Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15495605 [id] => 15495605 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Löbau [uri] => Löbau [3] => Koenig-Friedrich-August-Turm Loebauer Berg.jpg [img] => Koenig-Friedrich-August-Turm Loebauer Berg.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Löbau je malebné město nacházející se v kraji Sasko v Německu, obklopené překrásnou přírodou a bohatou historií. Toto historické město se pyšní krásnou architekturou, která odráží jeho dlouhou tradici a vliv různých uměleckých stylů. Löbau je známé svým historickým centrem, které nabízí návštěvníkům možnost procházet se mezi nádhernými budovami a vychutnávat si atmosféru malebného města. Město bylo založeno ve 13. století a v průběhu staletí se stalo důležitým obchodním a kulturním centrem. Jeho místní ekonomika byla posílena rozvojem textilního průmyslu a dalších odvětví. Dnes Löbau nabízí příležitosti pro podnikání i inovace, což přispívá k jeho stabilnímu rozvoji a prosperitě. V Löbau najdete také množství parků a přírodních ploch, které vybízejí k aktivnímu trávení volného času. Místní obyvatelé si cení svého životního prostředí a snaží se ho chránit a udržovat. Kromě toho se město pravidelně zapojuje do různých kulturních akcí a festivalů, které spojují tradiční hodnoty a moderní trendy. Löbau je místem, které má co nabídnout jak místním obyvatelům, tak turistům, kteří hledají klidnější alternativu k větším městům. Díky příjemné atmosféře a rozmanitým možnostem pro odpočinek a zábavu je Löbau ideálním místem pro objevování a prožívání života s optimismem, aniž by se zapomnělo na aktuální výzvy a příležitosti, které nás obklopují. [oai_cs_optimisticky] => Löbau je malebné město nacházející se v kraji Sasko v Německu, obklopené překrásnou přírodou a bohatou historií. Toto historické město se pyšní krásnou architekturou, která odráží jeho dlouhou tradici a vliv různých uměleckých stylů. Löbau je známé svým historickým centrem, které nabízí návštěvníkům možnost procházet se mezi nádhernými budovami a vychutnávat si atmosféru malebného města. Město bylo založeno ve 13. století a v průběhu staletí se stalo důležitým obchodním a kulturním centrem. Jeho místní ekonomika byla posílena rozvojem textilního průmyslu a dalších odvětví. Dnes Löbau nabízí příležitosti pro podnikání i inovace, což přispívá k jeho stabilnímu rozvoji a prosperitě. V Löbau najdete také množství parků a přírodních ploch, které vybízejí k aktivnímu trávení volného času. Místní obyvatelé si cení svého životního prostředí a snaží se ho chránit a udržovat. Kromě toho se město pravidelně zapojuje do různých kulturních akcí a festivalů, které spojují tradiční hodnoty a moderní trendy. Löbau je místem, které má co nabídnout jak místním obyvatelům, tak turistům, kteří hledají klidnější alternativu k větším městům. Díky příjemné atmosféře a rozmanitým možnostem pro odpočinek a zábavu je Löbau ideálním místem pro objevování a prožívání života s optimismem, aniž by se zapomnělo na aktuální výzvy a příležitosti, které nás obklopují. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Löbau [2] => | originální jméno = Lubij [3] => | obrázek = Löbau, Altmarkt.jpg [4] => | popisek = Náměstí Altmarkt [5] => | znak = WAPPEN_Loebau.svg [6] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1 [7] => | stát = Německo [8] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [9] => | název vyššího celku = [[Sasko]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Zemský okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Zemský okres Zhořelec|Zhořelec]] [12] => | administrativní dělení = centrum a 24 městských částí [13] => | mapa = [14] => | etnické složení = [[Němci]] 98,4 % [15] => | náboženské složení = [[Protestantismus|protestantství]] 19,8 %
[[římskokatolická církev]] 4,4 % [16] => | status = [[velké okresní město]] [17] => | titul představitele = [[Primátor]] [18] => | představitel = Albrecht Gubsch (nezávislý) [19] => | web = http://www.loebau.de [20] => | obecní úřad = Altmarkt 1
02708 Löbau [21] => | označení vozidel = GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI [22] => }} [23] => '''Löbau''' (výslovnost: {{IPA|[lø:baʊ]}}; {{Audio|Löbau-de.ogg|audio}}, {{Vjazyce2|hsb|''Lubij''}}, {{Vjazyce2|la|''Lobavia''}}, {{Vjazyce2|cs|zastarale ''Lobava''}}{{Citace monografie | příjmení = Boháč | jméno = Zdeněk | titul = Sasko Lužice | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1989 | strany = 125}} [24] => ) je [[velké okresní město]] v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] v [[Německo|německé]] spolkové zemi [[Sasko]]. Nachází se v [[Zemský okres Zhořelec|zemském okrese Zhořelec]] a má {{Počet obyvatel}} obyvatel. Leží v údolí říčky Löbauer Wasser (''Lubata'') u dvojitého [[čedič]]ového vrchu Löbauer Berg / Schafberg. Nejmenší město [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]] sloužilo pro svou centrální polohu jako místo jednání tohoto spolku. Město Löbau prožilo svůj rozkvět zvláště v 19. století v období [[industrializace]]. Mezi jeho nejvýznamnější pamětihodnosti patří [[Barokní architektura|barokní]] radnice, [[Litina|litinová]] [[rozhledna]] krále [[Fridrich August II. Saský|Friedricha Augusta]] a [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] Dům Schminke. [25] => [26] => == Geografie == [27] => === Poloha === [28] => Löbau leží na východním okraji [[Šluknovská pahorkatina|Lužické pahorkatiny]] a Lužické nivy. Město se nachází v Löbauské kotlině v saském přírodním regionu Hornolužické nivy a jeho postupného přechodu k Hornolužické pahorkatině, resp. k jejímu severnímu hlavnímu hřebeni. V menším měřítku Löbau hraničí na jihu s horou Kottmar, na východě s [[Lužická Nisa|Niskou vrchovinou]] a na severu s luhy přecházejícími do Lužické nížiny. Východ městské oblasti je utvářen vrchy Löbauer Berg (''Lubijska Hora'') s výškou 447 [[Nadmořská výška|m]] a Schafberg (449 m), pročež se někdy Löbau označuje jako „město kopců“. Tento dvojitý vrchol je od roku 1974 součástí chráněné [[přírodní rezervace]] „Löbauer Berg“ o rozloze 255 [[Hektar|ha]]. [29] => === Geologie === [30] => V [[Geologie|geologickém]] [[podloží]] převažuje [[granodiorit]]. Dvojitý [[čedič]]ový vrch Löbauer Berg / Schafberg vznikl [[Vulkanismus|sopečnou činností]] v [[Terciér|třetihorách]] následkem kryptovulkanismu jako tzv. kryptodóm. Tento čedič zvětrává do bloků, které ve formě kamenných hald (blokových nebo „kamenných moří“) pokrývají rozsáhlé plochy obou vrchů. Nížeji položené části Löbauské kotliny (240–270 m) mají podobu zvlněných [[spraš]]ových plošin, které jsou utvářeny ze [[Sprašové hlíny|sprašové]] a povodňové [[Hlína|hlíny]], [[Písek (materiál)|písku]], [[štěrk]]u a [[Žula|žuly]]. Löbau leží při ústí potoka Seltenrein do říčky Löbauer Wasser (''Lubata''), což je pravý přítok [[Spréva|Sprévy]]. Za zmínku stojí [[geotop]] Georgewitzer Skala (''Korečanska skała''), což je skalnaté údolí říčky Löbauer Wasser severně od Löbau nebo [[čedič]]ová kupa Bubenik (''Bubnik'') a Kleine Landeskrone (376 m) na západ od města. Také tento dvouvrcholový čedičový kryptodóm je od roku 1938 [[Přírodní památka|přírodní památkou]]. K území města patří ještě 583 m vysoký vrch Kottmar (''Kotmar'') vzdálený 10 km od centra, na jehož západním svahu se nacházejí tři prameny [[Spréva|Sprévy]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Naturpark Zittauer Gebirge | titul = Die geologischen Naturdenkmale des Landkreises Löbau-Zittau | url = http://www.naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/geologische_nde.pdf | datum přístupu = 2018-03-23 | vydavatel = Naturpark Zittauer Gebirge | jazyk = de}} [31] => === Sousední obce === [32] => Sousedními obcemi města Löbau jsou [[Vierkirchen (Sasko)|Vierkirchen]] na severu, městečko [[Reichenbach (Horní Lužice)|Reichenbach]] na severovýchodě, [[Rosenbach]] na jihovýchodě, [[Kottmar (obec)|Kottmar]] a [[Großschweidnitz]] na jihu, [[Lawalde]] na jihozápadě, na západě je to obec [[Hochkirch]] v [[Zemský okres Budyšín|Zemském okrese Budyšín]] a město [[Weißenberg]] na severozápadě. Nejbližšími velkými okresními městy jsou [[Görlitz]] (24,60 km), [[Budyšín]] (21,90 km) a [[Žitava]] (25,42 km). [33] => === Městské části === [34] => {{Více obrázků [35] => | obrázek1 = LÖB Stadtgliederung.svg [36] => | velikost obrázku1 = 190px [37] => | popisek1 = Městské části Löbau [38] => [39] => | obrázek2 = Loebau Stadt am Berge.jpg [40] => | velikost obrázku2 = 290px [41] => | popisek2 = Pohled na dvojitý čedičový vrch Löbauer Berg a Schafberg, pro který je Löbau označováno jako „město kopců“. [42] => }} [43] => [[Městská rada]] [[Velké okresní město|velkého okresního města]] Löbau odhlasovala na svém zasedání 7. července 2011 nové uspořádání [[Městská část a městský obvod|městských částí]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = Gliederung des Stadtgebietes Löbau: Ortsteile- und Gemarkungsübersicht der Stadt Löbau | url = http://www.loebau.de/home/stadtverwaltung/gliederung-des-stadtgebietes-lbau_160.html | datum vydání = 2011 | datum přístupu = 2018-03-23 | vydavatel = Stadt Löbau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20120921023546/http://www.loebau.de/home/stadtverwaltung/gliederung-des-stadtgebietes-lbau_160.html | datum archivace = 2012-09-21 | nedostupné = ano }} Dosud samostatné obce Altlöbau, Dolgowitz, Oelsa, Unwürde, Wendisch-Cunnersdorf a Wendisch-Paulsdorf při tom byly přičleněny k Löbau jako separátní městské části. Městské jádro Löbau bylo zároveň vymezeno na části Löbau-Mitte, Löbau-Neustadt, Löbau-Nord, Löbau-Ost, Löbau-Süd a Löbau-West. Od roku 2011 má tudíž Löbau 32 městských částí: [44] => {| [45] => |- [46] => | style="vertical-align:top;"| [47] => * '''Altcunnewitz''' ''(Stara Chójnica)'' [48] => * '''Altlöbau''' ''(Stary Lubij)'' [49] => * '''Bellwitz''' ''(Bělecy)'' [50] => * '''Carlsbrunn''' ''(Karlowa Studnja)'' [51] => * '''Dolgowitz''' ''(Dołhaćicy)'' [52] => * '''Ebersdorf''' ''(Habrachćicy)'' [53] => * '''Eiserode''' ''(Njeznarowy)'' [54] => * '''Georgewitz''' ''(Korecy)'' [55] => * '''Glossen''' ''(Hłušina)'' [56] => * '''Großdehsa''' ''(Dažin)'' [57] => * '''Kittlitz''' ''(Ketlicy)'' [58] => * '''Kleinradmeritz''' ''(Małe Radměrcy)'' [59] => * '''Krappe''' ''(Krapow)'' [60] => * '''Laucha''' ''(Luchow)'' [61] => * '''Lautitz''' ''(Łuwoćicy)'' [62] => * '''Löbau-Mitte''' [63] => | style="vertical-align:top;"| [64] => * '''Löbau-Neustadt''' [65] => * '''Löbau-Nord''' [66] => * '''Löbau-Ost''' [67] => * '''Löbau-Süd''' [68] => * '''Löbau-West''' [69] => * '''Mauschwitz''' ''(Mučnica)'' [70] => * '''Nechen''' ''(Njechań)'' [71] => * '''Neucunnewitz''' [72] => * '''Neukittlitz''' [73] => * '''Oelsa''' ''(Wolešnica)'' [74] => * '''Oppeln''' ''(Wopaleń)'' [75] => * '''Rosenhain''' ''(Róžany)'' [76] => * '''Unwürde''' ''(Wujer)'' [77] => * '''Wendisch-Cunnersdorf''' ''(Serbske Kundraćicy)'' [78] => * '''Wendisch-Paulsdor''' ''(Serbske Pawlecy)'' [79] => * '''Wohla''' ''(Walowy)'' [80] => |} [81] => S výjimkou bývalých sídlišť Körbigsdorf, Liebesdörfel, Tiefendorf a Peschen (''Stwěšin'') zohledňuje toto uspořádání všechna dříve samostatná území.