Array ( [0] => 15505508 [id] => 15505508 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korçë [uri] => Korçë [3] => Korça_02.jpg [img] => Korça_02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Korçë je malebné město, které se nachází na jihovýchodě Albánie, obklopené nádhernou přírodou a s bohatou kulturní historií. Toto město je známé svými krásnými ulicemi, historickými budovami a přátelskými obyvateli. Korçë se může pochlubit živou atmosférou, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Historie Korçë sahá až do antických dob, kdy bylo důležitým obchodním centrem. Město se postupně vyvíjelo a stalo se centrem vzdělání a kultury. Místní architektura, včetně kostelů, mešit a historických náměstí, svědčí o bohatství jeho minulosti a jsou příkladem spolupráce různých kultur, které zde po staletí žily. Dnes je Korçë oblíbenou destinací pro turisty, kteří hledají autentické zážitky. Město je známé svými trhy, kde si návštěvníci mohou zakoupit regionální speciality, jako jsou sýry, olivy a tradiční suvenýry. Každoroční festivaly a kulturní akce přitahují obyvatele i návštěvníky, kteří sdílejí radost z místní kultury. Příroda v okolí Korçë je fascinující a vybízí k objevování. Nedaleké pohoří, jezera a lesy poskytují skvělé možnosti pro turistiku a outdoorové aktivity, což přispívá k zdravému životnímu stylu místních obyvatel. Korçë je městem, které se vyznačuje optimismem a kreativním duchem. Je to místo, kde tradice a modernost harmonicky koexistují, a které má potenciál nadchnout každého, kdo zde stráví čas. [oai_cs_optimisticky] => Korçë je malebné město, které se nachází na jihovýchodě Albánie, obklopené nádhernou přírodou a s bohatou kulturní historií. Toto město je známé svými krásnými ulicemi, historickými budovami a přátelskými obyvateli. Korçë se může pochlubit živou atmosférou, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Historie Korçë sahá až do antických dob, kdy bylo důležitým obchodním centrem. Město se postupně vyvíjelo a stalo se centrem vzdělání a kultury. Místní architektura, včetně kostelů, mešit a historických náměstí, svědčí o bohatství jeho minulosti a jsou příkladem spolupráce různých kultur, které zde po staletí žily. Dnes je Korçë oblíbenou destinací pro turisty, kteří hledají autentické zážitky. Město je známé svými trhy, kde si návštěvníci mohou zakoupit regionální speciality, jako jsou sýry, olivy a tradiční suvenýry. Každoroční festivaly a kulturní akce přitahují obyvatele i návštěvníky, kteří sdílejí radost z místní kultury. Příroda v okolí Korçë je fascinující a vybízí k objevování. Nedaleké pohoří, jezera a lesy poskytují skvělé možnosti pro turistiku a outdoorové aktivity, což přispívá k zdravému životnímu stylu místních obyvatel. Korçë je městem, které se vyznačuje optimismem a kreativním duchem. Je to místo, kde tradice a modernost harmonicky koexistují, a které má potenciál nadchnout každého, kdo zde stráví čas. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Albánie [2] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [3] => | název vyššího celku = [[Korçë (kraj)|Korçë]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Kraje v Albánii|Okres]] [5] => | název nižšího celku = [[Okres Korçë|Korçë]] [6] => | mapa = Albania location Korçë.svg [7] => | znak = Stema e Bashkisë Korçë.svg [8] => }} [9] => '''Korçë''' ([[albánština|albánsky]]: ''Korçë'' nebo ''Korça'', do slovanských jazyků přepisováno například jako '''Korča''') je nejvýznamnější město v [[okres Korçë|okrese Korçë]] v jihovýchodní [[Albánie|Albánii]], 181 km od [[Tirana|Tirany]], v širokém horském údolí mezi dvěma hřebeny. V roce [[2011]] mělo město {{Počet obyvatel}} obyvatel. Leží na náhorní plošině ve výšce 850 m n. m. Historicky bylo centrem [[Arumuni|arumunského]] a křesťanského obyvatelstva a jedním z míst albánského národního i kulturního obrození. Albánci zde tvoří 75,38 % obyvatel, Řekové 3,31 %, Arumuni 3,18 %, Rumuni 1,1 % a Makedonci 0,7 %. [10] => [11] => == Název == [12] => Jméno města je [[Slované|slovanského]] původu pozdější úpravu názvu ''Gorica''/''Горица''.