Array ( [0] => 14680853 [id] => 14680853 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lanthanoidy [uri] => Lanthanoidy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lanthanoidy jsou skupina chemických prvků, které se nacházejí v periodické tabulce mezi prvky skandiem a aktiniem. Tato skupina zahrnuje prvků lanthanidové řady, která zahrnuje prvky s atomovým číslem 57 (lanthan) až 71 (lutecium), a aktinoidovou řadu, která zahrnuje prvky s atomovým číslem 89 (aktinium) až 103 (lawrencium). Lanthanoidy jsou známy svými specifickými chemickými vlastnostmi a mají široké využití v různých průmyslových odvětvích, včetně elektrotechniky, katalýzy a medicíny. Navzdory svému významu je však o lanthanoidy veřejnosti stále relativně málo známo. Tato wikipedická stránka v češtině se snaží poskytnout ucelený přehled o lanthanoidech, jejich vlastnostech, historii objevu a využití v praxi. [oai] => Lanthanoidy jsou skupina chemických prvků, které se nacházejí v periodické tabulce mezi prvky skandiem a aktiniem. Tato skupina zahrnuje prvků lanthanidové řady, která zahrnuje prvky s atomovým číslem 57 (lanthan) až 71 (lutecium), a aktinoidovou řadu, která zahrnuje prvky s atomovým číslem 89 (aktinium) až 103 (lawrencium). Lanthanoidy jsou známy svými specifickými chemickými vlastnostmi a mají široké využití v různých průmyslových odvětvích, včetně elektrotechniky, katalýzy a medicíny. Navzdory svému významu je však o lanthanoidy veřejnosti stále relativně málo známo. Tato wikipedická stránka v češtině se snaží poskytnout ucelený přehled o lanthanoidech, jejich vlastnostech, historii objevu a využití v praxi. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - skupina chemických prvků}} [1] => '''Lanthanoidy''' jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury{{Citace elektronické monografie [2] => | korporace = International Union of Pure and Applied Chemistry [3] => | odkaz na korporaci = Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii [4] => | titul = Nomenclature of Inorganic Chemistry ("Red Book") [5] => | dostupnost = PDF [6] => | url = https://iupac.org/cms/wp-content/uploads/2016/07/Red_Book_2005.pdf [7] => | vydavatel = RSC Publishing & IUPAC [8] => | datum vydání = 2005 [9] => | kapitola = IR-3.5 [10] => | strany = 51 [11] => | isbn = 0-85404-438-8 [12] => | jazyk = anglicky}} [13] => skupinou patnácti [[chemický prvek|chemických prvků]] počínajících [[lanthan]]em, tedy prvků s [[protonové číslo|protonovým číslem]] 57 až 71 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za lanthanem, které doplňují jeho elektronovou konfiguraci do [[Atomový orbital|orbitalu]] 4f). Veškeré lanthanoidy vykazují velmi podobné chemické chování a patří mezi kovy. Spolu se [[skandium|skandiem]] a [[yttrium|yttriem]] tvoří skupinu [[Vzácné zeminy|prvků vzácných zemin]]. [14] => [15] => == Chemické a fyzikální vlastnosti == [16] => [[Soubor:Lanthanoide.jpg|vlevo|náhled|300px|Čisté prvky skupiny lanthanoidů]] [17] => Chemické chování i základní fyzikální vlastnosti všech prvků skupina lanthanoidů jsou velmi podobné. Všechny patří mezi kovy, mají stříbrolesklou barvu a jsou velmi měkké. [18] => [19] => Jejich reaktivita postupně klesá se stoupajícím atomovým číslem. Například lanthan a cer poměrně rychle reagují se vzdušným [[kyslík]]em, jsou prvky za europiem, které jsou na vzduchu relativně stálé. S [[voda|vodou]] reagují za vzniku [[plyn]]ného [[vodík]]u, snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách. Za zvýšené teploty také