Array ( [0] => 15482272 [id] => 15482272 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Konopiště [uri] => Konopiště [3] => Pohled na Konopiště a sochy (001).JPG [img] => Pohled na Konopiště a sochy (001).JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=zámku u Benešova|druhý=dalších tématech|stránka=Konopiště (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Konopiště [3] => | typ = zámek [4] => | obrázek = Konopiště château near Benešov, Czech Republic adj.jpg [5] => | popisek = jižní průčelí [6] => | využití = [7] => | poloha = [[Konopiště (Benešov)|Konopiště]] 1 [8] => | obec = [[Benešov]] [9] => | země = Česko [10] => | investor = [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáš z Benešova]] [11] => | další majitelé = [[Benešovici]], [[Šternberkové]], [[Hodějovští z Hodějova]], [[Valdštejnové]], [[Michnové z Vacínova]], [[páni z Vrtby]], [[Lobkovicové]], [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsburkové]], [[Hohenbergové]] [12] => | současný majitel = Česká republika [13] => | sloh = [[Romantismus|romantický]] [14] => | architekt = [15] => | výstavba = konec [[13. století]] (hrad) [16] => | přestavba = počátek [[16. století]] (gotický), [[1605]] (renesanční zámek), po roce [[1725]] (barokní), po roce [[1887]] (romantický) [17] => | zánik = [18] => }} [19] => '''Konopiště''' je [[Zámek (stavba)|zámek]] v realistickém stylu nedaleko města [[Benešov]] ([[okres Benešov]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]), 40 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]]. Leží asi 2 km na západ od centra [[Benešov]]a. Dnes je znám především jako hlavní a poslední sídlo následníka trůnu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]], arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] a jeho české manželky [[Žofie Chotková|Žofie Chotkové]], jehož zavraždění v [[Sarajevo|Sarajevu]] bylo záminkou zahájení [[První světová válka|první světové války]]. Areál je dnes chráněn jako [[národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]].{{MonumNet|název= zámek Konopiště |ID= 128860|datum=1958-05-03}} Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti. [20] => [21] => == Historie == [22] => Hrad byl založen na ostrohu nad Zámeckým rybníkem nedaleko Benešova. Předpokládá se, že původní gotický hrad byl založen koncem [[13. století]], nejpravděpodobněji kolem roku 1294. Za jeho zakladatele byl často považován pražský biskup [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáš z Benešova]], rádce krále Václava II., přední reprezentant rodu erbu zavinuté střely a vlivná politická osobnost období po smrti krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Jiní autoři uvažovali o královské fundaci. Jednoznačná odpověď na otázku datace a zakladatele hradu však dodnes neexistuje a jednotlivé názory se pohybují v rovině hypotéz či domněnek.{{Citace periodika [23] => | příjmení = Slabý [24] => | jméno = Lukáš [25] => | titul = Několik poznámek k počátkům hradu Konopiště I.–IV. [26] => | periodikum = Pod Blaníkem: vlastivědný sborník školního okresu benešovského [27] => | datum vydání = 2021 [28] => | ročník = 25 (47) [29] => | číslo = I., II. III., IV. [30] => }} [31] => [32] => === Rod Benešoviců === [33] => Prvními doloženými majiteli hradu jsou příslušníci rodu Benešoviců, v jejichž predikátu se také hrad Konopiště poprvé objevuje v písemných pramenech a to v roce 1318. Jeho majiteli tehdy byli Beneš a Dobeš z rodu [[Benešovici|Benešoviců]]. Benešovici sídlili na Konopišti jen do vymření rodu v roce 1327, kdy je vystřídali [[Šternberkové|páni ze Šternberka]], vládnoucí