Array ( [0] => 15486836 [id] => 15486836 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korea [uri] => Korea [3] => 7th century painting of Koreans.png [img] => 7th century painting of Koreans.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Korea, nacházející se na východě Asie, je fascinující region se bohatou historií, kulturním dědictvím a dynamickým vývojem. Země má dvě části – Jižní Koreu a Severní Koreu, které se liší jak politicky, tak ekonomicky, avšak obě nabízejí unikátní pohled na korejskou kulturu a tradice. Jižní Korea je známá svým rychlým hospodářským růstem a technologickým pokrokem, který ji řadí mezi světové lídry v oblastech inovací a digitální ekonomiky. Kultura K-popu, korejského jídla, módy a filmového průmyslu si získává oblibu po celém světě a přispívá k pozitivnímu obrazu země jako místa vitality a kreativity. Severní Korea, ačkoli čelí mnoha výzvám, je také domovem fascinující kultury a tradic, které sahají tisíce let zpět. I v kontextu obtížných podmínek se zde nacházejí snahy o rozvoj a zlepšení životních podmínek obyvatel, což ukazuje na odolnost a houževnatost lidí. Obě Koreje mají bohaté kulturní dědictví a tradice, které se odrážejí v umění, literatuře a festivalových oslavách. Korejská pohostinnost je legendární a přispívá k teplé atmosféře, kterou zde návštěvníci zažívají. Korejci mají silný smysl pro identitu a komunitu, což se projevuje v jejich úsilí o povznesení národa k lepším zítřkům. I když existují rozdíly mezi severem a jihem, obě části mají potenciál pro vzájemné porozumění a spolupráci. Celkově lze říci, že Korea je dynamickým a rozmanitým regionem, který čelí výzvám s optimismem a představuje fascinující příklad toho, jak kultura, tradice a pokrok mohou koexistovat. [oai_cs_optimisticky] => Korea, nacházející se na východě Asie, je fascinující region se bohatou historií, kulturním dědictvím a dynamickým vývojem. Země má dvě části – Jižní Koreu a Severní Koreu, které se liší jak politicky, tak ekonomicky, avšak obě nabízejí unikátní pohled na korejskou kulturu a tradice. Jižní Korea je známá svým rychlým hospodářským růstem a technologickým pokrokem, který ji řadí mezi světové lídry v oblastech inovací a digitální ekonomiky. Kultura K-popu, korejského jídla, módy a filmového průmyslu si získává oblibu po celém světě a přispívá k pozitivnímu obrazu země jako místa vitality a kreativity. Severní Korea, ačkoli čelí mnoha výzvám, je také domovem fascinující kultury a tradic, které sahají tisíce let zpět. I v kontextu obtížných podmínek se zde nacházejí snahy o rozvoj a zlepšení životních podmínek obyvatel, což ukazuje na odolnost a houževnatost lidí. Obě Koreje mají bohaté kulturní dědictví a tradice, které se odrážejí v umění, literatuře a festivalových oslavách. Korejská pohostinnost je legendární a přispívá k teplé atmosféře, kterou zde návštěvníci zažívají. Korejci mají silný smysl pro identitu a komunitu, což se projevuje v jejich úsilí o povznesení národa k lepším zítřkům. I když existují rozdíly mezi severem a jihem, obě části mají potenciál pro vzájemné porozumění a spolupráci. Celkově lze říci, že Korea je dynamickým a rozmanitým regionem, který čelí výzvám s optimismem a představuje fascinující příklad toho, jak kultura, tradice a pokrok mohou koexistovat. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Korejský poloostrov]]}} [1] => [[Soubor:Korea (orthographic projection).svg|vpravo|náhled|Poloha Koreje na mapě]] [2] => '''Korea''', [[Korejština|korejsky]] na severu '''Čosŏn''' (조선), na jihu '''Hanguk''' (한국), je historické území, obývané téměř výhradně etnickými [[Korejci]], ve východní [[Asie|Asii]] na [[Korejský poloostrov|Korejském poloostrově]] a přilehlé pevnině, na severu ohraničené řekami [[Amnok]] (čínsky Ja-lu) a [[Tchu-men|Tuman]] (Tchu-men). Dříve politicky jednotné území se po osvobození z [[Japonsko|japonské]] okupace v roce [[1945]] rozdělilo na dva státy – [[Komunismus|komunistický]] na severu a [[Kapitalismus|kapitalistický]] na jihu – s hranicí na úrovni 38. rovnoběžky. Po [[korejská válka|korejské válce]] v letech [[1950]] až [[1953]] byla hranice mezi státy poněkud upravena. [[Příměří]], které od [[27. červenec|27. července]] [[1953]] mezi jednotlivými korejskými státy – [[Severní Korea|Korejskou lidově demokratickou republikou]] s hlavním městem [[Pchjongjang]]em a [[Jižní Korea|Korejskou republikou]] s hlavním městem [[Soul]]em – panuje, dodnes nebylo nahrazeno [[Mírová smlouva|mírovou smlouvou]] a středem Korejského poloostrova se táhne [[demilitarizované pásmo]] s nejpřísněji střeženou hranicí na světě. Jestliže zhruba do 70. let 20. století byla hospodářská vyspělost obou částí Koreje srovnatelná, Jižní Korea v 80. a 90. letech prošla demokratizací a prodělala rozmach, který ji vynesl mezi nejrozvinutější země světa, zatímco centrálně řízené hospodářství Severní Koreje se přes hlásanou politiku soběstačnosti potýká s vážnými problémy a země je závislá na masivních dodávkách potravin ze zahraničí. Navzdory proklamovanému odhodlání obou států ke sjednocení jsou výsledky občasných jednání zatím nevalné. Došlo ke vzájemným návštěvám malého počtu lidí z válkou rozdělených rodin, bylo dohodnuto zprovoznění silnice a železnice přes mezikorejskou hranici a na některých sportovních akcích nastupují výpravy obou zemí od roku [[1991]] pod společnou celokorejskou vlajkou. [3] => [[Soubor:Unification flag of Korea.svg|vpravo|náhled|Společná korejská vlajka]] [4] => [5] => == Historie == [6] => {{viz též|Dějiny Koreje}} [7] => [[Soubor:Three Kingdoms of Korea Map.png|náhled|190px|[[Tři království Koreje]]: Kogurjo, Pekče a [[Silla]] na konci 5. stol. n. l.]] [8] => [9] => === Legendární doba === [10] => Podle [[Legenda|legendy]] vznikla Korea tím, že za Hwanungem přišel tygr a medvědice. Chtěli by se stát lidmi. Hwanung jim to dovolil, ale pouze pod podmínkou, že zůstanou 21 dnů o pelyňku a česneku. Tygr to nevydržel, ale medvědice ano, a Hwanung z ní udělal krásnou ženu, která čekala dítě – Tanguna. [11] => [12] => Legenda datuje vznik národa na 3. den 10. měsíce roku [[2333 před n. l.]] Nejvyšším bohem, stvořitelem, byl pro korejský lid [[Hwanin]]. Jeho syn [[Hwanung]] sestoupil z nebes na horu [[Pektusan]]. Vnuk nebeského boha Hwanina [[Tangun]] podle pověsti založil novou říši [[Ko Čoson]]. Vládl zde údajně od roku 2333 př. n. l. do roku [[1222 před n. l.]] Tolik [[Mýtus|mýty]]. [13] => [14] => Korejští králové nikdy neodvozovali svůj původ od Tanguna, jelikož to byla bytost jim nadřazená. (Na rozdíl od [[Japonci|Japonců]], kteří věří, že jejich císař je potomkem bohů.) Přestože [[Severní Korea|KLDR]] Tangunův kult oficiálně neuznává, tvrdí se, že se [[Kim Čong-il]] (syn [[Kim Ir-sen]]a) narodil v roce [[1942]] pod [[Pektusan]]em. Mimořádné schopnosti (v několika týdnech prý uměl chodit) a skutečnosti (v den jeho 60. narozenin napadlo na Pektusanu 60 cm sněhu) se jej však přesto snaží připodobňovat k Tangunovi. [15] => [16] => === Tři království Koreje === [17] => [[Soubor:Gyeongbok-gung palace-05 (xndr).jpg|vpravo|náhled|Palác Gyeongbok]] [18] => [[Soubor:ChousenSyupei.jpg|náhled|Čínští a korejští vojáci útočí na japonskou pevnost při neúspěšné [[Imdžinská válka|japonské invazi do Koreje]] v letech 1592–1598]] [19] => Jih a střed Korejského poloostrova původně obývali lidé [[Období Jajoi|kultury Jajoi]],{{cite news |last=Wade |first=Nicholas |date=May 4, 2011 |title=Finding on Dialects Casts New Light on the Origins of the Japanese People |work=The New York Times |url=https://www.nytimes.com/2011/05/04/science/04language.html |url-access=limited}} kteří od 7. století před n. l. masově migrovali na japonské ostrovy. Lidé kultury Jajoi, mluvící jazyky [[Japonsko-rjúkjúské jazyky|japonické]] jazykové skupiny, byli postupně vytlačováni z Koreje nebo asimilováni předky Korejců, kteří migrovali ze severu z oblasti Mandžuska a Sibiře.{{Cite journal |last=Janhunen |first=Juha |date=2010 |title= Reconstructing the Language Map of Prehistorical Northeast Asia |journal=Studia Orientalia |number=108 |pages=281–304 |quote= there are strong indications that the neighbouring Baekje state (in the southwest) was predominantly Japonic-speaking until it was linguistically Koreanized.}} [20] => [21] => Historicky doložený je Čoson až přibližně ve [[4. století před n. l.]] Toto slovo v překladu znamená „Země jitřní svěžesti“. Slovo Čoson je dodnes jedním z těch, kterým sami Korejci označují svou zemi a můžeme ho najít i v oficiálním názvu KLDR – Čoson mindžudžui inmin konghwagug. [22] => [23] => Ve středověku vznikla tzv. [[Tři království Koreje|Tři království]] – Samguk ([[Kogurjo]], [[Päkče]], [[Silla]]). Kogurjo, založené roku [[37 př. n. l.]], rozprostírající se v severní části [[poloostrov]]a, z nich bylo nejsilnější. V Kogurju vládla vojenská aristokracie, která se podílela na sepsání jednoduchých, ale přesných zákonů. Roku [[427]] n. l. bylo přemístěno hlavní město do nížiny kolem dnešního [[Pchjongjang]]u. Po anexi říší Silla v jižní části poloostrova bylo vytvořeno na severu království [[Parhä]], pokračovatel Kogurja. V období úpadku Silly se vzbouřili rolníci a založili státy Pozdní Päkče a Kogurjo, které společně vytvořily jeden silný celek [[Korjo]]. Od slova Korjo je odvozeno dnešní označení země ve většině jazyků (včetně [[angličtina|angličtiny]] a [[čeština|češtiny]]), Korea. V Korju byl dán systém rodově dědičných postavení, který v podstatě přetrvává, jen přizpůsobený dnešní společnosti. Musela být vybudována silná armáda, která odrážela útoky ze severu (zvláště [[Kitanové|Kitany]] a [[Mongolsko|Mongoly]]). Roku [[1392]] založil [[I Song-gje]] (posmrtně nazývaný Tchädžo) novou [[Dynastie Čoson|dynastii I]], která vládla v podstatě až do roku [[1910]]. V letech 1627 a 1636 byla Korea napadena [[Mandžuové|Mandžuy]], což ji donutilo uznat svrchovanost [[Dynastie Čching|čchingské Číny]]. [[19. století]] se