Array ( [0] => 15489346 [id] => 15489346 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lanškroun [uri] => Lanškroun [3] => Barokní sloup se sochou PM Immaculaty z roku 1684.JPG [img] => Barokní sloup se sochou PM Immaculaty z roku 1684.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Lanškroun [2] => | obrázek = Lanskroun-radnice1.jpg [3] => | popisek = Radnice [4] => | status = město [5] => | NUTS3 = CZ053 [6] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [7] => | okres = Ústí nad Orlicí [8] => | obec s rozšířenou působností = Lanškroun [9] => | pověřená obec = Lanškroun [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | PSČ = 563 01 [12] => | počet ZSJ = 15 [13] => | počet částí obce = 4 [14] => | počet katastrálních území = 2 [15] => | adresa = nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun [16] => | web = http://www.lanskroun.eu [17] => | e-mail = posta@lanskroun.eu [18] => | starosta = Mgr. Radim Vetchý [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => Město '''Lanškroun''' ([[němčina|německy]] ''Landskron'') leží v [[Podorlická pahorkatina|podhůří Orlických hor]], na východě [[Čechy|Čech]] nedaleko historické zemské hranice s [[Morava|Moravou]], v [[okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je zasazen v širokém údolí [[Moravská Sázava|Moravské Sázavy]], rámovaném lesnatou vrchovinou. U města se nachází soustava rybníků, sloužících dnes k rekreaci a sportovnímu vyžití. [22] => [23] => Město má pravidelné [[středověk]]é založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí [[Renesance|renesanční]] radnice z let [[1581]]–[[1582]]. K dalším významným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, [[děkan]]ský kostel sv. Václava, [[baroko|barokní]] kostel sv. Anny, [[empír]]ový kostel sv. Maří Magdaleny, [[mariánský sloup]] z roku [[1684]], barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piano a mnohé další. V nově zrekonstruované části [[Lanškroun (zámek)|místního zámku]] se nachází městské muzeum se stálou expozicí o historii města. V 19. a začátkem 20. století byl Lanškroun významným centrem tzv. regionu [[Hřebečsko]]. [24] => [25] => Dnešní Lanškroun je městem s rozvinutou podnikatelskou činností (zejména v oblasti elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu) i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s téměř 23 000 obyvateli: [[Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí)|Albrechtice]], [[Anenská Studánka]], [[Cotkytle]], [[Čenkovice]], [[Damníkov]], [[Dolní Čermná]], [[Horní Čermná]], [[Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)|Horní Heřmanice]], [[Horní Třešňovec]], [[Krasíkov (okres Ústí nad Orlicí)|Krasíkov]], [[Lubník]], [[Luková (okres Ústí nad Orlicí)|Luková]], [[Ostrov (okres Ústí nad Orlicí)|Ostrov]], [[Petrovice (okres Ústí nad Orlicí)|Petrovice]], [[Rudoltice]], [[Sázava (okres Ústí nad Orlicí)|Sázava]], [[Strážná]], [[Tatenice]], [[Trpík]], [[Výprachtice]], [[Žichlínek]]. [26] => [27] => Lanškroun leží na [[Silnice I/43|silnici I/43]] ([[Brno]] – [[Svitavy]] – [[Polsko]]). Končí zde krátká [[železniční trať Rudoltice v Čechách – Lanškroun|železniční trať]] z [[Rudoltice|Rudoltic]]; většina osobních vlaků je vedena do [[Česká Třebová|České Třebové]], kde je návaznost na dálkovou dopravu. [28] => [29] => == Historie == [30] => Město bylo založeno ve 2. polovině [[13. století]] v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrounu pochází z roku [[1285]], kdy jej od českého krále [[Václav II.