Array ( [0] => 15365236 [id] => 15365236 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Keteny [uri] => Keteny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Ketenes.png|náhled|Obecný strukturní vzorec ketenu]] [1] => [2] => '''Keteny''' jsou [[organická sloučenina|organické sloučeniny]] se vzorcem R′R″C=C=O, kde R a R' jsou jednovazné [[funkční skupina|funkční skupiny]] (nebo dvě oddělená substituční místa na stejné molekule). Toto označení se také používá pro konkrétní sloučeninu [[ethenon]] H2C=C=O, který je nejjednodušším ketenem.{{Citace monografie | autor = Saul Patai | titul = Ketenes, Allenes and Related Compounds: Part 1, Volume 1 | rok vydání = 1980 | vydavatel = John Wiley & Sons | isbn = 9780470771600 | doi = 10.1002/9780470771600}}{{Citace monografie | autor = Saul Patai | titul = Ketenes, Allenes and Related Compounds: Part 2, Volume 2 | rok vydání = 1980 | vydavatel = John Wiley & Sons | isbn = 9780471276708 | doi = 10.1002/9780470771617}} [3] => [4] => Jedná se o velmi užitečnou skupinu sloučenin, přestože bývají nestálé. Při použití v chemických reakcích se obvykle připravují těsně před tím, než jsou potřeba.{{Citace monografie | autor1 = Raimund Miller | autor2 = Claudio Abaecherli | autor3 = Adel Said | autor4 = Barry Jackson | titul = Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry | rok vydání = 2001 | kapitola = Ketenes | isbn = 978-3527306732 | doi = 10.1002/14356007.a15_063}} [5] => [6] => == Historie == [7] => Keteny poprvé jako skupinu sloučenin zkoumal [[Hermann Staudinger]] roku 1905.{{Citace periodika | autor = Hermann Staudinger | titul = Ketene, eine neue Körperklasse | periodikum = Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft | rok vydání = 1905 | strany = 1735–1739 | url = http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=uc1.b3481909;view=1up;seq=483 | doi = 10.1002/cber.19050380283}} V tomto roce připravil difenylketen reakcí \alpha-chlordifenylacetylchloridu se zinkem. Staudinger toto provedl podle první přípravy organických meziproduktů, již provedl [[Moses Gomberg]] v roce 1900 (šlo o sloučeniny s trifenylmethylovými skupinami).Thomas T. Tidwell, The first century of Ketenes (1905-2005): the birth of a family of reactive intermediates, [[Angewandte Chemie]], Int. Edition, Band 44, 2005, S. 5778–5785 [8] => [9] => == Vlastnosti == [10] => Keteny jsou silně [[elektrofil]]ní na uhlíkovém atomu sousedícím s [[heteroatom]]em, což je způsobeno [[hybridizace orbitalů|sp hybridizací]]. Na sp uhlíky mohou být navázány atomy různých prvků, například [[kyslík]]u, [[síra|síry]] nebo [[selen]]u, příslušné sloučeniny se nazývají keteny, [[thioketeny]] a selenoketeny. [11] => [12] => [[Ethenon]], nejjednodušší keten, má obě dvojné vazby různě dlouhé; délka vazby C=O činí 116,0 pm a u vazby C=C jde o 131,4 pm. Velikost úhlu mezi dvěma atomy uhlíku je 121,5°, podobná jako ideální úhel v molekule [[alkeny|alkenu]] mezi ''sp2'' uhlíkem a na něj navázanými vodíky.{{Citace periodika | autor1 = Ngai Ling Ma | autor2 = MingWah Wong | titul = Theoretical Study of the Properties and Reactivities of Ketene, Thioketene, and Selenoketene | periodikum = European Journal of Organic Chemistry | rok vydání = 2000 | strany = 1411–1421 | url = https://chemistry-europe.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1099-0690(200004)2000:8%3C1411::AID-EJOC1411%3E3.0.CO;2-N | doi = 10.1002/(SICI)1099-0690(200004)2000:8<1411::AID-EJOC1411>3.0.CO;2-N }} {{Wayback|url=https://chemistry-europe.