Array ( [0] => 15480820 [id] => 15480820 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Labe [uri] => Labe [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Labe je jedna z nejvýznamnějších řek ve střední Evropě, která proudí skrze malebné krajiny a města. S délkou přibližně 1 165 kilometrů je Labe obdivovaná pro svou krásu a důležitost v ekologickém a kulturním kontextu. Řeka pramení v Krkonoších, kde se příroda pyšní úchvatnými horami a bujnými lesy. Mezi krásy Labe patří nejen její scenérie, ale také pestrá fauna a flóra, které podporují ekosystém okolních oblastí. Řeka procházející Českou republikou vytváří životodárné prostředí pro různé druhy ryb a ptáků, což ukazuje na její význam jako ekosystémového prvku. Labe protéká řadou důležitých měst, jako jsou Ústí nad Labem, Děčín a Praha, obohacujících je svým historickým a kulturním dědictvím. Tato města mají bohatou historii a možnosti pro turistiku, což přispívá k místní ekonomice a kultuře. Kromě toho se nad řekou konají různé festivaly a akce, které umožňují lidem oslavovat spojení s tímto přírodním bohatstvím. Jednou z nejzajímavějších vlastností Labe je její splavnost, která umožňuje lodní dopravu a usnadňuje obchod a cestovní ruch. Tímto způsobem se řeka stává živou tepnou, která spojuje různá místa a přispívá k rozvoji regionu. Labe je také klíčová pro ochranu životního prostředí a vodní ekosystémy. Odborníci a aktivisté se spojili, aby chránili a obnovovali přírodní biotopy kolem řeky, čímž se snaží udržet rovnováhu mezi rozvojem a přírodním bohatstvím. S ohledem na své kulturní, historické a ekologické bohatství je Labe symbolem života v této oblasti, kde se příroda a člověk harmonicky prolínají. Její krása a význam nás vyzývá k tomu, abychom si vážili a chránili přírodní zdroje pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => Labe je jedna z nejvýznamnějších řek ve střední Evropě, která proudí skrze malebné krajiny a města. S délkou přibližně 1 165 kilometrů je Labe obdivovaná pro svou krásu a důležitost v ekologickém a kulturním kontextu. Řeka pramení v Krkonoších, kde se příroda pyšní úchvatnými horami a bujnými lesy. Mezi krásy Labe patří nejen její scenérie, ale také pestrá fauna a flóra, které podporují ekosystém okolních oblastí. Řeka procházející Českou republikou vytváří životodárné prostředí pro různé druhy ryb a ptáků, což ukazuje na její význam jako ekosystémového prvku. Labe protéká řadou důležitých měst, jako jsou Ústí nad Labem, Děčín a Praha, obohacujících je svým historickým a kulturním dědictvím. Tato města mají bohatou historii a možnosti pro turistiku, což přispívá k místní ekonomice a kultuře. Kromě toho se nad řekou konají různé festivaly a akce, které umožňují lidem oslavovat spojení s tímto přírodním bohatstvím. Jednou z nejzajímavějších vlastností Labe je její splavnost, která umožňuje lodní dopravu a usnadňuje obchod a cestovní ruch. Tímto způsobem se řeka stává živou tepnou, která spojuje různá místa a přispívá k rozvoji regionu. Labe je také klíčová pro ochranu životního prostředí a vodní ekosystémy. Odborníci a aktivisté se spojili, aby chránili a obnovovali přírodní biotopy kolem řeky, čímž se snaží udržet rovnováhu mezi rozvojem a přírodním bohatstvím. S ohledem na své kulturní, historické a ekologické bohatství je Labe symbolem života v této oblasti, kde se příroda a člověk harmonicky prolínají. Její krása a význam nás vyzývá k tomu, abychom si vážili a chránili přírodní zdroje pro budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=řece}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | řeka = Labe [3] => | alt = [4] => | délka = 1094 [5] => | průtok = u ústí do Severního moře 870 [6] => | plocha = 148 268 [7] => | světadíl = [[Evropa]] [8] => | pramen = [[Krkonoše]], [[Česko]] [9] => | zeměpisná šířka1 = 50.775556 [10] => | zeměpisná délka1 = 15.536389 [11] => | výška1 = 1386 [12] => | ústí = [[Severní moře]] [13] => | zeměpisná šířka2 = 53.893333 [14] => | zeměpisná délka2 = 8.705556 [15] => | výška2 = 0 [16] => | protéká = {{vlajka a název|Česko}} ''([[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]], [[Pardubický kraj|Pardubický]], [[Středočeský kraj|Středočeský]], [[Ústecký kraj]])'', {{vlajka a název|Německo}} ''([[Sasko]], [[Braniborsko]], [[Sasko-Anhaltsko]], [[Dolní Sasko]], [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]], [[Šlesvicko-Holštýnsko]], [[Hamburk]])'' [17] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Severní moře]]
[[povodí Labe]] ''([[Německo]] 65,54 %, [[Česko]] 33,68 %, [[Rakousko]] 0,62 %, [[Polsko]] 0,16 %)'' [18] => | hčp = 1-01-01-001 [19] => | mapa = Elbe basin.png [20] => }} [21] => [[Soubor:Pramen Labe.jpg|náhled|[[Pramen Labe]] na [[Labská louka|Labské louce]]]] [22] => [[Soubor:Decin soutok.JPG|náhled|[[Ústí]] [[Ploučnice]] do Labe v [[Děčín]]ě]] [23] => [[Soubor:13-09-29-nordfriesisches-wattenmeer-RalfR-10.jpg|náhled|U ústí Labe u [[Cuxhaven]]u]] [24] => '''Labe''' ([[Jmenný rod|rod střední]]; {{Vjazyce2|de|''Elbe''}}, rod ženský, výslovnost {{IPA2|ˈɛlbə}}, {{audio|De-Elbe.ogg}}) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v [[Krkonoše|Krkonoších]] na severu Čech, protéká [[Německo|Německem]] a ústí [[estuár]]em do [[Severní moře|Severního moře]]. Je 1094 km dlouhé (v Česku 370,74 km) a jeho povodí má rozlohu 148 268 km² (v Česku 49 933 km²).{{Citace monografie [25] => | autor = Kolektiv autorů [26] => | titul = Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled [27] => | vydavatel = Mezinárodní komise pro ochranu Labe [28] => | místo = Magdeburg [29] => | rok = 2005 [30] => | počet stran = 258 [31] => | strany = 9, 31 [32] => | poznámky = Dále jen: ''Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled'' [33] => | url = http://www.ikse-mkol.org/fileadmin/download/Internetseiten-CD2/Elbe-und-ihr-Einzugsgebiet/CZ/MKOL-Labe-a-jeho-povodi-2005.pdf [34] => | poznámka = Celá publikace má 171 MB [35] => | datum přístupu = 2015-04-26 [36] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140808050049/http://www.ikse-mkol.org/fileadmin/download/Internetseiten-CD2/Elbe-und-ihr-Einzugsgebiet/CZ/MKOL-Labe-a-jeho-povodi-2005.pdf [37] => | datum archivace = 2014-08-08 [38] => | nedostupné = ano [39] => }} {{Wayback|url=http://www.ikse-mkol.org/fileadmin/download/Internetseiten-CD2/Elbe-und-ihr-Einzugsgebiet/CZ/MKOL-Labe-a-jeho-povodi-2005.pdf |date=20140808050049 }} Na soutoku s [[Vltava|Vltavou]] má nižší průtok a je od pramene kratší, přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km. [40] => [41] => == Etymologie == [42] => K [[Etymologie|etymologii]] novější literatura (Bichlmeier a Blažek, 2014) uvádí, že úvahy o původu [[hydronymum|hydronyma]] lze shrnout do tří okruhů podle jazykového určení předpokládaného zdroje: zdroj [[Germánské jazyky|germánský]], [[keltské jazyky|keltský]] a staroevropský. Název řeky v [[němčina|němčině]] a [[nizozemština|nizozemštině]] zní ''Elbe'', v [[dánština|dánštině]] ''Elben'' a v [[dolnoněmčina|dolnoněmčině]] ''Elv''. Autoři uvádějí, že než řadit Labe ke germánskému zdroji kvůli [[Stará severština|staroseverskému]] ''elfr'', [[Islandština|islandskému]] ''elfur'', [[Faerština|faerskému]] ''elfur/elva'', [[Historický vývoj norštiny|norskému]] a [[Dánština|dánskému]] ''elv'', [[Historický vývoj švédštiny|švédskému]] ''älv'', to vše ve významu „řeka“, ve švédském dialektu ''älv'' ve významu „zahloubené koryto řeky“ či ''älve'' „příkrý říční břeh“ a [[středoněmčina|středoněmeckému]] ''elve'' „koryto řeky“, je pravděpodobnější, že došlo ke změně [[vlastní jméno|propria]] v [[apelativum]], viz scholie (přídavky) k dílu [[Adam Brémský|Adama z Brém]] z 11. století, kde se mluví o řece ''Albiae Saxonum'': „''Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.''