hradu až do roku [[1590]]. [34] => [35] => === Rod Šternberků === [36] => [[Šternberkové]], nástupci Benešoviců, patřili ve své konopišťské větvi k předním katolickým rodům země. [[Petr Konopišťský ze Šternberka|Petr ze Šternberka]], pán na Konopišti a [[Český Šternberk (hrad)|Českém Šternberku]], s [[Husitství|husity]] válčil až do své smrti roku 1420 v [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u Vyšehradu]]. Známou osobností byl zejména [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]], držící Konopiště od roku 1440. Zprvu stoupenec [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] se stal hlavní osobností odbojné [[Jednota zelenohorská|Jednoty zelenohorské]] proti králi. Když se Jiří rozhodl zlomit vojenskou moc katolické šlechty silou, zahájil v dubnu 1467 proti stoupencům [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] drtivou ofenzivu. Její součástí bylo obležení nejvýznamnějších pevností Jednoty zelenohorské (včetně šternberských hradů – [[Český Šternberk]], Konopiště, [[Zbořený Kostelec|Kostelec]], Leštno{{Doplňte zdroj}}) – které byly postupně jedna za druhou likvidovány. Nejdéle dokázalo vzdorovat Konopiště, jehož dlouhé osmnáctiměsíční obležení je raritou v dějinách našeho středověkého válečnictví. Silou se hrad dobýt přesto nepodařilo, jeho posádka se vzdala pro nedostatek potravin v prosinci [[1468]]. Velitelem obléhání byl [[Kostkové z Postupic|Zdeněk Kostka z Postupic]]. Potomci Zdeňka ze Šternberka hrad získali zpět až roku [[1479]]. Od té doby drželi hrad nepřetržitě až do roku 1590. [37] => [38] => V roce 1602 požádal zemský soud o komisionální prodej panství, na němž vázlo přes 86 tisíc kop grošů míšeňských. 18. října 1603 koupila panství Konopiště Dorota Hodějovská z Harasova za 110 tisíc kop grošů míšeňských.{{Citace monografie|příjmení=Tywoniak|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Benešov a Konopiště v minulosti|vydání=|vydavatel=|místo=Benešov|rok=1992|počet stran=337|strany=112|isbn=}} [39] => [40] => === Období pobělohorské === [41] => [[Soubor:Konopiste bei Wenzel Berger, 1804.jpg|náhled|Zámek Konopiště před novogotickou přestavbou, rytina [[Václav Alois Berger|Václava Aloise Bergera]] z roku 1804]] [42] => Počátkem [[17. století]] hrad držela protestantská [[rytíř]]ská rodina [[Hodějovští z Hodějova|Hodějovských z Hodějova]], kteří z Konopiště učinili hlavní sídlo svého [[panství]]. [[Bernard Hodějovský]] byl předním činitelem [[České stavovské povstání|protihabsburského povstání]] v letech [[1618]]-[[1620]], na hradě tehdy jednou pobýval i zimní král [[Fridrich Falcký]]. Po porážce hrad a panství připadly stoupencům císaře. Konopiště koupil [[Albrecht z Valdštejna]] v roce 1623 za 65 000 zlatých rýnských a od něj ho odkoupil [[Pavel Michna z Vacínova]], v obou případech typičtí zbohatlíci, bezohledně těžící z pobělohorských konfiskací majetku nekatolické šlechty. Poté hrad drželi [[Páni z Vrtby|Vrtbové z Vrtby]], [[Lobkovicové]] a další. [43] => [44] => === Rod Habsburg-d'Este - současnost === [45] => [[Soubor:Besuch von Kaiser Wilhelm II. auf Schloss Konopiště.jpg|náhled|Arcivévoda s chotí provázejí císaře Viléma II. po zahradě konopišťského zámku. Fotografie z 12. června 1914, dva týdny před atentátem v Sarajevu.]] [46] => V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od křimických Lobkoviců [[František Ferdinand d'Este]], od roku 1896 následník císařského trůnu. Zavedl na zámek [[vodovod]] a [[elektřina|elektřinu]]. Na zámek také nechal nainstalovat hydraulický [[výtah]] http://paternoster.archii.cz/konopiste-vodni-vytah.html. Po [[První