Array ( [0] => 14668773 [id] => 14668773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kuvajt [uri] => Kuvajt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kuvajt je stát nacházející se na Arabském poloostrově. Leží mezi Irákem a Saúdskou Arábií, jeho pobřeží omývá Perský záliv. Kuvajt se skládá z devíti oblastí, které se dále dělí na města, obce a vesnice. Hlavním městem je Kuvajt, které je centrem politického, ekonomického a kulturního života země. Kuvajt má podnebí typické pro oblast Arabského poloostrova, s horkými lety a mírnými zimami. Vládnou zde islámské zvyky a tradice, většina obyvatel vyznává sunnitský islám. Kuvajt je konstituční monarchií, kde panuje emír. Země je známá svými bohatými zásobami ropy a je jedním z nejbohatších států na světě. V Kuvajtu je těžba ropy jedním z hlavních průmyslových odvětví. Země má také rozvinutý finanční sektor a je významným obchodním centrem pro celý region. Kuvajt patří k arabské Ligě a je členem Organizace spojených národů. Kuvajt má rozmanitou kulturu, která kombinuje tradice Beduínských kořenů s moderním způsobem života. Patří sem bohatá arabská gastronomie, tradiční hudba a tance, ale také moderní architektura a luxusní obchody. Turisté mohou navštívit různá zajímavá místa v Kuvajtu, jako je například Muzeum islámského umění, Kuvajtské město, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, nebo si užít relaxaci na malebných plážích Perského zálivu. Kuvajt se snaží o rozvoj cestovního ruchu jako alternativního zdroje příjmů, zejména díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví. [oai] => Kuvajt je stát nacházející se na Arabském poloostrově. Leží mezi Irákem a Saúdskou Arábií, jeho pobřeží omývá Perský záliv. Kuvajt se skládá z devíti oblastí, které se dále dělí na města, obce a vesnice. Hlavním městem je Kuvajt, které je centrem politického, ekonomického a kulturního života země. Kuvajt má podnebí typické pro oblast Arabského poloostrova, s horkými lety a mírnými zimami. Vládnou zde islámské zvyky a tradice, většina obyvatel vyznává sunnitský islám. Kuvajt je konstituční monarchií, kde panuje emír. Země je známá svými bohatými zásobami ropy a je jedním z nejbohatších států na světě. V Kuvajtu je těžba ropy jedním z hlavních průmyslových odvětví. Země má také rozvinutý finanční sektor a je významným obchodním centrem pro celý region. Kuvajt patří k arabské Ligě a je členem Organizace spojených národů. Kuvajt má rozmanitou kulturu, která kombinuje tradice Beduínských kořenů s moderním způsobem života. Patří sem bohatá arabská gastronomie, tradiční hudba a tance, ale také moderní architektura a luxusní obchody. Turisté mohou navštívit různá zajímavá místa v Kuvajtu, jako je například Muzeum islámského umění, Kuvajtské město, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, nebo si užít relaxaci na malebných plážích Perského zálivu. Kuvajt se snaží o rozvoj cestovního ruchu jako alternativního zdroje příjmů, zejména díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Kuvajtu [2] => | úřední název = Dawlat al-Kuwajt [3] => | úřední název česky = Stát Kuvajt [4] => | úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|دولة الكويت}} [5] => | vlajka = Flag of Kuwait.svg [6] => | článek o vlajce = Kuvajtská vlajka [7] => | znak = Emblem of Kuwait.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Kuvajtu [9] => | mapa umístění = KWT orthographic.svg [10] => | rozloha = {{formatnum:17818}} [11] => | rozlmisto = 157 [12] => | procent vody = zanedbatelné [13] => | počet obyvatel = {{formatnum:4420110}} [14] => | obyvmisto = 139 [15] => | obyvatelé aktuální k = odhad [[2019]] [16] => | hustota = 249 [17] => | hustmisto = 80 [18] => | HDI = 0,771 [19] => | HDIvývoj = pokles [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2007 [22] => | HDImísto = 29 [23] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[angličtina]] [24] => | náboženství = [[muslim]]ové 85 % ([[sunnité]] 70 %, [[šíité]] 30 %), [[Křesťanství|křesťané]], [[hinduismus|hinduisté]], [[pársové]], a jiní 15 % [25] => | nejvyšší hora = [[Mutla]] [26] => | výška nejvyšší hory = 306 [27] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [28] => | hlavní město = [[Kuvajt (město)|Kuvajt]] [29] => | funkce1 = Hlava státu [30] => | vládce1 = [[emír]] [[Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh]] [31] => | funkce2 = Hlava vlády [32] => | vládce2 = [[Předseda vlády|premiér]] [[Ahmad al-Abdullah as-Sabáh]]
první [[vicepremiér]] [[Abdullah Ali al-Salem]] [33] => | článek o hymně = Kuvajtská hymna [34] => | hymna = لله فليهاراكن سلطن (Al-Nasheed Al-Watani) [35] => | datum vzniku = [[19. červen|19. června]] [[1961]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [37] => | měna = [[kuvajtský dinár]] [38] => | kód měny = KWD [39] => | ison = 414 [40] => | iso3 = KWT [41] => | iso2 = KW [42] => | mpz = KWT [43] => | doména = kw [44] => | předvolba = +965 [45] => | čas = +3 [46] => | commonscat = Kuwait [47] => }} [48] => '''Kuvajt''', plným názvem '''Stát Kuvajt''', je malá [[monarchie]] v jihozápadní [[Asie|Asii]] při [[Perský záliv|Perském zálivu]]. Má [[Kuvajt (město)|stejnojmenné hlavní město]], kde žije většina obyvatel. Jeho sousedy jsou na severu [[Irák]] a na jihu [[Saúdská Arábie]]. Délka pobřeží je přibližně 499 kilometrů. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. [[Búbiján]] či [[Failaka]]. K roku 2021 měl Kuvajt 4,67 milionu obyvatel, z toho 1,45 milionu tvoří kuvajtští občané, etnicky [[Arabové]], a 3,2 milionu jsou cizí státní příslušníci, kteří jsou v Kuvajtu za prací. [49] => [50] => Historicky byl Kuvajt velmi strategickým obchodním přístavem mezi [[Mezopotámie|Mezopotámií]] a [[Indie|Indií]]. V současnosti je jeho ekonomika postavená na [[Ropa|ropě]], země se řadí k hlavním světovým producentům této suroviny. Udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % světových zásob ropy. To představuje šesté největší zásoby na světě. Objeveny byly v roce 1938, v roce 1946 byla ropa poprvé vyvezena. Následoval mohutný rozvoj a modernizace země. Zlaté časy trvaly do roku 1982, kdy se zhroutila kuvajtská burza a Kuvajt zažil období nestability, které vyvrcholilo invazí ze sousedního [[Irák|Iráku]] v roce 1990. Irácká vojska byla vyhnána za pomoci mezinárodní aliance vedené [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]. Prosperita se vrátila, nicméně v nultých letech 21. století přišla nečekaná stagnace, kterou se Kuvajt rozhodl vyřešit strategickým partnerstvím s [[Čína|Čínou]]. V současnosti je Kuvajt považován za hlavního spojence Číny v oblasti. [51] => [52] => Navzdory potížím nultých let je Kuvajt stále jedním z nejbohatších států světa. [[Kuvajtský dinár]] je nejhodnotnější měnou na světě. Kuvajt je pátou nejbohatší zemí světa z hlediska [[Národní důchod|národního důchodu]] na obyvatele. V roce 2009 měl Kuvajt nejvyšší [[index lidského rozvoje]] v arabském světě. V indexu sociálního pokroku je Kuvajt na prvním místě v muslimském světě a na druhém místě na [[Blízký východ|Blízkém východě]] za [[Izrael|Izraelem]]. Kuvajt má vysokou úroveň sociálního zabezpečení a zdravotní péče, ovšem všechny tyto bonusy jsou vyhrazeny občanům. Lidé bez občanství, jichž má Kuvajt na svém území nejvyšší procento na světě, jsou naopak vystaveni porušování lidských práv. [53] => [54] => Kuvajt je [[emirát]] s [[Autokracie|autokratickým]] politickým systémem, jemuž dominuje emírská rodina [[Sabahové|Sabahů]]. Kuvajtským [[Státní náboženství|státním náboženstvím]] je [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], ve verzi zvané [[málikovský mazhab]]. [55] => [56] => == Dějiny == [57] => [[Soubor:HistoricCoins.jpg|vlevo|náhled|Starověké mince nalezené na ostrově [[Fajlaka]]]] [58] => Jeden z prvních důkazů lidského osídlení území Kuvajtu (výraz ''Kuvajt'' v arabštině znamená „pevnůstka“) pochází z doby 8 000 př. n. l., v Burganu byly nalezeny [[Mezolit|mezolitické]] nástroje. [[Neolit|Neolitičtí]] obyvatelé Kuvajtu patřili k prvním námořním obchodníkům historie. V severním Kuvajtu byl objeven jeden z nejstarších rákosových člunů na světě.