacká župa|stejnojmenné župy]]. Nachází se 56 km jihozápadně od hlavního města [[Záhřeb]]u u [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] a 130 km východně od [[Rijeka|Rijeky]], v blízkosti hranic se Slovinskem. Protéká jím řeka [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]], nedaleko také teče řeka [[Korana]], do které se ještě vlévá řeka [[Mrežnica]]. [43] => [44] => == Klimatické poměry == [45] => [46] => Průměrná teplota v Karlovaci se pohybuje okolo 10 °C, ročně, v srpnu je nejvyšší (21,3 °C), v lednu nejnižší (-0,2 °C). Město má spíše mírné podnebí, pásem hor je oddělené od vlivu středozemního klimatu. [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Karlovac grad tvrdjava EMZ 300109.jpg|vlevo|náhled|Historický [[letecká fotografie|letecký]] pohled na střed města]] [50] => Karlovac je relativně mladé město, kde je doloženo dokonce i datum jeho vzniku ([[13. červenec|13. července]] [[1579]]{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Ova zgrada pričat će priču o zaboravljenoj povijesti nekad važnog industrijskog središta. Zvali su ga – hrvatskim Manchesterom [52] => | periodikum = Novi List [53] => | url = https://www.novilist.hr/novosti/gospodarstvo/ova-zgrada-pricat-ce-pricu-o-zaboravljenoj-povijesti-nekad-vaznog-industrijskog-sredista-zvali-su-ga-hrvatskim-manchesterom/ [54] => | jazyk = hr [55] => | datum přístupu = 2022-10-13 [56] => }}). Město se rozvinulo z původní pevnosti, která byla založena pro ochranu centrálního Chorvatska od [[Expanze Osmanské říše na Balkán|tureckých vpádů]]. Za vhodné místo byl vybrán soutok řek [[Korana]] a [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]], v blízkosti staré vesnice Dubovac na území, které patřilo rodu [[Zrinští|Zrinských]].{{Citace monografie [57] => | příjmení = Strohal [58] => | jméno = Rudolf [59] => | odkaz na autora = [60] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [61] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [62] => | vydavatel = [63] => | místo = Karlovac [64] => | rok = 1906 [65] => | počet = [66] => | isbn = [67] => | kapitola = [68] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n15 2] [69] => | jazyk = srbochorvatština [70] => }}{{Citace monografie [71] => | příjmení = Strohal [72] => | jméno = Rudolf [73] => | odkaz na autora = [74] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [75] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [76] => | vydavatel = [77] => | místo = Karlovac [78] => | rok = 1906 [79] => | počet = [80] => | isbn = [81] => | kapitola = [82] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n21 8] [83] => | jazyk = srbochorvatština [84] => }} Soutok řek byl vybrán záměrně; močály a bažiny by byly pro případné vedení bitvy těžko průchodné, a tak pevnost mohla turecké vojsko rovněž odstrašit. [85] => [86] => Své jméno (původně německy ''Karlstadt'') získalo podle [[Habsburská monarchie|rakouského]] [[arcivévoda|arcivévody]] [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]]. Plán ulic byl vypracován v souladu s představou ideálního [[renesance|renesančního]] města, jako [[šesticípá hvězda]] s centrálním náměstím a ulicemi, které se kříží v pravých úhlech. Připravil jej [[Matija Gambon]], pevnostní opevnění pak byla dílem [[Georg von Khevenhüller|George von Khevenhüllera]] z [[Německo|Německa]]. [87] => [88] => V roce [[1580]] byl na centrálním náměstí vybudován kostel (zasvěcený svaté Trojici), nicméně o čtrnáct let později jej zničil (spolu s řadou budov v centru města) požár.{{Citace monografie [89] => | příjmení = Strohal [90] => | jméno = Rudolf [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [93] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [94] => | vydavatel = [95] => | místo = Karlovac [96] => | rok = 1906 [97] => | počet = [98] => | isbn = [99] => | kapitola = [100] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n25 12] [101] => | jazyk = srbochorvatština [102] => }} [[Osmanská říše]] obléhala město celkem sedmkrát, vždy ovšem neúspěšně. Poslední obléhání se uskutečnilo v roce [[1672]]. [103] => [104] => V letech [[1607]] a [[1630]] zasáhly Karlovac [[povodeň|povodně]]. Časté byly i epidemie moru a dalších nemocí. Proto se do města neustále dosidlovali další lidé z různých krajů i zemí. V roce [[1645]] přišlo do Karlovace 300 německy mluvících rodin.