Array ( [0] => 15483819 [id] => 15483819 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lezhë [uri] => Lezhë [3] => Kalaja_e_Lezhes.jpg [img] => Kalaja_e_Lezhes.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Albánie [2] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [3] => | název vyššího celku = [[Lezhë (kraj)|Lezhë]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [5] => | název nižšího celku = [[Okres Lezhë|Lezhë]] [6] => }} [7] => '''Lezhë''' (či '''Lezha''', ''Leža'', zastarale i ''Lesh'', [[Italština|italsky]] ''Alessia'', [[Turečtina|turecky]] ''Leş'') je krajské město v severní [[Albánie|Albánii]], 30 km jižně od [[Skadar|Skadaru]], 50 km severně od metropole [[Tirana|Tirany]] a 3 km východně od [[Jaderské moře|jaderského]] pobřeží. V samotném městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, včetně připojených okolních sídel (mj. přístav [[Shëngjin]]) asi 66 tisíc. Prochází tudy páteřní silnice i [[Železniční trať Skadar–Vorë|železnice]] na trase [[Tirana]]/[[Drač]]–[[Skadar]], nedaleko jižně odsud odbočuje [[Dálnice A1 (Albánie)|dálnice A1]] směr [[Kukës]] a [[Kosovo]]. Městem protéká jižní rameno řeky [[Drin]] krátce přes svým ústím do [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Město je střediskem [[Okres Lezhë|stejnojmenného okresu]] i [[Lezhë (kraj)|kraje]]. [8] => [9] => == Historie == [10] => [11] => [[File:Msg085.jpg|right|thumb|Město v roce [[1914]].]] [12] => [[File:14 Marsi Dita e Veres- Kalaja e Lezhës - panoramio (34).jpg|right|thumb|Zdivo na místním hradu.]] [13] => [[File:Biblioteka Lezhë Bibliotekat Publike - panoramio.jpg|right|thumb|Místní knihovna.]] [14] => Jedno z nejstarších albánských měst{{Citace elektronického periodika [15] => | titul = Socha Svobody i Skanderbeg s kozí hlavou patří k albánskému městu Lezhë [16] => | periodikum = Novinky.cz [17] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [18] => | vydavatel = Borgis [19] => | jazyk = čeština [20] => | url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/socha-svobody-i-skanderbeg-s-kozi-hlavou-patri-k-albanskemu-mestu-lezhe-40296029 [21] => | datum přístupu = 2021-12-19 [22] => }} vzniklo v strategickém místě úzkého údolí řeky [[Drim]], která odděluje vrchol [[Tyrbja]] (na východní straně) od pohoří [[Mali Shëngjinit]]. Údolí řeky, kudy byly vedeny všechny obchodní stezky z centrální části dnešní Albánie dále na sever bylo ideálním místem pro založení osady. Proto první osídlení v místě dnešního města Lezhë vzniklo již v 8. století př. n. l.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Bartl [24] => | jméno = Peter [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [27] => | vydavatel = Clio [28] => | místo = Bělehrad [29] => | rok = 2001 [30] => | počet stran = 324 [31] => | isbn = [32] => | kapitola = [33] => | strany = 292 [34] => | jazyk = srbština [35] => }} Nejstarší části zdiva v hradu, který se nachází na vrcholu východně od centra města, jsou původem ze století šestého př. n. l. V čtvrtém století př. n. l. byla v místě dnešního města založena kolonie Lissos ([[řečtina|řecky]] Λισσός), která měla chránit obchodní cesty vedené podél pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Její vznik inicioval [[Dionýsos I]].{{Citace periodika [36] => | titul = Lješ: Skenderbegovo vječno počivalište i gradić iznad kojeg lebdi duh mnogih naših fratara [37] => | periodikum = Bljesak [38] => | jazyk = chorvatština [39] => | url = https://www.bljesak.info/lifestyle/putujte-s-nama/ljes-skenderbegovo-vjecno-pocivaliste-i-gradic-iznad-kojeg-lebdi-duh-mnogih-nasih-fratara/356250 [40] => | datum přístupu = 2021-12-20 [41] => }} Původní kolonii později obsadily ilyrské kmeny{{Citace monografie [42] => | příjmení = Vickers [43] => | jméno = Miranda [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = The Albanians: A modern history [46] => | vydavatel = I. B. Tauris [47] => | místo = [48] => | rok = 2001 [49] => | počet stran = 652 [50] => | isbn = [51] => | kapitola = [52] => | strany = 2 [53] => | jazyk = angličtina [54] => }}, v roce 211 př. n. l. se vzdala králi [[Filip V. Makedonský|Filipu V. Makedonskému]]. Pod makedonskou i ilyrskou nadvládou (které se zde často střídaly) si město uchovalo jistou míru autonomie. Razilo také vlastní mince. [55] => [56] => V roce 168 př. n. l. se stalo římským městem. Během [[Římská občanská válka|římské občanské války]] jej osadil [[Marcus Antonius]], později bylo loajální [[Caesar|Caesarovi]]. Administrativně bylo tehdy součástí [[Římská říše|římské]] provincie [[Epirus Nova]] a na římských mapách bylo známé pod názvem ''Lissus''. Mezi 3. až 5. stoletím n. l. zde sídlilo biskupství.