{{Citace periodika [59] => | příjmení = Carter [60] => | jméno = Robert [61] => | titul = The Neolithic origins of seafaring in the Arabian Gulf [62] => | periodikum = Archaeology International [63] => | datum vydání = 2012-12-08 [64] => | issn = 2048-4194 [65] => | doi = 10.5334/ai.0613 [66] => | url = https://www.scienceopen.com/hosted-document?doi=10.5334/ai.0613 [67] => | datum přístupu = 2021-08-28 [68] => }}{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Secrets of world's oldest boat are discovered in Kuwait sands [70] => | periodikum = www.telegraph.co.uk [71] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/kuwait/1314980/Secrets-of-worlds-oldest-boat-are-discovered-in-Kuwait-sands.html [72] => | datum přístupu = 2021-08-28 [73] => }} [74] => [75] => Okolo roku 6500 př. n. l. zasahovala na území Kuvajtu [[obeidská kultura]]. Kuvajt byl tehdy místem interakce mezi národy vzmáhající se [[Mezopotámie]] a stále ještě neolitické východní Arábie.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Carter [77] => | jméno = Robert [78] => | příjmení2 = Crawford [79] => | jméno2 = Harriet [80] => | titul = Maritime Interactions in the Arabian Neolithic: The Evidence from H3, As-Sabiyah, an Ubaid-related site in Kuwait [81] => | url = https://brill.com/view/title/14712 [82] => | vydavatel = Brill [83] => | isbn = 978-90-04-16359-1 [84] => | jazyk = en [85] => }} Kolem roku 2000 př. n. l. se na kuvajtském ostrově [[Fajlaka]] usadili sumerští obchodníci, kteří přišli patrně z [[Ur (město)|Uru]].{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = Lawler [87] => | jméno = Andrew [88] => | titul = Traders from Ur? [89] => | periodikum = www.archaeology.org [90] => | url = https://www.archaeology.org/issues/79-1303/features/kuwait/548-meopotamian-ur-traders [91] => | datum přístupu = 2021-08-28 [92] => }} Na ostrově postavili mnoho budov podobných těm, které ve stejné době vznikly v Iráku. Někteří historikové umisťují do Kuvajtského zálivu kulturu, kterou Sumerové nazývali [[Tilmun]].{{Citace periodika [93] => | příjmení = CALVET [94] => | jméno = Yves [95] => | titul = Failaka and the Northern part of Dilmun [96] => | periodikum = Proceedings of the Seminar for Arabian Studies [97] => | datum vydání = 1989 [98] => | ročník = 19 [99] => | strany = 5–11 [100] => | issn = 0308-8421 [101] => | url = https://www.jstor.org/stable/41223078 [102] => | datum přístupu = 2021-08-28 [103] => }} Pravděpodobně ovládala obchodní námořní cesty mezi Mezopotámií a [[Indie|Indií]]. Po pádu Tilmunu byla Fajlaka osídlena [[Kassité|Kassity]]. [104] => [105] => Za [[Nebukadnesar II.|Nebukadnesara II.]] byla Fajlaka pod [[Novobabylonská říše|novobabylónskou]] kontrolou. Vznikly tehdy chrámy zasvěcené bohu [[Utu|Šamašovi]]. Ve 4. století př. n. l. kolonizoval Kuvajtský záliv [[Makedonie (království)|makedonský]] vojevůdce [[Alexandr Veliký]], Fajlaku prý Alexandr pojmenoval Ikaros. V roce 127 př. n. l. bylo kolem Teredonu v dnešním Kuvajtu založeno království [[Charakena]], jehož obyvatelstvo užívalo [[Aramejština|aramejštinu]]. Na ostrově Fajlaka byla doložena i [[Parthská říše|parthská]] obchodní základna z té doby.{{Citace periodika [106] => | příjmení = Gregoratti [107] => | jméno = Leonardo [108] => | titul = A Parthian Harbour in the Gulf: the Characene, «Anabasis, Studia Classica et Orientalia», 2, 2011, pp. 209-229 [109] => | url = https://www.academia.edu/1382592/A_Parthian_Harbour_in_the_Gulf_the_Characene_Anabasis_Studia_Classica_et_Orientalia_2_2011_pp_209_229 [110] => | datum přístupu = 2021-08-28 [111] => }} [112] => [113] => Nejstarší písemná zmínka o Kuvajtu pochází z roku 150 a nachází se v geografickém pojednání [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]]. Ten nazýval Kuvajtský záliv ''Hieros Kolpos'' (''Sacer Sinus'' v [[Latina|latinských]] verzích). [114] => [115] => V roce 224 se Kuvajt stal součástí [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]]. Sásánovci ho nazývali Mešan, což byl rovněž starý alternativní název pro Charakenu. Kromě partho-sásánovských osad se v Akkazu usadili též [[Křesťanství|křesťanští]] [[Nestoriánství|nestoriáni]], jsou v místě doloženi od 5. do 9. století.{{Citace elektronického periodika [116] => | příjmení = Lawler [117] => | jméno = Andrew [118] => | titul = Hidden Christian Community [119] => | periodikum = www.archaeology.org [120] => | url = https://www.archaeology.org/issues/79-1303/features/kuwait/540-kuwait-failaka-christian-settlement [121] => | datum přístupu = 2021-08-28 [122] => }} Vykopávky odhalily dva velké kostely pocházející z 5. a 6. století. V roce 636 kontrolu nad oblastí získal [[rášidský chalífát]], s nímž začala arabizace a [[islamizace]]. Centrem raného islámského vlivu bylo město Kazma.{{Citace periodika [123] => | příjmení = Ulrich [124] => | jméno = Brian [125] => | titul = Kāzimah remembered: historical traditions of an early Islamic settlement by Kuwait Bay [126] => | url = https://www.academia.edu/8353208/K%C4%81zimah_remembered_historical_traditions_of_an_early_Islamic_settlement_by_Kuwait_Bay [127] => | datum přístupu = 2021-08-28 [128] => }}{{Citace periodika [129] => | příjmení = Kennet [130] => | jméno = Derek [131] => | příjmení2 = Blair [132] => | jméno2 = Andrew [133] => | příjmení3 = Ulrich [134] => | jméno3 = Brian [135] => | titul = The Kadhima Project: investigating an Early Islamic settlement and landscape on Kuwait Bay (poster) [136] => | periodikum = Proceedings of the Seminar for Arabian Studies [137] => | datum vydání = 2011 [138] => | ročník = 41 [139] => | strany = 161–172 [140] => | issn = 0308-8421 [141] => | url = https://www.jstor.org/stable/41622130 [142] => | datum přístupu = 2021-08-28 [143] => }} [144] => [[Soubor:Persian Gulf z1507-1750.gif|vlevo|náhled|Portugalská přítomnost v oblasti v 16. století]] [145] => V roce 1521 se Kuvajt dostal do [[Portugalská koloniální říše|portugalské]] obchodní sféry. Na konci 16. století vybudovali Portugalci v Kuvajtu pevnost.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = The European Exploration of Kuwait {{!