Array ( [0] => 14884285 [id] => 14884285 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kimmeriové [uri] => Kimmeriové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Cimmerian Migrations.jpg|náhled|350px|Kimmerijské migrace po západní Asii]] [1] => '''Kimmeriové''', též '''Kimmerijci''' ([[Asyrština|asyr.]] ''Gimirru'', [[Starořečtina|řecky]] Κιμμέριοι, ''Kimmerioi''), byl [[starověk]]ý [[Kočovníci|kočovný]] lid [[Indoevropané|indoevropského]] původu. Obýval severní [[Černomoří]] mezi [[Karpaty|Karpatami]] a [[Kavkaz]]em. Samotní Kimmeriové tvořili nejspíš jen část tohoto lidu, zbytek byly příbuzné a podrobené kmeny.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Bouzek [3] => | jméno = Jan [4] => | odkaz na autora = Jan Bouzek [5] => | příjmení2 = Hošek [6] => | jméno2 = Radislav [7] => | odkaz na autora2 = Rudolf Mertlík [8] => | titul = Antické Černomoří [9] => | vydavatel = Svoboda [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1978 [12] => | isbn = [13] => | kapitola = Předantické Černomoří [14] => | strany = 48 [15] => | počet stran = 349 [16] => }} Během [[9. století př. n. l.|9.]] a [[8. století př. n. l.]] opouštěli Kimmeriové svá původní území na ústupu před [[Skytové|Skyty]]. Část z nich přežila na [[Tamaňský poloostrov|Tamaňském poloostrově]] a dnešní [[Kerčský průliv]] se po nich nazýval Bospor Kimmerský. Část, která odešla na jih, vpadla v [[8. století př. n. l.]] do [[Urartu]], poté se však stali jeho spojenci proti [[Asyrská říše|Asyřanům]]. V roce [[695 př. n. l.|695]] dobyli [[Frýgie|Frýgii]] a později vyplenili [[Antické Řecko|řecká]] [[Malá Asie|maloasijská]] města. Poté se obrátili znovu na východ do asyrské [[Kappadokie]] a zmizeli z dějin. Je možné, že splynuli s [[Médové|Médy]]. [17] => [18] => == Původ == [19] => Kimmeriové pocházeli z Íránské náhorní plošiny. Jeden z názorů badatelů je, že kmeny Kimmeriů byly složeny ze dvou etnik: z [[Thrákové|Thráků]] a [[Médové|Médů]]. Médové byli starý národ ze západního Íránu. Thrákům vládla válečnická aristokracie pocházející z královské médské dynastie (jména některých z kimmerijských vládců mají [[Íránské národy|íránský původ]]). Hérodotos napsal, že Kimmeriové se dělili na „královskou linii“ a na „kimmerijský národ“. [20] => [21] => === Počátek kimmerijské civilizace a kultura katakombových hrobů === [22] => [[File:Kimmerer1.jpg|thumb|Reprodukce zobrazení kimmerijských jízdních lukostřelců z řecké vázy.]] [23] => Skythové, kteří původně žili ve středoasijských stepích (podle [[Homér]]a na území odpovídajícímu jižnímu [[Rusko|Rusku]]) podnikali časté a rychlé výpady na území Kimmeriů a proto kmeny Kimmeriů odešly z Íránské plošiny. Jedna ze skupin se vydala na sever do oblasti mezi [[Kavkaz]]em a Azovským mořem a usadila se v neobydlených severních stepích [[Černomoří]], východně od [[Dněpr]]u. Na tomto území v 2. tisíciletí př. n. l. existovala severočernomořská civilizace katakombových hrobů, která zanikla v 14 st. př. n. l. Hérodotos uvádí, že Kimmeriové přišli do Asie tlačeni Skythy a usadili se na poloostrově, kde se nacházela v Hérodotově době řecká osada [[Sinópé]] (dnes je to malý poloostrov Boztepe v [[Turecko|Turecku]]). Archeologické vykopávky v Sinopu potvrdily lidskou činnost před příchodem Řeků; Kimmeriové se usadili na tomto místě v 12 st. př. n. l. Badatelé napsali,{{kdo?}} že Kimmeriové navázali na civilizaci katakombových hrobů a to považují za počátek kimmerijské civilizace. [24] => [25] => Další skupina Kimmeriů se usadila na [[Kerčský poloostrov|poloostrov Kerč]] (dnes [[Krym]]) v 13. st. př. n. l. Krymská step je pokryta mohylami, které dříve byly přisuzovány Skythům, avšak novější studie je přiřadily do rámce kultury katakombových hrobů. Archeologové odkryli tři knížecí hrobky s urnami: dvě mohyly jsou na březích Kerčské úžiny (dříve Kimmerijský Bospor), třetí je situována na jihu poloostrova Kerč. První z nich, hrobka z Temir Gora, na severovýchodě Kerče, obsahovala v pohřební výbavě ''oinochoé'' (destičku z kosti představující schouleného [[panter]]a nebo [[tygr]]a), dále kostěné zakončení luku ve tvaru orla nebo [[Pták Noh|ptáka