světová válka|první světové válce]] byl na základě [[Habsburský zákon|zvláštního zákona]] z roku 1921 zkonfiskován majetek Habsburků a zámek i s parkem připadl [[Československo|československému státu]]. Následně byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. [47] => [48] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek [[Schutzstaffel|SS]] pod velením SS-Brigadeführera A. Karasche. Tyto jednotky byly součástí tankové divize SS-Totenkopf. [49] => [50] => Po osvobození v roce [[1945]] bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti. Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval [[František Ferdinand d'Este|následník trůnu]] s rodinou. [51] => [52] => Podle zprávy Ministerstva kultury se každoročně vydává více než 13 a půl milionu korun na údržbu objektu, a velkou část z těchto nákladů získává ze vstupného a pronájmu prostor.{{cite news [53] => |last = Smith [54] => |first = Craig S [55] => |title = ''A battle royal for a Czech castle - Princess wants property taken after empire collapsed'' [56] => |pages = 3 [57] => |language = [58] => |publisher = International Herald Tribune [59] => |date = [60] => |url = http://www.iht.com/articles/2007/02/19/news/czech.php [61] => |accessdate = 2008-08-18 [62] => |archiveurl = https://web.archive.org/web/20070221042238/http://www.iht.com/articles/2007/02/19/news/czech.php [63] => |archivedate = 2007-02-21 [64] => }} [65] => [66] => V současné době vznáší hraběnka [[Žofie Nostitz-Rieneck|Žofie Gudenusová, rozená Nostitz-Rienecková]] (* [[4. červen]] [[1929]] [[Vídeň]]), vnučka arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]], restituční nárok na zámek za rodinu [[Hohenbergové|Hohenbergů]], která nikdy nebyla uznána jako součást habsbursko-lotrinského rodu, na základě výnosu podle Článku 208 [[Saintgermainská smlouva|smlouvy ze Saint Germain]], a podle Článku 3 zákona 354 1921 Sb. v Československu, se na ně nevztahuje."Smith, Craig S. [http://www.nytimes.com/2007/02/19/world/europe/19castle.html ''Princess and Heir of Franz Ferdinand Fights to Repeal a Law and Gain a Castle'']" [[The New York Times|New York Times]], February 19, 2007 V prosinci 2000 rodina vznesla nárok u soudu v [[Benešov]]ě na zámek včetně nemovitostí a inventáře, lesy a pivovar. [67] => [68] => === Přehled majitelů zámku v datech === [69] => * do 1590 [[Šternberkové]] [70] => * 1590–1603 [[Arkleb z Kunovic]] [71] => * 1603–1623 [[Hodějovští z Hodějova]] [72] => * 1623 [[Albrecht z Valdštejna]] [73] => * 1623–1673 [[Michnové z Vacínova]] [74] => * 1673–1701 [[Jiří Ludvík ze Sinzedorfu]] [75] => * 1701–1716 [[František Karel Přehořovský z Kvasejovic]] [76] => * 1716–1830 [[páni z Vrtby]] [77] => * 1830–1887 [[Lobkovicové]] [78] => * 1887–1914 [[František Ferdinand d'Este|František Ferdinand d’Este]] [79] => [80] => == Architektonický vývoj == [81] => [82] => === Období gotiky === [83] => Objekt dnešního zámku v sobě uchovává přes všechny změny původně raně gotickou podobu hradu typu [[kastel]]u. Obdélníkový půdorys byl rozdělen příčnou hradbou na dvě [[nádvoří]], východní zvýšená část obsahovala dvě paralelní podélná [[palác]]ová [[Křídlo (architektura)|křídla]], přistavěná k obvodové hradbě na severu a jihu, západní část obsahovala vstupní bránu. Obě užší čela hradu chránila dvojice mohutných okrouhlých [[bergfrit]]ů, z nichž se už v plné výši uplatňuje pouze východní. Všechna čtyři nároží byla zajištěna menšími [[Boční palba|flankovacími]] věžemi okrouhlého půdorysu a mimo to se dochovaly pozůstatky další věže ve středu severní fronty. Hrad měl tedy minimálně sedm věží. Z jejich