}} Institut MEDEA [147] => | periodikum = web.archive.org [148] => | url = https://www.medea.be/2010/02/the-european-exploration-of-kuwait/ [149] => | datum vydání = 2014-03-23 [150] => | datum přístupu = 2021-08-28 [151] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140323134157/https://www.medea.be/2010/02/the-european-exploration-of-kuwait/ [152] => | datum archivace = 2014-03-23 [153] => }} Oficiálními vládci byli ale šejkové z klanu [[Bani Chálid]]. V roce 1682 nebo 1716 se v Kuvajtu usadil klan [[Bani Utbah]] a postupně se mu podařilo získat nadvládu v důsledku manželských aliancí. [154] => [155] => V polovině 17. století se Kuvajt etabloval jako hlavní obchodní cesta z Perského zálivu do [[Aleppo|Aleppa]]. Na počátku 18. století prosperoval jako přístav a obchodní centrum pro tranzit zboží mezi [[Bagdád|Bagdádem]], [[Indie|Indií]], [[Maskat|Maskatem]] a [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]]. Během [[Osmanská říše|osmanského]] obléhání [[Basra|Basry]] v letech 1775–79 se tamní iráčtí obchodníci uchýlili do Kuvajtu a rozvinuli zde sektor stavby lodí.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Abdullah [157] => | jméno = Thabit A. J. [158] => | příjmení2 = Abadi [159] => | jméno2 = Eskandar [160] => | titul = Merchants, Mamluks, and Murder: The Political Economy of Trade in Eighteenth-Century Basra [161] => | url = https://books.google.cz/books?id=t6v2HHoWgbsC&pg=PA72&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [162] => | vydavatel = SUNY Press [163] => | počet stran = 208 [164] => | isbn = 978-0-7914-4807-6 [165] => | poznámka = Google-Books-ID: t6v2HHoWgbsC [166] => | jazyk = en [167] => }} V důsledku toho vzrostl kuvajtský námořní obchod. Kuvajtské lodě byly proslulé po celém Indickém oceánu a Kuvajťané si vybudovali pověst nejlepších námořníků v [[Perský záliv|Perském zálivu]]. [168] => [169] => V 18. století migroval z [[Nadžd|Nadždu]] do Kuvajtu rod [[Sabahové|Sabahů]].{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Al Sabah Family {{!}} Encyclopedia.com [171] => | periodikum = www.encyclopedia.com [172] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/al-sabah-family [173] => | datum přístupu = 2021-08-28 [174] => }} Roku 1752 získal pozici šejků a ujal se vlády, již drží dosud. Prvním šejkem byl [[Sabah I. ibn Džaber as-Sabah]]. Na konci 18. století začal stoupat britský vliv v oblasti. [[Britská Východoindická společnost|Britská východoindická společnost]] si zřídila sídlo v Kuvajtu v roce 1792. Ovládla námořní obchod mezi Kuvajtem, Indií a východním pobřežím Afriky. [175] => [[Soubor:MarinetimeMKuwaitAlshami.jpg|vlevo|náhled|Námořní muzeum dnes v Kuvajtu připomíná roli námořního obchodu v kuvajtské minulosti]] [176] => V 19. století se Kuvajt stal rovněž centrem obchodu s [[Kůň|koňmi]]. V polovině století vyvážel do Indie v průměru 800 koní ročně.{{Citace monografie [177] => | příjmení = Fattah [178] => | jméno = Hala Mundhir [179] => | titul = The Politics of Regional Trade in Iraq, Arabia, and the Gulf, 1745-1900 [180] => | url = https://books.google.cz/books?id=g5MewSBHkG4C&pg=PA181&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [181] => | vydavatel = SUNY Press [182] => | počet stran = 280 [183] => | isbn = 978-0-7914-3113-9 [184] => | poznámka = Google-Books-ID: g5MewSBHkG4C [185] => | jazyk = en [186] => }} Kuvajt byl tehdy přezdíván „[[Marseille]] Perského zálivu“, jeho ekonomická vitalita přitahovala velké množství lidí. Populace byla [[Kosmopolitní kultura|kosmopolitní]] a etnicky různorodá, tvořená Araby, Peršany, Afričany, [[Židé|Židy]] i [[Arméni|Armény]].{{Citace monografie [187] => | příjmení = Broeze [188] => | jméno = Frank [189] => | titul = Gateways Of Asia: Port Cities of Asia in the 13th-20th Centuries [190] => | url = https://books.google.cz/books?id=yXgsBgAAQBAJ&pg=PA165&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [191] => | vydavatel = Routledge [192] => | počet stran = 373 [193] => | isbn = 978-1-136-16895-6 [194] => | poznámka = Google-Books-ID: yXgsBgAAQBAJ [195] => | jazyk = en [196] => }} Kuvajt byl známý svou náboženskou tolerancí. Místní elita vzdělávala své syny v Evropě více než ostatní elity Perského zálivu a byla považovaná za značně europeizovanou.{{Citace monografie [197] => | příjmení = Crystal [198] => | jméno = Jill [199] => | titul = Oil and Politics in the Gulf: Rulers and Merchants in Kuwait and Qatar [200] => | url = https://books.google.cz/books?id=D8di8GN_hKsC&printsec=frontcover&dq=isbn:9780521466356&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [201] => | vydavatel = Cambridge University Press [202] => | počet stran = 262 [203] => | isbn = 978-0-521-46635-6 [204] => | poznámka = Google-Books-ID: D8di8GN_hKsC [205] => | jazyk = en [206] => }} [207] => [208] => Kuvajtští šejkové se na konci 19. století začali obávat pohlcení [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. V roce 1890 tudíž šejk [[Mubarak Al-Sabah]] podepsal dohodu s britskou vládou, která z Kuvajtu učinila britský [[protektorát]].{{Citace periodika [209] => | příjmení = Ahmad [210] => | jméno = Feroz [211] => | titul = A Note on the International Status of Kuwait before November 1914 [212] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [213] => | datum vydání = 1992 [214] => | ročník = 24 [215] => | číslo = 1 [216] => | strany = 181–185 [217] => | issn = 0020-7438 [218] => | url = https://www.jstor.org/stable/163796 [219] => | datum přístupu = 2021-08-28 [220] => }} Britové se podle smlouvy z roku 1899 měli postarat o obranu a zahraniční věci, zatímco Sabahové si ponechávali vládu nad vnitřními záležitostmi.{{Citace elektronického periodika [221] => | příjmení = Scott [222] => | jméno = Richard [223] => | titul = Independence for Kuwait [224] => | periodikum = the Guardian [225] => | url = http://www.theguardian.com/theguardian/1961/jun/20/fromthearchive [226] => | datum vydání = 1961-06-20 [227] => | jazyk = en [228] => | datum přístupu = 2021-08-28 [229] => }} Toto uspořádání vydrželo až do roku 1961, byť během [[První světová válka|první světové války]] museli Britové vyhlásit obchodní blokádu Kuvajtu, to když tehdejší kuvajtský šejk [[Salim Al-Mubarak Al-Sabah]] podpořil v konfliktu Osmanskou říši. Britská ekonomická blokáda těžce poškodila kuvajtskou ekonomiku a byl to začátek jejího pádu, který trval půl století. [230] => [231] => Po první světové válce se pokusili Kuvajt ovládnout [[Saúdové]], přesněji [[Abd al-Azíz ibn Saúd]] během své [[Ichwán|ichwánistické]] expanze. Kuvajťané se ovšem ubránili – s britskou pomocí.{{Citace periodika [232] => | příjmení = Toth [233] => | jméno = Anthony B. [234] => | titul = Tribes and Tribulations: Bedouin Losses in the Saudi and Iraqi Struggles over Kuwait's Frontiers, 1921-1943 [235] => | periodikum = British Journal of Middle Eastern Studies [236] => | datum vydání = 2005 [237] => | ročník = 32 [238] => | číslo = 2 [239] => | strany = 145–167 [240] => | issn = 1353-0194 [241] => | url = https://www.jstor.org/stable/30037690 [242] => | datum přístupu = 2021-08-28 [243] => }} Saúdové se pak v letech 1923 až 1937 mstili ekonomickou blokádou, což Kuvajt opět hospodářsky oslabilo. Další ránu přidala [[Velká hospodářská krize|světová hospodářská krize]], jež vypukla roku 1929, a kvůli níž se zhroutil například kuvajtský [[Perla|perlový]] průmysl. Kvůli [[Japonsko|japonskému]] vynálezu syntetických perel už se na nohy nepostavil. Kuvajt zažil po mnoha stoletích chudobu, a to navzdory tomu, že v roce 1930 byla objevena ropa. Zpočátku ekonomické výsledky země nijak neovlivnila. Hněv obyvatelstva se obracel na Brity. V roce 1938 bylo kuvajtskou mládeží založeno Svobodné kuvajtské hnutí, které se postavilo proti britské nadvládě a předložilo petici požadující sjednocení Kuvajtu s Irákem. Šlo v podstatě o výzvu irácké vládě, aby Kuvajt anektovala. V březnu 1939 vypuklo v Kuvajtu ozbrojené povstání se stejným programem. Rodina Sabahů spolu s britskou vojenskou podporou povstání násilně potlačila a jeho účastníky uvěznila.