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/(SICI)1099-0690(200004)2000:8%3C1411::AID-EJOC1411%3E3.0.CO;2-N |date=20211106172655 }} [13] => [14] => Keteny jsou nestabilní a nemohou být skladovány. Za nepřítomnosti [[nukleofil]]ů, se kterými by mohl reagovat, tvoří ethenon [[dimer]], kterým je β-[[lakton]], tedy cyklický [[estery|ester]]. U disubstituovaných ketenů jsou produkty dimerizace substiuované cyklobutadiony. Monosubstituované keteny mohou vytvořit estery nebo diketony. [15] => [16] => == Příprava == [17] => Ethenon lze připravit [[pyrolýza|pyrolýzou]] [[aceton]]u:{{Citace monografie | autor = C. Weygand | titul = Weygand/Hilgetag Preparative Organic Chemistry | url = https://archive.org/details/weygandhilgetagp0000weyg | editoři = G. Hilgetag , A. Martini | vydavatel = John Wiley & Sons | rok vydání = 1972 | místo = New York | isbn = 978-0471937494}} [18] => [19] => :CH3−CO−CH3 → CH2=C=O + CH4 [20] => [21] => Tato reakce se nazývá Schmidlinova syntéza ketenů.{{Citace monografie | autor1 = C. D. Hurd | autor2 = O. Kamm | titul = Organic Syntheses | rok vydání = 1941 | kapitola = Ketene in Organic Syntheses | url kapitoly = http://www.orgsyn.org/demo.aspx?prep=cv1p0330}}{{Citace periodika | autor1 = Julius Schmidlin | autor2 = Maximilian Bergman | titul = Darstellung des Ketens aus Aceton | periodikum = Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft | rok vydání = 1910 | strany = 2821–2823 | url = http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=uc1.b3481275;view=1up;seq=565 | doi = 10.1002/cber.19100430340}} [22] => [23] => Ostatní keteny mohou být získány z [[acylchloridy|acylchloridů]] [[eliminace (chemie)|eliminační reakcí]], při níž se odštěpí [[chlorovodík]] (HCl): [24] => [25] => :[[Soubor:Mecanisme-de-la-formation-des-cetenes.png|žádné|Vznik ketenu z acylchloridu]] [26] => [27] => Při této reakci zásada, například [[triethylamin]], odštěpuje [[proton]] v poloze alfa vůči [[karbonylové sloučeniny|karbonylové skupině]], čímž vyvolá vznik dvojné vazby mezi atomy uhlíku a odštěpení [[chloridy|chloridového]] iontu: [28] => [29] => [[Soubor:Ketene Synthesis.png|400px|Příprava ketenu]] [30] => [31] => Keteny lze připravit i [[Wolffův přesmyk|Wolffovým přesmykem]] α-diazoketonů. [32] => [33] => Další způsob přípravy představuje [[pyrolýza]] ''N''-pyridylaminů. V roce 1997 byl vylepšen postup založený na pyrolýze vytvářející keteny za poměrně mírných podmínek (480 °C). ''N''-pyridylaminy se získávají [[kondenzace (chemie)|kondenzací]] ''R''-malonátů s ''N''-amino(pyrideny) v [[N,N'-dicyklohexylkarbodiimid|DCC]].{{Citace periodika | autor1 = Carsten Plüg | autor2 = Hussein Kanaani | autor3 = Curt Wentrup | titul = Ketenes from N-(2-Pyridyl)amides | periodikum = Australian Journal of Chemistry | datum vydání = 2015-02-12 | strany = 687 | doi = 10.1071/CH14714}} [34] => [35] => Keteny je také možné připravit [[karbonylace|karbonylací]] [[komplexy přechodných kovů s karbeny|komplexů přechodných kovů s karbeny]] a přeměnou vzniklých vysoce reaktivních ketenů pomocí vhodných reaktantů, jako jsou [[iminy]], [[aminy]] a [[alkoholy]].