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Strohal [106] => | jméno = Rudolf [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [109] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [110] => | vydavatel = [111] => | místo = Karlovac [112] => | rok = 1906 [113] => | počet = [114] => | isbn = [115] => | kapitola = [116] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n26 13] [117] => | jazyk = srbochorvatština [118] => }} [119] => [120] => Od svého založení až do roku [[1693]] byl Karlovac pod [[vojenská správa|vojenskou správou]], a teprve po tomto roce získal omezenou [[samospráva|samosprávu]]. Město potřebovalo expandovat za linie původního opevnění a turecké nebezpečí se zdálo již být alespoň částečně zažehnáno. [121] => [122] => V první polovině [[18. století]] byla postavena tzv. [[Karolinská cesta]], která z Karlovace směřovala dále na jihozápad a umožnila propojení centrální části Chorvatska s dalmatským pobřežím. Později byly vybudovány i další, např. Lujzinska cesta nebo Jozefinska cesta. Pojmenovány byly podle dobových panovníků, ovlivněny byly také i francouzskou správou v oblasti Dalmácie. [123] => [124] => [[Soubor:Renaissance star-shaped fortress in Karlovac, Croatia (designed in 1774).jpg|vpravo|náhled|Původní plán města]] [125] => Svobodným královským městem se Karlovac stal v roce [[1776]] z rozhodnutí [[Marie Terezie]].{{Citace monografie [126] => | příjmení = Strohal [127] => | jméno = Rudolf [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [130] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [131] => | vydavatel = [132] => | místo = Karlovac [133] => | rok = 1906 [134] => | počet = [135] => | isbn = [136] => | kapitola = [137] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n27 14] [138] => | jazyk = srbochorvatština [139] => }} Bylo zde také otevřeno v témže roce [[gymnázium]]. V roce [[1773]] zasáhla město epidemie [[mor]]u, která si vyžádala značné oběti na životech.{{chybí zdroj}} Vybudovány byly v této době i nové cesty, a to do [[Rijeka|Rijeky]] a [[Senj]]e k moři. Roku [[1787]] mělo město 2 740 obyvatel.{{chybí zdroj}} V roce [[1809]] do města vstoupili Francouzi, kteří obsadili část tehdejšího Chorvatska. Uskladnili zde zbraně a [[střelný prach]], pobývali v Karlovaci až do roku [[1813]].{{Citace monografie [140] => | příjmení = Strohal [141] => | jméno = Rudolf [142] => | odkaz na autora = [143] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [144] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [145] => | vydavatel = [146] => | místo = Karlovac [147] => | rok = 1906 [148] => | počet = [149] => | isbn = [150] => | kapitola = [151] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n18 5] [152] => | jazyk = srbochorvatština [153] => }}{{Citace monografie [154] => | příjmení = Strohal [155] => | jméno = Rudolf [156] => | odkaz na autora = [157] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [158] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [159] => | vydavatel = [160] => | místo = Karlovac [161] => | rok = 1906 [162] => | počet = [163] => | isbn = [164] => | kapitola = [165] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n31 18] [166] => | jazyk = srbochorvatština [167] => }} [168] => [169] => Během [[18. století|18.]] a [[19. století]] se stal Karlovac jedním z nejrozvinutějších měst na území centrálního Chorvatska. Tomu dopomohl především rozvoj obchodu{{Citace monografie [170] => | příjmení = Strohal [171] => | jméno = Rudolf [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Grad Karlovac opisan i orisan [174] => | url = https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog [175] => | vydavatel = [176] => | místo = Karlovac [177] => | rok = 1906 [178] => | počet = [179] => | isbn = [180] => | kapitola = [181] => | strany = [https://archive.org/details/gradkarlovacopi00strogoog/page/n19 6] [182] => | jazyk = srbochorvatština [183] => }}, který byl realizován prostředním [[Vodní doprava|lodní dopravy]] na řece [[Kupa (přítok Sávy)|Kupě]]. Daňové zatížení místního obyvatelstva patřilo na začátku [[19. století]] nejvyšším v zemi. Dne [[13. duben|13. dubna]] [[1896]] zde vzniklo místní sdružení [[Strana práva|Strany práva]], která získala od místního obyvatelstva značnou podporu, což dokládají úspěšně vyhrané volby. Strana práva