Array ( [0] => 15480487 [id] => 15480487 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lednička [uri] => Lednička [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Koelkast open.jpg|náhled|Otevřená lednička]] [1] => '''Lednička''' (též '''lednice''', '''chladnička''') je skříň obsahující [[chladicí stroj]] a sloužící k uchování [[potravina|potravin]] při nízké [[Teplota|teplotě]] (asi 4 [[Stupeň Celsia|°C]]). ''Mraznička'' či ''mrazicí box'' je podobné zařízení s teplotou v celém vnitřním prostoru pod bodem mrazu, až −20 °C. [2] => [3] => == Principy chlazení == [4] => [5] => === Historie === [6] => [[Soubor:Isskap.jpg|náhled|Stará norská lednice chlazená ledem]] [7] => V minulosti byla lednice skutečně chlazena [[led]]em. Jednalo se o tepelně izolovanou dvouplášťovou [[skříň]], do níž se vkládal přírodní led. Ten postupně tál a ochlazoval vnitřek ledničky na stálou teplotu 0 °C. Výraz „lednice“ se v češtině používal jak pro toto chladicí zařízení, tak pro sklady přírodního ledu.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Pacold [9] => | jméno = Jiří [10] => | odkaz na autora = [11] => | titul = Stavitelský praktik [12] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30594617 [13] => | vydavatel = J. Grégr [14] => | místo = Praha [15] => | rok = 1887 [16] => | vydání = druhé [17] => | počet stran = [18] => | kapitola = Lednice [19] => | strany = 121–122 [20] => | isbn = [21] => | jazyk = [22] => }} [23] => [24] => Jednoduchá chladnička může pracovat i na principu odparu vody nebo jiné látky. Povrch chlazené nádoby je zvlhčen pracovní látkou a ta se na vzduchu odpařuje. Tím odnímá nádobě skupenské teplo a ta se ochlazuje. Na tomto principu lze obvykle dosáhnout jen malého snížení teploty. Dá se ale použít i v primitivních podmínkách. [25] => [26] => Lednice založená na chladicím cyklu vynalezeném [[Carl von Linde|Carlem von Linde]] vznikla v roce 1876. První lednice pro domácnosti byly dány do komerčního prodeje v roce 1911 v USA.{{Citace periodika|url=https://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/164028/vynalez-ktery-zchladil-lidstvo-lednice-slavi-stovku.html|periodikum= Blesk.cz|datum= 1. 12. 2011|strany=3|titul=Vynález, který zchladil lidstvo. Lednice slaví stovku!}} [27] => [28] => === Současnost === [29] => Existují čtyři odlišné principy chlazení ledniček: kompresorové, absorpční, adsorpční a na bázi [[Peltierův článek|Peltierova článku]]. Chladnička bývá obvykle elektrická, ale existují i typy plynové, případně využívající jiných zdrojů energie. [30] => [31] => === Kompresorová lednička === [32] => [[Soubor:Refrigerator-cycle.svg|náhled|Princip kompresorového chlazení: A – teplá část, B – studená část. 1 – [[Kondenzátor (chlazení)|kondenzátor]], 2 – [[expanzní ventil]], 3 – [[výparník]], 4 – [[kompresor]]]] [33] => Základem je okruh s [[Chladivo|chladivem]] ([[kapalina]] s [[Teplota varu|teplotou varu]], která se mění s [[tlak]]em v rozsahu několika desítek stupňů kolem 0 °C) a [[kompresor]]. Kompresor vtlačuje chladivo v [[plyn]]ném stavu do [[výměník]]u (kondenzátoru), který je tvořen dlouhou úzkou, tlustostěnnou kovovou trubicí (černá mřížka na zadní straně ledničky). Ve výměníku se plyn, vlivem zvýšení tlaku a tedy i zvýšením bodu/teploty varu chladiva, ochladí a [[Kapalnění|změní na kapalinu]] (kondenzace) . Přebytečné [[teplo]] odevzdává kapalina okolí. Pak se kapalina přes zúžení expanzního ventilu (toto zúžení, zabraňující plynulé cirkulaci chladiva, umožňuje kompresoru zvýšit tlak ve výměníku) dostává do [[výparník]]u, který má ve svých stěnách trubici s větším průřezem než byl ve výměníku. V tomto prostoru se pro kapalinu prudce sníží tlak, tím i [[teplota varu]], a kapalina se začne [[Vypařování|vypařovat]]. Potřebné [[skupenské teplo varu|skupenské teplo]] odebírá z vnitřku ledničky. Pak je plyn přiváděn zpět ke kompresoru a cyklus se opakuje. [34] => [35] => Kompresorové ledničky se