Noha]]. Druhá mohyla byla objevena v Cukur Limanu a její hrobní výbava obsahovala rhódské oinochoé, jeden [[Kylix (keramika)|kylix]], několik bronzových šípů s dvojitým ostřím a bronzovou přezku na opasek představující dva lvy, také válečnou sekeru (častý nález z hrobů na [[Sibiř]]i a [[Ural]]u). Třetí hrobka, nejstarší, nese název Mohyla ze Zolnoje podle lokality nedaleko [[Simferopol]]u. [26] => [27] => Z ostatních nálezů je možné uvést hliněnou kimmerijskou urnu z období mezi 10. až 8. stoletím př. n. l. (Institut archeologie, Kyjev), bronzovou rukojet´ železného meče kimmerijské výroby z 8. st. př. n. l. objevenou v oblasti [[Čerkasy]] na Ukrajině (Archeologický ústav, Kyjev) a zlaté mince s vyobrazením kimmerijského krále Rhoimetalkese s nápisem jeho jména v řečtině. Archeologické nálezy doložily existenci města Kimmeria na Kerčské úžině. [28] => [29] => === Stěhování Kimmeriů z Krymu === [30] => V 8. a 7. st. př. n. l. [[Skythové]] pronikli na území Krymu i na území na sever od Černého moře a kimmerijská civilizace zanikla. [31] => [32] => Podle Hérodota, Skythové „vypudili Kimerie z Evropy a vpadli do Asie. Když je dále pronásledovali, dostali se tak až do médské země“.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Burian [34] => | jméno = Jan [35] => | příjmení2 = Oliva [36] => | jméno2 = Pavel [37] => | titul = Civilizace starověkého Středomoří [38] => | url = https://archive.org/details/civilizacestarov00buri [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = nakladatelství Svoboda [41] => | místo = Praha [42] => | rok vydání = 1984 [43] => | počet stran = 547 [44] => | strany = [https://archive.org/details/civilizacestarov00buri/page/n44 264] [45] => | isbn = [46] => }} Kimmerijci dál žili v Kappadokii (podle arménského autora jménem Gamirq). Asýrské prameny ze 7. st. př. n. l. se zmiňují o Kimmerech, kteří se usadili na severozápadě Íránu na březích [[Urmijské jezero|jezera Urmia]]. Náboženské texty z Ašarhaddonova období hovoří o Kimmeriích žijících v této oblasti ve spolku s Médy. Historikové dokládají, že některé kimmerijské kmeny se dostaly dále na jih až do Luristánu, nálezy četných bronzových předmětů vyrobených v těchto končinách v 8. a 7. století př. n. l. nesou typycké rysy kavkazské Kubáňské kultury. [47] => [48] => === Vznik Kubáňské kultury na Kavkaze === [49] => [[File:Thraco-Cimmerian.png|thumb|right|Rozmístění „trácko-kimmerijských“ nálezů. Mapa z Archeologie ukrajinské SSR ([[ruština|rus]]. Археология Украинской ССР) vol. 2, Kyjev (1986)]] [50] => Kimmeriové, kteří žili v sibiřské stepi se potýkali s íránskými kmeny Šrubnaja, a proto se začali kolem roku 1200 př. n. l. přesouvat na sever Kavkazu. Usadili se v oblasti Pjatogorska a tam se smísili s místním kmenem. Ze dvou etnik se zrodila kavkazská Kubáňská kultura, název podle vesnice Kubáň na kavkazské náhorní plošině. Eusebius napsal, že Kimmeriové dobyli Malou Asii tři století před prvními olympijskými hrami (tj. tři století před rokem 776 př. n. l.). Radiokarbonová metoda zařadila počátek Kubáňské kultury do 11. st. př. n. l. Bylo objeveno několik hrobů v Arménii odpovídající kultuře katakombových hrobů rozšířené v oblasti severního Černomoří. [51] => [52] => === Vznik kimmerijsko-thrácké civilizace === [53] => Kimmeriové z oblasti Kubáňské kultury dobyli v 8. st. př. n. l. oblast kultury Šornolské, která se vyvíjela v stepích a lesích Ukrajiny na úrovni středního Dněpru. Tito Kimmeriové se smísili s populací místní kultury Bělogrudovka. Zde Kimmeriové postavili opevněné vesnice za hliněnými valy a příkopy. Archeologické nálezy četných opevněných vesnic po způsobu stavby Kimmeriů byly objeveny v [[Sedmihradsko|Transylvanii]] a v maďarské pustě. Proto archeologové kladou vznik kimmerijsko-thrácké civilizace do těchto míst. [54] => [55] => === Pokusy o ovládnutí Anatolie a dobytí Asýrie === [56] => [[Soubor:Urartu 715 713-en.svg|náhled|vpravo|Kimmerijská invaze do [[Kolchida|Kolchidy]], Urartu a Asýrie 715–713 př. n. l.]] [57] => V období mezi 8. a 6. stoletím př. n. l. Kimmeriové podnikli nájezdy proti národům [[Malá Asie|Malé Asie]]. V bitvě u