Array ( [0] => 15482847 [id] => 15482847 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Keramika [uri] => Keramika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - materiál [1] => | název = Keramika [2] => | obrázek = Česká keramikaJPG.jpg [3] => | popisek = Nástěnná mozaika vytvořená z barevných keramických prvků [4] => | složení = vypalovaná keramická hlína [5] => | použití = vnitřní i vnější obklady, dekorace, vybavení [6] => }} [7] => '''Keramika''' ([[řečtina|řecky]] „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.{{Doplňte zdroj}} Keramika se využívá pro výrobu [[nádobí]], [[nástroj]]ů, [[šperk]]ů, v [[sochařství]], ve [[stavebnictví]] a [[Kamna|kamnářství]]. [8] => [9] => V současnosti se názvem keramika dále označují také některé [[hi-tech]] materiály, používané například ve [[vojenství]] jako součásti [[pancéřování]]. Obvykle jde o slinuté [[karbidy]] kovů ([[wolfram]]u, [[titan (prvek)|titanu]], [[chrom]]u, [[molybden]]u, [[tantal]]u, [[niob]]u a jiných), [[oxid hlinitý]] (Al2O3), různé [[nitridy]] a [[boridy]]. Mají pochopitelně i své civilní využití, karbidy kovů se používají například na různých vrtácích nebo pilách a jiných nástrojích jako takzvané hroty nebo vložky z [[Slinutý karbid|tvrdokovu]] – nejběžnějším příkladem je vrták do betonu s hrotem z „[[Slinutý karbid|vidia]]“.{{Doplňte zdroj}} [10] => [11] => == Prehistorie == [12] => [[Soubor:Vestonicka venuse edit.jpg|vlevo|náhled|[[Věstonická venuše]], nejstarší známá keramická soška na světě]] [13] => [[Soubor:Drátkovaná keramika.jpg|náhled|Keramické hrnky opatřené [[Drátkování|drátkováním]]]] [14] => [[Soubor:Brick pile.jpg|náhled|Pálené cihly]] [15] => {{Viz též|Hrnčířství}} [16] => Keramika patří k nejstarším řemeslným dovednostem člověka od pravěku. Vyvinula se z výroby hliněných předmětů, původně sušených na slunci. Výpal v peci se objevuje v mladém [[paleolit]]u, konkrétně [[gravettien]]u, resp. [[pavlovien]]u. Šlo o hliněné sošky, které se však vyskytovaly pouze izolovaně a brzy vymizely.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Jílek [18] => | jméno = František [19] => | odkaz na autora = [20] => | příjmení2 = Kuba [21] => | jméno2 = Josef [22] => | příjmení3 = Jílková [23] => | jméno3 = Jaroslava [24] => | titul = The World Inventions in Dates [25] => | vydavatel = Nár. tech. muzeum [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 1979 [28] => | strany = 15 [29] => | jazyk = anglicky}} Např. [[věstonická venuše]] z první poloviny třetího desetitisíciletí př. n. l., která je kromě sochařské hodnoty světoznámá technologií vypálení z hlíny, nikoliv jako jiné soudobé sošky, rytá z mamutoviny či kamene. Nejstarším místem výskytu [[Mladý paleolit|mladopaleolitické]] keramiky na světě jsou lokality pod [[Pavlovské vrchy|Pavlovskými vrchy]] ([[Dolní Věstonice (archeologické naleziště)|Dolní Věstonice]], [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlov]]) na Moravě. [30] => [31] => Nejstarší prehistorická užitková keramika vznikala před 17 tisíci lety. Pochází především z [[Japonsko|Japonska]], kde její chronologii určuje [[období Džómon]].