využívají také v [[Automobil|automobilech]], [[Karavan|karavanech]] a jiných [[Dopravní prostředek|dopravních prostředcích]]. Mezi jejich výhody pro využití v dopravních prostředcích patří vysoká účinnost chlazení a udržování teploty, nejnižší spotřeba energie ve srovnání s jinými typy ledniček a vysoká rychlost chlazení. [36] => [37] => === Absorpční lednička === [38] => [[Absorpční lednička]] používá plynné nebo kapalné chladicí médium (např. [[bromid lithný]], [[Amoniak|čpavek]]) z chladicího okruhu, které se v [[absorbér]]u rozpouští v chladné vodě a tím odnímá okolí teplo. Voda i s rozpuštěným [[plyn]]em proudí do místa („vařiče“), kde je zahřáta a tím plyn opět uvolněn. Ohřátý plyn o vyšším tlaku, než měl v absorbéru, proudí do chladiče, kde jeho teplota klesne a při daném vyšším tlaku případně zkapalní. Poté proudí médium opět do absorbéru, kde se rozpustí ve vodě zchlazené v samostatném chladiči a cyklus se opakuje. [39] => [40] => Absorpční lednička má proti kompresorové nižší [[účinnost (fyzika)|účinnost]] a není schopna dosáhnout tak nízkých teplot; nicméně stačí její výkonnost na provoz běžných domácnostních chladniček s mrazicím oddílem, avšak bez velkých nároků na hluboké mražení. Na druhou stranu má bezhlučný chod, neobsahuje pohyblivé součásti (teoreticky vyšší spolehlivost) a nemusí být nutně napájena [[elektřina|elektřinou]] – může být poháněna pouze teplem (například plynového hořáku nebo slunečního záření). S postupným vývojem spolehlivějších a tišších kompresorů a všeobecnou dostupností elektřiny se dnes využívají převážně kompresorové ledničky. I dnes požadovaná energetická úspornost podmiňuje tento trend. [41] => [42] => Existovaly i ledničky se suchým absorbérem ([[Chlorid vápenatý|CaCl2]]). Pracovaly v cyklickém režimu, kdy docházelo ke střídavému ohřívání a ochlazování absorbéru. [43] => [44] => === Adsorpční lednička === [45] => Princip adsorpční ledničky je podobný jako u absorpční. Rozdíl spočívá v tom, že u absorpčního agregátu se odnímá okolí teplo rozpuštěním chladicího média v absorbéru, zde se tak děje jeho přilnutím na povrchu [[adsorbent]]u. Ten je tvořen houbovitě porézní hmotou, čímž se dosáhne velké povrchové plochy při malém objemu; dříve se používal [[silikagel]], v posledních letech se dosahuje podstatně lepších výsledků se [[zeolit]]em. Jako chladicí médium se užívají různé plyny a kapaliny, např. i voda. [46] => [47] => Existují i transportní chladničky bez potřeby energetického zdroje na místě chlazení. Zde se chladicí médium na vhodném místě zahřátím oddělí od adsorbentu a po odděleném transportu se mu vrátí až na místě, kde je chlazení třeba. Na tomto principu fungují například [[samochladicí sud]]y na pivo. [48] => [49] => === Lednička na bázi Peltierova článku === [50] => [[Peltierův článek]] využívá Peltierova jevu – při průchodu [[Stejnosměrný proud|stejnosměrného]] [[elektrický proud|elektrického proudu]] dvěma sériově zapojenými vodiči z rozdílných materiálů se jedna styčná plocha těchto vodičů zahřívá a druhá ochlazuje. Konstrukční řešení bývá takové, že je řada sériově zapojených článků složena do bloku s ohřívanou a ochlazovanou stranou. K bloku přiléhají žebra například z [[hliník]]u (pro snazší přenos tepla mezi blokem a [[vzduch]]em), případně se tepelná výměna zlepšuje [[ventilátor]]em. Výhodami této technologie jsou malé rozměry, možnost bezhlučného provozu (žádné pohyblivé části), vysoká spolehlivost, dlouhá životnost, snadná regulace výkonu a možnost přepínání chlazení/ohřev. Mezi nevýhody naopak patří nízká účinnost a relativně vysoká cena.