Array ( [0] => 14697885 [id] => 14697885 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kartografie [uri] => Kartografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kartografie je vědní disciplína zabývající se tvorbou a studiem map. Mapy jsou grafickými zobrazeními zemského povrchu, které slouží k různým účelům, jako je orientace v prostoru, navigace, analýza geografických dat nebo zobrazení terénu. Kartografie se zabývá nejen samotným tvorbou map, ale také jejich interpretací, výzkumem a aplikací. Historie kartografie sahá až do pravěku, kdy lidé začali zobrazovat své okolí prostřednictvím jednoduchých kreseb. Postupem času se kartografie stala stále vědecky náročnější disciplínou a využívá moderní technologie, jako je geografický informační systém (GIS), který umožňuje získávat, analyzovat a zobrazovat geografická data. Díky kartografii jsou lidé schopni lépe pochopit a vizualizovat prostorové souvislosti a využít je ve společenských, ekonomických, vědeckých a dalších oblastech. [oai] => Kartografie je vědní disciplína zabývající se tvorbou a studiem map. Mapy jsou grafickými zobrazeními zemského povrchu, které slouží k různým účelům, jako je orientace v prostoru, navigace, analýza geografických dat nebo zobrazení terénu. Kartografie se zabývá nejen samotným tvorbou map, ale také jejich interpretací, výzkumem a aplikací. Historie kartografie sahá až do pravěku, kdy lidé začali zobrazovat své okolí prostřednictvím jednoduchých kreseb. Postupem času se kartografie stala stále vědecky náročnější disciplínou a využívá moderní technologie, jako je geografický informační systém (GIS), který umožňuje získávat, analyzovat a zobrazovat geografická data. Díky kartografii jsou lidé schopni lépe pochopit a vizualizovat prostorové souvislosti a využít je ve společenských, ekonomických, vědeckých a dalších oblastech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=geografické disciplíně|druhý=mapovém nakladatelství|stránka=Kartografie Praha}}[[Soubor:Livingston-Greenwich-map.jpg|náhled|upright=1.5|Ilustrační mapa]] [1] => '''Kartografie''' je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním [[mapa|map]]. Kartografie jako vědní disciplína se zabývá efektivní komunikací prostorové [[informace]].{{Citace periodika [2] => | příjmení = Koláčný [3] => | jméno = A. [4] => | titul = Cartographic Information—a Fundamental Concept and Term in Modern Cartography [5] => | periodikum = The Cartographic Journal [6] => | datum vydání = 1969-06 [7] => | ročník = 6 [8] => | číslo = 1 [9] => | strany = 47–49 [10] => | issn = 0008-7041 [11] => | doi = 10.1179/caj.1969.6.1.47 [12] => | url = http://dx.doi.org/10.1179/caj.1969.6.1.47 [13] => | datum přístupu = 2023-10-16 [14] => }} Pro mnoho vědních disciplín i každodenní život tak hraje klíčovou roli, ať už jde o [[Navigace|navigaci]], [[Ochrana životního prostředí|přírodní konzervaci]], [[Politika|politická]] i [[Podnikání|byznysová]] rozhodnutí či sdělování komplexních informací, které by bylo jen těžké vyjádřit jiným způsobem než mapou.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Rankin [16] => | jméno = William [17] => | titul = After the Map [18] => | url = http://dx.doi.org/10.7208/chicago/9780226339535.001.0001 [19] => | vydavatel = University of Chicago Press [20] => | isbn = 978-0-226-60053-6 [21] => | isbn2 = 978-0-226-33936-8 [22] => }}{{Citace periodika [23] => | příjmení = Armstrong [24] => | jméno = Marc P. [25] => | příjmení2 = Densham [26] => | jméno2 = Paul J. [27] => | příjmení3 = Lolonis [28] => | jméno3 = Panagiotis [29] => | titul = Cartographic Displays to Support Locational