{{chybí zdroj}} Korça se v ostatních jazycích nazývá různě: [[Arumunština|arumunsky]]: ''Curceaua'' nebo ''Corceao''; [[bulharština|bulharsky]]: Корче, ''Korče''; [[řečtina|řecky]]: Κορυτσά, ''Koritsá''; [[italština|italsky]]: ''Corizza''; [[makedonština|makedonsky]]: Горица, ''Gorica''; [[turečtina|turecky]]: ''Görice''. [13] => [14] => == Podnebí == [15] => Korça se nachází ve středomořském podnebním pásu s významným kontinentálním vlivem. V létě je příjemně teplé klima s maximem 26 °C, zatímco zimy jsou chladné s průměrem −3 °C až +4 °C v lednu. [16] => [17] => == Historie == [18] => V prostoru současného města byly nalezeny [[neolit]]ické pozůstatky. Dle nich lze soudit, že místo současné Korči bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l. [19] => [20] => Ve středověkých dokumentech z roku [[1280]] je zmíněno město s názvem ''Coviza''. V [[13. století]] se v blízkosti města nacházela [[Řekové|řecká]] osada s názvem ''Episkopi'' ([[řečtina|řecky]] ''Επισκοπή''). Moderní město se datuje od konce [[15. století]], kdy [[Iljaz Hodža]] pod vedením sultána [[Mahmut II.|Mahmuta II.]] nechal založit Korçu.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Bartl [22] => | jméno = Peter [23] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [24] => | vydavatel = Clio [25] => | místo = Bělehrad [26] => | rok = 2001 [27] => | počet stran = 324 [28] => | strany = 291 [29] => | jazyk = sr [30] => }} [[Osmanská říše|Osmanská]] [[Expanze Osmanské říše na Balkán|okupace]] začala v roce [[1440]] a poté, jakou měl Hodža roli v obléhání Konstantinopole v roce 1453, získal titul 'Iljaz Bey Mirahor'. [31] => [32] => [[File:Koritza-CP-0022.jpg|left|thumb|Pohled na město v 19. století.]] [33] => Středověká Korça je také zmiňována během benátsko-turecké války v letech [[1644]] až [[1669]], kdy obchodníci z [[Elbasan]]u putovali z [[Korf]]u a [[Saranda|Sarandy]] prodávat do Korçi různé výrobky. [34] => [35] => Rozvoj původně malého sídla se uskutečnil až poté, co bylo nedaleké město Moscopole vyplněno vojsky Ali Pašy Tepelenského v roce [[1788]]. Obyvatelstvo Moscopole uprchlo z vypleněného města a útočiště našlo právě v Korçi. Nemalý počet obyvatel z příchozích byli [[Arumuni]]. K původním uprchlíkům později přišli sedláci z okolních vesnic (např. [[Shalës]] a [[Kolonjë]]), kteří se usídlili v centru města. Arumunské obyvatelstvo, které bylo [[křesťanství|křesťanské]] víry narušilo původní dominanci [[islám|muslimů]] ve městě. Okolo roku [[1830]] žilo v místní Varoši (středu města) okolo 100 arumunských rodin. Město se dále rozvíjelo díky řemeslné výrobě. [36] => [37] => V roce [[1805]] napočítal [[Francie|francouzský]] diplomat [[François Pouqueville]], že ve městě žije zhruba 1300 rodin, z nichž dvě třetiny byly křesťanského vyznání. Zatímco v roce [[1875]] zde žilo 8200 lidí, roku [[1905]] to bylo již 18 000, většina z nich byla tehdy evidována jako Řekové, nicméně sčítání bylo uskutečněno na základě náboženství, kde byli ortodoxní (většinou Arumuni) označováni za Řeky. Arumunské obyvatelstvo mluvilo částečně{{chybí zdroj}} řecky, zaujímalo pozice vyšších vrstev, zatímco místní Albánci se soustředili hlavně na zemědělství a byli podstatně chudší. Školy, které v Korçi vznikaly, vyučovaly v [[řečtina|řečtině]]. Nemalá část obyvatelstva ovládala oba jazyky (albánštinu i řečtinu), střet mezi užíváním obou jazyků však vyvstal až v polovině [[19. století]] s pokračující helenizací a později i [[Albánské národní obrození|národním obrozením]] [[Albánci|Albánců]]. Nemalá část albánských obrozenců, kteří ovládali řečtinu a byli pravoslavného vyznání, pocházela právě z Korçi. [38] => [39] => Na konci [[19. století]] nemalý počet místních obyvatel [[emigrace|emigroval]] do zahraničí, například do [[Řecko|Řecka]], [[Rumunsko|Rumunska]] nebo [[Bulharsko|Bulharska]]; obyvatelstvo [[islám|muslimského vyznání]] odcházelo do [[Istanbul]]u a dalších větších měst Osmanské říše. Nezanedbatelná byla také migrace do [[Spojené státy americké|Spojených států]].