Array ( [0] => 14731402 [id] => 14731402 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krajinomalba [uri] => Krajinomalba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Altdorfer, Albrecht - Donaulandschaft mit Schloß Wörth.jpg|náhled|Albrecht Altdorfer – Dunajská krajina se zámkem Wörth (1520-25)]] [1] => '''Krajinomalba''' je druh malířství, v němž je na obraze zachycena primárně [[krajina]]. Tvorbou takových obrazů se zabývá [[malíř]] specialista, tzv. '''krajinář'''. Jako autonomní umělecké odvětví, v němž je námětem obrazu samotná krajina, se krajinomalba zrodila v 16. století v Holandsku. Hlavním důvodem byl silný vliv [[kalvinismus|kalvínské]] reformace v této zemi. Kalvinismus totiž striktně zapověděl tvořit [[náboženství|náboženské]] obrazy, což však vždy bylo hlavním úkolem [[výtvarné umění|výtvarného umění]] - malíři se zde tedy museli začít specializovat na témata, proti nimž nemohlo být z náboženských důvodů námitek. Kromě [[portrét]]ů to byly různé výjevy z běžného života, [[zátiší]] a právě krajiny. [2] => [3] => V mimoevropském umění se krajinářství pěstovalo především v [[čínské umění|čínském]] a [[Japonské umění|japonském umění]], které má hlubokou a nesmírně významnou tradici malby krajiny. [4] => [5] => == Vznik, vývoj a představitelé západní krajinomalby == [6] => [7] => === Zobrazení krajiny v pravěku a starověku === [8] => Malba krajiny nebyla dlouhou dobu předmětem jakéhokoli zájmu tvůrců. V [[pravěk]]ém umění a také dodnes v dílech domorodých výtvarníků nehraje zobrazení krajiny žádnou významnější roli. Veškerá pozornost se soustředila na zobrazení člověka, případně zvířete. Až později, ve [[starověk]]ém umění, je na malbách a [[reliéf (sochařství)|reliéfech]] zobrazována také krajina, do níž je [[výjev]] zasazen. Zpočátku bylo zobrazováno pouze nejnutnější okolí (terén, strom, budova). Proto hovoříme o tzv. ''krajinném rámci''. Později však docházelo k tomu, že byl na pozadí určitého výjevu zobrazen veliký úsek krajiny nebo tato krajina celému vyobrazení dokonce dominuje. To můžeme pozorovat například v některých malbách z [[egypt]]ských pohřebišť nebo v dochovaných [[nástěnná malba|nástěnných malbách]] v [[Herculaneum|Herculaneu]] a v [[Pompeje|Pompejích]]. [9] => [[Soubor:Jacob van Ruisdael - Winter Landscape with Two Windmills.jpg|náhled|Jacob van Ruisdael – Zimní krajina se dvěma větrnými mlýny]] [10] => [11] => === Zobrazení krajiny ve středověku a renesanci === [12] => V raně [[středověk]]ém malířství nebyla krajina na obrazech opět zachycována zpravidla vůbec nebo byl zobrazen pouze nejnutnější krajinný rámec. Byla-li na obraze znázorněna i krajina, pak měla pouze symbolický, ideový význam (např. stromy = ráj, město = věčný Jeruzalém). [13] => [14] => V pozdní [[gotika|gotice]] ovšem začalo docházet k velmi intenzivnímu zájmu o zobrazení krajiny vzhledem k určité proměně dobového vnímání: svět už nadále není nazírán jako divoké, životu nepřátelské místo či jako pouhá přestupní stanice před cestou na Boží věčnost, ale i jako místo se svými specifickými půvaby. Tak je to například už na dílech tzv. [[bratři z Limburka|bratří z Limburka]] (''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]''), později v díle [[Rogier van der Weyden|Rogiera van der Weyden]] [[Jan van Eyck|nebo Jana van Eyck]]. [15] => [16] => O vyslovené krajinomalbě lze ovšem hovořit spíše až s rozvojem perspektivy a kompozice