Array ( [0] => 15488313 [id] => 15488313 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Letovice [uri] => Letovice [3] => Pohled na město od západu, Letovice, okres Blansko.jpg [img] => Pohled na město od západu, Letovice, okres Blansko.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Letovice, malebné město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, leží na úpatí Českomoravské vysočiny a nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečné spojení přírodní krásy a historického dědictví. Město, zavedené jako posádka na konci 13. století, se pyšní bohatou historií, která je vidět ve starobylé architektuře a kulturních památkách. Jednou z dominant města je impozantní zámek, jehož historie se datuje až do 16. století. Zámek obklopený sadovou úpravou je nejen výjimečným místem pro turistické výlety, ale také svědectvím o kulturním a historickém rozvoji této oblasti. Letovice se mohou pochlubit také krásným kostelem svatého Vavřince, který poskytuje fascinující pohled do duchovního života místní komunity. Město je obklopeno malebnou přírodou, která láká k výletům do okolí. Nedaleko se nachází přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti, které nabízejí skvělé podmínky pro turistiku, cykloturistiku a další aktivity na čerstvém vzduchu. Tento harmonický vztah mezi přírodou a městským životem přispívá k vysoké kvalitě života místních obyvatel. Letovice jsou také centrem různých kulturních a společenských akcí, které obohacují život v tomto městě a posilují komunitní vazby. Historické tradice se prolínají s moderními aktivitami, což vytváří živou atmosféru, kde se lidé cítí propojeni. Celkově Letovice představují skvélé místo pro život, studium i rekreaci, a jejich pestrá nabídka činí z tohoto města výjimečný klenot Jihomoravského kraje. [oai_cs_optimisticky] => Letovice, malebné město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, leží na úpatí Českomoravské vysočiny a nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečné spojení přírodní krásy a historického dědictví. Město, zavedené jako posádka na konci 13. století, se pyšní bohatou historií, která je vidět ve starobylé architektuře a kulturních památkách. Jednou z dominant města je impozantní zámek, jehož historie se datuje až do 16. století. Zámek obklopený sadovou úpravou je nejen výjimečným místem pro turistické výlety, ale také svědectvím o kulturním a historickém rozvoji této oblasti. Letovice se mohou pochlubit také krásným kostelem svatého Vavřince, který poskytuje fascinující pohled do duchovního života místní komunity. Město je obklopeno malebnou přírodou, která láká k výletům do okolí. Nedaleko se nachází přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti, které nabízejí skvělé podmínky pro turistiku, cykloturistiku a další aktivity na čerstvém vzduchu. Tento harmonický vztah mezi přírodou a městským životem přispívá k vysoké kvalitě života místních obyvatel. Letovice jsou také centrem různých kulturních a společenských akcí, které obohacují život v tomto městě a posilují komunitní vazby. Historické tradice se prolínají s moderními aktivitami, což vytváří živou atmosféru, kde se lidé cítí propojeni. Celkově Letovice představují skvélé místo pro život, studium i rekreaci, a jejich pestrá nabídka činí z tohoto města výjimečný klenot Jihomoravského kraje. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městu|druhý=stejnojmenném zámku|rozlišovač=zámek}} [1] => {{Možná hledáte|[[Letonice]]}} [2] => [3] => {{Infobox - česká obec [4] => | název = Letovice [5] => | obrázek = Pohled na město od západu, Letovice, okres Blansko.jpg [6] => | popisek = Pohled na Letovice od západu [7] => | status = město [8] => | NUTS3 = CZ064 [9] => | obec s rozšířenou působností = [[Boskovice]] [10] => | pověřená obec = Letovice [11] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [12] => | okres = Blansko [13] => | země = [[Morava]] [14] => | PSČ = 679 61 [15] => | počet částí obce = 17 [16] => | počet katastrálních území = 20 [17] => | počet ZSJ = 32 [18] => | adresa = Masarykovo nám. 19
679 61 Letovice [19] => | web = http://www.letovice.net [20] => | úřední web = [21] => | e-mail = mu@letovice.net [22] => | starosta = Petr Novotný [23] => | starosta aktuální k = 2022 [24] => }} [25] => [[Soubor:Letovice rytina ze 17 století.gif|náhled|Letovice, rytina od neznámého autora ze 17. století]] [26] => [[Soubor:2009-10-07 Letovice - nádraží ČD - (02).JPG|náhled|Vlakové nádraží v Letovicích]] [27] => [28] => '''Letovice''' ([[Němčina|německy]] ''Lettowitz'') jsou město v [[okres Blansko|okrese Blansko]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 21 km severně od [[Blansko|Blanska]], na soutoku [[Svitava|Svitavy]] a [[Křetínka|Křetínky]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [29] => [30] => == Historie == [31] => První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice, patří do období [[neolit]]u. Jedná se o provrtané kamenné [[mlat]]y. Z období [[Doba bronzová|doby bronzové]] byly vykopány bronzové předměty [[Komplex lužických popelnicových polí|lužické kultury]]. Jedná se o [[kopí]] a sekyrku s dutinkou a ouškem. Naopak z [[Doba halštatská|doby halštatské]] ani z laténského období nejsou žádné důkazy o osídlení. Z [[Doba římská na území Česka|doby římské]] bylo naproti tomu nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes [[Malá Haná|Malou Hanou]]. Našly se mince z období císaře [[Traianus|Trajána]] (vládl 98–117 n.l.), císaře [[Aurelianus|Aureliána]] (vládl 270–275 n.l.) a císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] (vládl 306–337 n.l.). Kolem [[6. století]] se zde začali usazovat první [[Slované]], což potvrzuje nález pískovcové sošky a hlavy bůžka v roce 1840. [32] => [33] => Rok [[1145]] je rokem první písemné zmínky o Letovicích. Jde o listinu [[Ota III. Dětleb|Oty III.]] z [[Olomouc]]e, v níž se psalo o darování části mostného kláštera v [[Litomyšl]]i. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z [[13. století]]. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru ''Lethowicz''. Roku [[1241]] byly Letovice vypleněny [[Tataři|Tatary]], kteří táhli od Olomouce ([[mongolský vpád na Moravu]] roku 1241). Ve druhé polovině [[14. století]] vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic. Roku [[1399]] došlo k dobytí hradu Heraldem z [[Kunštát]]u, podobně roku [[1424]] [[Husitství|husité]] dobyli [[hrad]] a vypálili celé město. [34] => [35] => V průběhu [[15. století]] byl v Letovicích přeložen z [[Latina|latiny]] do [[Staročeština|staročeštiny]] cestopis [[Marco Polo|Marca Pola]] [[Milion (kniha)|''Milion'']]. Tento překlad použil [[Václav Hanka]] jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělání [[Rukopis zelenohorský|Rukopisu zelenohorského]]. Roku [[1505]] sjednotil [[Ladislav z Boskovic]] Letovice, jež byly téměř 100 let rozděleny na Dolní a Horní. V roce [[1645]] město a hrad dobyli [[Švédové]], kteří město vypálili i o tři roky později. I po více než dvaceti letech od skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byly dvě třetiny domů ve městě prázdné. [36] => [37] => V roce [[1754]] zde byla založena plátenická [[manufaktura]], která se do konce [[18. století]] stala největší na [[Morava|Moravě]]. Roku [[1782]] udělil [[Josef II.]] městu právo [[trhy|trhu]] na vlnu. V roce [[1848]] byly Letovice zařazeny pod správu okresu [[Boskovice]] a [[1. leden|1. ledna]] [[1849]] došlo ke zprovoznění [[železniční trať Brno – Česká Třebová|trati Brno – Česká Třebová]], která je součástí [[první železniční koridor|prvního železničního koridoru]]. Roku [[1906]] byla postavena budova měšťanské školy. [[13. listopad]]u [[1936]] byl [[městys]] Letovice byl povýšen na město. [38] => [39] => V noci z [[20. září|20.]] na [[21. září]] [[1941]] proběhl útok[http://nassmer.blogspot.com/2012/10/chteli-vrazdit-nevinne-male-deti.html Chtěli vraždit nevinné malé děti] na [[hotel]] Lamplota u koupaliště. Akci provedla [[Československý odboj (1939–1945)|odbojová skupina]] „Za svobodu“{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení = Žampach [41] => | jméno = Vojtěch [42] => | titul = Se smrtí v týlu [43] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0c587a50-84bc-11e3-a6e0-005056827e52 [44] => | vydavatel = OV ČSPB Letovice [45] => | datum vydání = 1984 [46] => | strany = 43 [47] => }}. Mnoho lidí bylo za tento útok vězněno a popraveno. V Letovicích se na konci války odehrál masakr na civilistech[http://zrcadlo.net/clanky/V-Letovicich-se-na-konci-valky-odehral-masakr-na-civilistech-1754/ V Letovicích se na konci války odehrál masakr na civilistech]. Protipartyzánské komando vedl nikdy nepotrestaný sudetský rodák od [[Krnov]]a Herbert Kuka[http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/zabijeni-po-nemecku-I.html Zabíjení po německu]. Roku [[1960]] se Letovice se staly součástí [[Okres Blansko|okresu Blansko]]. [[26. listopad]]u [[1989]] bylo sepsáno „Prohlášení [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v Letovicích“, pod které se podepsalo 269 letovických občanů. [48] => [49] => === Majitelé panství === [50] => * rod pánů z Letovic 1203?–1446 [51] => * rod [[Páni z Lomnice|pánů z Lomnice]] 1446–1505 (polovina panství) [52] => * rod [[Boskovicové|pánů z Boskovic]] 1446–1544 (do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé) [53] => * rod [[Hardekové|pánů z Hardeka]] 1544–1613 [54] => * rod pánů z Thurnu 1613–1654 [55] => * Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654–1664 [56] => * hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664–1666 [57] => * hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666–1668 [58] => * rod pánů z Pohronce 1668–1711 [59] => * hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu 1711–1724 [60] => * rod hrabat [[Blümegenové|z Blümegenu]] 1724–1820 [61] => * rod hrabat [[Kálnokyové von Köröspatak|Kálnoky z Köröspataku]] 1820–1945 [62] => [63] => == Náboženství == [64] => {| class="wikitable" align="right" style="margin-left:1em" [65] => |- bgcolor="#FFFF00" [66] => ![[Český statistický úřad]] !! [[2001]] [67] => |- [68] => |Obyvatelstva celkem ||colspan="2" align="center"| 6640 [69] => |- [70] => |Věřících || colspan="2" align="center"|3675 [71] => |- [72] => |[[Římskokatolická církev|církev římskokatolická]] || colspan="2" align="center"|3134 [73] => |- [74] => |[[českobratrská církev evangelická]] ||colspan="2" align="center"| 241 [75] => |- [76] => |[[Církev československá husitská|církev českosl. husitská]] ||colspan="2" align="center"| 15 [77] => |- [78] => |[[Pravoslaví|pravoslavná církev]] ||colspan="2" align="center"| 5 [79] => |- [80] => |[[Svědkové Jehovovi]] ||colspan="2" align="center"| 4 [81] => |- [82] => |Nezjištěné vyznání ||colspan="2" align="center"| 746 [83] => |- [84] => |[[Ateismus|Bez vyznání]] ||colspan="2" align="center"| 2219 [85] => |} [86] => [87] => Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k [[Děkanát a vikariát|děkanství]] boskovickému. Součástí letovického arcikněžství byl i [[Literátský sbor]], kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku [[1596]], ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku [[1783]] dvorním dekretem [[Josef II.|Josefa II.]] [88] => [89] => Když se stali majiteli Letovic páni z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] na úkor [[Římskokatolická církev|katolíků]]. Za vlády Hardeků bylo v Letovicích prosazováno [[Luteránství]] a na panství vznikaly [[Náboženství|náboženské]] třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během třicetileté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikrát povoláni [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] a do konce [[17. století]] přestoupila většina obyvatel na katolickou víru. [90] => [91] => Jezuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v [[září]] [[1759]]. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání [[Protestantismus|protestantského]]. Jsou mezi nimi členové [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] a [[Církev bratrská|Církve bratrské]]. V 70. letech [[20. století]] si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu. [92] => [93] => == Místní obyčeje == [94] => === Kroj === [95] => [[Soubor:MUTTICH 1.JPG|náhled|Děvče v kroji z Hané]] [96] => Popis [[kroj]]e na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní [[pověst]]i, [[Pohádka|pohádky]] a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku [[1848]], avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v [[Neděle|neděli]], do [[kostel]]a, k muzice či při přespolních cestách. [97] => [98] => ==== mužský ==== [99] => * ''sváteční'' – krátké žluté [[kalhoty]] po kolena („''koženice''“), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázané řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými rukávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný [[šátek]]. O svátcích a v neděli se nosil šátek [[hedvábí|hedvábný]], ve všední dny [[Bavlna|bavlněný]]. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a „''naviksované''“ (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice. [100] => * ''všední'' – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile [101] => [102] => ==== ženský ==== [103] => * ''sváteční'' – dlouhá lněná [[sukně]] „''kanafaska''“, několik [[Spodnička|spodniček]], barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (''kordulka''), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý [[Krajka|krajkový]] věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala „''marinka''“. Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (''fěrtoch'' či ''špenzl''). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V [[Zima|zimě]] s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek. [104] => * ''všední'' – plátěná sukně, košile a zástěra [105] => [106] => === Nářečí === [107] => Aktivně [[nářečí]] již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem [[hanácké nářečí|nářečí hanáckého]] (Jede z Olomóca staró Škodó…) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat…). U mladší [[generace]] se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého. [108] => [109] => == Pověsti == [110] => === Ozvěna === [111] => V místech, kde se rozdvojují cesty u [[Chlum (Letovice)|Chlumu]], stojí několik domků, z nichž část přísluší k Novičí a druhá část ke Chlumu. Od nepaměti se tu říká na Chlumské. Odtud vede také cesta do Babolek. Asi uprostřed ní býval nevelký lesík nesoucí jméno „Chmelinek“. Rádi tam chodívali Babolečtí a Chlumečtí na nedělní procházky a rády si tam chodívaly hrát i děti. Za Chmelénkem se zvedá kopec a celé toto prostředí se vyznačovalo velmi dobrou akustikou, která se zvyšovala za vlahých večerů. Proto kolemjdoucí do Chmelinka volali: ''„Jak je ti, [[Rakousko]]?“'' Vzápětí zcela zřetelně ozvěna odpověděla: ''„Ouzko“''. [112] => [113] => Takových případů je v našem okolí více. Podobná historka se váže k místům za [[Lazinov]]em směrem k Prostřednímu Poříčí. Tam se podél údolí Křetínky zvedají vysoké stráně s dobrou ozvěnou. Když se zavolalo: ''„Jak je ti, Rakousko?“'' ozvěna několikerým stále slabším hlasem odpověděla: ''„Ouzko, ouzko, ouzko, …“'' Tyto zkazky vznikaly v době, kdy národy toužily po vymanění se z habsburské nadvlády, která se stávala již pro náš lid nesnesitelnou. [114] => [115] => === Hlásek === [116] => Hned za Meziříčkem ve směru ke [[Skrchov]]u je kopec s názvem Hlásek, na jehož temeni prý v dávných dobách, kdy v Letovicích na místě nynějšího zámku býval letovický hrad, stávala tvrz či hláska, z níž se dávalo na hrad znamení při blížícím se nebezpečí. Z Hlásku je možné shlížet do dalekého údolí až k Rozhraní, a proto mohlo být včas dáno znamení, kdy se nepřítel blížil. Přes Rozhraní, [[Borová (Skrchov)|Borovou]] a Letovice vedla i v dávné minulosti cesta z Čech do [[Brno|Brna]] a blížící se nepřítel mohl být na této cestě včas spatřen. Po bývalé tvrzi nezůstalo památky, udržel se podnes jen název kopce – Hlásek. [117] => [118] => === Kamenná svatba === [119] => Za Kochovem po turistické trase z Kochova do [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]] se nacházejí kamenné útvary, v nichž je možno rozeznat kočár s koňským spřežením s nevěstou a ženichem. Když prý tudy projížděla jednou svatba, vystoupila před kočárem stařena, která prosila o almužnu. Ničeho nedostala a sklidila jen nadávky a nakonec, když nehodlala z cesty ustoupit, ji kočí švihl bičem. Stařena zlostně pronesla zaklínací slova: ''„Bodejž byste všichni zkameněli“''. A v tom se to stalo. Kočár se zapřaženými koňmi i svatbou zkameněl. Stařena prý je proklela. Tak dopadla svatba na svou lakotu. [120] => [121] => == Geografie a klima == [122] => === Poloha === [123] => Letovice se nacházejí 47 [[Metr|km]] severně od [[Brno|Brna]] a 27 km jižně od [[Svitavy|Svitav]]. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovské a Nedvědické vrchoviny. Letovice leží na moravské straně bývalé zemské hranice [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. [124] => [125] => * [[Malá Haná]] – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n. m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n. m.). [126] => * [[Českotřebovská vrchovina]] – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n. m. [127] => * [[Moravskotřebovská pahorkatina]] – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.). [128] => * [[Nedvědická vrchovina]] – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její východní hranici mezi ní a Malou Hanou. [129] => [130] => === Klimatické poměry === [131] => ČR patří do oblasti [[Mírný podnebný pás|mírného podnebného pásu]]. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dají charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr [[Vítr|větrů]]. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě déšť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr [[východ]]ní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto, v zimě naopak tuhé mrazy. [132] => [133] => {| class="wikitable" [134] => |- bgcolor="#FFFF00" [135] => [136] => ! Klimatická oblast !! MT3 !! MT7 [137] => |- [138] => |align="center"|Počet dnů s teplotou nad 10 °C || align="center"| 120–140 || align="center"| 140–160 [139] => |- [140] => |align="center"|Počet letních dnů ||align="center"| 20–30 || align="center"| 30–40 [141] => |- [142] => |align="center"|Počet mrazových dnů || align="center"| 130–160 || align="center"| 110–130 [143] => |- [144] => |align="center"|Počet ledových dnů || align="center"| 40–50 || align="center"| 40–50 [145] => |- [146] => |align="center"|Průměrná teplota v lednu v °C || align="center"|−3 až −4 || align="center"| −2 až −3 [147] => |- [148] => |align="center"| Průměrná teplota v dubnu v °C|| align="center"| 6–7 || align="center"| 6–7 [149] => |- [150] => |align="center"| Průměrná teplota v červenci v °C|| align="center"|16–17 || align="center"| 16–17 [151] => |- [152] => |align="center"| Průměrná teplota v říjnu v °C || align="center"| 6–7 || align="center"|7–8 [153] => |- [154] => |align="center"|Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více|| align="center"|110–120|| align="center"| 100–120 [155] => |- [156] => |align="center"|Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) || align="center"| 350–450 || align="center"| 400–450 [157] => |- [158] => |align="center"|Srážkový úhrn v zimním období (mm)|| align="center"| 250–300 || align="center"| 250–300 [159] => |- [160] => |align="center"|Počet dnů se [[sníh|sněhovou]] pokrývkou || align="center"| 60–100 || align="center"| 60–80 [161] => |- [162] => |align="center"|Počet dnů jasných|| align="center"| 40–50 || align="center"| 40–50 [163] => |- [164] => |align="center"|Počet dnů zamračených|| align="center"| 120–150 || align="center"| 120–150 [165] => |- [166] => |} [167] => [168] => === Vodstvo === [169] => Letovice patří do [[povodí]] řeky Svitavy, která patří k [[úmoří]] [[Černé moře|Černého moře]]. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. [[Březovský vodovod]], který Letovicemi také prochází, zásobuje především Brno. [170] => [[Soubor:Soutok Křetínky a Svitavy v jižní části Letovic, okres Blansko.jpg|náhled|Soutok Křetínky a Svitavy v jižní části Letovic]] [171] => [172] => ==== Svitava ==== [173] => Řeka [[Svitava]] pramení na svazích Javornického hřebenu u obce [[Javorník (okres Svitavy)|Javorník]] v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 465 m n. m., odkud protéká přes [[Svitavy]], Letovice, [[Blansko]] až do [[Brno|Brna]], kde se vlévá do řeky [[Svratka|Svratky]]. Má celkovou délku 97 [[kilometr|km]] a patří do povodí [[Dunaj]]e. [174] => [175] => ==== Křetínka ==== [176] => [[Křetínka]] pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce [[Stašov (okres Svitavy)|Stašov]] v nadmořské výšce 645 m n. m. Protéká pod [[Svojanov (hrad)|hradem Svojanov]], dále přes [[Bohuňov (okres Svitavy)|Bohuňov]], [[Křetín]] až do Letovic, kde se u podniku Tylex vlévá do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech [[1972]]–[[1976]] na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice. [177] => [178] => ==== Kladorubka ==== [179] => [[Kladorubka]] pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce [[1964]] na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 [[Hektar|ha]] a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy. [180] => [[Soubor:Vodní nádrž Letovice (by Pudelek).JPG|náhled|Vodní nádrž Letovice]] [181] => [182] => ==== Vodní nádrž Letovice ==== [183] => Hlavní význam této přehrady je ochrana před [[povodeň|povodněmi]] a doplňování stavu řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě [[Březovské vodovody|březovského vodovodu]] v letech 1911–1912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972–1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a [[Vodní elektrárna|vodní elektrárně]] na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila [[31. prosinec|31. prosince]] 1976. Uvedení do plného provozu se konalo [[1. říjen|1. října]] [[1979]]. [[přehradní nádrž|Přehrada]] nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají ''Křetínka''. [184] => [185] => ;Údaje: [186] => * Délka hráze: 123 m [187] => * Výška hráze: 28,5 m [188] => * Šířka koruny hráze: 5 m [189] => * Celkový objem násypu hráze: 186 000 m³ [190] => * Max [[délka]] nádrže: 4,7 km [191] => * Max. šířka nádrže: 397 m [192] => * Max. [[hloubka]] nádrže: 27,3 m [193] => * [[Plocha]]: 104,6 ha [194] => * [[Objem]]: 11 570 000 m3 [195] => * [[Výkon]] [[Vodní turbína|turbíny]]: 100 kW [196] => * Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne [197] => * Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 Kčs [198] => [199] => == Pamětihodnosti == [200] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Letovicích}} [201] => === Keltský skanzen Isarno === [202] => [[Soubor:Letovice kostel.jpg|náhled|Kostel sv. Prokopa]] [203] => Skupinka přátel živé [[historie]] založila v bývalém [[lom]]u, poblíž [[hráz]]e [[vodní nádrž]]e Letovice, [[Keltové|keltský]] [[skanzen]] Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro [[železo]]. Nalézá se tu například kovárna z [[doba bronzová|doby bronzové]], hospůdka a další stavby. Po areálu se volně pohybují [[Prase domácí|prasata]], kozy, [[ovce]], [[Pes domácí|psi]] i [[Kočka domácí|kočky]]. Pro zájemce je i možnost projížďky na [[kůň|koni]].[[Toulavá kamera 1]], str. 22-23, {{ISBN|80-7316-228-8}} V roce 2013 byl skanzen po tříroční pauze opět otevřen a chystala se jeho rekonstrukce.{{Citace elektronické monografie [204] => | příjmení = Živná [205] => | jméno = Kristýna [206] => | titul = Isarno po třech letech přivítalo první návštěvníky [207] => | url = http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/isarno-po-trech-letech-privitalo-prvni-navstevniky-20130711.html [208] => | vydavatel = Blanensky.denik.cz [209] => | datum vydání = 2013-07-11 [210] => | datum přístupu = 2013-07-12 [211] => }} [212] => [213] => === Vodárenská věž === [214] => [[Soubor:Vodarenska vez (Letovice).jpg|náhled|vlevo|Vodárenská věž [[I. březovský vodovod|I. březovskému vodovodu]]]] [215] => Je stále funkční stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911. Věž se nachází hned vedle místního hřbitova. [216] => [217] => [[Soubor:Letovice Klaster.jpg|náhled|Klášter [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|Milosrdných bratří]] s [[Kostel svatého Václava (Letovice)|kostelem sv. Václava]]]] [218] => [219] => === Kostel sv. Prokopa === [220] => Původně [[gotika|gotický]] [[Kostel svatého Prokopa (Letovice)|kostel sv. Prokopa]] byl postavený v letech [[1370]] až [[1380]], a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází [[fara]], o níž je první zmínka již v roce [[1353]]. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství. [221] => [222] => === Klášter milosrdných bratří === [223] => [[Soubor:Letovice park.jpg|náhled|Jezírko v letovickém parku]] [224] => [[Klášter milosrdných bratří (Letovice)|Klášter milosrdných bratří v Letovicích]] byl postaven z daru 24 000 zl. od [[Jindřich Kajetán z Blümegenu|Jindřicha Kajetána Blümegena]], jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i [[nemocnice]]. Stavitelem [[baroko|barokního]] kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z [[Vídeň|Vídně]]. Práce započaly [[26. duben|26. dubna]] [[1751]] a dokončeny byly roku [[1784]]. [225] => [226] => [[Kostel svatého Václava (Letovice)|Klášterní kostel]] zasvěcený [[Svatý Václav|sv. Václavu]] je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku [[1930]] a vybaven novými [[varhany]] od letovického rodáka Františka Čapka z toku [[1917]]. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře [[lékárna]] s bohatými [[freska]]mi a původním vybavením z roku [[1760]]. Nyní v klášteře sídlí [[Nemocnice Letovice]] fungující jako léčebna dlouhodobě nemocných. [227] => [228] => === Zámek Letovice === [229] => Původně dřevěná [[tvrz]] ze [[14. století]] byla později přestavěna na kamenný [[hrad]], chráněný třemi bránami s [[padací most|padacími mosty]]. Hrad byl později přestavěn na [[Zámek (stavba)|zámek]]. Současnou podobu získal [[zámek Letovice]] v 30. letech [[19. století]], kdy byl v majetku rodu Kálnoky. [230] => [231] => === Zámecký park Letovice === [232] => [[Park Letovice|Zámecký park Letovice]] má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o [[Kultura|kulturní]] památku a zvláště [[chráněné území]]. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s [[Romantismus|romanticko]] – gotickou úpravou. [233] => [234] => == Městská správa == [235] => {| class="wikitable" align="right" [236] => |- bgcolor="#FFFF00" [237] => !VOLBY 2006 !! POČET HLASŮ !! POČET MANDÁTŮ [238] => |- [239] => |align="center"|Občanská iniciativa, SNK ||colspan="1" align="center"| 13 800 ||colspan="2" align="center"| 5 [240] => |- [241] => |align="center"|[[Občanská demokratická strana|ODS]] ||colspan="1" align="center"| 10 329 ||colspan="2" align="center"| 4 [242] => |- [243] => |align="center"|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] ||colspan="1" align="center"| 9 618 ||colspan="2" align="center"| 4 [244] => |- [245] => |align="center"|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] ||colspan="1" align="center"| 9 164 ||colspan="2" align="center"| 3 [246] => |- [247] => |align="center"|[[KDU-ČSL]] || colspan="1" align="center"|7 025 ||colspan="2" align="center"| 3 [248] => |- [249] => |align="center"| Sdružení nestraníků ||colspan="1" align="center"| 3 691 ||colspan="2" align="center"| 1 [250] => |- [251] => |align="center"| Nestraníci ||colspan="1" align="center"| 2 955 ||colspan="2" align="center"| 1 [252] => |} [253] => [254] => Při volbách do městského zastupitelstva 20. [[říjen|října]] a 21. října [[2006]] byla [[volby|volební]] účast 53,95 %. Pro funkční období 2006–2010 byli do 21členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7členná rada ve složení: [255] => * ''Mgr. Radek Procházka'' – starosta (Občanská iniciativa, SNK) [256] => * ''Vladimír Stejskal'' – místostarosta (ODS) [257] => * ''Bohuslav Kuda'' – místostarosta (KDU-ČSL) [258] => * ''Michal Bula'' (Občanská iniciativa, SNK) [259] => * ''JUDr. Jan Královec'' (KDU-ČSL) [260] => * ''Karel Synek'' (ODS) [261] => * ''RNDr. Petr Janoušek'' (ODS) [262] => [[Soubor:Mestske casti Letovic.JPG|náhled|Městské části Letovic]] [263] => [264] => V letech 2010 až 2014 vykonával funkci starosty Vladimír Stejskal (ODS). Ten byl opětovně do této funkce zvolen na ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2014. Místostarostou byl pak zvolen Jiří Palbuchta (ČSSD). Sedmičku radních doplnili za ODS Marek Chládek a Petr Janoušek, za ČSSD Eva Pařilová, za KDU-ČSL Bohuslav Kuda a za KSČM Karel Válek.