{{Citace periodika | autor1 = N. D. Paul | autor2 = A. Chirila | autor3 = H. Lu | autor4 = X. P. Zhang | autor5 = B. de Bruin | titul = Carbene radicals in cobalt(II)-porphyrin-catalysed carbene carbonylation reactions; a catalytic approach to ketenes | periodikum = Chemistry | rok vydání = 2013 | strany = 12953-12958 | doi = 10.1002/chem.201301731 | pmid = 24038393}} Jedná se o účinnou jednonádobovou karbonylaci řady α‐diazokarbonylových sloučenin a ketenů, které poté mohou reagovat s [[nukleofil]]y a iminy za tvorby [[estery|esterů]], [[amidy karboxylových kyselin|amidů]] a [[beta-laktam]]ů. Lze při něm použít široké spektrum substrátů a různé kombinace [[karbeny|karbenových]] prekurzorů, nukleofilů a iminů.{{Citace periodika | autor1 = A. Chirila | autor2 = K. M. van Vliet | autor3 = N. D. Paul | autor4 = B. de Bruin | titul = [Co(MeTAA)] Metalloradical Catalytic Route to Ketenes via Carbonylation of Carbene Radicals | periodikum = European Journal of Inorganic Chemistry | rok vydání = 2018 | strany = 2251–2258 | url = https://pure.uva.nl/ws/files/34388611/Chirila_et_al_2018_European_Journal_of_Inorganic_Chemistry.pdf | issn = 1099-0682 | doi = 10.1002/ejic.201800101}} [36] => [37] => == Reakce a použití == [38] => Jelikož keteny obsahují [[dieny|kumulované dvojné vazby]], tak jsou značně reaktivní.{{Citace monografie | autor = Siegfried Hauptmann | titul = Organische Chemie: mit 65 Tabellen | vydavatel = Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie | rok vydání = 1985 | isbn = 3871449024}} [39] => [40] => === Vznik karboxylátových esterů === [41] => Reakcemi s alkoholy vznikají z ketenů estery karboxylových kyselin: [42] => [43] => :[[Soubor:Ketene_Reaktion1_V1.svg|400x400px|žádné]] [44] => [45] => === Vznik anhydridů karboxylových kyselin === [46] => S karboxylovými kyselinami keteny tvoří [[anhydridy karboxylových kyselin]]: [47] => [48] => :[[Soubor:Ketene_Reaktion2_V1.svg|450x450px|žádné]] [49] => [50] => === Vznik karboxamidů === [51] => Keteny reagují s [[amoniak]]em za vzniku primárních amidů: [52] => [53] => :[[Soubor:Ketene_Reaktion3_V1.svg|350x350px|žádné]] [54] => [55] => Z primárních aminů obdobně vznikají sekundární amidy: [56] => [57] => :[[Soubor:Ketene Reaktion5 V1.svg|žádné|bezrámu|400x400px]] [58] => [59] => Reakce ketenů se sekundárními aminy vedou k tvorbě terciárních amidů: [60] => [61] => :[[Soubor:Ketene Reaktion4 V1.svg|bezrámu|žádné|400x400px]] [62] => [63] => === Hydrolýza === [64] => Keteny lze [[hydrolýza|hydrolyzovat]] na [[karboxylové kyseliny]]: [65] => [66] => :[[Soubor:Ketene Reaktion6 V1.svg|bezrámu|žádné|350x350px]] [67] => [68] => === Vznik enolesterů === [69] => Enolestery se z ketenů dají získat reakcemi s [[enol]]izovatelnými [[karbonylové sloučeniny|karbonylovými sloučeninami]]. Na následujícím obrázku je uvedena reakce ethenonu s [[aceton]]em, jejímž produktem je propen-2-ylacetát: [70] => [71] => :[[Soubor:Ketene Reaktion7 V3.svg|bezrámu|žádné|500x500px]] [72] => [73] => === Dimerizace === [74] => Za pokojové teploty se keteny rychle [[dimer]]izují na [[diketen]]y, ovšem zahřátím je lze získat zpět: [75] => [76] => :[[Soubor:Ketene Reaktion8 V1.svg|bezrámu|žádné|400x400px]] [77] => [78] => === [2+2]-cykloadice === [79] => Keteny mohou reagovat s [[alkeny]], karbonylovými sloučeninami, [[karbodiimid]]y a [[iminy]] [[cykloadice enonů na alkeny|[2+2] cykloadicích]]. Na následujícím obrázku je uvedena příprava β-laktamu reakcí ketenu s iminem (což je [[Staudingerova syntéza]]):{{Citace monografie | autor = Jie Jack Li | titul = Name reactions. A collection of detailed reaction mechanisms | url = https://archive.org/details/namereactionscol00liji | vydavatel = Springer-Verlag | rok vydání = 2006 | strany = [https://archive.org/details/namereactionscol00liji/page/n577 561]–562 | isbn = 9783540300304 | doi = 10.1007/3-540-30031-7}}{{Citace periodika | autor = Hermann Staudinger | titul = Zur Kenntnis der Ketene. Diphenylketen | periodikum = [[Justus Liebigs Annalen der Chemie]] | rok vydání = 1907 | strany = 51–123 | url = https://zenodo.org/record/1427571 | doi = 10.1002/jlac.19073560106}} [80] => [81] => :[[Soubor:Staudinger-Synthese ÜV6.svg|bezrámu|žádné|450x450px]] [82] => [83] => === Použití === [84] => Keteny se vyznačují vysokou reaktivitou a jsou zapojeny do mnoha [[cykloadice|cykloadicí]], jako je dimerizace na [[beta-propiolakton|propiolaktony]]. Příkladem může být dimerizace ketenu [[kyselina stearová|kyseliny stearové]] za vzniku [[dimerní alkylketeny|dimerních alkylketenů]], které se používají v papírenském průmyslu. Dimerní alkylketeny reagují s hydroxylovými skupinami celulózy a způsobují její [[esterifikace|esterifikaci]]. [85] => [86] => Také vstupují do [2+2] cykloadicí s [[alkyny]] bohatými na elektrony za vzniku cyklobutenonů a s karbonylovými sloučeninami dávají beta-[[lakton]]y. Reakcemi s iminy se tvoří beta-[[laktam]]y. Tato reakce, nazývaná Staudingerova syntéza, je průmyslově významnou reakcí. [87] => [88] => S [[aceton]]em vzniká [[isopropenyl-acetát|isopropenylacetát]]. [89] => [90] => Keteny mohou reagovat s [[hydroxyl]]ovými nukleofily za vzniku enolů nebo esterů, například reakcí ethenonu s vodou vzniká [[kyselina octová]] (přes ethen-1,1-diol) a s [[kyselina octová|kyselinou octovou]] se vytváří [[anhydrid kyseliny octové|acetanhydrid]]. Reakcemi [[dioly|diolů]] (HO−R−OH) a bisketenů (O=C=CH−R′−CH=C=O) vznikají [[polyester]]y typu (−O−R−O−CO−R′−CO)n. [91] => [92] => [[Ethyl-acetacetát|Ethylacetacetát]], významný výchozí materiál pro [[organická syntéza|organické syntézy]], může být získán reakcí [[diketen]]u a [[ethanol]]u. Vytváří se přímo ethylacetacetát s vysokou výtěžností; tento postup se používá i v průmyslu. [93] => [94] => == Odkazy == [95] => [96] => === Související články === [97] => * [[Ynoly]] [98] => * [[Thioketeny]] [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{Commonscat}} [102] => [103] => === Reference === [104] => {{Překlad | jazyk = en | článek = Ketene | revize = 1049941369}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => {{Portály|Chemie}} [108] => [109] => [[Kategorie:Keteny| ]] [110] => [[Kategorie:Funkční skupiny]] [] => )
good wiki

Keteny

Obecný strukturní vzorec ketenu Keteny jsou organické sloučeniny se vzorcem R′R″C=C=O, kde R a R' jsou jednovazné funkční skupiny (nebo dvě oddělená substituční místa na stejné molekule). Toto označení se také používá pro konkrétní sloučeninu ethenon H2C=C=O, který je nejjednodušším ketenem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'aceton','pyrolýza','iminy','karbonylové sloučeniny','lakton','kyselina octová','nukleofil','alkeny','diketen','estery','dimer','síra'

Aceton

Alkeny

Alkeny jsou organické sloučeniny, které obsahují alespoň jeden dvojný vazebný uhlík-uhlík.

Diketen

Dimer

Estery

Iminy

Lakton

Nukleofil

Pyrolýza

Pyrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu organických látek za vysokých teplot.

Síra