Array ( [0] => 14802610 [id] => 14802610 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lichnice [uri] => Lichnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | typ = zřícenina [2] => | název = Lichnice [3] => | stát = Česko [4] => | výstavba = polovina 13. století [5] => | zoom = 6 [6] => }} [7] => '''Lichnice''' či '''Lichtenburk''' je [[zřícenina]] [[hrad]]u v [[Železné hory|Železných horách]], nacházející se na [[Lichnice (vrch)|stejnojmenném skalnatém návrší]] v nadmořské výšce 480 metrů. nad městem [[Třemošnice]], vzdušnou čarou patnáct kilometrů jihozápadně od [[Chrudim]]i. Lichnice leží při hranici národní přírodní památky [[Kaňkovy hory]] a je součástí [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněné krajinné oblasti Železné hory]]. Postaven byl rodem [[Ronovci|Ronovců]], a to buď [[Jindřich ze Žitavy|Jindřichem ze Žitavy]], nebo jeho synem [[Smil z Lichtenburka|Smilem]], který se zval právě podle hradu Lichtenburk. [8] => [9] => == Historie == [10] => [[Soubor:Třemošnice, Podhradí, hrad Lichnice (2017-07-06; 09).jpg|náhled|Zbytky severní věže hradu s rozhlednou]] [11] => [12] => Zakladatel Lichnice je sporný. [[První písemná zmínka]] o hradu pochází z roku [[1251]] a nachází se v [[Přídomek|přídomku]] [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]], příslušníka rozrodu [[Ronovci|Ronovců]]. Právě jeho považovali [[August Sedláček]] nebo [[Dobroslava Menclová]] za zakladatele hradu. [[Tomáš Durdík]] však na základě stavebního rozboru zříceniny považoval za stavebníka krále [[Václav I.|Václava I.]], který podle něj rozestavěný hrad daroval nebo propůjčil Smilovi za podporu během povstání králova syna [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Václav I. tak nejspíše založil rozsáhlý [[hrad s obvodovou zástavbou]] a Smil jej získal v době, kdy bylo rozestavěno obvodové opevnění, ale chyběl palác. Dokončení stavby bylo nad Smilovy finanční možnosti, a proto došlo k vydělení malého jádra odpovídajícího tehdy běžným šlechtickým [[Hrad bergfritového typu|hradům bergfritového typu]] s nevelkým palácem. Přesto je možné, že hrad založil přímo Smil, který musel v průběhu výstavby původně velkorysý stavební záměr zredukovat.{{Sfn|Záruba (2023)|s=217}} [13] => [14] => Listina s první písemnou zmínkou je opisem ze šestnáctého století a není jisté, zda věrně reprodukuje Smilův přídomek. Přímo na hradě je Smil doložen v letech 1261 a 1267. Po jeho smrti Lichnici zdědil syn [[Oldřich z Lichtenburka]], jehož syn [[Jindřich II. z Lichtenburka|Jindřich]] hrad přenechal králi [[Jan Lucemburský|Janovi Lucemburskému]]. Není jasné, zda mu hrad prodal, vrátil nebo jej s panovníkem vyměnil ani kdy k převodu došlo. Poprvé byla Lichnice zmíněna jako královský majetek v roce 1323 a později roku 1331, kdy byl [[Purkrabí|vicepurkrabím]] na hradě [[Štěpán z Tetína]].{{Sfn|Záruba (2023)|s=215}} Štěpán z Tetína měl Lichnici nejspíše v zástavním vlastnictví, ale v roce 1333 hrad vykoupil [[Korunní princ|kralevic]] [[Karel IV.]] Královská komora hrad spravovala jen několik let, protože později ji drželi [[páni z Lipé]], z nichž ji v roce 1346 získal [[Jindřich III. z Lipé|Jindřich mladší z Lipé]]. [15] => [16] => Karel IV. Lichnici znovu ze zástavy vyplatil a roku 1350 ji v ''[[Majestas Carolina]]'' zařadil mezi hrady, které neměly být zastavovány.