Array ( [0] => 15538832 [id] => 15538832 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Laki [uri] => Laki [3] => Laki fissure (2).jpg [img] => Laki fissure (2).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Laki je vulkanický komplex nacházející se na Islandu, který je známý svým historickým významem a krásnými přírodními scenériemi. Tento komplex, vlastně soustava sopek a kráterů, se rozprostírá na impozantní délce přibližně 27 kilometrů a v výšce dosahuje až 1 400 m n. m. Sopka Laki je především proslulá svým výbuchem v roce 1783, který měl významný dopad na islandské klima a zemědělství, ale také na širší evropské klima. Tento fenomenální přírodní jev se stal součástí islandské kultury a historie, a přestože přinesl obtíže, vedl k řadě změn, které nakonec podnítily rozvoj nových technologií a metod v zemědělství a ochraně životního prostředí. Dnes je Laki místem, které přitahuje návštěvníky svou jedinečnou krajinou, úchvatnými vodopády a zajímavými geologickými útvary. Tato lokalita je oblíbená pro turistiku a outdoorové aktivity, jako je hiking a fotografování přírody, a nabízí příležitosti ke studiu ekologie a sopečné geologie. V blízkosti Laki se nachází národní park Vatnajökull, který chrání další cenné přírodní zdroje a biodiverzitu regionu. Island se tak stal příkladem úspěšného spojení ochrany přírody s udržitelným turismem a vzděláváním o ekologických tématech. Laki je tedy nejen fascinujícím příkladem síly přírody, ale také symbolem resiliencie a adaptace, který nám připomíná význam spolupráce s přírodou a schopnost lidstva překonávat výzvy. [oai_cs_optimisticky] => Laki je vulkanický komplex nacházející se na Islandu, který je známý svým historickým významem a krásnými přírodními scenériemi. Tento komplex, vlastně soustava sopek a kráterů, se rozprostírá na impozantní délce přibližně 27 kilometrů a v výšce dosahuje až 1 400 m n. m. Sopka Laki je především proslulá svým výbuchem v roce 1783, který měl významný dopad na islandské klima a zemědělství, ale také na širší evropské klima. Tento fenomenální přírodní jev se stal součástí islandské kultury a historie, a přestože přinesl obtíže, vedl k řadě změn, které nakonec podnítily rozvoj nových technologií a metod v zemědělství a ochraně životního prostředí. Dnes je Laki místem, které přitahuje návštěvníky svou jedinečnou krajinou, úchvatnými vodopády a zajímavými geologickými útvary. Tato lokalita je oblíbená pro turistiku a outdoorové aktivity, jako je hiking a fotografování přírody, a nabízí příležitosti ke studiu ekologie a sopečné geologie. V blízkosti Laki se nachází národní park Vatnajökull, který chrání další cenné přírodní zdroje a biodiverzitu regionu. Island se tak stal příkladem úspěšného spojení ochrany přírody s udržitelným turismem a vzděláváním o ekologických tématech. Laki je tedy nejen fascinujícím příkladem síly přírody, ale také symbolem resiliencie a adaptace, který nám připomíná význam spolupráce s přírodou a schopnost lidstva překonávat výzvy. ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Laki [2] => | obrázek = Laki fissure (3).jpg [3] => | popisek = Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí [4] => | vrchol = 828 [5] => | světadíl = [[Evropa]] [6] => | stát = {{Vlajka a název|Island}} [7] => | pohoří = [8] => | loc-map = {{LocMap |Island |label=Laki |position=right |mark=Fire.svg |lat=64.064722 |long=-18.226111 |float=center |caption= |relief=1}} [9] => | prvovýstup = [10] => | typ = [[štítová sopka]] [11] => | erupce = [[1783]] [12] => | hornina = [13] => | povodí = [14] => | poznámka = [15] => }} [16] => '''Laki''' je [[sopka]] v oblasti jižního [[Island]]u, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek [[Lakagígar]],{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení = [18] => | jméno = [19] => | odkaz na autora = [20] => | titul = Horackovi.net - Laki [21] => | url = http://island.horackovi.eu/soplaki.htm [22] => | datum vydání = [23] => | datum aktualizace = [24] => | datum přístupu = 2009-10-18 [25] => | vydavatel = Horackovi.net [26] => }} jež způsobily jednu z největších [[sopečná erupce|sopečných katastrof]] ve zdokumentované historii [[Světová populace|lidstva]]. K ničivé erupci došlo roku [[1783]], kdy sopka byla aktivní po osm měsíců,{{Citace elektronické monografie [27] => | titul = Laki volcano - Information [28] => | url = http://laki-volcano.tripod.com/id2.html [29] => | datum přístupu = 2009-10-18 [30] => | vydavatel = Tripod.com [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} během kterých se uvolnilo až 15 km3 [[láva|lávy]] a 400 až 500 miliónů tun [[sopečné plyny|sopečných plynů]] (jiný zdroj uvádí, že do atmosféry bylo uvolněno 90 až 270 [[Kilogram#Megatuna|megatun]] [[aerosol]]u [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]).