Array ( [0] => 15490775 [id] => 15490775 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krakatoa [uri] => Krakatoa [3] => Sunda strait map v3.png [img] => Sunda strait map v3.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Krakatoa je slavný sopečný ostrov v Indonésii, ležící mezi ostrovy Jáva a Sumatra, který se proslavil svou fascinující geologií a jedinečnými přírodními jevy. Tento ostrov, jehož historie je bohatá na aktivitu, je příkladem síly a krásy přírody. Nejznámější erupce Krakatoa v roce 1883, která byla jednou z nejničivějších v moderní historii, přinesla kromě destrukce také cenné zkušenosti a poznatky pro vědeckou komunitu. Ačkoliv tehdy mnoho lidí trpělo následky, vědci z celého světa se začali více zajímat o vulkanologii a atmosférické jevy, což vedlo k pokroku v těchto oblastech a k lepšímu porozumění přírodním procesům. Sám ostrov Krakatoa se po erupci opět formoval a obnovil, čímž dokazoval odolnost přírody. Nové ekosystémy, které se zde vyvinuly, fascinují biology a ekology. Dnes je Krakatoa částečně zalesněný a bude i nadále předmětem vědeckého zkoumání a obdivu. Krakatoa představuje nejen tragédii pro mnohé, ale i příběh o regeneraci a naději. Jak se příroda znovu rodí, ukazuje nám, jak silné jsou její cykly. Ostrov je dnes také populární turistickou destinací, kde lidé mohou obdivovat krásu vulkanických krajin a zažít jedinečné přírodní úkazy. Tento ostrov, s jeho dynamickými a rozmanitými scenériemi, je symbolem obrovských sil, které formují naši planetu, a připomíná nám důležitost ochrany přírody a terapeutického vlivu, který má na lidskou duši. Krakatoa je tedy místem, kde se historie setkává s nadějí na budoucí harmonii mezi lidmi a přírodou. [oai_cs_optimisticky] => Krakatoa je slavný sopečný ostrov v Indonésii, ležící mezi ostrovy Jáva a Sumatra, který se proslavil svou fascinující geologií a jedinečnými přírodními jevy. Tento ostrov, jehož historie je bohatá na aktivitu, je příkladem síly a krásy přírody. Nejznámější erupce Krakatoa v roce 1883, která byla jednou z nejničivějších v moderní historii, přinesla kromě destrukce také cenné zkušenosti a poznatky pro vědeckou komunitu. Ačkoliv tehdy mnoho lidí trpělo následky, vědci z celého světa se začali více zajímat o vulkanologii a atmosférické jevy, což vedlo k pokroku v těchto oblastech a k lepšímu porozumění přírodním procesům. Sám ostrov Krakatoa se po erupci opět formoval a obnovil, čímž dokazoval odolnost přírody. Nové ekosystémy, které se zde vyvinuly, fascinují biology a ekology. Dnes je Krakatoa částečně zalesněný a bude i nadále předmětem vědeckého zkoumání a obdivu. Krakatoa představuje nejen tragédii pro mnohé, ale i příběh o regeneraci a naději. Jak se příroda znovu rodí, ukazuje nám, jak silné jsou její cykly. Ostrov je dnes také populární turistickou destinací, kde lidé mohou obdivovat krásu vulkanických krajin a zažít jedinečné přírodní úkazy. Tento ostrov, s jeho dynamickými a rozmanitými scenériemi, je symbolem obrovských sil, které formují naši planetu, a připomíná nám důležitost ochrany přírody a terapeutického vlivu, který má na lidskou duši. Krakatoa je tedy místem, kde se historie setkává s nadějí na budoucí harmonii mezi lidmi a přírodou. ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Krakatoa [2] => | obrázek = Anak Krakatau, january 2016.jpg [3] => | velikost obrázku = 300px [4] => | popisek = Dnes již neexistující sopečný kužel Krakatoi ([[2016]]). [5] => | vrchol = (Ostrov Rakata) 813 [6] => | poznámka = Jedna z nejničivějších sopek světa
Nejhlasitější výbuch v historii
[[Tsunami]] [7] => | světadíl = [[Asie]] [8] => | stát = {{Vlajka a název|Indonésie}} [9] => | pohoří = [10] => | loc-map = {{LocMap|Indonésie|relief=1|mark=Fire.svg |marksize=12 |label= Krakatoa |label_size=120 |position=bottom |lat=-6.1075 |long=105.4175 |float=center |caption=}} [11] => | prvovýstup = [12] => | typ = [[stratovulkán]] [13] => | erupce = momentálně činná (červen [[2023]]) [14] => | hornina = [[andezit]], [[dacit]], [[čedič]], [[trachyt]] [15] => | povodí = [16] => }} [17] => [[Soubor:Map indonesia volcanoes.gif|náhled|Indonéské vulkány.|alt=]] [18] => [[Soubor:Subduction Zone Stratovolcano.tif|náhled|Schéma subdukce.|alt=]] [19] => [[Soubor:Krakatoa evolution map-en.gif|náhled|Animace geografického vývoje 1880–2005|alt=]] [20] => [[Soubor:Krakatau 18may92.jpg|náhled|Satelitní snímek souostroví (květen [[1992]]).]] [21] => '''Krakatoa''' ([[Indonéština|indonésky]] ''Krakatau'', dříve též ''Rakata'') je název pro aktivní sopku a vulkanickou [[kaldera|kalderu]] v [[Sundský průliv|Sundském průlivu]], mezi [[Indonésie|indonéskými]] [[ostrov]]y [[Jáva]] a [[Sumatra]]. Vznikla sebezničením stejnojmenného [[ostrov]]a při nechvalně proslulé katastrofální erupci roku [[1883]], kterou doprovázely obří [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] a čtyřicetimetrové [[tsunami]]. Celkem v oblasti zemřelo více než 36 000 lidí. Na stejném místě se vulkanickými pochody časem vynořil nový sopečný ostrov, Anak Krakatoa („Dítě Krakatoy“). Vzniklý kužel (vysoký 338 m) se při erupci [[22. prosinec|22. prosince]] [[2018]] sesunul a způsobené [[tsunami]] zabilo na pobřeží průlivu přes 400 lidí. Celková výška ostrova se snížila na 113 metrů.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ze-sopky-anak-krakatoa-zbyla-jen-tretina-letecke-zabery-odhaluji-rozsah-sesuvu-64048https://www.youtube.com/watch?v=IPdzXh5ZmQo&t=65https://www.jstor.org/stable/2396786?read-now=1&seq=7#page_scan_tab_contentshttp://vulkane-und-natur.de/galleries/indonesien-2019-krakatau/ [22] => [23] => == Popis == [24] => === Tektonika === [25] => V [[Indonésie|Indonésii]] se nachází až 130 aktivních sopek a je tektonicky jednou z nejaktivnějších oblastí světa. Leží na kraji tzv. [[ohnivý kruh|Pacifického ohnivého kruhu]], zlomové linie vícero tektonických desek, obklopující v délce 40 tisíc kilometrů téměř celý [[Tichý oceán]]. V [[Indonésie|Indonésii]] se stýkají čtyři [[tektonická deska|tektonické desky]]: [[Eurasijská deska|eurasijská]], [[pacifická deska|pacifická]], [[australská deska|australská]] a [[filipínská deska|filipínská]]. Sama Krakatoa se nachází zhruba 140 km od [[subdukce]], kde se těžší [[australská deska]] noří pod lehčí [[Sundská deska|sundskou]] (část [[eurasijská deska|eurasijské]]) rychlostí 50–75 mm za rok. Tím zde v [[zemská kůra|zemské kůře]] dochází k obrovskému napětí a to se uvolňuje tektonickou činností v podobě zemětřesení.https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/indonesie-vecna-obet-geograficke-polohy/r~i:article:164133/https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/australian-plate [26] => [27] => Nutno zmínit, že stejné desky vyvolaly na severu [[Sumatra|Sumatry]] jedno z [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|nejsilnějších zemětřesení]] v novodobých dějinách. Došlo k němu [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]] a magnituda byla stanovena na 9,2 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Následné [[tsunami]] zasáhlo pobřeží celého [[Indický oceán|Indického oceánu]] a zabilo 228 000 lidí, z čehož 170 000 v [[Indonésie|Indonésii]].https://www.stoplusjednicka.cz/12-let-od-niciveho-tsunami-v-indonesii [28] => [29] => Subdukující australská deska dále klesá a zhruba ve hloubce 65–130 km dochází k jejímu tavení, čímž se z ní uvolňují plyny a [[vodní pára]]. Vzniklé [[magma]], obohacené těmito [[sopečné plyny|plyny]] poté díky své nižší hustotě stoupá k povrchu, kde tvoří a pohání [[ostrovní oblouk|řetězce sopek]]. V důsledku přítomnosti plynné složky se [[sopečná činnost]] často projevuje explozivními, někdy i velmi mohutnými [[sopečná erupce|erupcemi]].http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1029/2001RG000108 |datum přístupu=2020-05-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190331220134/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1029/2001RG000108 |datum archivace=2019-03-31 |nedostupné=ano }} [30] => [31] => === Topografie === [32] => Anak Krakatoa se rozkládá v [[Sundský průliv|Sundském průlivu]], na půli cesty mezi [[Sumatra|Sumatrou]] a [[Jáva|Jávou]] (36 km jižně od Sumatry, 46 km západně od Jávy). [[Jakarta|Hlavní město]] [[Indonésie]] leží pouhých 160 km východně. Ze správního hlediska náleží provincii [[Lampung]] (Sumatra). Členité souostroví Krakatoy se skládá ze čtyř ostrovů: [33] => [34] => * '''Anak Krakatoa''' – hlavní a jediný ostrov, kde se projevuje [[vulkanismus|sopečná činnost]]. Situovaný je mezi ostatními třemi, na okraji podmořské [[kaldera|kaldery]] z roku [[1883]]. Z vod [[Sundský průliv|Sundského průlivu]] se vynořil roku [[1927]] a od té doby neustále roste. Do prosince [[2018]] jeho nadmořská výška dosahovala 338 m, avšak po [[Tsunami v Sundském průlivu 2018|sesuvu]] se snížila na 113 m. Půdorysně má přibližně kruhový tvar o průměru 2 km a rozloze 3,5 km². [35] => * '''Rakata (Krakatoa)''' – nejjižnější a největší ostrov (17 km²) dosahující nadmořské výšky 813 m. Jedná se o pozůstatek původního ostrova Krakatoa, jehož zbylá severní část se při katastrofálním výbuchu roku [[1883]] zhroutila do vyprázdněného [[magmatický krb|magmatického krbu]]. [36] => * '''Verlaten (Sertung)''' – ostrov o délce 6 km a výměře 