Gamiru v Kappadokii v roce 707 př. n. l. porazili vojsko Urartu (z dobového pramenu: zpráva asyrského prince Senancheriba, kterou zaslal svému otci králi Sargonu II.). Kolem roku 696př. n. l. Kimmeriové dobyli a zničili království [[Frýgie]] krále Midase a vyvrátili sídelní město Gordion (pád Gordia byl potvrzen archiologickým průzkumem). Kolem roku 663 př. n. l. Kimmeriové napadli bohaté království Lýdie, utkali se s vojskem lýdského krále Gýga, který odrazil útok až za pomoci asyrského krále Aššurbanipala. Kolem roku 640 př. n. l. kimmerijská armáda zpustošila hlavní město Lýdie Sardy (král Gýges v boji zahynul).{{Citace monografie [58] => | příjmení = Burian [59] => | jméno = Jan [60] => | příjmení2 = Oliva [61] => | jméno2 = Pavel [62] => | titul = Civilizace starověkého Středomoří [63] => | url = https://archive.org/details/civilizacestarov00buri [64] => | vydání = 1 [65] => | vydavatel = nakladatelství Svoboda [66] => | místo = Praha [67] => | rok vydání = 1984 [68] => | počet stran = 547 [69] => | strany = [https://archive.org/details/civilizacestarov00buri/page/n56 288] [70] => | isbn = [71] => }} V roce 637 nebo 625 př. n. l. lýdský král Alyattes vyhnal armádu kimmerijského krále Dugdammeho (kimmerijský král v boji padl). [72] => [73] => Kimmeriové se třikrát pokusili překročit hranice [[Asýrie]]. V roce 705 př. n. l. se neúspěšně střetli s armádou Sargona II. ([[Sargon II.]] v boji padl). V roce 679 př. n. l. kimmerijský král Teušpa zaútočil na Asýrii, ale asýrský král [[Asarhaddon]] zadržel jeho postup. V roce 637 anebo 626 př. n. l. se utkaly oddíly syna zabitého kimmerijského krále Dugdammeho, Sandakašatry, s vojskem asyrského krále Aššurbanipala a byly poraženy.{{Citace monografie [74] => | příjmení = [75] => | jméno = [76] => | příjmení2 = [77] => | jméno2 = [78] => | titul = Velký atlas zaniklých civilizací [79] => | vydání = 1 [80] => | vydavatel = Mladé letá [81] => | místo = Bratislava [82] => | rok vydání = 2000 [83] => | počet stran = 320 [84] => | strany = 147–150 [85] => | isbn = 80-06-01003-X [86] => }} [87] => [88] => Nápor Kimmerijského vojska směřující k Sýrii odrazilo asýrské vojsko v roce 679 př. n. l. v jihovýchodní částí Malé Asie. Kimmeriové jako vynikající jezdci na koních a skvělí lučištníci měli výhodu v boji s armádami států v Malé Asii, jejichž jádro tvořila pěchota. [89] => [90] => ==Odkazy== [91] => === Reference === [92] => [93] => [94] => === Literatura === [95] => * {{Citace monografie [96] => | příjmení = Burian [97] => | jméno = Jan [98] => | příjmení2 = [99] => | jméno2 = [100] => | titul = Civilizace starověkého Středomoří [101] => | url = https://archive.org/details/civilizacestarov00buri [102] => | vydání = 1 [103] => | vydavatel = nakladatelství Svoboda [104] => | místo = Praha [105] => | rok vydání = 1984 [106] => | počet stran = 547 [107] => | strany = [https://archive.org/details/civilizacestarov00buri/page/n44 264],288 [108] => | isbn = [109] => | autor2 = Pavel Oliva [110] => }} [111] => * {{Citace monografie [112] => | příjmení = [113] => | jméno = [114] => | příjmení2 = [115] => | jméno2 = [116] => | titul = Velký atlas zaniklých civilizací [117] => | vydání = 1 [118] => | vydavatel = Mladé letá [119] => | místo = Bratislava [120] => | rok vydání = 2000 [121] => | počet stran = 320 [122] => | strany = 147–150 [123] => | isbn = 80-06-01003-X [124] => }} [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => [129] => {{Autoritní data}} [130] => [131] => [[Kategorie:Starověké národy]] [132] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [133] => [[Kategorie:Indoevropané]] [134] => [[Kategorie:Kočovníci]] [135] => [[Kategorie:Dějiny Krymu]] [] => )
good wiki

Kimmeriové

Kimmerijské migrace po západní Asii Kimmeriové, též Kimmerijci (asyr. Gimirru, řecky Κιμμέριοι, Kimmerioi), byl starověký kočovný lid indoevropského původu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'8. století př. n. l.','Malá Asie','Frýgie','Médové','Černomoří','Kavkaz','Kategorie:Starověké národy','Starořečtina','Sibiř','Pták Noh','panter','695 př. n. l.'

Frýgie

Kavkaz

Méďové

Panter

Sibiř

Starořečtina