přímo reagují s běžnými nekovovými prvky jako [[dusík]]em, [[Bor (prvek)|borem]], [[křemík]]em, [[fosfor]]em, [[síra|sírou]] a [[halogeny]]. [20] => [21] => Ve sloučeninách se vyskytují především v mocenství Me+3. Výjimkou jsou ''cer'', který tvoří velmi stabilní sloučeniny i v mocenství Ce+4 a ''europium'', jehož sloučeniny v mocenství Eu+2 jsou zcela stálé. Sloučeniny jiných lanthanoidů ve valencích +2 a +4 jsou spíše kuriozitami, jsou velmi nestálé a nemají žádný praktický význam. [22] => [23] => Chemické vlastnosti solí lanthanoidů jsou značně podobné sloučeninám [[hliník]]u. Všechny tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je [[šťavelan]], který je možno použít ke gravimetrickému stanovení těchto prvků po jejich vzájemné separaci. [24] => [25] => Netypické vlastnosti, vybočující z obvyklého chování lanthanoidů vykazuje [[gadolinium]], které jako jediné z této skupiny má [[ferromagnetizmus|ferromagnetické]] vlastnosti a podobá se tím prvkům jako je [[železo]] nebo [[nikl]]. Odlišností [[promethium|promethia]] je fakt, že se tento prvek v přírodě prakticky nevyskytuje, protože žádný z jeho [[izotop]]ů není stabilní a všechny se [[radioaktivita|radioaktivně]] rozpadají. [26] => [27] => === Lanthanoidová kontrakce === [28] => Jako lanthanoidovou kontrakci označujeme jev, kdy se s postupným zvyšováním atomového čísla prvku zmenšuje poloměr následujících atomů. Ve skupině lanthanoidů je tento trend zvláště markantní, pro první ze skupiny – [[lanthan]] se uvádí atomový poloměr 1,061 Å a poslední [[lutecium]] pouze 0,848 Å. [29] => [30] => V normálních řadách prvků se průměr atomu (jeho obalu) se zvyšujícím se atomovým číslem taktéž zmenšuje, ovšem ne tolik razantně. V případě lanthanoidů se postupné zmenšování atomového poloměru vysvětluje tím, že [[elektron]]y doplňované postupně do orbitalů ''4f'' vykazují nízké stínění kladného náboje [[atomové jádro|atomového jádra]] a tak s přibývajícím atomovým číslem a tím i počtem [[proton]]ů v jádře roste [[efektivní náboj]] jádra působící přitažlivou silou na elektrony. [31] => [32] => == Výskyt == [33] => [[Soubor:MonaziteUSGOV.jpg|200px|rám|Monazitový písek bohatý na lanthanoidy a thorium]] [34] => Přestože jsou lanthanoidy také označovány jako prvky vzácných zemin, není jejich výskyt na [[Země|Zemi]] nijak řídký. Nejčastěji zastoupený cer je celkově 26. prvkem v pořadí elementárního složení [[Zemská kůra|zemské kůry]] a i nejméně běžné [[lutecium]] vykazuje 200× vyšší obsah než [[zlato]]. [35] => [36] => V přírodě se lanthanoidy vyskytují pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Navíc jsou v těchto minerálech téměř vždy přítomny prvky jako [[yttrium]] nebo radioaktivní [[thorium]]. [37] => [38] => Mezi nejznámější minerály na bázi fosforečnanů patří ''[[monazit]]y'' (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4, jinou hojně zastoupenou skupinu tvoří ''[[bastnäzit]]y'' (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a dále například minerály ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6 nebo ''[[samarskit]]'' ((Y,Ce,U,Fe)3(Nb,Ta,Ti)5O16). [39] => [40] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]] [41] => [42] => == Výroba == [43] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží nerozpustné [[hydroxidy]] všech lanthanoidů. Přitom lze selektivně oddělit většinu ceru, protože [[hydroxid ceričitý]] [44] => Ce(OH)4 hydrolyzuje již z poměrně kyselých roztoků a k jeho vysrážení dochází nejdříve. [45] => [46] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[koordinační