12 km². Leží severozápadně, přibližně 2 km od Krakatoy a nejvyšší bod dosahuje výšky 187 m. [37] => * '''Lang (Panjang)''' – nachází se dva kilometry od vulkánu, plocha činí 3 km² a nejvyšší bod je 189 metrů nad mořem.https://books.google.cz/books?id=g9ZogGs_fz8C&pg=PA517&lpg=PA517&dq=sunda+strait+rakata+km2&source=bl&ots=1Ca22xQ_yu&sig=ACfU3U0yYrDZvFor6Q_IB_3lnEKkBvCcfw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjW7euN1c3kAhXGxqQKHT1xDHIQ6AEwCnoECAkQAQ#v=onepage&q=sunda%20strait%20rakata%20km2&f=false [38] => [39] => Zaniklé ostrovy: [40] => * '''Krakatoa''' – původní ostrov o rozměrech 9×5 km a rozloze ~30–40 km². Disponoval třemi [[sopečný kráter|krátery]]: na jihu Rakata (813 m), na severu Perboewatan (122 m) a uprostřed Danan (445 m). Současný ostrov Anak Krakatoa se začal formovat v místech mezi posledními dvěma zmíněnými, kde se patrně nachází přívod [[magma]]tu. [41] => * '''Poolsche Hoed''' ([[nizozemština|nizozemsky]]: Polský Klobouk) – byl drobný ostrůvek spočívající několik set metrů západně od Langu. Vegetací pokrytý kus pevniny si vysloužil svoje pojmenování díky svému špičatému tvaru. Byl zničen v průběhu erupce 1883. [42] => * '''Calmeeyr''' – vznikl prostřednictvím masivního [[sopečný spad|spadu]] [[pemza|pemzy]], na místě 20 metrů hluboké mělčiny, asi 10 kilometrů od sopky. Hladinu moře přesáhl o 6,5 metru a do dvou let po erupci byl zničen [[eroze#Vodní eroze|erozí]] [[mořská vlna|vln]]. [43] => * '''Steers''' – ostrůvek, který se též vytvořil vlivem [[sopečný spad|spadu]] sopečných materiálů. Ačkoliv převyšoval vody [[Sundský průliv|Sundského průlivu]] jen o tři metry, tak měl větší rozlohou než Calmeeyr. Taktéž zmizel po dvou rocích. [44] => [45] => === Fauna a flora === [46] => [[Soubor:Krakatoa vegetation map 1992-fr.svg|náhled|alt=|Přehled vegetace: baringtonie, šeflera, mořenovité, neonauclea+fíkus, neonauclea, přesličník, dysoxylum, mandlovník, fíkus (poddruh), bez vegetace, neznámá vegetace.|vlevo]] [47] => Do roku [[1883]] byla celá skupinka ostrovů pokryta bujnou vegetací. Tu bohužel kompletně zničila zmíněná erupce na konci [[19. století]]. Geologové, kteří se pouhé 3 týdny po katastrofě vydali získat vzorky hornin, nezaznamenali žádné známky rostlin či zvířat. Okolí bylo navíc pokryto mnoho desítek metrů silnou vrstvou popela. [48] => [49] => Život se začal vracet zpět poměrně brzy, pravděpodobně díky transportu semen [[mořský proud|mořskými proudy]] a trusem ptactva. Relativně rychlou kolonizaci způsobily dva faktory: [[Tropický podnebný pás|tropické podnebí]] a fyzikální vlastnosti [[sopečný popel|sopečného popela]]. [[Rostliny]] se na něm mnohem snadněji uchycují než na povrchu ztuhlých lávových proudů. Díky těmto skutečnostem se zde flora mnohem rychleji obnovuje než v oblastech mimo tropický pás. Již pár měsíců po tragédii byl na ostrově nalezen první [[pavouci|pavouk]]. Mezi prvními rostlinami, které zničené souostroví znovu osídlily, byla například [[orchidej]] ''Spathoglottis plicata''. Patnáct let po erupci rostlo na ostrově přes 60 druhů rostlin a žilo zde na 132 druhů ptactva a hmyzu.{{Citace monografie|příjmení = Kolektiv autorů|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký atlas živočichů – jedinečný obraz života na Zemi|vydání = české vydání: 2005|vydavatel = Příroda|místo = |rok = |počet stran = 208|strany = 170|isbn = 80-07-01395-4}} Na počátcích 20. let [[20. století]] pokrývají okolní souostroví již husté tropické lesy a ve stejné době se nahlásilo 300 druhů rostlin plus 600 druhů zvířat. Následkem zvýšené sopečné činnosti roku [[1953]] došlo ke zničení 90 % vegetace na Verlatenu a Langu. [50] => [[Soubor:Mini giant lizard near the ex-camp.jpg|náhled|alt=|Souostroví je domovem [[varan skvrnitý|varana skvrnitého]].]] [51] => V současnosti lze v oblasti nalézt 400 druhů rostlin (Lang: 160x, Rakata: 330x), 54 druhů [[Motýli|motýlů]], 30 druhů [[Ptáci|ptáků]], 17 druhů [[Netopýři|netopýrů]], 9 druhů [[plazi|plazů]] a mnoho druhů [[hmyz]]u. Vrcholové partie Verlatenu pokrývají [[mořenovité]] rostliny, zatímco v těch nižší [[vrcholák|mandlovníky]]. [[Přesličník]]y se vyskytují pouze na severní straně, kdežto druh dysoxylum na jihovýchodní. Diverzita na sousedním Langu je podstatně chudší. Roste zde téměř výhradně [[mandlovník]] a jen na jižním cípu převažují jiné rostliny: [[přesličník]] (západní část cípu) a [[fíkus]] (východní část cípu). Největší rozmanitost [[flora|flory]] se však nachází na ostrově Rakata. V okolí samotného vrcholu (813 m) se nejvíce daří [[šeflera|šefleře]]. O něco níže druhu neonauclea (většina rozloha Rakaty) a [[fíkus]]u. Ten dominuje i většině pobřeží, kromě severozápadní části (včetně obřího útesu), kde je hojnější přesličník. [[Baringtonie]] roste v nejnižších partiích, na východním a severozápadním pobřeží. Oproti tomu Anak Krakatoa je skoro celý bez vegetace. Pouze v nejvzdálenějších místech od aktivního kráteru, to jest ve východní a severní části, se uchytil [[přesličník]]. Celá populace byla zlikvidována během sesuvu a následných [[freatomagmatická erupce|freatomagmatických erupcí]] v prosinci roku [[2018]]. K poškození vegetace došlo i na ostrově Lang.https://is.muni.cz/el/1431/jaro2009/Bi6340/um/7476061/Whittaker_etal1989_Ecol-Monogr.pdfhttps://link.springer.com/article/10.1007/BF00039928 [52] => [53] => === Klima === [54] => Vulkán leží pouze 6° jižně od [[rovník]]u. [[Podnebí]] je zde tropické, tedy teplé a vlhké bez většího teplotního kolísání během roku. Teploty se zde drží nejčastěji mezi 25–32 °C. Místo čtyř ročních období se tu střídají [[období sucha]] a [[období dešťů|dešťů]]. Suché období vrcholí v srpnu, kdy spadne jen 30 milimetrů srážek. V období deště průměrné srážkové úhrny dosahují nejvíce v lednu (až 350 mm). [55] => [56] => {{Podnebí [57] => | místo = [[Krakatoa]] [58] => [59] => | průměrná teplota C leden = 27 [60] => | průměrná teplota C únor = 27 [61] => | průměrná teplota C březen = 27 [62] => | průměrná teplota C duben = 28 [63] => | průměrná teplota C květen = 28 [64] => | průměrná teplota C červen = 28 [65] => | průměrná teplota C červenec = 27 [66] => | průměrná teplota C srpen = 27 [67] => | průměrná teplota C září = 28 [68] => | průměrná teplota C říjen = 28 [69] => | průměrná teplota C listopad = 28 [70] => | průměrná teplota C prosinec = 27 [71] => [72] => | průměrné srážky mm leden = 350 [73] => | průměrné srážky mm únor = 200 [74] => | průměrné srážky mm březen = 200 [75] => | průměrné srážky mm duben = 80 [76] => | průměrné srážky mm květen = 100 [77] => | průměrné srážky mm červen = 50 [78] => | průměrné srážky mm červenec = 40 [79] => | průměrné srážky mm srpen = 30 [80] => | průměrné srážky mm září = 40 [81] => | průměrné srážky mm říjen = 100 [82] => | průměrné srážky mm listopad = 125 [83] => | průměrné srážky mm prosinec = 200 [84] => [85] => | zdroj = http://archive.wikiwix.com/cache/?url=http%3A%2F%2Fkrakmon.vsi.esdm.go.id%2F [86] => }} [87] => [88] => == Historie == [89] => [90] => === Erupce v roce 416 nebo 535 === [91] => Přesný rok první historicky zdokumentované erupce Krakatoy na konci [[starověk]]u je stále předmětem vědeckých debat. Její síla se odhaduje na 400 megatun TNT a musela být nepochybně mohutnější než ta v roce [[1883]], ačkoliv se nedochovaly z dané doby žádné záznamy doprovodných jevů, jejich velikosti či míry destrukce. Výbuch původní sopečný kužel zničil a vytvořila se 7 km široká podmořská [[kaldera]]. Tím patrně došlo i k separaci ostrovů Verlaten a Lang od původního tělesa. Odhaduje se, že výška sopky před erupcí dosahovala asi 2 000 m. [92] => [93] => Dle archeologa Davida Keyse a geologa Kena Wohletza měla erupce mnohem větší intenzitu, než se původně předpokládalo (objem vyvrženého materiálu odhadují na 200 km³). Jejich hypotéza hovoří, že erupce (datují ji do roku [[535]]) oddělila do té doby pevninou spojenou [[Sumatra|Sumatru]] a [[Jáva|Jávu]], [[Sundský průliv|Sundským průlivem]]. Ten má tvořit 50 kilometrů širokou kalderu této erupce. David Keys cituje jávskou kroniku Pararaton: „Ozval se ohlušující hrom, po kterém se země otřásla. Všude černočerná tma, hromy a blesky. Poté udeřil zuřivý vichr spolu s prudkým lijákem. Zatímco smrtící bouře zatemňuje celý svět, došlo k velké záplavě. Když voda ustoupila, bylo patrné, že ostrov [[Jáva]] byl rozdělen na dvě části, čímž se vytvořil ostrov [[Sumatra]].