Array ( [0] => 14742281 [id] => 14742281 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lichtenštejnové [uri] => Lichtenštejnové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lichtenštejnové je stará šlechtická rodina, která vlastní a spravuje území Lichtenštejnska. Rodina má původ ve Švábsku a první zmínky o ní pocházejí z 12. století. Rodina se postupně rozšířila do dalších zemí, včetně Čech, Rakouska a Maďarska. V 17. století získala rodina Lichtenštejn panství Valtice a Lednice, která se stala centrem lichtenštejnského panství. V průběhu let Lichtenštejnové rozšířili své majetky a získali další panství včetně Moravských Budějovic, Mikulova a Dolního Rakouska. V 18. století se rodina Lichtenštejnových začala více zabývat politikou a zastávala vysoké posty ve státní správě. V 19. století se stali členové rodu i panovníky Lichtenštejnského knížectví. Rodina Lichtenštejnů je stále aktivní v politice a veřejném životě. Mají také velký vliv v oblasti kultury a umění. Jsou také známí svou filantropií a podporou dobročinných projektů. Lichtenštejnové jsou jednou z nejvýznamnějších šlechtických rodin ve střední Evropě a jejich historie je úzce spjata s historií Lichtenštejnska. [oai] => Lichtenštejnové je stará šlechtická rodina, která vlastní a spravuje území Lichtenštejnska. Rodina má původ ve Švábsku a první zmínky o ní pocházejí z 12. století. Rodina se postupně rozšířila do dalších zemí, včetně Čech, Rakouska a Maďarska. V 17. století získala rodina Lichtenštejn panství Valtice a Lednice, která se stala centrem lichtenštejnského panství. V průběhu let Lichtenštejnové rozšířili své majetky a získali další panství včetně Moravských Budějovic, Mikulova a Dolního Rakouska. V 18. století se rodina Lichtenštejnových začala více zabývat politikou a zastávala vysoké posty ve státní správě. V 19. století se stali členové rodu i panovníky Lichtenštejnského knížectví. Rodina Lichtenštejnů je stále aktivní v politice a veřejném životě. Mají také velký vliv v oblasti kultury a umění. Jsou také známí svou filantropií a podporou dobročinných projektů. Lichtenštejnové jsou jednou z nejvýznamnějších šlechtických rodin ve střední Evropě a jejich historie je úzce spjata s historií Lichtenštejnska. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Lichtenštejnové
(Liechtenstein) [2] => | znak = Coat_of_arms_of_Liechtenstein.svg [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = [5] => | země = {{vlajka a název|České království}}
{{vlajka a název|Moravské markrabství}}
{{vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
{{Vlajka a název|Lichtenštejnsko}} [6] => | mateřská dynastie = Lichtenštejnové [7] => | tituly = [8] => * KARLOVA LINIE: [9] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1608 [[kníže]] (Čechy) [10] => * 1608 [[Vladař (titul)|vladař]] domu liechtensteinského [11] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] 1613 [[vévoda]] opavský [12] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1620 [[kníže]] (Říše) [13] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] 1622 [[vévoda]] krnovský [14] => ---- [15] => * GUNDAKAROVA LINIE: [16] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1623 [[kníže]] (Říše) [17] => * 1703 španělský grand 1. třídy [18] => * 1760 predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' [19] => ---- [20] => * POZNÁMKY: [21] => * 1607 velký palatinát (Karlova linie) [22] => * 1699 zisk bezprostředního říšského [[Panství Schellenberg|panství Schellenberg]] (Karlova linie) [23] => * 1712 zisk bezprostředního říšského [[Hrabství Vaduz|panství Vaduz]] (Karlova linie) [24] => * 1633 povýšení panství [[Moravský Krumlov]] a [[Uherský Ostroh]] na knížectví Liechtenstein (Gundakarova linie) [25] => * 1633 velký palatinát (Gundakarova linie) [26] => * 1713 přijetí do kolegia říšských knížat (Gundakarova linie) [27] => * 1719 povýšení Vaduzu a Schellenbergu na říšské bezprostřední [[Lichtenštejnsko|knížectví Lichtenštejnsko]] [28] => | zakladatel = [[Hugo z Lichtenštejna]] [29] => | mýtický zakladatel = [30] => | rok založení = 1136 [31] => | konec vlády = [32] => | meč = [33] => | přeslice = [34] => | poslední vládce = [35] => | současná hlava = [[Hans Adam II.]] [36] => | větve rodu = [37] => * štýrská (Murau; † 1619/1623) [38] => * moravsko-rakouská [39] => ** steyreggská (†) [40] => ** rakouská [41] => *** valtická (feldsberská) [42] => **** Karlova linie († 1712) [43] => **** Gundakarova linie [44] => ** moravská (†) [45] => }} [46] => {{Různé významy|druhý=jiné rodině podobného jména|stránka=Lichtenstein-Castelcornové}} [47] => [[Soubor:Maria Enzersdorf - Burg Liechtenstein (4).JPG|náhled|[[Liechtenstein (hrad)|Hrad Liechtenstein]] poblíž [[Mödling|Mödlingu]] v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]]]] [48] => [[Soubor:Flag of Liechtenstein.svg|náhled|Vlajka Lichtenštejnska]] [49] => [[Soubor:Valtice castle.jpg|náhled|220px|Zámek [[Valtice]], hlavní sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945]]{{Lichtenštejnská knížecí rodina}} [50] => '''Lichtenštejnové''' (či německy ''(von) Liechtenstein'') je knížecí rod panující v [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] a vlastnící další značný majetek zejména v [[Rakousko|Rakousku]], dříve i na [[Morava|Moravě]]. Pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl [[První písemná zmínka|poprvé zmíněn]] [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]], podle časopisu [[Forbes]] je nejbohatším evropským panovníkem s odhadovaným majetkem 4,5 miliard dolarů.https://www.forbes.com/sites/luisakroll/2011/04/27/europes-richest-royals/#1958b64036c8 Lichtenštejnové vlastní v Rakousku asi 15 000 hektarů pozemků. [51] => [52] => == Původ == [53] => Jméno se odvozuje od názvu [[Liechtenstein (hrad)|hradu Liechtenstein]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]], jižně od [[Vídeň|Vídně]] (nyní katastr obce Maria Enzensdorf). V okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici Dolních Rakous měli první Lichtenštejnové pozemky. [54] => [55] => Nepřetržitá linie předků Lichtenštejnů započala [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřichem I.]] (zemřel roku 1265 nebo 1266), jenž od krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] za věrnost v boji získal v polovině [[13. století]] panství okolo [[Mikulov]]a na jižní [[Morava|Moravě]] jako svobodné vlastnictví. Získání tohoto panství mělo veliký politický význam, protože tím rodina získala rozsáhlý územní majetek na území [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], respektive (později) i dalších [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]. Rod se trvale usadil na Moravě a ve [[České Slezsko|Slezsku]]. Král [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] udělil [[Opavské knížectví]] roku 1613 lénem svému důvěrníkovi [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlovi I. z Lichtenštejna]] (1569–1627) a formálně je stvrdil jako