[http://kutil.elektrika.cz/jaky-material/elektricke-chladnicky Povídání o elektrických chladničkách] [51] => [52] => Ledničky na bázi Peltierova článku se používají v [[automobil]]ech a tam, kde je potřeba mobilita. [53] => [54] => == Označení hvězdičkami == [55] => Na mraznicích (hovorově mrazácích) a ledničkách vybavených mraznicí je mrazicí výkon označen pomocí hvězdiček. Jedná se o jednu až čtyři hvězdičky v řadě. Počet hvězdiček udává teplotu a způsob užití mrazicí části lednice. [56] => [57] => {| [58] => |- [59] => | align="center" | * || −6 °C ||vhodné pro krátkodobé skladování zmrazených potravin (přibližně 1 týden) [60] => |- [61] => | align="center" | ** || −12 °C ||vhodné pro střednědobé skladování zmrazených potravin (přibližně 2 týdny) [62] => [63] => |- [64] => | align="center" | *** || −18 °C ||vhodné pro dlouhodobé skladování zmrazených potravin [65] => |- [66] => | align="center" | ****|| pod −18 °C ||vhodné pro zmrazování a dlouhodobé skladování potravin [67] => |} [68] => [69] => == Energetické třídy a spotřeba elektřiny == [70] => [71] => Každá lednice prodávaná v Evropské unii musí být opatřena energetickým štítkem, který informuje o energetické třídě spotřebiče, tedy o jeho energetické náročnosti při provozu. Třídy se dělily od A +++ až po E, F či G. Aktuálně je možné prodávat pouze lednice energetických tříd A+++, A++ a A+. Prodej lednic s třídou A a horší je už zakázán.{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = Energetické třídy spotřebičů: Co znamenají a k čemu jsou vůbec dobré? [73] => | url = https://blog.mall.cz/bydleni/energeticke-tridy-spotrebicu-co-znamenaji-a-k-cemu-jsou-vubec-dobre-864.html [74] => | periodikum = Blog Mall.cz [75] => | datum přístupu = 2019-04-30 [76] => }} Rozdílná energetická třída lednice se samozřejmě promítá do odlišné spotřeby elektrické energie a výše účtů za elektřinu. Například roční provoz lednice nejúspornější třídy A+++ stojí běžnou domácnost do 600 Kč za rok, naopak u třídy A stejná domácnost, jež odebírá proud v distribuční sazbě D02d (nejrozšířenější sazba pro byty) zaplatí přes 1000 Kč ročně.{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = [78] => | jméno = [79] => | titul = Kolik wattů i korun spotřebuje vaše lednice, televize či PC? Podívejte se na 5 situací [80] => | periodikum = Elektrina.cz [81] => | vydavatel = [82] => | url = https://www.elektrina.cz/spotreba-a-prikon-domacich-spotrebicu-lednice-televize-pc-pracka [83] => | datum vydání = 2017-12-18 [84] => | url archivu = [85] => | datum přístupu = 2019-04-30 [86] => }} Zejména starší lednice tříd B či C, které už se neprodávají, ale stále je mohou domácnosti využívat, dokáží spotřebovat elektřinu za tisíce korun ročně. [87] => [88] => == Klimatická třída == [89] => Udává teplotu okolního prostředí, ve které spotřebič bezchybně pracuje. SN – spotřebič pro teplotu +10 až +32 °C, N – spotřebič pro teplotu +16 až +32 °C, ST – spotřebič pro teplotu +18 až +38 °C, T – spotřebič pro teplotu +18 až +43 °C. [90] => [91] => Ledničky z principu nejsou určeny pro provoz v nízkých teplotách (pod 0 °C, ale často i pod 10 °C), problematický tak bývá jejich celoroční provoz v nevytápěných místnostech a objektech (např. chatách, chalupách a dalších rekreačních zařízeních).https://www.living.cz/spotrebice-v-chladu-a-mrazu-jak-je-zazimovat [92] => [93] => == Reference == [94] => [95] => [96] => == Externí odkazy == [97] => * {{Wikislovník|heslo=lednice}} [98] => * {{Commonscat|Domestic refrigerators}} [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => {{Portály|Gastronomie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Domácí spotřebiče]] [105] => [[Kategorie:Chlazení]] [106] => [[Kategorie:Led]] [107] => [[Kategorie:Skladování potravin]] [] => )
good wiki

Lednička

Otevřená lednička Lednička (též lednice, chladnička) je skříň obsahující chladicí stroj a sloužící k uchování potravin při nízké teplotě (asi 4 °C). Mraznička či mrazicí box je podobné zařízení s teplotou v celém vnitřním prostoru pod bodem mrazu, až −20 °C.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plyn','Peltierův článek','Amoniak','Soubor:Koelkast open.jpg','Automobil','Vypařování','Kapalnění','výparník','Teplota','Dopravní prostředek','Soubor:Isskap.jpg','bromid lithný'