Array ( [0] => 14730525 [id] => 14730525 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kongregacionalismus [uri] => Kongregacionalismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kongregacionalismus''' neboli '''kongregační zřízení''' je typ organizace [[církev|církve]] založený na nezávislosti každého [[Sbor (církev)|sboru]] (''congregatio''). „''Církevní zřízení kongregačního typu spočívá v přesvědčení, že bohoslužebně shromážděný sbor je církví v plném smyslu a je nezávislý na vyšších instancích církevní a státní moci.''“ Sbory jsou tedy samosprávné, mohou však spolupracovat s dalšími sbory a shlukovat se do nadsborových struktur, které však nemají, pokud hovoříme o skutečně kongregačním zřízení, žádné mechanismy, kterými by mohly zasahovat do vnitřních záležitostí členských sborů. [1] => [2] => V českém prostředí můžeme za kongregační zřízení označit [[Baptismus|baptistické]] svazy [[Společenství baptistických sborů]] a [[Bratrská jednota baptistů v Česku|Bratrskou jednotu baptistů]], [[Církev bratrská|Církev bratrskou]] nebo [[Křesťanské sbory]]. Ve světě je kongregacionalismus mnohem rozšířenější. Příklady církví s kongregačním uspořádáním jsou například [[kvakeři]], různé [[Baptismus|baptistické]] jednoty či část [[Metodismus|metodistů]]. [3] => [4] => Vedle [[Episkopální zřízení|episkopálního]] a [[Presbyterně-synodní zřízení|presbyterního zřízení]] jde o nejmladší typ církevní organizace, jehož vznik se datuje do počátku [[17. století]].{{Citace monografie [5] => | titul = A dictionary of European Baptist life and thought [6] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/436031306 [7] => | vydavatel = Paternoster [8] => | místo = Milton Keynes [9] => | počet stran = xxiii, 541 pages [10] => | isbn = 978-1-84227-535-1 [11] => | isbn2 = 1-84227-535-6 [12] => | oclc = 436031306 [13] => }} [14] => [15] => == Vznik kongregacionalismu == [16] => [[Soubor:The Mayflower at sea.jpg|náhled|Loď Mayflower vezoucí kongregacionalisty do Ameriky.]] [17] => Dá se předpokládat, že raná církev z počátku netvořila žádné složité církevní organizace. Z [[Bible|biblických]] svědectví a dalších pramenů se můžeme spíše dohadovat, že struktura církve byla spíše volná, než organizovaná. Jednotlivé sbory podléhaly větší či menší míře samosprávy. S rostoucím ohrožením, jak už vnějším v podobě pronásledování církve, či vnitřním v podobě [[Gnosticismus|gnostického]] učení a jiných [[Hereze v křesťanství|herezí]], se od [[2. století]] formovala potřeba sbory sjednotit a uspořádat do církevní organizace. Vzniká tedy raná [[Katolická církev|církev katolické]], do jejíhož čela se postavil [[Papež|římský biskup]].{{Citace monografie [18] => | příjmení = Říčan, Rudolf, 1899-1975. [19] => | titul = Dvanáct století církevních dějin [20] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/316684021 [21] => | vydání = 3. vyd [22] => | vydavatel = Kalich [23] => | místo = Praha [24] => | počet stran = 415 [25] => | isbn = 978-80-7017-064-9 [26] => | isbn2 = 80-7017-064-6 [27] => | oclc = 316684021 [28] => }} Zde je tedy počátek hierarchického zřízení církve, zvané též [[Episkopální zřízení|episkopální]].{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení = Beňová [30] => | jméno = Michaela [31] => | titul = Právní systém kongregačních církví a zřízení Církve bratrské [32] => | periodikum = Revue pro církevní právo 10/98 [33] => | vydavatel = [34] => | url = http://spcp.prf.cuni.cz/1-10/benova.htm [35] => | datum vydání = [36] => | url archivu = [37] => | datum přístupu = 2020-11-21 [38] => }} [39] => [40] => Až [[reformace]] přichází se zpochybněním hierarchického uspořádání církve. [[Jan Kalvín]] zavedl několik kategorií církevních pracovníků, mezi nimiž byli také volení starší z [[laik]]ů. Přizváním laiků do církevní správy se tak zakládá [[Presbyterně-synodní zřízení|presbyterní zřízení]]. To na začátku [[17. století]] podrobněji formulovali angličtí [[puritáni]], kteří měli za cíl „očistit“ [[Anglikánská církev|anglikánskou církev]] a navrátit ji k biblickému základu. To s sebou neslo také důraz na změnu církevního uspořádání. [[Thomas Cartwright]] (1535–1603), profesor teologie z Cambridge, vystupoval proti nadvládě biskupů a zastával názor, že sbor má být vedený volenou skupinou [[presbyter]]ů v čele s voleným duchovním. Takovéto presbyterstvo mělo, podle Cartwrighta, být voleno také v každé diecézi. [41] => [42] => Někteří puritáni ale viděli v presbyteriánství stále určitý kompromis a vyžadovali absolutní nezávislost sboru na církevní hierarchii. Zástupcem tohoto proudu je [[Henry Jacob]] (1563–1642), považovaný za zakladatele kongregacionalismu. Již v roku 1616 byl Jacob pastorem nezávislého anglikánského sboru v Londýně. Nicméně až za vlády [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]] po roce 1648 získal kongregacionalismus v Anglii nadvládu. [43] => [44] => Puritáni však měli za cíl zůstat státní církví, nikoliv se od oficiální církve oddělit. Separatistické tendence se však také objevili. Například [[Robert Browne]] (1550–1633) prosazoval dobrovolný smluvní vztah jednotlivých věřících s Kristem a se sebou navzájem, volbu církevních funkcionářů členy sboru a rovnost všech sborů v rámci celku církve (žádný sbor nemůže mít pravomoci nad druhým sborem). Další ze separatistů byli nuceni odejít z Británie, usadili se v Holandsku, odkud v roce 1620 emigrovali na známé lodi Mayflower do Ameriky. Zde kongregacionalismus převládl a až do 19. století byl v USA nejčastějším církevním uspořádáním. [45] => [46] => == Církevní struktura == [47] => Na rozdíl od episkopálního a presbyterního uspořádání je u kongregacionalismu kladen důraz na nezávislost jednotlivých sborů. Autorita Krista zde není odvozená od příslušnosti k církevní hierarchii, ale ze samotného místního společenství věřících. „''Každá místní církev je přímo zodpovědná svému Pánu a v tomto smyslu je autonomní (tedy zodpovědná pod Kristovým vedením za své záležitosti).''“{{Citace monografie [48] => | příjmení = Grenz, Stanley J. (Stanley James), 1950-2005. [49] => | titul = Theology for the community of God [50] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/43030643 [51] => | vydavatel = W.B. Eerdmans [52] => | místo = Grand Rapids, Mich. [53] => | počet stran = xxxii, 691 pages [54] => | isbn = 0-8028-4755-2 [55] => | isbn2 = 978-0-8028-4755-3 [56] => | oclc = 43030643 [57] => }} Zásady a stanoviska Bratrské jednoty baptistů to formulují například takto:
„''Věříme, že každý místní sbor má svobodu a odpovědnost hledat a nalézat, co je Kristovou vůlí v jeho vlastním životě a díle.''“{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = [59] => | jméno = [60] => | titul = Zásady a stanoviska baptistů [61] => | url = http://www.store.bjb.cz/ke-stazeni/dokumenty/zasady_stanoviska_2019.pdf [62] => | vydavatel = Bratrská jednota baptistů [63] => | místo = [64] => | datum vydání = [65] => | datum přístupu = 2020-11-21 [66] => }}{{Citace monografie [67] => | příjmení = Gondáš [68] => | jméno = Jáchym [69] => | příjmení2 = [70] => | jméno2 = [71] => | titul = Baptistické zásady jejich kořeny a okolnosti vzniku [72] => | vydání = [73] => | vydavatel = Bratrská jednota baptistů v ČR [74] => | místo = Praha [75] => | rok vydání = 2010 [76] => | počet stran = [77] => | strany = [78] => | isbn = [79] => }}
Důležitým předpokladem této autonomie místech sborů je víra těchto společenství ve [[všeobecné kněžství]] všech věřících. Tato víra znamená, že člověk nepotřebuje ke kontaktu s Bohem žádného prostředníka, ale má možnost k němu přistupovat bezprostředně.
„Zastáváme zásadu ‚všeobecného kněžství věřících‘, podle níž jsou všechny údy sboru povolány ke službě.“