{{Citace monografie [40] => | příjmení = Vickers [41] => | jméno = Miranda [42] => | titul = The Albanians: A modern history [43] => | vydavatel = I. B. Tauris [44] => | rok = 2001 [45] => | počet stran = 652 [46] => | strany = 47 [47] => | jazyk = en [48] => }} [49] => [50] => Turecká vláda nad městem trvala až do roku 1912; ačkoliv se podle [[sanstefanská mírová smlouva|Sanstefanské mírové smlouvy]] z roku 1878 rozhodlo, že se město a jeho okolí stanou součástí [[Bulharské knížectví|Bulharského knížectví]],{{Citace monografie [51] => | příjmení = Bartl [52] => | jméno = Peter [53] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [54] => | vydavatel = Clio [55] => | místo = Bělehrad [56] => | rok = 2001 [57] => | počet stran = 324 [58] => | strany = 93 [59] => | jazyk = sr [60] => }} [[Berlínský kongres]] ze stejného roku nicméně rozhodl o návratu území pod osmanskou vládu. [61] => [62] => V roce [[1906]] působil v okolí města tajný výbor "pro svobodu Albánie", který disponoval několika sty ozbrojenci, působících proti osmanské vládě.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Bartl [64] => | jméno = Peter [65] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [66] => | vydavatel = Clio [67] => | místo = Bělehrad [68] => | rok = 2001 [69] => | počet stran = 324 [70] => | strany = 111 [71] => | jazyk = sr [72] => }} Akce této skupiny probíhaly i v následujících letech; roku [[1908]] se [[Çerçiz Topulli]] pokusil obsadit Korçi, ale neúspěšně.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Bartl [74] => | jméno = Peter [75] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [76] => | vydavatel = Clio [77] => | místo = Bělehrad [78] => | rok = 2001 [79] => | počet stran = 324 [80] => | strany = 112 [81] => | jazyk = sr [82] => }} Proti helenizaci albánské obyvatelstvo bojovalo i mírovými prostředky; v roce [[1908]] byla ve městě založena Ortodoxní liga, která získala podporu ze Spojených států a z [[Albánská diaspora|albánské diaspory]]. Kladla si za cíl vytvoření samostatné albánské (ortodoxní) církve, která by byla zcela nezávislá na řeckém kléru. Albánská ortodoxní církev byla založena nakonec až v USA;{{Citace monografie [83] => | příjmení = Vickers [84] => | jméno = Miranda [85] => | titul = The Albanians: A modern history [86] => | vydavatel = I. B. Tauris [87] => | rok = 2001 [88] => | počet stran = 652 [89] => | strany = 61 [90] => | jazyk = en [91] => }} bohoslužby v [[albánština|albánštině]] byly poprvé slouženy ve městě až v roce [[1929]].{{chybí zdroj}} [92] => [93] => [[File:Panorama na Korca od 1916.jpg|left|thumb|Pohled na město v roce [[1916]].]] [94] => Blízkost Korçë k Řecku, která hlásala, že veškeré ortodoxní obyvatelstvo jsou Řekové, vedla k tomu, že se o něj urputně bojovalo v [[balkánské války|balkánských válkách]] v letech 1912–1913. Dne [[6. prosinec|6. prosince]] [[1912]] bylo město obsazeno řeckými vojsky. Jeho připojení k Albánii v roce 1913 bylo kontroverzní, neboť jej [[Řecko]] považovalo za součást regionu s názvem [[Severní Epirus]]. Dohoda o připojení byla podepsána k [[1. srpen|1. srpnu]] [[1913]].{{Citace monografie [95] => | příjmení = Bartl [96] => | jméno = Peter [97] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [98] => | vydavatel = Clio [99] => | místo = Bělehrad [100] => | rok = 2001 [101] => | počet stran = 324 [102] => | strany = 142 [103] => | jazyk = sr [104] => }} Podle protokolu z Korfu podepsaného v roce 1914 mezi Řeckem a Albánií a podle etnografického průzkumu, který mu předcházel{{chybí zdroj}}, bylo město zahrnuto do nově vytvořené autonomní oblasti s názvem Severní Epirus. Ta měla jmenovánu svojí vládu, nestihla však konat dostatečně rychle. Tehdejší albánský kníže [[Wilhelm Wied]] nařídil četnictvu obsazení města, což se mu úspěšně podařilo, neboť Řekové vzhledem k vlastním problémům z města odešli.