Array ( [0] => 15488408 [id] => 15488408 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kranj [uri] => Kranj [3] => Kranj_veduta_Kranja_Andraž_Muljavec_Fotomorgana.jpg [img] => Kranj_veduta_Kranja_Andraž_Muljavec_Fotomorgana.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | obrázek = Kranj - 2019-04-21 01.jpg [2] => | popisek = Kranj [3] => | časové pásmo = [[UTC+01:00|UTC+1]] [4] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony Slovinska|Region]] [5] => | název vyššího celku = [[Hornokraňský region]] [6] => | pojem nižšího celku = [[Opčina|Občina]] [7] => | název nižšího celku = [[Městská občina Kranj]] [8] => | administrativní dělení = [9] => | loc-map = {{LocMap |Slovinsko |label= Kranj |lat=46.233333 |long=14.366667 |position=left |width=260 |float=center |caption=}} [10] => | etnické složení = [11] => | náboženské složení = [12] => | status = Město [13] => | představitel = Matjaž Rakovec [14] => | titul představitele = Starosta [15] => }} [16] => '''Kranj''' (česky též '''Kraň'''{{Citace monografie [17] => | příjmení1 = Beránek [18] => | jméno1 = Tomáš [19] => | spoluautoři = et al. [20] => | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants [21] => | místo = Praha [22] => | počet stran = 133 [23] => | strany = 46, 109 [24] => | isbn = 978-80-86918-64-8 [25] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [26] => | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální [27] => | vydání = 2., rozš. a aktualiz [28] => | rok = 2011 [29] => | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR [30] => }}, {{Vjazyce2|de|''Krainburg''}}) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka ([[Občina (územní jednotka)|občina]]) ve [[Slovinsko|Slovinsku]] v historické zemi [[Kraňsko|Kraňsku]], jehož metropolí původně bylo, než se jí stala [[Lublaň]]. Žije zde zhruba 37 000 obyvatel. Je považováno za neformální centrum slovinských [[Alpy|Alp]]. [31] => [32] => == Poloha == [33] => [34] => Město se nachází v centrální části země, v oblasti [[Hornokraňský region|Hornokraňského regionu]]. Od hlavního města Lublaně je vzdálené jen zhruba 20 km seveorzápadně. Ve směru od slovinské metropole k rakouským hranicím představuje Kranj jediné větší město na cestě. Město se rozkládá v kranjsko-lublaňské kotlině, která je vklíněna mezi Julské a Kamničké Alpy. Samotný střed města je umístěn na vyvýšenině u soutoku řek [[Sáva]] a [[Kokra]] na nadmořské výšce 385 m. Levý přítok Sávy, řeka Kokra, zde vymlel do terénu 30 m hluboký kaňon. Právě díky tomuto městu získalo Kraňsko svůj název. [35] => [36] => == Název == [37] => [38] => V roce [[670]] se poprvé objevil název ''Carnium'' v [[latina|latině]], později v podobě ''Chreinariorum'' v roce [[973]] nebo ''Chreina'' v roce [[1065]], resp. ''Chrainburch'' v r. [[1921]]). [[Slované|Slovanský]] název měl nejspíše podobu Korn’ь a přešel z [[latina|latiny]] po příchodu Slovanů do oblasti. Nejspíše pochází od místního kmene Carnī (v [[řečtina|řeckých]] zdrojích jako Κάρνοι). Podle města nese název také celý region [[Kraňsko]] ({{vjazyce2|la|Carniola}}). [39] => [40] => == Historie a současnost == [41] => [[Soubor:Valvasor - Grad Kieselstein.jpg|vlevo|náhled|Hrad Kislkamen/Kieselstein na Valvasorově rytině z roku 1679]] [42] => Podle archeologických nálezů byla oblast města osídlena již v [[neolit]]u. Římané založili osadu {{cizojazyčně|la|''Carnium''}} na soutoku řek [[Sáva|Sávy]] a [[Kokra|Kokry]], z čehož vznikl současný název. V 6. století stálo v blízkosti významné germánské osídlení [[Ostrogóti|Ostrogótů]] a později [[Langobardi|Langobardů]]. [43] => [44] => [[Slované|Slovanské kmeny]] do oblasti přišly v sedmém století. Kranj se stal kulturním a správním střediskem Kraňska, jehož název byl odvozen právě od tohoto města, a hrad [[Kieselstein]] (Kislkamen) byl sídlem [[Kraňské markrabství|kraňských markrabat]]. (později se centrum Kraňska přesunulo do [[Lublaň|Lublaně]]). [45] => [[Soubor:Sv. Kancijan - Kranj 01.jpg|vlevo|náhled|Kostel Sv. Kanciana]] [46] => Z roku 1256 pochází první zmínka, v níž je Kranj zmiňován jako město. To vzniklo pravděpodobně o století dříve.