kruhového půdorysu vystupovaly subtilní schodišťové vížky, u severní věže dokonce dvě, které jsou konopišťskou zvláštností. [84] => [85] => Hrad obklopoval [[parkán]] a mohutný oboustranně vyzděný příkop. Dokladem kamenické práce nejstarší raně gotické fáze z konce [[13. století]] jsou lomená podvojná okénka, druhotně osazená v koutovém rizalitu bývalého prvního nádvoří a v obvodové zdi východního bergfritu. [86] => [87] => === Období pozdní gotiky a renesance === [88] => Z pozdně gotické přestavby se dochovaly sklípkové klenby v severním paláci vnitřního hradu. V prvním patře jde o dvě komnaty s goticko-renesančními okny z doby restaurace hradu. Kaple ve druhém patře je sklenuta čtyřmi poli sklípkové klenby, jež je však pokryta mladší, rušivě působící malbou. Klenbu téhož typu má i sousední [[oratoř (architektura)|oratoř]]. Vzorec klenby tvořené čtyřcípými hvězdicemi se síťovými spojkami odpovídá druhému desetiletí [[16. století]]. Okna kaple nejsou původním stará vyobrazení dokládají pozdně gotická okna záclonová. Na dnešním druhém nádvoří jsou v obvodových zdech palácových křídel osazeny renesanční reliéfní desky a náhrobní kámen. [89] => [90] => === Období baroka a rokoka === [91] => [[Soubor:Konopisst.jpeg|náhled|''Zámek Konopiště'', [[Olejomalba|olej na plátně]] (91 x 82 cm), L. Herc, Archive Central-European Castle, [[Lucemburk]]]] [92] => Vzhled interiéru hradu znatelně pozměnily mladší zámecké úpravy. Exteriér utrpěl především razantní barokní přestavbou, která přeložila vstupní bránu ze západní strany na východní, a výškovým sjednocením křídel a věží připravila Konopiště o jeho charakteristickou členitou siluetu a někdejší malebnost. [[Páni z Vrtby|Vrtbové]], držící Konopiště od roku [[1716]], však angažovali na reprezentační výzdobu svého sídla přední umělce té doby. Novou barokní bránu vytvořil v roce 1725 pro [[Jan Josef z Vrtby|Jana Josefa z Vrtby]] architekt [[František Maxmilián Kaňka]] a její sochařskou výzdobu provedl [[Matyáš Bernard Braun]]. Oltáře v zámecké kapli a výzdoba krbů v jídelně jsou dílem plzeňského řezbáře [[Lazar Widman|Lazara Widmana]]. [93] => [94] => Monumentální nástropní fresku v jídelně, tzv. Lobkovickém sále, maloval plzeňský malíř [[František Julius Lux]] pravděpodobně v letech 1749–1752. Složitá figurální kompozice, znázorňující [[Olympští bohové|olympské bohy]] v čele s [[Zeus|Diem]] i s jejich početnými družinami, je současně alegorickým vyjádřením čtvera denních dob. [[Bakchanálie]] s ústřední postavou révou ověnčeného [[Dionýsos|Bakcha]], trůnícího na sudu, je alegorií odpoledne. Ve skupině postav, oddávajících se uvolněné atmosféře bujného veselí a proudícího vína, nechybí po Bakchově boku [[Faun]], poloobnažené [[bakchantky]], [[menády]] a další účastníci živě ztvárněného světského děje. Luxova konopišťská freska, vytvořená na objednávku [[František Václav z Vrtby|Františka Václava z Vrtby]], je považována za jeden z nejvýraznějších projevů [[rokoko]]vé malby v Čechách. [95] => [96] => === Období novogotiky === [97] => [[Soubor:Konopiste strelnice.jpg|náhled|vpravo|Zámecká střelnice]] [98] => [99] => Nejnovější průzkum plánové a ikonografické dokumentace zámku ukázal, že Konopiště prošlo novogotickou přestavbou již za časů Lobkoviců, zatímco doposud se mělo za to, že k přestavbě v historizujícím slohu došlo až na podnět Františka Ferdinanda d´Este v 90. letech 19. století. První novogotická přestavba proběhla někdy před rokem 1872. Jejím výsledkem bylo mimo jiné zakončení nárožních věží polygonálními ochozy s okny ve tvaru klíčové střílny. František Ferdinand d´Este tak v roce 1887 kupoval zámek již přestavěný v romantizujícím duchu.