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Bartl [106] => | jméno = Peter [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [109] => | vydavatel = Clio [110] => | místo = Bělehrad [111] => | rok = 2001 [112] => | počet stran = 324 [113] => | strany = 166 [114] => | jazyk = sr [115] => }} [116] => [117] => V předvečer [[první světová válka|první světové války]] obsadili město [[10. červenec|10. července]] [[1914]] řečtí vojáci. Jak první světová válka postupovala, byla Korça převzata [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] a pak následně Řeckem. Řecká nadvláda však trvala jen do doby [[Národní rozkol|národního rozkolu]]. Města se nakonec zmocnila [[Ozbrojené síly Francie|francouzská armáda]], která sem měla poměrně blízko z nedaleké [[Soluňská fronta|soluňské fronty]]; tehdejší řecká vláda se navíc snažila navázát spolupráci s Dohodou. Proto byla ustanovena francouzská okupační zóna v Albánii a město bylo v jejím středu.{{Citace monografie [118] => | příjmení = Bartl [119] => | jméno = Peter [120] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [121] => | vydavatel = Clio [122] => | místo = Bělehrad [123] => | rok = 2001 [124] => | počet stran = 324 [125] => | strany = 176 [126] => | jazyk = sr [127] => }} Francie město okupovala v letech [[1916]]–[[1920]].{{Citace monografie [128] => | příjmení = Bartl [129] => | jméno = Peter [130] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [131] => | vydavatel = Clio [132] => | místo = Bělehrad [133] => | rok = 2001 [134] => | počet stran = 324 [135] => | strany = 182 [136] => | jazyk = sr [137] => }} Působení francouzských vojáků až dlouho po válce nebylo vyvoláno zájmem ovládnout město{{chybí zdroj}}, nýbrž problematickou bezpečnostní situací a neustálými výpady různých ozbrojených band{{Citace monografie [138] => | příjmení = Bartl [139] => | jméno = Peter [140] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [141] => | vydavatel = Clio [142] => | místo = Bělehrad [143] => | rok = 2001 [144] => | počet stran = 324 [145] => | strany = 178 [146] => | jazyk = sr [147] => }} znepřátelených stran. V roce [[1916]] byla ve městě vyhlášena autonomní oblast, která byla řízena výborem se čtrnácti členy (7 muslimů a 7 křesťanů). Násilnostem však její vznik nezabránil; situaci zhoršilo rovněž uzavření řeckých škol a otevírání nových albánských. [148] => [149] => V roce 1918 byla vyhlášena Republika Korçë, která se měla stát později integrální součástí budoucího [[Arumuni|arumunského]] státu. Měla být do jisté míry dočasným řešením{{chybí zdroj}} problematického územního sporu mezi Albánií a Řeckem{{chybí zdroj}}, který byl nakonec řešen i za přítomnosti [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Francouzská vojska místní republiku podporovala. Nakonec se město stalo součástí Albánie, jak určila Mezinárodní hraniční komise, která potvrdila poválečné rozhraničení mezi Řeckem a Albánií. [[Kapštický protokol]], který obě strany uzavřely, znamenal pro Řecko vzdání se územního nároku na město, Albánská vláda se však zavázala dodržovat menšinová práva Řeků. Vláda v Tiraně nicméně v 20. letech potlačovala řecký prvek ve městě; např. zakázala používání [[řečtina|řeckého]] jazyka na veřejnosti.{{chybí zdroj}} Rovněž také vyhostila místního metropolitu do Řecka, což vedlo k protestům ortodoxního obyvatelstva. [150] => [151] => V roce [[1922]] bylo zajištěno za pomoci německé letecké společnosti pravidelné spojení mezi městem a [[Tirana|Tiranou]].