“ – v překladu Libuše Hrabové: „''Řeka Gothelba'' [dnes Göta Älv] ''dělí Gothii od Norska. Mohutností se rovná saskému Labi, od něhož pochází i její jméno.''“ O zdroji keltském uvádějí, že předgermánské hydronymum Labe nenese rysy charakteristické pouze pro [[keltské jazyky]]. Obdobná říční jména se vyskytují nejen na územích obývaných kdysi [[Keltové|Kelty]], ale i daleko za jejich hranicemi. [43] => [44] => [[Slované]] se s [[hydronymum|hydronymem]] Labe seznámili nejdříve během 6. století. [[Západoslovanské jazyky|Západoslovanské]] formy jako [[Polabština|polabské]] ''Labi'', [[Hornolužická srbština|hornolužické]] ''Łobjo'', [[Dolnolužická srbština|dolnolužické]] ''Łobje'', [[polština|polské]] ''Łaba'', [[Staročeština|staročeské]] ''Labě'', [[čeština|české]] ''Labe'' odrážejí výchozí praformu *Olbъji (v [[genitiv]]u *Olbъję). Podle Bichlmeiera a Blažka lze odtud spekulovat, že v době kontaktu v západogermánských [[dialekt]]ech tehdejších obyvatel v [[povodí Labe]] mělo hydronymum zřejmě podobu *Albī, v genitivu *Alb(i)jōz. Zhruba mezi roky [[8. století|750]] a [[9. století|850]] získalo hydronymum na západoslovanské půdě podobu Labъji (v genitivu Labъję). [45] => [46] => Z hlediska [[Sémantika|sémantické]] typologie jsou možné dva výklady pojmenování řeky: „bílá“ nebo „pomalá“, přičemž autoři považují za přesvědčivější „bílá“.BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs [47] => [48] => Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž český název není ženského rodu. Ve starší češtině (do 17. století) se vedle středního rodu Labe vyskytoval i ženský rod Labě („bydlíme u samé Labě“).Vladimír Šmilauer: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3552 Výklady slov], Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 2, s. 46-49 Podle článku z roku 1970 se Labe v ženském rodu (vedle středního rodu) vyskytuje i v [[obecná čeština|obecné češtině]].Miloš Dokulil: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474 O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce], Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 1, s. 1-15 [49] => [50] => == Kilometráž == [51] => [[Říční kilometr|Kilometráž]] Labe vznikla v 19. století, kdy [[Vltava]] byla staničena po proudu. Labe bylo bráno jako navazující vodní cesta a od Mělníka po proudu bylo staničeno od nuly, úsek Labe nad soutokem byl využíván v podstatě jen k [[Obříství (zámek)|zámku]] v [[Obříství]].[RYCHTAŘÍK, Miroslav.] Jak Labe k nové kilometráži přišlo. In: ''CAD.cz'' [online]. [05 2009] [cit. 24. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.cad.cz/gis/80-gis/1920-jak-labe-k-nove-kilometrazi-prislo.html Ve 30. letech 20. století pokračovalo splavňování středního Labe, a aby nemusel být přeznačován úsek pod [[Mělník]]em, bylo střední Labe značeno rovněž od Mělníka, ale proti proudu – roku 1938 bylo staničení vyznačeno až do [[Kolín]]a. Teprve poté bylo otočeno i staničení Vltavy do směru proti proudu, čímž se soutok u Mělníka stal nulovým bodem již třetího úseku. [52] => [53] => Na českém úseku Labe se do roku 2008 používalo pět různých kilometráží, které se rozlišují názvy nejstarší, plavební, jednotná říční, administrativní a digitální.VAVŘIČKA, Martin. Jak je to s labskou kilometráží. In: ''Česká plavba'' [online]. 28. 11. 2008. Dostupné z: http://www.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi {{Wayback|url=http://www.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi |date=20090626022537 }} [54] => [55] => * '''Nejstarší kilometráž''' Labe má nulový bod v úrovni špičky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (českém) dolním Labi je vedena po směru toku až do km 109,27 v Hřensku, kde státní hranice protíná pravý břeh, na středním Labi proti toku. Podkladem byl ''Podélný profil řeky Labe'', který vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometráž byla značena betonovými bloky kolem břehové hrany, hektometrovníky byly tvořeny betonovými trámci a půlkilometrovníky a kilometrovníky měly na sobě výškový bod nivelace [[Jadranský výškový systém|jadranského systému]]; značení končilo pod jezem ve [[Veletov]]ě. Dnes toto značení již není udržováno. [56] => * '''Plavební kilometráž''' Labe byla v letech 1976–1978 vyznačena tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky) na sloupech v celém úseku středního Labe po úpravách řeky (zejména úseku Veletov – Týnec nad Labem), provedených v letech 1974–1976. V úseku Hřensko – Veletov se shoduje s nejstarší kilometráží. Na středním Labi byla vyznačena až po řkm 102,10 na konci [[Přístav Chvaletice|přístavu Chvaletice]]. Byla vyznačena na plavebních mapách Labe z nakladatelství Kartografie Praha v měřítku 1 : 5000 (Chvaletice–Mělník vydána roku 1977, Mělník–Hřensko roku 1978). Kilometráž v úseku Chvaletice – Kunětice není v terénu vyznačena vůbec. [57] => * '''Jednotná říční kilometráž''' byla vyhlášena ředitelem tehdejší státem vlastněné akciové společnosti [[Povodí Labe]] příkazem s platností od 15. 5. 1997 na základě doporučení skupiny MKOL. Nulu má v místě dosavadního kilometru 109,270 nejstarší kilometráže v Hřensku a celá je počítána proti toku řeky. Na českém dolním Labi se tak obrátil směr staničení a zároveň se nominální délka úseku o necelý kilometr zvýšila následkem přeměření, na českém středním Labi se dosavadní hodnoty zvýšily o konstantu 110,035 km. Jednotná říční kilometráž však nebyla vyznačena v terénu. [58] => * '''Administrativní kilometráž''' vychází z Jednotné říční kilometráže a z technicko-provozní evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové v letech 1968–1972. Počátek má u Hřenska v bodě 109,240 plavební kilometráže. Na administrativní kilometráž je navázána technicko-provozní evidence jezů, plavebních komor, elektráren, mostů, zaústění, uvazovacích kruhů atd. [59] => * '''Digitální kilometráž''' se týká digitálně zkonstruované osy vodního toku v daném čase. Používá se jen pro hydrotechnické výpočty, pro značení v terénu a evidenci objektů je kvůli proměnlivosti nevhodná. [60] => * Evropská kilometráž má nulu v místě vyústění řeky Labe do Severního moře a směřuje proti toku až k [[pramen Labe|prameni Labe]]. Česká kilometráž začíná u severního patníku státní hranice, v řkm 726,26, avšak jako předávací bod byl ČR a SRN dohodnut km 730 v místě dosavadního německého kilometru 0, u jižního patníku státní hranice; dosavadní nule u Mělníka odpovídá hodnota 837,37 a přístavu Chvaletice 940,15 (940,20).