{{Sfn|Záruba (2023)|s=215}} Po dobu svého života Lichnici nezastavil a v roce 1370 na hradě určitou dobu pobýval. Lichnickým purkrabím byl v roce 1379 Mikuláš z Lipoltic, v dalším roce Čeněk z Lipan a po něm následoval Milota ze Svinčan (též z Husové) připomínaný v letech 1391 a 1394. Koncem roku 1394 však král [[Václav IV.]] hrad zastavil Štěpánovi [[Páni z Dobrušky a Opočna|z Opočna]], který se o dva roky později zavázal, že v případě potřeby králi hrad na požádání otevře. Dne 11. června 1397 byl Štěpán na [[Karlštejn]]ě zavražděn knížetem Hanušem Opavským. [17] => [18] => === Patnácté století === [19] => Zástavní držitelé hradu na začátku patnáctého století jsou nejasní. Lichnice tehdy patřila k hradům, jejichž posádky podnikaly loupeživé nájezdy, kterým velel [[purkrabí]]{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} Ješek z Trojovic.{{Sfn|Šimek (1989)|s=268}} Král [[Václav IV.]] Lichnici po roce 1410 ze zástavy vyplatil díky penězům získaným mimořádnou zemskou [[Daň|berní]] a v letech 1414–1418 pro korunu hrad spravoval purkrabí Oneš z Měkovic. Po Václavově smrti získala hrady Lichnici a [[Bradlec (hrad)|Bradlec]] královna [[Žofie Bavorská|Žofie]] jako vdovské věno a jako purkrabího jmenovala Petra z Chlumu, který úřad zastával do roku 1421.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} [20] => [21] => Až do začátku [[Husitské války|husitských válek]] stála lichnická posádka na straně krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. V dubnu roku 1421{{Sfn|Šimek (1989)|s=268}} Lichnici oblehlo [[Husitství|husitské]] vojsko vedené [[Hynek Krušina IV. z Lichtenburka|Hynkem Krušinou z Lichtenburka]] a knězem [[Jan Želivský|Janem Želivským]] a purkrabí Petr z Chlumu hrad bez boje vydal Hynku Krušinovi,{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} který jej následujícího roku přenechal [[Jan Městecký z Dobrušky a Opočna|Janu Městeckému z Opočna]]. Oba šlechtici se od husitů brzy odvrátili a lichnická posádka vedená Petrem Liškou a Oldřichem z Kralovic{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} přepadala příznivce husitského hnutí na Čáslavsku.{{Sfn|Šimek (1989)|s=268}} V roce 1428 proto na hrad po svátku svatého Jakuba zaútočilo vojsko [[Sirotčí svaz|sirotčího svazu]] vedené [[Prokop Malý|Prokopem Malým]] a [[Jan Královec z Hrádku|Janem Královcem]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} [22] => [23] => Informace o husitském obléhání hradu vycházejí z ''Kroniky Bartoška z Drahonic'' a nejstarší části ''[[Staré letopisy české|Starých letopisů českých]].'' Podle [[Bartošek z Drahonic|Bartoška z Drahonic]] byl hrad obležen od 29.–30. července 1428 do 11.–18. listopadu 1429. Sirotci u hradu vybudovali tábor, [[Bašta|bašty]], [[Příkop (válečnictví)|příkopy]], sruby a ohrady, ale nepoužívali děla ani praky. Spoléhali se tedy spíše na vyhladovění posádky. Hejtman Petr Liška s třemi sty obránců se odmítli vzdát. Obléhání se protáhlo na dobu více než jednoho roku. Husité během něj měli problém se zásobováním, takže podnikli neúspěšný výpad do okolí [[Žitava|Žitavy]] a v prosinci do [[Kladské hrabství|Kladska]] a [[Slezsko|Slezska]]. Mezitím se obráncům podařil úspěšný výpad, při němž způsobili obléhajícímu vojsku značné ztráty.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=36}} Obléhání skončilo 25. listopadu 1429, kdy Jan z Opočna přislíbil přidat se na stranu sirotků a správou hradu byl pověřen husitský hejtman [[Jan Hertvík z Rušinova]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=37}} Jan Městecký z Opočna měl hrad po roce dostat zpět, dodrží-li slib a bude husity věrně podporovat. [24] => [25] => Po husitských válkách měla Lichnice připadnout zpět královské komoře a král Zikmund ji 11. února 1437 zapsal jako věno královně [[Barbora Celjská|Barboře]]. Aby se královna mohla správy Lichnice ujmout, musela by ji vyplatit ze zástavy. To neučinila a Jan Hertvík byl pánem hradu ještě v roce 1455.