{{Citace monografie [33] => | příjmení = Parfitt [34] => | jméno = Elisabeth A. [35] => | příjmení2 = Wilson [36] => | jméno2 = Lionel [37] => | titul = Fundamentals of Physical Volcanology [38] => | url = https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf [39] => | vydavatel = Blackwell Publishing company [40] => | místo = [41] => | rok = 2009 [42] => | isbn = 978-0-63205443-5 [43] => | kapitola = Volcanoes and climate: The effects of eruption volume on climate impact [44] => | jazyk = anglicky [45] => | strany = [https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf/page/n206 185] [46] => | poznámka = [47] => }} Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a úmrtí přibližně pětiny obyvatel tehdejší populace Islandu. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí [[hladomor]]u nejen na Islandu, ale také ve velké části [[Evropa|Evropy]], a dokonce i v [[Egypt]]ě.{{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení = [49] => | jméno = [50] => | odkaz na autora = [51] => | titul = Icelandic Volcano Caused Historic Famine In Egypt, Study Shows [52] => | url = http://www.sciencedaily.com/releases/2006/11/061121232204.htm [53] => | datum vydání = 2006-10-11 [54] => | datum aktualizace = [55] => | datum přístupu = 2009-10-18 [56] => | vydavatel = ScienceDaily [57] => | místo = [58] => | jazyk = anglicky [59] => }} Geologové považují erupci z roku 1783 za nejbližší známý ekvivalent [[výlevné bazalty|výlevných bazaltů]], které se odehrávaly v lidské historii.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Parfitt [61] => | jméno = Elisabeth A. [62] => | příjmení2 = Wilson [63] => | jméno2 = Lionel [64] => | titul = Fundamentals of Physical Volcanology [65] => | vydavatel = Blackwell Publishing company [66] => | místo = [67] => | rok = 2009 [68] => | isbn = 978-0-63205443-5 [69] => | kapitola = Volcanic systems: Flood basalt eruptions [70] => | jazyk = anglicky [71] => | strany = 4–5 [72] => | poznámka = dále jen „Parfitt a Wilson (2009)“ [73] => }} [74] => [75] => Vrchol sopky dosahuje výšky 828 metrů nad mořem a nachází se jihozápadně od ledovce [[Vatnajökull]]. Hřebenově protáhlý vrchol (jihozápad - severovýchd) sopky Laki je podélně rozdělen trhlinou, na dvojici téměř stejně vysokých hřebenů. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách.{{Citace elektronické monografie [76] => | příjmení = [77] => | jméno = [78] => | odkaz na autora = [79] => | titul = Britannica - Laki [80] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/328272/Laki [81] => | datum vydání = [82] => | datum aktualizace = [83] => | datum přístupu = 2009-10-18 [84] => | vydavatel = Britannica [85] => | jazyk = anglicky [86] => }} V současnosti je oblast Lakagígar porostlá silnou vrstvou mechů a spadá do národního parku [[Skaftafell]]. Laki je přístupná asfaltovanou silnicí ''206'' a následně neudržovanou silnicí ''45'' [[automobil]]em s náhonem 4 × 4 po silnici odbočující z hlavní okružní silnice okolo Islandu poblíž [[Hunkubakki]].