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = Stadtteile | url = http://www.loebau.de/home/stadtverwaltung/stadt-lbau---stadtteile_25.html | datum vydání = 2012 | datum přístupu = 2018-03-23 | vydavatel = Stadt Löbau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180314085415/http://www.loebau.de/home/stadtverwaltung/stadt-lbau---stadtteile_25.html | datum archivace = 2018-03-14 | nedostupné = ano }} [82] => === Podnebí === [83] => [[Podnebí]] v Löbau je chladné a [[Mírný pás|mírné]]. Vyznačuje se množstvím [[Srážky|srážek]], a to i v nejsušším měsíci. Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] má tato oblast stupeň Dfb, tedy vlhké [[kontinentální podnebí]], které odpovídá nejběžnějšímu [[Podnebí|klimatu]] na území [[Česko|České republiky]]. Průměrná [[teplota]] vzduchu je 7,2 [[Stupeň Celsia|°C]]. Roční úhrn srážek dosahuje 622 [[Milimetr|mm]]. Množství srážek je nejnižší v únoru (30 mm), nejbohatší na srážky je celoročně měsíc červen (79 mm). Nejteplejším měsícem je červenec, v němž je [[Vzbuch|teplota vzduchu]] v průměru o 23,0 ° vyšší než v nejchladnějším měsíci lednu.{{Citace elektronické monografie | korporace = AM Online Projects | titul = Klima & Wetter in Löbau | url = https://de.climate-data.org/location/10142/ | datum vydání = | datum přístupu = 2018-03-23 | vydavatel = Climate-Data.org | jazyk = de}} [84] => == Historie == [85] => [[Soubor:Georgewitzer skala alter wall.jpg|náhled|Pozůstatky slovanského opevnění (Bielplatz Bellwitz)]] [86] => === Pravěk a raný středověk === [87] => [[Soubor:Premek(2).jpg|náhled|upright|Detail [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] z [[Žaltář Heřmana Durynského|durynského žaltáře]]]] [88] => Nálezy [[Keramika|keramických]] a [[bronz]]ových předmětů v údolí říčky Löbauer Wasser (''Lubata'') a [[Opevnění|opevněné]] [[sídliště]] (okružní val nebo násep) na Schaftbergu dokládají [[Pravěk|prehistorické]] osídlení městské oblasti [[Lužická kultura|Lužickou kulturou]] [[Doba bronzová|doby bronzové]] (kolem roku 1000 [[př. n. l.]]).{{Citace sborníku | příjmení = Simon | jméno = K. | titul = Die Jungbronzezeitliche Besiedlung auf dem Schafberg bei Löbau | příjmení sestavitele = Vogt | jméno sestavitele = Heinz Joachim | sborník = Archäologische Feldforschungen in Sachsen: Fünfzig Jahre Landesmuseum für Vorgeschichte Dresden | vydavatel = Deutscher Verlag der Wissenschaften | místo = Berlin | rok vydání = 1988 | strany = 128–133 | jazyk = de}} Asi 800 m jihozápadně od löbauské městské části Bellwitz se nachází na vyvýšenině nad Löbauer Wasser pozůstatky [[Slované|slovanského]] opevnění „Bielplatz Bellwitz“ nazývané také „Staré šance“ (''Alte Schanze'') z [[Protohistorické období|protohistorického období]]. [89] => [90] => Město Löbau je poprvé zmíněno v roce 1221 v listině [[biskup]]a Bruna II. z [[Míšeň|Míšně]] adresované jím založené [[Děkanát Budyšín|Budyšínské kapitule]], které zde mimo jiné postupuje biskupské [[Desátek|desátky]] z vesnice Cunnersdorf u města Löbau (''Cunradisdorf prope opidum Lubaw'').{{Citace monografie | editoři = Gustav Köhler | titul = Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Sammlung der Urkunden für das Markgrafthum Oberlausitz. Bd. 1: Von den ältesten Zeiten bis zur Begründung des Bundes der Sechsstädte, 1346 | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=39 | místo = Görlitz | rok = 1851 | počet stran = 496 | strany = 27–28 | jazyk = la | datum přístupu = 2018-04-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180402101443/http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=39 | datum archivace = 2018-04-02 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=39 |date=20180402101443 }} Název „Löbau“ je [[Germanizace|germanizovanou]] formou [[Lužická srbština|srbského]] jména ''Lubij'', které je stejně jako říčka jménem ''Lubata'' (Löbauer Wasser) a celá řada dalších místních názvů např. [[Lubáň]], [[Lublin]], [[Lublaň]] nebo [[osobní jméno]] [[Lubomír]] odvozeno od [[Praslovanština|praslovanského]] slovesa ''ljubiti'', které vychází z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] [[Kořen (mluvnice)|kořene]] ''lewbʰ-''.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Miodek | jméno = Jan | spoluautoři = Witold Świętnicki | titul = Lublin, Lubiń, Lubań | periodikum = Polska z Miodkiem | vydavatel = TVP VoD | číslo = 13 | datum vydání = 2015 | datum přístupu = 2018-03-12 | url = https://vod.tvp.pl/video/polska-z-miodkiem,lublin-lubin-luban,22455001}} Město bylo plánovitě založeno za vlády [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] kolem roku 1200 [[Kolonizace|kolonisty]] z [[Franky|Frank]] a [[Durynsko|Durynska]] na [[Náhorní plošina|náhorní plošině]] nad [[bažina]]tým povodím Lubaty jako [[hradba]]mi obehnané [[sídliště]] [[obchod]]níků a [[Řemeslo|řemeslníků]], které se až do roku 1319 rozšiřovalo jako typické „město rolnických měšťanů“ (''Ackerbürgerstadt''). Na přelomu 13. a 14. století patřilo území Löbau pod vládu [[Braniborské markrabství|braniborského markrabství]]. V roce 1306 propůjčili [[Markrabě|markrabata]] [[Ota IV. Braniborský|Ota IV.]] a Waldemar Braniborští městu právo nakupovat a prodávat v [[Budyšín]]ě a zároveň začlenili 20 okolních vesnic Budyšínska pod jeho [[Jurisdikce|jurisdikci]]. Brzy poté, co v roce 1319 zemřel bez mužských potomků braniborský markrabě Waldemar, získal toto území český král [[Jan Lucemburský]].{{Citace monografie | příjmení = Flamminger | jméno = Simone | příjmení2 = Hönicke | jméno2 = Jürgen | titul = Chronik der Stadt Löbau | url = https://books.google.cz/books?id=6LjP25RdhT8C&lpg=PP1&dq=chronik%20l%C3%B6bau&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q=chronik%20l%C3%B6bau&f=false | vydavatel = Stadtvewaltung Löbau | místo = Löbau | rok = 2001 | vydání = | počet stran = 192 | kapitola = | strany = 7–11 | isbn = 3-8311-2245-8 | jazyk = de}} (omezený přístup) [91] => === Löbau pod českou vládou === [92] => [[Soubor:Loebau Badergasse.jpg|náhled|Pohled do uličky Badergasse s domy se štíty směřujícími do ulice, na které je patrný původní ráz města]] [93] => V roce 1336 je poprvé zmíněn [[Františkáni|františkánský]] [[klášter]] a k němu náležející [[kostel]] sv. Jana. 21. srpna 1346 – tedy pět dní předtím, než [[Jan Lucemburský]] padl v [[Bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] – bylo v Löbau založeno [[Lužické Šestiměstí|Hornolužické šestiměstí]], jehož cílem byl společný postup proti pachatelům [[Vražda|vražd]], [[žhářství]], [[krádež]]í nebo [[loupež]]í. Pro svou centrální polohu bylo město Löbau až do roku 1815 místem jednání tohoto spolku. V roce 1354 obnovil [[Karel IV.]] stávající [[Privilegium|privilegia]] týkající se bezcelního přístupu do měst [[Budyšín]], [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenec]] a [[Königsbrück]]. Roku 1355 pak inkorporoval Budyšín, [[Görlitz|Zhořelec]] a k nim náležející města do [[Země Koruny české|zemí České koruny]]. Obyvatelé Löbau se v té době živili převážně [[Tkadlec|tkalcovstvím]], [[Plátno|plátenictvím]] a [[Výroba piva|pivovarnictvím]]. Ještě před smrtí [[Václav IV.|Václava IV.]] v roce 1419 došlo k [[Pražská defenestrace (1419)|první pražské defenestraci]], kterou začalo období [[Husitské války|husitských válek]]. Po [[Jan Žižka|Žižkově]] smrti v roce 1424 se v Löbau konal zemský a městský sněm, který se zabýval situací v [[Čechy|Čechách]]. O měsíc později se zde členové [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] dohodli, že požádají o vojenskou pomoc [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřta]]. Roku 1426 obdržel císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] od městského svazu 1000 koní, [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvy u Ústí nad Labem]] se zúčastnilo také 700 vojáků z [[Horní Lužice]]. Město Löbau bylo obléháno v letech 1425 a 1429. Ve druhém případě došlo během obležení a dobývání k [[požár]]u, který zničil celé město s výjimkou [[klášter]]a a městského kostela. Oheň založil jistý Heinrich Zacher, který měl od [[Husitství|husitů]] dostat 18 [[šilink]]ů. Téhož roku byl ve [[Görlitz|Zhořelci]] upálen. 25. září se v Löbau konal sněm, na němž byla zorganizována obrana Šestiměstí proti husitským nájezdům. Na počátku března 1431 bylo město dobyto husitským vojskem pod velením [[Hejtman (vojenství)|hejtmana]] Jana Kolúcha z Vesce, který vyhnal část obyvatel i zemského [[Rychtář|fojta]] a donutil [[Měšťanstvo|měšťany]] ke složení [[Přísaha|přísahy]]. Již 12. srpna Löbau obsadili hornolužičtí vojáci. Na konci tohoto roku potom s pomocí Zhořelce začala stavební obnova. V roce 1432 mělo nejmenší město spolku asi 1270 obyvatel. [[Albrecht II. Habsburský]] zprostil v roce 1438 na tři roky zadlužené město platebních povinností. Roku 1472 potvrdil [[Matyáš Korvín]] Löbau [[Privilegium|privilegia]] a svobody, o dva roky později pak uznal [[Vlastnictví|vlastnická práva]] vzhledem k [[Pozemek|pozemkovému]] majetku. V roce 1496 udělil [[Vladislav Jagellonský]] městu právo výročního trhu na den [[Povýšení svatého Kříže]]. Roku 1519 opět došlo k městskému požáru, během kterého vyhořel františkánský klášter. V letech 1522–1523 začal v Löbau v [[Luteránství|luterském]] duchu kázat kněz Nikolaus von Glaubitz, jenž löbauské měšťany postupně získal pro učení [[reformace]].