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Luthar [48] => | jméno = Otto [49] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [50] => | vydavatel = Peter Lang Edition [51] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [52] => | rok = 2013 [53] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [54] => | strany = 150 [55] => | jazyk = angličtina [56] => }} Kranj byl také sídlem soudu. V letech 1268–1276 byl součástí zemí pod vládou [[České království|českého krále]] [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]. V roce 1348 bylo město bez závažných důsledků zasaženo [[zemětřesení]]m. Roku 1471 bylo město vypleněno při útoku [[Osmanská říše|osmanských Turků]]. Panství nad městem si vyměňovala hrabata z [[Celje]] a [[Habsburkové]]. Město se posléze stalo součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. [57] => [58] => Po selských bouřích a nepokojích v roce [[1515]] zde došlo k exemplárnímu potrestání sedláků a popravám.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Luthar [60] => | jméno = Otto [61] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [62] => | vydavatel = Peter Lang Edition [63] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [64] => | rok = 2013 [65] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [66] => | strany = 189 [67] => | jazyk = angličtina [68] => }} [69] => [70] => V šestnáctém století zažilo město rozmach díky rozvoji [[hornictví]] v Kraňsku a [[Korutany|Korutanech]]. S poklesem těžby poklesl význam města a to přestalo mít svoji roli i v oblasti obchodu. Navíc jej poškodily četné požáry, např. v roce [[1668]], kdy oheň zlikvidoval třetinu všech domů, v roce [[1749]] potom téměř celé město a v roce [[1811]] jeho severní část.[https://www.kranj.si/o-kranju/zgodovina Přehled dějin Kranje na stránkách města {{sl}}] [71] => [72] => Od roku 1804 bylo město [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] a od roku 1867 [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], jehož součástí bylo až do roku 1918. V letech [[1836]] a [[1855]] jej zasáhly epidemie moru. [[Josip Egartner]] (slovinský malíř) byl první z řady umělců své doby, kteří se v Kranji usadili. Po něm zde vznikla potom i menší kolonie různých tvůrců. Od roku [[1897]] sídlí v Kranji také [[gymnázium]]. Založeno bylo nicméně historicky již podruhé; školu tohoto typu zde měli místní již v roce [[1810]] na krátkou dobu, kdy bylo město pod francouzskou okupací za napoleonských válek. [73] => [74] => Průmyslovému rozvoji přispěla po roce [[1870]] železnice z Lublaně do [[Tarvisio|Tarvisia]]. V závěru [[19. století]] zde byl rovněž na místním hřbitově odhalen památník místnímu rodákovi a významnému [[Slovinci|slovinskému]] básníkovi, [[France Prešeren|Franci Prešerenovi]].