Decision Making [30] => | periodikum = Cartography and Geographic Information Systems [31] => | datum vydání = 1992-01 [32] => | ročník = 19 [33] => | číslo = 3 [34] => | strany = 154–164 [35] => | issn = 1050-9844 [36] => | doi = 10.1559/152304092783762263 [37] => | url = http://dx.doi.org/10.1559/152304092783762263 [38] => | datum přístupu = 2023-10-16 [39] => }}{{Citace periodika [40] => | příjmení = Farrapeira Neto [41] => | jméno = Carlos Araújo [42] => | příjmení2 = Meireles [43] => | jméno2 = Antônio Jeovah Andrade [44] => | příjmení3 = Paula [45] => | jméno3 = Davis Pereira [46] => | titul = Historical Cartography (NE, Brazil): A Study of Coastal Geoforms Cartographed Post-Discovery [47] => | periodikum = Sociedade & Natureza [48] => | datum vydání = 2023-01-19 [49] => | ročník = 35 [50] => | číslo = 1 [51] => | issn = 1982-4513 [52] => | doi = 10.14393/SN-v35-2023-66564 [53] => | url = https://seer.ufu.br/index.php/sociedadenatureza/article/view/66564 [54] => | datum přístupu = 2023-10-16 [55] => }} Kartografii však může být také zneužita k [[Politická moc|mocenskému boji]] či šíření [[Manipulace|manipulativních]] narativů.{{Citace periodika [56] => | příjmení = Tyner [57] => | jméno = Judith A. [58] => | titul = Persuasive cartography [59] => | periodikum = Journal of Geography [60] => | datum vydání = 1982-07 [61] => | ročník = 81 [62] => | číslo = 4 [63] => | strany = 140–144 [64] => | issn = 0022-1341 [65] => | doi = 10.1080/00221348208980868 [66] => | jazyk = en [67] => | url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00221348208980868 [68] => | datum přístupu = 2023-10-16 [69] => }}{{Citace periodika [70] => | příjmení = Muehlenhaus [71] => | jméno = Ian [72] => | titul = Another Goode Method: How to Use Quantitative Content Analysis to Study Variation in Thematic Map Design [73] => | periodikum = Cartographic Perspectives [74] => | datum vydání = 2011-06-01 [75] => | číslo = 69 [76] => | strany = 7–30 [77] => | issn = 1048-9053 [78] => | doi = 10.14714/cp69.28 [79] => | url = http://dx.doi.org/10.14714/cp69.28 [80] => | datum přístupu = 2023-10-16 [81] => }} [82] => [[Soubor:Engraving on a mammoth tusk, map, Gravettian (detail).jpg|náhled|Pravděpodobně nejstarší dochovalá [[mapa]], datována do 25 000 let př. n. l., nalezená v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]]]] [83] => Kartografie má bohatou historii. Mapy byly vyráběny již od pravěku. Pravděpodobně nejstarší známá mapa, vrytá do mamutího klu, byla nalezena v českém [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] a její vznik je datován do 25 000 let př. n. l.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Fenton-Thomas [85] => | jméno = Chris [86] => | titul = Late Prehistoric and Early Historic Landscapes on the Yorkshire Chalk [87] => | url = http://dx.doi.org/10.30861/9781841715100 [88] => | vydavatel = University of Michigan Press [89] => | místo = Ann Arbor, MI [90] => | isbn = 978-1-84171-510-0 [91] => | isbn2 = 978-1-4073-1991-9 [92] => }} Základy kartografie jako vědy sahají do [[Starověké Řecko|antického Řecka]], kdy začaly být mapy vytvářeny na matematickém základě. Po staletích stagnace ve [[Středověk|středověku]] dochází k období prudkého rozvoje kartografie po objevu [[Nový svět|Nového světa]], zejména pro navigační účely.