{{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Johann Gottlieb | titul = Versuch einer Oberlausitzischen Reformazionsgeschichte [94] => | url = https://books.google.cz/books?id=7QNNAQAAMAAJ&dq=Versuch%20einer%20Oberlausitzischen%20Reformazionsgeschichte&hl=cs&pg=PP34#v=onepage&q=Versuch%20einer%20Oberlausitzischen%20Reformazionsgeschichte&f=false | vydavatel = C. G. Anton | místo = Görlitz | rok = 1801 | počet stran = 813 | strany = 477 | jazyk = de}} [[Ferdinand I. Habsburský]] povrdil v roce 1538 privilegia a listiny löbauského kraje a městského pozemkového vlastnictví. Roku 1547 však pro nedostatečnou podporu ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]] proti [[Protestantismus|protestantům]] potrestal [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] všech odebráním [[Privilegium|privilegií]] i pozemkového majetku (tzv. ''Pönfall''). V roce 1554 byla pro městský kostel sv. Mikuláše zakoupena [[Bible]] v prvním německém překladu, která se zachovala s [[Martin Luther|Lutherovou]] [[Rukopis|rukopisnou]] poznámkou.{{Citace periodika | příjmení = Kretschmer | jméno = Rodo | titul = Die Autographen Luthers u. Melanchthons auf der Stadtbibliothek zu Löbau | periodikum = Löbauer Heimatsblätter. Beiblatt zum Sächsischen Postillon | rok = 1928 | měsíc = November | den = 30 | ročník = 2 | číslo = 69 | strany = 275 | jazyk = de}} V osiřelém [[Klášter|klášteře]] vznikla roku 1575 [[Protestantismus|evangelická]] škola. Roku 1630 byla založena radní knihovna. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] město šestkrát vyhořelo, 30. května 1635 potom bylo [[Markrabě|markrabství]] [[Horní Lužice]] po sjednání [[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] předáno do správy [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřta]] [[Jan Jiří I. Saský|Jana Jiřího I.]]FLAMMINGER, Simone; HÖNICKE, Jürgen. ''Chronik der Stadt Löbau'', s. 12–140. [95] => === Löbau pod saskou vládou === [96] => [[Soubor:Fotothek df rp-c 0540062 Löbau. Ortsansicht, aus, Schiffner 1840.jpg|náhled|upright=1.4|Löbau (1840)]] [97] => [[Soubor:Ansicht Loebau um 1850.jpg|náhled|upright=1.4|Pohled na Löbau kolem roku 1850]] [98] => V roce 1637 složili občané Löbau [[Lenní hold|hold]] svému novému vládci, který při této příležitosti ve městě přenocoval. V 17. století získalo Löbau [[Zeměpán|zeměpanská]] privilegia, jako je např. právo na vlastní trh a vaření piva stejně jako právo mílové. Kolem roku 1700 nastaly příznivé časy pro [[Len|lněné]] [[Tkadlec|tkalcovské]] výrobky a rozsáhlý zahraniční [[obchod]] dosahující až do zámoří. Z tohoto důvodu založilo v roce 1708 několik místních pláteníků obchodní společnost. Po městském [[požár]]u roku 1710 došlo k některým stavebním změnám, mimo jiné vznikla [[Barokní architektura|barokní]] přestavba radnice (1714) a řada měšťanských domů. V roce 1729 zde byly postaveny 3 saské poštovní [[milník]]y v rámci nově vyměřené uliční sítě za [[August II. Silný|Augusta II. Silného]]. Roku 1785 vyšlo v Löbau první číslo periodika ''Der Sächsische Postillon'', z něhož se později stal regionální deník, který vycházel až do května 1945. Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] byl pro město obtížný obzvláště rok 1813, v němž mnoho občanů zemřelo na tyfus, který se šířil při přesunech vojsk. 9. září tohoto roku se v dnešní městské části Ebersdorf (''Habrachćicy'') odehrála bitva mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] armádou a [[Prusko|pruskými]] a [[Rusko|ruskými]] jednotkami za vedení [[generál]]a Jussofowicze. V roce 1815 byla na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] [[Horní Lužice]] rozdělena, [[Görlitz|Zhořelec]] a [[Lubáň]] připadly [[Pruské Slezsko|Pruskému Slezsku]], což vedlo také k ukončení součinnosti [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]]. Roku 1821 se ve městě usídlil jeden [[Prapor (jednotka)|batalión]] saské [[Pěchota|pěchoty]], který tu zůstal do roku 1831. V roce 1835 vznikla v Tiefendorfu u Löbau první barvírna červené a barevné příze kupce Hildebranda, což bylo jakýmsi předznamenáním slibného rozvoje [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]] v následujících letech. O něco později byly založeny [[Papírna|papírny]], [[Tkadlec|tkalcovny]] a [[Strojírenství|strojírenské]] továrny. V roce 1846 byl zprovozněn úsek [[Železnice|železniční]] tratě [[Budyšín]]–Löbau na trase [[Drážďany]]–Zhořelec, došlo také k založení [[Akciová společnost|akciového]] pivovaru. Roku 1847 byl dokončen železniční [[viadukt]] s devíti [[Oblouk (architektura)|oblouky]], nový úsek trati Löbau–[[Görlitz|Zhořelec]] již umožňoval spojení s [[Paříž]]í a [[Varšava|Varšavou]]. V roce 1854 byla otevřena [[Litina|litinová]] [[rozhledna]] krále [[Fridrich August II. Saský|Friedricha Augusta]] na vrchu Löbauer Berg. Stavbu financoval [[pekař]]ský mistr Friedrich August Bretschneider (1805–1863) částkou 25 000 [[Tolar (historická měna)|tolarů]]. Roku 1855 byl zaveden Nový saský trestní řád, jehož autorem byl löbauský [[advokát]] Louis Friedrich Oskar von Schwarze (1816–1886). V roce 1859 sestavil August Förster ve svém přístěnku v Löbau svůj první [[klavír]]. Jeho křídla a [[Klavír|piána]] se v löbauské továrně ''August Förster GmbH'' vyrábějí dodnes. V éře [[industrializace]] byly ve městě založeny rovněž továrny na výrobu [[knoflík]]ů, [[obuv]]i, [[Těstoviny|těstovin]], [[Cukrovinka|cukrovinek]], [[slad]]u, [[Pryž|gumárenská]] továrna Kniepert, továrna na výrobu [[Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]], [[Broušení|brusírny]] kamene, [[Zlatník|zlatnické]] dílny a nejvýznamnější trh s [[Obilniny|obilím]] v [[Sasko|Sasku]]. V letech 1867–1869 ve městě opět sídlil batalión saské pěchoty. Roku 1873 byl otevřen Královský učitelský seminář v prostorách Preuskerovy školy. V letech 1874–1876 vznikla pod vedením stavebního mistra Dreßlera z [[Pirna|Pirny]] dnešní budova A, ve které sídlí Geschwister-Scholl-Gymnasiums. V roce 1895 byl odhalen [[vítězný sloup]] k 25. výročí [[Bitva u Sedanu (1870)|bitvy u Sedanu]]. O rok později byl osázen vítězný (dnes mírový) háj. Roku 1896 vznikl na vrchu Löbauer Berg hotel Honigbrunnen, který od roku 2006 slouží jako výletní restaurace. V roce 1906 bylo dostavěno městské koupaliště Herrmannbad, které bylo na svou dobu moderní i pro možnost přivádět teplou vodu z pivovaru. Roku 1913 byl postaven areál [[Kasárna|kasáren]] (''Jägerkaserne''), [[Prapor (jednotka)|batalión]] polních myslivců č. 12 však do Löbau nebyl přeložen, protože vypukla [[první světová válka]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Löbau | titul = Zeittafel zur Geschichte Löbaus bis 1900 | url = http://www.loebau.de/home/mobile/geschichte-von-loebau_74.html | datum vydání = 2012 | datum přístupu = 2018-03-25 | vydavatel = Große Kreisstadt Löbau | jazyk = de }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronické monografie | korporace = Der Altstadtverein Löbau e.V. | titul = History Löbau - Chronik der Stadt am Berge | url = http://www.loebau.org/index.php/History.html | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-25 | vydavatel = Der Altstadtverein Löbau e.V. | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180402035552/http://www.loebau.org/index.php/History.html | datum archivace = 2018-04-02 | nedostupné = ano }} [99] => === 1918–1945 === [100] => [[Soubor:Loebau Wettiner Platz.jpg|náhled|upright=1.4|Náměstí Wettiner Platz s památkově chráněnými domy z přelomu 19. a 20. století]] [101] => V klíčových volbách v roce 1932 zvolilo 31,2% občanů z Löbau [[Národně socialistická německá dělnická strana|nacionální socialisty]], celostátní průměr byl 33,1%. V roce 1933 zde vznikl architektonicky zajímavý dům továrníka Schminkeho, který navrhl prof. [[Hans Scharoun]] v tzv. [[Funkcionalismus|mezinárodním slohu]]. Roku 1935 se v Löbau konaly lužické oslavy u příležitosti 300letého výročí [[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] a tedy připojení [[Horní Lužice]] k [[Sasko|Sasku]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo v blízké obci [[Großschweidnitz]] zabito přes 5000 obětí v rámci [[Nacismus|nacionálně socialistického]] programu „[[eutanazie]]“, 192 z nich byly osoby [[Deportace|deportované]] na [[Nucená práce|nucené práce]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Gedenkstätte Großschweidnitz e.V. | titul = Gedenken in Großschweidnitz | url = https://gedenkstaette-grossschweidnitz.org/home/ | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-26 | vydavatel = Gedenkstätte Großschweidnitz e.V. | jazyk = de}} Zavražděno bylo nejméně 40 [[Židé|Židů]] z [[Žitava|Žitavy]] a Löbau. Na konci druhé světové války byly ustupujícími jednotkami [[Wehrmacht]]u vyhozeny do povětří všechny důležité [[most]]y. Následně bylo město bez boje obsazeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Z téměř 13 000 obyvatel Löbau zemřelo ve válce asi 350 osob. [102] => === Období NDR === [103] => Po založení [[Německá demokratická republika|NDR]] se v Löbauer Oberschule (dnes Geschwister-Scholl-Gymnasium) zformovala jedenáctičlenná [[odboj]]ová skupina, která v roce 1950 rozšiřovala [[leták]]y o [[bojkot]]u nesvobodných voleb. Ještě před zásahem [[Stasi]] se část těchto studentů zachránila útěkem do [[Berlín]]a, jiní – včetně hlavního organizátora Gerharda Bartsche – byli zatčeni a uvězněni v [[budyšín]]ské věznici.{{Citace monografie | editoři = Anne Kaminsky | titul = Orte des Erinnerns : Gedenkzeichen, Gedenkstätten und Museen zur Diktatur in SBZ und DDR | url = https://books.google.cz/books?id=3K-NCwAAQBAJ&lpg=PA430&ots=iW-J6WIv1B&dq=L%C3%B6bau%20widerstandsgruppe&hl=cs&pg=PA429#v=onepage&q=L%C3%B6bau%20widerstandsgruppe&f=false [104] => | vydavatel = Ch. Links | místo = Berlin | rok = 2016 | vydání = 3 | počet stran = 664 | strany = 429–430 | isbn = 978-3-86153-862-2 | jazyk = de}} V tomto roce se v Löbau konalo otevření nového „Stadionu mládeže“ (''Stadion der Jugend'') za účasti 15 000 návštěvníků. Kapacita tohoto sportovního areálu na úpatí vrchu Löbauer Berg je 5000 návštěvníků. Kolem roku 1960 začaly stavební práce na obytné oblasti Löbau-Süd, v sedmdesátých letech byla postavena oblast Löbau-Nord, v osmdesátých potom Löbau-Ost. V roce 1963 zde byla v místních [[Kasárna|kasárnách]] založena „Důstojnická vysoká škola pozemních sil NDR Ernsta Thälmanna“ (''Offiziershochschule der Landstreitkräfte der DDR: Ernst Thälmann''). Na této škole v letech 1973–1975 studoval písničkář [[Gerhard Gundermann]], než byl vyloučen, protože odmítl zpívat pochvalnou píseň na počest ministra obrany.