[http://www.lavdis.cz/index.php?pg=201&ln=cz Nová evropská plavební kilometráž Labe] {{Wayback|url=http://www.lavdis.cz/index.php?pg=201&ln=cz |date=20100610051308 }}, LAVDIS, telematický informační systém, zpráva Ředitelství vodních cest ČR, nedatována Evropská osa kilometráže byla definována jako osa plavební dráhy a v terénu bude až po [[Kunětice]] vyznačena novými tabulemi (kilometrovníky, půlkilometrovníky a hektometrovníky), a to přednostně na levém břehu, a kde to není možné, tam na pravém. Současně mají být přeznačeny kilometráže velínů plavebních komor. Nová kilometráž je v českém úseku platná od 1. ledna 2009, přeznačování bylo zahájeno přípravnými pracemi roku 2008 a fakticky začátkem roku 2009. Kilometráž byla zavedena na základě požadavku Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Německý úsek zůstane prozatím značen po proudu od jižního patníku státní hranice; v úseku, v němž po Labi vede státní hranice, zůstane jen německé značení. [61] => [62] => Plavební kanály mají svou vlastní kilometráž, která je vedena od špičky ostrova směrem proti toku řeky a zpravidla vyznačena i v terénu, obvykle betonovými pásky v břehovém opevnění. [63] => [64] => == Průběh toku == [65] => [[Soubor:Elbe Einzugsgebiet.png|Povodí Labe|náhled]] [66] => [[Soubor:Labe-průtok.png|náhled|upright=2|Mapa toku řeky Labe]] [67] => [68] => === Česko === [69] => [70] => ==== Pramen ==== [71] => {{podrobně|Pramen Labe}} [72] => Pramení v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1386 m v [[rašeliniště|rašeliništi]] na [[Labská louka|Labské louce]], v těsném sousedství státní hranice s [[Polsko|Polskem]]. Pod [[Labská bouda|Labskou boudou]] spadá [[Labský vodopád|Labským vodopádem]] do [[Labský důl|Labského dolu]]. [73] => [74] => ==== Horní tok ==== [75] => Mezi městy [[Špindlerův Mlýn]] a [[Vrchlabí]] protéká úzkou [[Labská soutěska|Labskou soutěskou]], víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po [[Jaroměř]] je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen [[Bílé Labe]], [[Malé Labe]], [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]] a [[Pilníkovský potok]] (všechny levostranné). Nedaleko [[Dvůr Králové nad Labem|Dvora Králové nad Labem]] se nachází [[přehradní nádrž|přehrada]] [[Vodní nádrž Les Království|Les Království]], pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením. [76] => [77] => V Jaroměři se v nadmořské výšce 260 m do Labe zleva vlévá řeka [[Úpa]] a nedaleko pod ní, u [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]], řeka [[Metuje]]. Údolí řeky se výrazně rozšiřuje a až po soutok s [[Ohře|Ohří]] u [[Litoměřice|Litoměřic]] se obecně nazývá [[Polabí]]m. Dalšími levými přítoky jsou [[Orlice]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] (ve městě pozoruhodná secesní [[Malá vodní elektrárna Hučák|vodní elektrárna]] s mostem a oblíbené [[Jiráskovy sady (Hradec Králové)|Jiráskovy sady]] s přeneseným roubeným [[Kostel svatého Mikuláše (Hradec Králové)|kostelíkem]] z východního Slovenska), [[Loučná (řeka)|Loučná]] u [[Sezemice|Sezemic]] nedaleko [[Kunětická hora|Kunětické hory]] a [[Chrudimka]] v [[Pardubice|Pardubicích]]. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do [[Kolín]]a, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k [[Ústí nad Labem]]. [78] => [79] => Od [[Chvaletice|Chvaletic]], kde je [[přístav Chvaletice|přístav]], původně sloužící dovozu paliva pro místní [[elektrárna Chvaletice|uhelnou elektrárnu]], je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: [[Doubrava (řeka)|Doubravu]] u [[Záboří nad Labem]]; [[Klejnárka|Klejnárku]] u [[Starý Kolín|Starého Kolína]]; [[Výrovka|Výrovku]] nedaleko [[Nymburk]]a; a [[Výmola|Výmolu]] před [[Čelákovice]]mi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je u [[Poděbrady|Poděbrad]] řeka [[Cidlina (řeka)|Cidlina]]. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace [[Libický luh]], jež představuje největší souvislý komplex úvalového [[lužní les|lužního lesa]] v Čechách (asi 500 ha). [80] => [81] => V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka [[Mrlina]], jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí ''(Usk)''. Při soutoku s pravostrannou [[Jizera (řeka)|Jizerou]] poblíž [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město [[Praha|Prahu]], vodárenský komplex [[Vodní zdroj Káraný|Káraný]], v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s [[Vltava|Vltavou]] se v okolí [[Mělník]]a vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky [[Pšovka]] (protéká [[Kokořínský důl (údolí)|Kokořínským dolem]] a tvoří osu [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Kokořínska]]) a [[Liběchovka]]. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy. [82] => [83] => Širé a úrodné [[Polabí]] uzavírá soutok Labe s [[Ohře|Ohří]] proti [[Litoměřice|Litoměřicím]]. Od [[Lovosice|Lovosic]] se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného [[Porta Bohemica|Česká brána]] (''Porta Bohemica''), jež prochází napříč [[České středohoří|Českým středohořím]]. Zde, konkrétně u [[Libochovany|Libochovan]], je Labe na území Česka nejširší – až 320 m. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok [[Bílina (řeka)|Bílinu]]; v [[Děčín]]ě zprava [[Ploučnice|Ploučnici]] a v [[Hřensko|Hřensku]] zprava [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenici]]. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Česka (115 metrů nad mořem). Území Česka Labe opouští hlubokou roklí tvořenou [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Labskými pískovci]]. [84] => [85] => [86] => Soubor:Soutok_Labe_Upa.jpg|Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři [87] => Soubor:Rozvodnene Labe.JPG|Rozvodněné Labe v Hradci Králové [88] => Soubor:Labe, Křivenice, Elektrárna Mělník, Říp (leden 2007).jpg|Labe u [[Křivenice|Křivenic]] s [[Elektrárna Mělník|Elektrárnou Mělník]] [89] => Soubor:Soutok labe-ohre.jpg|Soutok Labe a Ohře v Litoměřicích [90] => Soubor:Labe u Lovosic.jpg|Labe u Lovosic [91] => Soubor:Usti skala.jpg|Labe na soutoku s Bílinou v [[Ústí nad Labem]]. [92] => [93] => [94] => === Německo === [95] => [[Soubor:Koenigstein Saxony pic01 2007 04 22.jpg|náhled|upright|Labe nedaleko pevnosti [[Pevnost Königstein|Königstein]] v [[Německo|Německu]]]] [96] => Na německé straně Labe pokračuje údolím [[Saské Švýcarsko|Saského Švýcarska]] přes [[Pirna|Pirnu]] severozápadním směrem. Od Pirny se Labská kotlina začíná rozšiřovat, řeka protéká [[Drážďany]], kde je široká 100 až 150 m, [[Míšeň|Míšní]] a dále na své cestě vstupem do [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]] vytváří četné [[meandr]]y, které takto formují tok až k [[Hamburk]]u. Labe protéká městy [[Torgau]], [[Dessau]]. V této části se do Labe vlévají její nejmohutnější levostranné přítoky, [[Mulda (řeka)|Mulda]] a [[Sála]]. Severně od [[Magdeburg]]u se Labe pravostranně propojuje plavebním kanálem s [[Havola|Havolou]], dále teče několik desítek km severním směrem, který se po pravostranném soutoku s Havolou opět mění na severozápadní. [97] => [98] => Za městem [[Wittenberge]] tvořila řeka na dvou místech [[Vnitroněmecká státní hranice|střeženou hranici]] mezi bývalým [[Německá demokratická republika|východním]] a [[Západní Německo|západním Německem]]. Těsně před [[Hamburk]]em se řeka rozděluje na [[Severní Labe]], protékající přes [[hamburský přístav]] a Jižní Labe, které se přístavu vyhýbá a umožňuje tak snadnější proplutí lodí přes město. Labe pak pokračuje dále na severozápad a jeho koryto široké 300 až 500 m se ještě více rozšiřuje až přechází v [[estuár]]. Poslední pravostrannou spojkou je [[Kielský průplav|plavební kanál]], vedoucí přes [[Kiel]] do [[Baltské moře|Baltského moře]]. U přístavu [[Cuxhaven]] ústí Labe do [[Severní moře|Severního moře]]. Estuár je dlouhý zhruba 100 km a dosahuje šířky 17 km.''Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled''. S. 199.{{Citace periodika [99] => | příjmení = Wetzel [100] => | jméno = Markus A. [101] => | příjmení2 = Wahrendorf [102] => | jméno2 = Dierk-Steffen [103] => | příjmení3 = von der Ohe [104] => | jméno3 = Peter C [105] => | titul = Sediment pollution in the Elbe estuary and its potential toxicity at different trophic levels [106] => | periodikum = Science of the Total Environment [107] => | rok = 2013 [108] => | ročník = 449 [109] => | doi = 10.1016/j.scitotenv.2013.01.016 [110] => | url = http://www.researchgate.net/profile/Peter_Carsten_Von_der_Ohe/publication/235689423_Sediment_pollution_in_the_Elbe_estuary_and_its_potential_toxicity_at_different_trophic_levels/links/00b49514aa80db62a9000000.pdf [111] => | strany = 199–207 [112] => | jazyk = anglicky [113] => }} [114] => [115] => === Přítoky === [116] => [[Soubor:Elbe tributaries discharge diagram.svg|náhled|upright=2|Schéma postupného narůstání průtoku Labe prostřednictvím jeho přítoků (čísla za jmény řek udávají průměrný průtok u ústí v m³/s)]] [117] => * zleva [118] => ** v Česku – [[Pudlava]], [[Dvorský potok (přítok Labe)|Dvorský potok]], [[Medvědí potok (přítok Labe)|Medvědí potok]], [[Bílé Labe]], [[Svatopetrský potok]], [[Tabulový potok]], [[Dřevařský potok]], [[Richterova strouha]], [[Vápenický potok (přítok Labe)|Vápenický potok]], [[Malé Labe]], [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]], [[Východní potok]], [[Pilníkovský potok]], [[Kateřinský potok (přítok Labe)|Kateřinský potok]], [[Černý potok (přítok Labe)|Černý potok]], [[Hartský potok]], [[Kocbeřský potok]], [[Drahyně]], [[Běluňka]], [[Úpa]], [[Metuje]], [[Smržovský potok (přítok Labe)|Smržovský potok]], [[Malostranský potok]], [[Orlice]], [[Piletický potok]], [[Biřička (potok)|Biřička]], [[Bohumilečský potok]], [[Ředický potok]], [[Loučná (řeka)|Loučná]], [[Chrudimka]], [[Jesenčanský potok]], [[Bylanka (přítok Labe)|Bylanka]], [[Podolský potok (přítok Labe)|Podolský potok]], [[Lánský potok (přítok Labe)|Lánský potok]], [[Struha (přítok Labe)|Struha]], [[Švarcava (přítok Labe)|Švarcava]], [[Brložský potok (přítok Labe)|Brložský potok]], [[Spytovický potok]], [[Morašický potok (přítok Labe)|Morašický potok]], [[Doubrava (řeka)|Doubrava]], [[Klejnárka]], [[Hořanský potok (přítok Labe)|Hořanský potok]], [[Polepka]], [[Pekelský potok (přítok Labe I)|Pekelský potok]], [[Bedřichovská svodnice]], [[Nouzovský potok]], [[Pňovka]], [[Klipecká]], [[Sokolečská strouha]], [[Potůček (přítok Labe)|Potůček]], [[Výrovka]], [[Mlýnský potok (Sadská)|Mlýnský potok]], [[Smradlák]], [[Kounický potok (přítok Labe)|Kounický potok]], [[Výmola]], [[Vinořský potok]], [[Mlýnský potok (Kostelec nad Labem)|Mlýnský potok]], [[Vltava]], [[Ohře]], [[Modla (potok)|Modla]], [[Bílina (řeka)|Bílina]], [[Jílovský potok (přítok Labe)|Jílovský potok]] [119] => ** v Německu – [[Bělá (levostranný přítok Labe)|Biela]], [[Rybný potok]], [[Rybný potok|Gottleuba]], [[Mohelnice (přítok Labe)|Müglitz]], [[Weißeritz]], [[Rehbockbach]], [[Triebisch]], [[Jahnabach]], [[Ketzerbach]], [[Mulda (řeka)|Mulda]], [[Sála]], [[Ohre]], [[Tanger (přítok Labe)|Tanger]], [[Aland]], [[Jeetzel]], [[Ilmenau (přítok Labe)|Ilmenau]], [[Seeve]], [[Este (přítok Labe)|Este]], [[Lühe]], [[Schwinge]], [[Oste]], [[Medem]] [120] => * zprava [121] => ** v Česku – [[Pančava (přítok Labe)|Pančava]], [[Žlábský ručej]], [[Korytová strouha]], [[Medvědí ručej]], [[Krakonošova strouha]], [[Honzova strouha]], [[Vojákův potok]], [[Čerstvá voda]], [[Sachrův ručej]], [[Budská strouha]], [[Šindelova strouha]], [[Hlemýždí potok]], [[Hamerský potok (přítok Labe)|Hamerský potok]], [[Bělá (pravostranný přítok Labe)|Bělá]], [[Principálek]], [[Sovinka]], [[Kalenský potok]], [[Debrnský potok (přítok Labe)|Debrnský potok]], [[Borecký potok (přítok Labe)|Borecký potok]], [[Brusnický potok]], [[Netřeba (přítok Labe)|Netřeba]], [[Jezbinský potok]] [[Jordán (přítok Labe)|Jordán]], [[Trotina (přítok Labe)|Trotina]], [[Olšovka]], [[Strašovský potok]], [[Svárava]], [[Veletovský potok]], [[Hluboký potok (přítok Labe)|Hluboký potok]], [[Bačovka]], [[Cidlina (řeka)|Cidlina]], [[Mrlina]], [[Vlkava (řeka)|Vlkava]], [[Mlynařice]], [[Jizera (řeka)|Jizera]], [[Košátecký potok]], [[Pšovka]], [[Liběchovka]], [[Úštěcký potok]], [[Blatenský potok (přítok Labe)|Blatenský potok]], [[Luční potok (přítok Labe)|Luční potok]], [[Pokratický potok]], [[Tlučeňský potok]], [[Rytina (potok)|Rytina]], [[Němčický potok (přítok Labe)|Němčický potok]], [[Průčelský potok]], [[Novoveský potok (přítok Labe)|Novoveský potok]], [[Kojetický potok (přítok Labe)|Kojetický potok]], [[Bahniště]], [[Olešnický potok (přítok Labe)|Olešnický potok]], [[Homolský potok]], [[Luční potok (přítok Labe)|Luční potok]], [[Těchlovický potok]], [[Kamenička (přítok Labe)|Kamenička]], [[Ploučnice]], [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] [122] => ** v Německu – [[Křinice (řeka)|Křinice]], [[Lachsbach]], [[Wesenitz]], [[Prießnitz]], [[Lößnitzbach]], [[Gosebach]], [[Černý Halštrov]], [[Havola]], [[Rossel]], [[Stepenitz]], [[Löcknitz]], [[Sude]], [[Elde]], [[Delvenau]], [[Bille]], [[Alstera]], [[Flottbek]], [[Wedeler Au]], [[Pinnau]], [[Krückau]], [[Stör]], [[Ramme]], [[Mehe]], [[Mehe-Aue]], [[Twiste (přítok Labe)|Twiste]], [[Bever]] [123] => [124] => === Významná města na Labi === [125] => [[Špindlerův Mlýn]], [[Vrchlabí]], [[Hostinné]], [[Dvůr Králové nad Labem]], [[Jaroměř]], [[Hradec Králové]], [[Pardubice]], [[Přelouč]], [[Kolín]], [[Poděbrady]], [[Nymburk]], [[Lysá nad Labem]], [[Čelákovice]], [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]], [[Neratovice]], [[Mělník]], [[Štětí]], [[Roudnice nad Labem]], [[Litoměřice]], [[Lovosice]], [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Bad Schandau]], [[Pirna]], [[Drážďany]], [[Míšeň]], [[Torgau]], [[Lutherstadt Wittenberg]], [[Dessau]], [[Magdeburg]], [[Wittenberge]], [[Hamburk]], [[Cuxhaven]] [126] => [127] => [[Soubor:Port hamburg panorama.jpg|střed|náhled|700px|Labe v hamburském přístavu]] [128] => [129] => ==== Významné obce na Labi ==== [130] => [[Dolní Branná]], [[Kunčice nad Labem]], [[Prosečné]], [[Dolní Olešnice]], [[Chotěvice]], [[Mostek (okres Trutnov)|Mostek]], [[Dolní Brusnice]] [[Nemojov]], [[Bílá Třemešná]], [[Choustníkovo Hradiště]], [[Stanovice (okres Trutnov)|Stanovice]], [[Kuks]], [[Slotov]], [[Heřmanice (okres Náchod)|Heřmanice]], [[Hořenice]], [[Rasošky]], [[Holohlavy]], [[Číbuz]], [[Lochenice]], [[Předměřice nad Labem]], [[Vysoká nad Labem]], [[Opatovice