{{Citace periodika [100] => | příjmení = SLABÝ [101] => | jméno = Lukáš [102] => | titul = Nové poznatky o novogotické přestavbě zámku Konopiště [103] => | periodikum = Památky středních Čech [104] => | datum vydání = 2021 [105] => | ročník = 35 [106] => | číslo = 1 [107] => | strany = 52–60 [108] => }} [109] => [110] => Architekt [[Josef Mocker]] uskutečnil druhou novogotickou přestavbu v letech 90. letech 19. století pro následníka trůnu [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d’Este]]. Ta v mnohém nerespektovala jak první novogotickou úpravu, tak ani mnohé původní gotické či pozdně gotické konstrukce (např. ochoz na Velké východní věži). Interiéry navrhoval [[František Schmoranz]]. Počátkem [[20. století]] ještě bylo připojeno knihovní křídlo podle [[Walcher z Moltheimu|Walchera z Moltheimu]]. [111] => [112] => Z bohatých zámeckých sbírek Konopiště, pocházejících z majetku rodu Este, je proslulá zejména vynikající kolekce historických zbraní a zbroje, do kategorie kuriozit patří rovněž velmi rozsáhlá sbírka mysliveckých [[trofej]]í. Je více než 300 000 trofejí zvěře skolené arcivévodou Františkem Ferdinandem. Pozornost si zasluhuje také evropsky cenná zbrojnice, umístěná ve velkém sále třetího patra severního paláce bývalého vnitřního hradu. Sbírka je výjimečná především zastoupením italských platnéřských výrobků – honosných zbrojí ze 16. století, ale i palných zbraní 16.–18. století jihoevropské, západoevropské, ale též orientální provenience. [113] => [114] => Přestavby 18. a 19. století proměnily Konopiště v zámek. Většina středoevropských interiérů tehdy vzala za své, ale základní dispoziční schéma tohoto výjimečného hradu zůstalo v hrubých rysech uchováno. [115] => [116] => === Zámecký park === [117] => [[Soubor:Konopiste krizova cesta a lurdska jeskyne.JPG|náhled|vpravo|upright|Křížová cesta s Lurdskou jeskyní]] [118] => [119] => Přírodně krajinářský park o rozloze 340 ha nechal u Konopiště zřídit František Ferdinand d’Este po roce [[1887]], k jeho hlavním tvůrcům patřili vídeňský zahradní architekt Mösmer a vrchní zahradník z pražské [[Královská obora|Královské obory]] (Stromovky) Karel Rozínek{{Citace periodika [120] => | příjmení = Hofmann [121] => | jméno = Jaroslav [122] => | titul = Rodinné sídlo následníka trůnu [123] => | periodikum = Země světa [124] => | datum vydání = 5.4.2023 [125] => | ročník = 22 [126] => | číslo = 4 [127] => | strany = 28–35 [128] => | url = https://zemesveta.cz/konopiste-rodinny-zamek-ferdinanda-deste/ [129] => }}. [130] => [131] => V areálu parku je místní zajímavostí tzv. [[Svatojiřské muzeum]], obsahující četná umělecká díla s námětem [[Svatý Jiří|sv. Jiří]]. Rozlehlý krajinářský park o výměře více než 225 hektarů doplňuje [[Růžová zahrada (Konopiště)|růžová zahrada]]. Její součástí je i památná Křížová cesta, kterou roku 1775 dala postavit hraběnka O´Kellyová po vzpouře sedláků. Křížová cesta se nachází u hlavní zámecké cesty a tvoří ji čtrnáct kamenných hranolů s vrcholovou kaplí se stříškou, postavených do kruhu kolem kamenné Lurdské jeskyně s Ukřižovaným Kristem.Top výlet: [http://www.topvylet.cz/index.php?detail=976 Růžová zahrada na zámku Konopiště.] {{Wayback|url=http://www.topvylet.cz/index.php?detail=976 |date=20151121060903 }} Kříž a jeskyně stojí na místě původní Kalvárie, která se nedochovala. Nechal je sem doplnit František Ferdinand na připomínku své návštěvy v Lurdech roku 1905.GALANDAUER, Jan, KUSÁK, Dalibor. Konopiště: slovem i obrazem. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988. S. 40, obr. 17. [132] => [133] => == Další zajímavosti == [134] => V souvislosti se středověkou kapitolou dějin Konopiště je třeba připomenout ještě jednu unikátní archeologickou památku – soubor terénních pozůstatků zaniklých středověkých ležení z let 1467–1468. Najdeme je ve třech polohách, ve vzdálenosti 600 až 700 metrů od hradu. Systém obléhacích postavení kolem Konopiště je dokladem dlouhodobé poziční války, jejímž cílem bylo obleženou pevnost ohrožovat střelbou, ale zejména dokonale uzavřít a zabránit tak zásobování hradní posádky a hrad „vyležet“. Tato taktika byla nakonec úspěšná, jak víme ze svědectví písemných pramenů. [135] => [136] => === Hradní medvědi === [137] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [138] => |+ Návštěvnost zámku{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [140] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [141] => | datum přístupu = 2020-03-11 [142] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [143] => | formát = PDF online [144] => | strany = 9 [145] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [146] => | nedostupné = ano [147] => }}{{Citace elektronické monografie [148] => | titul = Památkové objekty 2018 [149] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [150] => | datum přístupu = 2020-03-11 [151] => | 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [152] => | formát = PDF online [153] => | strany = 16 [154] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [155] => | nedostupné = ano [156] => }} [157] => |- [158] => ! Rok !! Počet návštěvníků [159] => |- [160] => | 2015 || 137 453 [161] => |- [162] => | 2016 || 150 947 [163] => |- [164] => | 2017 || 173 870 [165] => |- [166] => | 2018 || 161 172 [167] => |} [168] => [169] => Před východní vstupní branou se nachází přehrazený hradní příkop ve kterém pobýval medvěd Kazimír (narozen ve [[Vratislav (město)|vratislavské]] zoologické zahradě 5.1.1987). Jeho družka Máša (* 1986) pocházela z bratislavské zoo, avšak uhynula v květnu 2007. Dle některých periodik mělo být příčinou jejího úhynu jablko s hřebíky, které jí potrhalo vnitřnosti. To je však omyl, neboť tento osud potkal v polovině 70. let jednu z předchozích obyvatelek medvědího příkopu – medvědici Zuzanu. Dle zástupců zámku Konopiště zemřela na neupřesněnou nemoc. V noci z 1. na 2. února 2011 zemřel Kazimír ve spánku ve věku 24 let. Dne 10. května 2011 dorazil ze zlínské zoo nový medvěd – Brumbas, který byl však záhy překřtěn na Jiřího. K tomuto medvědu hledá správa zámku novou medvědici v ČR i v zahraničí. Je to však dosti obtížný úkol, neboť [[medvěd ušatý]] pochází z oblasti východní a jihovýchodní Asie a v Evropě je poměrně vzácný.{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = Vydrová [171] => | jméno = Michaela [172] => | titul = Na zámku Konopiště přivítají nového medvěda [173] => | periodikum = iROZHLAS [174] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [175] => | vydavatel = Český rozhlas [176] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [177] => | datum = 2011-05-22 [178] => | url = https://www.irozhlas.cz/regiony/na-zamku-konopiste-privitaji-noveho-medveda_201105220640_mvydrova [179] => | datum přístupu = 2018-07-30 [180] => }} [181] => [182] => Po zámku pojmenovali podle grafikonu 2012/3 vlaky R 642 a 643 Konopiště z Českých Budějovic do Prahy a zpět. Vlaky tento název používaly do prosince 2018. [183] => [184] => == Galerie == [185] => [186] => Konopiste CZ 02.jpg|pohled od západu [187] => Image:Konopiště10.jpg|vstupní brána zámku Konopiště [188] => Image:Konopiště1.jpg|Zámek Konopiště [189] => Image:Konopiště5.jpg|Zámek