{{Citace periodika [244] => | příjmení = Loewenstein [245] => | jméno = Andrew B. [246] => | titul = 'The Veiled Protectorate of Kowait': Liberalized Imperialism and British Efforts to Influence Kuwaiti Domestic Policy during the Reign of Sheikh Ahmad al-Jaber, 1938-50 [247] => | periodikum = Middle Eastern Studies [248] => | datum vydání = 2000 [249] => | ročník = 36 [250] => | číslo = 2 [251] => | strany = 103–123 [252] => | issn = 0026-3206 [253] => | url = https://www.jstor.org/stable/4284073 [254] => | datum přístupu = 2021-08-28 [255] => }} [256] => [[Soubor:Kuwait (31420655062).jpg|náhled|[[Kuvajtské věže|Kuvajtské vodojemy]] postavené roku 1979, symbol zlatých časů země]] [257] => Napětí ve společnosti pokleslo až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] spolu s masivní těžbou ropy a přílivem zisků z ní. Léta 1946 až 1982 jsou obvykle nazývána „zlatou érou Kuvajtu“.{{Citace elektronického periodika [258] => | titul = Kuvajt: Nejpokrokovější stát Zálivu [259] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [260] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/kuvajt-nejpokrokovejsi-stat-zalivu [261] => | datum vydání = 2016-04-10 [262] => | jazyk = en [263] => | datum přístupu = 2021-08-28 [264] => }} V roce 1952 se země stala největším vývozcem ropy v Perském zálivu. Životní úroveň šla rychle nahoru a program včlenění do Iráku přestal dávat smysl a ztratil přitažlivost. [265] => [266] => V červnu 1961 Kuvajt získal nezávislost na Britech.{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Kuwait marks 60 years of independence from Britain [268] => | periodikum = gulfnews.com [269] => | url = https://gulfnews.com/world/gulf/kuwait/kuwait-marks-60-years-of-independence-from-britain-1.80044884 [270] => | jazyk = en [271] => | datum přístupu = 2021-08-28 [272] => }} Šejk [[Abdalláh III. as-Salem as-Sabah]] se stal prvním [[Emír|emírem]]. (Kuvajtský národní den se však slaví 25. února, v den výročí Abdalláhovy korunovace). Vznik nového státu sledoval s nevolí Irák. Jeho představitelé prohlásili Kuvajt za "nedílnou součást Iráku", ale pod tlakem ostatních arabských států a vojenských manévrů Británie (Operace Vantage) se však svých nároků vzdali.{{Citace periodika [273] => | příjmení = Sluglett [274] => | jméno = Peter [275] => | titul = The Resilience of a Frontier: Ottoman and Iraqi Claims to Kuwait, 1871-1990 [276] => | periodikum = The International History Review [277] => | datum vydání = 2002 [278] => | ročník = 24 [279] => | číslo = 4 [280] => | strany = 783–816 [281] => | issn = 0707-5332 [282] => | url = https://www.jstor.org/stable/40111134 [283] => | datum přístupu = 2021-08-28 [284] => }}{{Citace periodika [285] => | příjmení = ABIDI [286] => | jméno = A. H. H. [287] => | titul = Origins and Dimensions of the Iraqi Claim Over Kuwait [288] => | periodikum = India International Centre Quarterly [289] => | datum vydání = 1991 [290] => | ročník = 18 [291] => | číslo = 1 [292] => | strany = 129–143 [293] => | issn = 0376-9771 [294] => | url = https://www.jstor.org/stable/23002125 [295] => | datum přístupu = 2021-08-28 [296] => }} Kuvajt se záhy stal prvním z arabských států Perského zálivu, který zavedl ústavu a parlament. V roce 1963 byly uspořádány první parlamentní volby.{{Citace monografie [297] => | příjmení = Tétreault [298] => | jméno = Mary Ann [299] => | titul = Stories of Democracy: Politics and Society in Contemporary Kuwait [300] => | url = https://books.google.cz/books/about/Stories_of_Democracy.html?id=91nH70iP_-gC&redir_esc=y [301] => | vydavatel = Columbia University Press [302] => | počet stran = 336 [303] => | isbn = 978-0-231-11488-2 [304] => | jazyk = en [305] => }}{{Citace periodika [306] => | příjmení = Yetiv [307] => | jméno = Steve [308] => | titul = Kuwait's Democratic Experiment in Its Broader International Context [309] => | periodikum = Middle East Journal [310] => | datum vydání = 2002 [311] => | ročník = 56 [312] => | číslo = 2 [313] => | strany = 257–271 [314] => | issn = 0026-3141 [315] => | url = https://www.jstor.org/stable/4329754 [316] => | datum přístupu = 2021-08-28 [317] => }} V 60. a 70. letech 20. století byl Kuvajt považován za nejrozvinutější zemi v regionu.{{Citace periodika [318] => | příjmení = Hijazi [319] => | jméno = Ahmad [320] => | titul = Kuwait: Development from a Semitribal, Semicolonial Society to Democracy and Sovereignty [321] => | periodikum = The American Journal of Comparative Law [322] => | datum vydání = 1964 [323] => | ročník = 13 [324] => | číslo = 3 [325] => | strany = 428–438 [326] => | issn = 0002-919X [327] => | doi = 10.2307/838685 [328] => | url = https://www.jstor.org/stable/838685 [329] => | datum přístupu = 2021-08-28 [330] => }} Kuvajtský investiční úřad se stal prvním státním investičním fondem na světě. Od 70. let 20. století měl Kuvajt nejvyšší [[index lidského rozvoje]] ze všech arabských zemí. Kuvajtský tisk byl tehdy označován za jeden z nejsvobodnějších na světě. Mnoho arabských spisovatelů se přestěhovalo do Kuvajtu, protože si zde užívali větší svobody projevu než jinde v arabském světě. Kuvajtská společnost přijala liberální postoje, většina žen například nenosila [[hidžáb]].{{Citace periodika [331] => | příjmení = Tétreault [332] => | jméno = Mary Ann [333] => | titul = Civil Society in Kuwait: Protected Spaces and Women's Rights [334] => | periodikum = Middle East Journal [335] => | datum vydání = 1993 [336] => | ročník = 47 [337] => | číslo = 2 [338] => | strany = 275–291 [339] => | issn = 0026-3141 [340] => | url = https://www.jstor.org/stable/4328572 [341] => | datum přístupu = 2021-08-28 [342] => }} [343] => [344] => Zvláštním rysem byly kuvajtské [[Sovětský svaz|prosovětské]] postoje. Kuvajt byl jedinou zemí Perského zálivu, která podobné postoje vyjadřovala.{{Citace monografie [345] => | příjmení = Yetiv [346] => | jméno = Steven A. [347] => | titul = America and the Persian Gulf: The Third Party Dimension in World Politics [348] => | url = https://books.google.cz/books?id=8MLYm3JB8dMC&pg=PA51&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [349] => | vydavatel = Greenwood Publishing Group [350] => | počet stran = 198 [351] => | isbn = 978-0-275-94973-0 [352] => | poznámka = Google-Books-ID: 8MLYm3JB8dMC [353] => | jazyk = en [354] => }} Velkou roli v tom sehrálo značné množství palestinských a egyptských přistěhovalců. [355] => [356] => Zlaté časy skončily krachem kuvajtské burzy roku 1982.