nad Labem]], [[Bukovina nad Labem]], [[Čeperka]], [[Hrobice (okres Pardubice)|Hrobice]], [[Dříteč]], [[Němčice nad Labem]], [[Kunětice]], [[Staré Hradiště]], [[Srnojedy]], [[Rybitví]], [[Černá u Bohdanče]], [[Živanice]], [[Valy (okres Pardubice)|Valy]], [[Břehy]], [[Semín]], [[Řečany nad Labem]], [[Kladruby nad Labem]], [[Trnávka (okres Pardubice)|Trnávka]], [[Selmice]], [[Labské Chrčice]], [[Kojice]], [[Záboří nad Labem]], [[Veletov]], [[Konárovice]], [[Starý Kolín]], [[Tři Dvory]], [[Nová Ves I]], [[Veltruby]], [[Pňov-Předhradí]], [[Velký Osek]], [[Oseček]], [[Libice nad Cidlinou]], [[Kovanice]], [[Písty]], [[Kostomlátky]], [[Sadská]], [[Hradištko (okres Nymburk)|Hradištko]], [[Kostomlaty nad Labem]], [[Ostrá (okres Nymburk)|Ostrá]], [[Semice]], [[Přerov nad Labem]], [[Káraný]], [[Nový Vestec]], [[Zápy]], [[Borek (okres Praha-východ)|Borek]], [[Záryby]], [[Křenek]], [[Tišice]], [[Libiš]], [[Tuhaň (okres Mělník)|Tuhaň]], [[Obříství]], [[Dolní Beřkovice]], [[Liběchov]], [[Horní Počaply]], [[Račice (okres Litoměřice)|Račice]], [[Záluží (okres Litoměřice)|Záluží]], [[Kyškovice]], [[Dobříň]], [[Vědomice]], [[Černěves]], [[Židovice (okres Litoměřice)|Židovice]], [[Hrobce]], [[Chodouny]], [[Libotenice]], [[Nučničky]], [[Křešice (okres Litoměřice)|Křešice]], [[Počaply (Terezín)|Počaply]], [[Terezín (okres Litoměřice)|Terezín]], [[Mlékojedy]], [[Žalhostice]], [[Píšťany]], [[Lhotka nad Labem]], [[Malé Žernoseky]], [[Velké Žernoseky]], [[Libochovany]], [[Prackovice nad Labem]], [[Dolní Zálezly]], [[Velké Březno]], [[Povrly]], [[Malé Březno (okres Ústí nad Labem)|Malé Březno]], [[Těchlovice (okres Děčín)|Těchlovice]], [[Dobkovice]], [[Malšovice (okres Děčín)|Malšovice]], [[Ludvíkovice]], [[Hřensko]] [131] => [132] => === Vodní díla === [133] => [134] => ==== České horní Labe ==== [135] => ''(V závorce uvedena kilometráž od Mělníka, bez závorky od státní hranice.)'' [136] => * řkm (249,0) '''[[přehrada Labská]]''', [[Špindlerův Mlýn]] [137] => * řkm (248,9) jez [138] => * řkm (248,7) jez [139] => * řkm (242,5) jez [140] => * řkm (241,7) jez (Herlíkovice) [141] => * řkm (240,9) jez (Podžalý) [142] => * řkm (239,9) jez [143] => * řkm (239,8) jez (Hořejší Vrchlabí) [144] => * řkm (239,3) jez [145] => * řkm (237,9) jez nad Vrchlabskou soutěskou [146] => * řkm (236,8) vysoký jez (Vrchlabí) [147] => * řkm (236,0) vysoký jez (Vrchlabí) [148] => * řkm (235,2) jez [149] => * řkm (233,8) jez (Podhůří) [150] => * řkm (232,2) jez Dolní Branná [151] => * řkm (231,3) jez [152] => * řkm (227,4) jez Klášterská Lhota [153] => * řkm (223,9) jez (tento a další jezy v Hostinném) [154] => * řkm (222,7) jez [155] => * řkm (222,3) jez [156] => * řkm (221,8) jez [157] => * řkm (219,7) jez [158] => * řkm (218,7) jez [159] => * řkm (216,7) jez [160] => * řkm (214,2) jez (poškozený) [161] => * řkm (206,9) přehrada [[Vodní nádrž Les Království|Les Království]], [[Dvůr Králové nad Labem]] [162] => * řkm (206,8) jez [163] => * řkm (202,0) vysoký jez (Dvůr Králové nad Labem) [164] => * řkm (201,7) menší jez (Dvůr Králové nad Labem) [165] => * řkm (200,4) jez [166] => * řkm (195,1) jez (Žireč) [167] => * řkm (191,9) jez Stanovice [168] => * řkm (186,2) jez Heřmanice nad Labem [169] => * řkm (183,6) jez (rozvalený) [170] => * řkm (181,7) jez (Jaroměř) [171] => * řkm (181,3) jez (Jaroměř) [172] => * řkm (180,3) jez Jaroměř centrum [173] => * řkm (177,8) jez Jaroměř, nad soutokem s Metují [174] => * řkm 281,763 (171,7) [[jez Smiřice]] [175] => * řkm 274,315 (164,4) [[jez Předměřice]] [176] => * řkm 268,444 (158,4) [[jez Hučák]], [[Hradec Králové]] [177] => * řkm (152,6) jez u Opatovického kanálu [178] => [179] => ==== České střední Labe ==== [180] => {{Viz též|Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic|Střední Labe (vodní cesta)}} [181] => ''(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorce uvedena kilometráž od státní hranice a od Mělníka.)'' [182] => * řkm 968,153 – (240,818) – (130,783) – [[zdymadlo Pardubice]] [183] => * řkm 961,524 – (234,818) – (124,154) – [[zdymadlo Srnojedy]] [184] => * řkm 951,905 – (224,570) – (114,535) – [[zdymadlo Přelouč]] [185] => * řkm 932,260 – (205,280) – (92,225) – [[zdymadlo Týnec nad Labem]] [186] => * řkm 929,130 – (201,736) – (91,701) – [[zdymadlo Veletov]] [187] => * řkm 920,690 – (193,228) – (83,193) – [[zdymadlo Kolín]] [188] => * řkm 916,540 – (189,192) – (79,157) – [[zdymadlo Klavary]] [189] => * řkm 911,770 – (184,368) – (74,350) – [[zdymadlo Velký Osek]] [190] => * řkm 904,570 – (177,158) – (67,123) – [[zdymadlo Poděbrady]] [191] => * řkm 896,384 – (169,035) – (59,009) – [[zdymadlo Nymburk]] [192] => * řkm 891,440 – (164,015) – (53,980) – [[zdymadlo Kostomlátky]] [193] => * řkm 887,580 – (160,173) – (50,138) – [[zdymadlo Hradištko]] [194] => * řkm 878,050 – (150,698) – (40,663) – [[zdymadlo Lysá nad Labem]], jeho součástí je i [[rybí přechod]] [195] => * řkm 872,280 – (144,980) – (34,950) – [[zdymadlo Čelákovice]] [196] => * řkm 865,080 – (137,913) – (27,878) – [[zdymadlo Brandýs nad Labem]] [197] => * řkm 857,420 – (130,158) – (20,127) – [[zdymadlo Kostelec nad Labem]] [198] => * řkm 850,320 – (123,015) – (12,997) – [[zdymadlo Lobkovice]] [199] => * řkm 843,133 – (116,181) – (6,146) – [[zdymadlo Obříství]] [200] => * řkm 839,535 – (112,235) – (2,165) – bývalé [[zdymadlo Hadík]] [201] => [202] => ==== České dolní Labe ==== [203] => ''(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře, v závorkách kilometráž od Mělníka ve směru po proudu.)'' [204] => * řkm 830,530 – (6,675) – [[zdymadlo Dolní Beřkovice]] [205] => * řkm 818,720 – (18,165) – [[zdymadlo Štětí]] [206] => * řkm 808,790 – (27,310) – [[zdymadlo Roudnice nad Labem]] [207] => * řkm 795,330 – (41,210) – [[zdymadlo České Kopisty]] [208] => * řkm 787,430 – (49,295) – [[zdymadlo Lovosice]] [209] => * řkm 767,484 – (68,870) – [[zdymadlo Střekov]], jeho součástí je i [[rybí přechod]] [210] => [211] => ==== Německé Labe ==== [212] => ''(Uvedena kilometráž od státní hranice s ČR po proudu.)'' [213] => * řkm 585,860 – [[zdymadlo Geesthacht]] [214] => [215] => == Vodní režim == [216] => Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, což způsobuje tající sníh. V létě hladina klesá, přičemž dešťové [[srážky]] mohou v tomto období způsobit náhlé vzestupy hladiny. Po zbývající část roku je úroveň hladiny vyšší. Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] vody na česko-německé hranici činí 311 m3/s−1 a na dolním toku (ve vodoměrné stanici Neu Darchau) 711 m3/s−1.''Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled''. S. 5–7. Mořský [[Slapové jevy|příliv]] se projevuje do vzdálenosti 141,8 km proti toku. Kolísání hladiny řeky v jejím slapovém úseku a v důsledku vzdutí následkem silného větru může dosáhnout až 9 metrů.''Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled''. S. 200. Zámrz na úsecích řeky Labe ovlivňuje mj. teplotní průběh, velikost odtoku a využívání toku pro lodní dopravu, přičemž proti proudu toku počet dní zámrzu klesá.''Labe a jeho povodí – geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled''. S. 216–220. [217] => [218] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [219] => |+ Tabulka průtoků na českém území [220] => |- [221] => ! místo [222] => ! říční km [223] => ! plocha povodí [224] => ! průměrný průtok (Qa) [225] => ! stoletá voda (Q100) [226] => |- [227] => | align="left" | [[Špindlerův Mlýn]]{{Citace elektronické monografie [228] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Labská [229] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307133 [230] => | datum vydání = [231] => | datum aktualizace = [232] => | datum přístupu = 2009-06-24 [233] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [234] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311005651/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307133 [235] => | datum archivace = 2009-03-11 [236] => | nedostupné = ano [237] => }} [238] => | 358,90 [239] => | 61,16 km² [240] => | 2,1 m³/s [241] => | 175 m³/s [242] => |- [243] => | align="left" | [[Dolní Olešnice]]{{Citace elektronické monografie [244] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Vestřev [245] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=2504741 [246] => | datum vydání = [247] => | datum aktualizace = [248] => | datum přístupu = 2009-06-24 [249] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311013735/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=2504741 [251] => | datum archivace = 2009-03-11 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [254] => | 326,80 [255] => | 299,59 km² [256] => | 6,1 m³/s [257] => | 301 m³/s [258] => |- [259] => | align="left" | [[Bílá Třemešná]]{{Citace elektronické monografie [260] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Les Království [261] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307037 [262] => | datum vydání = [263] => | datum aktualizace = [264] => | datum přístupu = 2009-06-24 [265] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [266] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311014002/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307037 [267] => | datum archivace = 2009-03-11 [268] => | nedostupné = ano [269] => }} [270] => | 316,40 [271] => | 532,01 km² [272] => | 8,3 m³/s [273] => | 294 m³/s [274] => |- [275] => | align="left" | [[Němčice (okres Pardubice)|Němčice]]{{Citace elektronické monografie [276] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Němčice [277] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307338 [278] => | datum vydání = [279] => | datum aktualizace = [280] => | datum přístupu = 2009-06-24 [281] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [282] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311005849/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307338 [283] => | datum archivace = 2009-03-11 [284] => | nedostupné = ano [285] => }} [286] => | 253,30 [287] => | 4300,51 km² [288] => | 46,2 m³/s [289] => | 793 m³/s [290] => |- [291] => | align="left" | [[Přelouč]]{{Citace elektronické monografie [292] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Přelouč [293] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307011 [294] => | datum vydání = [295] => | datum aktualizace = [296] => | datum přístupu = 2009-06-24 [297] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [298] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311005541/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307011 [299] => | datum archivace = 2009-03-11 [300] => | nedostupné = ano [301] => }} [302] => | 224,20 [303] => | 6435,02 km² [304] => | 56,4 m³/s [305] => | 956 m³/s [306] => |- [307] => | align="left" | [[Nymburk]]{{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Nymburk [309] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307022 [310] => | datum vydání = [311] => | datum aktualizace = [312] => | datum přístupu = 2009-06-24 [313] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [314] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311013953/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307022 [315] => | datum archivace = 2009-03-11 [316] => | nedostupné = ano [317] => }} [318] => | 168,40 [319] => | 9724,30 km² [320] => | 71,8 m³/s [321] => | 1150 m³/s [322] => |- [323] => | align="left" | [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]{{Citace elektronické monografie [324] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Brandýs nad Labem [325] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307035 [326] => | datum vydání = [327] => | datum aktualizace = [328] => | datum přístupu = 2009-06-24 [329] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [330] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311005556/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307035 [331] => | datum archivace = 2009-03-11 [332] => | nedostupné = ano [333] => }} [334] => | 137,90 [335] => | 13109,19 km² [336] => | 99,3 m³/s [337] => | 1390 m³/s [338] => |- [339] => | align="left" | [[Mělník]]{{Citace elektronické monografie [340] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Mělník [341] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307081 [342] => | datum vydání = [343] => | datum aktualizace = [344] => | datum přístupu = 2009-06-24 [345] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [346] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090311004215/http://hydro.chmi.cz/hpps/prf_bk_createpage.php?seq=307081 [347] => | datum archivace = 2009-03-11 [348] => | nedostupné = ano [349] => }} [350] => | 109,50 [351] => | 41837,98 km² [352] => | 252,0 m³/s [353] => | 4150 m³/s [354] => |- [355] => | align="left" | [[Ústí nad Labem]]{{Citace elektronické monografie [356] => | titul = Evidenční list hlásného profilu Ústí nad Labem [357] => | url = https://hydro.chmi.cz/hppsevlist/download.php?seq=307228 [358] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [359] => | datum vydání = [360] => | datum aktualizace = [361] => | datum přístupu = 2022-08-23 [362] => }} [363] => | 39,25 [364] => | 48540,85 km² [365] => | 271,0 m³/s [366] => | 4290 m³/s [367] => |} [368] => [369] => == Vodní doprava == [370] => [[Vodní doprava]] na Labi a Vltavě je doložena již od doby bronzové. Rozvoj moderní vodní dopravy nastal v 18. století. Roku 1764 zřídila rakouská vláda plavební komisi, roku 1766 plavební fond a v roce 1770 Plavební vodní ředitelství, z nějž se později vyvinulo Ředitelství vodních cest. Roku 1777 vydala císařovna [[Marie Terezie]] [[Navigační patent]], který nadřadil plavbu jiným způsobům využívání řeky, vyhlásil splavné toky za majetek státu, čímž stát zavázal k nesení nákladů za rozvoj a údržbu vodních cest. V Děčíně v Rozbělesích vznikl roku 1857 [[ochranný přístav]]. V letech 1897–1913 byla budována soustava zdymadel na Vltavě i Labi a [[Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany|laterální plavební kanál u Hořína]]; byla založena „Komise pro kanalizování Vltavy a Labe v Čechách“. 11. června 1901 byl přijat říšský Vodocestný zákon, který umožnil kanalizovat Labe z Mělníka ke [[Střekov (část obce)|Střekovu]] a splavnit Labe z Mělníka do Brandýsa nad Labem. V plánech pokračovalo i Československo, které roku 1936 dokončilo zdymadlo u Střekova. [371] => [372] => [[Versailleská smlouva|Smlouvou z Versailles]] se stala plavba na Labi předmětem mezinárodní Labské komise, se sídlem v Drážďanech. Statut Komise byl podepsán v Drážďanech 22. února 1922. Články 363 a 364 Versaillské smlouvy,[[:s:Versailleská smlouva#Hlava třetí. - Klausule o Labi, Odře, Němanu (Russstrom-Memel-Niemen) a Dunaji.|Versailleská smlouva]] Hlava třetí. – Klausule o Labi, Odře, Němanu (Russtrom-Memel-Niemen) a Dunaji; Hlava pátá. – Klausule propůjčující státu československému užívání severních přístavů. bylo Československo oprávněno k pronájmu vlastního přístavního pásma, Moldauhafen v Hamburku. Nájemní smlouva s Německem byla, pod dohledem [[Spojené království|Spojeného království]], podepsána dne 14. února 1929 a skončí v roce 2028; od roku 1993 drží Česko právní postavení bývalého Československa. [373] => [374] => Pro vodní dopravu je Labe splavné od ústí do Severního moře po Přelouč v celkové délce 950 km, přičemž je připravováno průběžné splavnění o dalších 24 km až do Pardubic. [375] => [376] => Do Hamburku je splavné pro [[námořní loď|námořní lodě]], po odbočení [[Labský laterální průplav|Labského laterálního průplavu]] je kanalizovaným tokem [[Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy VIb]] mezinárodní klasifikace vnitrozemských vodních cest. Dále proti proudu je většina jeho toku [[regulace vodních toků|regulována]], od Ústí nad Labem [[kanalizace vodních toků|kanalizována]]. Po Mělník se jedná o vodní cestou [[Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy Va]] a po Přelouč resp. Pardubice pak vodní cestou [[Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest#Třída VIb|třídy IV]]. Systémem [[průplav|kanálů]] je spojené s Baltským mořem, [[Rýn]]em, [[Vezera|Vezerou]], [[Emže|Emží]] a [[Odra|Odrou]]. [377] => [378] => Labe je jedinou spojnicí českých vodních cest vltavsko-labského systému se sítí evropských vodních cest a vzhledem k tomu, že je na základě [[plavebních akta (1821)|plavebních akt z roku 1821]] z Mělníka po ústí do moře prohlášeno za [[mezinárodní vodní cesta|mezinárodní vodní cestu]] se svobodným přístupem plavidel všech národností, je naší jedinou svobodnou spojnicí s mořem a prostřednictvím jeho [[mezinárodní vody|mezinárodních vod]] prakticky s celým světem. Díky tomu je možno z Česka [[vývoz|vyvážet]] a do nich [[dovoz|dovážet]] zboží nezatížené přepravními poplatky cizích států, na jejichž výši nemá Česko vliv. Tím [[labská plavba]] pouhou svou existencí funguje jako regulátor ceny českého exportu a importu a tím přispívá ke konkurenceschopnosti české [[ekonomika|ekonomiky]]. [379] => [380] => Kvůli prudké změně sklonu dna u [[Dolní Žleb|Dolního Žlebu]] pod Děčínem má český regulovaný úsek mnohem horší plavební podmínky než zbytek toku, což způsobuje nespolehlivost vodní dopravy kvůli dlouhým obdobím, kdy musí být plavba zastavena pro nízký přípustný ponor. [381] => [382] => {{Podrobně|Střední Labe (vodní cesta)}} [383] => [384] => == Příroda == [385] => [386] => === Fauna === [387] => Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména [[losos]], [[vydra říční]] a [[bobr evropský]]. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. [[potápka malá]], [[volavka popelavá]], [[volavka bílá]], [[kormorán velký]], [[ledňáček říční]], [[břehule říční]], [[kulík říční]] a [[morčák velký]]. [388] => [389] => === Ochrana přírody === [390] => Velkoplošná chráněná území přírody podél českého toku Labe – [[Krkonošský národní park]], [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]], [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]], [[Národní park České Švýcarsko]] [391] => [392] => == Mlýny == [393] => Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky. [394] => * [[Špindlerův mlýn]] – Špindlerův Mlýn čp. 11, okres Trutnov [395] => * [[Šporkův mlýn]] – Stanovice, okres Trutnov, kulturní památka [396] => * [[Pevnostní mlýn]] – Josefov u Jaroměře, okres Náchod, kulturní památka [397] => * [[Kydlinov]] – Hradec Králové [398] => * [[Klavarský mlýn]] – Klavary čp. 34, Nová Ves I, okres Kolín [399] => * [[Drahelický mlýn]] – Kostomlátecká č.p. 208, Nymburk-Drahelice, okres Nymburk, kulturní památka [400] => * [[Vodní mlýn v Lázních Toušeni]] – Lázně Toušeň čp. 30, okres Praha-východ [401] => * [[Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem]] (865,2 kilometr) – Brandýs nad Labem čp. 389/7, okres Praha-východ [402] => * [[Mlýn v Roudnici nad Labem]] – Roudnice nad Labem čp. 297, okres Litoměřice [403] => [404] => == Galerie == [405] => [406] => Děčín_(1).jpg|Labe v [[Děčín]]ě [407] => Soutok_Labe_a_Ohře.jpg|Soutok Labe a [[Ohře]] v Litoměřicích [408] => Litoměřice,_Labe.jpg|Labe v [[Litoměřice|Litoměřicích]] [409] => Roudnice_nad_Labem_(2).jpg|[[Roudnice nad Labem]] [410] => Říp,_Labe.jpg|Pohled přes Labe na horu [[Říp]] z [[Liběchov]]a [411] => Soutok_Labe_a_Vltavy.jpg|Soutok Labe a [[Vltava|Vltavy]] v [[Mělník]]u [412] => Brandýs_nad_Labem_(1).jpg|Labe u [[Brandýs nad Labem (zámek)|zámku Brandýs nad Labem]] [413] => Nymburk,_Labe.jpg|Železobetonový most přes Labe v [[Nymburk]]u z roku 1912 [414] => Nymburk_(10).jpg|Vodní elektrárna na Labi v Nymburku [415] => Poděbrady,_Labe_(1).jpg|Záznamy o povodních na [[Inundační most v Poděbradech|inundačním mostě v Poděbradech]] [416] => Poděbrady,_Labe.jpg|Labe v [[Poděbrady|Poděbradech]] u [[Poděbrady (zámek)|zámku]] [417] => Kolín,_Labe.jpg|Labe v [[Kolín]]ě se [[Rozhledna Práchovna|Zálabskou baštou]] [418] => Hradec_Králové,_Labe.jpg|Labe v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] [419] => Jaroměř,_Labe.jpg|Labe v centru [[Jaroměř]]e [420] => Kuks,_Labe.jpg|Labe v [[Kuks]]u [421] => [422] => [423] => == Odkazy == [424] => [425] => === Reference === [426] => [427] => [428] => === Literatura === [429] => * BICHLMEIER, Harald a BLAŽEK, Václav. Labe – k pramenům hydronyma. ''Linguistica Brunensia.'' 2014, roč. 62, č. 2, s. 17–28. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs [Základní geografické údaje, synonyma, historická dokumentace hydronyma, etymologie – tři okruhy podle předpokládaného zdroje: germánského, středoněmeckého (elve = koryto řeky), keltského (*albena) a staroevropského (*albh-); vývoj na slovanské půdě: *Olbъji, genitiv *Olbъję.] [430] => * HEINRICH, Fritz a BÜTOW, Detlef. ''Přístav Děčín-Loubí: Labe jako česká vodní brána do světa již od roku 1880.'' Překlad Petra Gruberová. Dresden: Sächsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s. [431] => * KOVAŘÍK, Petr. ''Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska.'' Praha: Nakl. Lidové noviny, 1998. 261 s. {{ISBN|80-7106-253-7}}. [432] => * KUBEC, Jaroslav a PODZIMEK, Josef. ''Křižovatka tří moří: vodní koridor Dunaj – Odra – Labe'' [Česko]: [Your ARTillery], [2015]. 391 s. {{ISBN|978-80-254-0105-7}}. [433] => * {{Citace periodika | příjmení = Langhammer | jméno = Jakub | titul = Water quality changes in the Elbe River basin, Czech Republic, in the context of the post-socialist economic transition [Změny kvality vody v povodí Labe v České republice v kontextu postsocialistického ekonomického přechodu] | periodikum = GeoJournal | rok = 2010 | měsíc = duben | ročník = 75 | číslo = 2 | doi = 10.1007/s10708-009-9292-7 | issn = 1572-9893 | url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10708-009-9292-7 | strany = 185–198 | jazyk = anglicky }} [434] => * LOUCKÁ, Pavla. Řeky si pojmenovali nejdřív. ''Vesmír.'' 