Array ( [0] => 15491224 [id] => 15491224 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kaznějov [uri] => Kaznějov [3] => Kaznějov 14.JPG [img] => Kaznějov 14.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Kaznějov [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [4] => | okres = Plzeň-sever [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kralovice]] [6] => | pověřená obec = [[Plasy]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | katastrální území = Kaznějov [9] => | PSČ = 331 51 [10] => | počet ZSJ = 1 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | adresa = Ke Škále 220
331 51 Kaznějov [14] => | web = http://www.kaznejov.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = mesto@kaznejov.cz [17] => | starostka = Mgr.Eva Šimlová [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | NUTS3 = CZ032 [20] => }} [21] => '''Kaznějov''' je město v [[okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Leží 20 km severně od [[Plzeň|Plzně]] na [[Silnice I/27|silnici I/27]] spojující Plzeň s [[Most (město)|Mostem]] v mělkém údolí [[Kaznějovský potok|Kaznějovského potoka]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => Na severu Kaznějov sousedí s [[Rybnice|Rybnicí]], na východě s [[Obora (okres Plzeň-sever)|Oborou]], na jihovýchodě s hospodářským dvorem [[Býkov (Hromnice)|Býkovem]], na jihozápadě s městečkem [[Horní Bříza]] a na západě s [[Mrtník (okres Plzeň-sever)|Mrtníkem]]. Západně a jihozápadně od města je uprostřed lesů největší povrchový [[kaolin]]ový lom ve střední Evropě. [24] => [25] => == Název == [26] => Název města je pravděpodobně odvozen z domácké podoby osobního jména Kazimír (základ slova kaz- a přípona -něj) ve významu Kaznějův dvůr. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se název objevuje ve tvarech: Kaznew (1146), Casnaw (1346), v Kaznějově (1420), Kazňov (1420), „na Kazniegowu“ (1501), Kazniegow (1502), Kasenau nebo Kaznau a Kazniow (1833) a Kázňov (1854). Dále se používaly také tvary: Kazňau,II. vojenské (Františkovo) mapování z let 1836–1852 Kasniau, Kazniau,[http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/6120 III. vojenské mapování 1:25 000, 4051/1, vydáno 1945] Kazňov[http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/20536 Katastrální mapa obce Kaznějov, 1889] a Kaznow. V letech 1939–1945 se město jmenovalo {{Vjazyce2|de|''Gaßnau.''}} [27] => [28] => == Historie == [29] => Kaznějov je [[První písemná zmínka|poprvé zmiňován]] roku [[1144]], kdy jej český kníže [[Vladislav II.]] daroval jím založenému [[Klášter Plasy|cisterciáckému klášteru v Plasích]]. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem [[Inocenc IV.|Inocencem IV.]] z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako [[grangie]]. Ta byla tvořena propugnaculem, tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů. [30] => [31] => V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen [[Kralovice|kralovický]] rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle [[Emfyteuze|zákupního práva]]. Za svou práci dostal kaznějovskou [[Rychta (území)|rychtu]], propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován. Rychtář Petr prodal roku 1350 [[rychtář]]ský úřad [[Protiva z Volfštejna|Protivovi z Volfštejna]], který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan. [32] => [33] => Na počátku [[husitské války|husitských válek]] v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] do zástavy katoličtí páni bratři [[Hanuš z Kolovrat|Hanuš]] a [[Bedřich z Kolovrat]] na [[Libštejn (hrad)|Libštejně]] a [[Krašov (hrad)|Krašově]]. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: [[Burian I. z Gutštejna|Burianovi I. z Gutštejna]]. Mezi [[Libštejnští z Kolovrat|Libštejnskými z Kolovrat]] a [[Páni z Gutštejna|pány z Gutštejna vznikl]] spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství [[Dolní Bělá (zámek)|Dolní Bělé]]. Za [[Husitské války|husitských válek]] bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves [[Újezd (u Kaznějova)|Újezd]]. [34] => [35] => Roku 1555 prodali páni z Gutštejna celé dolnobělské panství [[Šebestián Markvart z Hrádku|Šebestiánu Markvartovi z Hrádku]], purkrabímu na [[Karlštejn]]ě. [[Markvartové z Hrádku]] drželi Kaznějov až do [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskací]]. Od královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrátil plaskému klášteru. Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno osm usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat [[Kryštof Tengler]] zřídil [[poplužní dvůr]], ale opat [[Benedikt Engelken]] v roce 1681 – na sklonku svého života – dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi tři nové sedláky. Místo původní kaznějovské grangie je neznámé. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785. [36] => [37] => V 19. století, v souvislosti s objevem uhelných ložisek, v Kaznějově podnikatel [[Johann David Starck]] otevřel roku 1833 východně od obce chemickou továrnu, tzv. stará továrna kam byla přenesena výroba [[Oleum|dýmavé kyseliny sírové]] z [[Hromnice (okres Plzeň-sever)|Hromnice]]. Po požáru dvou olověných komor 7. září 1898 došlo 23. prosince 1901 k definitivnímu ukončení provozu staré továrny. Pokračovatel a syn zakladatele chemičky [[Johann Anton Starck|Johann Antonín Starck]] v roce 1847 podnik rozšířil o výrobu fosforu z mletých pálených kostí. Po útlumu a ukončení této výroby se do popředí dostalo opět oleum. Roku 1874 na místě současné chemičky vznikla tzv. nová továrna s několika olejnami. Roku 1879 v nové továrně nechal vybudovat Belgičan G. Delplace nový komorový systém na výrobu koncentrované [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. [38] => [39] => === Hornictví === [40] => Na okraji města se od 19. do první poloviny 20. století těžilo [[černé uhlí]]. Nejstaršími doly byly Francisi a Adalberti (Vojtěch) zřízené v letech 1819 a 1821. Oba brzy poté koupil Johann David Starck, který musel nechat razit [[Štola|dědičnou štolu]] k jejich odvodnění, ale založil také správní budovu (tzv. Zámeček) a dvě hornické kolonie. Uhlí se těžilo [[Vrátek|vrátkovými]] jamami a využívalo se ve Starckově hromnickém podniku. [41] => [42] => V roce 1839 bylo nalezeno uhlí v polesí Jalovčiny, kde Starck postupně získal padesát [[Důlní míra|důlních měr]]. Uhlí se těžilo ze dvou [[sloj]]í, z nichž svrchní byla v hloubce 67–70 metrů (mocnost 0,4 metru) a spodní s kvalitnějším uhlím se nacházela o čtyři až osm metrů hlouběji. Její mocnost se pohybovala od 0,4 do 0,8 metru. Najatí sedláci vozili uhlí do Hromnic a zpět přiváželi suroviny na výrobu olea. V roce 1857 byla vyhloubena těžní jáma dolu Antonín (Jalovčín) a při využití [[Parní stroj|parního stroje]] se jí v letech 1857–1862 těžilo 5 600 tun uhlí ročně. Vrcholu těžby (13 200 tun) důl dosáhl v roce 1875. V roce 1902 byl provoz dolu ukončen, ale v letech 1910–1922 byl znovu obnovován a pokračoval ještě v roce 1924. [43] => [44] => Dalším kaznějovským dolem býval důl Martini založený roku 1861 na jižním okraji města. Na západním okraji Kaznějova otevřel Johann Anton Starck důl David, kde se uhlí začalo těžit v roce 1872. Důl trpěl silnými přítoky vody, ale přesto se v něm v hloubce 120–140 metrů těžila sloj rozdělená proplástkem na dvě lávky s mocností 2,9 a 1,2 metru. Největšího objemu produkce důl dosáhl po zahájení provozu na [[Železniční trať Plzeň–Žatec|železniční trati Plzeň–Žatec]] (34 500 tun ročně). S hlavní tratí byl spojen [[Vlečka|vlečkou]]. V sousedství dolu Starckové založili chemický podnik, kde se od roku 1879 vyráběla [[kyselina dusičná]] a od začátku osmdesátých let 19. století také železné mořidlo a [[Chalkantit|modrá skalice]]. Po smrti Johanna Antona Starcka se jeho podniky v roce 1885 transformovaly na akciovou společnost ''Dolové a průmyslové závody, dříve J. D. Starck'' sídlící v Plzni. Roku 1900 celý podnik koupil J. Peschek. [45] => [46] => Menšími doly v Kaznějově býval Mortis, který ukončil provoz roku 1895, dále Marie (v provozu v letech 1936–1937), Madera a Honora. [47] => [48] => === Dvacáté století === [49] => Od roku 1903 se u města těží kaolin. V roce 1930 ve městě byla zahájena výroba [[Kyselina citronová|kyseliny citronové]]. Po druhé světové válce byl podnik zestátněn pod názvem Lachema. [50] => [51] => V lednu 1934 byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v [[Obora (okres Plzeň-sever)|Oboře]]. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková. V roce 1997 získal Kaznějov status [[Město|města]]. [52] => [53] => == Obyvatelstvo == [54] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 1 391 obyvatel (z toho 681 mužů), z nichž bylo 1 342 Čechoslováků, 35 Němců, jeden Žid, dva příslušníci jiné národnosti a jedenáct cizinců. Většina (693 lidí) byla bez vyznání, dále převažovali římští katolíci (445) a členové [[Církev československá husitská|církve československé]]. Dva lidé byli evangelíky, osm židy a jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 708 obyvatel: 1 631 Čechoslováků, 56 Němců, jednoho Žida, čtyři Rusy a šestnáct cizinců. Převažovali římští katolíci. Bez vyznání bylo 592 obyvatel, 281 jich patřilo k církvi československé, 26 lidí bylo evangelíky, osm židy a pět jich patřilo k nezjišťovaným církvím. [55] => [56] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [57] => [58] => == Doprava == [59] => Městem vede [[Železniční trať Plzeň–Žatec|železniční trať Plzeň–Žatec–Most]], na které se nachází [[Kaznějov (nádraží)|stanice Kaznějov]], a autobusová linka Plzeň–Kralovice. Kaznějov leží na silnici první třídy [[silnice I/27|I/27]], na kterou navazují silnice nižších tříd III/2318 směr Obora, Dobříč a [[silnice II/204|II/204]] Kaznějov–Úněšov. [60] => [61] => == Představitelé obce == [62] => Dle dochovaných záznamů jsou známi následující představitelé: [63] => [64] => * Antonín Karlovec, rychtář (v období kolem roku 1838) [65] => * Jan Šimandl, starosta (1888–1900) [66] => * Václav Kondel, starosta (1900–1906) [67] => * Antonín Němec, starosta (1906–1913) [68] => * Antonín Beránek, starosta (1913–1916) [69] => * Antonín Němec, úřadující první radní (1916–1919) [70] => * František Šmídl, starosta (1919–1925) [71] => * František Vopat, předseda ustavené správní komise (1925) [72] => * Cyril Kovanda, starosta (1925–1927), zemřel ve funkci [73] => * František Triner, starosta (1927–1932) [74] => * Josef Lavička, starosta (1932–1936) [75] => * Václav Juha, starosta (1936–1942), zatčen gestapem, odvezen do koncentračního tábora Buchenwald [76] => * Jaroslav Fiedler, náměstek starosty (1942–1945) [77] => * Vojtěch Rabas, předseda revolučního národního výboru (7. května 1945 – 9. května 1945) [78] => * Josef Müller, předseda revolučního národního výboru (9. května 1945 – 1. června 1945) [79] => * Jaroslav Fiedler, předseda MNV (1. června 1945 –1. prosince 1945) [80] => * Rudolf Štefl, předseda MNV (1. prosince 1945 – 30. června 1946) [81] => * Václav Brůj, předseda MNV (30. června 1946 – 16. července 1948), zemřel ve funkci [82] => * Josef Zeman, předseda MNV (16. července 1948 – 8. května 1952) [83] => * Antonín Bajt, předseda MNV (8. května 1952 – 25. května 1954) [84] => * Antonín Žaloudek, předseda MNV (25. května 1954 – 1959) [85] => * Josef Šimandl, úřadující náměstek (1959–1960) [86] => * Vojtěch Rabas, předseda MNV (1960–1964) [87] => * Josef Křížek, předseda MNV (1964–1970) [88] => * Miroslav Koldinský, předseda MNV (1970–1971) [89] => * František Fakan, předseda MNV (1971–1976) [90] => * Ludvík Krofta, předseda MNV (1976–1985), volební období nedokončil pro nemoc [91] => * František Fakan, úřadující náměstek (1985–1986) [92] => * Antonín Pokorný, předseda MNV (1986–1990) [93] => * Vratislav Jícha, starosta (1990–1998) [94] => * Petr Sýkora, starosta (1998–2018) [95] => * Eva Šimlová, starostka (od 2018) [96] => [97] => == Pamětihodnosti == [98] => * Kaplička svatého Jana Křtitele [99] => * Brána u čp. 14 [100] => * Pomník padlých ve druhé světové válce u obecního úřadu [101] => [102] => == Osobnosti == [103] => * [[Matěj Ondřej Kondel]] (1686–1758), polír a stavitel – bílovský rodák se přiženil na kaznějovský statek Kučerů, jako stavitel se podílel i na stavbě konventu kláštera v [[Plasy|Plasích]], několika kaplí v okolí, kostela v [[Mariánská Týnice|Mariánské Týnici]] nebo stavbě fary v [[Kralovice|Kralovicích]] [104] => * [[Johann David Starck]] (1770–1841), podnikatel – v roce 1833 dostal povolení k zahájení výstavby kaznějovské továrny na výrobu dýmavé kyseliny sírové, kterou následně do Kaznějova přesunul z [[Hromnice (okres Plzeň-sever)|Hromnic]] [105] => * [[Johann Anton Starck]] (1808–1883), podnikatel, syn [[Johann David Starck|Johanna Davida Starcka]], poslanec Říšského a Českého zemského sněmu – výrobu v kaznějovské chemičce rozšířil o dočasnou produkci fosforu, postavil novou továrnu na výrobu kyseliny sírové u dolu David a tento hlavní výrobní program vyváží do řady zemí světa [106] => * [[Anton Schobloch]] (1835–1900), podnikatel, obchodník – po smrti [[Johann Anton Starck|Johanna Antona Starcka]], u kterého pracoval jako obchodní ředitel a který mu odkázal třetinu společnosti, vedl firmu Johann David Starck, kterou roku 1885 převedl na akciovou společnost Dolové a průmyslové závody [107] => * František Hofman (1898–1966), zahrádkář, sokol, ochotník – v roce 1927 nastoupil jako zahradník u továrny [[Johann David Starck|Johanna Davida Starcka]], kde vybudoval moderní zahradu a skleník s nevídanými exotickými rostlinami, také aktivně zapojil do činnosti místního Sokola, ochotnického divadla a Svazu zahrádkářů a ovocnářů [108] => * J. Peschek, uhelný magnát – roku 1900 se stal vlastníkem kaznějovské chemičky, ukončil výrobu kyseliny sírové ve starém závodě a vše přesunul do areálu v západní části Kaznějova, kde se již vyráběla např. kyselina dusičná či modrá skalice [109] => * [[Bohumír Cyril Petr]] (1905–1976), římskokatolický kněz a po určitou dobu člen benediktinského řádu, varhaník, hudební skladatel, hudební vědec, defektolog, topograf, historik [110] => * [[Vladimír Vyhnis]] (1911–1942), odbojář [111] => * [[Anna Vyhnisová]] (1912–1942), odbojářka [112] => * [[Karel Fleissig]] (1912–1976), spisovatel – po studiích filozofie a práv se usadil v Kaznějově, příběhy z Kaznějova a okolí se inspiroval i ve své tvorbě (Hříšné časy) [113] => * [[Václav Němec (1912)|Václav Němec]] (1912–2001), učitel, spisovatel, básník – narodil se v Kaznějově na statku čp. 14, vystudoval učitelský ústav v Plzni a poté jako učitel působil převážně na Sokolovsku, kterému věnoval značnou část svého díla [114] => * Rudolf Valeš (1915–1990), hudebník a skladatel – vyučil se zámečníkem a v místní chemické továrně pracoval až do důchodu, celý život se věnoval hudbě, hrál na trubku a harmoniku, zkomponoval celou řadu skladeb pro dechovou hudbu. [115] => * Josef Jelínek (1924–1993), chemik, ochotník, malíř – do Kaznějova se přistěhoval v roce 1953 za prací v místní chemické továrně, ve volném čase se věnoval režii v ochotnickém divadle a jeho celoživotním koníčkem bylo malování přírody [116] => * Alfréd Willer (* 1930), brazilský architekt českého původu – narodil se v Kaznějově jako syn strojního inženýra Viléma Willera, po vpádu nacistů v roce 1939 musela židovská rodina Kaznějov opustit a v roce 1947 se odstěhovala do [[Brazílie]] do města [[São Paulo]] [117] => * Jiří Berger (1950–2008), fotograf – kaznějovský rodák, který se specializoval na letecké fotografování, zejména památkových objektů [118] => [119] => == Odkazy == [120] => [121] => === Reference === [122] => [123] => {{Citace