{{Citace elektronické monografie [357] => | titul = Stock market crash: collapse of Souk al Manakh 1982 – a lesson to learn – Business Recorder [358] => | url = https://fp.brecorder.com/2005/03/20050319212559/ [359] => | datum přístupu = 2021-08-28 [360] => | jazyk = en-US [361] => }} Krizi prohloubil pokles cen ropy a [[irácko-íránská válka]] (v níž Kuvajťané podporovali Irák). Začal se objevovat extremismus, v průběhu 80. let došlo v Kuvajtu k několika teroristickým útokům a únosům letadel. Poté, co skončila válka mezi Íránem a Irákem, Kuvajt odmítl iráckou žádost o prominutí válečného dluhu 65 miliard dolarů. To zvýšilo napětí mezi oběma zeměmi. V roce 1990 začal Irák obviňovat Kuvajt, že u hranic provádí "šikmé vrty" a odčerpává tak ropu z iráckého území.{{Citace periodika [362] => | příjmení = Warbrick [363] => | jméno = Colin [364] => | titul = The Invasion of Kuwait by Iraq [365] => | periodikum = The International and Comparative Law Quarterly [366] => | datum vydání = 1991 [367] => | ročník = 40 [368] => | číslo = 2 [369] => | strany = 482–492 [370] => | issn = 0020-5893 [371] => | url = https://www.jstor.org/stable/759738 [372] => | datum přístupu = 2021-08-28 [373] => }} [[Soubor:A kuwaiti M-84.JPEG|vlevo|náhled|Kuvajtský tank [[M-84]] během [[Válka v Zálivu|operace Pouštní štít]]]] [374] => [[Soubor:BrennendeOelquellenKuwait1991.jpg|náhled|Zapálené ropné vrty roku 1991]] [375] => V srpnu 1990 irácká armáda [[Irácká invaze do Kuvajtu|vtrhla do Kuvajtu]] a anektovala jej. Po sérii neúspěšných diplomatických jednání sestavily [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Saúdská Arábie]] protiiráckou vojenskou koalici. [[Válka v Zálivu|Válka v zálivu]] skončila 26. února 1991 a Iráčané v ní byli z Kuvajtu vytlačeni. Na ústupu zapalovali ropné vrty, což způsobilo ekologickou katastrofu.{{Citace elektronického periodika [376] => | příjmení = Patrovský [377] => | jméno = Ondřej [378] => | titul = Válka o ropu, která zamořila poušť i záliv. Uplynulo 30 let od vpádu iráckých vojsk do Kuvajtu [379] => | periodikum = ČT24 [380] => | vydavatel = Česká televize [381] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3151719-valka-o-ropu-ktera-zamorila-poust-i-zaliv-uplynulo-30-let-od-vpadu-irackych-vojsk-do [382] => | jazyk = cs [383] => | datum přístupu = 2021-08-28 [384] => }} Během irácké okupace bylo zabito více než 1 000 kuvajtských civilistů, dalších 600 se ztratilo. Později byla více než polovina z těchto pohřešovaných nalezena v masových hrobech. Naprostá většina průmyslu, infrastruktury a budov byla zničena a sbírky muzeí, knihoven a laboratoří byly odvezeny do Iráku. [385] => [386] => Irácká okupace byla pro Kuvajt šokem. Vláda po vítězné válce přitvrdila vůči všem, které podezřívala z neloajality vůči své zemi. Vykázala přibližně 400 000 [[Palestinci|palestinských]] emigrantů ze svého území. Byla to odpověď na spolupráci palestinského vůdce [[Jásir Arafat|Jásira Arafata]] s iráckým vůdcem [[Saddám Husajn|Saddámem Husajnem]].{{Citace periodika [387] => | příjmení = Lesch [388] => | jméno = Ann M. [389] => | titul = Palestinians in Kuwait [390] => | periodikum = Journal of Palestine Studies [391] => | datum vydání = 1991 [392] => | ročník = 20 [393] => | číslo = 4 [394] => | strany = 42–54 [395] => | issn = 0377-919X [396] => | doi = 10.2307/2537434 [397] => | url = https://www.jstor.org/stable/2537434 [398] => | datum přístupu = 2021-08-28 [399] => }}{{Citace periodika [400] => | příjmení = Le Troquer [401] => | jméno = Yann [402] => | příjmení2 = al-Oudat [403] => | jméno2 = Rozenn Hommery [404] => | titul = From Kuwait to Jordan: The Palestinians' Third Exodus [405] => | periodikum = Journal of Palestine Studies [406] => | datum vydání = 1999 [407] => | ročník = 28 [408] => | číslo = 3 [409] => | strany = 37–51 [410] => | issn = 0377-919X [411] => | doi = 10.2307/2538306 [412] => | url = https://www.jstor.org/stable/2538306 [413] => | datum přístupu = 2021-08-28 [414] => }} Kuvajt také deportoval tisíce Iráčanů a [[Jemen|Jemenců]].{{Citace periodika [415] => | příjmení = Russell [416] => | jméno = Sharon Stanton [417] => | příjmení2 = al-Ramadhan [418] => | jméno2 = Muhammad Ali [419] => | titul = Kuwait's Migration Policy since the Gulf Crisis [420] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [421] => | datum vydání = 1994 [422] => | ročník = 26 [423] => | číslo = 4 [424] => | strany = 569–587 [425] => | issn = 0020-7438 [426] => | url = https://www.jstor.org/stable/163803 [427] => | datum přístupu = 2021-08-28 [428] => }} Za vnitřní nepřátele byli označeni i tzv. [[biduni]], pouštní bezdomovci bez státní příslušnosti, většinou vyznavači různých sekt. Kuvajt jich měl na svém území nejvíce v celé oblasti. Asi 150 000 jich zahnal do uprchlických táborů v kuvajtské poušti poblíž irácké hranice. Mnoho jich pak uprchlo do Iráku, kde stále zůstávají lidmi bez státní příslušnosti. V Kuvajtu jich zůstává žít bez občanství asi 100 tisíc.{{Citace elektronického periodika [429] => | příjmení = [430] => | jméno = [431] => | titul = The Bedoons: Kuwait's stateless minority {{!}} DW {{!}} 21.07.2019 [432] => | periodikum = DW.COM [433] => | url = https://www.dw.com/en/the-bedoons-kuwaits-stateless-minority/a-49674107 [434] => | jazyk = en-GB [435] => | datum přístupu = 2021-08-28 [436] => }} [437] => [[Soubor:Ali Khamenei meets with Emir of Kuwait Sabah Al-Ahmad 01.jpg|náhled|[[Sabah al-Ahmad as-Sabah]] (vlevo) s íránským vůdcem [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chameneím]]]] [438] => První válka v zálivu významně posílila americko-kuvajtské vztahy. V březnu 2003 se tudíž Kuvajt stal odrazovým můstkem pro [[Válka v Iráku|americkou invazi do Iráku]].{{Citace elektronického periodika [439] => | titul = Před 15 lety zaútočily Spojené státy na Irák. Václav Klaus to označil za nesmyslnou misi [440] => | periodikum = Plus [441] => | vydavatel = Český rozhlas [442] => | url = https://plus.rozhlas.cz/pred-15-lety-zautocily-spojene-staty-na-irak-vaclav-klaus-oznacil-za-nesmyslnou-7174123 [443] => | datum vydání = 2018-03-20 [444] => | jazyk = cs [445] => | datum přístupu = 2021-08-28 [446] => }} Ta však nebyla vnímána jako příliš úspěšná operace a její popularita klesla i v Kuvajtu. Navíc, ačkoli se po vítězství v první válce zdálo, že dobré časy se vracejí (v 90. letech se to načas i stalo), ve 21. století přišlo tvrdé ekonomické vystřízlivění a frustrace. Ukázalo se, že kuvajtská ekonomika je příliš závislá na ropě a vlády zaspaly v úkolu ji více diverzifikovat. Kuvajt se tak začal proměňovat ideově. Vztahy s Američany se začaly zhoršovat, [[Islámský fundamentalismus|fundamentalistické]] směry islámu našly ohlas. V březnu 2014 David S. Cohen (od roku 2020 šéf [[Central Intelligence Agency|CIA]]) obvinil Kuvajt z financování [[Terorismus|terorismu]].{{Citace elektronického periodika [447] => | titul = Remarks of Under Secretary for Terrorism and Financial Intelligence David Cohen before the Center for a New American Security on "Confronting New Threats in Terrorist Financing" [448] => | periodikum = www.treasury.gov [449] => | url = https://www.treasury.gov/press-center/press-releases/pages/jl2308.aspx [450] => | datum přístupu = 2021-08-28 [451] => }} Záhy začal být Kuvajt označován za největší světový zdroj financování bujícího [[Islámský stát|Islámského státu]], ale i [[Al-Káida|Al-Kajdy]].