1997, roč. 76, č. 9, s. 537. [Výklad jmen některých českých řek – Vltava, Labe, Ohře, Cidlina, Mrlina, Mže, Otava, Orlice, Botič, Brusnice.] [435] => * MOCEK, Bohuslav. ''Labe v Hradci Králové: příroda řeky ve městě a okolí.'' Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2012. 37 s. {{ISBN|978-80-85031-91-1}}. [436] => * OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše et al. ''Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest.'' Praha: Academia, 1995. 520 s. {{ISBN|80-901072-8-1}}. [437] => * ''Rybí fauna toku Labe: hodnocení podle Rámcové směrnice o vodách: Bewertung nach Wasserrahmenrichtlinie.'' Magdeburk: Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 2008. [62] s. [438] => * SOLDÁN, Přemysl. ''Ekotoxicita možných znečišťujících látek v povodí řeky Labe.'' Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. {{ISBN|80-85900-65-3}}. [439] => * ŠÁMALOVÁ, Zlata a TÁZLER, Josef. ''Po řekách krajinou a časem: putování řekami ve správě Povodí Labe, státní podnik.'' Hradec Králové: Povodí Labe ve spolupráci s nakl. Garamon, 2010. 301 s. {{ISBN|978-80-86472-46-1}}. [440] => * ŠÁMALOVÁ, Zlata. ''Labe a Orlice v Hradci Králové: historie říčních staveb.'' Hradec Králové: Povodí Labe, 2007. 32 s. [441] => * ZIMMLER, Emil et al. ''Paměti o úpravě středního Labe v Nymburce; Erární most v Nymburce.'' Nymburk: Jan Řehounek, 2016. 83 s. Kaplanka. {{ISBN|978-80-87523-16-2}}. [442] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Эльба}} [443] => [444] => === Související články === [445] => * [[Seznam mostů přes Labe v Čechách|Seznam mostů přes Labe v Česku]] [446] => * [[Seznam labských přívozů v Česku]] [447] => * [[Osobní vodní doprava na Labi v Čechách|Osobní vodní doprava na Labi v Česku]] [448] => * [[Vodní doprava v Česku]] [449] => * [[Seznam řek v Česku]] [450] => [451] => === Externí odkazy === [452] => * {{Commons}} [453] => * {{Commonscat}} [454] => * {{Wikislovník|heslo=Labe}} [455] => * {{Osmrelace|123822}} [456] => * [http://www.pla.cz Oficiální stránky státního podniku Povodí Labe] [457] => * [http://www.labska-stezka.cz Labská stezka] [458] => * [http://www.cz-milka.net/pamatky/08-prirodni-pamatky/labe-pramen/ Labe – pramen] [459] => * [https://web.archive.org/web/20080517065841/http://www.ikse-mkol.org/index.php?id=210&L=1 Labe a jeho povodí] [460] => * [http://tv-adams.wz.cz/labe-mve.html Seznam vodních elektráren na Labi] [461] => * [http://www.raft.cz/cechy/labe.aspx?ID_reky=8 Vodácké informace, www.raft.cz] [462] => * [https://www.horydoly.cz/vodaci/labe-vodacky-pruvodce-a-kilometraz.html Vodácký průvodce a kilometráž, www.horydoly.cz] [463] => * [http://www.nakole.cz/clanky/829-labska-stezka-ma-dalsi-domenu-stranky-vytvoril-soukromy-nadsenec.html Popis cyklotrasy Děčín – Roudnice – Mělník – Praha] [464] => {{Autoritní data}} [465] => {{Portály|Německo|Česko}} [466] => [467] => [[Kategorie:Labe| ]] [468] => [[Kategorie:Povodí Labe| ]] [469] => [[Kategorie:Řeky v okrese Trutnov]] [470] => [[Kategorie:Řeky v okrese Náchod]] [471] => [[Kategorie:Řeky v okrese Hradec Králové]] [472] => [[Kategorie:Řeky v okrese Pardubice]] [473] => [[Kategorie:Řeky v okrese Kutná Hora]] [474] => [[Kategorie:Řeky v okrese Kolín]] [475] => [[Kategorie:Řeky v okrese Nymburk]] [476] => [[Kategorie:Řeky v okrese Praha-východ]] [477] => [[Kategorie:Řeky v okrese Mělník]] [478] => [[Kategorie:Řeky v okrese Litoměřice]] [479] => [[Kategorie:Řeky v okrese Ústí nad Labem]] [480] => [[Kategorie:Řeky v okrese Děčín]] [481] => [[Kategorie:Řeky tvořící česko-německou státní hranici]] [482] => [[Kategorie:Řeky protínající česko-německou státní hranici]] [483] => [[Kategorie:Řeky v Braniborsku]] [484] => [[Kategorie:Řeky v Hamburku]] [485] => [[Kategorie:Řeky v Meklenbursku-Předním Pomořansku]] [486] => [[Kategorie:Řeky v Dolním Sasku]] [487] => [[Kategorie:Řeky v Sasku]] [488] => [[Kategorie:Řeky v Sasku-Anhaltsku]] [489] => [[Kategorie:Řeky ve Šlesvicku-Holštýnsku]] [490] => [[Kategorie:Řeky v Krkonoších]] [491] => [[Kategorie:Řeky v Krkonošském podhůří]] [492] => [[Kategorie:Řeky ve Východolabské tabuli]] [493] => [[Kategorie:Řeky ve Středolabské tabuli]] [494] => [[Kategorie:Řeky v Českém středohoří]] [495] => [[Kategorie:Řeky v Děčínské vrchovině]] [496] => [[Kategorie:Přítoky Severního moře]] [497] => [[Kategorie:Vodní toky v Hradci Králové]] [498] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy VIb]] [499] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy Va]] [500] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy IV]] [501] => [[Kategorie:Řeky v Dolnooharské tabuli]] [502] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící česko-německou státní hranici]] [503] => [[Kategorie:Harrachova cesta]] [504] => [[Kategorie:Euroregion Labe]] [] => )
good wiki

Labe

Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední; , rod ženský, výslovnost ) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře.

More about us

About

S délkou přibližně 1 165 kilometrů je Labe obdivovaná pro svou krásu a důležitost v ekologickém a kulturním kontextu. Řeka pramení v Krkonoších, kde se příroda pyšní úchvatnými horami a bujnými lesy. Mezi krásy Labe patří nejen její scenérie, ale také pestrá fauna a flóra, které podporují ekosystém okolních oblastí. Řeka procházející Českou republikou vytváří životodárné prostředí pro různé druhy ryb a ptáků, což ukazuje na její význam jako ekosystémového prvku. Labe protéká řadou důležitých měst, jako jsou Ústí nad Labem, Děčín a Praha, obohacujících je svým historickým a kulturním dědictvím. Tato města mají bohatou historii a možnosti pro turistiku, což přispívá k místní ekonomice a kultuře. Kromě toho se nad řekou konají různé festivaly a akce, které umožňují lidem oslavovat spojení s tímto přírodním bohatstvím. Jednou z nejzajímavějších vlastností Labe je její splavnost, která umožňuje lodní dopravu a usnadňuje obchod a cestovní ruch. Tímto způsobem se řeka stává živou tepnou, která spojuje různá místa a přispívá k rozvoji regionu. Labe je také klíčová pro ochranu životního prostředí a vodní ekosystémy. Odborníci a aktivisté se spojili, aby chránili a obnovovali přírodní biotopy kolem řeky, čímž se snaží udržet rovnováhu mezi rozvojem a přírodním bohatstvím. S ohledem na své kulturní, historické a ekologické bohatství je Labe symbolem života v této oblasti, kde se příroda a člověk harmonicky prolínají. Její krása a význam nás vyzývá k tomu, abychom si vážili a chránili přírodní zdroje pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vltava','Mělník','Kolín','Špindlerův Mlýn','Ústí nad Labem','Nymburk','Hradec Králové','Ohře','Litoměřice','Hamburk','Severní moře','Dvůr Králové nad Labem'

Hamburk

Hamburk je zřícenina hradu nacházející se nedaleko města Sychrov na Liberecku.

Kolín

Litoměřice

Mělník

Nymburk

Ohře

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.