{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = Gerhard Gundermann [106] => | url = https://www.literaturlandschaft.eu/authors/gundermann/research#biography [107] => | datum vydání = [108] => | datum aktualizace = 2020 [109] => | datum přístupu = 2020-08-23 [110] => | vydavatel = Böhmisch-sächsische Literaturlandschaft [111] => | jazyk = de [112] => }} Po roce 1984 v Löbau vznikly nejrůznější státní podniky např. ''Anker-Teigwarenfabrik VEB'', ''Zuckerfabrik Löbau VEB'', ''Förster Pianos Löbau VEB'' a ''Werk Trabant Löbau''. Roku 1988 byla na Schafbergu postavena 162 m vysoká vysílací věž (televizní věž) pro [[velmi krátké vlny]], [[Televize|TV]] a [[Rozhlas|rádio]]. [113] => [114] => === Po roce 1990 === [115] => Po [[znovusjednocení Německa]] v roce 1990 následovala hluboká [[Struktura|strukturální]] změna. Většina podniků s výjimkou ''Förster-Pianos Löbau'' a ''Zuckerfabrik Löbau'' byla uzavřena kvůli změnám vlastníka. Důstojnická škola byla zrušena. [[Textilní průmysl]] zcela vymizel. Po roce 1990 byla zahájena postupná [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] historického centra. V roce 1991 bylo u příležitosti 770 výročí od založení slavnostním podpisem listiny obnoveno [[Lužické Šestiměstí|Hornolužické šestiměstí]]. V průběhu okresní [[Reforma|reformy]] z roku 1994 ztratilo Löbau status okresního města. 9. září 1994 byla v den 140. výročí za přítomnosti [[Sasko|saského]] [[Předseda vlády|premiéra]] uvedena do provozu [[Litina|litinová]] [[rozhledna]] krále [[Fridrich August II. Saský|Friedricha Augusta II.]], která prošla kompletní rekonstrukcí. V nově zformovaném okrese Löbau-Zittau (ZI), který vznikl v rámci nového [[Zemský okres Zhořelec|Zemského okresu Görlitz]], získalo Löbau 1. ledna 2000 opět status [[Velké okresní město|velkého okresního města]], téměř všechny jeho politické a [[Správa|administrativní]] funkce však přešly na [[Žitava|Žitavu]]. [116] => == Obyvatelstvo == [117] => [[Soubor:Einwohnerentwicklung von Löbau.svg|náhled|upright=1.3|Vývoj počtu obyvatel Löbau v letech 1502 až 2010]] [118] => Löbau je s více než 15 000 obyvateli čtvrtým největším městem v [[Zemský okres Zhořelec|Zemském okrese Zhořelec]]. Zatímco v [[Sasko|Sasku]] došlo v roce 2015 ve srovnání s rokem 2005 k poklesu [[populace]] o 4,4 %, pokles počtu obyvatel v Löbau byl mnohem vyšší. Město se zmenšilo o 14,8 %. Obzvláště vysoký je tento pokles ve věkové skupině od 15 do 25 let, která se obvykle ještě profesně vzdělává. Zde se oproti roku 2005 čísla snížila na polovinu. Zatímco v Sasku bylo v této věkové skupině o 43,1 % méně obyvatel, v Löbau to byl úbytek o 54,7 %. Počet osob ve věku 65 let a více se v Löbau mírně snížil o 2,9 %. Naopak v Sasku se jejich počet zvýšil o 7,6 %. Pokles počtu obyvatel bude podle [[Prognóza|prognóz]] pokračovat až do roku 2030, v Löbau ještě výrazněji než Zemském okrese Zhořelec nebo v saském celostátním průměru. Populace se ve městě sníží o 11,7 až 15,9 %, což je spojeno s pokračujícím stárnutím obyvatelstva. Průměrný věk obyvatel v Löbau byl v roce 2015 48,6 roku; očekává se, že v roce 2030 vzroste o 2,6 roku. V té době zde bude pouze asi každý šestý mladší 20 let, zatímco více než každý třetí bude ve věku 65 a více let.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Oettel | jméno = Andreas | příjmení2 = Staude | jméno2 = Babe Anke | titul = 26. Tag der Sachsen - der Landkreis Görlitz und die Stadt Löbau im Spiegel der Statistik | url = https://www.statistik.sachsen.de/download/300_Voe-Fachbeitrage/Fachbeitrag_6_2017.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-03-28 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de}} [119] => == Politika == [120] => [[Soubor:Löbau - Altmarkt - Rathaus 01 ies.jpg|náhled|upright=1.3|Radnice]] [121] => [[Soubor:19880410730NR Löbau Altmarkt Rathaus Doppelwappen.jpg|náhled|upright=1.3|Sasko-polský dvojitý znak a městský znak nad portálem radnice]] [122] => === Městská rada === [123] => [[Městská rada]] Löbau má celkem 22 členů. Ti patří k následujícím [[Politická strana|stranám]] a volebním sdružením: [124] => {| [125] => |- style="background:#EEEEEE; text-align:center;" [126] => |style="width: 4em" | || style="width: 8em" | [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] || style="width: 8em" | [[Die Linke]] || style="width: 8em" | Bürgerliste || style="width: 8em" | [[Svobodná demokratická strana|FDP]] || style="width: 8em" | [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] || style="width: 8em" | [[Alternativa pro Německo|AfD]] || '''Celkem''' [127] => |- style="text-align:center;" [128] => | '''1999''' || 9 || 7 || 3 || 1 || 2 || – || '''22''' [129] => |- style="text-align:center;" [130] => | '''2004''' || 8 || 7 || 4 || 2 || 1 || – || '''22''' [131] => |- style="text-align:center;" [132] => | '''2009''' || 7 || 5 || 6 || 3 || 1 || – || '''22''' [133] => |- style="text-align:center;" [134] => | '''2014''' || 6 || 5 || 10 || 1 || 0 || – || '''22''' [135] => |- style="text-align:center;" [136] => | '''2019'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = Endergebnisse der Wahl 2019 | url = https://www.loebau.de/news/l%C3%B6bau-hat-gew%C3%A4hlt/ | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 20200207 | vydavatel = Stadt Löbau | jazyk = de }}{{Nedostupný zdroj}} || 4 || 3 || 8 || 0 || – || 7 || '''22''' [137] => |} [138] => [139] => === Místní rady === [140] => V začleněných oblastech od roku 2014 existují příslušné místní rady s místním představeným obce. Hlavní [[statut]] města Löbau pro tento účel zavedl místní zřízení pro čtyři oblasti. Jedná se o oblast '''Ebersdorf''' (městskou část Ebersdorf), oblast '''Großdehsa''' (městské části Eiserode, Großdehsa, Nechen a Peschen), oblast '''Kittlitz''' (městské části Altcunnewitz, Bellwitz, Carlsbrunn, Georgewitz, Glossen, Kittlitz, Kleinradmeritz, Krappe, Laucha, Lautitz, Mauschwitz, Neucunnewitz, Neukittlitz, Oppeln a Wohla) a konečně oblast '''Rosenhain''' (městské části Dolgowitz, Rosenhain, Wendisch-Cunnersdorf a Wendisch-Paulsdorf). Tyto místní rady jsou voleny z obyvatel příslušné oblasti při každých [[Komunální volby|komunálních volbách]]. Jejich smyslem je registrovat důležité místní záležitosti. Místní představený je volen příslušnými místními radami.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Löbau | titul = Hauptsatzung | url = http://www.loebau.de/home/stadtverwaltung/UserFiles/file/satzungen/Hauptsatzung_2014.pdf | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2018-03-30 | vydavatel = Große Kreisstadt Löbau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20160909185204/http://loebau.de/home/stadtverwaltung/UserFiles/file/satzungen/Hauptsatzung_2014.pdf | datum archivace = 2016-09-09 | nedostupné = ano }} [141] => === Primátor === [142] => Hlavním představitelem města býval tzv. ''consul regens'' neboli „vládnoucí starosta“. Toho zastupovali ''exconsulae'' na pozici 1. a 2. zastupujícího starosty. Tito tři starostové se na principu [[konzul]]átu ve vládě střídali. Později byl nejvyšší představitel města označován jako [[starosta]] (''Bürgermeister''), od 1. ledna 2000 pak [[primátor]] (''Oberbürgermeister''), který je obyvateli volen v [[Volby|přímé volbě]] vždy na 7 let. Jeho stálým zástupcem je „první [[Radnice|radní]]“ (''Der erste Beigeordnete''), který se označuje jako starosta (''Bürgermeister''). Ten je od roku 2016 hlavním vedoucím městské kanceláře, po němž potom následuje tzv. „[[Komorník (úřad)|komorník]]“ (''Kämmerer''). V letech 2001–2021 byl primátorem nezávislý [[kandidát]] Dietmar Buchholz. V roce 2021 zvítězil ve volbách nezávislý kandidát Albrecht Gubsch, dříve vedoucí stavebního úřadu.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Altmann-Kuehr | jméno = Romy | titul = Das ist der Neue im Löbauer Rathaus | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2021-10-18 | datum přístupu = 2021-10-18 | url = https://www.saechsische.de/loebau/lokales/ob-wahl-loebau-albrecht-gubsch-neuer-ob-amtsantritt-5547729-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [143] => [144] => === Znak === [145] => [[Soubor:Prunkwappen Löbau.svg|vlevo|150px|náhled|Velký městský znak Löbau]] [146] => [[Blason]]: [[Městská heraldika|Městský znak]] Löbau je tvořen červeným [[Štít (heraldika)|štítem]], na němž se nachází pod [[Zlato|zlatým]] [[Portál (architektura)|portálem]] a mezi dvěma zlatými [[věž]]emi volně stojící stříbrný dvouocasý [[Český lev (heraldika)|český lev]]. Nad štítem je [[Přilba (heraldika)|přilba]] se stříbrnými a červenými pokrývkami; na přilbě je umístěno staročeské černé křídlo poseté 13 zlatými [[Lípa velkolistá|lipovými]] listy. [147] => [[Soubor:2016-04-22 Innere Zittauer Straße (Löbau) by DCB.jpg|náhled|upright=1.3|Ulice Zittauer Straße ve směru k hlavnímu náměstí]] [148] => Tato varianta městského znaku byla vytvořena v roce 1897 ve spolupráci s Hlavním saským archivem. V roce 1994 došlo [[Usnesení|rezolucí]] městské rady k poslední revizi znaku s ohledem ke všem historickým [[Ikonografie|atributům]], kterou opět potvrdil Hlavní saský archiv v [[Drážďany|Drážďanech]]. Další varianty znaku uvádí např. Johann Benedict Carpzov ve svém díle ''Neueröffneter Ehren-Tempel merckwürdiger Antiquitaeten des Marggraffthums Ober-Lausitz...'' (Leipzig ; Budissin 1719).{{Citace monografie | příjmení = Carpzov | jméno = Johann Benedict | titul = Neueröffneter Ehren-Tempel merckwürdiger Antiquitaeten des Marggraffthums Ober-Lausitz, in welchen allerhand bisher unbekandte, oder von andern Autoribus nicht gründlich untersuchte historische Nachrichten ... vorgetragen worden | url = https://books.google.cz/books?id=fVVcAAAAcAAJ&hl=cs&pg=PP7#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Richter | místo = Leipzig ; Budissin | rok = 1719 | počet stran = 271 | strany = 61–84 | jazyk = de}} Dvouocasý lev vyjadřuje příslušnost [[Horní Lužice]] k [[Čechy|Čechám]]. Tento [[Český lev (heraldika)|český lev]] se nejprve objevuje na nejstarší městské [[Pečeť|pečeti]] (před rokem 1254). Na pečetích z let 1336–1632 je nahrazen [[Svatý Mikuláš|sv. Mikulášem]], [[patron]]em [[obchod]]u.