v [[Renesance|renesančním umění]], například v dílech [[Pieter Brueghel starší|Pietera Brueghela staršího]], [[Hendrick Avercamp|Hendricka Avercampa]], [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]] nebo v akvarelech [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera.]] U těchto malířů jde ovšem stále ještě o zobrazení morality, [[přísloví]] či [[žánr]]u na pozadí krajiny, případně o pouhé studie pro osobní potřebu. Nejstarší ''topograficky'' přesně identifikovatelnou krajinu představuje obraz ''Zázračný rybolov'' od [[Konrad Witz|Konrada Witze]] z roku 1444, na němž je v pozadí zobrazena krajina na břehu Ženevského jezera. Ústředním prvkem obrazu se krajina stává v deskových obrazech [[Albrecht Altdorfer|Albrechta Altdorfera]] a malířů tzv. [[Dunajská škola|Dunajské školy]] zhruba v první třetině 16. století, v Itálii pak v některých obrazech Benátčana [[Giorgione]]ho (''Bouře'', 1515). [17] => [[Soubor:Goyen 1628 krajobrazzpostaciami 5vy.jpg|náhled|[[Jan van Goyen]] – ''Krajina s dunami'' – 1628]] [18] => [19] => === Krajinomalba v 17. století === [20] => Krajinomalba jako žánr se objevuje až počátkem sedmnáctého století, tedy v období [[baroko|barokního]] umění. Za jednoho ze zakladatelů krajinomalby je počítán [[Esaias van de Velde]], dalšími známými holandskými krajináři jsou [[Jan van Goyen]], [[Salomon van Ruysdael]], [[Hercules Seghers]], [[Jacob van Ruisdael]] a [[Meindert Hobbema]]. Tito malíři usilovali o velkou [[Realismus (výtvarné umění)|realističnost]] krajiny. Chtěli ji malovat takovou, jaká skutečně byla, zároveň ale s nádechem důvěrnosti a intimního poklidu. [21] => [22] => Naproti tomu francouzští barokní klasicisté malují idealizovanou krajinu antikizující pastorální idyly. K nejvýznamnějším patří malíři [[Nicolas Poussin]] (maluje ''heroické krajiny'' s mytologickými nebo biblickými výjevy, např. ''Krajina s Orfeem a Eurydikou'' nebo slavný obraz ''Et in Arcadia Ego'') a [[Claude Lorrain]] (''ideální krajiny'', harmonické a racionálně komponované). [23] => [24] => === Krajinomalba v 18. a 19. století === [25] => [[Soubor:Constable, Lock and Mill.jpg|náhled|John Constable, Mlýnský náhon]] [26] => Na sklonku 18. století se umělci vrací k realistickému zobrazení krajiny. Výrazným způsobem k tomu přispěl [[John Constable]], jehož bezprostřední studie např. mraků a vln a věrné zachycení obrazového dojmu z neustálých proměn přírody výrazně ovlivnilo budoucí generace. Malbou městské krajiny ([[Benátky|Benátek]]) se v osmnáctém století zabýval a proslavil [[Giovanni Antonio Canal]], zvaný ''Canaletto''. [27] => [28] => S rozvojem romantismu připadl krajině pod vlivem [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseauových]] myšlenek nový, často až transcendentální význam, umělci prožívají přírodu jako duchovně náboženský zážitek. Příroda je viděna jako zdroj silného emocionálního působení na člověka a jeho senzibilitu, jako u v [[Německo|Německu]] (a [[Čechy|Čechách]]) působícího [[Caspar David Friedrich|Caspara Davida Friedricha]]; ve [[Spojené království|Velké Británii]] maluje [[William Turner]] dramatické výjevy atmosférických živlů v krajině, jak se odehrávají před jeho vnitřním zrakem. [29] => [[Soubor:Camille Pissarro, The Garden of the Tuileries on a Spring Morning, 1899.jpg|náhled|Camille Pissarro Zahrada v Tuilleriích v jarním jitru, 1899]] [30] => V realistickém krajinářství devatenáctého století