Konopiště [190] => File:Konopiště castle near Benešov, Czech Republic.JPG|Zámecká věž [191] => Image:Konopiste park.JPG|zámecký park na Konopišti [192] => [193] => [194] => == Odkazy == [195] => [196] => === Reference === [197] => [198] => [199] => === Literatura === [200] => * {{Citace monografie | příjmení = Brych | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Brych | titul = České hrady, zámky a tvrze | vydavatel = Ottovo nakladatelství, s.r.o. | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 852 | isbn = 80-7360-406-X}} [201] => * {{Citace monografie|příjmení=Hrbatý|jméno=Stanislav|příjmení2=Czajkowski|jméno2=Petr|titul=Malované zbroje na státním zámku Konopiště|vydání=1|vydavatel=|místo=|rok=2015|počet stran=|subedice=Poklady zbrojnic na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu|strany=|isbn=|jazyk=česky}} [202] => * SLABÝ, Lukáš. ''Nové poznatky o novogotické přestavbě zámku Konopiště (Neue Feststellungen vom neogotischen Umbau des Schlosses Konopiště)''. Památky středních Čech 35/1, 2021, s. 52-60. [203] => [204] => === Související články === [205] => * [[Seznam národních kulturních památek České republiky]] [206] => [207] => === Externí odkazy === [208] => * {{Commonscat}} [209] => * {{Oficiální web}} [210] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/207411000320902/ ČT – Toulavá kamera (2. září 2007)] [211] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/218562221500021/ ČT – Toulavá kamera (27. května 2018)] [212] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/219562221500039/ ČT – Toulavá kamera (29. září 2019)] [213] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/221562221500044/ ČT – Toulavá kamera (31. října 2021)] [214] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/415235100131001/ Sternbergové], ''[[Modrá krev#4. Sternbergové|Modrá krev]]'', Česká televize, 16. února 2017, ČT2, iVysílání [215] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/420235100191010/ Habsburkové], ''[[Modrá krev#26. Habsburkové|Modrá krev]]'', Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání [216] => [217] => {{C. K. rezidence}} [218] => {{Autoritní data}} [219] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}} [220] => [221] => [[Kategorie:Stavby v Benešově]] [222] => [[Kategorie:Romantické zámky v okrese Benešov]] [223] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Benešov]] [224] => [[Kategorie:Benešovici]] [225] => [[Kategorie:Šternberkové| ]] [226] => [[Kategorie:Habsburkové]] [227] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [228] => [[Kategorie:Konopišťské panství]] [229] => [[Kategorie:Křížové cesty v okrese Benešov|Konopiště]] [230] => [[Kategorie:Hrady v Benešovské pahorkatině]] [231] => [[Kategorie:Hrady kastelového typu]] [232] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [233] => [[Kategorie:Přestavby Josefa Mockera]] [234] => [[Kategorie:Dějiny Benešova]] [] => )
good wiki

Konopiště

Konopiště je zámek v realistickém stylu nedaleko města Benešov (okres Benešov ve Středočeském kraji), 40 km jihovýchodně od Prahy. Leží asi 2 km na západ od centra Benešova.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'František Ferdinand d\'Este','Benešov','Šternberkové','13. století','Hodějovští z Hodějova','Lobkovicové','Páni z Vrtby','páni z Vrtby','První světová válka','1887','Hohenbergové','Albrecht z Valdštejna'

1887

Rok 1887 byl stupňujícím se obdobím ve vývoji Českých zemí.

Benešov

Hohenbergové

Lobkovicové

Lobkovicové jsou významným českým šlechtickým rodem, který získal svůj původ pravděpodobně koncem 13.

Šternberkové