{{Citace elektronické monografie [87] => | příjmení = [88] => | jméno = [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = LAKAGÍGAR SKAFTAFELL NATIONAL PARK [91] => | url = http://english.ust.is/National-Parks/Protectedareas/Lakagigar/ [92] => | datum vydání = 2004-02-25 [93] => | datum aktualizace = [94] => | datum přístupu = 2009-10-18 [95] => | vydavatel = ust.is [96] => | místo = [97] => | jazyk = anglicky [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090728205808/http://english.ust.is/National-Parks/Protectedareas/Lakagigar/ [99] => | datum archivace = 2009-07-28 [100] => | nedostupné = ano [101] => }} Během cesty je nutné přejet skrz několik [[řeka|řek]]. V létě je možné oblast navštívit i [[autobus]]em, který vyjíždí denně. [102] => [103] => == Erupce v roce 934 == [104] => [[Soubor:Laki fissure (2).jpg|náhled|vlevo|Pohled do středu praskliny, ze které unikalo magma]] [105] => [106] => Záznamy napovídají, že mezi lety 934 až 940 došlo v oblasti Laki k erupci sopky [[Eldgjá]], která se nachází ve stejné oblasti jako Laki. Tehdejší prasklina se táhla do vzdálenosti 75 km a láva se zde dostávala na povrch na několika místech. Došlo k pokrytí oblasti o velikosti 781 km², celkem se na povrch dostalo okolo 19,5 km³ lávy.{{Citace elektronické monografie [107] => | příjmení = [108] => | jméno = [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Laki and Eldgjá—two good reasons to live in Hawai`i [111] => | url = http://hvo.wr.usgs.gov/volcanowatch/2008/08_11_26.html [112] => | datum vydání = 2008-11-26 [113] => | datum aktualizace = [114] => | datum přístupu = 2009-10-18 [115] => | vydavatel = USGS [116] => | místo = [117] => | jazyk = anglicky [118] => }} [119] => [120] => == Erupce v roce 1783 == [121] => Začátek sopečné erupce nepřišel bez varování. Na jaře 1783 se nad částí jižního [[Island]]u rozprostřel oblak namodralého kouře, jehož zdroj nebyl odhalen. Začátkem [[Květen|května]] posádka dánské plachetnice plavící se okolo jižního pobřeží [[Island]]u tvrdila, že spatřila v horách několik ohnivých sloupů stoupajících k nebi. O několik týdnů později se nečekaně rozvodnila řeka [[Skaftá]] protékající v blízkosti vesnice [[Kirkjubæjarklaustur]]. Špinavá a nepříjemně zapáchající voda zaplavila pastviny lemující břehy.{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci [123] => | url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/05/laki-sopka-ktera-pomohla-zazehnout-velkou-francouzskou-revoluci.html [124] => | periodikum = vesmir.cz [125] => | datum přístupu = 2019-08-03 [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | vydavatel = [129] => | datum vydání = [130] => | url archivu = [131] => | autor = Prokop Závada a Petr Brož (Geofyzikální ústav AV ČR) [132] => | licence = CC BY-SA 3.0 [133] => }} [134] => [135] => Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], která napovídala, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem. Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[Čedič|bazaltické]] [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jež měly délku 2 až 5 km, čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25 km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever. Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolská erupce|Strombolský typ erupce]] až po [[Havajská erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a velkou rychlostí na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[Podnebí|klimatických]] událostí minulého tisíciletí.[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001] Odhaduje se, že během několika prvních týdnů erupce bylo denně do atmosféry uvolňováno okolo 1,7 megatuny [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO2) .{{Citace monografie [136] => | příjmení = Sigurdsson [137] => | jméno = Haraldur [138] => | příjmení2 = [139] => | jméno2 = [140] => | příjmení3 = [141] => | jméno3 = [142] => | titul = Encyclopedia of Volcanoes [143] => | vydavatel = Academic Press [144] => | místo = [145] => | rok = 1999 [146] => | isbn = 978-0-12-643140-7 [147] => | kapitola = ''Flood Basalt Provinces'' [148] => | strany = 358 [149] => | jazyk = anglicky [150] => | poznámka = Dále jen Sigurdsson a kolektiv (1999) [151] => }} [152] => [153] => [[Soubor:Laki (3).jpg|náhled|Širší pohled do okolí oblasti Lakagígar]] [154] => [155] => Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14 km3 a 0,91 km3 [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600 km2 (jiný zdroj uvádí 565 km2Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 287.), odpovídající přibližně 0,5 % povrchu Islandu. Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]] chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1450 [[metr|m]],Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 1087. následkem čehož se dostalo do [[atmosféra Země|atmosféry]] obrovské množství pevného materiálu, který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[Spojené království|Velké Británii]] [[léto]], známé jako „písečné léto“ pro množství [[sopečný spad|spadu]] v podobě sopečného prachu.[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007] Americký diplomat a vědec [[Benjamin Franklin]] v témže roce popsal atmosférický efekt, který popsal jako „suchou mlhu“. Tuto mlhu později spojil s následujícími chladnými zimami a navrhl, že za tím vším stojí právě erupce Laki.Parfitt a Wilson (2009), kapitola: Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, str. 179. Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky 12Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 538. až 15 kilometrů (některé modely naznačují, že se materiál dostal až do [[stratosféra|stratosféry]]Parfitt a Wilson (2009), str. 187) a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.{{Citace elektronické monografie [156] => | příjmení = [157] => | jméno = [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Iceland is a country of volcanoes and one of the greatest eruptions has been via the Laki volcano in 1783. [160] => | url = http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Iceland/Laki-Volcano-Eruption-Iceland/529 [161] => | datum vydání = [162] => | datum aktualizace = [163] => | datum přístupu = 2009-10-18 [164] => | vydavatel = [165] => | místo = [166] => | jazyk = anglicky [167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121011190253/http://www.kwintessential.co.uk/articles/article/Iceland/Laki-Volcano-Eruption-Iceland/529 [168] => | datum archivace = 2012-10-11 [169] => | nedostupné = ano [170] => }} Ochlazení se projevilo extrémní [[zima|zimou]] téhož roku a v následujících letech chladným létem s nepředvídatelným [[počasí]]m, které způsobilo [[neúroda|neúrodu]] po celé Evropě. Léto v roce 1783 bylo dokonce nejchladnější léto za posledních 500 let na spoustě míst. Erupce Laki se často spojuje s [[Velká francouzská revoluce|Francouzskou buržoazní revolucí]] v roce [[1789]], která byla vyvolána částečně i nedostatkem [[potrava|potravy]] pro populaci a její následnou [[chudoba|chudobou]], což způsobila změna počasí vyvolaná erupcí.Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58–77 [171] => [172] => Erupce pokračovaly až do [[7. únor]]a [[1784]], ale většina lávy byla na povrch transportována během prvních několika měsíců. Současně s erupcí Laki došlo k erupci i další sopky – [[Grímsvötn]], ze které pás prasklin a erupcí vycházel. Grímsvötn ukončil sopečnou aktivitu až v roce 1785. Odhaduje se, že se do atmosféry uvolnilo až 8 miliónů tun [[fluorovodík]]u, přes 120 miliónů tun [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], přes 90 miliónů tun [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], což v celé [[Evropa|Evropě]] způsobilo mlžný opar pozorovaný až v [[Sýrie|Sýrii]], severní Africe a na západní [[Sibiř]]i. Během erupce došlo také ke třetímu nejdelšímu lávovému výlevu na světě zvanému [[Eldhraun]] od dob poslední [[doba ledová|doby ledové]]. [173] => [174] => === Následky na Islandu === [175] => [[Soubor:Laki volcanic bomb (3).jpg|náhled|V okolí Laki se nachází množství [[sopečná puma|sopečných bomb]]]] [176] => [177] => Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9000Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960. až 9500 lidem. Současně zemřelo okolo 80 % [[ovce|ovcí]], 50 % [[Tur domácí|skotu]] a 50 % [[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]],[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science] kdy se zvířata otrávila pozřením [[fluorin]]u napadaného na trávu. Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40 000 lidí) populace ostrova mimo Island. Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]]. [178] => [179] => [[Lávový proud|Lávové proudy]] začaly 8. června unikat, v jihozápadní části praskliny se snadno rozlévaly po rovinatém terénu a začaly zaplavovat okolní [[Statek (zemědělství)|farmy]]. Láva zcela zničila 20 farem a dalších 30 silně poničila. Například výše zmíněná řeka [[Skaftá]], která se ještě před erupcí rozvodnila, postupně vyschla. Přitom korytem se obvykle valilo tolik vody, že pro její překonání museli koně přeplavat přibližně 120 metrů široký úsek. 11. června pokryl krajinu sníh. Na pastvinách vznikla tvrdá ledová krusta bránící zvířatům v přístupu k pastvě. 12. června se vyschlé koryto řeky [[Skaftá]] opětovně naplnilo. Jenže se do koryta nevrátila [[voda]], ale rychle se pohybující a do ruda rozpálená [[láva]], která při kontaktu s vodou explodovala. V okolí [[Lávový proud|lávového proudu]] se proto ozýval neustálý hluk praskajícího kamení. Dvanáct dní po erupci (20. června) se lávový proud zastavil poblíž vesnice [[Kirkjubæjarklaustur]]. Následně se erupce přenesly do severovýchodní části. Od 29. června až do října se pak láva valila oblastí, kudy protékala řeka [[Hverfisfljót]].{{Citace elektronické monografie [180] => | příjmení = [181] => | jméno = [182] => | odkaz na autora = [183] => | titul = What to see? Lakagígar [184] => | url = http://www.vatnajokulsthjodgardur.is/english/places-of-interest/lagagigar/ [185] => | datum vydání = [186] => | datum aktualizace = [187] => | datum přístupu = 2009-10-18 [188] => | vydavatel = vatnajokulsthjodgardur.is [189] => | místo = [190] => | jazyk = anglicky [191] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100304142035/http://www.vatnajokulsthjodgardur.is/english/places-of-interest/lagagigar [192] => | datum archivace = 2010-03-04 [193] => | nedostupné = ano [194] => }} Některé lávové proudy dosáhly délky až 35 [[metr|km]] od místa erupce. [195] => [196] => [[Soubor:Laki lava (3).jpg|náhled|vlevo|Povrch bazaltické lávy je kvůli vyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena]] [197] => [198] => === Následky v Evropě === [199] => Dva dny po erupci dosáhl sopečný mrak [[Faerské ostrovy]], [[Norsko]] a [[Skotsko]]. V polovině června již sopečný popel dosáhl střední Evropy, kde způsobil neúrodu a rozšíření [[nemoc]]í. Do 24. června se mračno rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do [[Finsko|Finska]] a na [[Balkán]]. Dobový tisk popisoval [[slunce]] při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem. [200] => [201] => Vlivem aktuálního rozložení tlakových útvarů v atmosféře se oblak začal po Evropě pohybovat ve spirále. Nad kontinentem se proto dokázal držet po několik dlouhých týdnů. Oblak pálil v očích i v ústech. Pole, louky a lesy, které se obvykle v tuto roční dobu zelenaly, začaly hnědnout a ze stromů opadávalo listí. Oblak navíc doprovázely extrémně vysoké teploty a silné přívalové deště, léto [[1783]] se proto stalo nesnesitelným. Vedle Islandu nejsilněji dopadly následky erupce na severské země. V západní Evropě a na Britských ostrovech [[kyselý déšť|kyselé deště]] silně poškodily [[les]]y a zničily menší rostliny, což způsobilo všeobecnou neúrodu. [202] => [203] => Po letních vlnách veder roku [[1783]] přišla do Evropy tuhá zima, která byla jedna z nejhorších za posledních 250 let. Lidé po celém kontinentu umrzali na ulicích měst. V okolí [[Holandsko|Holandska]] zamrzlo [[Severní moře]] tak, že dvojice bruslařů byla schopna urazit 25 kilometrů podél pobřeží. Ve [[Stockholm]]u naměřili v březnu teplotu −33,7 °C, nejnižší teplotu, která tam byla kdy v tuto roční dobu naměřena. [[Labe]] a [[Dunaj]] zcela zamrzly. V horách se nahromadily obrovské zásoby sněhu. [204] => [205] => Na jaře [[1784]] postihly rozsáhlé oblasti Evropy devastující povodně. [[Povodeň v Čechách (1784)|Dotkly se i Prahy]]. Hladina [[Vltava|Vltavy]] se za 12 hodin zvedla o čtyři metry. Vzedmutí hladiny společně s plovoucími krami ledu zapříčinilo poničení [[Karlův most|Karlova mostu]]. [206] => [207] => === Následky v Asii === [208] => V červenci 1783 se sopečný mrak rozkládal už i na území [[Rusko|Ruska]], Sibiře a později i nad [[Čína|Čínou]]. Předpokládá se spojitost mezi erupcí Laki a neúrodou rýže v [[Japonsko|Japonsku]]. [209] => [210] => === Následky v Africe === [211] => [[Soubor:Laki (2).jpg|náhled|K roku 2009 je okolí sopky stále pokryto kompaktní lávou a sopečným popelem. Obojí porůstá postupně mech]] [212] => [213] => Nedávná vědecká studie spojuje se