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Snyder [94] => | jméno = John Parr [95] => | titul = Flattening the earth: two thousand years of map projections [96] => | vydání = TAschenbuchausgabe [97] => | vydavatel = The University of Chicago Press [98] => | místo = Chicago London [99] => | rok vydání = 1993 [100] => | počet stran = 365 [101] => | isbn = 978-0-226-76747-5 [102] => | jazyk = en [103] => }} S rozvojem technologií ve 20. století dochází k vzniku celých nových odvětví kartografie ([[digitální kartografie]], [[kognitivní kartografie]] aj.). [104] => [105] => == Definice == [106] => [[Organizace spojených národů|OSN]] definuje kartografii jako vědu o sestavování map všech druhů a podle OSN zahrnuje veškeré operace od počátečního [[Zeměměřictví|vyměřování]] až po vydání hotové produkce.United Nations, Department of Social Affairs, 1949 [107] => [108] => [[Mezinárodní kartografická asociace]] (''ICA'') definuje kartografii jako umění, vědu a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací.(Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography - Mnohojazyčný výkladový slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace, Wiesbaden, 1973) [109] => [110] => [[ČSN]] definují kartografii jako vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map.ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie, 1984) [111] => [112] => [[Geoinformatika|Geoinformační]] definice zní: Kartografie je proces přenosu informací, v jehož středu je prostorová datová báze, která sama o sobě může být považována za mnohovrstevný model geografické skutečnosti. Taková prostorová datová báze je základnou pro dílčí kartografické procesy, pro něž čerpá data z rozmanitých vstupů a na výstupu vytváří různé typy informačních produktů.(MORRISON,J.L., dlouholetý prezident Mezinárodní kartografické asociace-ICA, Reston, Virginie, USA) [113] => [114] => == Odvětví kartografie == [115] => {{Sloupce|šířka=12em|* [[Digitální kartografie]] [116] => * [[Extraterestriální kartografie]] [117] => * [[Hvězdná kartografie]] [118] => * [[Kartometrie]] [119] => * [[Kognitivní kartografie]] [120] => * [[Matematická kartografie]] [121] => * [[Tematická kartografie]] [122] => * [[Topografická kartografie]] [123] => * [[Videoherní kartografie]] [124] => }} [125] => == Zaznamenávání polohy == [126] => {{Podrobně|Zeměpisné souřadnice|Souřadnice}}{{Související|Globální družicový polohový systém}} [127] => Zaznamenávání polohy na mapě je v kartografii klíčové pro navigaci a popis polohy objektů a jevů na skutečné Zemi nebo na jiných tělesech ve vesmíru. Za tímto účelem se používají různé druhy souřadnic, nejběžněji pak zeměpisné souřadnice. [128] => [129] => === Síť myšlených čar === [130] => [[Soubor:Equator and Prime Meridian.svg|náhled|Země, kterými prochází nultý [[poledník]] (modře) a [[rovník]] (červeně)]] [131] => Síť myšlených čar je základním prvkem pro tvorbu [[Mapa|map]] a geografické určení polohy. Tyto základní prvky hrají klíčovou roli v [[Matematická kartografie|matematické kartografii]] a umožňují přesné zobrazení [[Země]] či jiných těles pomocí různých [[Mapové zobrazení|kartografických zobrazení]]. Síť se skládá z následujících základních prvků: [132] => [133] => # [[Zemská osa|'''Zemská osa''':]] Myšlená přímka, kolem níž se Země otáčí. Tato osa je kolmá k rovině rovníku a prochází středem Země a oběma zeměpisnými póly. [134] => # '''[[Zeměpisný pól|Zeměpisné póly]]''': Body, ve kterých osa rotace planety či jiného tělesa protíná povrch tělesa. [135] => # '''[[Poledník|Poledníky]]''': Polovina kružnice vzniklé proložením roviny zemské osy s povrchem Země. Každý poledník je nejkratší spojnicí mezi protilehlými póly na povrchu Země. Číslovány jsou od [[Základní poledník|základního poledníku]] (obvykle [[Greenwichský poledník]]). Spojuje body o stejné [[Zeměpisná délka|zeměpisné délce]]. Dva protilehlé poledníky vytváří [[Hlavní kružnice|hlavní