Array ( [0] => 15503265 [id] => 15503265 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kultura [uri] => Kultura [3] => Paryska Kultura1984.jpg [img] => Paryska Kultura1984.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kultura Kultura je souhrn myšlenek, hodnot, tradic, zvyků a uměleckého vyjádření, které vytvářejí společenství a formují jedinec v jeho jedinečnosti. Její rozmanitost odráží jednotlivé historie, příběhy a pohledy na svět, přičemž kulturní rozvoj je dynamickým procesem, který nás spojuje a obohacuje. Kultura se projevuje v mnoha oblastech, jako jsou jazyk, literatura, hudba, výtvarné umění, divadlo, tanec a osvěta. Tyto prvky často překračují geografické a historické hranice, čímž otevírají cestu k dialogu mezi různými národy a etniky. Kultura nejenže odráží společenské hodnoty, ale také pomáhá v jejich utváření a posilování, a tím posiluje soudržnost ve společnosti. V dynamickém světě se kultura neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým výzvám. Technologický pokrok a globalizace přinášejí nové možnosti pro kulturní výměnu a interakci mezi lidmi. Díky těmto procesům můžeme objevovat a sdílet rozličné pohledy na svět, což vede k vzájemnému porozumění a toleranci. Kultura také hraje důležitou roli v osobním růstu a seberealizaci. Umění nám umožňuje vyjadřovat naše pocity, myšlenky a zkušenosti, čímž obohacuje naše životy a podněcuje naši kreativitu. Kulturní aktivity, jako jsou výstavy, koncerty a divadelní představení, nám nabízejí možnost se setkat, inspirovat se a sdílet naše společné zážitky. Optimisticky se díváme na možnosti, které kultura přináší pro budoucnost. Společným úsilím můžeme posilovat kulturní dědictví a vytvářet prostor pro nové myšlenky a inovace, které posunou naše společnosti kupředu. Kultura, tedy nejen památky a tradice, ale i živé umění a komunitní akce, má potenciál utvářet lepší svět, ve kterém se lidé mohou propojit a rozvíjet v mnoha směrech. [oai_cs_optimisticky] => Kultura Kultura je souhrn myšlenek, hodnot, tradic, zvyků a uměleckého vyjádření, které vytvářejí společenství a formují jedinec v jeho jedinečnosti. Její rozmanitost odráží jednotlivé historie, příběhy a pohledy na svět, přičemž kulturní rozvoj je dynamickým procesem, který nás spojuje a obohacuje. Kultura se projevuje v mnoha oblastech, jako jsou jazyk, literatura, hudba, výtvarné umění, divadlo, tanec a osvěta. Tyto prvky často překračují geografické a historické hranice, čímž otevírají cestu k dialogu mezi různými národy a etniky. Kultura nejenže odráží společenské hodnoty, ale také pomáhá v jejich utváření a posilování, a tím posiluje soudržnost ve společnosti. V dynamickém světě se kultura neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým výzvám. Technologický pokrok a globalizace přinášejí nové možnosti pro kulturní výměnu a interakci mezi lidmi. Díky těmto procesům můžeme objevovat a sdílet rozličné pohledy na svět, což vede k vzájemnému porozumění a toleranci. Kultura také hraje důležitou roli v osobním růstu a seberealizaci. Umění nám umožňuje vyjadřovat naše pocity, myšlenky a zkušenosti, čímž obohacuje naše životy a podněcuje naši kreativitu. Kulturní aktivity, jako jsou výstavy, koncerty a divadelní představení, nám nabízejí možnost se setkat, inspirovat se a sdílet naše společné zážitky. Optimisticky se díváme na možnosti, které kultura přináší pro budoucnost. Společným úsilím můžeme posilovat kulturní dědictví a vytvářet prostor pro nové myšlenky a inovace, které posunou naše společnosti kupředu. Kultura, tedy nejen památky a tradice, ale i živé umění a komunitní akce, má potenciál utvářet lepší svět, ve kterém se lidé mohou propojit a rozvíjet v mnoha směrech. ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => [2] => [[Soubor:Gobustan ancient Azerbaycan full.jpg|náhled| upright=1.2| Skalní malby v [[Gobustan]]u ([[Ázerbájdžán]]) (Asi 8 000 př. n. l.) ]] [3] => '''Kultura''' (lat. ''cultura'', „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda"). V užším slova smyslu jde o soubor vybraných a tvůrčích lidských činností, jako je například literatura, malířství, divadlo, náboženství, případně i vzdělávání. V širším smyslu, zejména ve [[Společenské vědy|společenských vědách]], je to systém všech významů, činností a vzorců chování, které si člověk osvojuje až jako člen společnosti, kde se tato kultura pěstuje a předává. Studiem kultury se zabývá hlavně [[kulturologie]], ale i [[sociologie]], [[kulturní antropologie]] a další vědy. [4] => [5] => == Původ slova == [6] => Význam pojmu kultura může osvětlit původ slova. [[latina|Latinské]] ''cultura'', budoucí příčestí slovesa ''colere'' (pěstovat, vzdělávat a také uctívat), znamenalo původně [[kultura (zemědělství)|pěstování užitkových plodin]] (např. „kultura chmele“). Na rozdíl od plevele, který roste sám, o plodiny se lidé musí starat. Jako [[metafora|metaforu]] je použil [[Marcus Tullius Cicero]] pro překlad [[Platón]]ova pojmu „péče o duši“ (cultura animi) a teprve od [[16. století]] se používá v užším smyslu pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých. [7] => [8] => == Kultura v užším významu == [9] => Sem patří například [[hudba]], [[literatura]], [[umění]], případně i [[náboženství]] a [[filosofie]], které mají člověka rozvíjet a zušlechťovat. V tomto smyslu se chápe například „kulturní rubrika“ v novinách, „kulturní časopis“ nebo "ministerstvo kultury". Proti této vybrané, "vysoké" kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom od 18. století „nízká“ či lidová kultura, pozdější [[popkultura]], kterou se člověk spíše baví. Tento rozdíl se v současné době stírá, přesto se kulturou rozumí jen ta část specificky lidských činností, která je tvůrčí a neslouží bezprostředně k uhájení života. [10] => [11] => == Kultura v širším významu == [12] => [[Soubor:Syria.Damascus.CoffeeHouse.01.jpg|náhled| upright=1.3| Kavárna v Damašku (Sýrie)]] [13] => Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už [[Johann Wolfgang von Goethe]]. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět „ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody vznikající odlesněním hor“.{{Doplňte zdroj}} Britský antropolog [[Edward Burnett Tylor|E. B. Tylor]] chápal kulturu jako systém všeho toho, co si člověk osvojuje jako člen určité společnosti, například jazyk, vědění, náboženství, umění, právo, morálku nebo zvyky. Právě v tomto širokém významu dnes pojem [[kultura (antropologie)|kultury]] užívá [[antropologie]] i [[sociologie]].M. Petrusek a kol., ''Velký sociologický slovník'' I., str. 547n. [14] => [[Soubor:Cové1.jpg|náhled| upright=1.2| Slavnost v Cové (Benin)]] [15] => [16] => Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale [17] => * co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti; [18] => * co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších; [19] => * co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací; [20] => * co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují; [21] => * co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných. [22] => [23] => Podstatnou složku lidské kultury v tomto širokém smyslu tvoří jazyk, a tak jako je jazyků mnoho, lze hovořit i o mnoha různých kulturách. V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou „nadstavbu“ hmotné „základny“, jak to činili [[Marxismus|marxisté]]. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. „vlčích dětí“, vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné [[enkulturace]], tj. osvojení určité kultury, není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Jistý náznak kultury lze ostatně nalézt například i u [[Primáti|primátů]] a dalších živočichů. Mladí [[Makak červenolící|makakové]] se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých.Srv. D. Lestel: ''Les origines animales de la culture'', Paris 2003 Takového učení je schopný i [[čmelák]].http://www.osel.cz/9040-na-sireni-kultury-moc-inteligence-netreba.html - Na šíření kultury moc inteligence netřeba [24] => [25] => Antropolog [[Clifford Geertz]] charakterizuje kulturu jako „síť významů“, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle [[Gert Hofstede|Gerta Hofstede]] je to „kolektivní [[software]]“ společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci. Vedle hmotné a duševní kultury můžeme odlišit také kulturu duchovní, která zahrnuje lidské jednání, které uspokojuje duchovní potřeby člověka. Jejich kvality vnímáme na svislé ose od prožitků hlubšího charakteru až po jevy, které přesahují běžné lidské vnímání. [26] => [27] => == Reprodukce kultury == [28] => Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v [[Rodina|rodině]] a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], vyprávění, zvyků, oblékání, [[morálka|morálky]] nebo [[náboženství]] se tradičně podílely dvě generace, zejména [[matka]] a [[Babička (rodina)|babička]] (tzv. ''grandmother hypothesis''). Předávání kulturních zvyků je prostřednictvím teorie memů inspirativně srovnáváno s mechanismem genů v genetice.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Blackmoreová [30] => | jméno = Susan [31] => | titul = Teorie memů. Kultura a její evoluce. [32] => | vydání = 1. [33] => | místo = Praha [34] => | rok vydání = 2001 [35] => }} V současné době se na enkulturaci dětí silně podílí [[televize]] a tzv. influenceři z prostředí internetu, což společnost homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd. [36] => [37] => == Kultura a civilizace == [38] => [[Soubor:Parthenon from west.jpg|náhled| upright=1.3| Parthenon v Athénách]] [39] => Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem [[civilizace]], odkazující k městskému prostředí (latinské ''civis'', ''civilis'') a tedy i k jistému [[kosmopolitismus|kosmopolitismu]]. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem [[subkultura]] (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o ''firemní kultuře'', tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně. [40] => [41] => Podobně jako v historii docházelo k neporozumění a střetu kultur, děje se to snadněji i v současném pohyblivém a [[globalizace|globalizovaném]] světě, kdy si různé kultury navzájem dobře nerozumějí, vznikají vážná společenská napětí i konflikty. Příchozí imigranti z jiných kultur se musí [[akulturace|akulturovat]], tj. osvojit si nezbytné minimum hostitelské kultury, často však vytvářejí poměrně uzavřené skupiny, které pak žijí na okraji většinové společnosti. Proto nabývají na významu pokusy o ''multikulturní výchovu'', tj. výchovu k pochopení kulturních rozdílů. Že by však různé kultury mohly úplně splynout a vytvořit jedinou světovou kulturu není pravděpodobné a zřejmě ani žádoucí. I pověstný ''melting pot'' ve Spojených státech, který stíral kulturní rozdíly mezi imigranty, naráží dnes na své meze. Spíš se vytváří jakási poměrně povrchní „globální“ civilizace, kde se lidé dokážou dohodnout o velmi jednoduchých věcech, ale v bližším styku žijí dále ve svých vlastních rozmanitých kulturách. Proto na multikulturní výchově je důležitější hledání schopnosti soužití s odlišnými skupinami, než snaha o splynutí s nimi. Obecně platí, že různorodé celky jsou při snaze o vnitřní harmonii stabilnější a odolnější, než celky homogenní. [42] => [43] => == Odkazy == [44] => [45] => === Reference === [46] => [47] => [48] => === Literatura === [49] => * [[Jan Assmann]]: ''Kultura a paměť''. Praha 2001 [50] => * [[Susan Blackmore]]ová: ''Teorie memů. Kultura a její evoluce''. Praha 2001 [51] => * R. van Dülmen: ''Kultura a každodenní život v