v Koreji odehrávalo ve znamení snahy okolních států zmocnit se do té doby značně izolovaného Korejského poloostrova. [24] => [25] => === Novověk === [26] => {{viz též|První čínsko-japonská válka}} [27] => [28] => Poté, co se v roce [[1884]] rolnická armáda [[tonghak]] vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou [[dynastie Čching|dynastii Čching]]. Když se [[Japonsko|Japonci]] dozvěděli o přítomnosti čínských vojsk v Koreji, rozhodli se tam vyslat osm tisíc vojáků pod záminkou ochrany japonských občanů žijících v Koreji. Když bylo povstání potlačeno, Čína Japonsku navrhla, aby obě vojska Koreu opustila. Japonsko to odmítlo a navrhlo Číně, že by mohli společně reformovat korejskou vnitřní správu a tak dosáhnout míru ve východní Asii. Čína to však považovala za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu. [29] => [30] => === Japonská nadvláda === [31] => {{Viz též|Japonská okupace Koreje}} [32] => [[Soubor:Groundbreaking_ceremony_of_Gyeongbu_Line_at_Busan,_1901.jpg|vpravo|náhled|Otevření železnice ze [[Soul]]u do [[Pusan]]u]] [33] => V červenci [[1894]] napadla japonská armáda čínské loďstvo a tak vypukla [[První čínsko-japonská válka]] (23. 7. 1894 – 17. 4. [[1895]]). Japonci měli po celou dobu převahu díky modernějšímu vybavení a lepší disciplíně. Nedalo se očekávat nic jiného než porážka Číny. [34] => [35] => V říjnu roku [[1897]] vyhlásil král [[Kodžong]] založení nezávislého korejského císařství ([[Tähan čeguk]]) a sám se tak povýšil na [[císař]]e. [36] => [37] => V roce [[1902]] uzavřelo Japonsko alianci s [[Spojené království|Velkou Británií]], podle které Japonsko uznalo anglické zájmy v Číně a na oplátku Velká Británie uznala zájmy Japonska v Koreji. Byla to první ze tří smluv, které postupně Japonsko uzavíralo se světovými mocnostmi a připravovalo si tak půdu pro případné ovládnutí Korejského poloostrova. [38] => [39] => Japonsko pozorně sledovalo také vzestup vlivu [[Rusko|Ruska]] ve východní Asii a nemohlo mu uniknout pozvolné rozšiřování ruského [[car]]ství. Japonští vůdci, zatím nepřipraveni čelit Rusům vojensky, se soustředili na své ekonomické zájmy v Koreji a přitom hledali příležitost pro budoucí útok. Vztah mezi Ruskem a Japonskem se postupně vyhrocoval, jelikož Rusko porušilo dohodu o neútočení a spolupráci. Před vypuknutím [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] Korea vyhlásila neutralitu. Po tomto prohlášení byla do Koreje vyslána delegace, která měla za úkol přimět Koreu k podepsání významného dokumentu. V tomto dokumentu sice bylo obsaženo, že Japonsko respektuje nezávislost Koreje, ale zároveň požadoval stálý japonský dohled nad správou v Koreji. Rusko-japonská válka ([[1904]]–[[1905]]) proběhla opět ve znamení japonského vítězství. Zprostředkovatelem při podpisu mírové smlouvy (tzv. [[Portsmouthská smlouva]]) byl prezident USA [[Theodore Roosevelt]]. Smlouva podepsaná roku 1905 mimo jiné obsahovala článek o tom, že vláda ruského carství bere na vědomí japonské politické, vojenské a ekonomické zájmy v Koreji. Souhlas s neomezeným ovládnutím Koreje zajistilo Japonsku v tomtéž roce i USA ([[Taft-Kacurovo memorando|Taftovo-Kacurovo memorandum]]) výměnou za uznání amerických zájmů na [[Filipíny|Filipínských ostrovech]]. [40] => [41] => [[Soubor:Martial law, Korea 