|Václava II]]. převzal [[Záviš z Falkenštejna]]. Od roku [[1304]] byl Lanškroun součástí majetku [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], později [[Diecéze litomyšlská|litomyšlského biskupství]] (1358). 8. srpna 1371 založil [[Petr III. Jelito|Petr Jelito]], litomyšlský biskup a rodák z [[Dolní Třešňovec|Dolního Třešňovce]] u Lanškrouna, ve městě u Dolní brány klášter [[Augustiniáni kanovníci|augustiniánů kanovníků]] pro 12 řeholníků, kteří přišli z mateřského konventu v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]]. Odtud se řeholníci brzy přestěhovali k farnímu kostelu Zvěstování Panny Marie.Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Klosterneuburg-Wien 1994, s. 119-127 Klášter byl v období renezance přestavěn na zámek v renesančním slohu. Po [[Husitské války|husitských válkách]] v [[15. století]] získali Lanškroun [[Kostkové z Postupic]]. Od roku 1507 městu vládli [[Pernštejnové]] s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli [[Hrzánové z Harasova]] a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] (1620) připadl Lanškroun [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] (od roku 1622). [31] => [32] => V době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku [[1683]] je městská kniha psána německy. V polovině [[17. století]] vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a zakladatele [[spektroskopie]] [[Jan Marcus Marci|Jana Marka Marciho]] (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně [[Měsíc]]e. Koncem [[18. století]] bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině [[19. století|19. století]] se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku [[1960]] zůstal okresním městem.{{Citace elektronické monografie|titul = Město Lanškroun: Základní informace o městě Lanškroun|url = http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/o-meste-lanskroun/|datum přístupu = 2011-01-09|url archivu = https://web.archive.org/web/20110114123519/http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/o-meste-lanskroun/|datum archivace = 2011-01-14|nedostupné = ano}} [33] => [34] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla většina lanškrounských Němců odsunuta. Do odsunu činil podíl Němců v okrese Lanškroun více než 60 %.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://interaktivni.rozhlas.cz/sudetenland/ |datum přístupu=2018-02-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180213022352/https://interaktivni.rozhlas.cz/sudetenland/ }} [35] => [36] => == Starostové (výběr) == [37] => * [[Josef Ohnsorg]] (1789–1822) [38] => * [[Franz Riess]] (1823–1845) [39] => * [[Eduard Erxleben]] (1845–1850) [40] => * [[Eligius Deml]] (1850–1861) [41] => * [[Josef Niederle (politik)|Josef Niederle]] (1861–1891) [42] => * [[Berthold A. Schmeiser]] (1891–1908) [43] => * [[Franz Neugebauer]] (1908–1919) [44] => * [[Leo Winter]] (1919–1932) [45] => * [[Rudolf Zoffl]] (1932–1938) [46] => * Jan Špičák (1990–1994) [47] => * Jan Kolomý (1994–1998) [48] => * Jaroslav Karlík (1998–2000) [49] => * Ladislav Maixner (2000–2002) [50] => * Martin Košťál (2002–2010) [51] => * Stanislava Švarcová (2010–2014) [52] => * Radim Vetchý (2014–současnost){{Citace elektronického periodika [53] => | titul = Vedení města: Starosta a místostarostové: Město Lanškroun [54] => | periodikum = www.lanskroun.eu [55] => | url = https://www.lanskroun.eu/starosta-a-mistostarostove/os-1018/p1=1023 [56] => | datum přístupu = 2024-02-22 [57] => }} [58] => [59] => == Pamětihodnosti == [60] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Lanškrouně}} [61] => [[Soubor:LanskrounZamek.jpg|náhled|Zámek