“https://www.liputan6.com/global/read/3857164/membelah-jawa-dan-sumateraini-6-fakta-dahsyatnya-letusan-nenek-moyang-krakatau [94] => [95] => Jestli katastrofa nastala kolem roku [[535]], vysvětlilo by se dvouroční ochlazení klimatu, největší za posledních 2000 let. Popisy v historických zdrojích (mimořádně chladný rok [[536]], nedostatek slunečního svitu), včetně anomálií v letokruzích, mohou odpovídat účinkům vulkanického výbuchu. [[Sopečná zima|Mrak sopečného popela]] a aerosolů síry by dokázal blokovat a odrážet sluneční paprsky, způsobit kruté zimy, zničit úrodu a tím vyvolat hladomor. Existují spekulace, že právě ochlazení mohlo být příčinou [[stěhování národů]], příchodu [[Avaři|Avarů]], rozpadu [[Sámova říše|Sámovy říše]] a zániku kultury Nazca.https://library.lanl.gov/tsunami/ts214.pdf [96] => [97] => Teorie Keyse a Wohletza je v rozporu jak se současnými poznatky o vzniku [[Sundský průliv|Sundského průlivu]], tak i geologickými pozorování sopečného komplexu Krakatoy. Zároveň [[radiokarbonová metoda datování]] určila stáří vybraných vzorků vyvržené onou erupcí do značně širokého časového období, přesněji mezi 6600 př. n. l. a rokem [[1215]]. Ochlazení v [[6. století]] se k této sopce připisuje v souvislosti s klimatickými změnami, doloženými jinde ve světě. Pro dendrochronologa Mika Baillieho z Univerzity v Belfastu není teorie zmíněné dvojice podložena žádnými relevantními důkazy. Dle něho nebyla příčina vulkanická, nýbrž [[impakt mimozemského tělesa|impaktní]]. Erupce takové velikosti zanechávají v [[ledovec|ledovcích]] v [[polární oblast|polárních oblastech]] určité množství [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Tvrdí, že taková anomálie nebyla ve vzorcích [[Grónský ledovec|grónského ledu]], pro roky [[536]]–[[545]], nalezena. [98] => [99] => Později však byla objevena v [[Antarktida|antarktidském]] ledu a původ stanoven pro rok [[542]] (±17 let). Nedávná publikace ukázala, že anomálie skutečně náleží k roku [[535]]. Krakatoa ale není jediným kandidátem, který se považuje za příčinu ochlazení klimatu, uvažuje se i o sopce [[Rabaul]] v [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]]. Otázka, co je skutečným důvodem tehdejšího globálního ochlazení, tak zůstává stále otevřená. [100] => [101] => === Doba před erupcí 1883 === [102] => Nejméně tři nizozemští průzkumníci nahlásili pozorování erupcí kráterů Danan a Perboewatan, ke kterým docházelo od května [[1680]] do února [[1681]]. Od té doby veškerá aktivita ustala a pro dalších 200 let se vulkán považoval za vyhaslý.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.historickarevue.com/clanok/krakatoa_1883 |datum přístupu=2019-09-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190920163550/http://www.historickarevue.com/clanok/krakatoa_1883 |datum archivace=2019-09-20 }} [103] => [104] => V červenci [[1880]] odebral geolog Rogier Verbeek vzorky na několika místech a vyhotovil první oficiální výzkum. Ten byl pro následné posuzování geologického dopadu erupce velmi důležitý.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.guidetokrakatau.com/krakatoa |datum přístupu=2019-09-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190920163554/http://www.guidetokrakatau.com/krakatoa |datum archivace=2019-09-20 |nedostupné=ano }} [105] => [106] => === Výbuch v roce 1883 === [107] => [108] => Na počátku 80. let [[19. století]] byl zdánlivě nečinný ostrov Krakatoa pokryt [[tropický deštný les|bujnou tropickou vegetací]]. S rozměry 9×5 km a nejvyšším bodem přes 800 metrů nad mořem sloužil jako spolehlivý orientační bod pro proplouvající plavidla. [109] => [[Soubor:Plinian_Eruption-numbers.svg|náhled|Schéma erupce plinijského typu:
'''1.''' plyno-popelový mrak
'''2.''' přívod [[magma]]tu
'''3.''' [[sopečný spad]]
'''4.''' vrstvy lávy a popela
'''5.''' podložní nevulkanické [[Vrstva (geologie)|vrstvy]] původních hornin
'''6.''' [[magmatický krb]].|vlevo]] [110] => [[Soubor:Krakatoa Tsunami 1883.jpg|náhled|Postup tsunami Indickým oceánem.]] [111] => [[Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM Groot brok koraal uit zee dat bij Anjer op land is geworpen na de uitbarsting van de Krakatau in 1883. TMnr 60005541.jpg|náhled|Přes sto tun vážící blok korálu, jenž byl vyrván obří vlnou tsunami.]] [112] => [[Soubor:Krakatoa eruption lithograph.jpg|náhled|[[Litografie]] výbuchu sopky.|vlevo]] [113] => [[Soubor:Rhyodacite pumice (late August 1883 eruption of Krakatoa Volcano, Indonesia; collected floating in the ocean).jpg|náhled|Vzorek ryodacitické [[pemza|pemzy]].]] [114] => [115] => Několik let před výbuchem byla v oblasti [[Sundský průliv|Sundského průlivu]] četná [[zemětřesení]]. Dne [[20. květen|20. května]] [[1883]] byla německá loď Elizabeth svědkem první erupce. Severní kráter Perboewatan začal chrlit 6 [[kilometr|km]] vysoký mrak popela a par, který byl viditelný až v Batávii (dnešní [[Jakarta|Jakartě]]), která je vzdálená asi 160 km východně. Koncem května [[vulkanismus|sopečná aktivita]] ustala.https://www.liputan6.com/global/read/3970181/20-5-1883-erupsi-awal-krakatau-jadi-sinyal-untuk-bencana-maha-dahsyat [116] => [117] => Sopka se znovu probudila [[19. červen|19. června]] [[1883]]. Došlo k tomu pravděpodobně v nově vytvořeném kráteru mezi existujícími krátery Perboewatan a Danan, přibližně v místě dnešního Anak Krakatau. S [[11. srpen|11. srpnem]] se aktivita ještě více zintenzivněla, přičemž lodě nadále využívaly Sundskou úžinu. Jednu z nich překvapil [[14. srpen|14. srpna]] mrak popela, v němž po tmě plula 4 hodiny a následně nahlásila značný [[sopečný spad|spad]] [[pemza|pemzy]]. [118] => [119] => Skutečná katastrofa však započala dne [[26. srpen|26. srpna]] ve 13 hodin, kdy se odehrála mohutná [[pliniovská erupce]], slyšitelná až 50 km od sopky. Po hodině se ozvala druhá, ještě silnější a [[erupční sloupec]] vystoupal do výšky 27 km. V tomto okamžiku byla erupce prakticky nepřetržitá a mohutné detonace se ozývaly každých 10 minut. V přilehlém okolí, v okruhu 160 km, zastínil vyvržený popel oblohu a nastala úplná tma. Lodě plující ve vzdálenosti 20 km zaznamenaly silný [[sopečný spad|spad]] popela a kusů horké [[pemza|pemzy]] o průměru až 10 cm. Mezi 18. a 19. hodinou zasáhlo břehy [[Sumatra|Sumatry]] a [[Jáva|Jávy]] malé [[tsunami]]. [120] => [121] => [[27. srpen|27. srpna]] začala finální fáze katastrofální erupce se čtyřmi gigantickými výbuchy v 5:30, 6:44, 10:02 a 10:41. Všechny z nich doprovázely masivní pyroklastické proudy, které při průniku do moře vytvořily vlny tsunami vysoké až 46 metrů (přístav Merak, Jáva). Ráno v 5:30 vyslal mohutný výbuch kráteru Perboewatanu [[tsunami]] směrem k městu [[Bandar Lampung]]. V 6:44 se situace opakovala, tentokrát prostřední kráter Danan vyvolal vlnu, která byla vyslána západním a východním směrem, čímž zpustošila zejména pobřeží [[Jáva|Jávy]]. Do rozžhavených útrob [[magmatický krb|magmatického krbu]], postupně se rozpadajícího [[sopka|vulkánu]], se (dle jedné z teorií) nahrnula mořská voda, jejíž náhlá a hromadná přeměna v páru vedla k enormnímu zvýšení tlaku a tím i ke třetí, nejhlasitější a nejničivější explozi. Ta proběhla v 10:02 a vygenerovala nejhlasitější zvuk v zaznamenaných dějinách. Slyšet byl až v západní [[Austrálie|Austrálii]] (3 110 km daleko) či dokonce poblíž [[Mauricius|Mauricia]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] (4 800 km daleko), kde mylně vzniklo podezření na dělostřeleckou palbu nedaleké lodi. [122] => [123] => Značnou část průlivu taktéž zdevastovaly mohutné [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] ([https://www.youtube.com/watch?v=pCqEUASDA4o Video-rekonstrukce]). Vodní hladinu snadno překonávají díky tenkému polštáři horké páry a při rychlosti několik set km/h dosáhly jižního pobřeží 40 km vzdálené Sumatry během poměrně krátké doby. Žhavé mračno následně proniklo do vnitrozemí a zabilo více než čtyři tisíce lidí.https://www.history.com/this-day-in-history/krakatau-explodes Během bouřlivého chrlení sopečného materiálu z nitra ostrova došlo po vyprázdnění [[Magmatický krb|magmatického krbu]] k jeho zborcení, což vedlo k poslednímu výbuchu (v 10:41) a teda kompletnímu zničení 2/3 ostrova.https://www.livescience.com/28186-krakatoa.html{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://volcano.oregonstate.edu/oldroot/volcanoes/krakatau/krakatau.html |datum přístupu=2019-12-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20191220045655/http://volcano.oregonstate.edu/oldroot/volcanoes/krakatau/krakatau.html |datum archivace=2019-12-20 }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://sci.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Krakatau.html |datum přístupu=2020-09-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201109015609/http://sci.