{{Citace elektronického periodika [265] => | příjmení = Ondráčková [266] => | jméno = Eva [267] => | autor = [268] => | odkaz na autora = [269] => | spoluautoři = [270] => | titul = Vladimír Stejskal obhájil křeslo starosty Letovic [271] => | periodikum = Blanenský deník [272] => | odkaz na periodikum = [273] => | url = http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/letovicti-zastupitele-zvolili-noveho-starostu-stal-se-jim-vladimir-stejskal-2014.html [274] => | datum vydání = 2014-11-04 [275] => | ročník = [276] => | číslo = [277] => | strany = [278] => | issn = [279] => | datum přístupu = 2014-11-04 [280] => | datum aktualizace = [281] => }} [282] => Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen Petr Novotný. [283] => === Místní části === [284] => Letovice mají 17 [[Část obce|místních částí]]. Jsou to: [285] => [286] => * [[Babolky]] – Název vznikl od slova „''babulky''“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce [[1976]]. [287] => * [[Dolní Smržov]] – „''Dolní''“ podle polohy a „''Smržov''“ podle [[houby]], která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce [[1986]]. Součástí i k. ú. ''[[Bahna (Letovice)|Bahna]]''. [288] => * [[Chlum (Letovice)|Chlum]] (k. ú. ''Chlum u Letovic'') – Vesnice leží na úpatí kopce Vlkov (599 m n. m.), nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976. [289] => * [[Jasinov]] – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986. Součástí i k. ú. ''[[Ořechov (Letovice)|Ořechov u Letovic]]''. [290] => * [[Kladoruby]] – První zmínka pochází z roku [[1295]]. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí – „''klády rubali''“. Nalézá se zde také areál bývalých [[Lázeň|lázní]] Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986. Součástí i k. ú. ''[[Trávník (Letovice)|Trávník u Kladorub]]''. [291] => * [[Klevetov]] – K Letovicím se připojil v roce [[1968]]. [292] => * [[Kněževísko]] – Ves, která byla ve vlastnictví [[kněz]]e či [[kníže]]te. K Letovicím připojeno [[1980]]. [293] => * [[Kochov]] – První zmínka pochází z roku [[1274]]. Roku [[1848]] většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980. [294] => * Letovice – Jsou dvě verze původu názvu, jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější – „léta více“. Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství. [295] => * [[Lhota (Letovice)|Lhota]] (k. ú. ''Lhota u Letovic'') – K Letovicím připojena [[1952]]. (Je to nejběžnější název v [[Česko|Česku]], původ názvu viz [[Lhota]]). [296] => * [[Meziříčko (Letovice)|Meziříčko]] (k. ú. ''Meziříčko u Letovic'') – Název vznikl od toho, že se vesnice nalézá mezi dvěma [[řeka]]mi. Těmi jsou [[Svitava]] (dříve Březová) a [[Křetínka]] (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku [[1407]]. K Letovicím připojeno [[1976]]. [297] => * [[Novičí]] – Název se odvozuje od toho, že tato vesnice byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976. [298] => * [[Podolí (Letovice)|Podolí]] – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986. [299] => * [[Slatinka (Letovice)|Slatinka]] – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „''slatina''“ = močál. K Letovicím připojena [[1960]]. [300] => * [[Třebětín (Letovice)|Třebětín]] (k. ú. ''Třebětín u Letovic'') – Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960. [301] => * [[Zábludov]] – Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980. [302] => * [[Zboněk]] – První zmínka o obci pochází z roku [[1201]]. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic – 318 m n. m. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968. [303] => [304] => === Starostové === [305] => Seznam [[starosta|starostů]] Letovic od roku [[1848]] do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice. [306] => [307] => {| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em" [308] => |- bgcolor="#FFFF00" [309] => ! Období !! Jméno [310] => |- [311] => |1848–[[1856]] || align="center" | Kašpar Kašparides [312] => |- [313] => |1856–[[1867]] || align="center" | Hynek Háder [314] => |- [315] => |1867–[[1876]] || align="center" | Jan Biegner [316] => |- [317] => |1876–[[1879]] || align="center" | František Jeřábek [318] => |- [319] => |1879–[[1884]] || align="center" | Jan Pivnička [320] => |- [321] => |1884–[[1889]] || align="center" | Hynek Háder [322] => |- [323] => |1889–[[1894]] || align="center" | Jan Pivnička [324] => |- [325] => |1894–[[1910]] || align="center" | Karel Synek [326] => |- [327] => |1910–[[1911]] || align="center" | Karel Chládek [328] => |- [329] => |1911–[[1918]] || align="center" | Josef Biegner (úřadující radní) [330] => |- [331] => |1918–[[1919]] || align="center" | MUDr. Josef Daníček [332] => |- [333] => |1919–[[1920]] || align="center" | Josef Macháček [334] => |- [335] => |1920–[[1924]] || align="center" | František Štorek (úřadující první náměstek) [336] => |- [337] => |1924–[[1928]] || align="center" | Josef Petr [338] => |- [339] => |1928–[[1932]] || align="center" | Jeňko Plevač [340] => |} [341] => [342] => {| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em" [343] => |- bgcolor="#FFFF00" [344] => ! Období !! Jméno [345] => |- [346] => |1932–[[1939]] || align="center" | František Pelíšek [347] => |- [348] => |1939–[[1945]] || align="center" | František Chmelař (městský komisař) [349] => |- [350] => |1945–1945 || align="center" | Jaroslav Skoupý [351] => |- [352] => |1945–[[1951]] || align="center" | František Kalina [353] => |- [354] => |1951–[[1952]] || align="center" | František Šimek [355] => |- [356] => |1952–[[1964]] || align="center" | Jaroslav Dvořáček [357] => |- [358] => |1964–[[1976]] || align="center" | Antonín Konopáč [359] => |- [360] => |1976–[[1980]] || align="center" | Aleš Šoch [361] => |- [362] => |1980–[[1989]] || align="center" | František Adam [363] => |- [364] => |1989–[[1990]] || align="center" | Miloslav Bursa (zastupující místopředseda) [365] => |- [366] => |1990–[[1992]] || align="center" | Ing. Zdeněk Kolár [367] => |- [368] => |1993–[[1994]] || align="center" | Bohuslav Kuda [369] => |- [370] => |1994–2006 || align="center" | Josef Novotný [371] => |- [372] => |2006–2010 || align="center" | Mgr. Radek Procházka [373] => |- [374] => |2010–2014 || align="center" | Vladimír Stejskal [375] => |- [376] => |2014–2018 || align="center" | Vladimír Stejskal [377] => |- [378] => |od 2018 || align="center" | Petr Novotný [379] => |} [380] => {{clear|left}} [381] => [382] => == Mikroregion Letovicko == [383] => Mikroregion Letovicko byl založen [[18. květen|18. května]] [[2000]]. Jeho účelem je podpořit projekty, jež přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm sdruženo 15 obcí. Jsou to [[Deštná (okres Blansko)|Deštná]], [[Horní Poříčí (okres Blansko)|Horní Poříčí]], [[Horní Smržov]], [[Křetín]], [[Lazinov]], Letovice, [[Míchov]], [[Pamětice]], [[Petrov (okres Blansko)|Petrov]], [[Prostřední Poříčí]], [[Roubanina]], [[Skrchov]], [[Stvolová]], [[Vísky (okres Blansko)|Vísky]] a [[Vranová]]. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km², což představuje 10,6 % plochy [[okres Blansko|okresu Blansko]]. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9 % obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou [[Hustota zalidnění|hustotou zalidnění]] zde činí 96 obyvatel na 1 km², což je výrazně pod celostátním [[aritmetický průměr|průměrem]] (132 obyvatel na 1 km²). [384] => [385] => == Doprava == [386] => Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. „[[Trstenická stezka|trstenickou stezku]]“ vedoucí z Brna přes [[Černá Hora (okres Blansko)|Černou Horu]] a [[Svitávka (okres Blansko)|Svitávku]] do Letovic, odkud pokračovala přes [[Bystré (okres Svitavy)|Bystré]] a [[Polička|Poličku]] do [[Polabí]]. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o: [387] => [388] => * mezinárodní silnici E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po [[Dálnice D52|dálnici D52]] a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu [[Mikulov]]. [389] => * [[železniční koridor]] Brno – [[Česká Třebová]] – Přípravné práce na 91 km dlouhém koridoru začaly v roce [[1842]]. Vlastní stavba začala roku [[1843]] a provoz na ní byl zahájen [[1. leden|1. ledna]] [[1849]]. Po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] roku [[1918]] došlo ke zdvoukolejňování stávající tratě. V roce [[1996]] započala [[elektrifikace]] tratě, která byla úspěšně dokončena [[24. leden|24. ledna]] [[1999]]. [390] => [391] => == Školství == [392] => [[Soubor:Letovice, Komenského 5, základní škola (2545).jpg|náhled| Základní škola na adrese Komenského 902/5 v Letovicích]] [393] => Ve městě existují: [394] => * tři [[mateřská škola|mateřské školy]] – v ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19. [395] => * [[Základní škola]] Letovice – Jedna budova se nalézá v Tyršově ulici 23/1023 a druhý, nověji postavený areál v ulici Komenského 5. [396] => * Základní umělecká škola Letovice – Škola vznikla [[1. říjen|1. října]] [[1952]]. Vystřídala několik prostor a nyní sídlí na [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykově]] náměstí 29. ZUŠ má výtvarné, [[klavír]]ní a [[tanec|taneční]] oddělení. Působí na ní dětský pěvecký sbor „Sluníčko“, [[dechový nástroj|dechový]] [[orchestr]], mažoretky a [[housle|houslový]] soubor. [397] => * Střední odborná škola a Střední odborné učiliště [[Masaryk]]ova škola práce – Budova školy byla slavnostně otevřena [[23. srpen|23. srpna]] [[1931]]. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří [[maturita|maturitních]], tří učňovských a jednoho nástavbového oboru. [398] => * [[Biskupské gymnázium Letovice]] – právně vzniklo [[27. září]] [[1991]], ale výuka započala až [[1. září]] [[1993]]. Gymnázium bylo humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku [[angličtina|angličtiny]], [[němčina|němčiny]] a [[latina|latiny]]. V roce 2012 byla škola sloučena s Biskupským gymnáziem v Brně. [399] => [400] => * Letokruh – středisko volného času, p.o., do června 2015 Dům dětí a mládeže; který nabízí řadu kroužků, akcí, táborů a pobytů [401] => [402] => == Sport == [403] => Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití, mezi nimi posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými [[volejbal]]ovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále je ve městě letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových [[tenis]]ových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala. [404] => [405] => V Letovicích je i několik sportovních klubů: [406] => * Letecký klub Letovice – Vznikl [[11. červenec|11. července]] [[1997]]. Zasloužil se o vybudování [[letiště]] Letovice, jenž umožňuje provoz letadel spadajících do kompetence [[Letecký sport|Letecké amatérské asociace]]. Letiště bylo úspěšně zaregistrováno [[1. říjen|1. října]] [[1999]]. [407] => * [[Aikido]] Letovice – oddíl [[Japonsko|japonského]] bojového umění Aikido. [408] => * [[Sokol (spolek)|TJ Sokol]] Letovice – zahrnuje volejbal, [[florbal]], [[kulturistika]], tenisový oddíl, [[Jachting|jachetní]] oddíl [409] => * [[Orel (spolek)|Orel]] – křesťanská sportovní organizace [410] => * AFK Letovice – Amatérský [[fotbal]]ový klub Letovice hraje 1. B třídu skupinu A. Hřiště je vybaveno automatickou závlahou a má kapacitou 2500 lidí. [411] => [412] => == Průmysl a zemědělství == [413] => [[Zemědělství]] se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. [[Průmysl]] v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří: [414] => * ''Tylex'' – výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií, od poloviny srpna 2023 v úpadku [415] => * ''Letovické strojírny s.r.o.'' – výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy. Od roku 1969 Letostroj Letovice, od roku 1994 ČKD Blansko, divize Letostroj (nebo závod Letovice), od roku 1998 Letovické strojírny.Letovické strojírny – historie firmy. Dostupné [http://www.lsletovice.cz/text/cs/historie-firmy.aspx online] (samotný web a tam umístěný wordovský dokument), 16. prosince 2022. [416] => * ''Letoplast'' – výroba součástí z [[plast]]ů pro výrobní spotřebu [417] => * ''Keramika Letovice s.r.o.'' – výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, [[šamot]]ových vyzdívek, plátků, hlíny z šamotových komínových vložek [418] => * ''Alfachem s.r.o.'' – výroba a prodej mycích a čisticích prostředků [419] => * ''Českomoravská textilní s.r.o.'' – výroba bytového textilu [420] => * ''Kamenoprůmysl Komárek s.r.o.'' – výroba je především zaměřena na oblast [[stavebnictví]], ale i na [[hřbitov]]ní a [[církev]]ní [[architektura|architekturu]] [421] => [422] => == Významní rodáci == [423] => * [[Jan Bárta Letovský]] (1821–1898), redaktor prvních českých novin v [[Spojené státy americké|USA]] [424] => * [[Eduard Bígner]] (1843–1923), páter; používal své klášterní jméno Josef, které dostal v klášteře řádu trapistů v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]]. Roku 1864 se stal [[misionář]]em v [[Afrika|Africe]], kde se později potkal s [[Emil Holub|Dr. Emilem Holubem]], kterému zachránil život. Pochován je v [[Emauzy|Emauzích]]. [425] => * [[Josef Brauner]] (23. prosince 1863 – 19. července 1942) – 1. července 1895 nastoupil jako konstruktér firmy ''Daimler-Motoren–Gesselschaft'', kde mimo jiné zkonstruoval motor pro automobil typ 35 HP, či vedl konstrukci vozu [[Mercedes-Benz|Mercedes]] model 1904. V roce 1908 firmu opustil a odešel do [[Berlín]]a, kde se nadále věnoval