1900s.jpg|náhled|vlevo|Poprava tří Korejců za odpor proti vyvlastňování korejské půdy bez náhrady]] [42] => Poté byla podepsána [[Japonsko-korejská protektorátní smlouva]], se kterou korejský lid samozřejmě nesouhlasil. Japonské říši již nic nebránilo v okupaci Koreje. Během několika následujících let japonský vliv v Koreji dále sílil. Další významná místa ve správě Koreje byla obsazena Japonci. Poté, co korejský premiér podepsal [[22. srpen|22. srpna]] [[1910]] [[anexe|anekční]] smlouvu, byl císař [[Sundžong]] donucen vzdát se svého trůnu a postoupit tak zem Japonské říši. [43] => [44] => [[Soubor:Korea map 1939.svg|vpravo|náhled|Korea jako součást japonského císařství v roce 1939]] [45] => V celém státě byla zavedena moderní síť komunikací a dopravy v [[Evropa|evropském]] stylu. Ta usnadnila japonské obchodní styky, sloužila japonskému obchodu a byla jedním z nástrojů pevné kontroly kolonie. [46] => [47] => Japonci odstranili starou hierarchii z doby Čoson a „vylepšili“ korejský daňový systém, aby vyhnali farmáře z najaté půdy a mohli vyvážet rýžové produkty do Japonska (což způsobilo hlad a přineslo sérii kárných opatření včetně zabíjení těch, kteří odmítali platit daně, nucené otroctví při stavbě silnic, v dolech a továrnách, a to nejdříve v Koreji a později i v dalších japonských okupovaných územích). [48] => [49] => Poté, co zemřel bývalý korejský císař [[Kodžong]] (s podezřením, že ho někdo otrávil), uskutečnila se celostátní protijaponská manifestace. Stalo se tak 1. března [[1919]]. Byla inspirována projevem amerického prezidenta [[Woodrow Wilson|Woodrowa Wilsona]], který v něm hlásal podporu práva na sebeurčení národů a vyzýval k ukončení evropské koloniální nadvlády. O korejské nezávislosti se však nezmínil, protože se projaponská frakce v USA snažila o obchodní vpád do Číny přes Korejský poloostrov. Deklarace nezávislosti byla přečtena v Soulu a odhadem dva miliony lidí (japonské záznamy však uvádějí méně než půl milionu) se zúčastnily pokojné demonstrace za získání samostatnosti. Protesty byly však japonskou vládou tvrdě potlačeny. Asi 7000 lidí bylo zatčeno, 550 zabito a 1400 zraněno. Mnoho korejských křesťanů bylo ukřižováno nebo zaživa upáleno v kostelích. [50] => [51] => Pokračující protijaponské protesty, jako celostátní povstání studentů v listopadu [[1929]], vedly k zesílení vojenské vlády v roce [[1931]]. Po propuknutí [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] v roce [[1937]] a [[druhá světová válka|2. světové války]] se Japonci pokusili zničit korejský národ. Povinným se stalo uctívání [[šintoismus|šintoistických]] svatyň. Školní osnovy se radikálně změnily a zrušilo se vyučování v korejštině. Samotná korejská kultura se stala ilegální. V novinách bylo zakázáno publikovat v korejštině, bylo zakázáno studovat korejskou historii na univerzitě, korejské texty byly ničeny, páleny nebo postaveny mimo zákon. [52] => Někteří Korejci utekli do [[Mandžusko|Mandžuska]] nebo východního Ruska. Korejci v Mandžusku vytvořili skupiny hnutí odporu známé jako Armády nezávislosti, které cestovaly přes korejsko-čínskou hranici a vedly partyzánskou válku proti japonským silám. Několik set tisíc Korejců bylo posláno na nucené práce do Japonska a do japonských kolonií a množství korejských žen bylo donuceno k [[Japonské