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Krakatau.html |datum archivace=2020-11-09 }} [124] => [125] => Nejméně tři plavidla ustála běsnění sopky a jelikož se nacházela od Krakatoy relativně blízko, výpovědi jejich posádek výrazně pomohly k pochopení průběhu erupce. Jedním z nich byl i [[Nizozemsko|nizozemský]] poštovní a výletní [[parník]] 'Gouverneur Generaal Loudon', plující z Anyeru ([[Jáva]]) do města [[Bandar Lampung|Telukbetungu]] ([[Sumatra]]). Jelikož se držel co nejvýchodněji od Krakatoy poblíž jávského pobřeží, nezasáhl jej žádný pyroklastický proud, nicméně to neplatilo o vlnách tsunami. Jeho kapitán, Johan Lindemann, rozkázal otočit předek lodi čelem k vulkánu. Při této orientaci překonala hřebeny vln lépe. Zároveň kapitán ještě předtím nařídil cestujícím, aby se přemístili do nákladového prostoru. Snížení [[těžiště]] učinilo loď na rozbouřeném moři mnohem stabilnější a tím se minimalizovalo riziko převrhnutí. Další problém pro stabilitu plavidla představovala mocná vrstva neustále padající [[pemza|pemzy]], hromadící se na palubě.https://www.youtube.com/watch?v=y2IxUvF7ip4 [126] => [127] => Následujícího dne sopka utichla a až na malé výjimky do října [[1883]] se už neprobudila. Po výbuchu bylo zjištěno, že celá severní část ostrova byla zničena a zůstalo po ní pouze malé torzo jeho jižní části (ostrov Rakata) a 250 m hluboká [[kaldera]]. [128] => [129] => ==== Následky erupce ==== [130] => [[Soubor:Muller-1839.jpg|náhled|Erupce Krakatoy poskytla nový životní prostor kriticky ohroženému [[Nosorožec jávský|Nosorožci jávskému]].]] [131] => [[Soubor:Global Temperature Anomaly.svg|náhled|Globální průměrná teplota od roku [[1880]]. Změna globální teploty je neznatelná a nebyla větší než 0,1 °C. Zdroj: [[NASA]] [[GISS]].]] [132] => Všechny čtyři zmíněné erupce následovalo až 46 metrů vysoké [[tsunami]], jehož sekundární vlnění bylo později zaznamenáno až v [[Lamanšský průliv|Lamanšském průlivu]]. V důsledku výbuchu a vln zahynulo v postižené oblasti, dle nizozemských úřadů, 36 417 lidí. Celkem 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a dalších 132 vážně poškozeno. Některé z nich nebyly nikdy obnoveny a nechaly se na pospas džungli. Tlaková vlna třetí exploze 7× oběhla [[Země|Zemi]]. Hlasitost slyšitelná ve vzdálenosti 160 km, byla stanovena na 180 dB (teoreticky 276 dBhttps://www.ouest-france.fr/leditiondusoir/data/82930/reader/reader.html#!preferred/1/package/82930/pub/117248/page/16 bezprostředně u sopky, pokud se započítá vzrůst hlasitosti se zmenšující se vzdáleností ke zdroji). Následkem toho zhruba polovina posádek na palubách nedalekých plavidel ohluchla.http://www.clydeships.co.uk/view.php?ref=23545 Souostroví Krakatoy bylo pokryto 30–70 m silnou vrstvou [[pemza|pemzy]] a [[sopečný popel|popela]].https://www.forbes.com/sites/davidbressan/2016/11/13/volcanoes-as-field-laboratory-for-plant-colonization/#ec568ca23246 Síla erupce je klasifikovaná indexem [[Index vulkanické aktivity|VEI 6]]. Celkem bylo vyvrženo 25 km³ tefry (25× víc než [[Mount St. Helens|Svatá Helena]] ([[1980]]) a 2,5× víc než [[Pinatubo]] ([[1991]])), přičemž 21,6 km³ zahrnovalo samotné pyroklastické proudy, po nichž na mořském dně zůstaly uloženiny [[ignimbrit|ignimbritu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum přístupu=2021-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210709181206/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum archivace=2021-07-09 |nedostupné=ano }} Sopečný popel, který se dostal do atmosféry se ve [[stratosféra|stratosféře]] rozptýlil a v následujících několika letech způsoboval rudě zbarvené západy [[slunce]]. Koncentrace kyseliny sírové v ovzduší značně vzrostla a kromě kyselých dešťů zvýšila též albedo Země (odrazivost slunečního záření zpět do vesmíru). Průměrná roční teplota světa se následkem toho údajně snížila asi o 1,2 °C. Uvádí se, že se teploty navrátily k normálu přibližně okolo roku [[1888]].http://www.geo.umass.edu/faculty/bradley/bradley1988.pdf - Bradley, Raymond S. (June 1988). "The explosive volcanic eruption signal in northern hemisphere continental temperature records" Současné rekonstrukce globálních teplot takovouto změnu neobsahují. Energie erupce se odhaduje na 200 megatun, což je 13 000× víc než výbuch [[Little Boy|atomové bomby]] nad [[Hirošima|Hirošimou]]. Erupce Krakatoy je od výbuchu [[Tambora|Tambory]] roku [[1815]] jednou z nejsmrtonosnějších a největších sopečných erupcí. Mrtvá těla byla rok po pohromě objevena dokonce až v Africe, kam je dopravily ostrůvky plovoucí pemzy. [133] => [134] => Kromě negativních důsledků měla katastrofa i pozitivní vliv. Například dříve půda na jihu [[Sumatra|Sumatry]] (provincie [[Lampung]]) špatně plodila, avšak to se změnilo díky [[sopečný spad|spadu]] [[sopečný popel|sopečného popela]], jenž je velice úrodný. I právě díky tomu se vegetace na souostroví Krakatoy vrátila velice brzy. Ačkoliv erupce málem vyhubila kriticky ohroženého [[Nosorožec jávský|nosorožce jávského]], tak paradoxně tomuto druhu poskytla nové, lidmi nerušené území na poloostrově [[Národní park Ujung Kulon|Ujung Kulon]], neboť jej v důsledku pohromy (včetně nemocí a útoků tygrů) opustili. Později se území vyhlásilo národním parkem a v současnosti populace dosahuje zhruba 60 jedinců (v roce 1967 to bylo jen 25 jedinců)https://www.nytimes.com/2006/07/11/science/11rhin.htmlhttp://www.rhinoresourcecenter.com/pdf_files/124/1245662536.pdf [135] => [136] => ==== Příčiny erupce ==== [137] => Dodnes není zcela zodpovězena prudkost erupce. Vědecká komunita zastává čtyři teorie: [138] => * [[mořská voda]] natekla do [[magmatický krb|magmatické komory]], což vedlo k řadě masivních [[freatomagmatická erupce|freatomagmatických erupcí]]. [139] => * průnik vody zapříčinil zchladnutí určitého množství [[magma]]tu (aniž by přišlo do přímého kontaktu s ní). Tím vznikl efekt [[Papinův hrnec|tlakového hrnce]], přičemž veškerá nahromaděná energie se uvolnila v momentu, kdy se překročila kritická mez. [140] => Obě výše uvedené teorie předpokládají, že mořská voda byla primární příčinou extrémně silných erupcí. Poslední dvě s ní již nepočítají: [141] => * částečný sesuv ostrova oslabil stěny [[magmatický krb|magmatické komory]], či ji zcela obnažil. [142] => * z větších hloubek vystoupalo horké [[čedič]]ové [[magma]] a smísilo se s tím lehčím a chladnějším, které již bylo uloženo v komoře pod sopkou. Tím se tam rychle a extrémně zvýšil tlak. Důkazem mají být nalezené vyvřeliny, skládající se z tmavé a světlé [[pemza|pemzy]]. Ty ale tvoří méně než 5 % obsahu [[ignimbrit]]u a někteří odborníci tuto hypotézu zavrhli. [143] => [144] => === Formování Anak Krakatau === [145] => [[Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM Uitbarsting van de Krakatau TMnr 10004017.jpg|náhled|[[Surtseyská erupce|Surtseyský typ erupce]] během formování nového ostrova ([[1928]]).|vlevo]] [146] => [[Soubor:Anak Krakatau-2.JPG|alt=|náhled|Dnes již zaniklý sopečný kužel Anak Krakatoy (říjen [[2013]]).]] [147] => [[Soubor:Krakatoa volcano - Krakatau Vulkan - 43076016060.jpg|náhled|[[Vulkanismus|Sopečná činnost]] v září [[2018]].]] [148] => Rogier Verbeek ve své zprávě o erupci predikoval, že jakákoliv nová aktivita [[sopka|sopky]] bude probíhat mezi bývalými [[sopečný kráter|krátery]] Perboewatan a Danan. Jeho předpověď se naplnila o 44 let později, kdy se během června [[1927]], přesně na odhadovaném místě, začaly objevovat známky [[vulkanismus|vulkanické aktivity]]. Ta v prosinci přerostla v erupce [[surtseyská erupce|surtseyjského typu]]. Po několika dnech dosáhl ostrov 9 metrů nad hladinu moře. Celý proces byl sledován vědci a geology. Vlivem [[eroze|erozních účinků]] vln se rozpadl, protože zpočátku byl vyvrhován pouze [[sopečný popel]] a [[pemza]]. Stejný osud potkal další dva následující ostrovy. V srpnu [[1930]] se u čtvrtého objevily [[lávový proud|lávové proudy]], jež po ztuhnutí lépe odolávaly zvětrávání a od této doby ostrov neustále roste. Dostal název „Anak Krakatau“ („Dítě Krakatoy“). [149] => [150] => Pravidelné [[sopečná erupce|erupce]] zvětšovaly jeho rozlohu a výška rostla rychlostí zhruba 50 cm za měsíc. Nový sopečný kužel dosáhl v roce [[1933]] nadmořské výšky 67 m a po 17 letech 138 m. Po určité době nedokázalo těleso sopky odolávat [[eroze|erozní]] síle vln a časem se rozpadlo. Zbylo jen [[sopečné jezero|kráterové jezero]]. V něm se zformoval nový kužel. Roku [[1960]] dosáhl 30 m, po osmi letech 160 m a roku 1977 již 181 m. Krakatoa je stále velmi aktivní.{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Global Volcanism Program {{!}} Krakatau [152] => | periodikum = volcano.si.edu [153] => | url = https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=262000 [154] => | jazyk = en [155] => | datum přístupu = 2018-12-23 [156] => }} Od 50. let až do prosince [[2018]] roste průměrnou rychlostí 13 cm za týden, což činí 6,8 metrů za rok.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Prothero [158] => | jméno = Donald R. [159] => | titul = When Humans Nearly Vanished: The Catastrophic Explosion of the Toba Volcano [160] => | url = https://books.google.cz/books?id=opJLDwAAQBAJ [161] => | vydavatel = Smithsonian Institution [162] => | počet stran = 210 [163] => | isbn = 9781588346360 [164] => | poznámka = Google-Books-ID: opJLDwAAQBAJ [165] => | jazyk = en [166] => }} Předposlední eruptivní epizoda sopky nastala v roce [[1994]] a od té doby se období klidu střídají s obdobími s téměř nepřetržitými [[vulkánská erupce|vulkánskými]] a [[strombolská erupce|strombolskými]] erupcemi. V dubnu [[2008]] se sopka opět projevila a vědci dočasně varovali, aby se každý držel alespoň 3 km od ostrova.https://www.youtube.com/watch?v=FUF3aD-9av4 [[19. červen|19. června]] [[2018]] započala nová eruptivní epizoda a zbytek celého roku se tak vyznačoval zvýšenou sopečnou aktivitou. https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/69463/Krakatau-volcano-Indonesia-new-small-eruption-observed.html Ta začala vrcholit mezi [[20. prosinec|20.]] až [[22. prosinec|22. prosincem]], kdy sopka generovala [[lávová fontána|lávové fontány]], [[lávový proud|lávové proudy]] a explozivní erupce, při nichž mračno popela dosáhlo výšky 400 m.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Deadly tsunami triggered by volcano [168] => | periodikum = BBC News [169] => | datum_vydání = 2018-12-23 [170] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-46663158 [171] => | datum_přístupu = 2018-12-25 [172] => | jazyk = angličtina [173] => }} Tento rok dosahoval Anak Krakatoa rozlohy 3,5 km² (kruhový tvar o průměru 2 km) a výšky 338 metrů. [174] => [175] => === Sesuv 22. prosince 2018 === [176] => [[Soubor:Sunda strait tsunami 2.jpg|náhled|Následky tsunami v prosinci [[2018]].]] [177] => [[22. prosinec|22. prosince]] [[2018]] ve 21:03 [[Časové pásmo#UTC+7 G|místního]] času došlo k sesuvu sopečného kuželu.