konstrukci automobilů. Za svou práci obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy. [426] => * [[Jan Daněk (malíř)|Jan Daněk]] (1894–1961), malíř a restaurátor, pracoval na výzdobě a restauraci kostelů ve [[Zlín]]ě, Letovicích, [[Starý Svojanov|Starém Svojanově]], [[Hrabyně|Hrabyni]] či [[Bílý Újezd|Bílém Újezdu]] [427] => * [[Jan Dvořáček (ministr)|Jan Dvořáček]] (12. listopadu 1887 – 22. července 1956), československý politik [428] => * [[Otakar Halámka]] (5. června 1914), desátník pozemního personálu [[Royal Air Force|RAF]]. [429] => * [[Emanuel Janoušek]] (29. září 1875 – 15. listopadu 1939), spolupodílel se na zřízení Průmyslové školy pokračovací v Letovicích. Zúčastnil se [[První světová válka|první světové války]]. Byl hlavním iniciátorem založení Masarykovy školy (výuka začala 1. září 1931), kde se posléze stal prvním ředitelem. Spolupodílel se na ''Almanachu městyse Letovic'' a byl autorem knihy ''Pamětí města Letovic'', jehož druhý díl již nestihl dokončit. [430] => * [[Emil Janoušek]] (1916–1971), zbrojní důstojník u 311. bombardovací perutě [[Royal Air Force|RAF]] [431] => * [[Gustav Kálnoky]] (29. prosince 1832 – 13. února 1898), [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] diplomat, ministr zahraničních věcí (1881–1895) [432] => * [[František Kořízek]] (1820–1899), redaktor a vydavatel prvních českých novin v USA [433] => * Ing. arch. [[Arnošt Krejza]] (1923–1989), český architekt [434] => * [[Hubert Lamplota]][https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12621 Hubert Lamplota na encyklopedii Brna] (17. března 1877 – 7. října 1958), velký patriot a [[mecenáš]] Letovic. Podařilo se mu z chudých poměrů vypracovat až na brněnského velkoprůmyslníka. [[16. duben|16. dubna]] [[1932]] byl jmenován čestným občanem Letovic. V době [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]] vytvářel pro místní obyvatele pracovní příležitosti stavbou areálu koupaliště. Při příležitosti povýšení Letovic na [[město]] (13. listopadu 1936), nechal pro MěÚ zhotovit [[Stříbro|stříbrné]] pečetidlo, vykládané [[drahokam]]y. Po roce 1948 mu byl [[Znárodnění|znárodněn]] veškerý majetek. [435] => [[Soubor:CzechWarCrossWW2.jpg|náhled|100px|Československý válečný kříž 1939]] [436] => * [[Roman Mrázek (jazykovědec)|Roman Mrázek]] (21. listopadu 1921 – 17. listopadu 1989), český vysokoškolský učitel, profesor [[Rusistika|rusistiky]] v Brně [437] => * [[Jindřich Nováček (voják)|Jindřich Nováček]] (11. prosince 1924), sloužil u RAF od ledna 1943 [438] => * [[Josef Novák (letec)|Josef Novák]] (6. března 1912 – 2. června 1940) – vyučil se truhlářem. Poté absolvoval Školu leteckého dorostu v [[Prostějov]]ě (1931–1933), byl jmenován – polním pilotem (1934), stíhacím pilotem (1936) a nočním pilotem (1937). Po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde měsíc sloužil u 1. pěšího pluku Cizinecké legie, následně absolvoval pilotní kurz (francouzský pilotní diplom získal 16. prosince 1939). Dne 2. června 1940 se při zkušebním letu s [[Dewoitine D.520]] dostal do vývrtky a zřítil se. Je pohřben na [[Československo|československém]] vojenském hřbitově Neuville-La Targette u [[Arras]]u. Josef Novák byl vyznamenán [[Československý válečný kříž 1939|československým válečným křížem 1939]], československou [[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem|medailí Za chrabrost před nepřítelem]] a [[Pamětní medaile československé armády v zahraničí|pamětní medaili československé armády v zahraničí]] s bronzovým štítkem „F“ (příslušnost k vojenské jednotce ve [[Francie|Francii]]). V roce 1991 byl povýšen [[in memoriam]] do hodnosti plukovník. [439] => * [[Alois Páteček]] (20. května 1914 – 19. října 1959) – sloužil jako mechanik u [[310. československá stíhací peruť RAF|310. stíhací perutě RAF]]. V roce 1991 byl povýšen [[in memoriam]] do hodnosti plukovník. [440] => * Ing. arch. [[Bedřich Rozehnal]], DrSc. (2. června 1902 – 11. června 1984), [[architekt]], který projektoval především [[nemocnice]] a zdravotnická zařízení. Projektoval např. Zdravotní středisko ČKD Blansko (1950), nemocnici v [[Nové Město na Moravě|Novém Městě na Moravě]] (1937–1940), prosekturu, [[Chirurgie|chirurgický]] a interní pavilon [[Nemocnice TGM Hodonín|nemocnice v Hodoníně]], [[Dětská nemocnice (Brno)|dětskou nemocnici]] v [[Brno|Brně]]-[[Černá Pole|Černých Polích]] (1947–1948). Působil také jako profesor architektury na [[Vysoké učení technické v Brně|Vysoké škole technické v Brně]]. [441] => * [[Jaromír Toul]] (13. února 1917 – 16. prosince 1940), sloužil jako palubní střelec u [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. bombardovací perutě RAF]]. 16. prosince 1940 se zúčastnil náletu na [[Mannheim]], ale pro poruchu se jeho stroj [[Vickers Wellington]] musel předčasně vrátit. Letoun se zřítil nedaleko domovského letiště East Wretham do lesa. Při havárii zemřel kapitán Jan Křivda a přední střelec Jiří Janoušek. Jaromír Toul zemřel při převozu do nemocnice. Pohřben je na hřbitově All Saints Chuchyard v [[Honington]]u. V roce 1991 byl povýšen [[in memoriam]] do hodnosti [[podplukovník]]. [442] => * [https://dejiny.vse.cz/cinnost-centra/biografie-a-vzpominky/zivotopisy-a-vzpominky/synek-miloslav-prof-ing-csc/ prof. Ing. Miloslav Synek, CSc.] (20. září 1935 - 13. dubna 2022), ekonom Vedoucí katedry podnikové ekonomiky [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE Praha]] (1990 - 2003). Pod jeho vedením vznikly učebnice [https://www.databazeknih.cz/knihy/podnikova-ekonomika-167633 Podniková ekonomika] a [https://www.databazeknih.cz/knihy/manazerska-ekonomika-149407 Manažerská ekonomika], které se staly základními učebnicemi na všech vysokých školách a fakultách s ekonomickým zaměřením v České republice. V r. 2007 obdržel [[Medaile Aloise Rašína|Medaili Aloise Rašína]]. [443] => * [[Karel Synek]] (2. listopadu 1849 - 1. června 1910), starosta Letovic (1894 - 1910) a továrník. Na náměstí postavil patrovou budovu (dnešní [https://www.letovice.net/urad-2/ MěÚ]), vybudoval "První letovickou továrnu na hospodářské stroje a slévárnu", vlastnil mlýn, pilu a elektrárnu. Za jeho starostování byl postaven záloženský a spolkový dům Karlov, který se stal společenským, kulturním a vzdělávacím střediskem, byla zřízena Průmyslová škola pokračovací (r. 1905), postavena chlapecká a dívčí měšťanská škola (r. 1906), ubytovny pro chudé rodiny a opatrovna - mateřská škola - pro děti dělnických rodin. Vybudoval obecní cihelnu, která zajišťovala velký příjem do obecní pokladny. Za jeho působení byly zregulovány břehy řek Svitavy a Křetínky a zvýšeno náměstí, které tím dostalo novou podobu a začal také elektrifikovat městečko. Byl jedním ze zakladatelů Čtenářského spolku Neruda (r. 1893), Spolku okrašlovacího, odboru Ústřední Matice české, předsedou školní rady, předsedou Sokola a starostou hasičů. Za jeho působení se Letovice povznesly na pokrokové a moderní městečko, které žilo bohatým kulturním a společenským životem. [444] => [445] => == Partnerská města == [446] => * {{Flagicon|Německo}} [[Kirchlinteln]], [[Německo]] [447] => [448] => {{Panorama|obrázek=Letovice panorama.jpg|šířka=800|popisek=Panorama města Letovice}} [449] => [450] => == Odkazy == [451] => === Reference === [452] => [453] => [454] => === Literatura === [455] => {{Upravit bibliografii}} [456] => * Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, ''Historie rodo Kálnoky''. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000. [457] => * RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, ''Letovice a okolí 2. díl''. Základní škola Letovice, Letovice, 1996. [458] => * Milan Illa a Radek Jurnečka, ''Letovice Farní kostel sv. Prokopa''. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999. [459] => * Milan Illa, ''Letovice Milosrdní bratři''. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999. [460] => * Milan Illa, ''Obrázky z Letovic Sešit č.1''. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998. [461] => * Milan Illa, ''Obrázky z Letovic Sešit č.2''. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998. [462] => * Milan Illa, ''Obrázky z Letovic Sešit č.3''. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998. [463] => * Milan Illa, ''Obrázky z Letovic Sešit č.4''. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998. [464] => * Emanuel Janoušek, ''Paměti města Letovic''. Centa s.r.o., Brno, 1995. [465] => * Ing. František Mlateček, ''Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska''. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. {{ISBN|80-238-6959-0}} [466] => * Slavomír Brodesser, ''Staletími podél řeky Svitavy''. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. {{ISBN|80-7028-217-7}} [467] => * redakční rada MěstNV v Letovicích, ''Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě ''. Grafia n.p., Letovice, 1966. [468] => * František Krchňák, ''Zvony v Letovicích a okolí''. JIH sazba a tisk, Brno, 1999. [469] => * STEINER, Petr: ''Hrabě Hugo Kálnoky de Köröspatak (1844–1928). Život a osudy šlechtice na konci 19. století''. Časopis Matice moravské Roč. 141, č. 1 (2022), s. 77–105. [470] => [471] => === Související články === [472] => * [[Římskokatolická farnost Letovice]] [473] => [474] => === Externí odkazy === [475] => * {{Commonscat}} [476] => * {{commons|Letovice}} [477] => * {{Otto|heslo=Jindřichov}} [478] => * {{RÚIAN}} [479] => * [http://www.letovice.net Oficiální stránky města] [480] => * [https://web.archive.org/web/20070323005805/http://www.letovice.eu/ Neoficiální stránky města] [481] => * [http://www.mks-letovice.cz/index.php?zobraz=clanek&id=1 Městského kulturní středisko Letovice] [482] => * [http://spolcoletovice.wgz.cz/ Společenství mladých z Letovic] {{Wayback|url=http://spolcoletovice.wgz.cz/ |date=20080612050855 }} [483] => * [http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home Český statistický úřad - Brno] [484] => * [https://web.archive.org/web/20070326132904/http://bacrie.cestovatel.cz/isarno/ Keltský skanzen Isarno] [485] => * [https://web.archive.org/web/20070405094234/http://www.triplusjedna.cz/ Festival 3+1 v Letovicích] [486] => * [https://web.archive.org/web/20071128041118/http://abicko.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=06%2F2002&Poradi=15 Architekt Bedřich Rozehnal] [487] => * [https://web.archive.org/web/20070522135008/http://www.kpmconsult.cz/index.php?pagename=historie_koridoru Historie železničních koridorů] [488] => * [https://web.archive.org/web/20070302213423/http://www.stredni-skola.cz/index.html SOŠ a SOU Masarykova škola práce] [489] => * [https://web.archive.org/web/20070329065134/http://bigyletovice.cz/index1.htm Biskupské gymnázium Letovice ] [490] => * [http://www.zusletovice.cz/ Základní umělecká škola Letovice] [491] => * [http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1109310286-a-tuhle-znate/31339.html Pořad České televize o Velkém dechovém orchestru ZUŠ Letovice] {{Wayback|url=http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1109310286-a-tuhle-znate/31339.html |date=20070415083821 }} [492] => * [http://www.zsletovice.cz/ Základní škola Letovice] [493] => * [http://www.profit.cz/archiv.php?iEd=200633&iArt=19154&iSearch Historie podniku Tylex] [494] => * [https://web.archive.org/web/20070927231909/http://www.mmr.cz/index.php?show=010007002004001&lang=1 Mikroregion Letovicko] [495] => * {{Citace elektronické monografie [496] => | titul = Letovice – Toulavá kamera [497] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/217562221500026/obsah/554638-letovice [498] => | vydavatel = Česká televize [499] => | datum_vydání = 2019-06-25 [500] => | datum_přístupu = 2019-06-25 [501] => }} [502] => [503] => {{Části české obce}} [504] => {{Okres Blansko}} [505] => {{Autoritní data}} [506] => {{Portály|Morava}} [507] => [508] => [[Kategorie:Letovice| ]] [509] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [510] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [511] => [[Kategorie:Města v okrese Blansko]] [512] => [[Kategorie:Letovicko]] [513] => [[Kategorie:Místní části v Letovicích]] [514] => [[Kategorie:Obce v okrese Blansko]] [515] => [[Kategorie:Sídla v Boskovické brázdě]] [516] => [[Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině]] [] => )
good wiki

Letovice

Letovice, rytina od neznámého autora ze 17. století Vlakové nádraží v Letovicích Letovice (německy Lettowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 21 km severně od Blanska, na soutoku Svitavy a Křetínky.

More about us

About

Město, zavedené jako posádka na konci 13. století, se pyšní bohatou historií, která je vidět ve starobylé architektuře a kulturních památkách. Jednou z dominant města je impozantní zámek, jehož historie se datuje až do 16. století. Zámek obklopený sadovou úpravou je nejen výjimečným místem pro turistické výlety, ale také svědectvím o kulturním a historickém rozvoji této oblasti. Letovice se mohou pochlubit také krásným kostelem svatého Vavřince, který poskytuje fascinující pohled do duchovního života místní komunity. Město je obklopeno malebnou přírodou, která láká k výletům do okolí. Nedaleko se nachází přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti, které nabízejí skvělé podmínky pro turistiku, cykloturistiku a další aktivity na čerstvém vzduchu. Tento harmonický vztah mezi přírodou a městským životem přispívá k vysoké kvalitě života místních obyvatel. Letovice jsou také centrem různých kulturních a společenských akcí, které obohacují život v tomto městě a posilují komunitní vazby. Historické tradice se prolínají s moderními aktivitami, což vytváří živou atmosféru, kde se lidé cítí propojeni. Celkově Letovice představují skvélé místo pro život, studium i rekreaci, a jejich pestrá nabídka činí z tohoto města výjimečný klenot Jihomoravského kraje.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1848','1976','Brno','in memoriam','1. říjen','Křetínka','1952','Svitava','Morava','1918','1. leden','Československo'

1848

1918

1952

1976

Brno

Československo

Křetínka

Morava

Svitava