{{Citace monografie [75] => | příjmení = Luthar [76] => | jméno = Otto [77] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [78] => | vydavatel = Peter Lang Edition [79] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [80] => | rok = 2013 [81] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [82] => | strany = 288 [83] => | jazyk = angličtina [84] => }} [85] => [86] => V roce 1900 mělo město dva tisíce obyvatel, z nichž většina byla [[Slovinci|Slovinců]]. Podle map [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z přelomu století byla zástavba tehdejšího města soustředěna jen do historického jádra a několika málo lokalit, např. severního předměstí, oblasti Huje nebo [[Klanec (Kranj)|Klanec]] apod., kudy se město začalo šířit dále. [87] => [88] => V roce 1906 získalo díky projektu „nových alpských železnic“ přímý přístup přes [[Železniční tunel Karavanky|tunel Karavanky]] a [[Villach]] do severozápadních částí monarchie a do Německa. Před vypuknutím první světové války zde byla také vybudována kanalizace, Kranj nicméně předstihla větší slovinská města, kde stála již v závěrečných letech [[19. století]].{{Citace monografie [89] => | příjmení = Luthar [90] => | jméno = Otto [91] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [92] => | vydavatel = Peter Lang Edition [93] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [94] => | rok = 2013 [95] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [96] => | strany = 352 [97] => | jazyk = angličtina [98] => }} Industrializace znamenala připojení některých okolních vesnic k městu. [99] => [100] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Kranj stal součástí [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]] a následně [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (pozdější Jugoslávie). Meziválečný rozvoj města byl umožněn díky zahraničnímu kapitálu. Působila zde i částečně [[První republika|československá]] společnost [[Jugočeška]], která zde měla svoji továrnu. Později zde sídlily i další společnosti, které se podílely na textilní výrobě. V roce [[1926]] zde byl postaven [[Národní dům (Kranj)|Národní dům]]. Ve třicátých letech 20. století byly časté stávky dělníků za lepší podmínky. [101] => [102] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město součástí [[Nacistické Německo|říšskoněmeckého záboru]]. V oblasti bojovali proti okupantům [[Jugoslávští partyzáni|partyzáni]]. Po druhé světové válce se město stalo součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a po roce 1991 samostatného Slovinska. Industrializace města byla i nadále posilována, vznikl závod na výrobu [[pneumatika|pneumatik]]. Zástavba se rozšířila v podobě panelových domů na druhý břeh řeky Kokry a také severně od historického jádra města. Město získalo dálnici jako jedno z prvních v tehdejší Jugoslávii, neboť tato byla tzv. [[Dálnice bratrství a jednoty]].{{Citace periodika [103] => | titul = Najveći projekat bivše Jugoslavije se nikada nije završio [104] => | periodikum = Alo [105] => | jazyk = srbština [106] => | url = https://www.alo.rs/vesti/drustvo/najveci-projekat-bivse-jugoslavije-se-nikada-nije-zavrsio/351578/vest [107] => | datum přístupu = 2023-06-29 [108] => }} [109] => [110] => Josip Broz Tito využíval místní hrad v lokalitě [[Brdo pri Kranju]] jako jednu ze svých rezidencí. [111] => [112] => V 90. letech [[20. století]] došlo vlivem celosvětových trendů, politických změn a rozpadu tehdejší Jugoslávie k útlumu průmyslové výroby. Do původních závodů nebo nových se podařilo nicméně získat nové investory, např. společnost [[Goodyear]] apod. Vedle průmyslové zóny také vyrostlo zcela nové obchodní centrum. [113] => [114] => == Obyvatelstvo == [115] => [116] => V roce [[1754]] měla Kranj okolo 1500 obyvatel, v roce [[1910]] bylo při posledním rakousko-uherském [[sčítání lidu]] napočítáno 2850 osob. V prvním jugoslávském sčítání roku [[1921]] zde bylo uvedeno 2905 obyvatel, o deset let později potom 4191. V prvním poválečném censu v roce [[1948]] žilo v Kranji 1948 15 981 osob{{Citace monografie [117] => | příjmení = [118] => | jméno = [119] => | titul = Krajevni imenik Ljudske republike Slovenije [120] => | vydavatel = Úřední věstník LRS [121] => | místo = Lublaň [122] => | rok = 1952 [123] => | isbn = [124] => | strany = 6 [125] => | jazyk = slovinština [126] => }}, v roce [[1953]] potom 17 827 obyvatel a v roce [[1971]] zde bylo napočítáno již 27 209 osob. V roce [[2015]] mělo samotné město Kranj 41 929 obyvatel (75 % Městské občiny Kranj tvoří samotné území města, 25 % potom okolní vesnice). [127] => [128] => == Administrativní dělení == [129] => [130] => Území města Kranj ({{vjazyce2|sl|Mestno območje Kranj}}) se dělí na čtyři části: Samotné město Kranj, dále potom místní části [[Britof]], [[Hrastje]] a [[Kokrica]]. [131] => [132] => == Ekonomika == [133] => [134] => V bývalé Jugoslávii a později ve Slovinsku je Kranj známá jako průmyslové město. Vyrábí se zde elektrotechnické zařízení a stroje. Kranj proslavila především místní společnost Iskra{{Citace periodika [135] => | titul = Jugoslavija, Niš i industrija: Od lokomotive razvoja do kesica za supu i muzičkih studija [136] => | periodikum = BBC na srpskom [137] => | jazyk = srbština [138] => | url = https://www.bbc.com/serbian/lat/srbija-61554194 [139] => | datum přístupu = 2023-06-29 [140] => }}, která byla předním [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávským]] výrobcem elektronických a strojních zařízení a vyvážela je i do zahraničí. [141] => [142] => Místní jezero s názvem Trboje vzniklo pro potřeby vodní elektrárny Mavčice. [143] => [144] => Hospodářské propojení s metropolí Lublaní je značné. Průmyslové zóny, které jsou využívané pouze z části, se nachází při železniční trati na břehu řeky Sávy na druhé straně od historického centra. Sídlí zde např. závod společnosti [[Goodyear]].{{Citace periodika [145] => | titul = Goodyear to expand capacity 25% at Slovenia plant [146] => | periodikum = Tire Business [147] => | jazyk = angličtina [148] => | url = https://www.tirebusiness.com/article/20181218/NEWS/181219944/goodyear-to-expand-capacity-25-at-slovenia-plant [149] => | datum přístupu = 2023-06-29 [150] => }} [151] => [152] => V Kranji se také nachází podnikatelský inkubátor.{{Citace periodika [153] => | titul = Kranj: Pošte v središču mesta ni več, prihaja podjetniški inkubator Kovačnica [154] => | periodikum = Finance [155] => | jazyk = slovinština [156] => | url = https://www.finance.si/9003255/Kranj-Poste-v-srediscu-mesta-ni-vec-prihaja-podjetniski-inkubator-Kovacnica [157] => | datum přístupu = 2023-06-29 [158] => }} [159] => [160] => == Školství == [161] => [162] => [[File:Gimnazija Kranj 01.jpg|right|thumb|Gymnázium v Kranji]] [163] => [[File:Kranj Center 05.jpg|right|thumb|Rohový dům ve středu města]] [164] => [[File:Kranj Savska cesta.JPG|right|thumb|[[Savska cesta (Kranj)|Sávská ulice]]]] [165] => V Kranji se nachází řada základních i středních škol. Místní gymnázium je jedním z prvních, kde byl [[slovinština|slovinský]] jazyk používán ve výuce. [166] => [167] => == Kultura a pamětihodnosti == [168] => [169] => Bývalý Prešerenův dům dnes plní účel jako muzeum.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Cox [171] => | jméno = John K. [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Slovenia: Evolving loyalties [174] => | url = https://archive.org/details/sloveniapostcomm00coxj [175] => | vydavatel = Routledge [176] => | místo = New York [177] => | rok = 2005 [178] => | počet = [179] => | isbn = 0-415-27431-1 [180] => | kapitola = [181] => | strany = 12 [182] => | jazyk = angličtina [183] => }} [184] => [185] => Pravidelně se v létě v Kranji konjá festival Prešerenovy dny ([[France Prešeren]] má v Kranji svůj hrob), dále Týden slovinského dramatu nebo Kranjský jazzový festival. Oblíbený je také festival Týden mládeže ({{vjazyce2|sl|Teden mladih}}). [186] => [187] => === Pamětihodnosti === [188] => [189] => Historické centrum města Kranj patří k nejlépe dochovaným historickým jádrům měst ve Slovinsku. [190] => [191] => * [[Zámek Kislkamen]] (Kieselstein) – raně gotická stavba nad řekou Sávou byla založena vévody z Ortenburku r. 1256, od roku 1456 byl ve vlastnictví vévodů z Celje, císař [[Ferdinand I. Habsburský]] prodal hrad v polovině 16. století baronu Jakubovi Khieslovi, který hrad s císařovým povolením přejmenoval po sobě a podnikl renesanční přestavbu s věží. Další dostavba následovala v 18. a 19. století. Roku 1913 byl hrad zestátněn, v meziválečné době sloužil jako jedno ze sídel vlády; roku 1952 byl celkově upraven podle projektu [[Jože Plečnik|Josipa Plečnika]]. [192] => * [[Kostel svatého Fabiána, Šebastiána a Rocha (Kranj)|Kostel sv. Fabiána, Šebestiána a Rocha]] [193] => * [[Kostel svatého Kanciána (Kranj)|Kostel sv. Kanciana]] ({{vjazyce2|sl|Cerkev svetega Kancijana in tovarišev}}) z počátku [[15. století]]. [194] => * Most přes řeku Kokru [195] => * [[Gorenjské muzeum]] a galerie, která nese název podle oceněných Prešerenovou cenou. [196] => * Pozůstatky [[Městské opevnění (Kranj)|městského opevnění]] ({{vjazyce2|sl|Kranjsko mestno obzidje}}). [197] => * u budovy místního gymnázia se nachází vzrostlá [[sekvoj]]. [198] => [199] => Historické jádro zahrnuje řadu měšťanských domů ze [[16. století]] a nebo i starších, např. [[Miničarský dům]], [[Pavšlarjův dům]] a [[Městský dům (Kranj)|Městský dům]]. [200] => [201] => Turisticky atraktivní místo pro výlety je rovněž i [[Šmarjetna gora]] (hora sv. Markéty) s kostelem, který ji je zasvěcen. Nedaleko od ní se nachází také pozůstatky hradu Wartenberg. [202] => [203] => Oblíbená je rovněž i [[Kraňská klobása]]. [204] => [205] => Pro rok [[2023]] získal Kranj cenu [[European Destination of Excellence]].{{Citace periodika [206] => | titul = Kranj med štirimi destinacijami za nagrado Evropska destinacija odličnosti [207] => | periodikum = Zelena Slovenija [208] => | jazyk = sl [209] => | url = https://www.zelenaslovenija.si/novice/kranj-med-stirimi-destinacijami-za-nagrado-evropska-destinacija-odlicnosti/ [210] => | datum přístupu = 2022-10-05 [211] => }} [212] => [213] => == Doprava == [214] => [215] => === Silniční doprava === [216] => [217] => Kranj je s [[Lublaň|Lublaní]] spojen [[Dálnice A2 (Slovinsko)|dálnicí A2]], která pokračuje dále na severozápad k městu [[Jesenice (Slovinsko)|Jesenice]] a potom [[Dálniční tunel Karavanky|dálničním tunelem Karavanky]] i do [[Rakousko|Rakouska]]. Městu slouží jediný výjezd (č. 9) na straně dálnice, výhledově má být vybudován ještě jeden severně od města.{{Citace periodika [218] => | titul = Nov korak za priključek Kranj-sever [219] => | periodikum = Žurnal24 [220] => | jazyk = slovinština [221] => | url = https://www.zurnal24.si/gorenjska/nov-korak-za-prikljucek-kranj-sever-385637 [222] => | datum přístupu = 2023-06-29 [223] => }} [224] => [225] => Silnice č. 210 obchází město Kranj obchvatem z východní strany, kde stojí i některé mimoúrovňové křižovatky. Některé významnější silnice vedou do středu města. [226] => [227] => Mezi obyvatelstvem je vysoká úroveň motorizace, a to 514 vozidel na 1000 obyvatel.Trajnostna urbana strategija Mestne občine Kranj 2030 Priloga 2: Socio-ekonomska in okoljska analiza, str. 14 {{sl}} [228] => [229] => === Železniční doprava === [230] => [231] => Přítomné je rovněž železniční spojení s Lublaní i Jesenicí a dále do Rakouska ([[Železniční trať Lublaň – Jesenice]]). Z hlavní trati odbočuje na území Kranje i vlečka, která směřuje do obce Naklo, kde stojí průmyslový závod. Železniční stanice [[Kranj (nádraží)|Kranj]] se nachází na druhém břehu řeky Sávy, v blízkosti historického středu města. [232] => [233] => === Letecká doprava === [234] => [235] => Východně od Kranje se nachází [[Letiště Lublaň|mezinárodní letiště Jože Pučnika]], které slouží hlavnímu městu Lublani. [236] => [237] => === Cyklistika === [238] => [239] => Ve městě je v provozu od roku [[2016]] bikesharingový systém, který umožňuje dopravu mezi více městy.