součást [[Slezsko|Slezska]]. Tím založili Lichtenštejnové knížecí rod. (slezská orlice, erb panství [[Krnov]] a erb [[Opavské knížectví|Opavska]] se stávají trvalou součástí lichtenštejnského [[Šlechta|rodového]] [[erb]]u). Rodový majetek na Moravě byl postupně rozšiřován a do roku [[1945]] zde Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé pozemky s centry v [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]] a [[Valtice|Valticích]]. Až do roku [[1620]] nezastávali žádný zemský úřad. [56] => [57] => == Dějiny rodu == [58] => === 13. až 16. století === [59] => Význam tohoto panství se měl projevit roku [[1394]], když [[Jan I. z Lichtenštejna (hofmistr)|Jan I. z Lichtenštejna]], [[hofmistr]], který téměř 30 let řídil vládní záležitosti [[Habsburkové|habsburského]] vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]], se stal obětí mocensko-politických záměrů Habsburků a upadl v nemilost. Byl donucen, i se svou rodinou, vzdát se části rodinného majetku, a to především panství jižně od [[Dunaj]]e. V následujících desetiletích rodina usilovala o upevnění [[Dolní Rakousy|dolnorakouského panství]] skrze znovunabytí, a také rozšiřovala zejména [[panství]] (dnes) [[Jihomoravský kraj|jihomoravských]] [[Valtice|Valtic]]. [60] => [61] => Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve, lichtenštejnskou ''([[Murau]])'' zvanou také [[štýrsko]]u, [[Rohrau (Dolní Rakousy)|rohravskou]] a [[petronell]]skou. Obě poslední linie však v příštích generacích vymřely, čímž rodina přišla o mnoho hodnotného majetku. Další rozdělení se událo na počátku 16. století, když se smlouvou z roku [[1504]] vytvořily linie [[steyregg]]ská, valtická a [[mikulov]]ská. Z nich přežila pouze valtická. Tentokrát se však členové dobře promyšlenými rodovými zákony postarali o to, aby zbytečně nepřišli o majetek vymřelých linií, ale aby tyto přešly na pokračující větve. [62] => [63] => == Významné osobnosti == [64] => [[Soubor:Malá Strana, Malostranské nám. Lichtenštejnský palác 10.jpg|náhled|[[Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)]] na pražském [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] (dnes budova [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze|HAMU]])]] [65] => [[Soubor:Karl I v Liechtenstein.jpg|náhled|vlevo|Karel I z Lichtenštejna, místodržící v Čechách]] [66] => [[Soubor:Liechtenstein-Gruft.jpg|náhled|Rodová hrobka ve Vranově u Brna]] [67] => Mezi významné členy rodu patřili: [68] => * Kryštof (1446–1506), císařský rada, [[Nejvyšší maršálek|zemský maršálek]] v Dolních Rakousích [69] => * [[Hartman II. z Lichtenštejna|Hartman II.]] (1544–1585), císařský rada, sběratel a mecenáš umění, pán na hradě [[Liechtenstein (hrad)|Liechtensteinu]], na [[Mikulov|Mikulově]], [[Valtice|Valticích]], [[Lednice (zámek)|Lednici]] a [[Steyregg (zámek)|Steyreggu]]. [70] => * [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel]] (1569–1627), zakladatel mocenského a majetkového vzestupu rodu, ''1608 povýšen na knížete'', později získal majetek ve [[Slezsko|Slezsku]] a s ním spojené tituly [[Opavské knížectví|opavského]] (1613) a [[Krnovské knížectví|krnovského]] (1622) vévody; rytíř Řádu zlatého rouna. Po porážce [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] trvale přesídlil do [[Praha|Prahy]], kde měl ve funkci [[České místodržitelství|místodržitele]] [[České království|Českého království]] rozsáhlé kompetence v postupu proti účastníkům povstání ([[Staroměstská exekuce]]). Díky sňatku byl spoludědicem majetku vymřelého rodu [[Boskovicové|pánů z Boskovic]], po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] významně rozšířil rodové statky na Moravě i v Čechách v procesu [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskací]] [71] => * [[Maxmilián z Lichtenštejna|Maxmilián]] (1578–1643), bratr předešlého, [[polní maršál]], císařský [[nejvyšší štolba]], vrchní velitel v [[Uhersko|Uhrách]], díky sňatku spoludědic vymřelého rodu [[Boskovicové|pánů z Boskovic]], ''1623 povýšen na knížete'' [72] => * [[Gundakar z Lichtenštejna|Gundakar]] (1580–1658), bratr předešlého, [[zemský hejtman]] v Dolních Rakousích, prezident [[Dvorská komora|dvorské komory]], [[Dvorský hofmistr|císařský nejvyšší hofmistr]], ''1623 povýšen na knížete'' [73] => * [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karel Eusebius]] (1611–1684), zemský hejtman ve [[Slezsko|Slezsku]], mecenáš umění, amatérský architekt, ''1627 dědic knížecího titulu'' [74] => * [[Hartman III. z Lichtenštejna]] (1613–1686), ''kníže 1658'', majitel panství [[Moravský Krumlov]] a [[Uherský Ostroh]] [75] => * [[Maxmilián II. Jakub z Lichtenštejna]] (1641–1709), ''kníže 1686'', majitel panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh, mecenáš, syn Hartmana III. [76] => * '''[[Antonín Florián z Lichtenštejna|Antonín Florián]]''' (1656–1721), [[velvyslanec]] v [[Řím]]ě, císařský nejvyšší hofmistr, rytíř Řádu zlatého rouna, ''1719 první vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku'', syn Hartmana III. [77] => * [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jan Adam Ondřej]] (1662–1712), císařský tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, ''1684 dědic knížecího titulu'' [78] => * [[Filip Erasmus z Lichtenštejna|Filip Erasmus]] (1664–1704), [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]] císařské armády, padl v Itálii za [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]], syn Hartmana III. [79] => * [[Hartman Jan Josef z Lichtenštejna|Hartman Jan Josef]] (1666–1728), císařský [[nejvyšší lovčí]], syn Hartmana III. [80] => * '''[[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Josef Jan Adam]]''' (1690–1732), císařský tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1721–1732'' [81] => * [[Marie Terezie Savojská]], rozená z Lichtenštejna (1694–1772), dcera Jana Adama Ondřeje, majitelka panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Kounice, Rataje nad Sázavou, patronka umění, aktivní v charitě, zakladatelka Savojské rytířské akademie a Savojského ústavu šlechtičen [82] => * '''[[Josef Václav z Lichtenštejna|Josef Václav]]''' (1696–1772), syn Filipa Erasma, polní maršál, reformátor dělostřelectva císařské armády, vyslanec v [[Pruské království|Prusku]], velvyslanec ve Francii, rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1748–1772'' [83] => * [[Emanuel z Lichtenštejna|Emanuel Jan Josef]] (1700–1771), bratr předešlého, nejvyšší hofmistr císařovny [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská|Amálie Vilemíny]], rytíř Řádu zlatého rouna [84] => * '''[[Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna|Jan Nepomuk Karel]]''' (1724–1748), syn Josefa Jana Adama, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1732–1748'' [85] => * '''[[František Josef I. z Lichtenštejna|František Josef I.]]''' (1726–1781), syn Emanuela, císařský tajný rada, diplomat, rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1772–1781'' [86] => * [[Karel Boromej Josef z Lichtenštejna|Karel Boromeus]] (1730–1789), bratr předešlého, polní maršál, rytíř Řádu zlatého rouna, ''zakladatel sekundogenitury na Moravském Krumlově'' [87] => * [[Marie Eleonora z Lichtenštejna]], rozená [[Oettingenové|Oettingenová]] (1745–1812), manželka Karla Boromea, osobnost [[osvícenství]], důvěrnice [[Josef II.