kružnici]]. [136] => # '''[[Rovnoběžka|Rovnoběžky]]''': Čáry vzniklé proložením roviny kolmé k zemské ose s povrchem Země. S poledníky se kříží v pravém úhlu. Spojuje body se stejnou [[Zeměpisná šířka|zeměpisnou šířkou]]. Všechny rovnoběžky mimo rovníku vytváří [[Hlavní kružnice#Malá kružnice|malé kružnice]]. [137] => # '''[[Rovník]]''': Nejdelší rovnoběžka s nulovou zeměpisnou šířkou. Jde o rovnoběžku proloženou středem tělesa. Kružnice rovníku je [[Hlavní kružnice|hlavní kružnicí]]. [138] => [139] => === Zeměpisné souřadnice === [140] => [[Soubor:Latitude and longitude graticule on an ellipsoid.svg|náhled|Znázornění [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] (φ) a [[Zeměpisná délka|zeměpisné délky]] (λ) na [[Referenční elipsoid|elipsoidu]]]] [141] => Zeměpisné souřadnice vyjadřují, na jakém [[Poledník|poledníku]] a [[Rovnoběžka|rovnoběžčce]] se lokalizovaný bod nachází. Má následující komponenty, uváděné v následujícím pořadí: [142] => [143] => # '''[[Zeměpisná šířka]]''': Vzdálenost rovnoběžky udávaného bodu od rovníku. Je vyjádřená úhlem, který svírá rovina [[Rovník|rovníku]] s [[Normála|normálou]] [[Referenční plocha|referenční plochy]] v příslušném bodě na povrchu Země. [144] => # '''[[Zeměpisná délka]]''': Vzdálenost poledníku udávaného bodu od [[Základní poledník|základního poledníku]]. Je vyjádřená úhlem, který svírá rovina [[Základní poledník|základního poledníku]] s rovinou místního [[Poledník|poledníku]] v příslušném bodě na povrchu Země. [145] => [146] => == Zobrazení povrchu Země na mapu == [147] => {{Podrobně|Mapové zobrazení|Měřítko mapy|Geoid|Referenční elipsoid}}Proces zobrazení povrchu Země a jiných těles na [[Mapa|mapu]] je úkolem [[Matematická kartografie|matematické kartografie]]. Tato disciplína umožňuje převést rozsáhlý a třírozměrný svět na plošnou a dvourozměrnou podobu. [148] => [149] => Pro zobrazení skutečných povrchů na mapě je třeba udělat tři základní kroky: [150] => [151] => # stanovit '''referenční plochu''', [152] => # vybrat '''[[Mapové zobrazení|kartografickou projekci]]''' [153] => # a pomocí '''[[Měřítko mapy|měřítka]]''' zmenšit zobrazovanou plochu pro použitelnou velikost. [154] => [155] => === Referenční plochy === [156] => [[Soubor:WGS84 mean Earth radius.svg|náhled|[[Referenční elipsoid WGS 84]]]] [157] => Skutečný tvar [[Země]] je příliš složitý na to, aby byl se všemi svými deformacemi matematicky popsán. Pro účely kartografie jej proto nahrazujeme referenční plochou. Rozlišujeme následující referenční plochy: [158] => [159] => # '''[[Geoid]]''': Nejpřesnější aproximace zemského povrchu. V kartografii kvůli těžké matematické popsatelnosti většinou nahrazován jinými referenčními plochami. V současné době je průběh geoidu znám s přesností v řádech 0,1 – 1 m. (neustále se zpřesňuje). [160] => # [[Referenční elipsoid|'''Referenční elipsoid''':]] Poměrně dobře vystihuje tvar Země. Matematicky je relativně snadno definovatelný. V kartografii je používáno více druhů elipsoidů. [161] => # '''Referenční koule''': Má větší odchylky od geoidu než elipsoid, ale má jednodušší matematickou definici. Proto se koulí mnohokrát elipsoid nahrazuje se zachováním objemu, plochy a přepočtením poloměru podle aritmetického průměru poloos elipsoidu. [162] => # '''Referenční rovina''': Referenční rovina nebere v úvahu zakřivení Země. Používá se proto jen pro zobrazení malých území (20 x 20 km), jinak vznikají velké výškové a polohové odchylky. [163] => [164] => === Kartografická projekce a zkreslení === [165] => [[Soubor:Mercator-proj.jpg|náhled|Svět podle [[Mercatorovo zobrazení|Mercatorova zobrazení]]]] [166] => Kartografická projekce (nebo také [[mapové zobrazení]]) slouží k převodu povrchu referenčního tělesa do roviny. Pomocí matematických operací dochází k transformaci souřadnic 3D tělesa na plochu. K tomu je používána zobrazovací plocha, která se na referenční těleso přikládá z různých úhlů, v různých místech. Na tu je pak z různých pozic promítán povrch referenčního tělesa. Jednotlivé druhy [[Mapové zobrazení|kartografických projekcí]] jsou pak způsoby této konverze.