{{Citace periodika [240] => | titul = Music and mountains: a green city break in Slovenia [241] => | periodikum = The Guardian [242] => | jazyk = angličtina [243] => | url = https://www.theguardian.com/travel/2023/may/10/kranj-northern-slovenia-city-break [244] => | datum přístupu = 2023-05-29 [245] => }} [246] => [247] => {{Panorama|Kranj banner 2.jpg|1200px|Panorama města}} [248] => [249] => == Sport == [250] => [251] => Západně od města se na svahu údolí řeky Sávy nachází skokanský můstek ([[Gorenja Sava]]). [252] => [253] => Město má jedno z největších center pro vodní sporty na území Slovinska a v roce [[2003]] hostilo evropský šampionát ve [[vodní pólo|vodním pólu]]. Místní tým [[AKV Triglav]] několikrát vyhrál slovinský šampionát ve vodním pólu. [254] => [255] => == Partnerská města == [256] => * {{flagicon|UK}} [[Oldham]], [[Spojené království]]{{Citace periodika [257] => | titul = Oldham sister city Kranj is European Destination of Excellence [258] => | periodikum = Oldham Times [259] => | jazyk = angličtina [260] => | url = https://www.theoldhamtimes.co.uk/news/23157233.oldham-sister-city-kranj-european-destination-excellence/ [261] => | datum přístupu = 2023-05-29 [262] => }} [263] => * {{flagicon|China}} [[Čang-ťia-kchou]], [[Čína]]{{Citace periodika [264] => | titul = Kranj pobraten s kitajskim mestom Zhangjiakou [265] => | periodikum = Žurnal24 [266] => | jazyk = slovinština [267] => | url = https://www.zurnal24.si/gorenjska/kranj-pobraten-s-kitajskim-mestom-zhangjiakou-378230 [268] => | datum přístupu = 2023-06-29 [269] => }} [270] => [271] => == Odkazy == [272] => === Reference === [273] => {{Překlad|de|Kranj|75777461|sr|Kranj|24004260}} [274] => [275] => [276] => === Literatura === [277] => * {{Citace kvalifikační práce [278] => | příjmení = Šmídová [279] => | jméno = Jana [280] => | instituce = Masarykova univerzita, Faculty of Sports Studies [281] => | titul = Potenciál cestovního ruchu ve Slovinsku [282] => | url = https://theses.cz/id/f2a9pa/ [283] => | typ práce = Bakalárska práca [284] => | vedoucí = Mgr. Oldřich Racek, Ph.D. [285] => | rok = 2012 [286] => | počet stran = [287] => | strany = [288] => | citace = 2024-04-20 [289] => | poznámka = [290] => | jazyk = [291] => }} [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * {{Otto|Kraň}} [296] => * {{sl}} {{Oficiální web}} [297] => * {{sl}} [http://www.burger.si/Kranj/Kranj.html Burger.si: Kranj] [298] => * {{en}} [http://www.slovenia.info/en/-ctg-kraji/Kranj.htm?_ctg_kraji=2587&lng=2 Oficiální slovinský turistický průvodce o Kranji] [299] => [300] => {{Města ve Slovinsku}} [301] => {{Autoritní data}} [302] => {{Portály|Slovinsko}} [303] => [304] => [[Kategorie:Kranj| ]] [305] => [[Kategorie:Města v Hornokraňském regionu]] [306] => [[Kategorie:Městská občina Kranj]] [] => )
good wiki

Kranj

Kranj (česky též Kraň) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň. Žije zde zhruba 37 000 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lublaň','France Prešeren','19. století','Hornokraňský region','Kraňsko','Goodyear','Slovinci','1921','Slované','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Kokra','Sáva'

1921

Goodyear

Kraňsko

Lublaň

Sáva

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Slovinci