periodika [124] => | titul = Lachema Kaznějov [125] => | periodikum = Plzeň [126] => | datum = 2011-05-16 [127] => | jazyk = cs [128] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/lachema-kaznejov-6736688 [129] => | datum přístupu = 2018-11-07 [130] => }} [131] => {{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Fabriky-Kaznějov [133] => | periodikum = www.fabriky.cz [134] => | url = https://www.fabriky.cz/2008plzdi_kaznejov_chemicka/index.htm [135] => | datum přístupu = 2018-06-24 [136] => }} [137] => {{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Jiří Berger životopis [139] => | periodikum = www.databazeknih.cz [140] => | url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jiri-berger-29743 [141] => | datum přístupu = 2018-06-29 [142] => }} [143] => {{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Hříšné časy – Karel Fleissig – Databáze knih [145] => | periodikum = Databáze knih [146] => | url = https://www.databazeknih.cz/knihy/hrisne-casy-155287 [147] => | datum přístupu = 2018-06-23 [148] => }} [149] => {{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení = [151] => | jméno = [152] => | titul = Český hudební slovník osob a institucí [153] => | periodikum = [154] => | vydavatel = [155] => | url = https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_print&tmpl=component&id=7121 [156] => | datum vydání = 2012-03-29 [157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210308230124/https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_print&tmpl=component&id=7121 [158] => | datum přístupu = 2021-02-15 [159] => | datum archivace = 2021-03-08 [160] => }} [161] => {{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Kaple sv. Jana Křtitele [163] => | vydavatel = Národní památkový ústav [164] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-jana-krtitele-15273791 [165] => | datum přístupu = 2020-01-04 [166] => }} [167] => Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky; Čechy - 2360-1 - Hromnice; mapováno 1839 [168] => Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky; Čechy - 3075-1 Kaznějov; mapováno 1839 [169] => {{Citace periodika [170] => | titul = V Praze vzniká film o brazilském architektovi českého původu [171] => | url = http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/v-praze-vznika-film-o-brazilskem-architektovi-ceskeho-puvodu--1545717 [172] => | datum přístupu = 2018-06-23 [173] => }} [174] => {{Citace monografie [175] => | příjmení = Drnek [176] => | jméno = Jan [177] => | odkaz na autora = Jan Drnek [178] => | titul = Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku [179] => | vydavatel = Street [180] => | místo = Plzeň [181] => | rok = 2012 [182] => | počet stran = 336 [183] => | isbn = 978-80-904746-0-4 [184] => | strany = 197 [185] => | poznámka = Dále jen Krajina nad pokladem [186] => }} [187] => Krajina nad pokladem, s. 199. [188] => Krajina nad pokladem, s. 199. [189] => {{Citace elektronického periodika [190] => | příjmení = Dufková [191] => | jméno = Marie [192] => | titul = Největší lom na kaolin ve střední Evropě [193] => | periodikum = Třípól [194] => | datum vydání = 2018-08-12 [195] => | url = https://www.3pol.cz/cz/rubriky/reportaze-cestovani/2229-nejvetsi-lom-na-kaolin-ve-stredni-evrope [196] => | datum přístupu = 2019-11-10 [197] => }} [198] => {{Citace monografie [199] => | příjmení = Křížek [200] => | jméno = J. [201] => | příjmení2 = Hofman [202] => | jméno2 = F. [203] => | titul = O některých lidech v historii Kaznějova a okolí a jiných zajímavostech [204] => | vydavatel = Městský úřad Kaznějov [205] => | místo = Kaznějov [206] => | rok = 2008 [207] => | počet stran = [208] => | strany = [209] => | isbn = [210] => }} [211] => {{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = Mann [213] => | jméno = Iris [214] => | titul = Alfred Willer Archives — Jewish Journal [215] => | periodikum = Jewish Journal [216] => | vydavatel = [217] => | url = http://jewishjournal.com/tag/alfred-willer/ [218] => | datum vydání = [219] => | jazyk = anglicky [220] => | datum přístupu = 2018-06-23 [221] => }} [222] => {{Citace periodika [223] => | příjmení = Pěnkava [224] => | jméno = Evžen [225] => | titul = K výročí Karla Fleissiga [226] => | periodikum = Plž 10, Plzeňský literární život [227] => | datum = [228] => | ročník = 2012 [229] => | číslo = 10 [230] => | strany = 22 [231] => | url = https://www.flipsnack.com/9A6966CF8D6/plz-102012.html?pn=5 [232] => }} [233] => {{Citace monografie [234] => | příjmení = Profous [235] => | jméno = Antonín [236] => | odkaz na autora = Antonín Profous [237] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny [238] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [239] => | místo = Praha [240] => | rok = 1949 [241] => | počet stran = 706 [242] => | svazek = II. CH–L [243] => | typ kapitoly = heslo [244] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=II&heslo=0216 [245] => | kapitola = Kaznějov [246] => | strany = 216 [247] => }} [248] => {{Citace monografie [249] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [250] => | svazek = I. Čechy [251] => | vydavatel = Státní úřad statistický [252] => | místo = Praha [253] => | rok = 1924 [254] => | počet stran = 596 [255] => | vydání = 2 [256] => | strany = 285 [257] => }} [258] => {{Citace monografie [259] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [260] => | svazek = I. Země česká [261] => | vydavatel = Státní úřad statistický [262] => | místo = Praha [263] => | rok = 1934 [264] => | počet stran = 614 [265] => | strany = 163 [266] => }} [267] => [268] => [269] => === Literatura === [270] => * {{Citace monografie| příjmení = Bukačová | jméno = Irena | příjmení2 = Fák | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Foud | jméno3 = Karel | odkaz na autora3 = Karel Foud | titul = Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I | vydavatel = Nakladatelství Českého lesa | místo = Domažlice | rok = 2001 | isbn = 80-86125-23-8}} [271] => * {{Citace monografie| příjmení = Rožmberský | jméno = Petr | titul = Dvory plaských cisterciáků | vydavatel = Nakladatelství P. Mikota | místo = Plzeň | rok = 1999 | isbn = 80-902692-1-4}} [272] => * {{Citace periodika [273] => | příjmení = Rom [274] => | jméno = Karel [275] => | periodikum = Kralovicko – kronika regionu [276] => | rok = 2002 [277] => | ročník = 2002/2003 [278] => | číslo = 2 [279] => | strany = [280] => }} [281] => [282] => === Externí odkazy === [283] => * {{Commonscat}} [284] => * {{Oficiální stránky}} [285] => * {{RÚIAN}} [286] => [287] => {{Pahýl}} [288] => {{Dvory plaského kláštera}} [289] => {{Okres Plzeň-sever}} [290] => {{Autoritní data}} [291] => {{Portály|Česko|Geografie}} [292] => [293] => [[Kategorie:Kaznějov| ]] [294] => [[Kategorie:Města v okrese Plzeň-sever]] [295] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]] [296] => [[Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině]] [297] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27]] [298] => [[Kategorie:Severní Plzeňsko]] [299] => [[Kategorie:Klášter Plasy]] [300] => [[Kategorie:Dolnobělské panství]] [301] => [[Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku]] [302] => [[Kategorie:Těžba kaolinu v Česku]] [303] => [[Kategorie:Těžba v okrese Plzeň-sever]] [] => )
good wiki

Kaznějov

Kaznějov je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 20 km severně od Plzně na silnici I/27 spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Johann David Starck','Johann Anton Starck','Kralovice','Hromnice (okres Plzeň-sever)','Obora (okres Plzeň-sever)','Železniční trať Plzeň-Žatec','Plasy','Plzeňský kraj','Bedřich z Kolovrat','Plzeň','Klášter Plasy','Krašov (hrad)'

Kralovice

Plasy

Plzeň

Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje.