Array ( [0] => 15501155 [id] => 15501155 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Místo [uri] => Místo [3] => Místo - severní strana návsi.jpg [img] => Místo - severní strana návsi.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Místo [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Chomutov]] [7] => | pověřená obec = [[Chomutov]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 430 01, 431 58 [10] => | počet ZSJ = 3 [11] => | počet částí obce = 3 [12] => | počet katastrálních území = 3 [13] => | adresa = Místo 81
431 58 Místo [14] => | web = http://www.obec-misto.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = obecmisto@obec-misto.cz [17] => | starosta = Bc. Eva Fialková [18] => | starosta aktuální k = 2024 [19] => | mapa = Misto CV CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ042 [21] => }} [22] => '''Místo''' ({{Vjazyce2|de|''Platz''}}) je obec s {{Počet obyvatel}} obyvateli v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. V samotném Místě žije okolo 350 obyvatel. Vesnice stojí v [[Krušné hory|Krušných horách]] v nadmořské výšce okolo 575 metrů. Vznikla v první polovině šestnáctého století jako hornická osada. Dobývání rud postupně ztrácelo na významu a většina obyvatel se začala věnovat zemědělství. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] musela ze vsi odejít naprostá většina původních německých obyvatel, kteří byli nahrazeni přistěhovalci z různých částí [[Československo|Československa]]. K Místu patří [[Část obce|části obce]] [[Blahuňov]] a [[Vysoká Jedle]]. [23] => [24] => == Název == [25] => Původní německý název vesnice ''Platz'' znamená louka nebo volný prostor. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Placz (1518), Placzs (1579), ''v mčko hornj Placz'' (1606), Platz nebo Placž (1787), Platz (1846) nebo Místo a Platz (1854). V letech 1869–1880 se obec jmenovala Město. [26] => [27] => == Historie == [28] => První sezónní osídlení v oblasti Místa vzniklo v souvislosti s těžbou rud asi 1000 let př. n. l. V blízkosti hradu bylo nalezeno sídliště [[Knovízská kultura|knovízské kultury]]. [29] => [30] => Okolí Místa bylo ve středověku osídleno již v patnáctém století. Z roku 1449 pochází zpráva o [[hasištejn]]ském [[hamr]]u na zpracování rud v [[Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka|Prunéřovském údolí]]. [[Mikuláš z Lobkovic]] si v listině adresované [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichovi z Rožmberka]] stěžoval na Petra ze Šternberka, který mu hamr pobořil. Ještě v roce 1518 je zmiňována pouze louka ''Placz,'' na které bylo městečko postaveno a jejíž jméno přijalo. Stalo tak pravděpodobně po roce 1538, kdy Šebestián z Lobkovic prodal městečko [[Kralupy u Chomutova|Kralupy]], které bylo významným obchodním centrem panství. Novým střediskem se stalo Místo. [[První písemná zmínka]] však pochází až z roku 1549 a nejstarší záznam v místecké gruntovní knize je datován rokem 1569. Roku 1606 bylo Místo označeno jako horní [[Městys|městečko]], přestože nikdy neobdrželo žádná privilegia s hornictvím spojovaná.Urban 2015, s. 209 Bylo sice založeno s velkým obdélným náměstím, ale ještě v polovině devatenáctého století stála zástavba pouze po jeho stranách. [31] => [32] => [[Soubor:Místo - Kostel Nejsvětější Trojice 3.jpg|náhled|vlevo|Kostel Nejsvětější Trojice]] [33] => [[Soubor:Místo - čp 1.jpg|náhled|vlevo|Památkově chráněný dům čp. 1]] [34] => [35] => Před koncem šestnáctého století získal převážnou část hasištejnského panství císař [[Rudolf II.]], který ji roku 1606 prodal [[Linhart starší Štampach ze Štampachu|Linhartu Štampachovi ze Štampachu]].Urban 2015, s. 210 V té době v Místě žilo 27 usedlíků s rodinami. Majetek [[Linhart mladší Štampach ze Štampachu|Linharta mladšího]] byl zabaven za jeho účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]], a v roce 1623 ho získal [[Jaroslav Bořita z Martinic]]. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl švédskými vojáky vypálen Hasištejn i s městečkem a kostelem postaveným na náměstí roku 1572. Válka také definitivně ukončila okolní hornické aktivity.Urban 2015, s. 211 Podle [[Berní rula|Berní ruly]] z roku 1654 v místě žilo pouze patnáct [[chalupník]]ů a dva zahradníci bez vlastních pozemků. Jeden z chalupníků provozoval mlýn s jedním kolem, jeden měl hospodu, další se živili jako švec, zedník a tři tkalci. Dohromady jim patřilo deset potahů, 31 krav, čtrnáct [[Jalovice|jalovic]], dvě prasata a dvě kozy. Kromě toho severozápadně od Hasištejna býval [[Vápenec|vápencový]] lom a vápenka, které fungovaly až do druhé poloviny devatenáctého století.Binterová 2001, s. 16 Obyvatelé po třicetileté válce pracovali v zemědělství a v lese. Nízká úrodnost polí však způsobovala, že si museli hledat doplňkové možnosti příjmů, ke kterým patřila výroba [[Krajka|krajek]], košíků a sběr lesních plodů.Binterová 2001, s. 19 [36] => [37] => V době [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] Místem prošel směrem k [[Hora Svatého Šebestiána|Hoře Svatého Šebestiána]] oddíl [[Prusko|pruských]] vojáků, kteří ukradli všechnu místní drůbež. Nájezdy vojáků však vesnice trpěla během celé války. Do konce osmnáctého století se vesnice rozrostla. [[Jaroslav Schaller]] ve svém díle z roku 1787 uvedl v Místě 39 domů a v roce 1794 jich bylo 44 s 206 obyvateli. Časem bylo také obnoveno hornictví, protože část obyvatel pracovala na šachtách v okolí. Panský dvůr byl v té době již opuštěný a v prunéřovském údolí stály tři mlýny, dvě pily, drátovna a hamr. Na polích se kromě běžných plodin pěstoval také [[len]] a [[chmel]]. Ze lnu se v domácnostech vyráběla příze a plátno. Změnili se také majitelé vesnice. V letech 1791–1810 Místo patřilo [[hrabě]]nce Marianě z Althanu, po ní až do roku 1840 byla majitelkou hraběnka Marie Anna z Firmianu a posledním šlechtickým držitelem se stal hrabě Karel Wolkenstein-Trostburg.Urban 2015, s. 212 [38] => [39] => V letech 1838, 1848, 1880 a 1888 obec postihly požáry, při kterých shořelo po několika domech. Spolek dobrovolných hasičů byl založen až v roce 1896. O dva roky později byla postavena silnice z [[Ahníkov]]a do [[Celná|Celné]], která výrazně zlepšila do té doby špatnou dopravní dostupnost vesnice. Vodovod byl dokončen roku 1900.Binterová 2001, s. 22 V budově bývalé drátovny v té době fungoval obilný mlýn, který v roce 1927 vyhořel, ale byl obnoven. Starý hamr fungoval ještě po roce 1900. Patřil Emanuelu Karschovi, který byl majitelem [[prunéřov]]ského velkostatku. Předchozí majitel hamru vyráběl dřevěné uhlí, které dodával Karschovým podnikům.Binterová 2001, s. 20 [40] => [41] => Emanuel Karsch se zasloužil o rekonstrukci Hasištejna, kde otevřel restauraci. V samotném Místě nechal roku 1914 vybudovat lovecký zámeček pojmenovaný po své manželce {{Cizojazyčně|de|Margaretheim}}.Urban 2015, s. 213 Již v následujícím roce však byl během [[První světová válka|první světové války]] zámeček upraven na zotavovnu pro děti ze sociálně slabých rodin. Koncem druhé světové války budova sloužila jako doléčovací nemocnice, roku 1945 jako kasárna [[revoluční gardy]] a od roku 1946 jako dětská ozdravovna. [42] => [43] => Po skončení první světové války se místo stalo součástí nově vyhlášené provincie [[Německé Čechy]], kterou československá armáda obsadila až koncem listopadu 1918. V roce 1920 byla obec elektrifikována. Přímo ve vsi byly dva hostince, dva obchody s potravinami, cukrárna, pekařství a řezník, v jehož skladišti se maso chladilo ledem dodávaným z [[Vysoká Jedle|Vysoké Jedle]], který vydržel až do léta. Z řemeslníků a živnostníků tu pracovali jen švec, krejčí, holič a kominík. Ve třicátých letech dvacátého století byla otevřena pošta.Binterová 2001, s. 24 [44] => [45] => Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] bylo Místo 5. října 1938 obsazeno německou armádou, kterou místní obyvatelé s jásotem vítali.Binterová 2001, s. 23 V průběhu války zemřelo na bojištích devět místních mužů. Po válce musela většina původních obyvatel [[Vysídlení Němců z Československa|odejít do Německa]] a místo nich se přistěhovalo již během roku 1945 několik desítek obyvatel z Československa. Zbořením řady starých domů Místo ztratilo historický ráz. Nový rozvoj vesnice začal až v šedesátých let dvacátého století. V dalších dvou desetiletích byly postaveny nové domy, kanalizace, upraveno náměstí, vzniklo hřiště a zemědělský areál na východním okraji vesnice.Binterová 2001, s. 41 [46] => [47] => == Obyvatelstvo == [48] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 305 obyvatel (z toho 147 mužů) německé národnosti, kteří byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 351 obyvatel: 349 Němců a dva cizince. Kromě tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi. [49] => [50] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [51] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011 [52] => |- [53] => ! [54] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [55] => |- style="white-space:nowrap" [56] => ! align="left" | Obyvatelé [57] => | 372 || 325 || 313 || 338 || 340 || 305 || 351 || 211 || 204 || 202 || 257 || 298 || 306 || 357 || 264 [58] => |- style="white-space:nowrap" [59] => ! align="left" | Domy [60] => | 61 || 64 || 64 || 61 || 61 || 60 || 71 || 65 || 72 || 44 || 54 || 81 || 88 || 97 || 99 [61] => |- style="white-space:nowrap" [62] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Blahuňov]] a [[Vysoká Jedle]].}} [63] => |} [64] => [65] => == Obecní správa == [66] => [67] => === Místní části === [68] => Místo je od roku 1850 samostatnou obcí. Leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k [[Obec s rozšířenou působností|ORP]] Chomutov. Kromě samotného Místa k obci patří od roku 1960Binterová 2001, s. 49 Blahuňov a nejpozději od roku 1950 Vysoká Jedle. [69] => [70] => === Zastupitelstvo a starosta === [71] => Dne 22. května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z rozdělených 245 hlasů v Místě získaly 205 hlasů [[Sudetoněmecká strana]] a čtyřicet hlasů [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. [72] => [73] => V místních volbách se volí devět členů [[Zastupitelstvo obce|obecního zastupitelstva]]. Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018]] byla volební účast v obci 76,94 %. Pět zvolených zastupitelů bylo členy volebního uskupení Česká nezávislá a ostatní po jednom patřili ke stranám a spolkům Občané pro rozvoj obce Místo, [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Strana Práv Občanů]] a Nový Sever. Starostou se stal Miroslav Bělský. [74] => [75] => == Školství == [76] => Nejstarší zmínka o škole v Místě pochází z roku 1792. Tehdy se vyučovalo ve dvou běžných domech a nová budova pro jednotřídní školu byla postavena u kostela v roce 1797. Teprve roku 1872 je rozšířili o další třídu. V devatenáctém století ji navštěvovaly také děti z Blahuňova a Vysoké Jedle. Další školí budovu Místo postavilo roku 1875. Kromě dvou učeben se v ní nacházel také byt učitele.Binterová 2017, s. 17 Běžná základní škola v Místě zanikla ve dvacátém století. V bývalém zámečku sídlí Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna. [77] => [78] => == Doprava == [79] => Místem vede jediná [[Silnice III. třídy|silnice třetí třídy]] č. 22322, která u Blahuňova odbočuje ze [[silnice I/13]] a pokračuje přes Vysokou Jedli ke křižovatce se silnicí III/22321 u Celné. Ve vsi se na ní nachází dvě zastávky autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhovanou železniční zastávkou je stanice Kadaň–Prunéřov na [[Železniční trať Chomutov–Cheb|trati Chomutov–Cheb]] vzdálená asi čtyři kilometry