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72509/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-activity-update-Large-portion-of-Anak-Krakatau-appears-to-ha.html Zhroutil se do moře během pouhých dvou minut, což způsobilo [[Tsunami v Sundském průlivu 2018|tsunami]], která se bez varování prohnala napříč [[Sundský průliv|Sundským průlivem]].{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Tsunami v Indonésii si vyžádalo přes dvě stě mrtvých. Úřady si nejdřív myslely, že jde o příliv [179] => | periodikum = ČT24 [180] => | datum_vydání = 2018-12-23 [181] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2687918-tsunami-v-indonesii-si-vyzadalo-desitky-mrtvych-urady-se-nejdrive-mylne-domnivaly-ze [182] => | datum_přístupu = 2018-12-23 [183] => }}{{Citace periodika [184] => | titul = Deaths as 'volcano tsunami' hits Indonesia [185] => | periodikum = BBC News [186] => | datum vydání = 2018-12-23 [187] => | jazyk = en-GB [188] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-46663158 [189] => | datum přístupu = 2018-12-23 [190] => }} Vlna o výšce 5 metrů zničila několik stovek domů, usmrtila 437 lidí a 14 059 jich zranila.{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Indonesia trims tsunami death toll to 426, number of people displaced nearly doubles to 40,000 [192] => | periodikum = The Straits Times [193] => | datum_vydání = 2018-12-28 [194] => | url = https://www.straitstimes.com/asia/se-asia/indonesia-trims-tsunami-death-toll-number-of-people-displaced-nearly-doubles-to-40000 [195] => | datum_přístupu = 2018-12-28 [196] => | jazyk = anglicky [197] => }} To z ní dělá erupci s největším počtem obětí v rámci [[21. století]]. Původně se myslelo, že [[tsunami]] způsobil podmořský sesuv, ovšem satelitní snímky a záznamy z helikoptéry o den později potvrdily, že došlo k sesuvu samotné sopky směrem na jihozápad. Tím se odhalil přívod [[magma]]tu, což se projevilo několik dní trvajícími [[Surtseyská erupce|surtseyjskými erupcemi]]. Ostrov ztratil 2/3 své výšky a objemu, přičemž jeho výška se snížila z původních ~338 m na 113 m. [198] => [199] => Analýza odborníků Německého výzkumného střediska pro geovědu ukázala, že [[sopka]] dávala včasná varování. Satelitní data vykazovala sklouzávání jihozápadního svahu a jeho zvýšené teploty měsíce před katastrofou. Pouhé dvě minuty před začátkem sesuvu bylo zaznamenáno malé [[zemětřesení]] s nízkofrekvenčními zvukovými vlnami. Na rozdíl od tektonických [[zemětřesení]] se seismický vzorec skládal z [[frekvence|frekvencí]] okolo 0,03 Hz (oproti 1 Hz), což byl jeden z důvodů, proč nebyla událost zpočátku detekovaná. Naměřené hodnoty seismických vzorců a chování sopky chtějí vědci využít k předpovídání podobných událostí i u jiných vulkánů, neboť většina obětí sopečné činnosti v posledních dvou staletí byla zabita sesuvy a [[tsunami]]. [[Stratovulkán]]y jako Anak Krakatau se často skládají z nestabilního materiálu, kdy se na sebe střídavě vrství [[lávový proud|lávové proudy]] a vyvržený materiál hrubozrnné či jemnozrnné frakce. To může zapříčinit náhlý sesuv, dosud to však nebylo přesně změřeno. Vulkanolog Thomas Walter ze střediska uvedl: „U Anak Krakatoy jsme mohli poprvé pozorovat, jak došlo k erozi (kolapsu) takového vulkanického svahu a signály sopky to predikovaly dopředu.“https://phys.org/news/2019-10-early-heralded-fatal-collapse-krakatau.html [200] => [201] => Nicméně o možném vzniku tsunami se začalo mluvit již o 6 let dříve. Vulkanolog Thomas Giachetti z oregonské univerzity vydal v lednu [[2012]] výsledky numerického modelování, simulující vznik [[tsunami]] kolapsem tělesa vulkánu. Bylo dobře známo, že sopečný kužel spočívá na podloží vzniklém před rokem [[1960]] a celý ostrov pak na kraji prudce se svažující [[kaldera|kaldery]] hluboké 250 metrů.https://www.researchgate.net/publication/235225380_Tsunami_hazard_related_to_a_flank_collapse_of_Anak_Krakatau_Volcano_Sunda_Strait_Indonesiahttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72579/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-scientists-had-explained-and-warned-about-the-tsunami-risk-6.html [202] => [203] => Na konci roku [[2019]] vyhotovili vědci z [[Brunel University|Brunelovy univerzity]] a [[Tokijská univerzita|Tokijské univerzity]] počítačový model sesuvu. Výsledky ukázaly, že vlna ihned při svém vzniku dosáhla výšky 100 až 150 metrů. Ta začala vlivem [[gravitace]] a s rostoucí vzdáleností od zdroje rychle klesat, přesto ostrovy Rakata, Verlaten a Lang zasáhla vlna vysoká 80 metrů. Zjištěné hodnoty z modelu se dobře shodují s naměřenými hodnotami v terénu, neboť právě do této výšky byly na zmíněných ostrovech veškeré stromy vyrvány ze svých kořenů.https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2990750-tsunami-kterou-pred-rokem-zpusobila-erupce-krakatoa-mela-na-vysku-pres-sto-metruhttps://phys.org/news/2019-11-tsunami-unleashed-anak-krakatoa-eruption.html [204] => [205] => Souběžně proběhl i výzkum týmu profesora Davida Tappina. Cílem bylo najít chybějící hmotu [[sopka|sopky]] a zjistit její přesný objem, neboť by se nikdy nemohlo přesně popsat zhroucení tělesa vulkánu. Dosavadní studie vycházely jen ze satelitních snímků. Prof. Tappin se rozhodl využít [[sonar]] a zmapovat s ním topografii dna [[kaldera|kaldery]]. Dle vyhotovené [[Batymetrie|batymetrické]] mapy se ve hloubce 200 metrů našlo pole suti (některé bloky byly dokonce vysoké 70–90 m), táhnoucí se jihozápadním směrem až do vzdálenosti 2 km od Anak Krakatoy. Objem [[svahový pohyb|sesuvu]] tým stanovil na 0,19 km³ (190 milionů metrů krychlových hornin), což je méně oproti dříve odhadovaným 0,27 km³. Taktéž hodnota úhlu smykové plochy, po níž hmota sjela, byla nadhodnocená.https://www.bbc.com/news/science-environment-50798253?SThisFB [206] => [207] => ==== Po sesuvu ==== [208] => [[Soubor:Surtseyan Eruption-numbers.svg|náhled|[[Surtseyská erupce]]: '''1''' oblak páry, '''2''' vyvrhovaný materiál, '''3''' kráter, '''4''' voda, '''5''' vrstvy lávy a popela, '''6''' mořské dno, '''7''' sopouch, '''8''' magmatický krb, '''9''' žíla]] [209] => Při probíhajících šestidenních [[Surtseyská erupce|surtseyských erupcí]] panovala v okolí souostroví velmi silná blesková aktivita. Za onu dobu bylo zaznamenáno přes 100 000 výbojů. [[sopečná erupce|Erupce]], zapříčiněné přímým kontaktem mořské vody a [[magma]]tu, totiž generovaly mračno [[vodní pára|páry]] a [[sopečný popel|popela]]. Popel se kvůli své hustotě dostal jen do určité výšky, kdežto vodní pára díky konvekci stoupala výše až do 16–18 km. Vědci odhadují, že mrak obsahoval 5× více vody (v podobě ledových krystalků) než kolik obsahuje běžné [[Cumulonimbus|bouřkové mračno]] nevulkanického původu. Během vrcholící sopečné aktivity mohlo být nad Krakatou v jeden moment až 10 milionů tun vody.https://www.nature.com/articles/s41598-020-60465-whttps://www.bbc.com/news/science-environment-51681760https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72622/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-activity-update-Major-eruption-ends.htmlhttps://www.youtube.com/watch?v=JWvxJ_5EU68 [210] => [211] => Ostrov v důsledku sesuvu ztratil část svého západního a jižního pobřeží, kdežto na jeho východní straně došlo naopak k jeho rozšíření.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72672/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-new-satellite-imagery-reveal-both-rapid-land-loss-and-growth.html Další pozorování odhalila, že se morfologie sopky dále vyvíjela. Zpočátku se na místě zničeného kužele zformovala [[zátoka]], kde probíhaly zmíněné erupce. Přísun [[tefra|sopečných materiálů]] ji po třech týdnech částečně vyplnil a na jejím místě se vytvořilo kruhové [[sopečné jezero|kráterové jezero]] o průměru ~400 m.https://volcano.si.edu/images/bulletin/262000/262000_BGVN_080.jpg [212] => [213] => Katastrofa se projevila i u sousedních ostrovů. Vegetace na ostrově Lang byla značně poškozena horkými oblaky páry a popela, v důsledku intenzivních [[surtseyská erupce|surtseyských erupcí]]. Některé pláže zcela zanikly a místo nich zbyly holé svahy, prudce se svažující k moři. https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72760/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-extraordinary-footage-showing-intense-explosions-of-water-wi.htmlhttps://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=262000 [214] => [215] => === Nedávná aktivita === [216] => [217] => Na začátku roku doznívá [[erupce|eruptivní epizoda]], jež započala v červnu [[2018]]. Přesto se stále objevovaly [[freatomagmatická erupce|freatomagmatické erupce]], při nichž oblaka popela a páry vystoupala až do výšky 15 km. To [[4. leden|4. ledna]] vyústilo v dočasné odklánění všech blízko prolétávajících letadel. Ve stejný týden pravděpodobně zanikla i kráterová laguna, kterou tak nahradilo kráterové jezero.