{{Citace monografie [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | autor = [35] => | spoluautoři = [36] => | korporace = [37] => | titul = Encyclopedia of Modern Asia [38] => | editoři = David Levinson, Karen Christensen [39] => | další = Autor hesla „Jomon period“ Mark Hudson [40] => | vydání = [41] => | vydavatel = Berkshire Publishing Group [42] => | místo = New York [43] => | rok = 2002 [44] => | kapitola = [45] => | strany = 279–281 [46] => | svazek = 3 [47] => | isbn = 0-684-80617-7 [48] => | poznámka = [49] => | jazyk = anglicky [50] => }}. Další příklady pocházejí z archeologických nálezů v [[Čína|Číně]]. Další rozvoj užité keramiky nastává v [[neolit]]u, od 5. tisíciletí př. n. l. se používá [[hrnčířský kruh]]{{Citace monografie [51] => | příjmení = Jílek [52] => | jméno = František [53] => | odkaz na autora = [54] => | příjmení2 = Kuba [55] => | jméno2 = Josef [56] => | příjmení3 = Jílková [57] => | jméno3 = Jaroslava [58] => | titul = Světové vynálezy v datech [59] => | vydavatel = Mladá fronta [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1977 [62] => | strany = 26 [63] => }} a keramika se vyskytuje i na českém území. [64] => [65] => == Historie == [66] => Starověk byl první ''zlatou érou'' keramiky. Pochází z území velkých říší Mezopotámie, Persie, Egypta, Řecka i Říma. Do Evropy se vedle hrubé režné keramiky, známé od pravěku, dostala ve 13. století dvěma cestami jemná keramika. Jednak to bylo prostřednictvím Maurů do Španělska: ve městech Granada, Sevilla a Malaga se produkovaly zejména pestrobarevně glazované dlaždice a obkladačky, zvané podle valérů modré barvy [[azulejo|''azuléjos'']]. Na španělském souostroví Baleáry se od konce 14. století produkovala nejjemnější glazovaná keramika z bílé glazované hlíny, zvaná [[majolika]] podle centra na ostrově [[Mallorca]]. Vyvážela se do jižní, střední i západní Evropy, zejména do Francie a Itálie. [67] => [68] => Od starověku by znám čínský porcelán, první zboží vyhrazené rodině císaře byl porcelán s jednobarevnou tónovanou glazurou, zvaný seladon. Od 11. století se znalost porcelánu přenesla i do Koreje a v 16. století do Japonska. Italové dováželi čínský porcelán námořními loděmi z Benátek, kam se první příklad čínského porcelánu dostal již roku 1295 do pokladnice chrámu sv. Marka. Brzy se v Toskánsku rozšířila keramika s měkčím střepem a bílou glazurou z města [[Faenza]], zvaná fajáns. Dílny byly rozšířené i do dalších měst jako [[Deruta]] nebo [[Siena]]. Za Alpy do střední Evropy se fajáns dostala poprvé ve druhé polovině 15. století v podobě barevné střešní krytiny Svatoštěpánského dómu ve Vídni. [69] => [70] => Moravští a západoslovenští příslušníci sekty novokřtěnců [[Habáni]] začali šířit fajáns od poslední čtvrtiny 17. století, vyznačuje se charakteristickým malovaným dekorem. Významnými centry byly [[Dechtice]], [[Častá]], [[Boleráz]], [[Košolná]], [[Malacky]], [[Sobotište]], [[Stupava]], [[Holíč]] (1743), [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] nebo [[Modra]]. [71] => [72] => Další inovací bylo od počátku 16. století vypalování šedé hlíny vysokým žárem na tzv. kameninu (něm. ''Steinzeug''), jež se užívala zejména na picí nádoby a v kombinaci s modrým kobaltovým dekorem a cínovým víčkem se stala doménou německých a slezských keramiků, například v Porýní, Sasku, ve slezském městečku [[Bolesławiec]]. [73] => [74] => Poslední technologickou novinkou byla evropská výroba [[porcelán]]u (viz samostatné heslo). Dlouho přísně utajované výrobní tajemství Číňanů se šířilo jen prostřednictvím výrobků s Východoindickou námořní společností do Nizozemí, kde vznikla první napodobenina bílé keramiky s modrým kobaltovým dekorem ve městě [[Delft]], v Anglii ji proslavil [[Josiah Wedgwood]]. V 17. století se Florenťanům, Francouzům a Angličanům podařilo vyvinout bílou keramickou hmotu nazývanou později měkký (soft) porcelán. V 1. polovině 18. století se technologii tvrdého porcelánu (hard) podařilo dovršit ve dvou manufakturách: V saské [[Míšeň|Míšni]] od roku 1710 v čele pruské královské manufaktury stál chemik [[Johann Friedrich Böttger]] a za výtvarnou podobu produkce zodpovídal modelér [[Johann Joachim Kändler]]). Roku [[1718]] založil Francouz Du Paquier první rakouskou porcelánku ve Vídni – Augarten. Roku [[1738]] vznikla porcelánka ve francouzském [[Vincennes]] – [[Sèvres]], následoval Nymphenburg v [[Mnichov]]ě. Během 19. století až 1. poloviny 20. století v celém světě porcelánky prosperovaly, než je po roce 1960 začaly vytlačovat syntetické materiály. [75] => [76] => === České země === [77] => [[Soubor:Budapest, Néprajzi Múzeum – A világ kerámiái 2022 07.jpg|vlevo|náhled|Česká a moravská keramická tvorba s lidovými motivy]] [78] => K významným výrobním regionům keramiky a [[porcelán]]u se od počátku 18. století zařadily Čechy, nejprve výrobou kameniny v [[Týnec nad Sázavou|Týnci nad Sázavou]], a dále množstvím porcelánek v severozápadních Čechách: [[Horní Slavkov]] (1789), [[Muzeum porcelánu v Klášterci nad Ohří|Klášterec nad Ohří]] (1793), [[Březová (okres Karlovy Vary)|Březová]] (1803), [[Loket (okres Sokolov)|Loket]], [[Stará Role]] (1813), [[Dalovice (okres Karlovy Vary)|Dalovice]], Praha-Smíchov, Dubí, [[Doubí (Karlovy Vary)|Doubí]], [[Trnovany (Teplice)|Trnovany]], [[Duchcov]], ad. Keramika s měkčím střepem byla nadále oblíbená, např. od firmy [[Ditmar & Urbach|Ditmar a Urbach]] [[Znojmo]], dále například [[Vranov nad Dyjí]] nebo [[Podmokly (Děčín)|Podmokly]], odkud vyšel [[siderolit]] nebo [[teralit]], na nějž se místo glazury užíval kopálový nebo jantarový lak. [79] => [80] => == Vlastnosti keramických materiálů == [81] => * nízká [[elektrická vodivost|elektrická]] a [[tepelná vodivost]] [82] => * vysoká [[pevnost (fyzika)|pevnost]], ale i [[křehkost]] a s ní související velmi nízká [[pružnost]] [83] => * vynikající odolnost proti vysokým teplotám, rychlým změnám teploty a [[Koroze|korozi]] [84] => * odolná vůči vlhkosti (úprava [[Glazura|glazováním]]), chemickým vlivům a [[Ionizující záření|ionizujícímu záření]] [85] => * stabilní fyzikální a chemické vlastnosti [86] => * značně smrštivá při spékání [87] => * porézní – pokud je poréznost nežádoucí, povrch se upravuje přetahem nebo polevou ([[Glazura|glazováním]]) [88] => [89] => == Dělení keramiky == [90] => [91] => === podle materiálů === [92] => * [[cihlářská hlína]] [93] => * hrnčina [94] => * [[pórovina]], též bělnina [95] => * [[kamenina]] [96] => * [[Kaolin|kaolín]] [97] => [98] => === podle výrobní technologie === [99] => * hrubá keramika lisovaná, pórovitá – [[cihlářství|cihlářské]] výrobky, dlaždice [100] => * režná keramika točená na kruhu, formovaná v ruce – hrnčířské výrobky, [[cihlářství|cihlářské]] výrobky [101] => * jemná keramika s povrchovou úpravou [102] => ** solný přetah [103] => ** poleva ([[glazura]]) [104] => ** lak [105] => [106] => === podle chemického složení === [107] => * silikátová [108] => * bezsilikátová [109] => * oxidová [110] => * bezoxidová [111] => [112] => == Využití == [113] => [114] => === Domácnost === [115] => * [[nádobí]] [116] => ** stolní: hrnky, koflíky, talíře, mísy, podnosy, džbány, svícny, [117] => ** kuchyňské: zapékací mísy, kamnovce, čepele [[Nůž|nožů]], ap. [118] => ** kuřácké a toaletní potřeby: [[popelník]]y, dýmky, [[flakón]]y, džbány, mýdlenky [119] => * zahradní keramika: [[květináč]]e, dózy, dekorativní předměty [120] => [121] => === Sochařství === [122] => * sochy, reliéfy, mozaiky, dekorativní předměty ap. [123] => [124] => === Stavebnictví === [125] => * [[Cihla|cihly]] [126] => * sanitární