Array ( [0] => 15491020 [id] => 15491020 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Láva [uri] => Láva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=dolnorakouském městě|stránka=Laa an der Thaya}} [1] => {{Možná hledáte|řeku [[Lava]]}} [2] => [[Soubor:Aa_large.jpg|náhled|Postupující proud lávy [3] => ]] [4] => [[Soubor:Pāhoehoe Lava flow.JPG|náhled|Proud lávy ''pahoehoe'']] [5] => '''Láva''' je [[geologie|geologické]] označení roztavené [[hornina|horniny]], která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem. Jejím podzemním ekvivalentem je [[magma]], které vystupuje [[sopka|sopečným]] jícnem nebo v okolí [[litosféra|litosférických]] [[zlom]]ů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své [[viskozita|viskozitě]]. Teplota lávy se pohybuje obyčejně v rozmezí mezi 750 a až 1 200 °C. Je tvořena roztavenými fázemi hornin, [[krystal]]y a [[sopečné plyny|plyny]], které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout. [6] => [7] => Láva se většinou dostává do vzájemné interakce se dvěma nejdůležitějšími prostředími – [[voda|vodou]] a [[vzduch]]em, které ovlivňují její výsledný vzhled ([[textura (geologie)|texturu]], [[struktura (geologie)|strukturu]]) a vlastnosti. Při kontaktu s vodou dochází k rychlému ztuhnutí lávy vlivem prudkého ochlazování, což se projevuje na vzniku [[sklovitá struktura|sklovité struktury]] na povrchu. Dochází ke vzniku [[lávový polštář|lávových polštářů]], kterými je tvořena větší část oceánského dna na [[oceánská kůra|oceánské kůře]]. Při ochlazování vzduchem dochází k pozvolnějšímu ochlazování lávy a k tvorbě [[krystal]]ických struktur v jejím nitru. V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku [[kamenné varhany|kamenných varhan]]. [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] εr lávy je 3,1. [8] => [9] => == Druhy lávy == [10] => [[Soubor:Kyselost_hornin.jpg|náhled|Schematické znázornění vztahu kyselosti a obsahu SiO2]] [11] => Láva se dělí v závislosti na její [[viskozita|viskozitě]], která přímou úměrou závisí na obsahu [[SiO2|SiO2]] (oxidu křemičitého). Čím více SiO2 je obsaženo v lávovém složení, tím se láva stává kyselejší a viskóznější a obráceně. [12] => Pro přehlednost je níže uvedeno členění lávy (respektive i magmatu) s procentuálním zastoupením: [13] => [14] => * '''acidní (kyselá) láva''' – obsah SiO2 je do 69 % – láva typu '''''aa''''' (balvanitá, bloková) [15] => * '''intermediální láva''' – obsah SiO2 do 52 % [16] => * '''bazická (zásaditá) láva''' – obsah SiO2 do 44 % – láva typu '''''pahoehoe''''' (provazovitá) [17] => * '''ultrabazická láva''' – tento typ na zemském povrchu reaguje a stává se lávou bazickou [18] => [19] => Názvy „aa“ (respektive ''ʻaʻa'') a „pahoehoe“ (respektive ''pāhoehoe'') pocházejí z [[Havajština|havajštiny]] – [[Havajské ostrovy]] jsou celosvětově známé svou vulkanickou činností a místní výrazy pro různé druhy láv proto přešly do mezinárodního úzu. [20] => [21] => === Láva typu ''aa'' === [22] => Je kyselá láva, díky vysoké viskozitě málo pohyblivá a špatně soudržná, s tendencí tvrdnout již v jícnu sopky a tím zapříčiňovat její ucpání. Následný výstup dalšího magmatického materiálu zapříčiňuje narůstání [[tlak]]u v jícnu, což vede ke vzniku [[explozivní sopka|explozivních sopek]]. Explozivní sopka pak následně během exploze vyvrhuje část svého vulkánu do okolí, čímž způsobuje případné materiální škody. Společně s tím dochází ke vzniku [[pyroklastický oblak|pyroklastického mraku]], jenž může zasáhnout velké okolní oblasti. Častým případem jsou tendence vytvářet [[výtlačná kupa|vytlačené kupy]], [[sypaný kužel|sypané kužele]] [[Sopka|sopek]] a podobné útvary. [23] => [24] => === Láva typu ''pahoehoe'' === [25] => [[Soubor:Pahoeoe