dala městu celkem čtyři starosty ([[Josip Vrbanić|Josipa Vrbaniće]], [[Ivan Banjavčić|Ivana Banjavčiće]], [[Božidar Vinković|Božidara Vinkoviće]] a [[Gustav Bodrušan|Gustava Modrušana]]). V téže době se Karlovac průmyslově poměrně intenzivně rozvíjel. Byl jedním z měst [[Záhřebská župa|Záhřebské župy]], která existovala v Chorvatsku v rámci [[Uhersko|Uherska]]. V 70. a 80. letech [[19. století]] byla do Karlovace zavedena [[Železniční trať Záhřeb–Rijeka|železnice]]. V téže době byl co do počtu obyvatel třetím největším městem na území tehdejšího Chorvatska. [184] => [185] => V roce [[1896]] odkoupilo město hrad [[Dubovac]] a nechalo jej za vlastní prostředky zrekonstruovat. [186] => [187] => Během [[první světová válka|první světové války]] zahynulo na různých [[Evropa|evropských]] bojištích celkem 117 Karlovčanů. V závěru konfliktu vypukla epidemie [[španělská chřipka|španělské chřipky]], která si vyžádala nemalý počet obětí. Byla stržena část původních hradeb kolem středu města. [188] => [189] => V roce [[1918]] se stal Karlovac součástí [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Jugoslávie|Jugoslávského království]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]]. Docházelo zde k četným útokům mezi většinovým chorvatským a menšinovým srbským obyvatelstvem. Za války byl také jako symbol srbského obyvatelstva poničen pravoslavný kostel sv. Mikuláše. Dne [[7. květen|7. května]] [[1945]] bylo město osvobozeno od fašismu.{{Citace monografie [190] => | příjmení = Dolničar [191] => | jméno = Ivan [192] => | odkaz na autora = [193] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [194] => | vydavatel = eksport pres [195] => | místo = Bělehrad [196] => | rok = 1981 [197] => | počet = [198] => | isbn = [199] => | kapitola = [200] => | strany = 66 [201] => | jazyk = srbochorvatština [202] => }} [203] => [204] => Během existence SFRJ bylo město zprůmyslněno. V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]] zde byla vybudována továrna na letecké turbíny, která nejprve nesla název podle [[Edvard Kardelj|Edvarda Kardelje]] a později byla známá jako Jugoturbina. V roce [[1955]] pronesl v Karlovaci [[Josip Broz Tito]] projev, ve kterém se věnoval problematice [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávského hospodářství]], především v jeho orientaci na spotřební průmysl{{chybí zdroj}} a uvolňování opasku.{{Citace monografie [205] => | příjmení = Dolničar [206] => | jméno = Ivan [207] => | odkaz na autora = [208] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [209] => | vydavatel = eksport pres [210] => | místo = Bělehrad [211] => | rok = 1981 [212] => | počet = [213] => | isbn = [214] => | kapitola = [215] => | strany = 166 [216] => | jazyk = srbochorvatština [217] => }}{{Citace monografie [218] => | příjmení = Bilandžić [219] => | jméno = Dušan [220] => | odkaz na autora = [221] => | titul = Hrvatska moderna povijest [222] => | vydavatel = Golden marketing [223] => | místo = Záhřeb [224] => | rok = 1999 [225] => | počet = [226] => | isbn = 953-6168-50-2 [227] => | kapitola = [228] => | strany = 358 [229] => | jazyk = chorvatština [230] => }} V roce [[1949]] se Karlovac stal centrem [[Karlovacká župa|Karlovacké oblasti]], správní jednotky v rámci [[Socialistická republika Chorvatsko|chorvatské socialistické republiky]] v rámci Jugoslávie.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Petranović [232] => | jméno = Branko [233] => | odkaz na autora = [234] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III - SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955-1988 [235] => | vydavatel = [236] => | místo = Bělehrad [237] => | rok = [238] => | počet stran = [239] => | isbn = [240] => | kapitola = [241] => | strany = 267 [242] => | jazyk = srbochorvatština [243] => }} Jugoslávský režim zde postupoval proti tzv. "kulakům" v rámci [[Znárodnění v Jugoslávii|znárodnění]] striktněji, než v jiných částech tehdejšího Chorvatska.