Organizace sboru je většinou rozdělena mezi tyto složky{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = [81] => | jméno = [82] => | titul = Základní řád sboru BJB [83] => | url = http://www.store.bjb.cz/ke-stazeni/rady/Zakladni_rad_sboru_BJB.pdf [84] => | vydavatel = Bratrská jednota baptistů [85] => | místo = [86] => | datum vydání = [87] => | datum přístupu = 2020-11-21 [88] => }}: [89] => [90] => * '''Sborové shromáždění -''' Nejvyšší autoritou sboru (církve) jsou členové sboru samotní. O zásadních rozhodnutích hlasuje členské shromáždění celého sboru. [91] => * '''Starší -''' Sbor si většinou k běžnému rozhodování ze svého středu volí užší skupiny či jednotlivce. Tyto výbory (většinou zvané [[Presbyterstvo|„staršovstva“]]) rozhodují z pověření sborového shromáždění, sboru jsou za své rozhodování zodpovědní a sborem jsou i odvolatelní. [92] => * '''Duchovní -''' Postavení [[duchovní]]ho ([[kazatel]]e, [[pastor]]a) je služebné. Není [[kněz]]em, tedy prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Je sborem volen a pověřován většinou k vyučování ([[kázání]]) a [[pastorace|pastorační]] péči o členy sboru. Sboru je ze své činnosti odpovědný a sborem je také odvoláván. [93] => [94] => Sbory kongregačních církví jsou vzájemně nezávislé, [[autonomie|autonomní]] a nejsou podřízeny žádnému výše postavenému jednotlivci (například [[biskup]]ovi) či organizaci. To však neznamená, že by byli kongregační církve izolacionistické.
„Věříme, že vzájemný svazek uskutečněný v místním sboru vede k vytváření širších svazků mezi sbory a společenstvími sborů kdekoliv je to možné.“
Místní sbory spolupracují s církvemi na lokální a regionální úrovni a sdružují se do unií a národních jednot. Tyto asociace však nejsou v žádném smyslu nadřazené místním sborům, do jejichž vnitřních záležitostí nemají mít možnost zasahovat. O záležitostech týkajících se těchto nadsborových asociací rozhodují volení zástupci z řad členů sborů.{{Citace elektronické monografie [95] => | příjmení = [96] => | jméno = [97] => | titul = Ústava BJB [98] => | url = http://www.store.bjb.cz/ke-stazeni/dokumenty/ustava_bjb.pdf [99] => | vydavatel = Bratrská jednota baptistů [100] => | místo = [101] => | datum vydání = [102] => | datum přístupu = 2020-11-21 [103] => }} [104] => [105] => Kongregacionalisté se brání tomu, označovat svůj způsob vedení církve za demokracii. Tvrdí totiž, že církev nemůže být vedena vůlí většiny a svá hlasování označují za společné hledání Boží vůle, kde si jsou všichni členové sboru před Bohem rovni. [106] => [107] => == Reference == [108] => [109] => [110] => == Související články == [111] => * [[Seznam církví a náboženských společností v Česku]] [112] => * [[Baptisté]] [113] => * [[Křesťanské sbory]] [114] => * [[Kvakeři]] [115] => * [[Puritáni]] [116] => * [[Presbyterně-synodní zřízení]] [117] => * [[Episkopální zřízení]] [118] => * [[Všeobecné kněžství]] [119] => [120] => == Externí odkazy == [121] => * {{Commonscat}} [122] => {{Autoritní data}} [123] => [124] => {{Portály|Křesťanství}} [125] => [126] => [[Kategorie:Církev]] [127] => [[Kategorie:Protestantství]] [] => )
good wiki

Kongregacionalismus

Kongregacionalismus neboli kongregační zřízení je typ organizace církve založený na nezávislosti každého sboru (congregatio). „Církevní zřízení kongregačního typu spočívá v přesvědčení, že bohoslužebně shromážděný sbor je církví v plném smyslu a je nezávislý na vyšších instancích církevní a státní moci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Presbyterně-synodní zřízení','Episkopální zřízení','17. století','Baptismus','Křesťanské sbory','Bible','Seznam církví a náboženských společností v Česku','Sbor (církev)','kázání','pastor','duchovní','církev'

Baptismus

Bible

Církev

Duchovní

Kázání

Pastor