válečné zločiny#Comfort women|sexuálnímu otroctví]] pro japonské vojáky. [53] => [54] => Po svržení bomb na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] bylo jasné, že válka v [[Tichomoří]] je u konce. Japonsko se vzdalo spojeneckým vojskům [[15. srpen|15. srpna]] [[1945]] po 35 letech nadvlády nad Koreou. [[Rudá armáda]] obsadila [[Mandžusko]] a blížila se ke Koreji. Nic by nezabránilo [[Sovětský svaz|sovětské]] okupaci celého poloostrova, protože americké jednotky se nedokázaly přesunout dostatečně rychle. [[Plukovník]] [[Dean Rusk]] proto navrhl rozdělení Koreje podél 38. rovnoběžky, aby určil sféry vlivu, a zbývalo jim jen doufat, že [[Sovětský svaz|SSSR]] na návrh přistoupí. Tak se také stalo a [[Američané]] vstoupili do Koreje teprve [[8. září]] 1945. [55] => [56] => === Druhá polovina 20. století === [57] => {{podrobně|Korejská válka}} [58] => [[Soubor:KoreanWar recover Seoul.jpg|vpravo|náhled|Pouliční boje v Soulu roku 1950]] [59] => Ani v té době [[Sovětský svaz|SSSR]] ani [[Spojené státy americké|USA]] ještě nepředpokládaly vznik dvou oddělených států; shodly se jen na tom, že by se Korea měla „v patřičnou dobu“ stát svobodnou. [60] => [61] => Na jihu se k moci dostal [[Li Syn-man]]. V únoru [[1946]] se [[Kim Ir-sen]] stal předsedou Prozatímního lidového výboru Severní Koreje. V září následujícího roku USA předaly korejskou otázku na půdu [[Organizace spojených národů|OSN]] a byla vytvořena [[Prozatímní Komise OSN pro Koreu]], která měla dohlížet na průběh nezávislých a svobodných voleb. Pchjongjang však zpochybnil důvěryhodnost takovéto organizace pro zajištění voleb a proto odmítl jejich konání na severu. Na jihu volby proběhly v květnu [[1948]] a [[15. srpen|15. srpna]] bylo vyhlášena [[Jižní Korea|Korejská republika]] (KR) v čele s [[prezident]]em Li Syn-manem. Jeho vláda úspěšně potlačila prokomunistické [[povstání na Čedžu]] a povstání v Sunčchonu a Josu. V reakci na dění na jihu země se 25. srpna konaly volby na severu a [[9. září]] byla vyhlášena [[Severní Korea|Korejská lidově demokratická republika]] (KLDR) v čele s premiérem [[Kim Ir-sen]]em. [62] => [63] => V červnu [[1950]] překročila severokorejská armáda 38. rovnoběžku s cílem sjednotit zemi. Tento akt agrese byl odsouzen [[Organizace spojených národů|OSN]], která vyslala mezinárodní misi na pomoc Jižní Koreji. Po třech letech války se frontová linie vrátila téměř přesně tam, kde začala, na 38. rovnoběžku. Válku nepřežilo 2,5 milionů Korejců, 900 000 čínských „dobrovolníků“ a 33 000 Američanů. V roce [[1953]] bylo podepsáno příměří, nikoliv mír. Dodnes KLDR neuznává existenci jižního souseda a považuje se za jediný legitimní stát rozprostírající se na celém Korejském poloostrově. V Korejské republice je situace obdobná. [64] => [65] => == Náboženství == [66] => Náboženství v Koreji zahrnuje více rozdílných tradic. Korejská náboženská tradice je ovlivněna tradičním [[Buddhismus|buddhismem]], korejským šamanismem (anglicky ''Muism'') s původem v korejském [[Konfucianismus|konfucianismu]] a rychle rostoucím [[křesťanství]]m{{Citace periodika | titul=한국 가톨릭 태두 정진석 추기경 :: 네이버 뉴스 [Korejský katolický kardinál Jeong Jin-seok] | periodikum = News Naver | datum vydání = 2007-07-25 | datum přístupu = 2012-02-10 | url=http://news.naver.com/main/read.nhn?mode=LSD&mid=sec&sid1=102&oid=262&aid=0000000521 | jazyk = korejsky}}. [67] => [68] => {{bar box [69] => |title=Náboženství v Koreji (2005)Vypočítáno poměrně (dvě třetiny Korejců žijí v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], jedna třetina v [[Severní Korea|Severní Koreji]]). [70] => |left1=vyznání [71] => |right1=zastoupení [72] => |float=right [73] => |width=350px [74] => |bars= [75] => {{bar percent|[[bez vyznání]]|SlateGray|52.4}} [76] => {{bar percent|[[buddhismus]]|Orange|16.7}} [77] => {{bar percent|[[protestantismus]]|DodgerBlue|12.3}} [78] => {{bar percent|[[katolictví]]|DarkOrchid|7.3}} [79] => {{bar percent|[[korejský šamanismus]]|LimeGreen|5.3}} [80] => {{bar percent|[[čeondoismus]]|MediumVioletRed|4.4}} [81] => {{bar percent|ostatní|DarkKhaki|1}} [82] => {{bar percent|[[křesťanství]] v KLDR|Turquoise|0.6}} [83] => }} [84] => [85] => {{bar box [86] => |title=Náboženství v Jižní Koreji [87] => |left1=vyznání [88] => |right1=zastoupení [89] => |float=right [90] => |width=350px [91] => |bars= [92] => {{bar percent|[[bez vyznání]]|SlateGray|46.5}} [93] => {{bar percent|[[buddhismus]]|Orange|22.8}} [94] => {{bar percent|[[protestantismus]]|DodgerBlue|18.3}} [95] => {{bar percent|[[katolictví]]|DarkOrchid|10.9}} [96] => {{bar percent|ostatní|DarkKhaki|1.7}} [97] => }} [98] => [99] => {{bar box [100] => |title=Náboženství v Severní Koreji{{Citace elektronického periodika |titul=Religious Intelligence UK Report |url=http://www.religiousintelligence.co.uk/country/?CountryID=37 |datum přístupu=2007-10-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071013201130/http://www.religiousintelligence.co.uk/country/?CountryID=37 |datum archivace=2007-10-13 |nedostupné=ne }} [101] => |left1=vyznání [102] => |right1=zastoupení [103] => |float=right [104] => |width=350px [105] => |bars= [106] => {{bar percent|[[bez vyznání]]|SlateGray|64.3}} [107] => {{bar percent|[[korejský šamanismus]]|LimeGreen|16}} [108] => {{bar percent|[[čeondoismus]]|MediumVioletRed|13.5}} [109] => {{bar percent|[[buddhismus]]|Orange|4.5}} [110] => {{bar percent|[[křesťanství]]|Turquoise|1.69}} [111] => }} [112] => [113] => == Poznámky == [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Literatura === [120] => * DEMICK, Barbara. ''Není co závidět: obyčejné životy v Severní Koreji.'' Z angl. orig. Nothing to envy přeložila Eva Lee. Zlín: Kniha Zlín, 2014. 353 s. Tema, sv. 18. ISBN 978-80-7473-159-4. [121] => * {{Citace monografie [122] => | příjmení = Eckert [123] => | jméno = Carter J. et al [124] => | spoluautoři = [125] => | rok = 2009 [126] => | titul = Dějiny Koreje [127] => | vydavatel = Nakl. Lidové noviny [128] => | místo = Praha [129] => | počet stran = 423 [130] => | edice = Dějiny států [131] => | isbn = 978-80-7106-580-7 [132] => }} [133] => * {{Citace monografie [134] => | příjmení = Glomb [135] => | jméno = Vladimír [136] => | příjmení2 = Löwensteinová [137] => | jméno2 = Miriam [138] => | titul = Korejská náboženství [139] => | vydavatel = Togga [140] => | místo = Praha [141] => | rok vydání = 2014 [142] => | vydání = [143] => | počet stran = 255 [144] => | edice = Dálný východ [145] => | isbn = 978-80-7476-066-2 [146] => }} [147] => * JANOŠ, Jiří. ''Japonsko a Korea: dramatické sousedství.'' Praha: [[Academia]], 2007. 