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=37}} Zástavu vyplatil po roce 1458 až král [[Jiří z Poděbrad]] a hrad využil v roce 1469 při odražení vpádu vojska [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. O rok později Lichnici lstí obsadil králův odpůrce Vít [[Vítové ze Rzavého|ze Rzavého]], jehož posádka začala plenit okolí. Teprve v roce 1473 se zemské hotovosti vedené [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] Janem Jencem z Janovic podařilo škůdce vyhnat.{{Sfn|Šimek (1989)|s=268}} [26] => [27] => Lichnice poté patřila až do roku 1475 královně [[Johana z Rožmitálu|Johaně]], která krátce před svou smrtí přenechala veškerá svá panství synovi [[Hynek z Poděbrad|Hynkovi]] a [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné|Jaroslavu Lvovi z Rožmitálu]]. Ti se 2. února 1476 o majetek rozdělili, přičemž Lichnici dostal Hynek.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=37}} Po krátké době hrad zastavil za deset tisíc zlatých Vilému [[Tetourové z Tetova|Tetourovi z Tetova]], který byl ve službách krále Matyáše. Hynek nedokázal [[panství]] vyplatit a 6. února 1489 se jej vzdal ve prospěch krále Matyáše a jeho syna [[Jánoš Korvín|Jana Korvína]]. Vymínil si však, že bude hrad do své smrti užívat a Matyáš ho vyplatí ze zástavy pro českého krále. Majetek ale vyplatil až král [[Vladislav II.]] a věnoval jej [[Mikuláš mladší Trčka z Lípy|Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=38}} [28] => [29] => === Šestnácté století === [30] => Mikuláš Trčka se stal držitelem hradu nejpozději v prosinci roku 1490. Svým hospodařením rozšířil hradní panství, takže mu panovník 30. října 1499 zvýšil zástavní sumu o 1500 kop [[groš]]ů. Roku 1503 mu navíc povolil na hradě prostavět dalších 500 kop.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=38}} Mikuláš Trčka přestavěl původní raně [[Gotická architektura v Česku|gotický]] palác a podél severní a východní hradby nechal vystavět další obytné budovy. Zdokonalil také obranný systém.{{Sfn|Šimek (1989)|s=269}} Neměl vlastní potomky, a proto 18. června 1510 Lichnici zapsal své tetě Johaně z Březovic, vdově po [[Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi|Mikuláši starším Trčkovi z Lípy]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=38}} [31] => [32] => Johana z Březovic celý majetek zděděný po Mikuláši postoupila svým pěti synům a krátce poté 14. července 1516, zemřela ve [[Vlašim (zámek)|Vlašimi]]. Roku 1533 Lichnice připadla s dalším majetkem Zdeňkovi Trčkovi z Lípy, který hrad následujícího roku postoupil Janovi staršímu Trčkovi z Lípy. Jan starší Lichnici vlastnil pět let a potom ji prodal Janovi mladšímu Trčkovi z Lípy na Opočně. K hradnímu panství tehdy patřila městečka [[Podhradí (Třemošnice)|Podhradí]], [[Ronov nad Doubravou|Ronov]], vsi [[Závratec]], [[Skalka (Třemošnice)|Skalka]], [[Čertova Lhotka]], [[Skoranov]], [[Míčov]], Dětenice, [[Zbislavice]], [[Rudov]], [[Heřmaničky]], [[Vestec (Běstvina)|Vestec]], některé selské dvory v [[Počátky (Seč)|Počátkách]], [[Pařížov (Běstvina)|Pařížově]] a [[Bolešov]]ě a množství dalších pustých vsí.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=38}} [33] => [34] => Jan starší Trčka z Lípy zemřel bez dědiců okolo roku 1549 a král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] pověřil správou majetku Janova strýce [[Vilém Trčka z Lípy|Viléma Trčku z Lípy]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=38}} Ten nedokázal majetek udržet, a proto Lichnici a další statky roku 1555 prodal [[Jáchym z Hradce|Jáchymovi z Hradce]], Jiřímu z Gerštorfu na Cholticích, Marjaně [[Robmhapové ze Suché]] a Valšovi Robmhapovi ze Suché, kteří jako poručníci zastupovali bratry Albrechta a Václava, syny Zikmunda Robmhapa ze Suché. Starší Albrecht dosáhl dospělosti v roce 1557 a začal majetek spravovat sám.