je zájem o bezprostřední smyslové postižení krajiny vyjádřen tím, že malíři začínají malovat bezprostředně v krajině neboli v [[plenér]]u, tak jako umělci tzv. [[Barbizonská škola|Barbizonské školy]] nebo jim blízký Francouz [[Camille Corot]], který jejich realistické vidění krajiny někdy obohacuje o alegoricko-mystické postavy a výjevy. Barbizonskou školou byli inspirováni francouzští [[impresionismus|impresionisté]], z nichž zde připomeňme zejména [[Claude Monet|Clauda Moneta]] nebo [[Camille Pissarro|Camille Pissarra.]] Po svém dále rozvíjeli krajinářský odkaz impresionismu umělci jako [[Paul Cézanne]], [[Vincent van Gogh]] nebo [[Georges Seurat]]. [31] => [32] => === Krajinomalba 20. století === [33] => Počátek 20. století proměňuje krajinu v symbol např. v pojetí [[Expresionismus|expresionistů]] ze skupiny [[Die Brücke]]. S rozvojem moderního umění se silně rozšiřuje škála možností, jak s tímto tématem pracovat, ať už jsou to barevné studie [[Fauvismus|fauvismu]] nebo detailně propracované výjevy [[Fotorealismus|fotorealismu]]. Krajinou svého druhu jsou i fantaskní kompozice [[Surrealismus|surrealismu]], zájem stoupá rovněž o ztvárnění krajiny industriální a městské. Celkově však lze říci, že během dvacátého století zájem o krajinomalbu spíše opadl, do popředí se dostávají jiné druhy umění, jako např. [[Fotografie krajiny|fotografie]] nebo [[land art]]. [34] => [35] => === Česká krajinomalba === [36] => [[Soubor:Slovenská krajina.JPG|náhled|Antonín Chittussi – Slovenská krajina]] [37] => V českém umění se krajinářství objevuje až v době rudolfinského [[Manýrismus|manýrismu.]] Významnými barokními krajináři byli [[Václav Hollar]] a [[Václav Vavřinec Reiner]], malířem rokokových intimních krajinek [[Norbert Grund]]. [38] => [39] => Jako samostatná disciplína se krajinářství utváří v 19. století, kdy vzniká na pražské Akademii postupně několik škol. Ty byly postupně vedeny významnými krajináři [[Karel Postl|Karlem Postlem]] (1806-36), [[Antonín Mánes|Antonínem Mánesem]] [[Max Haushofer|(1836-44), Maxem Haushoferem]] (1843-66, žáci jako [[Adolf Kosárek]], [[Alois Bubák]] nebo Julius Mařák), nejvýznamnější z nich byla posléze škola vedená právě [[Julius Mařák|Juliem Mařákem]] (1887-99, [[Antonín Slavíček]], [[František Kaván]], [[Jaroslav Panuška]], [[Alois Kalvoda]], [[Václav Březina]] a další). Vlivným romantickým malířem-samoukem byl [[August Bedřich Piepenhagen|A. B. Piepenhagen]], představitelem realistické plenérové krajinomalby [[Antonín Chittussi]], mimořádné krajiny pražské i mimopražské namaloval [[Jakub Schikaneder]]. [40] => [41] => [[Soubor:Jakub Schikaneder Ufer mit Straßenbahn.jpg|náhled|Jakub Schikaneder – Nábřeží s tramvají]] [42] => Po roce 1900 se také výraz české krajimomalby láme do mnoha směrů: k předním představitelům krajinářství realisticko-impresionistického patřili [[Václav Radimský]], malíř Moravského Slovácka [[Joža Uprka|Joža Úprka]] a především [[Antonín Slavíček]] či [[Otakar Nejedlý]], modernější metody vyznávali mj. [[Otakar Kubín|Otakar Kubin]], [[Emil Filla]] nebo [[Bohumil Kubišta]] a rovněž skupina [[Tvrdošíjní|Tvrdošíjných]]: [[Václav Špála]], [[Josef Čapek]] nebo [[Jan Zrzavý]]. Mimo zaběhlé umělecké směry pak působili osobití malíři jako [[Josef Lada]] nebo [[Ferdiš Duša]] a také mnoho umělců regionálních. [43] => [44] => Specifickým pojetím krajiny, zejména městské a předměstské, se vyznačovali umělci [[Skupina 42|Skupiny 42]], zvláště [[Jan Smetana (malíř)|Jan Smetana]], [[František Hudeček]], [[Kamil Lhoták]] nebo [[František Gross]]. Zvláštní krajiny imaginativní a fantaskní najdeme v dílech surrealistů jako [[Jindřich Štyrský]], [[Toyen]] nebo v počátcích tvorby [[Bohdan Lacina|Bohdana Laciny]]. Nezapomenutelným krajinářem lyrickým byl [[Ota Janeček]]. [45] => [46] => Umění krajinomalby prostřednictvím grafických technik rozvíjeli [[Cyril Bouda]], [[Ladislav Čepelák]], [[Karel Svolinský]], [[Vladimír Silovský]] nebo [[Karel Štika]]. [47] => [48] => Ke krajinářům poslední generace dvacátého století patří mj. [[František Hodonský]], [[Jiří Sozanský]] nebo [[Jaroslav Valečka]].{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Česká krajinomalba|url = http://www.vystavamavlast.cz/index.php/ceska-krajinomalba|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 11.11.2015|url archivu = https://web.archive.org/web/20151008074227/http://www.vystavamavlast.cz/index.php/ceska-krajinomalba|datum archivace = 2015-10-08|nedostupné = ano}} [49] => [50] => == Galerie == [51] => {| class="wikitable" [52] => |- [53] => |[[Soubor:Caspar David Friedrich - Der einsame Baum - Google Art Project.jpg|náhled|Caspar David Friedrich – Osamělý strom]] [54] => |[[Soubor:Antonín Mánes - Horská krajina.JPG|náhled|Antonín Mánes – Horská krajina]] [55] => |[[Soubor:Antonin Slavicek - cervnovy den (1898).jpg|náhled|Antonín Slavíček – Červnový den (1898)]] [56] => |[[Soubor:Antonin Hudecek Herbstlandschaft.jpg|náhled|Antonín Hudeček – Podzimní krajina]] [57] => |- [58] => |[[Soubor:Paul Cézanne - Mont Sainte-Victoire and the Viaduct of the Arc River Valley (Metropolitan Museum of Art).jpg|náhled|Paul Cézanne – Hora Sainte-Victoire]] [59] => |[[Soubor:Vincent van Gogh - Knotwilg, 1882 (Van Gogh Museum).jpg|náhled|Vincent van Gogh – Knotwilg (1882)]] [60] => |[[Soubor:Julius Mařák - Návrat z pastvy.jpg|náhled|[[Julius Mařák]] – ''Návrat z pastvy'']] [61] => |[[Soubor:1651 Poussin anagoria.JPG|náhled|Nicolas Poussin – Krajina za bouřky s Pyramem a Thisbé, 1651]] [62] => |} [63] => [64] => == Reference == [65] => [66] => [67] => == Literatura == [68] => * ''Lexikon malířství a grafiky'', Knižní klub 2006 [69] => * E. H. Gombrich: ''Příběh umění'', Odeon 1992 [70] => [71] => == Související články == [72] => * [[Fotografie krajiny]] [73] => * [[Plenér]] [74] => * [[Veduta]] [75] => * [[Land art]] [76] => [77] => == Externí odkazy == [78] => * {{Commonscat}} [79] => [80] => {{Autoritní data}} [81] => {{Portály|Umění}} [82] => [83] => [[Kategorie:Výtvarné umění]] [84] => [[Kategorie:Malířské žánry]] [85] => [[Kategorie:Krajina]] [] => )
good wiki

Krajinomalba

Albrecht Altdorfer - Dunajská krajina se zámkem Wörth (1520-25) Krajinomalba je druh malířství, v němž je na obraze zachycena primárně krajina. Tvorbou takových obrazů se zabývá malíř specialista, tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fotografie krajiny','Antonín Slavíček','Josef Lada','Hendrick Avercamp','Albrecht Altdorfer','Čechy','Toyen','Pompeje','Jan van Goyen','Manýrismus','pravěk','Barbizonská škola'

Čechy

Manýrismus

Pompeje

Pompeje jsou starověké město v Itálii, které bylo zničeno erupcí sopky Vesuv v roce 79 n.

Pravěk

Pravěk je druhým hlavním dějinným obdobím za nejstarší paleolitickou kulturou, které se obvykle rozlišuje ve tři podobdobí - starší, střední a mladší pravěk.

Toyen