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72844/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-activity-update.htmlhttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72913/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-strong-explosive-activity-continues-ash-up-to-45000-ft-altit.html Současně BMKG vydal zprávu, kde informuje o možném vzniku druhého [[sesuv]]u. Zjistil totiž přítomnost ostrovem procházejících trhlin, z nichž unikají emise [[pára|páry]] a [[sopečné plyny|plynů]]. Ty patrně vytvořily mohutné otřesy, zmítající ostrovem na konci prosince. Každopádně se obavy o potenciální katastrofě nenaplnily.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/72924/Krakatoa-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-new-cracks-found-on-the-island-raise-fears-about-possible-ne.html [218] => [219] => Zhruba do poloviny června panovala velmi nízká aktivita. Menší freatomagmatické výbuchy od sebe dělilo několik dní a jejich produkty sotva dosáhly výšky 1 km. Nicméně [[25. červen|25. června]] zaznamenává webová kamera IVMBG, umístěná nad kráterem, silnou [[surtseyská erupce|surtseyskou erupci]].https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/82221/Krakatau-volcano-Indonesia-violent-phreatomagmatic-explosion-caught-by-camera.html [[Soubor:Anak Krakatoa from space with infrared 2020-04-17.jpg|náhled|Satelitní snímek ze [[17. duben|17. dubna]] [[2020]] ukazuje zaniklé kráterové jezero, nově zformovanou lávovou deltu a erupcemi poškozenou vegetaci na ostrově Verlaten.]] Vulkanická aktivita po zbytek roku takto divoké erupce nezahrnovala, ale špatné počasí a mlhy na konci léta marnily snahy o další pozorování. Krakatoa se tak musela monitorovat jedině [[seismograf]]y či satelitním snímáním.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/84515/Krakatau-volcano-Indonesia-activity-update-continuing-small-explosions-from-time-to-time.html V polovině srpna se menší expedice rozhodla prozkoumat okolí kráteru. Teplota vody u břehu jezera byla stanovena na 62 °C (uprostřed vodní plochy by měla být teoreticky nad 80 °C) a pH 0,2 až 0,1 - tedy extrémně kyselé. Unikající plyny z [[fumarola|fumarol]] tvořil převážně [[oxid siřičitý]], teplota půdy atakovala 68 °C a moře v okolí ostrova překračovalo 35 °C.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/85578/Krakatau-volcano-Indonesia-continuing-occasional-explosions-field-observations-15-17-Aug-2019.html [220] => [221] => [[30. prosinec|30. prosince]] se [[sopečná činnost]] rapidně zintenzivnila. Poprvé od zániku kuželu se místo hydrovulkanických erupcí objevují magmatické, konkrétně [[strombolská erupce|strombolské erupce]]. [[Sopečný popel]] byl vyvrhován do výšky až 3 km a přístroje detekovaly velké množství otřesů. Během toho bylo [[Kráterové jezero (typ jezera)|kráterové jezero]] z větší části zasypáno vyvrhovanými [[pyroklastika|pyroklastiky]]. Zároveň byla veřejnost varována, aby se držela 2 km od ostrova.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.earth-of-fire.com/2019/12/anak-krakatau-agung-and-steamboat-geyser-activity-as-a-bonus.html |datum přístupu=2019-12-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200624170934/http://www.earth-of-fire.com/2019/12/anak-krakatau-agung-and-steamboat-geyser-activity-as-a-bonus.html |datum archivace=2020-06-24 }}https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/95057/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-increasing-activity-changes-to-strombolian.htmlhttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/95294/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-weekly-volcanic-activity-report-25-31-Dec-2019.html [222] => [223] => Oproti lednu [[2019]] byla [[sopečná činnost]] výrazně nižší. Kromě chocholů páry a popela sahající až 1 km nad kráter, nedošlo k výraznější aktivitě. Ta se až do konce března držela na ještě nižší úrovni. Ovšem [[25. březen|25. března]] dala sopka o sobě vědět menšími výbuchy a sedmi [[zemětřesení]]mi (šest z nich vulkanicko-tektonické, jedno sopečného původu).https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/96161/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-explosive-activity-continues.htmlhttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/100582/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-activity-update-a-few-explosions-occured-first-since-Feb-202.html V noci [[10. duben|10. dubna]] se odehrála velice silná erupce, největší od prosince [[2018]]. Trvala až do rána druhého dne, přičemž webová kamera zachytila silné [[strombolská erupce|strombolské erupce]], několik set metrů vysokou [[lávová fontána|lávovou fontánu]] a produkci [[sopečná puma|sopečných pum]]. Oblak popela dosáhl výšky 15 km. Intenzivní aktivitou došlo k definitivnímu zániku kráterového jezera, na jehož místě se objevil silný lávový příkrov. Ten částečně zaústil do moře v podobě tzv. lávové delty.https://tn.nova.cz/clanek/anak-krakatoa-se-opet-probudila-popel-a-dym-vyletl-15-kilometru-vysoko.htmlhttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/101641/Krakatau-volcano-Indonesia-camera-survives-eruption-spectacular-video-of-lava-fountains.htmlhttps://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/101587/Krakatoa-volcano-Indonesia-violent-eruption-ash-to-47000-ft-altitude.htmlhttps://watchers.news/2020/04/18/clear-sky-satellite-imagery-of-anak-krakatau-volcano-after-strong-eruption-on-april-10/ Eruptivní epizoda skončila menší erupcí 27. dubna 2020, kdy oblak popela vystoupal do výšky 1,5 km. Sopka posléze vstoupila do klidného období, které [[26. říjen|26. října]] [[2021]] ukončila slabá [[vulkánská erupce]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://fin.co.id/2021/10/26/waspada-gunung-anak-krakatau-batuk-batuk/ |datum přístupu=2021-10-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20211026172807/https://fin.co.id/2021/10/26/waspada-gunung-anak-krakatau-batuk-batuk/ |datum archivace=2021-10-26 }} [[24. březen|24. března]] [[2022]] se sopečná činnost opět navrátila, což o den později ztvrdila série explozivních erupcí [[freatická erupce|freatického typu]]. Sopečný materiál dosáhl výšky 2,8 km a bezprostředně u vulkánu byl pozorován [[sopečný spad|spad]] sopečné [[lapilli|strusky]].https://www.volcanodiscovery.com/krakatau/news/176246/Krakatau-volcano-Sunda-Strait-Indonesia-strong-eruptive-episode-yesterday.html [224] => [225] => == Budoucí rizika == [226] => [227] => Krakatoa patří mezi nejaktivnější [[sopka|sopky]] světa a vzhledem k její minulosti i mezi ty nejnebezpečnější. Další problém představuje její zeměpisná poloha. [[Hustota zalidnění]] činí na [[Lampung|jihu Sumatry]] 230 ob./km² a na [[Banten|západě Jávy]] dokonce 1 300 ob./km². To znamená, že v okruhu 50 km žije 275 000 osob a 100 km od sopky dokonce 5,8 milionů. Pouhých 160 km východně leží hlavní město [[Jakarta]], kde žije 10 milionů lidí. [[Indonésie]] má obecně velmi nízký [[index lidského rozvoje]], proto je citlivá vůči případnému poškození infrastruktury nebo přerušení zásobování potravin během katastrof. Hlavní riziko ale představují vlny [[tsunami]], které jsou schopny překonat nevelký [[Sundský průliv]] za méně než hodinu a ohrozit tamější přístavy a turistické destinace. Dále ním prochází důležité lodní trasy, jejichž přerušení by mělo dopad na ekonomiku. [228] => [229] => V současnosti je Krakatoa pod neustálým dohledem observatoře v Caritě, kam posílají data čtyři stálé vědecké stanice. Kromě zaznamenávání otřesů sledují taktéž změnu hladiny moře, deformaci terénu pomocí [[GPS]], [[sopečné plyny]], [[elektromagnetické vlny]] a počasí. Dalších šest stanic monitoruje širší okruh okolo průlivu. Shromážděná data umožňují vyhodnotit pravděpodobnost hrozící pohromy. Taktéž se sleduje obsah [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] ve vyvřelinách. Přítomnost této sloučeniny v [[magma]]tu zvyšuje jeho [[viskozita|viskozitu]] a plyny v něm obsažené hůře unikají. V útrobách sopky může snadno dojít k nárůstu tlaku a [[sopečná erupce|erupce]] se pak vyznačují vyšší explozivitou. Čím déle je vulkán neaktivní, tím jsou silnější. [230] => [231] => == Význam == [232] => === Věda === [233] => [234] => Z hlediska [[biologie]] představoval zničený povrch ostrovů, jedinečnou příležitost ke sledování návratu života zpět. První vědci stanuli na ostrovech teprve v květnu [[1884]], tedy 9 měsíců po katastrofě a již objevili jeden druh pavouka, konkrétně v jižní části ostrova Rakata. Postupem času oblast kolonizovalo mnoho druhů rostlin a živočichů, což pomohlo tento proces více pochopit. [235] => [236] => === Těžba === [237] => [238] => V říjnu [[1916]] získal Johann Handl, původem z [[Německo|Německa]], povolení k těžbě [[pemza|pemzy]]. To se týkalo východní poloviny Rakaty o výměře 8,7 km², po dobu 30 let. Během dobývání vyvřeliny objevil popelem pohřbené kusy stromů, rostoucí před rokem [[1883]], zároveň zjistil, že hladina [[podzemní vody]] je asi 5 metrů pod povrchem. Po čtyřech rocích však porušil smluvní podmínky, protože zasahoval do jižní poloviny ostrova a tím musel ukončit svou činnost. [239] => [240] => === Cestovní ruch === [241] => [[Soubor:Gunung Anak Krakatau 081384368727 WCAI.jpg|náhled|Výstup turistů na vrchol ([[2016]]).]] [242] => [243] => Krakatoa je atraktivní pro fotografy nebo nadšence [[vulkanologie]]. Souostroví navštěvují nejen zahraniční turisté, ale i obyvatelé [[Indonésie]]. Okolní vody jsou jedinečnou potápěčskou lokalitou s historickou hodnotou. Oblíbené je potápění ke korálovým útesům. Mořský život je zde velmi pestrý, neboť vody [[Sundský průliv|průlivu]] obsahují velké množství živin. Hojné jsou tu pelagické ryby a také [[mořský savec|mořští savci]]. Ponory poblíž [[kaldera|kaldery]] jsou docela náročné, plné překvapení v podobě prudkých útesů (zmíněné kaldery) a unikátních útesových mohyl, které nikde jinde nejsou k vidění. Mořské dno je zde stále značně poznamenané velkou erupcí roku [[1883]]. Podvodní scenérii vévodí obří ostrohranné bloky vulkanické horniny, v jejichž puklinách se začínají tvořit nové [[korálový útes|korálové útesy]]. Mezi srpnem a listopadem je potřeba si dávat pozor na silné proudy a velké vlny.