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = Das Löbauer Stadtwapppen | url = http://www.loebau.de/home/tourkult/stadtwapppen-loebau_68.html | datum vydání = 2012 | datum přístupu = 2018-03-30 | vydavatel = Stadt Löbau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180402101228/http://www.loebau.de/home/tourkult/stadtwapppen-loebau_68.html | datum archivace = 2018-04-02 | nedostupné = ano }} [149] => [150] => === Správní společenství === [151] => Se sousedními obcemi [[Lawalde]], [[Großschweidnitz]] a [[Rosenbach]] tvoří Löbau takzvané Správní společenství (''Verwaltungsgemeinschaft''), což je forma spolupráce mezi obcemi, která je zvláštním prvkem saského právního řádu zakotveným v ''Saském zákoně o komunální spolupráci'' (''Sächsisches Gesetz über kommunale Zusammenarbeit'', § 7 a 8). Tato spolupráce se zakládá na tom, že jedna z obcí, tzv. ''erfüllende Gemeinde'' (plnící obec), převezme úkoly celého správního sdružení. V případě Správního společenství Löbau má tuto funkci „plnící obce“ město Löbau. [152] => === Partnerská města === [153] => [[Soubor:Loebau Nikolaikirche.jpg|náhled|upright|Kostel sv. Mikuláše]] [154] => * {{flagicon|Německo}} [[Ettlingen]], Německo, od roku 1990 [155] => * {{flagicon|Francie}} [[Épernay]], Francie, od roku 1991 [156] => * {{flagicon|Polsko}} [[Lubáň]], Polsko, od roku 1998 [157] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Makó]], Maďarsko, od roku 2005 [158] => [159] => == Pamětihodnosti == [160] => === Sakrální stavby === [161] => {{Více obrázků [162] => | obrázek1 = Loebau Heilig-Geist-Kirche.jpg [163] => | velikost obrázku1 = 180px [164] => | popisek1 = Kostel sv. Ducha [165] => [166] => | obrázek2 = Löbau - Johannisplatz - Johanniskirche 01 ies.jpg [167] => | velikost obrázku2 = 160px [168] => | popisek2 = Kostel sv. Jana [169] => }} [170] => * '''Hlavní městský kostel sv. Mikuláše''' (''Die evangelisch-lutherische Hauptkirche „Sankt Nikolai“'') – První písemná zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází z roku 1293. Tehdy se patrně jednalo o [[Románský sloh|románskou]] sálovou stavbu se zapuštěným [[Chór (architektura)|chórem]]. Koncem 13. století byly chórový prostor a [[krypta]] pod východním [[Klenební pole|klenebním polem]] prodlouženy a kostel byl [[Gotická architektura|goticky]] přestavěn ve [[Loď (architektura)|dvoulodní]] [[Halový kostel|halový chrám]]. Tři osmiboké [[pilíř]]e nesly [[Křížová klenba|křížovou žebrovou klenbu]]. V letech 1739–1742 vznikl přístavek jižní [[Loď (architektura)|lodi]], který sloužil pro [[Bohoslužba|bohoslužby]] začleněné obce Niedercunnersdorf. Ve stejné době získala věž svou [[Barokní architektura|barokní]] podobu. V letech 1884–1885 [[kostel]] [[Restaurování|restauroval]] Ludwig Gotthilf Möckel. Jeho [[Novogotika|novogotické]] stavební úpravy však přeznačily původní charakter stavby, zmizelo cenné vnitřní zařízení, např. [[Parapet (architektura)|parapety]] na [[Empora|emporách]] s obrazy [[Světec|svatých]]. Kamenný [[Obětní stůl|oltářní stůl]] byl nahrazen novým stolem z [[Pískovec|pískovce]]. Nový dřevěný [[oltář]] s vyobrazením [[Poslední večeře]] vychází z oltáře v [[Kostel svatého Jakuba (Neustadt in Sachsen)|kostele sv. Jakuba]] ve městě [[Neustadt in Sachsen]]. V letech 1933–1934 oltářní prostor ještě upravoval [[Drážďany|drážďanský]] [[architekt]] Carl Richter. Původní [[varhany]] z roku 1615 byly v roce 1884 nahrazeny novým nástrojem od [[budyšín]]ské firmy [[Hermann Eule Orgelbau Bautzen|Hermann Eule]]. Ty byly v roce 1992 kvůli značnému opotřebení vyměněny za nové varhany stejného výrobce. Věž je vysoká 83,5 m. [[Svatý Mikuláš|Sv. Mikuláš]], [[patron]] [[obchod]]u, poukazuje na obchodní ráz města Löbau.{{Citace monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = Löbauer Kirchen | místo = Löbau | poznámka = Tourist-Info | jazyk = de}} [171] => * '''Kostel sv. Jana''' (''Johanniskirche'') – Kostel sv. Jana, v minulosti nazývaný také Klášterní nebo [[Lužičtí Srbové|Srbský]] kostel (''Klosterkirche / Wendische Kirche''), vznikl kolem roku 1330. Vysvěcen byl v roce 1336 [[Diecéze míšeňská|míšeňským]] biskupem Witigolem II. Roku 1511 byl zničen během městského [[požár]]u. Znovu zprovozněn byl až po [[Reformace|reformaci]] v roce 1591. Od roku 1667 se v něm kázalo dvojjazyčně: půl hodiny v [[Lužická srbština|lužické srbštině]], půl hodiny v [[Němčina|němčině]]. Po roce 1666 již bylo nezbytné stavbu opravit. Roku 1668 byly osazeny [[Empora|empory]]. Po požáru v roce 1678 se však kostel začal využívat až roku 1681. V roce 1687 získal nový [[oltář]]. Během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] sloužil jako posádkový kostel pro [[Prusko|pruské]] vojáky. V letech 1840–1841 prošel chrám větší přestavbou, která mu dodala jeho současnou vnější i vnitřní podobu. Poslední srbské [[Bohoslužba|bohoslužby]] se zde konaly v roce 1912. Po roce 1956 pak přestal sloužit bohoslužebným účelům docela. Později byl používán jako [[sklad]], od roku 1994 je v majetku města, které objekt zrekonstruovalo. V roce 2001 tu bylo otevřeno „Kulturní centrum Šestiměstí a Euroregionu Nisa“ (''Kulturzentrum des Sechsstädtebundes und der Euroregion Neiße''). [172] => * ''Františkánský klášter'' (''Franziskanerkloster'') – První písemná zmínka o [[Františkáni|františkánech]] v Löbau pochází z roku 1336. [[Pozemek|Parcelu]] a peníze na stavbu [[kostel]]a a [[klášter]]a poskytli občané města. Obě tyto budovy byly dokončeny ve stejný rok. Klášter vysvětil [[Diecéze míšeňská|míšeňský]] [[biskup]] Witigol ve jménu [[Svatý Kříž|svatého Kříže]]. Obvykle jej obývalo 8 [[mnich]]ů, kteří žili z [[dar]]ů a hospodařili na vlastním [[Pozemek|pozemku]]. Při městském požáru v roce 1519 klášter vyhořel, opravy se vlekly, neboť [[Měšťanstvo|měšťané]] byli sami zruinovaní. Po období [[reformace]] mniši ještě více zchudli, prodali zahradu a dali do zástavy klášterní klenoty, které se později dostaly do [[Klášter Marienthal|Kláštera Marienthal]] a do Chrámové pokladnice [[Děkanát Budyšín|budyšínské kapituly]]. Od roku 1549 žil v klášteře už jen jeden mnich, jenž zemřel v roce 1563. S jeho smrtí skončily dějiny [[Františkáni|františkánského řádu]] v Löbau. V roce 1565 zde vznikla partikulární (městská) škola, později [[lyceum]] a od roku 1818 opět městská škola. Původní budovy kláštera byly zbořeny před rokem 1854, kdy byla na jejich místě postavena Preuskerova škola (''Preuskerschule''), která je od roku 2001 sídlem Technické radnice. [173] => * '''Kostel sv. Ducha''' (''Heilig-Geist-Kirche'') – Kostel sv. Ducha, který se nachází jižně od centra za bývalými hradbami, byl postaven v roce 1458 jako [[špitál]]ní kostel. Po roce 1712 byl [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn a nadále sloužil k výuce [[Katechismus|katechismu]]. Po poškození z roku 1945 byl opraven v původním stylu. Věž byla restaurována v roce 1979, kdy proběhla také obnova vnějšího pláště stavby. [174] => * '''Kostel Jména Panny Marie''' (''Die katholische Pfarrkirche Mariä Namen'') – Katolický farní kostel Jména Panny Marie je sálovou stavbou ve [[Novogotika|novogotickém]] [[Arkáda (architektura)|arkádovém]] stylu. Postaven byl v letech 1890–1892 podle plánů [[Řád svatého Benedikta|benediktýna]] Gislena Bethuneho. V době svého vzniku, kdy se v Löbau opět utvořila [[Katolicismus|katolická]] komunita, sloužil k bohoslužbám rodin přistěhovalých dělníků ze [[Slezsko|Slezska]] a [[Čechy|Čech]]. [175] => [176] => Soubor:Löbau Mariä Namen.jpg|Kostel Jména Panny Marie [177] => Soubor:20170316465DR Kittlitz (Löbau) Kirche.jpg|Kostel Nejsvětější Trojice v Kittlitz [178] => Soubor:Rathaus Löbau 10.JPG|Radniční hodiny [179] => Soubor:Löbau - Äußere Bautzener Straße 02 ies.jpg|Ulice Bautzener Straße [180] => Soubor:Löbau - Rittergasse 03 ies.jpg|Barokní dům v ulici Rittergasse 6 [181] => Soubor:Löbau - Löbauer Berg - König-Friedrich-August-Turm 09 ies.jpg|Litinová rozhledna krále Friedricha Augusta – detail dveří [182] => Soubor:Loebau Pestalozzi-Schule Eingang fuer Knaben.jpg|Pestalozzi-Schule (vchod pro chlapce) [183] => Soubor:Loebau Pestalozzi-Schule Eingang fuer Maedchen.jpg|Pestalozzi-Schule (vchod pro dívky) [184] => Soubor:Brücknersche Villa, Löbau.JPG|Brücknerova vila [185] => Soubor:Loebau Koenig Albert Bad.jpg|Lázně krále Alberta [186] => Soubor:Löbau - Landesgartenschau 139 ies.jpg|Viadukt [187] => Soubor:Blick von der Johanniskirche Löbau.jpg|Pohled z kostela sv. Jana [188] => Soubor:Löbau - Innere Zittauer Straße 03 ies.jpg|Detail domu v ulici Zittauer Straße [189] => Soubor:Löbau - Brücknerring - Brücknersche Villa 04 ies.jpg|Detail výzdoby Brücknerovy vily [190] => Soubor:Katzenturm, Katzenturmgäßchen, Löbau.jpg|Ulička Katzenturmgäßchen [191] => Soubor:Löbau, von Löbauer Berg gesehen.JPG|Pohled na město z vrchu Löbauer Berg [192] => [193] => [194] => === Profánní stavby === [195] => [[Soubor:Löbau - Altmarkt - Stadthaus 01 ies.jpg|náhled|Dům u Zlaté lodi (Altmarkt 17)]] [196] => [[Soubor:Löbauer Berg - König-Friedrich-August-Turm (04-2).JPG|náhled|upright|Litinová rozhledna krále Friedricha Augusta z roku 1854]] [197] => * '''Radnice''' (''Rathaus'') – [[Barokní architektura|Barokní]] budova [[radnice]] byla postavena v letech 1711–1714 po městském požáru. Žitavský [[Zednictví|zednický]] mistr Rößler při novostavbě použil zbytky vyhořelé [[Gotická architektura|gotické]] radnice, kterou v letech 1452–1458 postavili mistři Hans a Lorenz ze [[Görlitz|Zhořelce]]. Integrována byla původní věž, sklepy a zdivo při uličce Bankgäßchen. Mohutná stavba se středním [[rizalit]]em a [[trojúhelník]]ovým [[Štít (architektura)|štítem]] je vybavena [[Balkon|balkónem]] a [[podloubí]]m, které bylo přestavěno v letech 1891–1892. Vstupní prostor je vyzdoben barevným [[Reliéf (sochařství)|reliéfem]] s dvojitým [[sasko]]-[[Polsko|polským]] znakem a znakem města Löbau. V kanceláři [[primátor]]a se zachoval [[štuk]]ový [[strop]] a několik obrazů žitavského malíře Nikolause Preschera z roku 1713. Na [[věž]]i jsou [[hodiny]] se dvěma [[ciferník]]y, které nechal löbauský radní Christoph Schwarzbach v roce 1614 vyrobit na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]. Uprostřed horního ciferníku je hlava [[Židé|Žida]], který při odbíjení každé čtvrthodiny zavírá a otevírá ústa. Dolní ciferník ukazuje [[měsíční fáze]]. Uvnitř radnice jsou dochované [[masné krámy]] a historický radniční sklep. V letech 1990–1993 byla budova restaurována.