Array ( [0] => 15539132 [id] => 15539132 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Luzern-Stans-Engelberg-Bahn [uri] => Luzern-Stans-Engelberg-Bahn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|Je článek o trati nebo o společnosti? Styl.}} [1] => {{Infobox - železniční trať [2] => | název = Luzern - Stans - Engelberg [3] => | obrázek = RK 0706 01250 LSE Obermatt.jpg [4] => | popisek = Míjení souprav v Obermattu [5] => | číslo = - [6] => | provozovatel = Luzern-Stans-Engelberg Bahn [7] => | délka = 24,78 [8] => | rozchod = 1000 [9] => | traťová třída = [10] => | napětí = 15 kV 16,7 Hz [11] => | maximální sklon = 250 ‰ [12] => | minimální radius = [13] => | koleje = [14] => | maximální rychlost = 75 km/h [15] => | stanice = [16] => {{BS3|ENDEa||||||}} [17] => {{BS3|BHF|||24,78|'''[[Engelberg]]'''||999 m n. m.}} [18] => {{BS3|eABZgl|exSTR+r|||Boden||}} [19] => {{BS3|STR|extSTRa|||||}} [20] => {{BS3|DST|extSTR||22,11|Ghärst||}} [21] => {{BS3|STR|extDST||21,73|(Ghärst)||}} [22] => {{BS3|HST|extSTR||21,46|Grünenwald||885 m n. m.}} [23] => {{BS3|BHF|extSTR||20,33|Obermatt ZB||675 m n. m.}} [24] => {{BS3|STR|extDST||19,50|Fangtobel||}} [25] => {{BS3|STR|extSTRe|||servisní tunel||4.043 m}} [26] => {{BS3|eABZg+l|exSTRr|||plán.otev. r. 2010||}} [27] => {{BS3|HST|||17,13|Grafenort||569 m n. m.}} [28] => {{BS3|HST|||13,78|Dörfli||523 m n. m.}} [29] => {{BS3|HST|||12,52|Wolfenschiessen||511 m n. m.}} [30] => {{BS3|HST|||10,21|Niederrickenbach|496 m n. m.|}} [31] => {{BS3|HST|||9,50|Dallenwil||485 m n. m.}} [32] => {{BS3|eHST|||8,94|Büren||477 m n. m.}} [33] => {{BS3|eHST|||7,73|Oberdorf||464 m n. m.}} [34] => {{BS3|BHF|||5,82|Stans||451 m n. m.}} [35] => {{BS3|BHF|||2,69|'''Stansstad'''||436 m n. m.}} [36] => {{BS3|hSTRae||||||}} [37] => {{BS3|TUNNEL1||||tunel Lopper II||1.743 m|}} [38] => {{BS3|STRl|ABZ+lr|CONTfq||směr [[Meiringen]]|||}} [39] => {{BS3||BHF||0,00|'''Hergiswill'''||449 m n. m.}} [40] => {{BS3||CONTf|||směr [[Lucern|Luzern]]||}} [41] => }} [42] => '''Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE)''' byla společnost, která provozovala úzkorozchodnou [[Ozubnicová dráha|ozubnicovou dráhu]] s rozchodem 1000 mm ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], spojující [[Lucern]], [[Stansstad]] a [[Engelberg]]. Po sloučení s [[Brünigbahn]] je Luzern-Stans-Engelberg-Bahn součástí [[Zentralbahn]]. [43] => [44] => == Historie == [45] => V roce 1890 byla vydána koncese na vybudování železniční tratě z Stansstadu u [[Lucernské jezero|Lucernského jezera]] do Engelbergu, tedy bez napojení na jiné tratě. Otevření tratě Stansstad-Engelberg-Bahn (StEB) bylo slavnostně provedeno v roce 1898. Trať byla elektrifikována od počátku provozu a byla v té době nejdelší elektrifikovanou tratí ve Švýcarsku. Vzhledem k maximálnímu stoupání 250‰ na traťovém úseku mezi [[Grafenort]]em a Engelbergem bylo rozhodnuto použít třífázový střídavý proud. V [[Grünenwald]]u byl vybudován i most, aby se předešlo úrovňovému křížení tratě s automobilovou dopravou. [46] => [47] => Železniční trať končila v té době ve stanici Stansstad a cestující do Luzernu museli pokračovat [[parník]]em po jezeře nebo [[autobus]]em. Z tohoto důvodu bylo snahou propojit trať s národní železniční sítí, a to v [[Hergiswil]]u, kde již byla v provozu [[Brünigbahn]] se stejným rozchodem, vlastněná [[Švýcarské spolkové dráhy|SBB]]. Koncese na toto propojení byla vydána v roce 1956. Stavba spojovací tratě a ražba [[tunel]]u však byla zahájena až po zajištění finančních prostředků. K tomuto přispělo i založení nové společnosti v roce 1959, ještě s názvem Elektrische Stansstad-Engelberg Bahn. V roce 1960 byly započaty práce na tunelu [[tunel Lopper|Lopper]] a dne 27. srpna 1964 projel první třífázový vlak do Engelbergu. Lokální trať byla přestavěna podle standardů Brünigbahn včetně přechodu na nové [[Železniční napájecí