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.krakatauecotourism.com/krakatau-dive-tour.html |datum přístupu=2020-03-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200224195310/http://krakatauecotourism.com/krakatau-dive-tour.html |datum archivace=2020-02-24 }}https://youtu.be/BsUxqrkdznk?t=69 [244] => [245] => Pro turisty se pravidelně pořádají expedice a doprovázejí je zkušení místní průvodci a [[vulkanologie|odborníci]] na [[vulkanismus]]. Výpravy trvají zpravidla 2–7 dnů a návštěvníci se po celou dobu nachází v souostroví Krakatoy, přičemž při nižší [[sopečná aktivita|aktivitě]] [[sopka|sopky]] se táboří přímo na plážích jejího ostrova. Během dne se z okolních ostrovů či na vyhlídkových člunech sleduje sopečná aktivita a je-li to bezpečné, jsou turisté voděni přímo na sopku. U ní mohou pozorovat holou „měsíční“ krajinu posetou [[fumarola]]mi, [[lávový proud|lávovými proudy]], [[sopečná puma|sopečnými pumami]] či jinak poznamenanou vulkanickou činností. Od pořadatelů je jim přednesena historie vulkánu, průběh slavné erupce a různé [[geologie|geologické]] zajímavosti. Pro zájemce o [[biologie|biologii]] jsou k dispozici prohlídky hustě zalesněných ostrovů Rakata, Verlaten a Lang s bohatou [[fauna|faunou]] a [[flóra|flórou]]. Na konci dne se turisté mohou kochat krásami efektních erupcí [[strombolská erupce|strombolského]] či [[vulkánská erupce|vulkánského]] typu.https://www.volcanodiscovery.com/krakatau-tours.html [246] => [247] => ==== Cesta z Jávy ==== [248] => [249] => Na pobřeží západní [[Jáva|Jávy]] se cestovatel z [[Jakarta|hlavního města]] dostane autobusem (z autobus. nádraží Kalideres). Plavbu ke Krakatoy, trvající 1,5 hodiny, lze započít z pláží Anyer nebo Carita. Cena celé prohlídky se pohybuje od 1 200 Kč do 4 800 Kč, nicméně záleží na počtu osob a délce prohlídky. Cena zahrnuje cestu, stravu, stan a průvodce.https://www.krakatautrail.com/ [250] => [251] => ==== Cesta ze Sumatry ==== [252] => [253] => Cesta z opačného směru, tedy z jihu ostrova [[Sumatra]], je turisty využívaná méně. Začíná ve městě Lampung a cena se pohybuje okolo 5 600 Kč za plavbu. Při půjčení lodi jsou náklady poloviční, nicméně je možné se domluvit i s některým z místních rybářů.https://wikitravel.org/en/Krakatoa [254] => [255] => == V kultuře == [256] => [[Soubor:Edvard-Munch-The-Scream.jpg|náhled|Obraz Výkřik od Edvarda Muncha.]] [257] => Díky své velké erupci roku [[1883]] a své intenzivní aktivitě se Krakatoa stala mezi veřejností jednou z nejznámějších sopek. V [[literatura|literatuře]] inspirovala například českého spisovatele [[Karel Čapek|Karla Čapka]] k napsání jeho významného díla [[Krakatit]]. Podobně se tak stalo i u britského spisovatele [[Arthur C. Clark|Arthura C. Clarka]], v jeho románu [[Zpěv vzdálené Země]], ve kterém sopku, jež vyvolá vlnu [[tsunami]], pojmenoval Krakan. Velkou část dětského románu 21 balónů od amerického spisovatele [[William Pene du Bois|Williama Pene du Bois]] se odehrává právě na tomto vulkanickém ostrově, kde se nacházejí diamantové doly. [258] => [259] => Ve filmovém průmyslu se jako první natočil film Krakatoa z roku [[1933]], přičemž v kategorii za nejlepší krátkou fikci získal [[Oscar]]a. Roku [[2006]] došlo k vydání rekonstrukčního filmového dokumentu „Poslední dny sopky Krakatoa“ popisující příběhy lidí, kteří zažili její erupci. Rovněž vznikly dokumenty jako například „Neuvěřitelná katastrofa“ (1999) či „Krakatoa: Erupce století“ (2005). Dále se vulkán objevuje ve filmech „Fair Wind to Java“ (1953), indickém „Krakatau“ (1977) a v jedné z epizod televizního seriálu „The Time Tunnel“. Jsou hypotézy, že umístění mystického ostrova v seriálu Ztraceni, kde se odehrává většina děje, je právě v okolí Sundského průlivu. [260] => [261] => Krakatoa taktéž ovlivnila hudební průmysl, jelikož se podle ní pojmenovala [[jazz]]ová kapela ze západní [[Jáva|Jávy]] a [[Itálie|italské]] [[Diskžokej|DJ]] duo. Podobně tak pro svoje písně učinili i kapely [[Saxon (hudební skupina)|Saxon]], The Brain Surgeons či kytarista [[Yngwie Malmsteen]]. [262] => [263] => Existují teorie, že slavný obraz [[Výkřik]] z roku [[1893]], který namaloval norský malíř [[Edvard Munch]], vznikl právě díky erupci Krakatoy. Ve svém deníku napsal: {{Citát|Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.{{Citace monografie | příjmení = Wittlich | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Wittlich | titul = Edvard Munch | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 20}}}} [264] => [265] => == Galerie == [266] => [267] =>
[268] => [269] => File:Gugusan Pulau Anak Krakatau.1. 10042017.jpg|Pohled z východu na souostroví Krakatoi, obklopené vodami [[Sundský průliv|Sundského průlivu]]. Rakata (vlevo), Verlaten (vpravo nahoře), Anak Krakatau (vpravo uprostřed) a Lang (vpravo dole). [270] => File:Krakatoa eruption.jpg|Erupce [[vulkánská erupce|vulkánského typu]] ([[1999]]). [271] => File:Anak Krakatau - panoramio.jpg|Pohled na zalesněnou východní část ostrova Anak Krakatau. [272] => File:Rakata-1.JPG|Ostrov Rakata ze severozápadu. [273] => File:Indonesia, Sunda Straits.jpg|Erupce vulkánského typu ([[2008]]). [274] => File:Krakatoa eruption 2008.jpg|[[Lávový proud]] a erupce [[strombolská erupce|strombolského typu]] ([[2008]]). [275] => File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Gezicht vanaf de heuvel bij Merak op oever vol puin takken rotsblokken enzovoorts n.a.v. de uitbarsting van de Krakatau in 1883. TMnr 60005536.jpg|Zničené pobřeží Jávy kolem přístavu Merak, které při erupci v roce 1883 zasáhly vlny tsunami vysoké až 46 m. [276] => File:VEIfigure en.svg|Srovnání vyvržené hmoty [[Pinatubo|Pinatuba]]
(10 km³ - VEI 6) s erupcí vulkánu [[Tambora]] (150 km³ - VEI 7). Krakatoa vyvrhla 25 km³ pyroklastik (VEI 6). [277] => File:Krakatau 1929, KITLV 19907.tiff|Erupce [[surtseyská erupce|surtseyského typu]] při tvorbě ostrova Anak Krakatau ([[1929]]). [278] => File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Kraterwand van de kleine Krakatau-vulkaan vanuit zee TMnr 10004053.jpg|Formování Anak Krakatoi ([[1951]]). [279] => [280] =>
[281] => [282] => == Reference == [283] => {{Překlad [284] => | jazyk = en [285] => | článek = Krakatoa [286] => | revize = 956174231 [287] => | jazyk2 = fr [288] => | článek2 = Krakatoa [289] => | revize2 = 173001305 [290] => | jazyk3 = de [291] => | článek3 = Krakatau [292] => | revize3 = 202301146 [293] => | jazyk4 = en [294] => | článek4 = 1883 eruption of Krakatoa [295] => | revize4 = 969829820 [296] => }} [297] => [298] => [299] => === Související články === [300] => * [[Seznam sopek Indonésie]] [301] => * [[Seznam živelních katastrof podle počtu obětí]] [302] => * [[Seznam velkých sopečných erupcí]] [303] => [304] => === Externí odkazy === [305] => * {{Commonscat}} [306] => * {{Otto|Krakatau}} [307] => * [http://storage.vsi.esdm.go.id/monitoring/CCTV/Test/Krakatau_Puncak_Image.html WEBKAMERA - umístěná na vrcholu Krakatoy] {{Wayback|url=http://storage.vsi.esdm.go.id/monitoring/CCTV/Test/Krakatau_Puncak_Image.html |date=20190921193455 }} [308] => * [https://www.volcanodiscovery.com/krakatau-webcams.html AKTUÁLNÍ AKTIVITA - seismograf a termální čidlo] [309] => * [http://www.volcano.si.edu/world/volcano.cfm?vnum=0602-00= Volcano.si.edu - Krakatoa na Global Volcanism Program (anglicky)] {{Wayback|url=http://www.volcano.si.edu/world/volcano.cfm?vnum=0602-00= |date=20110514055620 }} [310] => * [http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Krakatau.html Geology.sdsu.edu - KRAKATAU, INDONESIA (1883) (anglicky)] {{Wayback|url=http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Krakatau.html |date=20141216203501 }} [311] => * [http://vulcan.wr.usgs.gov/Volcanoes/Indonesia/description_krakatau_1883_eruption.html Vulcan.wr.usgs.gov - DESCRIPTION: 1883 Eruption of Krakatau (anglicky)] [312] => [313] => {{Autoritní data}} [314] => {{Portály|Geografie}} [315] => [316] => [[Kategorie:Sopečné erupce]] [317] => [[Kategorie:Aktivní sopky]] [318] => [[Kategorie:Sopky v Indonésii]] [319] => [[Kategorie:Stratovulkány]] [320] => [[Kategorie:Katastrofy roku 1883]] [321] => [[Kategorie:Lampung]] [322] => [[Kategorie:Hory a kopce v Indonésii]] [323] => [[Kategorie:Neobydlené ostrovy Indonésie]] [324] => [[Kategorie:Ostrovy Indonésie v Indickém oceánu]] [325] => [[Kategorie:Ostrovy Velkých Sund]] [326] => [[Kategorie:Sundský průliv]] [] => )
good wiki

