Array ( [0] => 15488604 [id] => 15488604 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kluž [uri] => Kluž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Kluže]] – slovinská pevnost}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Kluž [3] => | originální jméno = Cluj-Napoca [4] => | obrázek = Piata-Avram-Iancu2 (Cluj-Napoca).jpg [5] => | popisek = Centrum s pravoslavnou katedrálou [6] => | znak = Coa Romania Town Cluj History.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.7666667 [8] => | zeměpisná délka = 23.5833333 [9] => | nadmořská výška = 410 [10] => | časové pásmo = EET (UTC+2), EEST (UTC+3) [11] => | stát = Rumunsko [12] => | pojem nižšího celku = Historická země [13] => | název nižšího celku = [[Sedmihradsko]] [14] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [15] => | název vyššího celku = [[Cluj (župa)|Cluj]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = 13 městských částí [21] => | loc-map = {{LocMap |Rumunsko |label=Kluž |position=left |width=250 |lat=46.78 |long=23.6 |float=center |caption=}} [22] => | rozloha = 179,5 [23] => | počet obyvatel = 321687 [24] => | obyvatelé aktuální k = 2016{{cite web|url=http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|title=Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016|date=2016-06-06|accessdate=2018-04-22|publisher=[[National Institute of Statistics (Romania)|INSSE]]|language=ro|archive-url=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|archive-date=2017-10-27|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-04-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|datum archivace=2017-10-27}} [25] => | hustota zalidnění = 1 872 [26] => | etnické složení = [[Rumuni]] (79,46 %), [[Maďaři]] (18,86 %), [[Romové]] (0,96 %), [[Němci]] (0,22 %) a [[Židé]] (0,07 %) [27] => | náboženské složení = [[pravoslaví]] (69,20 %), [[kalvinismus]] (12,20 %), [[Římskokatolická církev]] (5,52 %){{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=3&id=819 |datum přístupu=17-12-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080307114551/http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=3&id=819 |datum archivace=07-03-2008 |nedostupné=ano }} [28] => | status = župní město [29] => | starosta = [[Emil Boc]] [30] => | web = http://www.primariaclujnapoca.ro [31] => }} [32] => '''Kluž''' ({{Vjazyce2|ro|{{Audio|Cluj-napoca.ogg|''Cluj-Napoca''}}}}, dříve česky ''Kološvár'', {{Vjazyce2|hu|''Kolozsvár''}}, {{Vjazyce2|de|''Klausenburg''}}, {{vjazyce2|uk|Клуж-Напока}}) je město v [[Rumunsko|rumunském]] [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Leží v župě [[Cluj (župa)|Cluj]] a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije 324 576 obyvatel (2020) a je tak třetím největším městem v Rumunsku. [33] => [34] => == Charakter města == [35] => Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde [[vysoká škola|vysoké školy]], [[univerzita]] ([[1919]]) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho [[průmysl]]ových závodů z vícero odvětví (vyrábí se zde [[porcelán]], [[obuv]] a [[pivo]] [[Ursus (pivo)|Ursus]]). Stále zde žije početná [[Maďaři|maďarská]] menšina. [36] => [37] => == Dějiny == [38] => [[File:Cluj by Joris Hoefnagel, 1617 (v2).jpg|260px|left|thumb|Kluž v roce 1617, veduta Jorise Hoefnagela]] [39] => [[File:CJROCluj-Napoca 19.jpg|265px|thumb|Historické centrum města s římskokatolickým kostelem sv. Mikuláše]] [40] => Ve [[starověk]]u zde existovalo [[Dákové|dácké]] sídliště ''Napoca'', které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem [[Starověký Řím|římské]] provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno ''Claudiopolis'' a získalo městská práva (status ''municipium''). V roce 250 je vyplenili Germáni a [[Karpové]], po nich následovaly invaze [[Gótové|Gótů]] a [[Skytové|Skytů]]. [41] => K novému rozmachu došlo od [[13. století]] bylo ustaveno správním střediskem [[Uhersko|uherské]] župy. Roku [[1270]] získalo město od uherského krále [[Štěpán V. Uherský|Štěpána V.]] městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku [[1272]] sem přicházeli [[Němci|němečtí]] kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na ''Klausenburg''. Roku [[1443]] se zde narodil [[Matyáš Korvín]]. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvinisté. Proti nim Štěpán Báthory roku [[1581]] založil [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou]] kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]] trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601. [42] => [43] => Mezi lety [[1790]] a [[1848]] a znovu pak [[1861]]–[[1867]] byla Kluž hlavním městem velkoknížectví [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku [[1918]] město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo obsazeno [[Miklós Horthy|Horthyovským]] [[Maďarsko|Maďarskem]], stejně jako jižní část [[Slovensko|Slovenska]]. Od roku [[1947]] patří opět pod Rumunsko. [44] => [45] => V r. 1974 byl rumunský název města ''Cluj'' rozšířen na ''Cluj-Napoca'', tento název se však mimo oficiální kontext (mapy, úřední dokumenty...) téměř nepoužívá. [46] => [47] => == Památky == [48] => * Františkánský kostel ze 13. století s klášterem (dnes hudební škola) [49] => * Rodný dům [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (15. století) [50] => * Evangelický kostel z doby kolem roku 1500 s klenbami parléřovského typu [51] => * Gotický [[Kostel svatého Michala (Kluž)|kostel sv. Michala]]. Patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Jeho stavba probíhala ve dvou etapách: nejdříve, do roku 1390, byl vybudován gotický [[Kněžiště|presbytář]] a po něm v letech 1442–1447 prostorné síňové [[trojlodí]], uzavřené hvězdicovými [[Síťová klenba|síťovými klenbami]]. Pozoruhodný je už jeho exteriér, zejména vstupní [[Portál (architektura)|portál]] se sochou [[Archanděl|archanděla]] Michaela, a ohromující je dojem z chrámového interiéru. I tam najdeme cenná jednotlivá umělecká díla, například barokní oltářní obraz Klanění [[Tři králové|Tří králů]] od vídeňského malíře [[Franz Anton Maulbertsch|F. A. Maulbertsche]].{{Citace periodika [52] => | příjmení = Adamec [53] => | jméno = Jaromír [54] => | titul = Metropole Sedmihradska [55] => | periodikum = Země světa [56] => | datum vydání = 3.10.2020 [57] => | ročník = 19 [58] => | číslo = 10 [59] => | strany = 64–66 [60] => | url = https://zemesveta.cz/kluz-metropole-sedmihradska/ [61] => }} [62] => [63] => == Obyvatelstvo == [64] => [65] => === Etnické složení === [66] => Obyvatelstvo města se skládá z těchto [[národnost]]í: [67] => [68] => * [[Rumuni]] – 252,433 (79,4 %) [69] => * [[Maďaři]] – 60,287 (19 %) [70] => * [[Romové]] (0,23 %) [71] => * ostatní (0,39 %) [72] => [73] => === Vývoj počtu obyvatel === [74] => * 60 808 – [[1912]] [75] => * 100 844 – [[1930]] [76] => * 117 915 – [[1948]] [77] => * 154 723 – [[1956]] [78] => * 185 663 – [[1966]] [79] => * 262 858 – [[1977]] [80] => * 328 602 – [[1992]] [81] => * 318 027 – [[2002]] [82] => [83] => == Rodáci == [84] => [85] => * [[Matyáš Korvín]] (1443 – 1490), uherský a chorvatský král [86] => * [[Štěpán Bočkaj]] (1557 – 1606), sedmihradský kníže [87] => [88] => == Partnerská města == [89] => {{sloupce|2| [90] => * {{partnerské město|Athény}} [91] => * {{partnerské město|Beer Ševa}} [92] => * {{partnerské město|Cervia|Itálie}} [93] => * {{partnerské město|Columbia (Jižní Karolína)}} [94] => * {{partnerské město|Čeng-čou}} [95] => * {{partnerské město|Dijon}} [96] => * {{partnerské město|Chacao-Caracas|Venezuela}} [97] => * {{partnerské město|Kolín nad Rýnem}} [98] => * {{partnerské město|Korçë}} [99] => * {{partnerské město|Makati}} [100] => * {{partnerské město|Nantes}} [101] => * {{partnerské město|Pécs}} [102] => * {{partnerské město|Rockford|Spojené státy americké}} [103] => * {{partnerské město|São Paulo}} [104] => * {{partnerské město|Suwon}} [105] => * {{partnerské město|Vichy}} [106] => * {{partnerské město|Záhřeb}} [107] => }} [108] => [109] => == Odkazy == [110] => === Reference === [111] => [112] => [113] => === Související články === [114] => * [[Sedmihradsko]] [115] => * [[Univerzita Sapientia]] [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commons}} [119] => * {{Commonscat|Cluj-Napoca}} [120] => * {{Wikislovník|heslo=Kluž}} [121] => * {{ro}} {{en}} [http://www.primariaclujnapoca.ro/ Oficiální stránky města] [122] => * {{ro}} {{en}} [http://www.clujonline.com/ Turistické informace o městě] [123] => [124] => {{Župa Kluž}} [125] => {{Rumunsko}} [126] => {{Města v Rumunsku}} [127] => {{Autoritní data}} [128] => [129] => [[Kategorie:Kluž| ]] [130] => [[Kategorie:Města v Rumunsku]] [131] => [[Kategorie:Obce v župě Kluž]] [] => )
good wiki

Kluž

Kluž ( dříve česky Kološvár) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sedmihradsko','Maďaři','Matyáš Korvín','Cluj (župa)','Romové','Rumuni','Němci','13. století','1947','1992','Administrativní dělení Rumunska','1443'