318 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-200-1503-7. [148] => * KOLÁŘOVÁ, Hana. ''Obraz USA a Američanů v severokorejské propagandě.'' Praha, 2019. 106 s. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Jaromír Chlada. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111513 [149] => * LÖWENSTEINOVÁ, Miriam a POPA, Markéta. ''Made in Korea. I.'' V Praze: Nová vlna, 2018. 423 s. ISBN 978-80-85845-85-3. [150] => * LÖWENSTEINOVÁ, Miriam a POPA, Markéta. ''Made in Korea. II.'' V Praze: Nová vlna, 2019. 447 s. ISBN 978-80-85845-94-5. [151] => [152] => === Související články === [153] => * [[Jižní Korea]] [154] => * [[Hwarangdo]] [155] => * [[Buddhismus v Koreji|Korejský buddhismus]] [156] => * [[Severní Korea]] [157] => * [[Son|Son – korejský zen]] [158] => [159] => === Externí odkazy === [160] => * {{Wikislovník|heslo=Korea}} [161] => * {{Commonscat|Korea}} [162] => [163] => {{Autoritní data}} [164] => {{Portály|Korea}} [165] => [166] => [[Kategorie:Korea| ]] [167] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [168] => [[Kategorie:Východní Asie]] [169] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [170] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1948]] [] => )
good wiki

Korea

Poloha Koreje na mapě Korea, korejsky na severu Čosŏn (조선), na jihu Hanguk (한국), je historické území, obývané téměř výhradně etnickými Korejci, ve východní Asii na Korejském poloostrově a přilehlé pevnině, na severu ohraničené řekami Amnok (čínsky Ja-lu) a Tuman (Tchu-men). Dříve politicky jednotné území se po osvobození z japonské okupace v roce 1945 rozdělilo na dva státy - komunistický na severu a kapitalistický na jihu - s hranicí na úrovni 38.

More about us

About

Země má dvě části – Jižní Koreu a Severní Koreu, které se liší jak politicky, tak ekonomicky, avšak obě nabízejí unikátní pohled na korejskou kulturu a tradice. Jižní Korea je známá svým rychlým hospodářským růstem a technologickým pokrokem, který ji řadí mezi světové lídry v oblastech inovací a digitální ekonomiky. Kultura K-popu, korejského jídla, módy a filmového průmyslu si získává oblibu po celém světě a přispívá k pozitivnímu obrazu země jako místa vitality a kreativity. Severní Korea, ačkoli čelí mnoha výzvám, je také domovem fascinující kultury a tradic, které sahají tisíce let zpět. I v kontextu obtížných podmínek se zde nacházejí snahy o rozvoj a zlepšení životních podmínek obyvatel, což ukazuje na odolnost a houževnatost lidí. Obě Koreje mají bohaté kulturní dědictví a tradice, které se odrážejí v umění, literatuře a festivalových oslavách. Korejská pohostinnost je legendární a přispívá k teplé atmosféře, kterou zde návštěvníci zažívají. Korejci mají silný smysl pro identitu a komunitu, což se projevuje v jejich úsilí o povznesení národa k lepším zítřkům. I když existují rozdíly mezi severem a jihem, obě části mají potenciál pro vzájemné porozumění a spolupráci. Celkově lze říci, že Korea je dynamickým a rozmanitým regionem, který čelí výzvám s optimismem a představuje fascinující příklad toho, jak kultura, tradice a pokrok mohou koexistovat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severní Korea','Jižní Korea','1953','Sovětský svaz','bez vyznání','buddhismus','Kim Ir-sen','křesťanství','Organizace spojených národů','1945','čeondoismus','1910'