{{Citace monografie [152] => | příjmení = Vickers [153] => | jméno = Miranda [154] => | odkaz na autora = [155] => | titul = The Albanians: A modern history [156] => | vydavatel = I. B. Tauris [157] => | místo = [158] => | rok = 2001 [159] => | počet stran = 652 [160] => | isbn = [161] => | kapitola = [162] => | strany = 119 [163] => | jazyk = angličtina [164] => }} V roce [[1926]] začalo být v nedalekém dole těženo [[hnědé uhlí]]. [165] => [166] => [[File:Greek Forces in Korce.JPG|right|thumb|Řečtí vojáci obsazující město v roce [[1940]].]] [167] => V meziválečném období se město stalo ohniskem [[komunismus|komunistické]] agitace. Žil zde budoucí albánský diktátor [[Enver Hodža]] a byl jak studentem,{{Citace monografie [168] => | příjmení = Bartl [169] => | jméno = Peter [170] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [171] => | vydavatel = Clio [172] => | místo = Bělehrad [173] => | rok = 2001 [174] => | počet stran = 324 [175] => | strany = 281 [176] => | jazyk = sr [177] => }} tak učitelem [[francouzština|francouzštiny]]{{Citace monografie [178] => | příjmení = Vickers [179] => | jméno = Miranda [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = The Albanians: A modern history [182] => | vydavatel = I. B. Tauris [183] => | rok = 2001 [184] => | počet stran = 652 [185] => | strany = 146 [186] => | jazyk = en [187] => }} v místním francouzském gymnáziu. Tehdy ilegální komunistické hnutí v Korçë se stalo základem Hodžovy [[Albánská strana práce|Albánské strany práce]]. V meziválečném období počet obyvatel Korçi poklesl z 25,6 tisíc v roce [[1923]] na 21,2 tisíce v roce [[1938]]. Albánská vláda také omezovala návrat dřívějších exulantů z různých světových zemí zpět do vlasti.{{chybí zdroj}} Neomezovala nicméně zasílání peněz vystěhovalců zpět do vlasti. Vzhledem k tomu, že zde žil značný počet rodin, jejichž příslušníci žili v zahraničí, pomohlo zasílání peněz zpět do Korçi k jeho hospodářskému růstu i v meziválečném období.{{Citace monografie [188] => | příjmení = Vickers [189] => | jméno = Miranda [190] => | titul = The Albanians: A modern history [191] => | vydavatel = I. B. Tauris [192] => | rok = 2001 [193] => | počet stran = 652 [194] => | strany = 123 [195] => | jazyk = en [196] => }} [197] => [198] => V roce 1939 bylo město okupováno [[Italské království|italskými]] vojsky spolu se zbytkem Albánie.{{Citace monografie [199] => | příjmení = Bartl [200] => | jméno = Peter [201] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [202] => | vydavatel = Clio [203] => | místo = Bělehrad [204] => | rok = 2001 [205] => | počet stran = 324 [206] => | strany = 279 [207] => | jazyk = sr [208] => }} Po vypuknutí [[Italsko-řecká válka|řecko-italské války]] vstoupila v listopadu 1940 do města řecká armáda a město zůstalo pod řeckou nadvládou až do [[Nacistické Německo|německého]] útoku na Řecko v dubnu 1941. Po italském ústupu z války v roce 1943 bylo město okupováno do 24. října [[1944]] Německem. [209] => [210] => Během okupace se město stalo hlavním centrem komunistického odporu{{Citace monografie [211] => | příjmení = Bartl [212] => | jméno = Peter [213] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [214] => | vydavatel = Clio [215] => | místo = Bělehrad [216] => | rok = 2001 [217] => | počet stran = 324 [218] => | strany = 227 [219] => | jazyk = sr [220] => }} okupaci Albánie státy [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]]. V roce 1941 byla v Korçë formálně ustanovena [[Albánská strana práce]] – [[komunismus|Komunistická]] strana. V roce 1944 byla po ústupu německých sil obnovena albánská vláda. [221] => [222] => V roce [[1950]] získalo město své první [[divadlo]], které působí dodnes.{{chybí zdroj}} V rámci industrializace země byl v během [[Druhá pětiletka (Albánie)|druhého pětiletého plánu]] vybudován závod na konzervy ve městě.