|Josefa II.]] [88] => * '''[[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I. Josef]]''' (1759–1805), syn Františka Josefa I., rytíř Řádu zlatého rouna, iniciátor úprav [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]], ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1781–1805'' [89] => * '''[[Jan I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]]''' (1760–1836), bratr předešlého, polní maršál, diplomat a vojevůdce [[Napoleonské války|napoleonských válek]], rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1805–1836'' [90] => * [[Josef Václav z Lichtenštejna (1767-1842)|Josef Václav]] (1767–1842), syn Karla Boromea, c. k. generálmajor, vojevůdce napoleonských válek [91] => * [[Mořic z Lichtenštejna|Mořic Josef Jan]] (1775–1819), bratr předešlého, c. k. polní podmaršál, vojevůdce napoleonských válek [92] => * [[Alois Gonzaga z Lichtenštejna|Alois Gonzaga]] (1780–1833), bratr předešlého, c. k. [[polní zbrojmistr]], vojevůdce napoleonských válek, [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|zemský velitel v Čechách]], rytíř Řádu zlatého rouna [93] => * [[Karel František z Lichtenštejna|Karel František]] (1790–1865), synovec předešlého, c. k. generál jezdectva, císařský nejvyšší hofmistr, dědičný člen rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovny]], rytíř Řádu zlatého rouna [94] => * '''[[Alois II. z Lichtenštejna|Alois II. Josef]]''' (1796–1858), syn Jana Josefa I., rytíř Řádu zlatého rouna, iniciátor [[Novogotika|novogotické]] přestavby [[Lednice (zámek)|zámku v Lednici]], ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1836–1858'' [95] => * [[František de Paula z Lichtenštejna|František de Paula]] (1802–1887), bratr předešlého, c. k. generál jezdectva, vrchní velitel v Uhrách, dědičný člen rakouské panské sněmovny [96] => * [[Bedřich z Lichtenštejna|Friedrich]] (1807–1885), bratr předešlého, c. k. generál jezdectva, vrchní velitel v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] a Uhrách, doživotní člen rakouské panské sněmovny [97] => * [[Eduard František z Lichtenštejna|Eduard František]] (1809–1864), bratr předešlého, c. k. polní podmaršál [98] => * [[Karel Rudolf z Lichtenštejna|Karel Rudolf]] (1827–1899), syn Karla Františka, dědičný člen rakouské panské sněmovny, ''1861 povýšen na knížete (jako člen moravskokrumlovské sekundogenitury)'' [99] => * [[Rudolf z Lichtenštejna|Rudolf]] (1840–1908), bratr předešlého, c. k. generál jezdectva, císařský [[nejvyšší štolba]] a nejvyšší hofmistr, rytíř Řádu zlatého rouna, ''poslední potomek sekundogenitury na Moravském Krumlově'' [100] => * '''[[Jan II. z Lichtenštejna|Jan II.]]''' (1840–1929), syn Aloise II. Josefa, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1858–1929'' [101] => * [[Alfréd z Lichtenštejna|Alfréd]] (1842–1907), syn Františka de Pauly, poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]] a [[Štýrský zemský sněm|štýrského zemského sněmu]], dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna [102] => * [[Aloys von Liechtenstein|Alois]] (1846–1920), bratr předešlého, poslanec rakouské říšské rady a štýrského zemského sněmu, [[Nejvyšší maršálek|zemský maršálek]] v Dolních Rakousích [103] => * [[Jindřich z Lichtenštejna|Jindřich]] (1853–1914), bratr předešlého, [[České velkopřevorství řádu maltézských rytířů|velkopřevor Řádu maltézských rytířů v Čechách]], doživotní člen rakouské panské sněmovny [104] => * '''[[František I. z Lichtenštejna|František I.]]''' (1853–1938), bratr Jana II., [[Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku|rakousko-uherský velvyslanec v Rusku]], rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1929–1938'' [105] => * František (1868–1929) syn Alfréda, majitel velkostatků ve [[Štýrsko|Štýrsku]], dědičný člen rakouské panské sněmovny [106] => * [[Alois Maria Adolf z Lichtenštejna|Alois Maria]] (1869–1955), bratr předešlého, sňatkem spřízněn s rodem [[Habsburkové|Habsburků]], rytíř Řádu zlatého rouna [107] => * [[Eduard Viktor z Lichtenštejna|Eduard Viktor]] (1872–1951), státní úředník, vyslanec Lichtenštejnského knížectví v Rakousku [108] => * [[Johannes von und zu Liechtenstein|Jan]] (1873–1959), kapitán [[Rakousko-uherské námořnictvo|rakousko-uherského námořnictva]], diplomat, rytíř Řádu zlatého rouna [109] => * [[Elsa von Gutmann|Elsa]], rozená von Gutmann (1875–1947), manželka Františka I., pocházela z židovské podnikatelské rodiny [[Wilhelm Gutmann|Gutmannů]], za [[První světová válka|první světové války]] aktivní v charitě [110] => * '''[[František Josef II.]]''' (1906–1989), rytíř Řádu zlatého rouna, ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku 1938–1989'' [111] => * [[Georgina von Wilczek|Georgina]], rozená [[Wilczkové|Wilczková]] (1921–1989), manželka Františka Josefa II., za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] aktivní v [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodním červeném kříži]] [112] => * '''[[Hans Adam II.]]''' (* 1945), ''vládnoucí kníže v Lichtenštejnsku od 1989'' [113] => * [[Marie, kněžna lichtenštejnská|Marie]], rozená [[Kinští|Kinská]] (1940–2021), manželka Hanse Adama II. [114] => * [[Alois z Lichtenštejna|Alois Filip z Lichtenštejna]] (* 1968), korunní princ, syn knížete Hanse Adama II. [115] => [116] => == Majetek == [117] => Téměř polovinu svého majetku získali Lichtenštejnové během [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskací]] v 17. století.{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = „Bůh, kníže, Morava“, Lichtenštejnsko, knížectví moravské [119] => | periodikum = Česká televize [120] => | datum_vydání = 30. dubna 2012 [121] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1175276-buh-knize-morava-lichtenstejnsko-knizectvi-moravske [122] => }} [123] => [124] => Ve druhé polovině 17. století spadala pod Lichtenštejny celá jedna pětina poddaných Moravského markrabství. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku hospodařilo na lichtenštejnských panstvích celkem 1500 poddanských rodin. Ve smyslu počtu poddaných se hned za Lichtenštejny řadili [[Eggenbergové]], tehdy nejbohatší magnáti v Čechách. [125] => [126] => Lichtenštejnská knížata dodnes patří k nejbohatším evropským šlechtickým rodům, především díky bankovnímu podnikání. Do roku [[1945]] vlastnili rozsáhlé statky i v českých zemích ([[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|Kostelec nad Černými lesy]], [[Kounice (zámek)|Kounice]]), především na [[Morava|Moravě]] ([[Adamov]], [[Branná]], [[Břeclav]], [[Bučovice]], [[Moravská Třebová]], [[Moravský Krumlov]], [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], [[Litovel]], [[Plumlov]], [[Valtice]], [[Velké Losiny]], [[Zábřeh|Zábřeh na Moravě]]), ve Slezsku např. [[Krnov]] a známé [[Lichtenštejnský palác (Olomouc)|paláce v Olomouci]] a dva paláce v [[Praha|Praze]]. [[Hrobka Lichtenštejnů (Vranov)|Rodinná hrobka Lichtenštejnů]] se nachází ve [[Vranov (okres Brno-venkov)|Vranově u Brna]] při tamním poutním [[Kostel Narození Panny Marie (Vranov)|kostele Narození Panny Marie]]. Lichtenštejnská knížata také dosud užívají titul [[Seznam opavských knížat|vévodů opavských]] a [[Seznam krnovských knížat|krnovských]]. [127] => [128] => === Výčet lichtenštejnského územního vlastnictví k roku [[1914]] === [129] => * [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] / Eisgrub na [[Morava|Moravě]] v roce [[1249]] získal [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřich z Lichtenštejna]] darem o rozloze 2846 ha. [130] => * [[Rabensburg]] / [[Ranšpurk]] v Dolních Rakousích v roce [[1385]] získal [[Jan I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6839 ha. [131] => * [[Valtice]] (Valčice) / Feldsberg v Dolních Rakousích (dnes na [[Morava|Moravě]]) v roce [[1395]] získal Jan sňatkem o rozloze 5601 ha. [132] => * [[Wilfersdorf]] v Dolních Rakousích v roce [[1436]] získal [[Kryštof z Lichtenštejna]] dědictvím o rozloze 1930 ha. [133] => * [[Úsov]] / Aussee na [[Morava|Moravě]] v roce [[1597]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 7725 ha. [134] => * [[Bučovice]] / Butschowitz na [[Morava|Moravě]] v roce [[1597]] získal [[Maxmilián z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 14 310 ha. [135] => * [[Plumlov]] / Plumenau na [[Morava|Moravě]] v roce [[1602]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 12 961 ha. [136] => * [[Pozořice]] / Posoritz na [[Morava|Moravě]] v roce [[1604]] získal [[Maxmilián z Lichtenštejna]] sňatkem 14 695 ha. [137] => * [[Opava]] / Troppau ve [[Slezsko|Slezsku]] v roce [[1614]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] v léno 9621 ha. [138] => * [[Krnov]] / Jägerndorf ve [[Slezsko|Slezsku]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]]. [139] => * [[Moravská Třebová]] / Mährisch Trübau na [[Morava|Moravě]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] o rozloze 6268 ha. [140] => * [[Zábřeh]] / Hohenstadt na [[Morava|Moravě]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] darem o rozloze 6993 ha. [141] => * [[Branná]] / Goldenstein na [[Morava|Moravě]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] darem o rozloze 9538 ha. [142] => * [[Ruda nad Moravou]] / Eisenberg na [[Morava|Moravě]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] darem o rozloze 5451 ha. [143] => * [[Uhříněves]] / Aurinowes v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 8219 ha. [144] => * [[Lanškroun]] / Landskron v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6195 ha. [145] => * [[Uherský Ostroh]] / Ungarisch Ostra na [[Morava|Moravě]] v roce [[1622]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 7233 ha. [146] => * [[Kostelec nad Černými lesy]] / Schwarzkosteletz v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1623]] získal [[Karel I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 9775 ha. [147] => * [[Břeclav]] / Lundenburg na [[Morava|Moravě]] v roce [[1638]] získal [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 7177 ha. [148] => * [[Rumburk]] / Rumburg v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1681]] získal [[Antonín Florián z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 2564 ha. [149] => * [[Šternberk]] / Sternberg na [[Morava|Moravě]] v roce [[1695]] získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 9772 ha. [150] => * [[Karlovec]] / Karlsberg na [[Morava|Moravě]] v roce [[1699]] získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 4541 ha. [151] => * [[Schellenberg]] v [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] v roce [[1699]] získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí. [152] => * [[Judenau-Baumgarten]] v Dolních Rakousích v roce [[1701]] získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] o rozloze 1523 ha. [153] => * [[Vaduz]] v [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] v roce [[1712]] získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí 189 ha. [154] => * [[Kounice]] / Kaunitz v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1760]] získala [[Marie Terezie Savojská]] rozená z Lichtenštejna koupí o rozloze 2712 ha. [155] => * [[Rataje nad Sázavou|Rataje]] / Rattay v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1764]] získala [[Marie Terezie Savojská]] koupí o rozloze 3687 ha. [156] => * [[Radim (okres Kolín)|Radim]] / Radim v [[Čechy|Čechách]] v roce [[1783]] získal [[Alois I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 3292 ha. [157] => * [[Liechtenstein (hrad)|hrad Liechtenstein]] ([[Feste]]) – hrad v Dolních Rakousích v roce [[1807]] získal [[Jan I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 1628 ha. [158] => * [[Schottwien]] v Dolních Rakousích v roce [[1824]] získal [[Jan I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 3460 ha. [159] => * [[Fischhorn (zámek)|Fischhorn]] – hrad v [[Salcburk|Salcburku]] / [[Salcbursko]] v roce [[1862]] získala [[Žofie z Lichtenštejna]] dědictvím 4597 ha. [160] => [161] => == Spory Lichtenštejnů o majetek na území České republiky == [162] => Majetek rodu Lichtenštejnů byl zčásti zabrán v rámci [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy v období první československé republiky]], už v roce 1921 se nacházelo u [[Jan II. z Lichtenštejna|Jana II., knížete z Liechtenštejna]] v záboru: [163] => [164] => * [[Moravská Třebová (zámek)|Moravská Třebová]]: [[Městečko Trnávka|Trnávka]], [[Suchý Dvůr (Městečko Trnávka)|Suchý Dvůr]] ([[Městečko Trnávka]]), [[Rozstání (okres Svitavy)|Roztání]], [[Bezděčí u Trnávky|Umírázka]] (Unerázka, [[Bezděčí u Trnávky]]) a [[Útěchov (okres Svitavy)|Útěchov]]; [165] => * [[Bučovice (zámek)|Bučovice]]: [[Kobeřice u Brna|Kobeřice]],Novinové zprávy z 10. června 1921 uvádějí „Kobořice“ (Venkov) resp. „Kobeřice“ (Lidové noviny) u panství Uherský Ostroh (mezi Hlukem a Kunovicemi), avšak takové místo se v tomto panství nenacházelo. Naopak u panství Bučovice jsou uvedeny pouze Mouřínov, Nemochovice a Nemotice, zatímco Kobeřice v tomto panství ležící v seznamu chybí. Správný seznam podle dohody z 9. června 1922 mezi Státním pozemkovým úřadem a Lichtenštejny (č. j. 19.391/22-II) uvádí Ondřej Horák ve své disertační práci (Brno, 2007) na str. 136. V rámci panství Bučovice-Ždánice a nikoliv Uherský Ostroh uvádí Kobeřice i v práci citovaný Jan Voženílek: ''Předběžné výsledky československé pozemkové reformy'', 1930. [[Mouřínov]], [[Nemochovice]] a [[Nemotice]]; [166] => * [[Zábřeh na Moravě (zámek)|Zábřeh]]: celé panství; [167] => ''* [[Úsov (zámek)|Úsov]]: celé panství; [168] => * [[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|Černý Kostelec]]: [[Barchovice|Komorec]] (dvůr u Barchovic),{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Cesty a památky [170] => | url = https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/komorce-zanikla-ves [171] => | periodikum = www.cestyapamatky.cz [172] => | datum vydání = start:2008- [173] => | datum přístupu = 2019-10-06 [174] => }} Bohumil (dvůr a hájovna u [[Jevany|Jevan]]) a [[Tismice]]; [175] => * [[Lanškroun (zámek)|Lanškroun]]: [[Horní Libchavy|Horní]] a [[Dolní Libchavy]], [[Dlouhá Třebová]], [[Parník (Česká Třebová)|Parník]] a [[Dolní Dobrouč|Dobrouč]]—Scheibe; [176] => * [[Plumlov (zámek)|Plumlov]]: [[Krumsín]] a [[Ptení]]; [177] => * [[Křtiny (zámek)|Křtiny]]: [[Pozořice (zámek)|Pozořice]], [[Kovalovice]] a [[Šumice (okres Brno-venkov)|Šumice]]; [178] => * [[Uherský Ostroh (zámek)|Uherský Ostroh]]: [[Hluk (okres Uherské Hradiště)|Hluk]] a [[Kunovice]]; [179] => * [[Břeclav (zámek)|Břeclav]] a [[Lanžhot]]: celý velkostatek; [180] => * [[Šternberk]]: celý velkostatek; [181] => * [[Kounice (zámek)|Kounice]]: [[Kounice|Tejnice]] (Týnice), [[Mochov]], Velké a Malé [[Nehvízdky|Nehvizdy]], [[Černíky]], [[Tlustovousy]], [[Horoušany]] a [[Vyšehořovice|Vyšerovice]]; [182] => * [[Radim (zámek)|Radim]]: [[Tatce]] a [[Třebovle]]-[[Broučková|Broučkov]]; [183] => * [[Rataje nad Sázavou (zámek)|Rataje]]: [[Nový Dvůr (Rataje nad Sázavou)|Nový Dvůr]] (dvůr [[Rataje nad Sázavou]]) a [[Kozojedy (Rataje nad Sázavou)|Kozojedy]] (dvůr [[Rataje nad Sázavou]]); [184] => * [[Uhříněves (zámek)|Uhříněves]]: [[Škvorec]] a [[Modletice|Zděbrady]] (dvůr Zděbrady u Říčan); [185] => * [[Rumburk (zámek)|Rumburk]]: celé panství; [[Krnov]]: celé panství;''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.06.1921, s. 2. ISSN 1805-0905. [186] => [187] => * [[Hostim]]-[[Boskovštejn]]: celé panství, které po Rudolfu z Lichtenštejna v roce 1908 zdědil Ferdinand [[Trauttmansdorffové|Trautmannsdorff]], ale při zahájení pozemkové reformy v roce 1921 byl stále uváděn jako majitel Rudolf z Lichtenštejna. [188] => [189] => {{Citát v rámečku|'''Dohoda o Liechtensteinských lesích - 50.000 ha stát, 50.000 Liechtenstein.''' Státní pozemkový úřad jednal již delší dobu s knížetem Liechtensteinem o dohodu v pozemkové reformě a nyní dohodu s ním uzavírá. Podle této dohody zůstalo by v majetku knížete z Liechtensteinu asi 50.000 hektarů lesní půdy. Stejnou výměru asi 50.0000 hektarů převzal by [[Státní pozemkový úřad|pozemkový úřad]]. Pokud jde o jednotlivé velkostatky Leichtensteinské, pozemkový úřad by převzal hlavně velkostatky na Moravě, a to [[Uherský Ostroh (zámek)|Uherský Ostroh]], [[Moravský Krumlov (zámek)|Krumlov]], [[Bučovice (zámek)|Bučovice]] a [[Moravská Třebová (zámek)|Mor. Třebovou]], všechny v plném rozsahu. V Čechách převzal by pozemkový úřad celý velkostatek [[Rataje nad Sázavou (zámek)|Rataje]]. Ostatní Liechtensteinské lesní velkostatky v Čechách, [[Koloděje (zámek)|Koloděje]], [[Uhříněves (zámek)|Uhříněves]] a [[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|Černý Kostelec]], zůstaly by knížeti Leichtensteinovi. O přidělení velkostatků, které převezme pozemkový úřad, bude rozhodnuto později, na velké části jich má však zájem stát.|Polední list, 22.01.1930{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = Kramerius, Polední list, 22.01.1930, s. 5. [191] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:90b11e20-9910-11e3-8b69-005056825209?page=uuid:b52486d0-9ddd-11e3-ad99-001018b5eb5c&fulltext=velkostatek%20uh%C5%99%C3%ADn%C4%9Bves [192] => | periodikum = www.digitalniknihovna.cz [193] => | datum přístupu = 2019-10-13 [194] => }} [195] => }} [196] => [197] => Po roce 1945 byl zkonfiskován veškerý lichtenštejnský majetek v Čechách i na Moravě pro příslušnost k německé národnosti, ačkoli se rod podle historika Petra Maška neangažoval pronacisticky, spíše naopak.MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, 330 p. {{ISBN|80-204-1049-X}}. Na druhé straně, panující lichtenštejnský kníže [[František Josef II.]] nabídl spolupráci [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké straně]] a profitoval ze spolupráce s [[Nacistické Německo|německými okupačními]] úřady.{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Lichtenštejni znovu žádají majetek v Česku [199] => | periodikum = Novinky.cz [200] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [201] => | vydavatel = Borgis [202] => | datum_vydání = 21. května 2014 [203] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/lichtenstejni-znovu-zadaji-majetek-v-cesku-229256 [204] => }} [205] => [206] => Ohledně záboru byl spor mezi knížetem Janem II. a [[Státní pozemkový úřad|Státním pozemkovým úřadem]] rozhodnut Nejvyšším soudem tak, že majetek liechtensteinský není vyjmut ze záboru. Soud odmítl námitky knížete, že jeho rodový majetek představuje součást suverénního knížectví Lichtenštejnského, a dodal, že i kdyby tomu tak bylo, přesto by se na tyto majetky [[záborový zákon]] vztahoval.Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1928, sp. zn. R II 28/28, publ. ve [[František Vážný|Vážného]] sbírce pod č. 7751/1928. [207] => [208] => V roce [[1946]] Československo zkonfiskovalo lichtenštejnský majetek, který se nacházel na území Československa, na základě [[Benešovy dekrety|dekretu prezidenta republiky]] č. 12 ze dne 21. 6. 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Stalo se tak i přes to, že v době druhé světové války rodina měla lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem. Tehdejší [[Elsa von Gutmann|kněžna Elsa]] byla navíc židovského původu. Možná je však soud považoval za kolaboranty (viz dva odstavce výše). Každopádně byla stížnost knížete [[21. listopad]]u [[1945]] správním soudem v [[Bratislava|Bratislavě]] zamítnuta, při čemž soud souhlasil s názorem správního orgánu, že „je všeobecně známou skutečností, že kníže je »osobou německé národnosti« ve smyslu Dekretu č. 12.“ [209] => [210] => Konfiskační rozhodnutí se kníže Hans Adam II. pokusil napadnout před soudy [[Německo|Spolkové republiky Německo]], avšak byl neúspěšný. Postup německých soudů schválil nakonec rozsudkem ze dne 12. července 2001 i [[Evropský soud pro lidská práva]].Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. 7. 2001 ve věci níže Hans-Adam II. Lichtenštejnský proti Německu, č. 42527/98. [211] => [212] => Spory s Českou republikou vedou Lichtenštejnové dodnes. Například v květnu 2023 zamítl [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] stížnost Lichtenštejnů týkající se pozemků na [[Okres Kolín|Kolínsku]]{{Citace elektronického periodika [213] => | titul = Ústavní soud nevyhověl stížnosti Lichtenštejnů ve sporu o majetek na Kolínsku, který nyní vlastní stát [214] => | periodikum = iROZHLAS [215] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lichtenstejnove-ustavni-soud-spor-o-majetek_2305091737_ara [216] => | datum vydání = 2023-05-09 [217] => | jazyk = cs [218] => | datum přístupu = 2024-04-13 [219] => }} a v dubnu 2024 stížnost týkající se pozemků nacházejících se na okraji [[Praha|hlavního města Prahy]].