{{Citace monografie [244] => | příjmení = Petranović [245] => | jméno = Branko [246] => | odkaz na autora = [247] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III - SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955-1988 [248] => | vydavatel = [249] => | místo = Bělehrad [250] => | rok = [251] => | počet stran = [252] => | isbn = [253] => | kapitola = [254] => | strany = 112 [255] => | jazyk = srbochorvatština [256] => }} [257] => [258] => Jako jedno z mála získalo v 70. letech [[20. století]] i [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálniční]]{{Citace monografie [259] => | příjmení = Dolničar [260] => | jméno = Ivan [261] => | odkaz na autora = [262] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [263] => | vydavatel = eksport pres [264] => | místo = Bělehrad [265] => | rok = 1981 [266] => | počet = [267] => | isbn = [268] => | kapitola = [269] => | strany = 301 [270] => | jazyk = srbochorvatština [271] => }} spojení se [[Záhřeb]]em.{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = NAJVEĆI PROJEKT U POVIJESTI RH: Autocesta isplativa već 2010. [273] => | periodikum = Nacional [274] => | url = https://www.nacional.hr/najveci-projekt-u-povijesti-rh-autocesta-isplativa-vec-2010-2/ [275] => | jazyk = hr [276] => | datum přístupu = 2022-05-29 [277] => }} Dálnice, které měla směřovat na chorvatské pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] byla u Karlovace ukončena až do 90. let [[20. století]], neboť jugoslávský stát nedokázal vynaložit dostatek finančních prostředků na její dokončení. Nedostatek peněz a ekonomické problémy Jugoslávie se projevovaly také i stávkami dělníků karlovackých podniků, poprvé v roce [[1960]].{{Citace monografie [278] => | příjmení = Bilandžić [279] => | jméno = Dušan [280] => | odkaz na autora = [281] => | titul = Hrvatska moderna povijest [282] => | vydavatel = Golden marketing [283] => | místo = Záhřeb [284] => | rok = 1999 [285] => | počet = [286] => | isbn = 953-6168-50-2 [287] => | kapitola = [288] => | strany = 429 [289] => | jazyk = chorvatština [290] => }} I přesto bylo nicméně revitalizováno historické jádro Karlovace.{{Citace monografie [291] => | příjmení = Dolničar [292] => | jméno = Ivan [293] => | odkaz na autora = [294] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [295] => | vydavatel = eksport pres [296] => | místo = Bělehrad [297] => | rok = 1981 [298] => | počet = [299] => | isbn = [300] => | kapitola = [301] => | strany = 323 [302] => | jazyk = srbochorvatština [303] => }} [304] => [305] => Na začátku [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] byl Karlovac velmi rychle obsazen jednotkami [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]], které měla v blízkosti města 19 objektů plně obsazených vojáky. Na přelomu let [[1991]] až [[1992]] bylo město ostřelováno [[granátomet]]y.{{Citace elektronického periodika [306] => | titul = Ovaj hrvatski grad uskoro će se grijati na izvore vruće vode [307] => | periodikum = Glas Istre [308] => | url = https://www.glasistre.hr/hrvatska/skup-sjecanje-na-turanj-ni-turanj-ni-karlovac-nikad-nisu-pali-821997 [309] => | jazyk = hr [310] => | datum přístupu = 2022-10-13 [311] => }} Během této války ve městě padlo 255 lidí a okolo tisícovky bylo raněno. Útoky ještě pokračovaly v [[leden 1992|lednu]] [[1992]], červenci a září [[1993]], a potom ještě v lednu až srpnu [[1995]]. [[Chorvatské pozemní síly|Chorvatská armáda]] vstoupila do města dne [[7. srpen|7. srpna]] [[1995]]. [[Velké Srbsko|Velkosrbští]] teoretici chtěli západní hranici svého státu ukotvit na linii, tvořenou několika městy středního Chorvatska, včetně Karlovace.{{Citace monografie [312] => | příjmení = Bilandžić [313] => | jméno = Dušan [314] => | odkaz na autora = [315] => | titul = Hrvatska moderna povijest [316] => | vydavatel = Golden marketing [317] => | místo = Záhřeb [318] => | rok = 1999 [319] => | počet = [320] => | isbn = 953-6168-50-2 [321] => | kapitola = [322] => | strany = 127 [323] => | jazyk = chorvatština [324] => }}{{Citace monografie [325] => | příjmení = Bilandžić [326] => | jméno = Dušan [327] => | odkaz na autora = [328] => | titul = Hrvatska moderna povijest [329] => | vydavatel = Golden marketing [330] => | místo = Záhřeb [331] => | rok = 1999 [332] => | počet = [333] => | isbn = 953-6168-50-2 [334] => | kapitola = [335] => | strany = 785 [336] => | jazyk = chorvatština [337] => }} [338] => [339] => == Obyvatelstvo == [340] => V roce 2011 žilo v Karlovaci 55 705 obyvatel, z toho 46 833 obyvatel žilo v užším centru města. 