sloučenina|komplexních]] solí. [47] => [48] => Pro přípravu jednotlivých čistých kovů jsou používány různé metody. [49] => * Poměrně častá je [[elektrolýza]] směsi roztavených [[Chloridy|chloridů]] vyráběného kovu, [[Chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] CaCl2 a sodného NaCl. [50] => * Při výrobě z fluoridů se v případě lehčích prvků používá redukce kovovým [[vápník]]em [51] => [52] => : 2 MeF3 + 3 Ca → 2 Me + 3 CaF2 [53] => [54] => * pro těžší pak redukce oxidu elementárním [[lanthan]]em. [55] => [56] => : Me2O3 + 2 La → 2 Me + La2O3 [57] => [58] => == Využití == [59] => Praktické využití lanthanoidů výrazně stoupá v posledních přibližně 50 letech, kdy byly do praxe zavedeny průmyslově využitelné separační metody jako [[kapalinová extrakce]] nebo dělení pomocí ionexových kolon. Zároveň silně stoupla poptávka po relativně nízce zastoupených prvcích jako je [[europium]] a [[terbium]], které jsou spolu s [[yttrium|yttriem]] nezbytné pro výrobu barevných televizních obrazovek. [60] => [61] => Podrobnější popis využitelnosti jednotlivých prvků vzácných zemin je uveden pod hesly těchto prvků, obecně se s nimi setkáme v následujících odvětvích a aplikacích: [62] => [63] => * V '''[[metalurgie|metalurgii]]''' se jejich vysoká afinita ke [[kyslík]]u uplatní při odkysličování roztavených kovů a malé přídavky lanthanoidů do různých slitin mají vliv na výsledné mechanické vlastnosti produktu. Například [[ocel]]i nebo [[litina]] pak vykazují vyšší tvárnost a kujnost a mají vyšší mechanickou odolnost proti nárazu. [64] => * Významné uplatnění nalézají ve '''sklářském průmyslu'''. Přídavky malých množství různých lanthanoidů mění [[index lomu]] vyrobeného skla, působí odbarvování a čeření skloviny, upravují absorpční vlastnosti skla pro světlo různých vlnových délek a podobně. [65] => * Při výrobě barevných televizních obrazovek jsou především sloučeniny europia, terbia a yttria nezbytné pro výrobu [[luminofor]]ů. [66] => * V jaderné energetice nacházejí uplatnění především těžší lanthanoidy, které vykazují velmi vysoký [[účinný průřez]] pro záchyt [[neutron]]ů a slouží proto jako součást slitin pro výrobu [[Moderátor neutronů|moderátorových]] tyčí pro regulaci provozu [[jaderný reaktor|jaderných reaktorů]]. [67] => * Mimořádně silné [[Magnet|permanentní magnety]] jsou vyráběny se slitin a sloučenin [[neodym]]u a [[samarium|samaria]]. [68] => * Velmi významný je podíl různých lanthanoidů v materiálech pro výrobu [[laser]]ů. [69] => * [[Katalyzátor]]y na bázi lanthanoidů se používají i v [[petrochemie|petrochemii]] při [[krakování]] [[ropa|ropy]] a dalších výrobách organické syntetické chemie. [70] => [71] => == Odkazy == [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Související články === [76] => * [[Mnemotechnická pomůcka#Chemie|Mnemotechnické pomůcky – chemie]] [77] => [78] => === Externí odkazy === [79] => * {{Commonscat|Lanthanides}} [80] => * {{Wikislovník|heslo=lanthanoid}} [81] => [82] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => {{Portály|Chemie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Lanthanoidy| ]] [87] => [[Kategorie:Skupiny chemických prvků]] [] => )
good wiki

Lanthanoidy

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'lanthan','yttrium','lutecium','kyslík','Bor (prvek)','metalurgie','europium','luminofor','Chlorid vápenatý','thorium','elektron','ferromagnetizmus'

Elektron

Europium

Kyslík

Lanthan

Luminofor

Lutecium

Metalurgie

Thorium

Yttrium