{{Citace monografie | příjmení = Gurlitt | jméno = Cornelius | titul = Amtshauptmannschaft Löbau | url = http://digital.slub-dresden.de/id30896098X | vydavatel = Meinhold & Söhne | místo = Dresden | rok = 1910 | počet stran = 618 [198] => | edice = Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen ; Heft 34 | kapitola = | strany = | jazyk = de}}{{Citace monografie | příjmení = Fellmann | jméno = Walter | titul = Sachsen: Kultur und Landschaft zwischen Vogtland und Oberlausitz, Leipziger Tiefland und Erzgebirge | vydavatel = Dumont | místo = Köln | rok = 2003 | vydání = 3 | isbn = 3770140931 | jazyk = de}} [199] => * '''Dům u Zlaté lodi''' (''„Goldenes Schiff“'') – V sousedství radnice (Altmarkt 17) se nachází [[Barokní architektura|barokní]] Dům u Zlaté lodi, jenž rovněž vyhořel při městském požáru v roce 1710. V roce 1733 jej obnovili obchodníci s [[Plátno|plátnem]] Schlenker a Lücke, kteří v té době obchodovali se zámořím. Roku 1811 byl dům přestavěn na hotel „U Zlaté lodi“. Od roku 1922 slouží [[Zastupitelstvo obce|městskému zastupitelstvu]]. [200] => * '''Stará lékárna''' (''Alte Apotheke'') – Stará [[lékárna]] v ulici Bahnhofstraße 2 s [[Gotická architektura|gotickým]] sklepem byla vícekrát přestavěna, celková dispozice pochází z 18. století. V letech 1969–1970 byl dům stavebně upraven s ohledem na zachování a rekonstrukci důležitých historických detailů. [[Privilegium]] ke zřízení lékárny obdrželo město v roce 1611, v tomto domě byla lékárna otevřena roku 1817. [201] => * '''Rittergasse 6''' – V Rittergasse 17 se nachází jeden z nejvýstavnějších barokních domů v Löbau s [[Portál (architektura)|portálem]], [[pilastr]]y a [[rokoko]]vými [[kartuš]]emi. Postaven byl po požáru v roce 1712, v letech 1788 a 1885 byl opravován. Na kartuši nad prostředním oknem je ve výši druhého poschodí nápis: ''Deine Güte, / Herr sey über uns / Wie wir durch Dich / hoffen. [[Kniha žalmů|Ps.]] 33''. [202] => * '''Badergasse''' – V uličce Badergasse se dochovala skupina domů se [[Střecha|sedlovými střechami]] a čelními [[Štít (architektura)|štíty]] orientovanými do ulice (''Giebelhaus''). Na vyobrazeních města z počátku 18. století je takovýchto pro Löbau typických domů vidět ještě celá řada. Později je nahradila [[Barokní architektura|barokní]] zástavba. V Badergasse 5 se nachází budova Starých [[Lázně|lázní]] (''Alte Baderei''), která je poprvé zmíněna již v roce 1439. Dům byl přestavěn po požáru v roce 1714. [203] => * '''Litinová rozhledna krále Friedricha Augusta''' (''König-Friedrich-August-Turm'') – Tato [[Litina|litinová]] [[rozhledna]] na vrchu Löbauer Berg je 28 m vysoká a pochází z roku 1854. Osmiboká čtyřpatrová stavba o průměru 4 m je zabudována do skály (do hloubky 8 m) a ve výšce 12, 18 a 24 m je vybavena [[Galerie (stavba)|galeriemi]] a [[Točité schodiště|točitým schodištěm]] se 120 schody. Na stavbu této rozhledny bylo použito více než 1000 jednotlivých dílů spojovaných [[Olovo|olovem]], které byly odlity ve [[Slévárenství|slévárně]] v Bernsdorfu. [[Architektura]] odpovídá [[Historismus (umění)|historismu]] 19. století, což je patrné na [[Novogotika|novogotické]] a [[Novobyzantský sloh|novobyzantské]] výzdobě. Celková váha litinové konstrukce činí asi 70 [[Tuna|tun]]. Stavba pojmenovaná po [[Sasko|saském]] králi [[Fridrich August II. Saský|Friedrichu Augustovi II.]], jíž financoval pekařský mistr Friedrich August Bretschneider, je jedinou zachovanou litinovou rozhlednou v [[Evropa|Evropě]] a pravděpodobně nejstarší zachovanou litinovou rozhlednou vůbec. V roce 1993 byla rozebrána a restaurována. 9. září 1994 byla v den 140. výročí svého otevření za přítomnosti saského [[Předseda vlády|premiéra]] opět uvedena do provozu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Löbau | titul = er König-Friedrich-August-Turm - ein Eisengußobjekt sehr seltener Art | url = http://www.loebau.de/home/tourkult/index.php?SID=86 | datum vydání = 2012 | datum přístupu = 2018-04-01 | vydavatel = Stadt Löbau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180402035457/http://www.loebau.de/home/tourkult/index.php?SID=86 | datum archivace = 2018-04-02 | nedostupné = ano }} [204] => * '''Lázně krále Alberta''' (''König-Albert-Bad'') – Pozdně [[Klasicistní architektura|klasicistní]] areál Lázní krále Alberta pochází z let 1875–1876. Autorem stavby je drážďanský architekt [[Ernst Giese]], který ji vybudoval s náklady 146 000 marek. Zahradní [[průčelí]] podlouhlé dvoupatrové budovy na [[obdélník]]ovém [[půdorys]]e má dvojí [[schodiště]], v [[Podlaží|suterénu]] je [[kolonáda]], v patře [[lodžie]] v italském stylu. Stavba je završena [[Kupole|kupolí]]. Za ní se rozprostírá [[park]] s letitými stromy a [[cisterna]]mi. [[Lázně]] jsou pojmenovány podle saského krále [[Albert I. Saský|Alberta]], který se tu léčil v roce 1878. V roce 1992 byl provoz lázní ukončen, od roku 2005 objekt slouží jako restaurace.{{Citace elektronické monografie | korporace = MBE Maschinenbau GmbH Eibau | titul = König-Albert-Bad – Geschichte | url = http://www.koenigalbert.de/geschichte.html | datum přístupu = 2018-04-01 | vydavatel = MBE Maschinenbau GmbH Eibau | jazyk = de}} [205] => [[Soubor:Haus Schminke Löbau.JPG|náhled|upright=1.3|Dům Schminke]] [206] => * '''Brücknerova vila''' (''Brücknersche Villa'') – Brücknerova vila na náměstí Brücknerring 8 vznikla v roce 1901 podle návrhů drážďanského architekta Oswalda Haenela na žádost lékárníka a městského zastupitele Heinricha Curta Brücknera. [[Historismus (umění)|Historizující]] bohatě zdobená [[Novobaroko|neobarokní]] stavba na nepravidelném půdorysu je strukturována [[pilastr]]y a [[Dekorativní umění|dekorována]] plastickými ozdobami. Na západní straně se nachází mohutná schodišťová věž, v [[interiér]]u se dochovala většina dobového zařízení. V roce 1911 byla podle vily přejmenována ulice Schulgraben na Brücknerring.{{Citace monografie | příjmení = Bechter | jméno = Barbara | titul = Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler, Sachsen I. | vydavatel = Deutscher Kunstverlag | místo = Berlin ; München | rok = 1996 | počet stran = xi, 934, 8 | strany = 540 | isbn = 978-3-422-03043-5 | jazyk = de}} [207] => * '''Dům Schminke''' (''Haus Schminke'') – Projekt Domu Schminke si objednal podnikatel Fritz Schminke, který vedl löbauskou továrnu na těstoviny Loeser & Richter, u [[berlín]]ského [[architekt]]a [[Hans Scharoun|Hanse Bernharda Scharouna]], jehož realizace v [[Vratislav (město)|Breslau]] a ve [[Stuttgart]]u manžele Schminkeovy zaujaly. O svém budoucím domě měli konkrétní představy, přesto však nechali architektovi dostatek volnosti. V roce 1930 byl projekt schválen, stavebními pracemi byl pověřen Walter Vetter, stavitel z Löbau. Kvůli finančním potížím stavebníka byly práce několikrát pozastaveny. S montováním ocelového [[Nosná konstrukce|skeletu]], který dodala firma Christoph & Unmack AG z města [[Niesky]], se začalo až 4. října 1932. V roce 1933 se do domu nastěhovali jeho majitelé. Dům Schminke patří mezi čtyři nejvýraznější [[Rodinný dům|rodinné domy]] v tzv. mezinárodním slohu, který se v českém prostředí nazývá [[funkcionalismus]]. Sám Scharoun označil tento dům za svoji „nejmilejší stavbu“. Od funkcionalismu ve stylu [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] se liší Scharounovou architektonickou teorií, která vychází z představ Hugo Häringa o tzv. [[Organismus|organických]] formách. Je koncipován jako venkovský dům s hospodářským dvorem na jihozápadě, jenž volně přechází v uvolněnou klidovou zónu na severozápadě. Do mezinárodního povědomí se dům dostal po zveřejnění článku Julia Posenera v časopise ''L'architecture d'aujourd'hui'' v roce 1935. 26 let po svém dokončení byl navržen k [[Památková péče|památkové péči]] a roku 1978 se definitivně dostal na seznam chráněných památek. V lednu 2001 byl po rekonstrukci opět zpřístupněn veřejnosti.{{Citace elektronické monografie | korporace = Archiweb, s.r.o. | titul = Dům Schminke [208] => | url = https://www.archiweb.cz/b/dum-schminke | datum vydání = 1997-2018 | datum přístupu = 2018-04-01 | vydavatel = Archiweb, s.r.o.