88,21 % obyvatelstva je [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 8,02 % obyvatelstva se hlásí k národnosti [[Srbové v Chorvatsku|srbské]], 0,45 % obyvatel se považuje za [[Bosňané|Bosňany]] a 0,43 jako [[Albánci|Albánce]]. [341] => [342] => Počet obyvatel města se dlouhodobě pohybuje okolo padesáti tisíc; v roce [[1991]], před [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatskou válkou za nezávislost]], žilo v Karlovaci 81 319 obyvatel, z nichž cca 50 tisíc bylo [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, dvacet tisíc Srbů a zbytek tvořili příslušníci dalších národností [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. [343] => [344] => V roce [[2001]] mělo 50 % obyvatel města alespoň dokončené středoškolské vzdělání, 5 % vzdělání vyšší a 8 % vzdělání vysokoškolské. [345] => [346] => Počet obyvatel se od konce [[19. století]] vyvíjel v Karlovaci následujícím způsobem: [347] => [348] => * [[1880]] – 26947 [349] => * [[1890]] – 30339 [350] => * [[1900]] – 32608 [351] => * [[1910]] – 34713 [352] => * [[1921]] – 35171 [353] => * [[1931]] – 41120 [354] => * [[1948]] – 44974 [355] => * [[1953]] – 50342 [356] => * [[1961]] – 58013 [357] => * [[1971]] – 63887 [358] => * [[1981]] – 69622 [359] => * [[1991]] – 73426 [360] => * [[2001]] – 59395 [361] => * [[2011]] – 55705 [362] => [363] => V Karlovaci byl natočen videoklip [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]] pro píseň [[Earth Song]]. [364] => [365] => == Ekonomika == [366] => [[Soubor:K-pivovara1.jpg|vpravo|náhled|Pivovar společnosti [[Karlovačko|Karlovačka pivovara]]]] [367] => Karlovac je v Chorvatsku znám jako město s rozvinutým obchodem. K tomu přispěla především dobrá poloha města na hlavním tahu mezi [[Záhřeb]]em a [[Rijeka|Rijekou]]. Nemalý význam na rozvoj Karlovace měla také rozsáhlá kasárna, kterou zde [[Rakousko-Uhersko]] mělo kvůli nedaleké [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]]. [368] => [369] => Hlavní vlna [[Industrializace]] Karlovace se uskutečnila po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy ve městě i v jeho okolí vznikly nové továrny a průmyslové podniky. Mezi největší z nich patřila ''Karlovačka industrija mlijeka'' (KiM), ''Tvornica obuće Josip Kraš'' na výrobu obuvi, potom podniky společností [[Žitoproizvod]], [[Jugoturbina]]{{Citace elektronického periodika [370] => | titul = Mi radimo neuništive motore. Preživjeli su i Černobil [371] => | periodikum = Jutarnji [372] => | url = https://novac.jutarnji.hr/novac/makro-mikro/mi-radimo-neunistive-motore-prezivjeli-su-i-cernobil-9276422 [373] => | jazyk = hr [374] => | datum přístupu = 2022-05-29 [375] => }} a v celé bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] velmi populární [[Karlovacký pivovar]] který je znám svým pivem [[Karlovačko]]. [376] => [377] => Po roce [[1991]] došlo k ekonomickému oslabení a ztrátě významu původních podniků. Život v průmyslových zónách na okraji města utichl; areál společnosti Jugoturbina byl rozdělen na několik menších komplexů, otevřely zde závody některé společnosti ze [[Západní Evropa|západní Evropy]], jako např. [[Alstom]]. V roce [[2007]] byla srovnána se zemí továrna na výrobu obuvi a na jejím místě vyrostla prodejna společnosti [[Lidl]]. Usídlila se sem rovněž i společnost [[HS Produkt]], která se zabývá výrobou [[zbraň|zbraní]] a zaměstnává přes tisíc lidí. [378] => [379] => Vzhledem k historickému centru města je ekonomicky důležitá také turistika. V roce [[2010]] byla většina návštěvníků města domácích (33 %), mezi zahraničními návštěvníky byli nejvíce zastoupeni [[Němci]] (12 %) a [[Poláci]] (7 %). Celkem počet přenocování dosáhl 34 000. [380] => [381] => V roce [[2010]] bylo nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, následovala veřejná správa a obrana (18,9 %). V roce [[2011]] bylo bez práce na území [[Karlovacká župa|Karlovacké župy]] celkem 17,9 % práceschopného obyvatelstva. [382] => [383] => V rámci zlepšení životního prostředí se město rozhodlo modernizovat způsob dálkového vytápění za pomoci využití [[geotermální energie]].