sopečnou erupcí Laki hladomor v [[Egypt]]ě na konci 18. století. Vlivem erupce nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[Povodeň|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejné množství lidí jako při předchozích [[Mor|morových epidemiích]]. Podle jiných zdrojů až šestina obyvatel [[Egypt]]a zemřela nebo dočasně odešla ze země (asi 500 tisíc lidí). [214] => [215] => === Následky v Severní Americe === [216] => V Severní Americe se zima roku 1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti [[Nová Anglie|Nové Anglie]] se teplota pohybovala pod [[bod mrazu|bodem mrazu]] nejdéle v historii, v [[New Jersey]] se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v [[Jižní Karolína|Jižní Karolíně]] bylo možné [[bruslení|bruslit]] na zamrzlé hladině. Řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] zamrzla v [[New Orleans]] a ve vodách [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] se vyskytovaly [[led]]ové kry.Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), ''The Year Without a Summer?'' Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58– 77.{{Citace elektronického periodika |titul=volcanoes from Iceland : Laki |url=http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm |datum přístupu=2009-10-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090926041646/http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm |datum archivace=2009-09-26 |nedostupné=ano }} [217] => [218] => === Následky na celé severní polokouli === [219] => [[Oxid siřičitý]] se společně s [[Voda|vodou]] v [[Atmosféra Země|atmosféře]] může během několika týdnů přeměnit v kapičky [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Tyto kapičky se následně přemění v [[Sírany|sulfátové]] [[aerosol]]ové částice, které jsou důležitým činitelem v [[Globální oteplování|současných změnách klimatu]]. Dokážou totiž měnit teplotu v atmosféře. A to buď jejím ohříváním, nebo ochlazováním. Velké množství těchto aerosolů zůstalo nad celou [[Severní polokoule|severní polokoulí]] ve [[Stratosféra|stratosféře]] po několik let. Zatímco v Evropě způsobily tyto aerosoly nesnesitelná horka a ničivé letní bouřky, celkově jejich přítomnost ve vyšších částech atmosféry způsobila ochlazení na celé planetě. Odhaduje se, že vlivem exploze Laki poklesly průměrné teploty na [[Severní polokoule|severní polokouli]] o 1,3 °C a nižší teploty vydržely po několik let. [220] => [221] => === Geopolitické následky === [222] => Nepředvídatelné počasí se zmíněným poklesem průměrných teplot zapříčinily opakovanou neúrodu a s tím spojené strádání obyvatelstva. Hladové bouře se proháněly severní polokouli a strhávaly státy do revolučního vření. To například v roce [[1789]] v tehdejší monarchistické [[Francie|Francii]] vyústilo v [[Dobytí Bastily|útok na Bastilu]] a zažehnutí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], během ní byla [[monarchie]] nahrazena [[Demokracie|demokracii]]. Dnes se proto část vědců kloní k názoru, že mezi revolučními událostmi na konci [[18. století]] a islandskou sopkou Laki existuje zřejmá souvislost. Je proto možné, že za jednu z největších změn v politickém uspořádání Evropy (a následně i světa) vděčíme této islandské sopce. [223] => [224] => == Reference == [225] => {{Překlad|en|Laki|320589520}} [226] => [227] => [228] => [229] => == Literatura == [230] => WITZEOVÁ, Alexandra, KANIPE, Jeff. ''Ostrov v plamenech. Neobyčejný příběh Laki, sopky, která v osmnáctém století zatáhla nebe nad Evropou.'' Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3451-9. [231] => [232] => == Související články == [233] => * [[Geografie Islandu]] [234] => * [[Desková tektonika]] [235] => [236] => == Externí odkazy == [237] => * {{Commonscat}} [238] => * {{En}} [http://english.ust.is/National-Parks/Protectedareas/Lakagigar/ Podrobnější popis celé oblasti Lakagígar] {{Wayback|url=http://english.ust.is/National-Parks/Protectedareas/Lakagigar/ |date=20090728205808 }} [239] => {{Autoritní data}} [240] => [241] => {{Portály|Island}} [242] => [243] => [[Kategorie:Sopky na Islandu]] [244] => [[Kategorie:Hory a kopce na Islandu]] [245] => [[Kategorie:Kopce pod 1000 metrů]] [] => )
good wiki