v Lanškrouně, původně gotický klášter]] [62] => * [[Lanškroun (zámek)|Lanškrounský zámek]] [63] => * Renesanční radnice [64] => * Děkanství [65] => * [[kostel svaté Anny (Lanškroun)|Kostel svaté Anny]] [66] => * [[kostel svaté Maří Magdaleny (Lanškroun)|Kostel svaté Maří Magdaleny]] [67] => * [[kostel svatého Václava (Lanškroun)|Kostel svatého Václava]] [68] => * hospoda Krčma [69] => * budova gymnázia [70] => * měšťanské domy (čp. 78, čp. 142, čp. 202 Piano) [71] => * kašna s delfíny [72] => * silniční most se sochami [73] => * sochy – Ecce Homo, Nejsvětější Trojice, Panny Marie (4), sv. Donáta [74] => * [[Chromcova lípa]], památný strom v ulici ''Na Výsluní'' ({{Souřadnice|49.9050556|16.6170556}}) [75] => * [[Lípa u evangelického kostela]], památný strom na křižovatce ulic ''Českých bratří'' a ''Dvorská'' ({{Souřadnice|49.9143056|16.6178889}}) [76] => [77] => == Části města == [78] => * [[Lanškroun-Vnitřní Město]] [79] => * [[Ostrovské Předměstí]] [80] => * [[Žichlínské Předměstí]] [81] => * [[Dolní Třešňovec]] [82] => [83] => Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 příslušela také [[Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí)|Albrechtice]] jako místní část.{{Citace monografie [84] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005 [85] => | vydavatel = Český statistický úřad [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 2006 [88] => | počet_stran = 623 [89] => | strany = 25 [90] => | isbn = 80-250-1311-1 [91] => }} [92] => [93] => == Demografický vývoj == [94] => {| class="wikitable" [95] => ! rok !! 1910 !! 1920 !! 1930 !! 1937 !! 1940 !! 1942 !! 1944 !! 1945 !! 1948 !! 1965 !! 1980 !! 1990 !! 1994 !! 1998 !! 2002 !! 2004 !! 2005 !! 2006 !! 2007 !! 2008 !! 2009 !! 2010 !! 2011 !! 2012 !! 2013 [96] => |- [97] => | počet obyvatel || 6 253 || 6 351 || 6 425 || 6 678 || 5 420 || 4 102 || 4 134 || 4 200 || 4 520 || 6 980 || 7 410 || 8 100 || 8 956 || 9 125 || 9 852 || 9 769 || 9 847 || 9 690 || 9 716 || 10 360 || 10 317 || 10 242 || 10 159 || 10 117 || 10 124 [98] => |- [99] => |} [100] => [101] => == Významné osobnosti a rodáci == [102] => * [[Petr III. Jelito|Petr Jelito]] (1320–1387), biskup v Churu, Litomyšli, Olomouci, arcibiskup v Magdeburgu, kancléř Karla IV [103] => * [[Michael Weisse]] (asi 1488–1534), bratrský kazatel, autor zpěvníku Českých bratří, mnich ve Vratislavi, před rokem 1520 přešel k Českým bratřím [104] => * [[Jan Marcus Marci]] (1595–1667), lékař, filozof a přírodovědec [105] => * [[Josef Langer]] (1650–1711), piarista, matematik a astronom [106] => * [[Jan Kašpar Artzt]] (1688–1765), právník a zemský prokurátor v Praze [107] => * [[Jan Václav Bärnkopp]] (1723–1794), válečník dělostřelec, dosáhl vojenské hodnosti generálního polního maršála, nositel nejvyššího vojenského vyznamenání ''–'' řádu Marie Terezie [108] => * [[Christian Polykarp Erxleben]] (1765–1831), chemik, lékárník, botanik a podnikatel [109] => * [[Vincenc Pernikář]] (1781–1849), regionální historik, kronikář města Lanškrouna a první lanškrounský poštmistr [110] => * [[Josef Niederle]] (1821–1894), starosta města; založil městskou spořitelnu, zasloužil se o stavbu tabákové továrny, železniční přípojky Lanškroun''–'' Rudoltice a zřízení gymnázia [111] => * [[Friedrich Gustav Piffl]] (1864–1932), arcibiskup diecéze ve Vídni [112] => * [[Otto Piffl]] (1866–1926), lékař ORL [113] => * [[Josef Benoni (1870)|Josef Benoni]] (1870–1957), dramatik, spisovatel, novinář [114] => * [[Emil