{{Citace monografie [167] => | příjmení = Lambert [168] => | jméno = Nicolas [169] => | příjmení2 = Zanin [170] => | jméno2 = Christine [171] => | titul = Practical Handbook of Thematic Cartography [172] => | url = http://dx.doi.org/10.1201/9780429291968 [173] => | vydání = 1 [174] => | vydavatel = CRC PRESS [175] => | rok vydání = 2020 [176] => | počet stran = 211 [177] => | strany = 19–27 [178] => | isbn = 978-0-367-26129-0 [179] => | isbn2 = 978-0-429-29196-8 [180] => | doi = 10.1201/9780429291968 [181] => | oclc = 1354513003 [182] => | jazyk = en [183] => }} [184] => [185] => Každý typ kartografické projekce vytváří vždy určité zkreslení referenčního tělesa. Její výběr podléhá konkrétnímu účelu [[Mapa|mapy]] a zobrazovanému území. Lze vybrat například takové, které nezkresluje velikosti ploch (ekvivalentní zobrazení), úhlů (konformní zobrazení), či délek (ekvidistantní zobrazení). [186] => [187] => Populární [[Mercatorovo zobrazení]] nezkresluje úhly. Zkreslení ploch však směrem od rovníku k polárním oblastem narůstá. Může vznikat falešný dojem, že územní celky na severu jsou větší, než ve skutečnosti jsou (například [[Rusko]], [[Grónsko (ostrov)|Grónsko]], [[Kanada]]).{{Citace monografie [188] => | příjmení = Snyder [189] => | jméno = John P. [190] => | titul = Map projections: A working manual [191] => | url = https://pubs.usgs.gov/publication/pp1395 [192] => | rok vydání = 1987 [193] => | doi = 10.3133/pp1395 [194] => | poznámka = DOI: 10.3133/pp1395 [195] => | jazyk = en [196] => }} [197] => [198] => === Volba měřítka === [199] => [[Měřítko mapy|Měřítko]] je poměr zmenšení délky v mapě k odpovídající délce na zobrazované ploše. Umožňuje zmenšit zobrazovanou plochu na mapě tak, aby byla praktická a použitelná. Ke zmenšení nemusí dojít až po aplikaci [[Mapové zobrazení|kartografické projekce]], zmenšovat lze i referenční plochu. Výsledek bude stejný. [200] => [201] => == České osobnosti v oboru == [202] => V abecedním pořadí: [203] => {{Sloupce|šířka=12em| [204] => * [[Pavel Aretin z Ehrenfeldu]] [205] => * Ing. Petr Buchar [206] => * [[Johann Criginger]] [207] => * [[Vincento Maria Coronelli]] [208] => * doc. RNDr. Milan V. Drápela, CSc. [209] => * [[Pavel Fabricius]] [210] => * Ing. Aleš Hašek [211] => * [[Martin Helwig]] [212] => * prof. Ing. Vladislav Hojovec, Dr.SC [213] => * pplk. Ing. Jiří Kánský [214] => * [[Mikuláš Klaudyán]] [215] => * Ing. [[Antonín Koláčný]], CSc. [216] => * prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. [217] => * [[Karel Kořistka]] [218] => * [[Jan Amos Komenský]] [219] => * prof. Dr. Ing. Jaroslav Kovařík, CSc. [220] => * Ing. [[Josef Křovák]] [221] => * RNDr. Olga Kudrnovská [222] => * prof. RNDr. [[Karel Kuchař]] [223] => * prof. Ing. Lubomír Lauermann, CSc. [224] => * Ing. Milan Martinek, CSc. [225] => * doc. Ing. [[Miroslav Mikšovský]], CSc. [226] => * doc. RNDr. [[Ludvík Mucha]], CSc. [227] => * [[Jan Kryštof Müller]] [228] => * doc. Ing. Dr. Václav Novák, CSc. [229] => * [[František Palacký]] [230] => * Ing. Alena Rottová [231] => * PhDr. Ondřej Roubík [232] => * Ing. Zdena Roulová [233] => * prof. Ing. Erhart Srnka, DrSc. [234] => * Ing. Bohumil