keramika – [[Umyvadlo|umyvadla]], [[Záchodová mísa|záchodové mísy]], [[pisoár]]y, [[Vana|vany]] [127] => * [[stavební obklady]] – [[Keramický obklad|obkladačky]], [[dlaždice]], [[Kachlová kamna|kachle]] [128] => * [[střešní krytina]] [129] => * [[Stoková síť|kanalizační]] [[potrubí]] [130] => [131] => === elektrotechnické účely === [132] => * izolátory a součástky silnoproudé elektrotechniky [133] => * součástky odolné vůči náhlým změnám teploty [134] => * konstrukční materiál pro vysokofrekvenční techniku [135] => * kondenzátorové materiály pro vysokofrekvenční techniku [136] => [137] => == Výroba keramického džbánku == [138] => [139] => Small pottery factory in Modra 05.JPG|Hrouda hlíny se vycentruje do rotačního tvaru [140] => Small pottery factory in Modra 06.JPG|Vytáhnou a vytvarují se okraje nádoby [141] => Small pottery factory in Modra 08.JPG|Namáčení rukou, aby po tvarovaném povrchu klouzaly [142] => Small pottery factory in Modra 09.JPG|Po dotočení se vytvaruje zobáček, přilepí ucho [143] => Small pottery factory in Modra 10.JPG|Vyschnutí – odpaření vody [144] => Four à céramique - Japan Auréa - 2011-0403- P1070446.JPG|[[Přežah]] – vypálení na nižší teplotu [145] => Sèvres - Émaillage - trempage 001.jpg|[[Glazura|Glazování]] – ponořením se opatří sklovitou polevou [146] => Small pottery factory in Modra 18.JPG|Na zaschlou glazuru se nanese barevný vzor [147] => 1-DSC 0139-1.jpg| A po druhém vypálení je výsledný produkt na světě [148] => [149] => [150] => == Odkazy == [151] => [152] => === Reference === [153] => [154] => [155] => === Literatura === [156] => * BRAUNOVÁ Alena. ''Kouzlo keramiky a porcelánu.'' Práce Praha 1985. [157] => * HANYKÝŘ, V., KUTZENDÖRFER, J. ''Technologie keramiky''. Hradec Králové: Vega, 2000. [158] => * {{cite book|last=Svoboda|first=Luboš|title=Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha)|year=2013|isbn=978-80-260-4972-2|pages=950|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2013-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20131016132456/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/|datum archivace=2013-10-16|nedostupné=ano}} [159] => [160] => === Externí odkazy === [161] => * {{Commonscat}} [162] => * {{Wikicitáty|téma=Keramika}} [163] => * {{Wikislovník|heslo=keramika}} [164] => * {{Citace elektronické monografie [165] => | příjmení1 = Jirásek [166] => | jméno1 = Jakub [167] => | příjmení2 = Vavro [168] => | jméno2 = Martin [169] => | titul = Nerostné suroviny a jejich využití [170] => | url = http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html [171] => | vydavatel = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR & Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava [172] => | místo = Ostrava [173] => | vydání = 2008 [174] => | isbn = 978-80-248-1378-3 [175] => }} [176] => [177] => {{Autoritní data}} [178] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Historie|Umění}} [179] => [180] => [[Kategorie:Keramika| ]] [181] => [[Kategorie:Výtvarné umění]] [182] => [[Kategorie:Řemesla]] [183] => [[Kategorie:Výrobky podle materiálu]] [] => )
good wiki

Keramika

Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot. Keramika se využívá pro výrobu nádobí, nástrojů, šperků, v sochařství, ve stavebnictví a kamnářství.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Glazura','porcelán','cihlářství','nádobí','Slinutý karbid','kamenina','Košolná','Josiah Wedgwood','Loket (okres Sokolov)','Habáni','1718','wolfram'

1718

Cihlářství

Glazura

Habáni

Kamenina

Košolná

Nádobí

Porcelán

Wolfram