Laki

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar, jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců, během kterých se uvolnilo až 15 km3 lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů (jiný zdroj uvádí, že do atmosféry bylo uvolněno 90 až 270 megatun aerosolu kyseliny sírové).

More about us

About

Tento komplex, vlastně soustava sopek a kráterů, se rozprostírá na impozantní délce přibližně 27 kilometrů a v výšce dosahuje až 1 400 m n. m. Sopka Laki je především proslulá svým výbuchem v roce 1783, který měl významný dopad na islandské klima a zemědělství, ale také na širší evropské klima. Tento fenomenální přírodní jev se stal součástí islandské kultury a historie, a přestože přinesl obtíže, vedl k řadě změn, které nakonec podnítily rozvoj nových technologií a metod v zemědělství a ochraně životního prostředí. Dnes je Laki místem, které přitahuje návštěvníky svou jedinečnou krajinou, úchvatnými vodopády a zajímavými geologickými útvary. Tato lokalita je oblíbená pro turistiku a outdoorové aktivity, jako je hiking a fotografování přírody, a nabízí příležitosti ke studiu ekologie a sopečné geologie. V blízkosti Laki se nachází národní park Vatnajökull, který chrání další cenné přírodní zdroje a biodiverzitu regionu. Island se tak stal příkladem úspěšného spojení ochrany přírody s udržitelným turismem a vzděláváním o ekologických tématech. Laki je tedy nejen fascinujícím příkladem síly přírody, ale také symbolem resiliencie a adaptace, který nám připomíná význam spolupráce s přírodou a schopnost lidstva překonávat výzvy.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1783','aerosol','Skaftá','Island','Evropa','Egypt','Oxid siřičitý','Lávový proud','láva','Severní polokoule','1789','Kirkjubæjarklaustur'

1783

Rok 1783 je rokem gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

1789

Aerosol

Egypt

Evropa

Island

Kirkjubæjarklaustur

Láva