{{Citace monografie [223] => | příjmení = Vickers [224] => | jméno = Miranda [225] => | titul = The Albanians: A modern history [226] => | vydavatel = I. B. Tauris [227] => | rok = 2001 [228] => | počet stran = 652 [229] => | strany = 183 [230] => | jazyk = en [231] => }} [232] => [233] => Území trpělo Hodžovým diktátorským režimem, stejně jako zbytek Albánie. Hodža bojoval hlavně proti bohatým i přesto, že často bojovali proti nacistické a fašistické okupaci. Tisíce obyvatel Korçë byly poslány do pracovních táborů nebo popraveni, protože nesouhlasily s Hodžovým režimem. Stovky lidí uprchly do [[Boston]]u v [[Spojené státy americké|USA]], kde se připojily k již existující albánské komunitě, která do onoho regionu emigrovala již dříve. Po roce 1990 bylo Korçë jedním z šesti měst, kde získala [[Nová demokratická strana]] drtivou většinu voličů. Protesty proti vládnoucí Straně práce skončily v roce [[1991]] stržením sochy Envera Hodžy.{{Citace monografie [234] => | příjmení = Vickers [235] => | jméno = Miranda [236] => | titul = The Albanians: A modern history [237] => | vydavatel = I. B. Tauris [238] => | rok = 2001 [239] => | počet stran = 652 [240] => | strany = 219 [241] => | jazyk = en [242] => }} [243] => [244] => V socialistické Albánii bylo náboženství zakázané a většina církevních nebo náboženských staveb byla buď stržena a nebo přeměněna na jiné užití (sklady apod.). Ortodoxní katedrála Zmrtvýchvstání Ježíše Krista (alb. ''Katedralja ortodokse “Ringjalla e Krishtit“''){{Citace periodika [245] => | příjmení = Třešňák [246] => | jméno = Jakub [247] => | titul = Východní Albánie – země jezer a malé Paříže [248] => | periodikum = Země světa [249] => | datum vydání = 8.7.2023 [250] => | ročník = 22 [251] => | číslo = 7 [252] => | strany = 52–57 [253] => | url = https://zemesveta.cz/vychodni-albanie-zeme-jezer-a-mala-pariz/ [254] => }} byla v Korçi vybudována v letech [[1992]] až [[1995]]. V devadesátých letech 20. století zaznamenala Korça výrazný pokles počtu obyvatel, neboť mnozí obyvatelé se stěhovali do zahraničí nebo do jiných částí země. Tento trend se podařilo zpomalit až na začátku [[21. století]]. [255] => [256] => == Památky a charakter města == [257] => Střed města tvoří Třída republiky ([[albánština|albánsky]] ''Bulevardi Republika''), která byla zbudována na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Je lemována lípami a má široké chodníky. Na severním konci ji ukončuje vyhlídková věž a ortodoxní katedrála. Ve středu města se nacházejí domy, které byly zbudovány v 19. století a inspirovány byly architekturou [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] a [[Německo|Německa]] téže doby. Na západním okraji města se nachází mešita Mirahor z konce [[15. století]] (zbudována buď v roce [[1848]] nebo [[1496]]). Nedaleko od ní stojí i [[hodinová věž]]. [258] => [259] => V samotném středu města se také nachází starý [[bazar]] ([[albánština|albánsky]] ''Pazari i Vjetër''), který obklopují dvou- až tří- podlažní domy, které původně sloužily tradičním řemeslníkům. Z původních šestnácti [[karavanseráj]]ů se dochovaly dva, byly však upraveny a přestavěny do moderní podoby. [260] => [261] => Východně od města začíná pohoří [[Bredhit të Drenovës]], kde se nachází stejnojmenný [[národní park]]. [262] => [263] =>
[264] => [265] => File:Korçë - Katedralja ortodokse Ngjallja e Krishtit (2018).jpg|Ortodoxní katedrála Zmrtvýchvstání Krista [266] => File:Korça, Uhrturm und Mirahor-Moschee 1496.jpg|Hodinová věž a mešita [267] => File:Korça 03.jpg|Dům ve středu města [268] => File:KorçaMarktplatz.JPG|Hlavní náměstí [269] => File:Han i Elbasanit në Korçë.jpg|Karavanseráj [[Han i Elbasanit]] [270] => File:Korçë (43608678055).jpg|[[Mešita Mirahori]] [271] => File:Ndertesa e Muzeut Arkeologjik Korce.jpg|Archeologické muzeum [272] => [273] =>