{{Citace elektronického periodika [220] => | příjmení = ČTK [221] => | titul = Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů kvůli pozemkům na okraji Prahy [222] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [223] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ustavni-soud-zamitl-stiznost-lichtenstejnu-kvuli-pozemkum-na-okraji-prahy-347986 [224] => | jazyk = cs [225] => | datum přístupu = 2024-04-13 [226] => }} [227] => [228] => == Větve rodu Lichtenštejnů == [229] => === Štýrská větev rodu ''(Murau)'' === [230] => [[Soubor:Murau - Schloss (b).JPG|náhled|Zámek Murau]] [231] => ''Hospodářské zázemí štýrských Lichtenštejnů tvořily statky Liechtenstein, Murau a Frauenburg.'' [232] => * [[Oldřich z Lichtenštejna]] (1200–1275) – [[básník]] a minesengr ze [[Štýrsko|štýrské]] větve rodu [[Murau]], která ještě ve [[13. století]] zanikla ''(jeho předky a potomky viz Ulrich z Lichtenštejna)'' [233] => ** [[Otto z Lichtenštejna-Murau]] v roce [[1348]] koupil hrad Seltenstein u Klagenfurthu [234] => *** Ota († 1340) získal panství [[Dürnstein]] [235] => *** Rudolf († po [[1343]]) – potomci převzali Liechtenstein a Frauenburg [236] => **** [[Linhart z Lichtenštejna-Murau]] († 1436/7). Po vymření majetek přešel na spřízněný rod Stubenbergů. [237] => ***** Mikuláš († 1499/1500) rozšířil majetek o [[Weinburg]], [[Treffen]] a [[Seltenheim]] ležící v [[Korutany|Korutanech]] [238] => ****** Ota († 1564) měl s Benignou († 1579), dcerou Jiřího z Lichtenštejna-Steyreggu 9 dětí. [239] => ******* Kryštof († 1580) byl poslední majitelem panství [[Murau]]. S jeho vdovou [[Anna Neumannová|Annou Neumannovou]] ze Wasserleonburgu získal panství [[Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu]]. Jeho potomkům patří [[Murau]] dodnes. [240] => ******* Zikmund Ota († 1619) [241] => ******* Konrád [242] => ******* Konrád, pohrobek († asi 1646/7) [243] => ******** Anna, manžel [[Jiří ze Stubenbergu]], roku [[1665]] definitivně vyhasla štýrská linie rodu [244] => [245] => === Větev rodu Liechtenstein-Rohrau === [246] => * [[Dětřich II. z Lichtenštejna|Dětřich z Lichtenštejna-Rohrau]] ([[1230]]–[[1258]]) a jeho syn [247] => ** [[Dětřich z Lichtenštejna-Rohrau]] († 1[[1277|277]]) [248] => [249] => === Mikulovská větev === [250] => * [[Jindřich I. z Lichtenštejna]] ([[1233]]–[[1265]]) - zakladatel samostatné větve rodu. Roku [[1249]] získal lénem hrad [[Mikulov]] s [[Drnholec|Drnholcem]]. [251] => : 1. manželka Diemuth/Dyrnda [252] => * [[Bedřich I. z Lichtenštejna]] († asi[[1310]], manželka [[Anežka z Himpeku]] († po [[1310]] [253] => : 2. manželka Mechthilda !† po [[1265]], synové [254] => ** Fridrich I. ([[1265]]–[[1278]]), manželka [[Anežka z Hirperka]], jejich syn [255] => *** Fridrich II. ([[1295]]–[[1305]]) [256] => ** [[Hartneid I.]] ([[1266]]–[[1277]]) [257] => * [[Liechtenstein]] z [[Liechtenstein (hrad)|Liechtensteinu]] a [[Perchtoldsdorf]]u. V letech [[1170]]/80 je uváděn jako vlastník [[Biedermannsdorf]]u šlechtic tohoto přídomku.Wikipedie [[Biedermannsdorf]] [258] => ** [[Jindřich II. z Lichtenštejna]] ([[1265]]–[[1314]])-vládce [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]] a [[Mikulov]]a, jeho manželka Petrissa/Petruše [[Zelking|z Zelkingu]] († 1[[1318|318]] [259] => *** [[Hartneid II.]] z [[Liechtenstein (hrad)|Liechtensteinu]], [[Mikulov]]a a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] ([[1301]]–[[1349]]/50), manželka Agnes/Anežka (von Heinzel ?) († [[1353]]). ''Jindřichův vnuk Hartneid (1310–1349) rozšířil lichtensteinské panství na Moravě o [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]] a [[Děvičky]].'' [260] => **** Jindřich III. (*asi [[1350]]) [261] => ***** Kryštof I. ([[1358]]–[[1413]]), manželka Barbora [262] => **** Jindřich IV. ([[1350]]–[[1381]]) [263] => **** Jiří I. ([[1350]] [264] => **** Bartoloměj [265] => **** Jan I. ([[1358]]–[[1398]]) z [[Liechtenstein (hrad)|Liechtensteinu]], [[Mikulov]]a a [[Valtice|Valtic]], 1. manželka [[Anežka z Klingenbergu]] († před ([[1387]]), 2. manželka [[Kateřina z Pottendorfu]], 3. manželka [[Alžběta z Puchheimu]] († [[1408]]). ''Jan získal v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] [[Mistelbach]], [[Valtice]]/Feldsberg a [[Riegelsdorf]].'' [266] => ***** Kateřina († [[1397]]), manžel [[Reinprecht z Walsee]] († [[1422]]) [267] => * [[Albrecht von Saint Petronell]] ([[1234]]–[[1285]]), jeho potomci vymřeli již na počátku [[14. století]] [268] => **** [[Hartneid III.]] (1353/1358-[[1377]]), manželka [[Anna ze Šternberka]] [269] => ***** Matěj I. (1380–1399) [270] => ***** [[Jiří III. z Lichtenštejna|Jiří III.]] (1383–1419) – tridentský biskup a kardinál [271] => ***** Jan II. (1386–1412), manželka Anežka z Kuenringu [272] => ****** Jan IV. (1412–1427), Mikulov, Drnholec, Břeclav, manželka [[Hedvika z Pottendorfu]] [273] => ****** Oldřich (1412–1427) [274] => ****** Markéta [275] => ***** Jindřich V. (1386–1418), manželka [[Anna z Zelkingu]] [276] => ****** Kryštof II. (1418–1445), manželka [[Anna z Puchheimu]] [277] => ****** Jiří IV. (1418–1444), manželka [[Hedvika z Pottendorfu]] [278] => ******* Jan V. (1446–1475) // ''oba letopočty chybně - zemř. 1473, a těžko se narodil 1446, jestliže se ženil v roce 1449, viz Perchta z R'' //, manželka [[Perchta z Rožmberka]] "Bílá Paní" († 1476) [279] => ****** Jindřich VII. (1446–1485), zvaný "Kulhavý", manželka [[Anežka ze Starhembergu]] [280] => ******* Jiří VI. (1480–1548), manželka [[Magdalena z Pollheimu|Mandaléna z Pollheimu]] [281] => ******** Anna, manžel [[Jan VI. z Lichtenštejna]] na Mikulově [282] => ******** Zuzana, manžel [[Jiří Hartman z Lichtenštejna]] na Valticích [283] => ******** Benigna, manžel [[Otto z Lichtenštejna]] [284] => ******** Marta, 1. manžel [[Jan z Lomnice a Meziříčí|Jan Lomnický z Meziříčí]], 2. manžel [[Dietmar z Losenu]] [285] => ******* Eliška († 1517), Manžel [[Jiří z Pottendorfu]] [286] => ******* Erazim (1483–1524) [287] => ****** Kryštof III. (1446–1506), manželka [[Amálie ze Starhembergu]] [288] => ******* Volfgang I. (1475–1525), manželka [[Jonoisib ze Schaumburgu]] [289] => ******** Jan VI. (1500–1552), 1. manželka [[Anna z Lichtenštejna]], 2. manželka [[Ester z Ditrichštejna]] [290] => ********* Jiří VII. (1535–1579) [291] => ********* Volfgang II. (1536–1585) [292] => ********* Jan VII. († 1567) [293] => ********* Magdaléna, 1. manžel [[Albert z Kuenringu]]. 