{{Citace elektronického periodika [384] => | titul = Ovaj hrvatski grad uskoro će se grijati na izvore vruće vode [385] => | periodikum = Poslovni.hr [386] => | url = https://www.poslovni.hr/hrvatska/karlovac-ce-se-uskoro-grijati-na-izvore-vruce-vode-4353943 [387] => | jazyk = hr [388] => | datum přístupu = 2022-10-13 [389] => }} [390] => [391] => == Administrativní dělení == [392] => [393] => Město Karlovac ({{vjazyce2|hr|''Grad Karlovac''}}) se z administrativního hlediska dělí na 52 celků ({{vjazyce2|hr|''Mjesne zajednice''}}). Samotné sídlo bez širšího okolí je jednou z nich. Je to zároveň hlavní město [[Karlovacká župa|Karlovacké župy]] ({{vjazyce2|hr|''Karlovačka županija''}}). [394] => [395] => == Pamětihodnosti == [396] => [397] => Většina kulturních památek a zajímavostí se nachází v historickém jádru města, které vzniklo jako [[Renesanční architektura|renesanční]] město - někdy bývá přezdíváno jako ''hvězda'' ({{vjazyce2|hr|''zvijezda''}}). Má síť pravoúhlých ulic, na jeho okrajích jsou patrné pozůstatky původních bastionů. Je obklopené širším parkem, který jej odděluje od zbytku Karlovace. Centrum města je chráněno jako zóna A kulturně-historického urbanistického celku ({{vjazyce2|hr|''kulturno-povijesna urbanistička cjelina''}}). [398] => [399] => V Karlovaci je evidováno 142 historicky významných budov (40 náboženského užití, 87 obytných/úředních, 5 vojenských a 10 s hospodářským využitím. Většina z nich se nachází právě v historickém jádru. Nalézt zde lze např. městské paláce, jakými je [[Draškovićův palác (Karlovac)|Draškovićův palác]], ale i mnohé další, např.: [400] => [401] => == Fotogalerie == [402] => [403] =>
[404] => [405] => Soubor:Dubovac Castle in Karlovac4, Croatia.JPG|[[Hrad Dubovac]] [406] => Soubor:Novi dvori Zaprešić (obnova).jpg|Zámek Zaprešić [407] => Soubor:Franjevački samostan i Crkva Presvetog Trojstva Karlovac.jpg|Františkánský klášter [408] => Soubor:Zorin dom Karlovac.jpg|Městské divadlo [409] => Soubor:Gradski muzej Karlovac.jpg|Městské muzeum [410] => Soubor:Studna na Jelačičově náměstí.jpg|Studna na Jelačićově náměstí [411] => Soubor:Karlovac Train Station.jpg|Nádraží [412] => Soubor:Karlovac music school.jpg|Hudební škola [413] => Soubor:Orthodox Church in Karlovac.JPG|Kostel svatého Mikuláše [414] => Soubor:Gymnasium Karlovac, Croatia.JPG|Gymnázium [415] => Soubor:Trg bana Jelačića.jpg|Hlavní náměstí [416] => Soubor:Karlovac centar.jpg|Železniční zastávka Karlovac-Centar [417] => Soubor:Rijeka Kupa u Karlovac, kolovoz 2021.jpg|Řeka Kupa [418] => [419] =>
[420] => [421] => == Kultura == [422] => [[Soubor:Hrvatski dom Karlovac.jpg|vpravo|náhled|Kulturní centrum Chorvatský dům (Hrvatski dom)]] [423] => [[Soubor:Karlovac, Turanj muzeum budova.jpg|náhled|[[Muzeum občanské války v Jugoslávii, Turanj|Muzeum občanské války]] v [[Turanj (Karlovac)|Turanji]]]] [424] => V Karlovaci se nachází celá řada kulturních institucí, které měly značný vliv na rozvoj moderní chorvatské společnosti. Vznikla zde nejstarší chorvatská hudební škola, první pěvecký soubor [[Zora (pěvecký soubor)|Zora]] a první čítárna pro díla výhradně v [[chorvatština|chorvatštině]]. Městské divadlo nese název ''Zorin dom''. [425] => [426] => Místní městské muzeum má stálé expozice, které se věnují [[archeologie|archeologickým]] nálezům z Karlovace a okolí, dále potom přírodovědě a etnologii, kultuře a dějinám, samotným dějinám a poslední expozice je pojata jako [[galerie umění|galerie]] malíře [[Vjekoslav Karas|Vjekoslava Karase]]. Muzeum má několik budov, jedna se nachází na [[Strossmayerovo náměstí (Karlovac)|Strossmayerově náměstí]] č. 7, další v Šestićevě ulici apod. V roce [[2022]] získalo jako první v Chorvatsku titul "smart muzeum" ({{vjazyce2|hr|Pametni muzej}}).{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = Muzeji grada Karlovca prvi su u Hrvatskoj s titulom "pametni" [428] => | periodikum = Glas Istre [429] => | url = https://www.vecernji.hr/kultura/muzeji-grada-karlovca-prvi-su-u-hrvatskoj-s-titulom-pametni-1587759 [430] => | jazyk = hr [431] => | datum přístupu = 2022-10-13 [432] => }} [433] => [434] => [[Muzeum občanské války v Jugoslávii, Turanj|Muzeum Chorvatské války za nezávislost]] stojí v lokalitě [[Turanj (Karlovac)|Turanj]] v areálu, který dříve sloužil různým armádám ([[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské]], [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávské]] apod.). Během války zde probíhaly boje.