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=39}} Ve stejném roce od Viléma Trčky k Lichnici přikoupil vsi [[Kněžice (okres Chrudim)|Kněžice]], [[Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice]], [[Suchotlesky]] a [[Mladotice (Ronov nad Doubravou)|Mladotice]].{{Sfn|Sedláček (1900)|s=40}} [35] => [36] => V roce 1564 se Albrecht s Václavem o majetek rozdělili. Václav dostal [[Oheb]], [[Vildštejn (hrad, okres Chrudim)|Vildštejn]] a několik lichnických vsí, zatímco starší Albrecht si ponechal Lichnici, vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky, Mladotice, [[Kraskov]] a [[Žďárec u Seče|Žďárec]], přičemž na Žďárec převedl věno své manželky. Roku 1578 požádal [[Český zemský sněm|zemský sněm]] o převedení lichnického panství ze zástavy do dědičného vlastnictví. Sněm souhlasil a král [[Rudolf II.]] mu je nechal zapsat do zemských desek.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=40}} Albrecht Robmhap však sídlil v [[Třemošnice (zámek)|Třemošnici]] a Lichnice začala pomalu chátrat.{{Sfn|Šimek (1989)|s=269}} Podle Albrechtovy závěti z 22. října 1592 zdědila ves [[Moravany (Ronov nad Doubravou)|Moravany]] jeho čtvrtá manželka Anna [[Salavové z Lípy|Salavová z Lípy]], ale většina majetku připadla synům Janovi, Zikmundovi, Arnoštovi a Václavovi.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=40}} Pro nezletilého Václava a dcery Elišku a Anežku Albrecht ustanovil poručníky Jindřicha z Gerštorfu na Podhořanech a Jana z Nestajova na Chuchli. Z dědiců Lichnici dostal Zikmund Robmhap.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=41}} [37] => [38] => === Sedmnácté století === [39] => Za Zikmunda Robmhapa Lichnice roku 1610 vyhořela. Obnoveno bylo pouze několik místností a [[vrchnost]] od té doby sídlila v Třemošnici. Během [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v letech 1618–1620 Zikmund Robmhap podpořil vzbouřené stavy, ale po potlačení vzpoury byl potrestán jen převedením lichnického statku z dědičného držení na královské [[Manská soustava|manství]]. Když roku 1624 Zikmund zemřel, ujali se z jeho synů správy statku bratři Arnošt a Ferdinand Robmhapové, které roku 1626 jménem svým i dalších bratrů přijali Lichnici jako [[léno]]. K panství tehdy patřilo sídlo v Třemošnici, [[Poplužní dvůr|poplužní dvory]], [[pivovar]], zahrady, sady, městečko Podhradí, vsi Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec, Závratec, Skalka a Lhotka s odhadní cenou 15 168 kop a 48 [[groš]]ů a čtyř [[denár]]ů.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=42}} [40] => [41] => Král [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] lichnické panství, tehdy už nazývané třemošnické, na četné žádosti Robmhapů 9. srpna 1636 propustil z manství a opět jim je nechal zapsat do zemských desek. Dne 11. května 1637 pak statek od zbývajících bratrů a své matky koupil za osmnáct tisíc kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]] Ferdinand Robmhap.