2. manžel [[Adam Wolf z Krajku]] [294] => ********* Jenovéfa, 1. manžel [[Jan z Boskovic]], 2. manžel [[Jindřich z Donína]] [295] => ********* [[Hartman IX. z Lichtenštejna]] (1544–1585) [296] => ******* [[Linhart I. z Lichtenštejna|Linhart I.]] (1482–1534), manželka [[Kateřina z Boskovic]] [297] => ******** [[Linhart II. Kryštof IV.]] († 1558), 1. manželka [[Kateřina z Gutenštejna]], 2. manželka [[Anna Gorocká]] [298] => ****** Jiří V. (1447–1484) – '''zakladatel větve valtické'''. manželka [[Anežka z Eckartsau]] [299] => ******* Hartman I. († 1540), 1. manželka [[Amálie z Hohenlohe]], 2- manželka [[Jana z Mainberka]] [300] => ******** [[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna|Jiří Hartman I.]] (1513–1562), 1. manželka [[Amálie z Hohenlohe]], 2. manželka [[Jana Neuburská|Jana z Neuburku]] [301] => ******** [[Jan Kryštof VI. Šebestián]] (1515–1543) [302] => * Lichtenštejnové ze [[Steyregg (zámek)|Steyreggu]] – vymřeli roku [[1548]] [303] => * Lichtenštejnové z [[Mikulov]]a – vymřeli roku [[1691]] [304] => * Lichtenštejnové z [[Valtice|Valtic]] – vládnoucí rod [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnského]] [[knížectví]] [305] => [306] => === Vládnoucí větev rodu === [307] => [[Soubor:Schlossvaduz.jpg|náhled|Zámek Vaduz, Lichtenštejnsko]] [308] => '''[[Jiří V. z Lichtenštejna|Jiří V.]]''' († [[1483]]), manželka Anežka z [[Eckartsau|Krcova]]. [309] => [310] => '''[[Hartman z Lichtenštejna|Hartman I.]]''' (asi [[1475]]–[[1542]]), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku. [311] => [312] => '''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna|Jiří Hartman I.]]''' ([[1513]]–[[1562]]), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov]]ě. [313] => [314] => '''[[Hartman II. z Lichtenštejna]]''' ([[1544]]–[[1585]]), manželka hraběnka Anna z Ortenburku, synové: [315] => [316] => '''kníže [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel I.]]''' (30. července [[1569]]–12. února [[1627]]), syn Hartmana II. (1544–1585) manželka Maria Anna z [[Boskovice|Boskovic]]. [317] => [318] => :'''[[Maxmilián z Lichtenštejna|Maxmilián]]''' ([[1578]]–[[1643]]), syn Hartmana II. (1544–1585), manželka Kateřina z [[Boskovice|Boskovic]]. [319] => [320] => :'''[[Gundakar z Lichtenštejna]]''' ([[1580]]–[[1658]]), syn Hartmana (1544–1585), 1. manželka hraběnka Anežka Východofríská, 2. manželka [[Alžběta Lukrécie Těšínská|Alžběta Lukrécie]], vévodkyně slezská na [[Těšín]]ě; syn Hartman (1613–1686). [321] => [322] => '''kníže [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karel Eusebius]]''' (11. dubna [[1611]]–3./5. února [[1684]]), syn Karla I. (1569–1627), manželka Johana Beatrix Ditrichštejnová. [323] => [324] => ::'''[[Hartman z Lichtenštejna|Hartman]]''' ([[1613]]–[[1686]]), syn Gundakera (1580–1658), manželka Alžběta Sidonie, hraběnka ze Salmu a Reifferscheidtu, synové: [325] => [326] => :::'''[[Filip Erasmus z Lichtenštejna|Filip Erasmus]]''' ([[1664]]–[[1704]]), syn Hartmana (1613–1686) [327] => [328] => '''kníže [[Antonín Florián z Lichtenštejna|Antonín Florian]]''' (28. května [[1656]]–11. října [[1721]]), syn Hartmana (1613–1686), manželka [[Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna|Eleonora Barbora]], hraběnka z [[Thun]]u, syn: [329] => [330] => '''kníže [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jan (Hans) Adam I.]]''' (30. listopadu [[1657]]–16. června [[1712]]), manželka [[Erdmunda Tereza z Ditrichštejna|Erdmunda Marie Tereza z Ditrichštejna]] [331] => [332] => '''kníže [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Josef Jan Adam]]''' (27. května [[1690]]–17. prosince [[1732]], syn Antonína Floriana (1656–1721), 1. manželka princezna [[Gabriela z Lichtenštejna]], 2. manželka hraběnka [[Marie Anna z Thun-Hohensteinu|Marianna z Thunu]]. 3. manželka hraběnka [[Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu|Marianna Oettingenská ze Spielberku]], 4. manželka hraběnka [[Marie Anna Kotulinská z Křížkovic|Marianna]] [[Kotulinští z Kotulína|Kottulinská]] [333] => [334] => '''kníže [[Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna|Jan Nepomuk Karel]]''' (8. července [[1724]]–22. prosince [[1748]]), syn Josefa Jana Adama (1690–1732), manželka hraběnka [[Marie Josefa z Harrachu]], bez potomků. [335] => [336] => '''kníže [[Josef Václav z Lichtenštejna|Josef Václav]]''' (9. srpna [[1696]]–10. února [[1772]]), syn Filipa Erasma (1664–1704), manželka princezna [[Anna Marie z Lichtenštejna]], [[Thun-Hohensteinové|hraběnka z Thunu]], bez potomků. [337] => [338] => ::::'''[[Emanuel z Lichtenštejna|Emanuel]]''' ([[1700]]–[[1771]], syn Filipa Erasma (1664–1704), bratr Josefa Václava (1696–1772) [339] => [340] => '''kníže [[František Josef I. z Lichtenštejna|František Josef I.]]''' (19. listopadu [[1726]]–18. srpna [[1781]]), syn Emanuela (1700–1771), manželka hraběnka [[Marie Leopoldina ze Šternberka]] [341] => :::::'''[[Karel Boromej Josef z Lichtenštejna|Karel Boromej Josef]]''' ([[1730]]–[[1789]]), syn Emanuela (1700–1771) a rakouský polní maršál, manželka princezna [[Marie Eleonora z Lichtenštejna|Marie Eleonora Oettingenská ze Spielberku]] (1745–1812) [342] => [343] => '''kníže [[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I. Josef]]''' (4. května [[1759]]–24. března [[1805]]), syn Františka Josefa I. (1726–1781), manželka vévodkyně [[Karolína z Manderscheid-Blankenheimu|Karolína z Manderscheidtu-Blankenheimu]], bez potomků. [344] => [345] => '''kníže [[Jan I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]]''' (27. června [[1760]]–20. dubna [[1836]]), syn Franze Josefa I. (1726–1781), manželka vévodkyně [[Josefína z Fürstenbergu-Weitry|Josefa Žofie z Fürstenbergu-Weitry]], synové Alois Josef II. (1796–1858), a František Jáchym Josef (1802–1887) [346] => [347] => '''kníže [[Alois II. z Lichtenštejna|Alois Josef II.]]''' (25. května [[1796]]–12. listopadu [[1858]]), syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka [[Františka Kinská z Vchynic a Tetova|Františka Kinská, hraběnka z Vchynic a Tetova]], synové Jan II. (1840–1929) a František I. (1853–1938) [348] => [349] => :'''[[Karel Jan z Lichtenštejna|Karel Jan]]''' ([[1803]]–[[1871]]), syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka Rosalie, hraběnka z Grünu a [[Schönfeld]]u, nominován na panovníka [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnského knížectví]] ([[1806]]–[[1813]]). [350] => [351] => :'''[[František Jáchym Josef z Lichtenštejna|František Jáchym Josef]]''' ([[1802]]–[[1887]], syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka Julie Potocká, syn [[Alfréd z Lichtenštejna|Alfred Alois z Lichtenštejna]] (1842–1907). [352] => [353] => [[Soubor:Jan II Lichtenstejn-kamen.jpg|náhled|vpravo|Kámen k 40 letům vlády knížete Jana II. na Černokostelecku]] [354] => '''kníže [[Jan II. z Lichtenštejna|Jan II.]]''' (5. října [[1840]]–11. února [[1929]]), syn Aloise Josefa II. (1796–1858), bez potomků. [355] => [356] => '''kníže [[František I. z Lichtenštejna|František I.]]''' (28. srpna [[1853]]–25. července [[1938]]), syn Aloise Josefa (1796–1858), manželka [[Elsa von Gutmann]], baronka [[Erös]] z [[Bethenvalva]], bez potomků. [357] => [358] => ::'''[[Alfréd z Lichtenštejna|Alfred Alois]]''' ([[1842]]–[[1907]]), syn Františka Jáchyma Josefa (1802–1887), manželka [[Jindřiška z Lichtenštejna]], syn Alois (1869–1955). [359] => [360] => :::'''[[Alois Maria Adolf z Lichtenštejna|Alois]]''' ([[1869]]–[[1955]]), syn Alfreda Aloise (1842–1907), manželka rakouská arcivévodkyně [[Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská|Alžběta Amálie]], syn František Josef II. (1906–1989). [361] => [362] => '''kníže [[František Josef II.