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Bartl [58] => | jméno = Peter [59] => | odkaz na autora = [60] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [61] => | vydavatel = Clio [62] => | místo = Bělehrad [63] => | rok = 2001 [64] => | počet stran = 324 [65] => | isbn = [66] => | kapitola = [67] => | strany = 36 [68] => | jazyk = srbština [69] => }} [70] => [71] => Po roce [[395]] bylo součástí [[Východořímská říše|východořímské]], resp. Byzantské říše. [72] => [73] => V roce [[1386]] se město dostalo pod kontrolu [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Díky tomu si město vybral pro jednání o spojenectví proti Osmanům vojevůdce Skanderbeg, který se zde v roce [[1444]] pokusil sestavit koalici protitureckých sil.{{Citace monografie [74] => | příjmení = Vickers [75] => | jméno = Miranda [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = The Albanians: A modern history [78] => | vydavatel = I. B. Tauris [79] => | místo = [80] => | rok = 2001 [81] => | počet stran = 652 [82] => | isbn = [83] => | kapitola = [84] => | strany = 8 [85] => | jazyk = angličtina [86] => }} Do ní měli být zapojeni všechny vlivné albánské rody, odlehlejší ale bojovné obyvatelstvo z hor a mělo rovněž využít probíhajících uherských střetů s Osmany.{{Citace monografie [87] => | příjmení = Frasheri [88] => | jméno = Kristo [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [91] => | vydavatel = [92] => | místo = Tirana [93] => | rok = 1964 [94] => | počet stran = [95] => | isbn = [96] => | kapitola = [97] => | strany = 70 [98] => | jazyk = angličtina [99] => }} V benátských rukách město zůstalo až do roku [[1478]], kdy jej získali [[Expanze Osmanské říše na Balkán|postupující]] [[Osmanská říše|Turci]]. Rozhodujícím krokem bylo obléhání a pád [[Skadar]]u. Ještě na krátkou dobu ([[1501]] až [[1506]]{{Citace monografie [100] => | příjmení = Bartl [101] => | jméno = Peter [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [104] => | vydavatel = Clio [105] => | místo = Bělehrad [106] => | rok = 2001 [107] => | počet stran = 324 [108] => | isbn = [109] => | kapitola = [110] => | strany = 67 [111] => | jazyk = srbština [112] => }}) mělo drželi opět Benátčané. Italský název pro město zněl Alessio. Poté se vrátila Turkům. Ti hned poté nechali přestavět místní pevnost. [113] => [114] => Až do roku [[1912]] bylo Lezhë součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Administrativně bylo součástí [[Skadarský sandžak|Skadarského sandžaku]] a bylo centrem vlastní [[nahija|náchie]]. Zatímco v [[15. století|15.]] a [[16. století]] představovalo v rámci osmanského impéria významnou zastávku na obchodních trasách z [[Kosovo|Kosova]], později bylo zasaženo krizemi tureckého mocnářství a stejně jako nedaleký [[Skadar]] zažilo dlouhodobou éru stagnace a úpadku.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Vickers [116] => | jméno = Miranda [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = The Albanians: A modern history [119] => | vydavatel = I. B. Tauris [120] => | místo = [121] => | rok = 2001 [122] => | počet stran = 652 [123] => | isbn = [124] => | kapitola = [125] => | strany = 10 [126] => | jazyk = angličtina [127] => }} [128] => [129] => V roce [[1706]] zde byl otevřen [[konzulát]] Benátské republiky.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Bartl [131] => | jméno = Peter [132] => | odkaz na autora = [133] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [134] => | vydavatel = Clio [135] => | místo = Bělehrad [136] => | rok = 2001 [137] => | počet stran = 324 [138] => | isbn = [139] => | kapitola = [140] => | strany = 81 [141] => | jazyk = srbština [142] => }} [143] => [144] => V druhé polovině [[18. století]] zde docházelo k bojům mezi nesvářenými místními správci. V roce [[1768]] na něj poprvé zaútočil Mehmet Pasha Bushatlliu, ale neúspěšně. Obsadil jej až v roce [[1770]]. K dalším střetům s tureckou armádou docházelo pak ještě v 90. letech [[18. století]]. [145] => [146] => Během [[První balkánská válka|první balkánské války]] obsadily Lezhë části Drinské II. divize a Šumadijsko-albánského oddílu [[Srbská armáda|Srbské armády]]. V roce [[1915]] přes Lezhë [[Stažení srbské armády na Korfu|přecházeli]] srbští vojáci směrem na ostrov [[Korfu]] po drtivé porážce od vojsk centrálních mocností v Srbsku.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Vickers [148] => | jméno = Miranda [149] => | odkaz na autora = [150] => | titul = The Albanians: A modern history [151] => | vydavatel = I. B. Tauris [152] => | místo = [153] => | rok = 2001 [154] => | počet stran = 652 [155] => | isbn = [156] => | kapitola = [157] => | strany = 100 [158] => | jazyk = angličtina [159] => }} [160] => [161] => V roce [[1930]] žilo v Lezhi dle údajů z dobového [[sčítání lidu]] pouhých 1637 obyvatel.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Vinař [163] => | jméno = Josef [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [166] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [167] => | místo = Praha [168] => | rok = 1938 [169] => | počet stran = 154 [170] => | isbn = [171] => | kapitola = [172] => | strany = 67 [173] => | jazyk = čeština [174] => }} [175] => [176] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla do města zavedena železnice a zahájena industrializace. [177] => [178] => Roku [[1979]] město zpustošilo silné zemětřesení, které zničilo především nejstarší domy v centru Lezhë. V současné době je rostoucím městem, které těží z přítomnosti hlavních dopravních tahů na území Albánie, stejně jako blízkého přístavu [[Shëngjin]]. Díky tomu zde dochází k rozvoji obchodu, především od 90. let [[20. století]]. Vzhledem k urbanizaci země dochází od té doby k nárůstu počtu obyvatelstva a rozvoji města o novou zástavbu dále od původního centra. [179] => [180] => == Zajímavosti == [181] => [182] => Ve městě se nachází [[Skanderbegovo mauzoleum|mauzoleum]] albánského národního hrdiny [[Skanderbeg]]a, který zde v 60. letech [[15. století]] zemřel. To se nachází se nad rozvalinami [[Kostel svatého Mikuláše (Lezhë)|kostela svatého Mikuláše]]. Mezi další místní pamětihodnosti patří také [[Mešita Selimije (Lezhë)|Mešita Selimije]]. [183] => [184] => Pevnost nad městem získala svojí současnou podobu v letech [[1515]] až [[1521]], kdy ji rozšířili a zmodernizovali Turci. Archeologický průzkum pevnosti byl proveden v roce [[1966]] a odhalil pozůstatky [[mešita|mešity]] z původní doby. Další průzkum byl proveden ve spolupráci s odborníky z [[Rakousko|Rakouska]] v roce [[2004]]. [185] => [186] => Západně od města se nachází [[přírodní rezervace]] [[Kunë Vain Tale]], která zahrnuje ústí řeky Drim do moře, pobřežní laguny a mokřady. [187] => [188] => == Obyvatelstvo == [189] => [190] => V roce [[2011]] žilo v Lezhë 15 510 obyvatel. Jsou [[Albánci|albánské]] národnosti, původem z regionů Zadrima, Mirdita a Malësia ze severozápadní Albánie. Obyvatelstvo je především [[Římskokatolická církev|katolického]] vyznání (cca 3/4), zbytek jsou [[Islám|muslimové]]. [191] => [192] => == Doprava == [193] => [194] => Veřejnou dopravu do města a z města zajišťuje především [[autobus]]ová doprava. [195] => [196] => Místní železniční nádraží na [[Železniční trať Skadar–Vorë|hlavní trati]] se nachází nedaleko od centra města. [197] => [198] => Hlavní silniční tah, který prochází městem ve směru sever-jih je silnice E762 (č. SH1), která spojuje metropoli země [[Tirana|Tiranu]] se [[Skadar]]em. K přístavu [[Přístav Shëngjin|Shëngjin]] vede silnice SH32. [199] => [200] => == Známí rodáci == [201] => [202] => * [[Skanderbeg]], albánský národní hrdina [203] => * [[Anton Kryezezi]] biskup Lezhë [204] => * [[Lekë Dukagjini]] princ [205] => * [[Gjergj Fishta]], [[Římskokatolická církev|katolický]] kněz [206] => * [[Ndoc Gjetja]], básník [207] => * [[Henri Ndreka]], fotbalista [208] => * [[Robert Grizha]], fotbalista [209] => [210] => == Reference == [211] => [212] => {{Překlad|en|Lezhë|886674817|sq|Lezhë|1952563|de|Lezha|171371352}} [213] => [214] => [215] => == Externí odkazy == [216] => [217] => * {{Commonscat}} [218] => * {{Otto|heslo=Lješ}} [219] => * https://web.archive.org/web/20140518013850/http://lezha.org/ (Homepage) [220] => [221] => {{Kraj Lezhë}} [222] => {{Města v Albánii}} [223] => {{Albánie}} [224] => {{Autoritní data}} [225] => [226] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [227] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [228] => [[Kategorie:Lezhë (kraj)]] [229] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Albánii]] [] => )
good wiki

Lezhë

Lezhë (či Lezha, Leža, zastarale i Lesh, italsky Alessia, turecky Leş) je krajské město v severní Albánii, 30 km jižně od Skadaru, 50 km severně od metropole Tirany a 3 km východně od jaderského pobřeží. V samotném městě žije obyvatel, včetně připojených okolních sídel (mj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skadar','Jaderské moře','Tirana','18. století','Okres Lezhë','15. století','Železniční trať Skadar-Vorë','Lezhë (kraj)','Osmanská říše','Kosovo','Skanderbeg','Římskokatolická církev'

Kosovo

Skadar

Skanderbeg

Skanderbeg je jednou z nejvýznamnějších postav historie Albánie.

Tirana