Lehmann]] (1880–1964), profesor místního gymnázia a etnograf [115] => * [[Karel Langer (hudebník)|Karel Langer]] (1894–1958), hudebník, operní zpěvák, herec, dirigent a režisér [116] => * [[Jindřich Štyrský|Jindřich Štýrský]] (1899–1942), malíř, prozaik, básník, redaktor, fotograf a teoretik, představitel meziválečné avantgardy, představitel surrealismu [117] => * [[Jindřich Praveček]] (1909–2000), dirigent, skladatel, pedagog [118] => * [[Bohumil Modrý|Ing. Bohumil Modrý]] (1916–1963), brankář hokejové reprezentace, stavební inženýr [119] => * [[Herwig Schopper]] (* 1924), fyzik [120] => * [[Jan Smejkal]] (* 1946), šachový velmistr [121] => * [[Zbigniew Czendlik]] (* 1964), farář, moderátor [122] => * [[Roman Šebrle]] (* 1974), olympijský vítěz, světový a evropský šampión, držitel světového rekordu v [[desetiboj]]i [123] => [124] => === Čestná občanství === [125] => * [[Adolf Hitler]] (1889–1945){{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Hitler je stále čestným občanem Lanškrouna [127] => | periodikum = iDNES.cz [128] => | url = http://zpravy.idnes.cz/hitler-je-stale-cestnym-obcanem-lanskrouna-f2x-/domaci.aspx?c=A020409_203635_domaci_itu [129] => | datum vydání = 2002-04-09 [130] => | datum přístupu = 2018-01-30 [131] => }} [132] => * [[Klement Gottwald]] (1896–1953) [133] => * [[Konrad Henlein]] (1898–1945) [134] => [135] => == Partnerská města == [136] => * {{flagicon|ITA}} [[Castiglione in Teverina]], Itálie [137] => * {{flagicon|POL}} [[Dzierżoniów]], Polsko [138] => * {{Flagicon|HUN}} [[Hajdúszoboszló]], Maďarsko [139] => * {{flagicon|SVK}} [[Kežmarok]], Slovensko [140] => * {{flagicon|POL}} [[Serock]], Polsko [141] => [142] => == Esperanto v Lanškrouně == [143] => [[Esperantista|Esperantisté]] v Lanškrouně působili již velmi brzo. V adresáři esperantistů vydávaném tvůrcem jazyka [[Ludvík Lazar Zamenhof|Zamenhofem]] bylo roku 1905 zaznamenáno jméno poštovního úředníka z Lanškrouna Ignaze Schicho pod pořadovým číslem 12820.{{Citace periodika [144] => | příjmení = Zamenhof [145] => | jméno = L. L. [146] => | titul = N-ro 12820 [147] => | periodikum = Tutmonda jarlibro Esperantista enhavanta la adresaron de D-ro Zamenhof por… [148] => | datum vydání = [149] => | ročník = 1906 [150] => | číslo = [151] => | strany = 29 [152] => | url = https://eo.wikisource.org/wiki/Adresaro_de_la_personoj_kiuj_ellernis_la_lingvon_%22Esperanto%22/Serio_XXVI/Peco_2 [153] => }} [154] => [155] => Roku 1925 vyšla ve Zprávách německých esperantistů v Československu informace o sérii fotografií na téma „Esperanto v praxi“, které si mohli zájemci objednat u Rudolfa Fuchse, policisty v Lanškrouně.{{Citace periodika [156] => | příjmení = [157] => | jméno = [158] => | titul = [159] => | periodikum = La Marto [160] => | datum vydání = [161] => | ročník = 1925 [162] => | číslo = [163] => | strany = [164] => | url = [165] => }} [166] => [167] => Koncem roku 1928 bylo v Lanškrouně 12 členů (esperantistů) Svazu německých esperantistů v Československé republice ({{Cizojazyčně|de|''Bund deutscher Esperantisten in der čechoslovakischen Republik''}}).