Array ( [0] => 15585761 [id] => 15585761 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kičevo [uri] => Kičevo [3] => Kicevo 11-08-2006.jpg [img] => Kicevo 11-08-2006.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kičevo [2] => | originální jméno = Кичево [3] => | obrázek = Kicevo 11-08-2006.jpg [4] => | popisek = [5] => | znak = Coat of arms of Kičevo Municipality.svg [6] => | vlajka = [7] => | stát = Severní Makedonie [8] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [9] => | název vyššího celku = [[Jihozápadní region (Severní Makedonie)|Jihozápadní]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Opština (Severní Makedonie)|Opština]] [11] => | název nižšího celku = [[Opština Kičevo|Kičevo]] [12] => | rozloha = 48 [13] => | počet obyvatel = 27067 [14] => | obyvatelé aktuální k = [15] => | zeměpisná šířka = 41.517778 [16] => | zeměpisná délka = 20.965556 [17] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Kičevo |lat=41.517778 |lon=20.965556 |float=center}} [18] => | nadmořská výška = [19] => | psč = 6250 [20] => | telefonní předvolba = [21] => | starosta = Fatmir Dehari [22] => | administrativní dělení = [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | web = [26] => }} [27] => '''Kičevo''' ([[Makedonština|makedonsky]] {{Cizojazyčně|sr|''Кичево''}} {{IPA2|ˈkitʃɛvɔ}}, [[Albánština|albánsky]] ''Kërçovë'' nebo ''Kërçova'') je [[město]] v západní části [[Severní Makedonie]]. Rozkládá se v údolí jihovýchodních svahů hory Bistra, mezi městy [[Ochrid]] a [[Gostivar]]. [[Hlavní město]] [[Skopje]] je 112 km daleko. Město Kičevo je administrativním centrem [[Opština Kičevo|stejnojmenné opštiny]]. [28] => [29] => == Populace == [30] => Kičevo má 27 067 obyvatel. Největší etnickou skupinou jsou [[Makedonci]], kteří představují 55,5% (15 031 obyvatel), následují je [[Albánci]] s podílem 28,2% (7 641 obyvatel), [[Turci]] s 2 406 obyvateli (8,9%) a [[Romové|Romů]] je 4,9%. [http://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaX.pdf Macedonian census, language and religion] Ortodoxní křesťané jsou zastoupeni 55,9 % (15 139 lidí) na městské populaci, dle roku 2002. Zatímco muslimové, druhá největší náboženská skupina, čítá 11 759 věřících (43,4%). [31] => [32] => Mezi nejčastější mluvené jazyky patří [[makedonština]] (62,5%), [[albánština]] (28,2%), [[turečtina]] (8,0%) a [[rómština]] 0,4%. [33] => [34] => {| class="wikitable" style="width:70%;" [35] => |+ [36] => '''Populace města podle etnických skupin mezi léty [[1948]]—[[2002]]{{Citace elektronického periodika |titul=Censuses of population 1948 - 2002 |url=http://makstat.stat.gov.mk/pxweb2007bazi/Database/Censuses/Censuses%20of%20population%201948-2002/Censuses%20of%20population%201948-2002.asp |datum přístupu=2014-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131014071758/http://makstat.stat.gov.mk/pxweb2007bazi/Database/Censuses/Censuses%20of%20population%201948-2002/Censuses%20of%20population%201948-2002.asp |datum archivace=2013-10-14 |nedostupné=ano }}''' [37] => |-bgcolor="#e0e0e0" [38] => ! rowspan="2" | Etnické skupiny [39] => ! colspan="2" | 1948 [40] => ! colspan="2" | 1953 [41] => ! colspan="2" | 1961 [42] => ! colspan="2" | 1971 [43] => ! colspan="2" | 1981 [44] => ! colspan="2" | 1994 [45] => ! colspan="2" | 2002 [46] => |-bgcolor="#e0e0e0" [47] => ! Počet [48] => ! % [49] => ! Počet [50] => ! % [51] => ! Počet [52] => ! % [53] => ! Počet [54] => ! % [55] => ! Počet [56] => ! % [57] => ! Počet [58] => ! % [59] => ! Počet [60] => ! % [61] => |- [62] => | [[Makedonci]] [63] => | align="right" | .. [64] => | align="right" | .. [65] => | align="right" | 3 747 [66] => | align="right" | 39,2 [67] => | align="right" | 6 809 [68] => | align="right" | 66,0 [69] => | align="right" | 9 900 [70] => | align="right" | 64,3 [71] => | align="right" | 13 236 [72] => | align="right" | 58,9 [73] => | align="right" | 15 255 [74] => | align="right" | 60,7 [75] => | align="right" | 15 031 [76] => | align="right" | 55,5 [77] => |- [78] => | [[Albánci]] [79] => | align="right" | .. [80] => | align="right" | .. [81] => | align="right" | 232 [82] => | align="right" | 2,4 [83] => | align="right" | 681 [84] => | align="right" | 6,6 [85] => | align="right" | 2 284 [86] => | align="right" | 14,9 [87] => | align="right" | 4 516 [88] => | align="right" | 20,1 [89] => | align="right" | 5 902 [90] => | align="right" | 23,5 [91] => | align="right" | 7 641 [92] => | align="right" | 28,2 [93] => |- [94] => | [[Turci]] [95] => | align="right" | .. [96] => | align="right" | .. [97] => | align="right" | 4 749 [98] => | align="right" | 49,7 [99] => | align="right" | 2 079 [100] => | align="right" | 20,2 [101] => | align="right" | 2 041 [102] => | align="right" | 13,3 [103] => | align="right" | 2 175 [104] => | align="right" | 9,7 [105] => | align="right" | 2 175 [106] => | align="right" | 8,7 [107] => | align="right" | 2 406 [108] => | align="right" | 8,9 [109] => |- [110] => | [[Rómové]] [111] => | align="right" | .. [112] => | align="right" | .. [113] => | align="right" | 54 [114] => | align="right" | 0,6 [115] => | align="right" | 0 [116] => | align="right" | 0,0 [117] => | align="right" | 17 [118] => | align="right" | 0,1 [119] => | align="right" | 304 [120] => | align="right" | 1,3 [121] => | align="right" | 1 235 [122] => | align="right" | 4,9 [123] => | align="right" | 1 329 [124] => | align="right" | 4,9 [125] => |- [126] => | Valaši [127] => | align="right" | .. [128] => | align="right" | .. [129] => | align="right" | 4 [130] => | align="right" | 0,1 [131] => | align="right" | 0 [132] => | align="right" | 0,0 [133] => | align="right" | 0 [134] => | align="right" | 0,0 [135] => | align="right" | 5 [136] => | align="right" | 0,0 [137] => | align="right" | 15 [138] => | align="right" | 0,1 [139] => | align="right" | 75 [140] => | align="right" | 0,3 [141] => |- [142] => | [[Srbové]] [143] => | align="right" | .. [144] => | align="right" | .. [145] => | align="right" | 484 [146] => | align="right" | 5,1 [147] => | align="right" | 394 [148] => | align="right" | 3,8 [149] => | align="right" | 305 [150] => | align="right" | 2,0 [151] => | align="right" | 203 [152] => | align="right" | 0,9 [153] => | align="right" | 96 [154] => | align="right" | 0,4 [155] => | align="right" | 82 [156] => | align="right" | 0,3 [157] => |- [158] => | [[Bosňáci]] [159] => | align="right" | .. [160] => | align="right" | .. [161] => | align="right" | 0 [162] => | align="right" | 0,0 [163] => | align="right" | 0 [164] => | align="right" | 0,0 [165] => | align="right" | 0 [166] => | align="right" | 0,0 [167] => | align="right" | 0 [168] => | align="right" | 0,0 [169] => | align="right" | 0 [170] => | align="right" | 0,0 [171] => | align="right" | 7 [172] => | align="right" | 0,0 [173] => |- [174] => | Jiné skupiny [175] => | align="right" | .. [176] => | align="right" | .. [177] => | align="right" | 297 [178] => | align="right" | 3,1 [179] => | align="right" | 394 [180] => | align="right" | 3,5 [181] => | align="right" | 846 [182] => | align="right" | 5,5 [183] => | align="right" | 2 040 [184] => | align="right" | 9,1 [185] => | align="right" | 451 [186] => | align="right" | 1,8 [187] => | align="right" | 496 [188] => | align="right" | 1,8 [189] => |-bgcolor="#e0e0e0" [190] => ! align="left" | Celkem [191] => ! colspan="2" | 7 280 [192] => ! colspan="2" | 9 567 [193] => ! colspan="2" | 10 324 [194] => ! colspan="2" | 15 393 [195] => ! colspan="2" | 22 479 [196] => ! colspan="2" | 25 129 [197] => ! colspan="2" | 27 076 [198] => |} [199] => [200] => == Ekonomika == [201] => [202] => Město bylo v Jugoslávii známé především díky rozsáhlému dolu na [[železná ruda|železnou rudu]], který se nachází v blízkosti města v lokalitě Tajmište. Jeho vznik financovala jugoslávská vláda.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Troud [204] => | jméno = Gilles [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji [207] => | vydavatel = Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića [208] => | místo = Sremski Karlovci [209] => | rok = 2010 [210] => | počet stran = 324 [211] => | isbn = 978-86-7543-209-8 [212] => | kapitola = Mlada republika Makedonija ₋ Traganje za identitetom [213] => | strany = 108 [214] => | jazyk = srbština [215] => }} [216] => [217] => == Doprava == [218] => [219] => Do Kičeva směřuje [[Železniční trať Skopje–Kičevo|železniční trať]] ze [[Skopje]], která dříve vedla až k běhu [[Ochridské jezero|Ochridského jezera]] a do města Ochridu. Západně od města je budována také [[Dálnice A2 (Severní Makedonie)|dálnice A2]], která by ve svém novém úseku měla zajistit napojení města na severozápad země (tj. města [[Tetovo]], [[Gostivar]] a dále do [[Skopje]]). Hlavní silniční tah přes město Kičevo směřuje v obdobném gardu. [220] => [221] => == Reference == [222] => [223] => [224] => == Externí odkazy == [225] => * {{Commonscat}} [226] => [227] => {{Autoritní data}} [228] => {{Portály|Severní Makedonie}} [229] => [230] => [[Kategorie:Kičevo| ]] [231] => [[Kategorie:Opština Kičevo]] [232] => [[Kategorie:Jihozápadní region (Severní Makedonie)]] [233] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Kičevo

Kičevo (makedonsky , albánsky Kërçovë nebo Kërçova) je město v západní části Severní Makedonie. Rozkládá se v údolí jihovýchodních svahů hory Bistra, mezi městy Ochrid a Gostivar.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skopje','Makedonci','Albánci','Opština Kičevo','Turci','Gostivar','město','Dálnice A2 (Severní Makedonie)','turečtina','železná ruda','Železniční trať Skopje-Kičevo','Kategorie:Jihozápadní region (Severní Makedonie)'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Gostivar

Makedonci

Město

Skopje

Turci

Turečtina