}} [209] => === Pomníky === [210] => * [[Pískovec|Pískovcová]] stéla z roku 1988 na náměstí Promenadenring 3 na památku [[Židé|židovských]] obětí [[holokaust]]u z Löbau. [211] => * Paměťní deska na budově školy Geschwister-Scholl-Gymnasium na památku [[Komunistická strana Německa|komunisty]] Alfreda Schmidta-Sasa, který byl 5. dubna 1943 zavražděn ve [[Věznice Plötzensee|Věznici Plötzensee]]. [212] => * Památný kámen z roku 1960 naproti domu na náměstí Promenadenring 12 na památku komunistického politika [[Ernst Thälmann|Ernsta Thälmanna]], který byl v roce 1944 zavražděn v [[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračním táboře Buchenwald]]. [213] => * Památný kámen na jihozápadním svahu vrchu Jäckelberg, kde je pohřbeno osm vojáků [[Wehrmacht]]u (Hubert Dieteren, Erwin Fuhrig, Karl Koroschetz, Johann Kromp, Erich Radke, Rudolf Schmidt, Siegfried Wulf a jeden neznámý), kteří [[Dezerce|dezertovali]] a po prozrazení své skrýše byli v květnu 1945 zavražděni. [214] => == Kultura == [215] => [[Soubor:Löbau - Johannisplatz - Johanniskirche 03 ies.jpg|náhled|Kulturzentrum Johanniskirche]] [216] => === Kulturní centrum === [217] => * '''Kulturzentrum Johanniskirche''' – Kulturní centrum [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] a [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]] se nachází v odsvěceném kostele sv. Jana s moderní funkční přístavbou. Tato [[instituce]] nabízí od roku 2001 [[Kultura|kulturní]] program, který zahrnuje nejrůznější [[žánr]]y. Pořádají se zde pravidelné [[koncert]]y, [[divadelní představení]] a [[kabaret]]y. Hlavní sál, respektive kostelní [[Loď (architektura)|loď]] sv. Jana, se používá také jako [[kino]] a přednáškový sál. Kulturní centrum v kostele sv. Jana slouží také jako [[Obřadní síň|svatební síň]]. [218] => === Muzea a knihovny === [219] => [[Soubor:Johannisstraße 5, Löbau (3).jpg|náhled|195px|Městské muzeum v ulici Johannisstraße 5]] [220] => * '''Stadtmuseum''' – Městské muzeum (celým názvem „[[Horní Lužice|Hornolužické]] muzeum Šestiměstí a muzeum [[Řemeslo|řemesel]] v Löbau“), které bylo založeno v roce 1894, vlastní kulturně-historické a [[Přírodní vědy|přírodovědecké]] sbírky z dějin města Löbau, řemesel a [[obchod]]u, z dějin Šestiměstí, dále sbírky z oblasti [[folklór]]u, historické [[postel]]e, [[Hračka|hračky]], [[hudební nástroj]]e, [[pravěk]]é nálezy z okolí vrchu Löbauer Berg a löbauské sakrální plastiky. Hlavní stálá expozice v prvním patře na ploše 540 m² představuje [[exponát]]y z dějin města a Šestiměstí. Její součástí je např. dělnická [[kuchyně]] z roku 1900, kuchyně z roku 1940 a [[obývací pokoj]] ze šedesátých let nebo pohár Šestiměstí z roku 1680. Další stálá expozice na ploše 180 m² je věnována řemeslům nejen v Löbau. V prostorách muzea se na ploše 250 m² konají šestkrát do roka pravidelné [[Výstava|výstavy]]. V roce 2015 mělo městské muzeum kolem 65 000 exponátů. [221] => * '''Bibliothek Löbau''' – Knihovna v Löbau sídlí od roku 2017 opět na svém původním místě v uličce Bankgäßchen vedle [[radnice]]. Knihovní fond s 30 000 dokumenty je z větší části prezentován ve čtyřech poschodích budovy. Čtenářům je k dispozici [[výtah]] a [[bezbariérový přístup]] do všech prostor stejně jako [[internet]] a poslechová místa. [222] => === Události === [223] => V roce 2012 se v Löbau konala 6. saská [[Zahradnictví|zahradnická]] [[výstava]] (''Landesgartenschau Löbau 2012'') na asi 20 ha velkém (dříve průmyslovém) pozemku u říčky Löbauer Wasser, na kterou se za 170 dní přišlo podívat asi 480 000 návštěvníků. [224] => === Sport === [225] => * FSV Empor Löbau, Fotbalový spolek [226] => * [[SV Horken Kittlitz]], klub se věnuje [[ragby]], [[fotbal]]u, [[Stolní tenis|stolnímu tenisu]], [[volejbal]]u [227] => * ASG Vorwärts Löbau, bývalý fotbalový spolek [228] => * PSV (Polizeisportverein) Löbau, sekce [[karate]] [229] => * KV Löbau, [[Kuželky|kuželkový]] klub [230] => * SV Lok Löbau ([[kolová]], sporty pro seniory, [[šach]]) [231] => * OSC Löbau (volejbal, [[lehká atletika]], [[běh]], kempó) [232] => == Ekonomika a infrastruktura == [233] => [[Soubor:Loebau Bahnhof.jpg|náhled|Nádraží Löbau]] [234] => === Hlavní podniky === [235] => * [[August Förster]] GmbH – [[Manufaktura]] na výrobu křídel a [[Klavír|pián]] [236] => * Bergquell-Brauerei Löbau – Pivovar [237] => * Bison Palfinger GmbH – Výrobce výškových pracovních plošin [238] => * Fleischerei Richter – Výrobce [[Uzenina|uzenin]] [239] => === Doprava === [240] => [[Soubor:Loebau Geschwister Scholl Gymnasium.jpg|náhled|Geschwister-Scholl-Gymnasium]] [241] => [[Soubor:Loebau Heinrich Pestalozzi Mittelschule.jpg|náhled|Heinrich-Pestalozzi-Oberschule]] [242] => Löbau leží na dvoukolejné železniční trati spojující [[Drážďany]], [[Budyšín]] (Bautzen) a [[Görlitz|Zhořelec]] (Görlitz). Na regionálních tratích do [[Žitava|Žitavy]] a [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachu]] byla zastavena [[doprava]] a spojení je zajišťováno [[autobus]]y. Silniční dostupnost zajišťuje spolková silnice 6 a silnice 178 ve směru [[Žitava]]. Nejbližší křižovatka [[Weißenberg]] k [[Dálnice A4 (Německo)|dálnici A 4]] se nachází asi 15 km severně od Löbau. V současné době se provádí výstavba a rozšíření dálnice B 178 z Löbau do Žitavy a jejich rozšíření ke spolkové dálnici 4 poblíž Weißenbergu. Doposud byl dokončen obchvat Löbau a větší část dálnice do Žitavy. [[Stezka pro cyklisty|Cyklostezka]] z Löbau vede přes Cunewaldské údolí do obce [[Großpostwitz]], kde je spojení se stezkou Spreeradweg. [243] => == Vzdělání == [244] => V Löbau se nacházejí následující školy financované městem: [245] => * 2 [[Základní škola|základní školy]]: „Am Löbauer Berg“ v městské části Löbau-Ost a Základní škola v Kittlitz [246] => * 1 vyšší škola: Heinrich-Pestalozzi-Oberschule [247] => [248] => Zemský okres Zhořelec financuje následující školy na území Löbau: [249] => * 2 [[Gymnázium|gymnázia]]: Geschwister-Scholl-Gymnasium a Wirtschaftsgymnasium [250] => * 2 [[Střední odborné učiliště|učiliště]]: Berufliches Schulzentrum „August Förster“ a Berufliche Schulzentrum für Wirtschaft und Technik [251] => * 1 hudební školu [252] => * 1 školu pro dospělé [253] => == Osobnosti == [254] => [[Soubor:Preusker 1840.jpg|náhled|[[Karl Benjamin Preusker]] v roce 1840]] [255] => * [[Karl Benjamin Preusker]] (1786–1871), průkopník veřejných knihoven, zakladatel první občanské knihovny v Německu [256] => * [[August Förster]] (1829–1897), zakladatel továrny na výrobu [[klavír]]ů [257] => * [[Alfred Moschkau]] (1848–1912), [[Publicistika|publicista]], [[Lyrická poezie|lyrik]] a regionální badatel [258] => * [[Marie Wackwitz]] (1865–1930), [[Sociálnědemokratická strana Německa|socialistická]] politička, zastánkyně [[Ženská práva|ženských práv]] a [[novinář]]ka [259] => * [[Willibalt Apelt]] (1877–1965), učitel státního práva a politik DDP, saský ministr vnitra v letech 1927–1929 [260] => * [[Rudolf Růžička (lingvista)|Rudolf Růžička]] (1920–2011), [[Slavistika|slavista]] a [[Lingvistika|lingvista]] [261] => * [[Konrad Kujau]] (1938–2000), [[malíř]] a [[Padělek|padělatel]] tzv. [[Hitlerovy deníky|Hitlerových deníků]] [262] => * [[Bernd Böhlich]] (* 1957), [[filmový režisér]] [263] => == Odkazy == [264] => === Reference === [265] => {{Překlad|de|Löbau|175611794}} [266] => [267] => {{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|vydavatel=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|titul=Zensus 2011|datum přístupu=2018-03-10|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/|datum archivace=2013-06-05|nedostupné=ano}} [268] => [269] => === Literatura === [270] => * {{Citace monografie | příjmení = Drescher | jméno = Rudolf | titul = Löbau - die schönsten Fotografien aus 100 Jahren | url = | vydavatel = Sutton Verlag | místo = Erfurt | rok = 2018 | vydání = | počet stran = 119 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-95400-894-0 | jazyk = de}} [271] => * {{Citace monografie | příjmení = Emrich | jméno = Peter | titul = Löbauer Landpartie : Sehenswertes im Löbauer Land | url = | vydavatel = Oberlausitzer Verlag | místo = Spitzkunnersdorf | rok = 2009 | počet stran = 88 | kapitola = [272] => | strany = | isbn = 978-3-933827-93-7 | jazyk = de}} [273] => * {{Citace monografie | příjmení = Emrich | jméno = Peter | titul = Löbauer Stadtwanderungen | url = | vydavatel = Oberlausitzer Verlag | místo = Spitzkunnersdorf | rok = 2005 | vydání = 1 | počet stran = 72 | kapitola = | strany = [274] => | svazek = 1 | typ svazku = Bd. | isbn = 978-3-933827-56-2 | jazyk = de}} [275] => * {{Citace monografie | příjmení = Emrich | jméno = Peter | titul = Löbauer Stadtwanderungen | url = | vydavatel = Oberlausitzer Verlag | místo = Spitzkunnersdorf | rok = 2006 | vydání = 1 | počet stran = 79 | kapitola = | strany = [276] => | svazek = 2 | typ svazku = Bd. | isbn = 978-3-933827-64-7 | jazyk = de}} [277] => * {{Citace monografie | příjmení = Flamminger | jméno = Simone | příjmení2 = Hönicke | jméno2 = Jürgen | titul = Chronik der Stadt Löbau | url = https://books.google.cz/books?id=6LjP25RdhT8C&lpg=PP1&dq=chronik%20l%C3%B6bau&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q=chronik%20l%C3%B6bau&f=false | vydavatel = Stadtvewaltung Löbau | místo = Löbau | rok = 2001 | vydání = | počet stran = 192 | kapitola = | strany = | isbn = 3-8311-2245-8 | jazyk = de}} [278] => * {{Citace monografie | příjmení = Gurlitt | jméno = Cornelius | titul = Amtshauptmannschaft Löbau | url = http://digital.slub-dresden.de/id30896098X | vydavatel = Meinhold & Söhne | místo = Dresden | rok = 1910 | počet stran = 618 [279] => | edice = Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen ; Heft 34 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [280] => * {{Citace monografie | editoři = Ladislav Knap, Statistisches Landesamt Löbau, Český statistický úřad. Krajská reprezentace Liberec | titul = Města v euroregionu Neisse - Nisa - Nysa: Varnsdorf - Löbau | url = | vydavatel = Městský úřad | místo = Varnsdorf | rok = 1999 | počet stran = 43 | kapitola = | strany =}} [281] => * {{Citace monografie | příjmení = Moschkau | jméno = Alfred | titul = Löbau und dessen Umgebung: Ein Führer durch diese alte Vierstadt, auf den Löbauer Berg, Cottmar, Rothstein, Sonneberg, Horken und in die Scala | url = http://digital.slub-dresden.de/id393309290 | vydavatel = Petzold | místo = Dresden | rok = 1872 | počet stran = viii, 112 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [282] => * {{Citace monografie | editoři = Werner Schmidt | titul = Zwischen Löbau und Herrnhut : Ergebnisse der landeskundlichen Bestandsaufnahme im Raum Löbau und Reichenbach/OL | url = | vydavatel = Böhlau | místo = Weimar | rok = 1996 [283] => | počet stran = x, 289 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-7400-0935-9 | jazyk = de}} [284] => === Externí odkazy === [285] => * {{NK ČR|xx0168809|věc=ano}} [286] => * {{commonscat}} [287] => * {{Facebook|StadtLoebau|Stadt Löbau}} [288] => * {{de}} {{Oficiální web}} [289] => * {{de}} [http://hov.isgv.de/Löbau Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen] [290] => * [https://www.youtube.com/watch?v=xzOj5-L2GVc Procházka po Löbau a jeho pamětihodnostech (video s německými titulky)] [291] => {{Města a obce zemského okresu Görlitz}} [292] => {{Autoritní data}} [293] => {{Portály|Geografie|Německo}} [294] => [295] => [[Kategorie:Löbau| ]] [296] => [[Kategorie:Velká okresní města v Sasku]] [297] => [[Kategorie:Města v zemském okrese Zhořelec]] [298] => [[Kategorie:Města v Horní Lužici]] [299] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [300] => [[Kategorie:Hornolužické šestiměstí]] [301] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [] => )