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=42}} Poté byla na hrad umístěna císařská posádka. V říjnu 1646 do Podhradí přijel oddíl asi osmdesáti švédských jezdců, kteří se vydávali za císařskou jízdu a lstí tak vylákali velitele hradní posádky k jednání. Ostatní obránci zpozorovali nebezpečí a přichystali se k boji, ale Švédové raději i se zajatým velitelem císařských raději odjeli do [[Jihlava|Jihlavy]]. Po skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] panovník Lichnici patrně zařadil mezi hrady, které měly být pobořeny, aby je nebylo možno používat jako pevnosti. Ferdinand Robmhap, mezitím povýšený do [[Panský stav|panského stavu]], příkazu vyhověl. V roce 1717 byla při dělení majetku Lichnice popsána jako „zámek nebo hrad Lychtenburg, kterýž mimo třech pokojův a sklepův podzeních větším dílem pustý jest“.{{Sfn|Sedláček (1900)|s=43}} [42] => [43] => == Architektura == [44] => [[Soubor:Třemošnice, Podhradí, hrad Lichnice (2017-07-06; 04).jpg|náhled|Západní nároží hradu]] [45] => [46] => Hrad Lichnice má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. 110 metrová východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i pod jihozápadní 120 metrovou stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. V první (Lichtenburské) fázi výstavby měl hrad obvodovou hradbu se začleněnou okrouhlou plochostropou obytnou věží na severovýchodním nároží. Kastelologové předpokládají i druhou věž s břitem v jižním nádvoří. Hradby byly opatřeny [[parkán]]em, který byl přístupný z hlavní obdélníkové brány. O stavbách uvnitř hradu se toho moc neví, zjištěna byla studna a zbytky obdélníkové stavby v západním nároží ([[Tomáš Durdík]] zde předpokládá dokonce třetí věž, obdélníkový [[donjon]]). Hrad pak prošel pozdně gotickou přestavbou. [47] => [48] => == Kulturní akce == [49] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [50] => |+ Návštěvnost hradu [51] => |- [52] => ! Rok !! Počet návštěvníků [53] => |- [54] => | 2015 || 19 138 [55] => |- [56] => | 2016 || 22 966 [57] => |- [58] => | 2017 || 28 254 [59] => |} [60] => [61] => * Každoročně se zde pořádají folkové a rockové festivaly. Na rock festu, který se pořádá v srpnu fanoušci mohli vidět např. skupinu [[Volant (skupina)|Volant]], [[Dukla Vozovna|Duklu Vozovnu]], [[Totální nasazení (hudební skupina)|Totální nasazení]] a mnoho dalších. Na folkovém festivalu, který se koná v červenci, příznivci tohoto žánru mohli vidět např. [[Pádlo (skupina)|Pádlo]], [[Pouta (skupina)|Pouta]], [[Pidilidi (skupina)|Pidilidi]], [[Detto]], [[Wyrton]] a další. [62] => * Dále můžete obdivovat šermířské představení, které se koná většinou v létě. Objevili se tu kapely jako Fraternitas nebo Rytíři krále Jana. [63] => * Dále se na Lichnici konají dětské dny. Sjíždějí se sem [[Lukostřelba|lukostřelci]] z nedalekého městečka [[Ronov nad Doubravou|Ronova nad Doubravou]] a předvádějí dětem své umění. [64] => * Každoročně zde můžete vidět vždy koncem školního roku ohňové vystoupení a divadlo pořádané amatérskou skupinou Andor. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => [70] => {{Citace monografie [71] => | příjmení = Záruba [72] => | jméno = František [73] => | odkaz na autora = František Záruba [74] => | titul = Hrady doby přemyslovské [75] => | svazek = I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko [76] => | typ svazku = díl [77] => | vydavatel = NLN a Historický ústav AV ČR [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 2023 [80] => | počet stran = 589 [81] => | isbn = 978-80-7422-678-6 [82] => | isbn2 = 978-80-7286-418-8 [83] => | strany = 212 [84] => | ref = Záruba (2023) [85] => | typ refu = normální [86] => | poznámka = Dále jen Záruba (2023) [87] => }} [88] => {{Citace monografie [89] => | editoři = Tomáš Šimek [90] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [91] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 1989 [94] => | počet stran = 726 [95] => | svazek = VI. Východní