[274] => [275] => == Kultura == [276] => [[File:Liceu Francez Korçë.jpg|right|thumb|Francouzské lyceum ve městě]] [277] => [[File:Korçë, Albania - panoramio (11).jpg|right|thumb|Domy ve městě]] [278] => [[File:Korçë - Stadiumi Skënderbeu (2018).jpg|right|thumb|Fotbalový stadion]] [279] => Korçë bylo po staletí důležitým náboženským centrem [[Pravoslaví|ortodoxních křesťanů]] a [[muslim]]ů. Je sídlem ortodoxního metropolitního [[biskup]]a a také vlastní velkou [[mešita|mešitu]] vybudovanou v [[15. století]]. V Korçë a jeho okolí žije také velká muslimská komunita [[bektašiové|bektašiů]], jejichž hlavním centrem je turánské [[Tekke]] (tekija). [280] => [281] => Během [[osmanská říše|osmanského]] období se stalo jedním z center albánského národního i kulturního obrození, které se vymezovalo proti postupující [[helenizace|helenizaci]], patrné především na jihu země. V roce [[1887]] zde byla založena první škola vyučující v albánském jazyce, po ní následovala v roce 1891 první albánská dívčí škola.{{Citace monografie [282] => | příjmení = Vickers [283] => | jméno = Miranda [284] => | titul = The Albanians: A modern history [285] => | vydavatel = I. B. Tauris [286] => | rok = 2001 [287] => | počet stran = 652 [288] => | strany = 45 [289] => | jazyk = en [290] => }} Albánské školy vznikly jen po souhlasu, který s jejich ustanovením udělily na žádost [[Naim Frashëri|Naimu Frashërimu]] turecké úřady.{{Citace monografie [291] => | příjmení = Bartl [292] => | jméno = Peter [293] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [294] => | vydavatel = Clio [295] => | místo = Bělehrad [296] => | rok = 2001 [297] => | počet stran = 324 [298] => | strany = 107 [299] => | jazyk = sr [300] => }} [301] => [302] => Město má také několik muzeí. Nachází se zde [[Národní muzeum středověkého umění (Korçë)|Národní muzeum středověkého umění]], které vystavuje okolo 7000 ikon a dalších 500 exponátů, a [[Národní archeologické muzeum (Korçë)|Národní archeologické muzeum]]. Město má také vlastní divadlo, které nese jméno [[ Andon Zako Çajupi|Andona Zako Çajupiho]]. [303] => [304] => == Školství == [305] => Korçë je známo vysokou úrovní svých středních škol, hlavně v oboru matematiky, fyziky, chemie a cizích jazyků.{{chybí zdroj}} Místní školy nesou názvy: Shkolla e Mesme e Pergithshme "[ Raqi Qirinxhi]", "Themistokli Germenji", "Fakulta Preca ," "Gjuhet e Huaja", "Shkolla Bujqesore", atd. Město je rovněž domovem univerzity [[Fan Stilian Noli|Fan S. Noliho]], která vznikla v roce [[1992]] a nabízí několik programů v humanitních vědách, obchodu a vědě. [306] => [307] => == Doprava == [308] => Městem prochází silnice SH 3, která spojuje [[Tirana|Tiranu]] s řeckou hranicí a dále s městy [[Kastoria]] a [[Florina]]. Hraniční přechod se nachází 35 km východně od města. Dále tudy prochází i silnice SH75, která směřuje do města [[Permët]] dále na jih. Silniční spojení směřuje přes město [[Pogradec]] i k [[Ochridské jezero|Ochridskému jezeru]] do [[Severní Makedonie]]. Město nemá železniční spojení se zbytkem země,{{Citace monografie [309] => | příjmení = Bartl [310] => | jméno = Peter [311] => | odkaz na autora = [312] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [313] => | vydavatel = Clio [314] => | místo = Bělehrad [315] => | rok = 2001 [316] => | počet stran = 324 [317] => | isbn = [318] => | kapitola = [319] => | strany = 257 [320] => | jazyk = srbština [321] => }} nejbližší železniční trať se nachází severně od města [[Pogradec]]. [322] => [323] => Severozápadně od města se nachází letiště. [324] => [325] => == Hospodářství == [326] => Během 20. století získala Korçë navíc ke své historické roli obchodního a zemědělského centra značné průmyslové postavení. Plošina, na které město leží, je vysoce úrodná, a je jednou z hlavních albánských oblastí pro pěstování [[pšenice]]. Zemědělství rovněž prospělo vysušení močálů v okolí města v průběhu 40. a 50. let. Vyrábělo se zde pletené zboží, koberce, textil, nacházel se zde potravinářský závod, pivovar a cukrovar. V blízkých horách, např. v [[Mborje]]-Drenove, se těží zásoby [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]]. [327] => [328] => == Sport == [329] => * [[Fotbal]]ovým