{{Citace elektronického periodika [452] => | příjmení = Jégl [453] => | jméno = Pavel [454] => | titul = Jak bojovníci za islám k bohatství přišli? Pomohli kuvajtští bankéři [455] => | periodikum = E15.cz [456] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/jak-bojovnici-za-islam-k-bohatstvi-prisli-pomohli-kuvajtsti-bankeri-1116192 [457] => | jazyk = cs [458] => | datum přístupu = 2021-08-28 [459] => }} Byl i místem teroru: 26. června 2015 došlo k sebevražednému atentátu v [[Ší'itský islám|šíitské]] mešitě v Kuvajtu.{{Citace elektronického periodika [460] => | titul = Při útoku na šíitskou mešitu v Kuvajtu zemřelo 25 lidí, k atentátu se přihlásil IS [461] => | periodikum = iROZHLAS [462] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [463] => | vydavatel = Český rozhlas [464] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [465] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pri-utoku-na-siitskou-mesitu-v-kuvajtu-zemrelo-25-lidi-k-atentatu-se-prihlasil-is_201506261459_mvydrova [466] => | datum přístupu = 2021-08-28 [467] => }} K odpovědnosti se přihlásil Islámský stát. Rozvratu ekonomického i duchovního se rozhodla využít Čína, která nabídla Kuvajtu velkorysé půjčky a investice v rámci projektu [[Nová Hedvábná stezka|Nové Hedvábné stezky]].{{Citace periodika [468] => | příjmení = Chaziza [469] => | jméno = Mordechai [470] => | titul = China’s Strategic Partnership with Kuwait: New Opportunities for the Belt and Road Initiative [471] => | periodikum = Contemporary Review of the Middle East [472] => | datum vydání = 2020-12-01 [473] => | ročník = 7 [474] => | číslo = 4 [475] => | strany = 501–519 [476] => | issn = 2347-7989 [477] => | doi = 10.1177/2347798920940081 [478] => | jazyk = en [479] => | url = https://doi.org/10.1177/2347798920940081 [480] => | datum přístupu = 2021-08-28 [481] => }} Šejkové nabídky rádi využili a na Číňany vsadili. Kuvajt rychle spadl do gravitačního pole čínského [[Geopolitika|geopolitického]] vlivu a v současnosti je označován za hlavního čínského spojence a agenta v celé oblasti. Čína je od roku 2016 také největším obchodním partnerem Kuvajtu. [482] => [483] => Od ledna 2021 prožívá Kuvajt nejhorší politickou krizi za mnoho desetiletí.{{Citace elektronického periodika [484] => | titul = Kuwait’s New Government: A Political System in Crisis? [485] => | periodikum = Moshe Dayan Center for Middle Eastern and African Studies [486] => | url = https://dayan.org/content/kuwaits-new-government-political-system-crisis [487] => | jazyk = en [488] => | datum přístupu = 2021-08-28 [489] => }} Kvůli klesajícím příjmům z ropy, v důsledku pandemie nemoci [[covid-19]], se dostal do dluhové krize. Mezinárodní agentury již dvakrát snížily jeho [[rating]].{{Citace elektronického periodika [490] => | titul = Financial markets: Is it too late for Kuwait? [491] => | periodikum = Euromoney [492] => | url = https://www.euromoney.com/article/28gk87i7dpxgv6dhweznk/capital-markets/financial-markets-is-it-too-late-for-kuwait [493] => | datum vydání = 2021-04-30 [494] => | jazyk = en [495] => | datum přístupu = 2021-08-28 [496] => }} [497] => [498] => == Politický systém == [499] => {{pahýl část}} [500] => === Správní členění === [501] => Země se člení na šest provincií (guvernorátů, arabsky ''muhafazat''). Hlavní město [[Kuvajt (město)|Kuvajt]] se rozkládá na poloostrově, vybíhajícím od jihu do Kuvajtské zátoky. Přestože samo má jen asi 60 tisíc obyvatel, v jeho [[Aglomerace|aglomeraci]] žije přes 4 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země. [502] => [503] => == Geografie == [504] => [[Soubor:Dromas ardeola Kenya 1.jpg|náhled|[[Pobřežník černobílý]]]] [505] => Kuvajt má deset ostrovů. S rozlohou 860 km2 je největším z nich [[Búbiján]]. Se zbytkem země je spojen mostem o délce 2 380 metrů. Kuvajt je obecně nízko položený, přičemž nejvyšší bod je 306 metrů nad hladinou moře. [506] => [507] => Většinu země pokrývá plochá [[poušť|pouštní]] krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchodním pobřeží se prostírají solné [[bažina|bažiny]]. Ostrovy představují významné útočiště [[tažní ptáci|tažného ptactva]] a také je to domov největší kolonie [[Krab říční|kraba říčního]] na světě. Těžké škody na životním prostředí však napáchalo zapálení 749 ropných vrtů ustupující iráckou armádou v lednu [[1991]]. Během požárů kuvajtské ropy v roce 1991 bylo vytvořeno více než 500 ropných jezer pokrývajících kombinovanou plochu asi 35,7 km2. Kontaminace půdy ropou a sazí učinila východní a jihovýchodní části Kuvajtu neobyvatelnými. Zbytky písku a ropy přeměnily velké části kuvajtské pouště na poloasfaltové povrchy. [508] => [509] => Podnebí je suché, roční [[srážky]] dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Kuvajt je méně vlhký než ostatní pobřežní oblasti na Arabském poloostrově. Nedostatek [[sladká voda|sladké vody]] znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti [[brakická voda|brakické]]), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování [[mořská voda|vody mořské]] nebo dovoz. Ne náhodou jsou [[Kuvajtské věže|vodárenské věže]] dominantou kuvajtské metropole. [510] => [511] => Severozápadní vítr šamal, běžný během června a července, způsobuje dramatické [[Písečná bouře|písečné bouře]]. Léta v Kuvajtu jsou jedny z nejžhavějších na Zemi. Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 54 °C (21. července 2016), což je nejvyšší teplota zaznamenaná v Asii. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě běžně přesahují 45 °C). Zimní sezóna v Kuvajtu je chladnější než v jiných pobřežních zemích na Arabském poloostrově. [512] => [513] => V současné době je Kuvajt domovem 442 druhů ptáků. Země se nachází na křižovatce několika hlavních migračních tras ptáků a ročně projde zemí dva až tři miliony ptáků. Jinak je [[biodiverzita]] spíše nižší, například [[Savci|savců]] je v zemi zaznamenáno jen 28 druhů, plazů 40. Mezi ohrožené druhy savců patří [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] a divoká kočka. [514] => [515] => [516] => Soubor:Satellite image of Kuwait in November 2001.jpg|Pohled na Kuvajt z vesmíru. Dobře patrná je aglomerace hlavního města a jižně ležící ropná těžební oblast v provincii Al-Ahmadí. [517] => Soubor:Kuwait Topography.png|[[Topografie]] Kuvajtu [518] => Soubor:Q8desert.jpg|Písečná bouře nad Al-Ahmadí roku 2011 [519] => Soubor:Kuwait city 1996.jpg|Ropné pole Burqan [520] => Soubor:Kuwait-Islands.png|Devět Kuvajtských ostrovů [521] => [522] => [523] => == Ekonomika == [524] => [[Soubor:Kuwait_towers.jpg|náhled|[[Kuvajtské věže]] jsou nejznámějším vodojemem na světě, byly postaveny v roce 1979]] [525] => V 70. a 80. letech [[20. století]] byl Kuvajt centrem, obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Až do irácké okupace byl nejbohatší zemí v oblasti. Kuvajtská ekonomika však dodnes trpí následky onoho brutálního přepadení a také současné situace v sousedním Iráku. Zahraniční obchodníci se velmi rozmýšlejí, než tu něco začnou – [[investice]] váznou, nejezdí sem turisté. Ani nejbohatší rodinné klany neinvestují