good wiki

Löbau

Löbau (výslovnost: ; ) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má obyvatel.

More about us

About

Toto historické město se pyšní krásnou architekturou, která odráží jeho dlouhou tradici a vliv různých uměleckých stylů. Löbau je známé svým historickým centrem, které nabízí návštěvníkům možnost procházet se mezi nádhernými budovami a vychutnávat si atmosféru malebného města. Město bylo založeno ve 13. století a v průběhu staletí se stalo důležitým obchodním a kulturním centrem. Jeho místní ekonomika byla posílena rozvojem textilního průmyslu a dalších odvětví. Dnes Löbau nabízí příležitosti pro podnikání i inovace, což přispívá k jeho stabilnímu rozvoji a prosperitě. V Löbau najdete také množství parků a přírodních ploch, které vybízejí k aktivnímu trávení volného času. Místní obyvatelé si cení svého životního prostředí a snaží se ho chránit a udržovat. Kromě toho se město pravidelně zapojuje do různých kulturních akcí a festivalů, které spojují tradiční hodnoty a moderní trendy. Löbau je místem, které má co nabídnout jak místním obyvatelům, tak turistům, kteří hledají klidnější alternativu k větším městům. Díky příjemné atmosféře a rozmanitým možnostem pro odpočinek a zábavu je Löbau ideálním místem pro objevování a prožívání života s optimismem, aniž by se zapomnělo na aktuální výzvy a příležitosti, které nás obklopují.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Löbau

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Budyšín

Drážďany

Görlitz

Obchod

Rozhledna

Sasko

Žitava

Service

About us

Technology

Locations