raném novověku'' I./III. Praha 2006 [52] => * [[Clifford Geertz]]: ''Interpretace kultur''. Praha 2000 [53] => * [[Ernest Gellner]]: ''Rozum a kultura''. CDK, Brno 1999 [54] => * G. Hofstede: ''Kultury a organizace''. Praha 1999 [55] => * J. Petráň: ''Dějiny hmotné kultury'' I./II. Praha 1995 [56] => * M. Petrusek a kol., ''Velký sociologický slovník'' I. Heslo Kultura. Praha: Karolinum 1998 [57] => * Z. Salzmann: ''Jazyk, kultura a společnost. Úvod do lingvistické antropologie''. Praha 1997 [58] => * G. Schwarz: ''Kulturexperimente im Altertum'', Berlin 2010 [59] => * Pernica Petr: Nový pohled na kulturu. Logistika kultury. Praha : Academia, 2017. {{ISBN|978-80-200-2730-6}} [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Civilizace]] [63] => * [[Kulturní a sociální antropologie]] [64] => * [[Kulturní geografie]] [65] => * [[Subkultura]] [66] => * [[Kulturní evoluce]] [67] => * [[Mem (informace)|Mem]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Commonscat}} [71] => * {{Wikicitáty|téma=Kultura}} [72] => * {{Wikislovník|heslo=kultura}} [73] => * {{Wikizprávy|zpráva=Portál:Kultura}} [74] => * {{en}} [75] => * [https://web.archive.org/web/20090423064500/http://courses.ed.asu.edu/margolis/spf301/definitions_of_culture.html Detailed article on defining culture] [76] => * [http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-73 Dictionary of the History of Ideas] "culture" and "civilization" in modern times [77] => * [https://web.archive.org/web/20090831124037/http://global-culture.org/ Global Culture] Essays on global issues and their impact on culture [78] => * [http://www.wsu.edu/gened/learn-modules/top_culture/culture-index.html What is Culture? - Washington State University] [79] => [80] => {{Autoritní data}} [81] => {{Portály|Kultura}} [82] => [83] => [[Kategorie:Kultura| ]] [84] => [[Kategorie:Antropologie]] [85] => [[Kategorie:Sociologie]] [] => )
good wiki

Kultura

Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n.

More about us

About

Její rozmanitost odráží jednotlivé historie, příběhy a pohledy na svět, přičemž kulturní rozvoj je dynamickým procesem, který nás spojuje a obohacuje. Kultura se projevuje v mnoha oblastech, jako jsou jazyk, literatura, hudba, výtvarné umění, divadlo, tanec a osvěta. Tyto prvky často překračují geografické a historické hranice, čímž otevírají cestu k dialogu mezi různými národy a etniky. Kultura nejenže odráží společenské hodnoty, ale také pomáhá v jejich utváření a posilování, a tím posiluje soudržnost ve společnosti. V dynamickém světě se kultura neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým výzvám. Technologický pokrok a globalizace přinášejí nové možnosti pro kulturní výměnu a interakci mezi lidmi. Díky těmto procesům můžeme objevovat a sdílet rozličné pohledy na svět, což vede k vzájemnému porozumění a toleranci. Kultura také hraje důležitou roli v osobním růstu a seberealizaci. Umění nám umožňuje vyjadřovat naše pocity, myšlenky a zkušenosti, čímž obohacuje naše životy a podněcuje naši kreativitu. Kulturní aktivity, jako jsou výstavy, koncerty a divadelní představení, nám nabízejí možnost se setkat, inspirovat se a sdílet naše společné zážitky. Optimisticky se díváme na možnosti, které kultura přináší pro budoucnost. Společným úsilím můžeme posilovat kulturní dědictví a vytvářet prostor pro nové myšlenky a inovace, které posunou naše společnosti kupředu. Kultura, tedy nejen památky a tradice, ale i živé umění a komunitní akce, má potenciál utvářet lepší svět, ve kterém se lidé mohou propojit a rozvíjet v mnoha směrech.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sociologie','náboženství','Clifford Geertz','Kulturní a sociální antropologie','Subkultura','civilizace','Ernest Gellner','metafora','subkultura','kultura (antropologie)','Johann Wolfgang von Goethe','Gert Hofstede'