směrem na jihozápad. [80] => [81] => Z [[Prunéřov]]a vede modře [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|značená turistická trasa]] na Hasištejn, odkud dále pokračuje Prunéřovským údolím k železniční zastávce [[Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána)|Nová Ves]] na trati [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|Chomutov–Vejprty]]. Žlutě značená trasa začíná na silnici I/13 jižně od Blahuňova a přes Kralupský vrch a Hasištejn směřuje do [[Úbočí (Výsluní)|Úbočí]]. U Hasištejna začíná značená cyklotrasa č. 3003A přes Vysokou Jedli k Celné a další cyklotrasa č. 3115 je značena po silnici údolím Prunéřovského potoka podél jihozápadní hranice katastrálního území. [82] => [83] => == Pamětihodnosti == [84] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Místě}} [85] => [86] => [[Soubor:Místo - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice.jpg|náhled|upright|Sloup Nejsvětější Trojice u kostela stával původně na náměstí]] [87] => [[Soubor:Račice - mariánský sloup přemístěný do Místa.jpg|náhled|upright|Mariánský sloup u hřbitovní zdi pochází od [[Račice (Spořice)|račického]] hřbitova, kde stával u cesty do [[Naší]]]] [88] => [89] => V okolí vesnice se dochovaly pozůstatky dolování [[Železná ruda|železné rudy]] a podle starších a nepotvrzených zpráv také [[Stříbro|stříbra]]. Jedna štola ústila u myslivny zvané {{Cizojazyčně|de|''Röhrl''}}) a jiná šachta byla vyhloubena u severní zdi hřbitova. Štola u myslivny byla na krátkou dobu neúspěšně znovuotevřena v roce 1870.Urban 2015, s. 215 Drobná důlní díla se nacházela v údolí bezejmenného potoka pod Hasištejnem a ve svazích Prunéřovského údolí. Západně od zříceniny hradu bývaly povrchový lom a šachta, ve kterých se dobýval vápenec. Po šachtě se dochovala [[pinka]].Urban 2015, s. 216 [90] => [91] => Významnou památkou v Místě je zřícenina [[Gotická architektura|gotického]] hradu [[Hasištejn]]a jihozápadně od středu vesnice. Na jihovýchodním okraji stojí barokní [[Kostel Nejsvětější Trojice (Místo)|kostel Nejsvětější Trojice]] z let 1691–1692. Sochařská výzdoba hlavního oltáře pochází z dílny sochaře a řezbáře [[Jakub Eberle|Jakuba Eberleho]]. Kromě toho se v Místě nachází řada drobných památek, z nichž některé byly přemístěny z vesnic, které na Chomutovsku zanikly v důsledku těžby uhlí v dole Nástup: [92] => [93] => * barokní [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] z roku 1724, [94] => * [[krucifix]] na [[Korintský řád|korintském]] sloupu s reliéfy [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], [[Svatý Šebestián|svatého Šebestiána]], [[Svatá Rozálie|svaté Rozálie]] a [[Roch z Montpellieru|svatého Rocha]] z doby před rokem 1800 (přemístěný z [[Kralupy u Chomutova|Kralup]]), [95] => * krucifix se svatou [[Marie Magdalena|Máří Magdalénou]] z doby okolo roku 1800, [96] => * barokní socha svatého Floriána z první poloviny osmnáctého století z Kralup, [97] => * kapličková [[boží muka]] z počátku šestnáctého století u silnice k [[Vysoká Jedle|Vysoké Jedli]] [98] => * krucifix s reliéfem svatého Floriána na soklu z roku 1747, [99] => * sokl a patka kříže z roku 1767 u bývalého mlýna v lese pod vesnicí. [100] => [101] => Další sochy [[Barbora z Nikomédie|svaté Barbory]] a [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]], jejichž autorem byl pravděpodobně [[Ulrich Creutz]], se nachází v chomutovském muzeu. [102] => [103] => == Odkazy == [104] => [105] => === Reference === [106] => [107] => {{Citace monografie [108] => | příjmení = Profous [109] => | jméno = Antonín [110] => | odkaz na autora = Antonín Profous [111] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř) [112] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [113] => | místo = Praha [114] => | rok = 1951 [115] => | počet stran = 632 [116] => | svazek = III [117] => | strany = 95 [118] => }} [119] => {{Citace