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = PRVI SMO UŠLI U VOJNI MUZEJ KOD KARLOVCA 'Još nismo ni otvorili, a godišnje ovdje dođe 50 tisuća ljudi' [436] => | periodikum = Jutarnji [437] => | url = https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska/foto-prvi-smo-usli-u-vojni-muzej-kod-karlovca-jos-nismo-ni-otvorili-a-godisnje-ovdje-dode-50-tisuca-ljudi-9045878 [438] => | jazyk = hr [439] => | datum přístupu = 2022-10-13 [440] => }} [441] => [442] => V Karlovaci se pravidelně pořádají každý rok tzv. Dny piva ({{vjazyce2|hr|Dani piva}}).{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Otvoreni Karlovački dani piva [444] => | periodikum = Glas Istre [445] => | url = https://www.glasistre.hr/hrvatska/otvoreni-karlovacki-dani-piva-814662 [446] => | jazyk = hr [447] => | datum přístupu = 2022-10-13 [448] => }} [449] => [450] => V Karlovci sídlí rovněž [[Eparchie hornokarlovacká]] [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]]. [451] => [452] => == Doprava == [453] => [454] => Karlovac se nachází na hlavních dopravních tazích z chorvatské metropole [[Záhřeb]]u směrem k dalmatskému pobřeží. Prochází tudy např. [[Železniční trať Záhřeb–Rijeka|železniční trať ze Záhřebu do Rijeky]], dále [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]], [[Silnice D1|silnice D1]] a [[Silnice D3|D3]]. Z hlavní dálnice vede do centra města čtyřproudý přivaděč. [455] => [456] => Méně významné dopravní směry vedou např. do měst [[Metlika]] ve [[Slovinsko|Slovinsku]] (ve stejném směru vede také [[Železniční trať Karlovac–Metlika|regionální trať]] a dále do měst [[Glina]], [[Velika Kladuša]] (v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]) a [[Slunj]]. [457] => [458] => Dříve do Karlovace vedla ještě také [[Železniční trať Sisak–Karlovac|železniční trať ze Sisaku]] přes [[Caprag]], nicméně ta byla po [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské válce za nezávislost]] opuštěna. Hlavní silniční přivaděč i železniční trať procházejí městem v severo-jižním směru; Karlovac má dvě nádraží ([[Karlovac (nádraží)|hlavní nádraží]], stanici Karlovac-Centar. Silniční přivaděč nikdy nebyl na své jižní straně zcela dobudován, což připomíná torzo dálničního mostu přes řeku [[Korana|Koranu]]. [459] => [460] => == Sport == [461] => [[File:Stadium Branko Cavlovic Cavlek.png|right|thumb|Fotbalový stadion.]] [462] => V Karlovaci se v minulosti uskutečnilo několik větších sportovních akcí, jako např. [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1970]], [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1975]], část [[Univerziáda|Univerziády]] v roce [[1987]] a [[Mistrovství světa v basketbalu žen 2003]]. [463] => [464] => V období let [[1959]] až [[1974]] byl Karlovac znám také jako "město basketbalu". Po nějakou dobu zde působil výběr z [[Spojené státy americké|americké]] ligy [[National Basketball Association|NBA]] s několika tehdy známými basketbalisty, jako byli např. [[Bill Russell]], [[Oscar Robertson]], [[Bob Cousy]] nebo [[Jerry Lucas]]. Nastupovali jako [[All stars]] tým proti výběru [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatska]]. [465] => [466] => V současné době působí v Karlovaci následující sportovní týmy: [467] => [468] => * [[NK Karlovac]] (bývalý účastník první chorvatské ligy) [469] => * Gymnastický klub Sokol Karlovac (založen v roce [[1885]]) [470] => * Volejbalový tým Karlovac (v první chorvatské lize) [471] => * Baseballový tým Kelteks [472] => * Hokejový tým Karlovac [473] => [474] => == Zdravotnictví == [475] => [476] => [[File:Dom zdravlja Karlovac01.jpg|right|thumb|Jedna z nemocničních budov.]] [477] => V Karlovaci se nachází Všeobecná nemocnice ({{vjazyce2|hr|''Opća bolnica Karlovac''}}). [478] => [479] => == Významné osobnosti města == [480] => * [[František Kryštof Frankopan|Fran Krsto Frankopan]] (1643 – 1671), [[Chorvatská šlechta|chorvatský šlechtic]] a národní hrdina [481] => * [[Maksimilijan Vrhovac]] (1752 – 1827), [[Arcidiecéze záhřebská|záhřebský biskup]] [482] => * [[Lukijan Mušicki]] ([[Temerin]], 1777 – 1837), [[Pravoslaví|pravoslavný]] [[Biskup|episkop]] [483] => * [[Dragojla Jarnević]] (1812 – 1874), chorvatská obrozenecká spisovatelka [484] => * [[Vjekoslav Karas]] (1821 – 1858), malíř [485] => * [[Radoslav Lopašić]] (1835 – 1893), historik [486] => * [[Milan Lenuzzi]] (1849 – 1924), chorvatský urbanista, autor tzv. [[Lenuzzijeva podkova|Lenuzzijevy podkovy]] [487] => * [[Ljudevit Rossi]] ([[Senj]], 1850 - 1932), botanik a člen [[JAZU]]. [488] => * [[Mihajlo Petrović (chirurg)|Mihajlo Petrović]] (1863 – 1934), první [[Srbové|srbský]] chirurg [489] => * [[Oto Šolc]] (1913 – 1994), spisovatel [490] => * [[Blaž Ćuk]] (1915-1975), akademický malíř [491] => * [[Većeslav Holjevac]] (1917 – 1970), starosta [[Záhřeb]]u [492] => * [[Sergije Forenbacher]] (1921 – 2010), veterinář a akademik [493] => * [[Dušan Dančuo]] (1923 – 2009), zpěvák [494] => * [[Josip Vaništa]] (1924), malíř [495] => * [[Stanko Lasić]] (1927), literární teoretik [496] => * [[Gajo Petrović]] (1927 – 1993), filosof [497] => * [[Slavko Mihalić]] (1928 – 2007), zpěvák, básník a akademik [498] => * [[Slavko Goldstein]] ([[Sarajevo]], 1928), spisovatel a publicista [499] => * [[Đorđe Petrović (malíř)|Đorđe Petrović]] ([[Moravice]], 1933), akademický malíř [500] => * [[Boris Mutić]] (1939 – 2009), sportovní novinář a televizní komentátor [501] => * [[Zvonko Šiljac]], (1944 – 2014), dirigent [502] => * [[Slavko Cvitković]] (1950), sportovní novinář a televizní komentátor [503] => * [[Alfred Freddy Krupa]] (1971), akademický malíř [504] => [505] => == Partnerská města == [506] => * {{flagicon|Italy}} [[Alessandria]], [[Itálie]] [507] => * {{flagicon|US}} [[Kansas City (Kansas)|Kansas City]], [[Spojené státy americké|USA]] [508] => * {{flagicon|Serbia}} [[Kragujevac]], [[Srbsko]] [509] => * {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] [510] => [511] => == Odkazy == [512] => [513] => === Literatura === [514] => [515] => * [https://www.karlovac.hr//UserDocsImages/dokumenti/Clanci/StrategijarazvojaGradaKarlovcazarazdobljeod2013do2020godine.pdf Strategija razvoja grada Karlovca za razdoblje od 2013. do 2020. godine {{hr}}] [516] => [517] => === Reference === [518] => {{Překlad|hr|Karlovac|5177617|en|Karlovac|874030442|sr|Карловац|21174938}} [519] => [520] => [521] => === Externí odkazy === [522] => * {{Commonscat}} [523] => * {{Oficiální web}} [524] => [525] => * [https://www.karlovac.hr/UserDocsImages/dokumenti/stranice/Kronologija.pdf Chronologie dějin města na stránkách města Karlovace {{hr}}] [526] => [527] => {{Karlovacká župa}} [528] => {{Karlovac}} [529] => {{Chorvatsko}} [530] => {{Města v Chorvatsku}} [531] => {{Autoritní data}} [532] => {{Portály|Chorvatsko|Geografie}} [533] => [534] => [[Kategorie:Karlovac| ]] [535] => [[Kategorie:Sídla v Karlovacké župě]] [536] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Karlovac

Karlovac (původně německy Karlstadt) je město v Chorvatsku, správní středisko stejnojmenné župy. Nachází se 56 km jihozápadně od hlavního města Záhřebu u dálnice A1 a 130 km východně od Rijeky, v blízkosti hranic se Slovinskem.

More about us

About

Nachází se na soutoku řek Korany, Kupy a Mrežnice, což mu dává jedinečnou atmosféru a přitažlivost. Město bylo založeno v 16. století jako vojenská pevnost, což svědčí o jeho významu v minulosti. Dnes je Karlovac známý svými zachovalými historickými památkami a příjemným životním stylem. Karlovac je obklopen zelenými parky a řekami, které nabízejí možnosti pro různé aktivity, jako jsou cykloturistika, rybaření či koupání. Místní obyvatelé si cení přírodních krás, které mají na dosah ruky, a s radostí je sdílejí s návštěvníky. Město je také centrem kultury a vzdělání. Má řadu institucí, které se věnují umění, vzdělávání a komunitní činnosti. Kulturní akce, festivaly a trhy posilují místní komunitu a vytvářejí příjemné prostředí pro život a setkávání. Karlovac je známý také svým pivovarnictvím, díky čemuž se zde konají různé gastronomické festivaly, které oslavují místní kuchyni a tradice. Obyvatelé Karlovace jsou hrdí na svou historii a tradice, avšak s otevřeným pohledem do budoucnosti se podílejí na rozvoji města tak, aby zůstalo atraktivní pro další generace. Díky své strategické poloze mezi Záhřebem a Plitvickými jezery je Karlovac ideálním výchozím bodem pro objevování dalších krás Chorvatska. Město nabízí spojení historie, kultury a přírody, které společně tvoří jedinečný zážitek pro každého, kdo se rozhodne jej navštívit.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Záhřeb','Karlovacká župa','19. století','1991','Dálnice A1 (Chorvatsko)','Korana','Chorvatská válka za nezávislost','Chorvati','Kupa (přítok Sávy)','Rijeka','1992','Jugoslávská lidová armáda'

1991

1992

Chorvati

Korana

Korana je řeka v Chorvatsku, která pramení na pohoří Dínarských hor a protéká krajinou Karlovacké župy.

Rijeka

Záhřeb