|František Josef]]''' (16. srpna [[1906]]–13. listopadu [[1989]]), syn Aloise (1869–1955), manželka [[Georgina von Wilczek|Gina Wilczeková]], syn Hans (Jan) Adam II. Pius narozen 1945. [363] => [364] => == Knížecí rodina 21. století (nejbližší členové) == [365] => * [[Hans Adam II.|Panjící kníže]] a [[Marie, kněžna lichtenštejnská|kněžna]] (panovník a jeho manželka) [366] => ** [[Alois z Lichtenštejna|Dědičný princ]] a [[Sophie z Lichtenštejna|dědičná princezna]] (syn knížete a jeho manželka) [367] => *** [[Joseph Wenzel z Lichtenštejna|Princ Joseph Wenzel]] (vnuk knížete) [368] => *** Princezna Marie-Caroline (vnučka knížete) [369] => *** Princ Georg Antonius (vnuk knížete) [370] => *** Princ Nikolaus Sebastian (vnuk knížete) [371] => ** [[Maxmilián Lichtenštejnský|Princ Maxmilián]] a [[Angela Lichtenštejnská|princezna Angela]] (syn knížete a jeho manželka) [372] => *** Princ Alfons (vnuk knížete) [373] => ** [[Konstantin z Lichtenštejna|Princ Konstantin]] a princezna Marie (syn knížete a jeho manželka) [374] => *** Princ Moritz (vnuk knížete) [375] => *** Princezna Georgina (vnučka knížete) [376] => *** Princ Benedikt (vnuk knížete) [377] => ** Princezna Tatjana (dcera prince) [378] => * [[Philipp z Lichtenštejna|Princ Philipp Erasmus]] a princezna Isabelle (bratr knížete a jeho manželka) [379] => ** Princ Alexander a princezna Astrid (synovec knížete a přivdaná neteř) [380] => *** Princezna Theodora (praneteř knížete) [381] => ** Princ Wenzeslaus (synovec knížete) [382] => ** Princ Rudolf a princezna Tılsım (synovec knížete a přivdaná neteř) [383] => *** Princezna Laetitia (praneteř knížete) [384] => *** Princ Karl Ludwig (prasynovec knížete) [385] => * [[Nikolaus Lichtenštejnský|Princ Nikolaus]] a [[Markéta z Lichtenštejna|princezna Margaretha]] (bratr knížete a jeho manželka) [386] => ** Princezna Maria-Anunciata (neteř knížete) [387] => ** Princezna Marie-Astrid (neteř knížete) [388] => ** Princ Josef-Emanuel (synovec knížete) [389] => * [[Nora z Lichtenštejna|Markýza vdova z Marino]] (sestra knížete) [390] => [391] => [[Soubor:Fürst Hans-Adam II. von und zu Liechtenstein (cropped).jpg|náhled|[[Hans Adam II.|Hans-Adam II., kníže Lichtenštejnský]] (narozen 1945), současná hlava rodu a suverénní vládce knížectví]] [392] => [393] => == Erb == [394] => {{Podrobně|Státní znak Lichtenštejnska}} [395] => Původně měli Lichtenštejnove zlato-červený, dělený štít, v 16. století{{Chybí zdroj}} se objevuje čtvrcený erb s polepšením, od roku [[1709]]{{Chybí zdroj}} je znak totožný se znakem Lichtenštejnského knížectví: v prvním poli je [[Heraldické znaky českých zemí|znak Slezska]],ve druhém erb rodové větve [[Kuenringové|Kuenringů]], shodný se znakem [[Sasko|Saska]], ve třetím znak [[Opavské knížectví|Opavska]] a ve čtvrtém erb hraběcí rodiny [[Rietbergové|Rietbergů]]. Mezi 3. a 4. pole je vsunuto pole se znakem [[Krnovské knížectví|Krnovska]]. Na [[Srdeční štít (heraldika)|srdečním štítku]] je erb Lichtenštejnů.[http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=80 Zpravodaj Vexilolog č. 80], červen 2021 [396] => [397] => == Odkazy == [398] => === Poznámky === [399] => [400] => [401] => === Reference === [402] => [403] => {{Citace monografie | příjmení = Vokáčová | jméno = Petra | odkaz na autora = | titul = Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka | url = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2014 | vydání = | počet stran = 964 | kapitola = | strany = 306| isbn = 978-80-200-2364-3}} [404] => [405] => [406] => === Literatura === [407] => * {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1868 | počet stran = 512 | přílohy = [3] archy | svazek = 1 | jazyk = německy}} [408] => * {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1877 | počet stran = 408 | přílohy = [3] archy | svazek = 2 | jazyk = německy}} [409] => * {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1882 | počet stran = 426 | přílohy = VI příl. (rodokmeny) | svazek = 3 | jazyk = německy}} [410] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Liechtensteinové | strany = 88–89 | isbn = 80-901020-3-4}} [411] => * {{Citace monografie | příjmení = Horák | jméno = Ondřej | odkaz na autora = | titul = Liechtensteinové mezi konfiskací a vyvlastněním | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 288 | isbn = 978-80-7277-457-9}} [412] => * {{Citace monografie| příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Juřík | titul = Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 215 | isbn = 978-80-7277-490-6}} [413] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 424 | isbn = 978-80-7277-403-6}} [414] => * {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8}} [415] => * Wanger, Harald: Die regierden Fürsten von Liechtenstein. Nové aktualizované vydání (asi v roce [[2004]]) s podporou knížecí kulturní rady. Vydavatelství Frank P. van Eck. {{ISBN|3-905501-22-8}} [416] => [417] => === Související články === [418] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [419] => * [[Pohřebiště lichtenštejnských panovníků]] [420] => * [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál]] [421] => * [[Lednicko-valtický areál]] [422] => [423] => === Externí odkazy === [424] => * {{Commonscat}} [425] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Liechtenšteina}} [426] => * [http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm Jiří J. K. Nebeský – Znak Lichtenštejnů v 17. století] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm |date=20080927231357 }} [427] => * Horák, Ondřej: Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. Brno 2007. [http://is.muni.cz/th/22811/pravf_d/ Online verze disertační práce] [428] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/417235100191003/ Liechtensteinové], Modrá krev, Česká televize, 8. 12. 2021 [429] => [430] => {{Evropské královské rodiny}} [431] => {{Lichtenštejnští princové}} [432] => {{Autoritní data}} [433] => {{Portály|Česko|Morava|Historie|Německo|Rakousko}} [434] => [435] => [[Kategorie:Lichtenštejnové| ]] [436] => [[Kategorie:Lichtenštejnští římští katolíci]] [437] => [[Kategorie:Panovnické rody]] [438] => [[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]] [439] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [440] => [[Kategorie:Moravské šlechtické rody]] [441] => [[Kategorie:Šlechtické rody Svaté říše římské]] [] => )
good wiki

Lichtenštejnové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Morava','Karel I. z Lichtenštejna','1622','Valtice','Mikulov','Čechy','Jan Adam I. z Lichtenštejna','Lichtenštejnsko','Liechtenstein (hrad)','Jan I. z Lichtenštejna','Slezsko','Lednice (okres Břeclav)'

1622

Čechy

Lichtenštejnsko

Mikulov

Morava

Slezsko

Valtice