peníze do své země, ale ukládají je v zahraničí. Ekonomický úpadek nelze přehlédnout – šetří se např. v péči o zeleň. HDP na obyvatele je v současnosti 19 200 USD (v roce 2005, zdroj: CIA - The World Factbook), což Kuvajt řadí až na 4. místo v oblasti (za [[Spojené arabské emiráty]], [[Katar]] a [[Bahrajn]]). [526] => [527] => === Ropný průmysl === [528] => Těžba, zpracování a vývoz [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] je základem kuvajtské ekonomiky. Tvoří přes 80 procent kuvajtského vývozu. Ačkoli zisky jsou enormní, tato jednostrannost je označována za slabé místo ekonomiky. Kuvajt disponuje zhruba deseti procenty světových zásob ropy. [529] => [530] => * 1934 – udělena koncese na těžbu ropy [531] => * 1938 – první ropný vrt [532] => * 1946 – první komerční vývoz ropy [533] => * 1975 – znárodnění ropného průmyslu [534] => [535] => Kuvajtský ropný průmysl ovládá státní firma [[Kuwait Petroleum]] (5. největší v muslimském světě), která investuje i v jiných oborech - je největším akcionářem francouzského farmaceutického [[Holding|koncernu]] [[Sanofi|Aventis]]. [536] => [537] => Z ostatních odvětví jen [[stavebnictví]] tvoří důležitou položku průmyslové produkce. [538] => [539] => [[Zemědělství]] je silně limitováno nedostatkem vody. Jen 0,6% rozlohy Kuvajtu je považováno za ornou půdu. Proto se uplatňuje jen chov dobytka, pěstování [[Obilniny|obilnin]], [[datle|datlí]] a zeleniny. [540] => [541] => == Obyvatelstvo == [542] => [[Soubor:The Avenues Kuwait.jpg|náhled|Obyvatelstvo během nákupu]] [543] => Odhad z roku 2019 říká, že Kuvajt má 4,4 milionu obyvatel. Přes 57 % obyvatel představují etničtí [[Arabové]], z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. [[Bidunové]], přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce [[Egypt]]a), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z [[Pákistán]]u, [[Indie]], [[Bangladéš]]e (dohromady 9 %), [[Írán]]u (4 %), [[Sýrie]] či [[Filipíny|Filipín]]. [544] => [545] => Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země, který představuje až 70 procent populace. Úředním jazykem je [[arabština]], široce užívána je i [[angličtina]], lze se setkat i s [[perština|perštinou]]. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají. [546] => [547] => Kuvajtským [[Státní náboženství|státním náboženstvím]] je [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], ve verzi zvané [[málikovský mazhab]]. Náboženské vyznání se při sčítání nesleduje, ale odhaduje se, že 60%–70% jsou sunnité, 30%–40% [[Ší'itský islám|šíité]], kteří mají převážně [[Íránské národy|íránský]] původ. Kuvajt je vedle [[Bahrajn|Bahrajnu]] jedinou zemí Perského zálivu, která má na svém území malou [[Křesťanství|křesťanskou]] komunitu, jejíž příslušníci jsou občané státu. Počet těchto křesťanů se odhaduje na maximálně 400. Existuje i několik občanů víry [[bahá’í]]. Krom toho je velké množství [[Hinduismus|hinduistů]] a [[Buddhismus|buddhistů]] mezi obyvateli, kteří nemají občanství. [548] => [549] => == Kultura == [550] => [[Soubor:Jacckuwait.jpg|náhled|[[Kulturní centrum Džabera Al-Ahmada|Kulturní centrum šejka Džabera Al-Ahmada]]|alt=]] [551] => Kuvajtský televizní průmysl je špičkou v Perském zálivu. Zásobuje televizní trh v celé oblasti minimálně patnácti [[telenovela]]mi ročně. Ačkoli jsou obvykle v kuvajtském dialektu, promítají se s úspěchem i v jiných arabských zemích, například v Tunisku. Kuvajtu se proto někdy přezdívá „Hollywood Zálivu“. K nejznámějším kuvajtským hercům patří [[Abdulhussain Abdulredha]]. Kuvajt je též jedinou zemí v Perském zálivu, která má divadelní tradici, ta existuje od 20. let 20. století. V roce 1973 vláda založila Vysoký institut divadelního umění. Divadlo je podporováno vládou jako specifická kuvajtská kulturní tradice, podporuje ho vládní Národní rada pro kulturu, umění a literaturu. [552] => [553] => Výjimečnou v oblasti je též podpora výtvarného umění. [[Sultánova galerie (Kuvajt)|Sultánova galerie]] byla první profesionální uměleckou galerií v Perském zálivu. V současnosti{{Kdy?}} se jich na území Kuvajtu nachází třicítka. Jako první stát v oblasti také Kuvajt začal roku 1936 udělovat umělecká stipendia. [554] => [555] => [[Kulturní centrum Džabera Al-Ahmada|Kulturní centrum šejka Džabera Al-Ahmada]] nabízí největší operní scénu na Středním východě. Výstavba tohoto paláce umění byla součástí širšího projektu vybudování celé umělecké čtvrti. Vláda do tohoto projektu investovala miliardu amerických dolarů. Součástí čtvrti je i [[Kulturní centrum Abdullaha Salema]], které je největším muzejním komplexem na Středním východě, i [[Kuvajtské národní muzeum]], založené roku 1983. [556] => [[Soubor:2012 road Kuwait 8016482071.jpg|náhled|Pohled na centrum města [[Kuvajt (město)|Kuvajt]] s nejvyšší budovou [[Al Hamra Tower]]]] [557] => V Kuvajtu byla postavena řada unikátních moderních staveb, k takovým patří i nejvyšší budova Kuvajtu, [[Al Hamra Tower]].{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Světové mrakodrapy: Al Hamra Tower v Kuvajtu – „Spirála do nebes“ [559] => | url = https://www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com/svetove-mrakodrapy-al-hamra-tower [560] => | periodikum = www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [561] => | datum přístupu = 2019-09-12 [562] => | jazyk = cs [563] => | jméno = [564] => | příjmení = [565] => | vydavatel = [566] => | datum vydání = [567] => | url archivu = [568] => }} Budova navržená americkým architektonickým studiem [[Skidmore, Owings and Merrill]] byla dokončena roku 2011. Stavba je zahalená do skleněného pláště a stoupá do výšky jako šroubovice okolo centrálního jádra. Nejikoničtější stavbou Kuvajtu jsou vodojemy [[Kuvajtské věže]] postavené roku 1976 jugoslávskými stavbaři.{{Citace elektronického periodika [569] => | titul = Město Kuvajt: z trosek k luxusu {{!}} Noviny [570] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/mesto-kuvajt-z-trosek-k-luxusu.A101103_000029_ln_noviny_sko [571] => | periodikum = Lidovky.cz [572] => | datum vydání = 2010-11-03 [573] => | datum přístupu = 2019-09-12 [574] => | jazyk = cs [575] => }} [576] => [577] => === Sport === [578] => Kuvajt se od roku 1968 zúčastňuje olympijských her. Střelec [[Fehaíd Al Díhání]] pro něj vybojoval dvě bronzové olympijské medaile, jednu v double trapu roku [[Letní olympijské hry 2000|2000 v Sydney]], druhou v trapu v [[Letní olympijské hry 2012|Londýně roku 2012]]. Má dokonce i olympijské zlato, které získal v roce [[Letní olympijské hry 2016|2016 v Rio de Janeiru]], avšak toto vítězství získal pod olympijskou vlajkou, protože [[Mezinárodní olympijský výbor]] před hrami suspendoval Kuvajt kvůli zákonu umožňujícímu státní zásahy do fungování národního olympijského výboru.