Krakatoa

alt= alt= alt= Satelitní snímek souostroví (květen 1992). Krakatoa (indonésky Krakatau, dříve též Rakata) je název pro aktivní sopku a vulkanickou kalderu v Sundském průlivu, mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra.

More about us

About

Tento ostrov, jehož historie je bohatá na aktivitu, je příkladem síly a krásy přírody. Nejznámější erupce Krakatoa v roce 1883, která byla jednou z nejničivějších v moderní historii, přinesla kromě destrukce také cenné zkušenosti a poznatky pro vědeckou komunitu. Ačkoliv tehdy mnoho lidí trpělo následky, vědci z celého světa se začali více zajímat o vulkanologii a atmosférické jevy, což vedlo k pokroku v těchto oblastech a k lepšímu porozumění přírodním procesům. Sám ostrov Krakatoa se po erupci opět formoval a obnovil, čímž dokazoval odolnost přírody. Nové ekosystémy, které se zde vyvinuly, fascinují biology a ekology. Dnes je Krakatoa částečně zalesněný a bude i nadále předmětem vědeckého zkoumání a obdivu. Krakatoa představuje nejen tragédii pro mnohé, ale i příběh o regeneraci a naději. Jak se příroda znovu rodí, ukazuje nám, jak silné jsou její cykly. Ostrov je dnes také populární turistickou destinací, kde lidé mohou obdivovat krásu vulkanických krajin a zažít jedinečné přírodní úkazy. Tento ostrov, s jeho dynamickými a rozmanitými scenériemi, je symbolem obrovských sil, které formují naši planetu, a připomíná nám důležitost ochrany přírody a terapeutického vlivu, který má na lidskou duši. Krakatoa je tedy místem, kde se historie setkává s nadějí na budoucí harmonii mezi lidmi a přírodou.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1883','tsunami','Sundský průliv','Sumatra','Jáva','2018','pemza','magma','Indonésie','kaldera','sopka','sopečný spad'

1883

Rok 1883 byl rokem podle gregoriánského kalendáře, který započal pondělím.

2018

Indonésie

Jáva

Kaldera

Magma

Pemza

Sopka

Sumatra

Tsunami