klubem je albánský vítěz ligy z let [[1933]] a [[2011]]–[[2016]] [[Skënderbeu Korçë]]. V roce [[2012]] získal mistrovský titul pod vedením českého trenéra [[Stanislav Levý|Stanislava Levého]]. V roce [[2015]] se místní fotbalový klub stal prvním, který si zahrál v play-off Poháru UEFA, nicméně prohrál s [[GNK Dinamo Záhřeb|Dinamem Záhřeb]]. [330] => [331] => == Známé osobnosti == [332] => Z města jsou původem tyto známé osobnosti: [333] => * [[Ilias Bey Mirahor]], turecký voják [334] => * [[Viktor Gjika]], filmový režisér [335] => * [[Naum Veqihaxhi]],{{Citace monografie [336] => | příjmení = Vickers [337] => | jméno = Miranda [338] => | titul = The Albanians: A modern history [339] => | vydavatel = I. B. Tauris [340] => | rok = 2001 [341] => | počet stran = 652 [342] => | strany = 27 [343] => | jazyk = en [344] => }} albánský právník a učenec [345] => * [[Petro Nini Luarasi]], první albánská učitelka [346] => * [[Fan Stilian Noli|Fan Noli]], albánský premiér [347] => * [[Ylber Merdani]], básník a spisovatel [348] => * [[Sherif Merdani]], umělec a diplomat [349] => * [[Jim Belushi]], americko-albánský herec [350] => * [[Andromaqi Gjergji]], etnolog [351] => * [[Koči Dzodze]],{{Citace monografie [352] => | příjmení = Bartl [353] => | jméno = Peter [354] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [355] => | vydavatel = Clio [356] => | místo = Bělehrad [357] => | rok = 2001 [358] => | počet stran = 324 [359] => | strany = 287 [360] => | jazyk = sr [361] => }} albánský komunista [362] => [363] => == Reference == [364] => {{Překlad|en|Korçë|880700771|de|Korçë|180761234|sq|Korçë|1897872}} [365] => [366] => [367] => == Externí odkazy == [368] => * {{Commonscat}} [369] => [370] => {{Kraj Korçë}} [371] => {{Města v Albánii}} [372] => {{Albánie}} [373] => {{Autoritní data}} [374] => [375] => {{Portály|Albánie|Balkán}} [376] => [[Kategorie:Korçë| ]] [377] => [[Kategorie:Korçë (kraj)]] [378] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [] => )
good wiki

Korçë

Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça, do slovanských jazyků přepisováno například jako Korča) je nejvýznamnější město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii, 181 km od Tirany, v širokém horském údolí mezi dvěma hřebeny. V roce 2011 mělo město obyvatel.

More about us

About

Toto město je známé svými krásnými ulicemi, historickými budovami a přátelskými obyvateli. Korçë se může pochlubit živou atmosférou, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Historie Korçë sahá až do antických dob, kdy bylo důležitým obchodním centrem. Město se postupně vyvíjelo a stalo se centrem vzdělání a kultury. Místní architektura, včetně kostelů, mešit a historických náměstí, svědčí o bohatství jeho minulosti a jsou příkladem spolupráce různých kultur, které zde po staletí žily. Dnes je Korçë oblíbenou destinací pro turisty, kteří hledají autentické zážitky. Město je známé svými trhy, kde si návštěvníci mohou zakoupit regionální speciality, jako jsou sýry, olivy a tradiční suvenýry. Každoroční festivaly a kulturní akce přitahují obyvatele i návštěvníky, kteří sdílejí radost z místní kultury. Příroda v okolí Korçë je fascinující a vybízí k objevování. Nedaleké pohoří, jezera a lesy poskytují skvělé možnosti pro turistiku a outdoorové aktivity, což přispívá k zdravému životnímu stylu místních obyvatel. Korçë je městem, které se vyznačuje optimismem a kreativním duchem. Je to místo, kde tradice a modernost harmonicky koexistují, a které má potenciál nadchnout každého, kdo zde stráví čas.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'řečtina','albánština','19. století','15. století','Tirana','Arumuni','Spojené státy americké','Fan Stilian Noli','Rakousko-Uhersko','hnědé uhlí','1916','Albánská strana práce'

1916

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Arumuni

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Tirana