fountain original.jpg|náhled|10 [[metr|m]] vysoká [[lávová fontána]] typu lávy pahoehoe]] [26] => Je zásaditá láva s velmi malým obsahem SiO2, což se projevuje nízkou viskozitou (= velkou tekutostí) a špatnou přilnavostí. Láva pahoehoe je velice pohyblivá (až desítky km/h), schopná urazit několik kilometrů [[lávový kanál|lávovými kanály]] či po povrchu než se ochladí a ztuhne. Jejím častým výlevem a pohyblivostí vznikají [[štítová sopka|štítové sopky]] a rozsáhlé výlevné platformy, které jsou základní stavební jednotkou [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]]. Nejznámějšími štítovými sopkami jsou největší hory Sluneční soustavy na [[Mars (planeta)|Marsu]] jako [[Olympus Mons]], [[Ascraeus Mons]], [[Arsia Mons]]. [27] => [28] => Nebezpečí tohoto typu lávy je v tom, že během výlevu zasáhne velké oblasti, ve kterých dochází ke vzniku [[lávové jezero|lávových jezer]], či se může rychle přemístit do oblasti poměrně vzdálených od místa erupce. Tyto výlevy utvořily v minulosti nejspíše velké platformní oblasti [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]]. [29] => [30] => === Polštářová láva === [31] => {{Podrobně|Polštářová láva}} [32] => '''Polštářová láva''' ({{Vjazyce|en}}: ''pillow lava'') je zvláštním druhem lávy, vznikající na jejím kontaktu s chladným vodním prostředím. Voda okamžitě lávu ochlazuje na [[Povrch Země|povrchu]], což má za následek vytvoření „polštáře“ s typicky sklovitou povrchovou strukturou. [[Tlak]] vylévající se lávy uprostřed polštáře dále narůstá, až se na nějakém místě opětovně provalí a vznikne další polštář. V konečném výsledku tak vznikají celá pole těchto „polštářů“. [33] => [34] => Tento druh lávy je nejtypičtější pro oblasti oceánských riftů, kde dochází ke vzniku nové oceánské kůry. V současnosti je na většině míst oceánské kůry vrstva tvořená polštářovou lávou. Její typické struktury jsou také velmi dobrým pomocníkem při určování historie geologických vrstev, jelikož vypovídá, že horniny v době jejího vzniku byly mořským dnem, či dnem jezera. [35] => [36] => Pokud se [[výlev]] lávy zastaví o přírodní, či umělou překážku, může vzniknout útvar zvaný '''lávové jezero''', které může dosahovat značných velikostí a který pak chladne mnohem déle než proud lávy, čímž u něj dochází k lepší krystalizaci (středně až hrubozrnná struktura). [37] => [38] => == Geologická terminologie == [39] => U široké veřejnosti je velmi často rozšířeno chybné zaměňování názvů ''láva'' a ''[[magma]]'', což je z geologického pohledu nevhodné mísení dvou rozdílných termínů. Láva označuje taveninu, která se dostane na povrch, kdežto magma je tavenina, která je uvnitř v zemském tělese. Geologové využívají rozdílné termíny pro snazší orientaci a striktně je dodržují. [40] => [41] => == Externí odkazy == [42] => * {{Commonscat}} [43] => * {{Wikislovník|heslo=láva}} [44] => {{Autoritní data}} [45] => [46] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [47] => [[Kategorie:Vulkanologie]] [] => )
good wiki

Láva

Postupující proud lávy Proud lávy pahoehoe Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem. Jejím podzemním ekvivalentem je magma, které vystupuje sopečným jícnem nebo v okolí litosférických zlomů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své viskozitě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krystal','kontinentální kůra','magma','viskozita','sopečné plyny','SiO2','voda','vzduch','textura (geologie)','struktura (geologie)','sklovitá struktura','kamenné varhany'

Krystal

Magma

Viskozita

Viskozita je fyzikální vlastnost tekutin, která popisuje jejich odpor vůči vnitřním deformacím nebo proudění.

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Vzduch