soustava|trakční napájení 15 kV 16 ⅔ Hz]]. [48] => [49] => Dne 19. prosince 1964 byla trať i společnost přejmenována na Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Nové lokomotivy a vozy byly dále stavěny na stejnou maximální rychlosti jako u Brünigbahn (75 km/h). [50] => [51] => V roce 2005 byly LSE a SBB Brünigbahn sloučeny a vznikla společnost [[Zentralbahn]] AG. Sloučení proběhlo tak, že SBB prodala Brünigbahn do vlastnictví LSE, která zaplatila za nákup vlastními akciemi. LSE byla následně přejmenována na Zentralbahn, ale 2/3 jejích akcií jsou nyní v držení SBB. [52] => [53] => :{| [54] => |+ [55] => | [56] => | [57] => | [58] => | [59] => | '''otevření traťových úseků''' [60] => |- [61] => | 5. [62] => | srpen [63] => | 1898 [64] => | : [65] => | Stansstad - Engelberg [66] => |- [67] => | 19. [68] => | prosinec [69] => | 1964 [70] => | : [71] => | Stansstad - Hergiswil (napojení na stávající železnici) [72] => |- [73] => | [74] => |- [75] => | 1. [76] => | leden [77] => | 2006 [78] => | : [79] => | sloučení SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) [80] => |- [81] => |} [82] => [83] => == Technická data LSE == [84] => :{| [85] => | Rozchod: [86] => | 1000 mm [87] => |- [88] => | Provozní délka: [89] => | 24,780 km [90] => |- [91] => | El. trakce: [92] => | 3×750 V 32 Hz (1898–1964) [93] => |- [94] => | [95] => | 15 kV 16 2/3 Hz (od 1964) [96] => |- [97] => | Ozubnicový systém: [98] => | Riggenbach [99] => |- [100] => | Největší sklon: [101] => | 250 ‰ [102] => |- [103] => | Počet tunelů: [104] => | 1 (v provozu) [105] => |- [106] => | Celková délka tunelů: [107] => | 1,743 m [108] => |- [109] => | Stanice a zastávky: [110] => | 11 (v provozu) [111] => |- [112] => |} [113] => [114] => == Povodeň 2005 == [115] => Při povodních 22. srpna 2005 byla zničena dolní část tratě mezi Aaschlucht Matt a Grafenort sesuvem půdy a podemletím vodou. 15. prosince 2005 byl provoz obnoven. [116] => [117] => [118] => Image:6539 - Stansstad - Bahnhof.JPG|Nádraží Stansstad [119] => Image:RK 0706 01263 LSE Engelberg.jpg|U stanice Engelberg [120] => [121] => [122] => == Odkazy == [123] => [124] => === Literatura === [125] => * {{Citace monografie| autor=Peter Berger, Hans Waldburger and Christoph Berger| titul=Bahnen nach Engelberg| vydavatel=Minirex| místo=Luzern| rok=1998| isbn=3-907014-10-3 }} [126] => [127] => === Související články === [128] => * [[Brünigbahn]] - jihovýchodní větev z Luzernu do Interlakenu Ost [129] => * [[Zentralbahn]] - nástupnická železniční společnost po sloučení Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Commonscat}} [133] => * [http://www.zentralbahn.ch Oficiální stránky Zentralbahn AG] [134] => [135] => {{Autoritní data}} [136] => {{Portály|Švýcarsko|Železnice}} [137] => [138] => [[Kategorie:Švýcarské železniční společnosti]] [139] => [[Kategorie:Železniční tratě ve Švýcarsku|Luzern-Stans-Engelberg]] [140] => [[Kategorie:Rozchod 1000 mm]] [141] => [[Kategorie:Ozubnicové dráhy]] [142] => [[Kategorie:Doprava v Alpách]] [143] => [[Kategorie:Lucern]] [144] => [[Kategorie:Doprava v kantonu Lucern]] [] => )
good wiki

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) byla společnost, která provozovala úzkorozchodnou ozubnicovou dráhu s rozchodem 1000 mm ve Švýcarsku, spojující Lucern, Stansstad a Engelberg. Po sloučení s Brünigbahn je Luzern-Stans-Engelberg-Bahn součástí Zentralbahn.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brünigbahn','Zentralbahn','Kategorie:Lucern','Kategorie:Ozubnicové dráhy','Kategorie:Železniční tratě ve Švýcarsku','Železniční napájecí soustava','tunel Lopper','tunel','Švýcarské spolkové dráhy','Hergiswil','autobus','parník'

Autobus

Brünigbahn

Hergiswil

Kategorie:Lucern

Parník

Parník je vodní plavidlo poháněné parním strojem.

Tunel

Tunel je umělá průchodová cesta pod překážkou nebo skrz horu či hradbu.

Zentralbahn