{{Citace periodika [168] => | příjmení = [169] => | jméno = [170] => | titul = [171] => | periodikum = La Marto [172] => | datum vydání = [173] => | ročník = 1929 [174] => | číslo = [175] => | strany = [176] => | url = [177] => }} [178] => [179] => == Galerie == [180] => [181] => File:Lan%C5%A1kroun_(8).jpg|Severní strana Náměstí J. M. Marků s budovou bývalého okresního zastupitelstva (dnes sídlo městské policie) [182] => File:Lan%C5%A1kroun_(1).jpg|Náměstí J. M. Marků s gymnáziem [183] => File:Lan%C5%A1kroun_(4).jpg|Zámek s kostelem sv. Václava [184] => File:Lan%C5%A1kroun_(7).jpg|Kostel sv. Marie Magdaleny s památníkem [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] z roku 1866 [185] => File:Lan%C5%A1kroun_(10).jpg|Pamětní deska vídeňského arcibiskupa a kardinála [[Friedrich Gustav Piffl|F. G. Piffla]] na jeho rodném domě na Náměstí Aloise Jiráska [186] => File:Lan%C5%A1kroun_(3).jpg|Základní škola v ulici Bedřicha Smetany (postavena jako tkalcovská škola 1908–1910) [187] => File:Lan%C5%A1kroun_(2).jpg|Kostel sv. Anny [188] => File:Lan%C5%A1kroun_(11).jpg|Zájezdní hostinec z přelomu 17.–18. století na Malém náměstí [189] => File:Lan%C5%A1kroun_(12).jpg|Nádvoří zámku s kostelem sv. Václava a základní školou na Náměstí Aloise Jiráska [190] => File:Lan%C5%A1kroun_(13).jpg|Secese a baroko v Dobrovského ulici [191] => [192] => [193] => == Odkazy == [194] => === Reference === [195] => [196] => [197] => === Literatura === [198] => * {{Citace monografie [199] => | příjmení = Benoni [200] => | jméno = Josef [201] => | odkaz na autora = Josef Benoni (1870) [202] => | titul = Příběhy ze starého Lanškrounska [203] => | url = [204] => | vydavatel = NZB [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 2014 [207] => | počet stran = 174 [208] => | kapitola = [209] => | strany = 147–153 [210] => | isbn = 978-80-905864-0-6 [211] => | jazyk = [212] => }} [213] => * ''Krajem koruny země'' Vlastivěda Lanškrounska. Lanškroun : Město Lanškroun : Městské muzeum Lanškroun, 2002. 560 s. [214] => * Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Verlag Mayer & Comp., Klosterneuburg-Wien 1994, 362 stran; {{ISBN|3-901025-34-0}}, s. 119-127. [215] => [216] => === Související články === [217] => * [[Hřebečsko]] [218] => * [[Pomník císaře Josefa II. v Lanškrouně]] [219] => * [[Lidový soud v Lanškrouně|Partyzánský soud v Lanškrouně]] [220] => [221] => === Externí odkazy === [222] => * {{Commonscat|Lanškroun}} [223] => * {{Otto|heslo=Lanškroun}} [224] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Lanškroun}} [225] => * {{RÚIAN}} [226] => * [http://www.lanskroun.eu Město Lanškroun] [227] => * [http://www.lanskrounsko.eu/ Region Lanškrounsko] [228] => * [http://www.muzeumlanskroun.cz Muzeum Lanškroun] [229] => * [http://www.kclanskroun.cz/ Kulturní centrum Lanškroun] [230] => * [http://www.knihovna-lanskroun.cz/ Knihovna Lanškroun] [231] => * [http://www.farnostla.cz/ Římskokatolická farnost – děkanství Lanškroun] [232] => [233] => {{Pahýl}} [234] => [235] => {{Části české obce}} [236] => {{Okres Ústí nad Orlicí}} [237] => {{Autoritní data}} [238] => [239] => [[Kategorie:Lanškroun| ]] [240] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [241] => [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]] [242] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [243] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [244] => [[Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině]] [245] => [[Kategorie:Lanškrounsko]] [246] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [247] => [[Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí]] [] => )
good wiki

Lanškroun

Město Lanškroun (německy Landskron) leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dolní Třešňovec','Jan Marcus Marci','Lanškroun (zámek)','Hřebečsko','Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí)','Pardubický kraj','Friedrich Gustav Piffl','Rudoltice','Čechy','Petr III. Jelito','středověk','15. století'

Čechy

Hřebečsko

Rudoltice

Středověk