Šídlo [235] => * RNDr. Ing. Jaroslav Uhlíř [236] => * Ing. Vladimír Vahala, DrSc. [237] => * [[Kristián Vetter]] [238] => * prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. [239] => * Jiří Matyáš Vischer [240] => * [[Johann Georg Vogt|Jan Jiří Vogt]], řeholním jménem Mořic (Mauritius) [241] => * prof. RNDr. [[Vít Voženílek]], CSc. [242] => }} [243] => [244] => == Reference == [245] => [246] => [247] => == Literatura == [248] => * {{Citace monografie [249] => | příjmení = Beneš [250] => | jméno = Ladislav a kolektiv [251] => | titul = Učebnice pilota [252] => | vydavatel = Svět křídel [253] => | místo = Praha [254] => | rok = 2000 [255] => }} + starší vydání Učebnic pilota [256] => * {{Citace monografie [257] => | příjmení = Čapek [258] => | jméno = Richard a kolektiv [259] => | titul = Geografická kartografie [260] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [261] => | místo = Praha [262] => | rok = 1992 [263] => | isbn = 80-04-25153-6 [264] => | počet stran = 373 [265] => }} [266] => * {{Citace elektronické monografie [267] => | příjmení1 = Miklín [268] => | jméno1 = Jan [269] => | příjmení2 = Dušek [270] => | jméno2 = Radek [271] => | příjmení3 = Krtička [272] => | jméno3 = Luděk [273] => | příjmení4 = Kaláb [274] => | jméno4 = Oto [275] => | titul = Tvorba map [276] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [277] => | url = https://tvorbamap.osu.cz/download/123/ [278] => | vydavatel = [[Ostravská univerzita]] [279] => | datum_vydání = 2018-11-04 [280] => | místo = Ostrava [281] => | isbn = 978-80-7599-017-4 [282] => }} [283] => [284] => == Související články == [285] => * [[Mapování]] [286] => * [[Mapa]] [287] => * [[Geodézie]] [288] => * [[Katastr nemovitostí České republiky]] [289] => * [[Geometrický plán]] [290] => * [[Vytyčení hranic pozemků]] [291] => * [[Zeměměřič]] [292] => * [[Kartografická díla]] [293] => * [[Polární graf]] [294] => * [[Ortodroma]] [295] => * [[Loxodroma]] [296] => * [[Hlavní kružnice]] [297] => [298] => [299] => == Externí odkazy == [300] => * {{Commonscat}} [301] => * {{Wikislovník|heslo=kartografie}} [302] => * [http://www.icaci.org ICA] [303] => * [http://www.mapy.cz On-line mapa Evropy, České republiky, plány měst] [304] => * [https://web.archive.org/web/20090703141915/http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php Multimediální učebnice dějin kartografie, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU] [305] => * https://web.archive.org/web/20110127162043/http://web.natur.cuni.cz/~bayertom/Mmk/ [306] => * [http://www.geobibline.cz/ Geografická bibliografie ČR online] Informace o kartografické produkci 20. a 21. století. Zpřístupňuje bibliografie, ale i vybrané plnotextové zdroje. [307] => * [https://web.archive.org/web/20180724062531/http://old.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/ http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/] [308] => [309] => {{Pahýl}} [310] => [311] => {{Geografie}} [312] => {{Autoritní data}} [313] => {{Portály|Geografie}} [314] => [315] => [[Kategorie:Kartografie| ]] [316] => [[Kategorie:Geografické disciplíny]] [317] => [[Kategorie:Zeměměřictví]] [] => )
good wiki

Kartografie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mapa','Mapové zobrazení','Hlavní kružnice','Poledník','Základní poledník','Matematická kartografie','Zeměpisná šířka','Zeměpisná délka','Země','Rovník','Rovnoběžka','Měřítko mapy'

Mapa

Poledník

Poledník je významný vrchol ve středních Čechách, který se nachází nedaleko města Říčany.

Rovník

Rovník je část Zemského povrchu, která se nachází v rovině kolem Země.

Rovnoběžka

Země