{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = Fehaid Al-Deehani Bio, Stats, and Results [580] => | url = http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/al/fehaid-al-deehani-1.html [581] => | periodikum = Olympics at Sports-Reference.com [582] => | datum přístupu = 2019-09-12 [583] => | jazyk = en [584] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100216161521/http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/al/fehaid-al-deehani-1.html [585] => | datum archivace = 2010-02-16 [586] => | nedostupné = ano [587] => }} Al Díhání je též dvojnásobným mistrem světa. Vysokou úroveň kuvajtské sportovní střelby potvrdil na [[Letní olympijské hry 2020|olympijských hrách v Tokiu]], konaných roku 2021, střelec [[Abdullah Al-Rašidí]], když vystřílel ve [[Skeet|skeetu]] bronz, a zajistil tak Kuvajtu třetí oficiální olympijskou medaili v historii, byť i on, stejně jako Al Díhání, získal medaili, v jeho případě bronzovou, již na hrách v Riu, jako člen Nezávislého olympijského týmu. Al-Rašidí svůj druhý bronz vybojoval v 57 letech a na svých sedmých olympijských hrách.{{Citace elektronického periodika [588] => | titul = Al-Rashidi wins bronze for Kuwait at seventh Olympic Games [589] => | periodikum = ocasia.org [590] => | url = https://ocasia.org/news/2142-al-rashidi-wins-bronze-for-kuwait-at-seventh-olympic-games.html [591] => | datum přístupu = 2021-08-09 [592] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211228133720/https://ocasia.org/news/2142-al-rashidi-wins-bronze-for-kuwait-at-seventh-olympic-games.html [593] => | datum archivace = 2021-12-28 [594] => }} Také on je rovněž mistrem světa, dokonce trojnásobným. Nejpopulárnějším sportem v Kuvajtu je ovšem fotbal. [[Kuvajtská fotbalová reprezentace]] se jednou probojovala na mistrovství světa, [[Mistrovství světa ve fotbale 1982|v roce 1982]], kde sice nepostoupila ze základní skupiny, ale připsala si úspěch v podobě remízy s mužstvem [[Československá fotbalová reprezentace|Československa]]. Existuje zde i [[Kuvajtská hokejová reprezentace]]. [595] => [596] => ==Odkazy== [597] => === Reference === [598] => [599] => [600] => === Související články === [601] => * [[Válka v Zálivu]] [602] => * [[Organizace zemí vyvážejících ropu]] [603] => * [[Arabská kuchyně]] [604] => [605] => === Externí odkazy === [606] => * {{Commonscat|Kuwait}} [607] => * {{Wikislovník|heslo=Kuvajt}} [608] => * {{Wikizprávy|kategorie=Kuvajt}} [609] => * [http://www.kuwaitarchaeology.org/ Kuwaiti-Slovak Archaeological Mission (KSAM)] [610] => * {{citace elektronické monografie| url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/kuwait/report-03-11.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Kuwait | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-03-29 | datum aktualizace = 2011-04-04 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky}} [611] => * {{Citace elektronické monografie [612] => | titul = Kuwait - Amnesty International Report 2011 [613] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/kuwait/report-2011 [614] => | datum přístupu = 2011-08-16 [615] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [616] => | jazyk = anglicky [617] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110806023955/http://www.amnesty.org/en/region/kuwait/report-2011 [618] => | datum archivace = 2011-08-06 [619] => | nedostupné = ano [620] => }} [621] => * {{Citace elektronické monografie [622] => | titul = Kuwait (2011) [623] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8070 [624] => | datum přístupu = 2011-08-16 [625] => | vydavatel = [[Freedom House]] [626] => | jazyk = anglicky [627] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230212/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8070&year=2011 [628] => | datum archivace = 2011-08-23 [629] => | nedostupné = ano [630] => }} [631] => * {{Citace elektronické monografie [632] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [633] => | titul = BTI 2010 — Kuwait Country Report [634] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/1397.0.html?&L=1 [635] => | datum vydání = 2009 [636] => | datum přístupu = 2011-08-16 [637] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [638] => | místo = Gütersloh [639] => | jazyk = anglicky [640] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110829052623/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/1397.0.html [641] => | datum archivace = 2011-08-29 [642] => | nedostupné = ano [643] => }} [644] => * {{Citace elektronické monografie [645] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [646] => | titul = Background Note: Kuwait [647] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35876.htm [648] => | datum vydání = 2011-03-07 [649] => | datum přístupu = 2011-08-16 [650] => | vydavatel = U.S. Department of State [651] => | jazyk = anglicky [652] => }} [653] => * {{Citace elektronické monografie [654] => | korporace = CIA [655] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [656] => | titul = The World Factbook - Kuwait [657] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ku.html [658] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [659] => | datum přístupu = 2011-08-16 [660] => | jazyk = anglicky [661] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160521031251/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ku.html [662] => | datum archivace = 2016-05-21 [663] => | nedostupné = ano [664] => }} [665] => * {{Citace elektronické monografie [666] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu [667] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Kuvajt [668] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kuvajt-2011-05-19.pdf [669] => | datum vydání = 2011-05-19 [670] => | datum přístupu = 2011-08-16 [671] => | vydavatel = Businessinfo.cz [672] => | jazyk = česky [673] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111141432/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kuvajt-2011-05-19.pdf [674] => | datum archivace = 2012-01-11 [675] => | nedostupné = ano [676] => }} [677] => * {{Citace elektronické monografie [678] => | příjmení = Anthony [679] => | jméno = John Duke [680] => | spoluautoři = a kol. [681] => | titul = Kuwait [682] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/325644/Kuwait [683] => | datum přístupu = 2011-08-16 [684] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [685] => | jazyk = anglicky [686] => }} [687] => [688] => {{Navboxes [689] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [690] => | list ={{OPEC}} [691] => {{Liga arabských států}} [692] => {{Organizace islámské spolupráce}} [693] => {{Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu}} [694] => }} [695] => {{Navboxes [696] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [697] => | list ={{Asie}} [698] => {{Státy ležící na břehu Perského zálivu}} [699] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}} [700] => }} [701] => {{Monarchie}} [702] => {{Autoritní data}} [703] => {{Portály|Geografie}} [704] => [705] => [[Kategorie:Kuvajt| ]] [706] => [[Kategorie:Státy Asie]] [707] => [[Kategorie:Asijské monarchie]] [708] => [[Kategorie:Emiráty]] [709] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1961]] [710] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [] => )
good wiki

Kuvajt

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Indie','Kuvajt (město)','Křesťanství','Válka v Zálivu','Bahrajn','málikovský mazhab','Saúdská Arábie','arabština','Arabové','angličtina','Spojené státy americké','islám'

Angličtina

Arabové

Arabština

Bahrajn

Indie

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Křesťanství