Čechy [96] => | kapitola = Lichnice – hrad [97] => | strany = 267–268 [98] => | ref = Šimek (1989) [99] => | typ refu = normální [100] => | poznámka = Dále jen Šimek (1989) [101] => }} [102] => {{Citace monografie [103] => | příjmení = Sedláček [104] => | jméno = August [105] => | odkaz na autora = August Sedláček [106] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [107] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-12-caslavsko [108] => | vydavatel = František Šimáček [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1900 [111] => | počet stran = 378 [112] => | svazek = XII. Čáslavsko [113] => | kapitola = Lichnice hrad [114] => | strany = 35 [115] => | ref = Sedláček (1900) [116] => | typ refu = normální [117] => | poznámka = Dále jen Sedláček (1900) [118] => }} [119] => {{Citace kvalifikační práce [120] => | příjmení = Doležalová [121] => | jméno = Kateřina [122] => | instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [123] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [124] => | titul = Vyhodnocení archeologických nálezů z areálu obléhacího stanoviště v trati Ohrada u hradu Lichnice [125] => | typ práce = Magisterská práce [126] => | vedoucí = Jana Mazáčková [127] => | místo = Brno [128] => | rok vydání = 2012 [129] => | počet stran = 199 [130] => | strany = 31–32 [131] => | url = https://is.muni.cz/th/dhq9r/Dolezalova_2013_oblehani_Lichnice.pdf [132] => | datum přístupu = 2024-04-28 [133] => }} [134] => {{Citace elektronického periodika [135] => | titul = Dominanta Železných hor Lichnice bývala pyšným sídlem pánů z Lichtenburku [136] => | periodikum = Novinky.cz [137] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [138] => | vydavatel = Borgis [139] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/tipy-na-vylety/clanek/dominanta-zeleznych-hor-lichnice-byvala-pysnym-sidlem-panu-z-lichtenburku-40403972 [140] => | datum přístupu = 2022-08-11 [141] => }} [142] => {{Citace elektronické monografie [143] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [144] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [145] => | datum přístupu = 2020-03-11 [146] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [147] => | formát = PDF online [148] => | strany = 37 [149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [150] => | nedostupné = ano [151] => }} [152] => [153] => [154] => === Související články === [155] => * [[Lichtenburkové]] [156] => * [[Geopark Železné hory]] [157] => * [[Seznam kulturních památek v Třemošnici]] [158] => [159] => === Externí odkazy === [160] => * {{Commonscat}} [161] => * {{Otto|heslo=Lichnice}} [162] => [163] => {{Autoritní data}} [164] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Středověk}} [165] => [166] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Chrudim]] [167] => [[Kategorie:Hrady v Železných horách]] [168] => [[Kategorie:Hrady s obvodovou zástavbou]] [169] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [170] => [[Kategorie:Lichnické panství]] [171] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Chrudim]] [172] => [[Kategorie:Stavby v Třemošnici]] [] => )
good wiki

Lichnice

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 metrů. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou patnáct kilometrů jihozápadně od Chrudimi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Smil z Lichtenburka','Václav IV.','Ronovci','groš','Tomáš Durdík','Ronov nad Doubravou','Jiří z Poděbrad','Dobroslava Menclová','Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné','Vítové ze Rzavého','hrad','Husitské války'

Groš

Hrad

Ronovci