periodika [120] => | příjmení = Smrž [121] => | jméno = Zdeněk [122] => | titul = Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov [123] => | periodikum = Památky, příroda, život [124] => | rok = 1991 [125] => | ročník = 23 [126] => | číslo = 1 [127] => | strany = 4–9 [128] => }} [129] => {{Citace monografie [130] => | příjmení = Binterová [131] => | jméno = Zdena [132] => | odkaz na autora = Zdena Binterová [133] => | titul = Obce chomutovského okresu [134] => | spoluautoři = a kol. [135] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [136] => | místo = Chomutov [137] => | rok = 2002 [138] => | počet stran = 302 [139] => | kapitola = Místo [140] => | strany = 165–167 [141] => | isbn = 80-7277-173-6 [142] => }} [143] => {{Citace monografie [144] => | příjmení = Bílek [145] => | jméno = Jaroslav [146] => | příjmení2 = Jangl [147] => | jméno2 = Ladislav [148] => | odkaz na autora = Ladislav Jangl [149] => | příjmení3 = Urban [150] => | jméno3 = Jan [151] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [152] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [153] => | místo = Chomutov [154] => | rok = 1976 [155] => | počet stran = 192 [156] => | strany = 49, 57 [157] => }} [158] => {{Citace monografie [159] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [160] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [161] => | vydavatel = Český statistický úřad [162] => | místo = Praha [163] => | rok = 2006 [164] => | počet stran = 760 [165] => | strany = 378, 379 [166] => | isbn = 80-250-1310-3 [167] => }} [168] => {{Citace monografie [169] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [170] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [171] => | vydavatel = Český statistický úřad [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 2006 [174] => | počet stran = 624 [175] => | strany = 322, 588 [176] => | isbn = 80-250-1311-1 [177] => }} [178] => {{Citace monografie [179] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [180] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [181] => | vydavatel = Český statistický úřad [182] => | místo = Praha [183] => | rok = 2013 [184] => | počet stran = 900 [185] => | strany = 292 [186] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [187] => }} [188] => {{Citace monografie [189] => | korporace = Státní úřad statistický [190] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy [191] => | svazek = I [192] => | vydavatel = Státní úřad statistický [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 1924 [195] => | počet stran = 596 [196] => | vydání = 2 [197] => | strany = 209 [198] => }} [199] => {{Citace monografie [200] => | korporace = Státní úřad statistický [201] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká [202] => | svazek = I [203] => | vydavatel = Státní úřad statistický [204] => | místo = Praha [205] => | rok = 1934 [206] => | počet stran = 614 [207] => | strany = 99 [208] => }} [209] => {{Citace monografie [210] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [211] => | titul = Umělecké památky Čech. K/O [212] => | vydavatel = [[Academia]] [213] => | místo = Praha [214] => | rok = 1978 [215] => | svazek = II [216] => | počet stran = 580 [217] => | typ kapitoly = heslo [218] => | kapitola = Místo [219] => | strany = 397 [220] => }} [221] => {{Citace monografie [222] => | příjmení = Urban [223] => | jméno = Michal [224] => | spoluautoři = kolektiv [225] => | titul = Horní města Krušných hor. Ústecký kraj [226] => | vydavatel = Fornica Publishing [227] => | místo = Sokolov [228] => | rok = 2015 [229] => | počet stran = 328 [230] => | isbn = 978-80-87194-49-2 [231] => | svazek = 2 [232] => | vydání = 1 [233] => | kapitola = Místo [234] => | strany = 208 [235] => | poznámka = Dále jen Urban 2015 [236] => }} [237] => {{Citace monografie [238] => | příjmení = Binterová [239] => | jméno = Zdena [240] => | titul = Místo [241] => | vydavatel = Oblastní muzeum Chomutov [242] => | místo = Chomutov [243] => | rok = 2001 [244] => | počet stran = 64 [245] => | kapitola = Místo [246] => | strany = 15 [247] => | poznámka = Dále jen Binterová 2001 [248] => }} [249] => {{Citace elektronické monografie [250] => | titul = Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Místo 66 [251] => | url = http://vudds.cz/ [252] => | datum přístupu = 2017-10-29 [253] => | vydavatel = VUDDS [254] => }} [255] => {{Citace elektronické monografie [256] => | titul = Místo (okres Chomutov) [257] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__563242 [258] => | datum aktualizace = 2016-12-31 [259] => | datum přístupu = 2017-10-29 [260] => | vydavatel = Český statistický úřad [261] => }} [262] => {{Citace elektronické monografie [263] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [264] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=4202&xobec=563242&xstat=0&xvyber=0 [265] => | datum přístupu = 2017-10-29 [266] => | vydavatel = Český statistický úřad [267] => }} [268] => {{Citace elektronické monografie [269] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014. Jmenné seznamy [270] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=1&xnumnuts=4202&xobec=563242&xstrana=0&xodkaz=1 [271] => | datum přístupu = 2017-10-29 [272] => | vydavatel = Český statistický úřad [273] => }} [274] => {{Citace elektronické monografie [275] => | titul = Obecné informace [276] => | url = http://www.obec-misto.cz/obecne-informace/ [277] => | datum přístupu = 2017-10-29 [278] => | vydavatel = Obec Místo [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171029190304/http://www.obec-misto.cz/obecne-informace/ [280] => | datum archivace = 2017-10-29 [281] => | nedostupné = ano [282] => }} [283] => {{Citace elektronické monografie [284] => | korporace = Seznam.cz [285] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [286] => | titul = Turistická mapa [287] => | url = https://mapy.cz/s/2aYGU [288] => | datum přístupu = 2017-11-04 [289] => | vydavatel = Mapy.cz [290] => }} [291] => {{Citace elektronické monografie [292] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [293] => | korporace = CENIA [294] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=88edfd0c80d442c283cc28ccda360323 [295] => | datum přístupu = 2017-11-04 [296] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [297] => | místo = Praha [298] => }} [299] => {{Citace elektronické monografie [300] => | korporace = Ředitelství silnic a dálnic ČR [301] => | odkaz na korporaci = Ředitelství silnic a dálnic [302] => | titul = Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [303] => | url = https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=37261 [304] => | datum přístupu = 2017-11-04 [305] => | vydavatel = Geoportál ŘSD [306] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171107013726/https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=37261 [307] => | datum archivace = 2017-11-07 [308] => | nedostupné = ano [309] => }} [310] => {{Citace periodika [311] => | příjmení = Růžek [312] => | jméno = Vlastislav [313] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [314] => | periodikum = Památky, příroda, život [315] => | rok = 1994 [316] => | ročník = 26 [317] => | číslo = 1 [318] => | strany = 10, 13 [319] => | issn = 0231-5076 [320] => }} [321] => {{Citace elektronické monografie [322] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [323] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [324] => | datum přístupu = 2023-08-25 [325] => | vydavatel = Český statistický úřad [326] => | formát = PDF online [327] => }} [328] => [329] => [330] => === Literatura === [331] => * {{Citace monografie [332] => | příjmení = Urban [333] => | jméno = Michal [334] => | spoluautoři = kolektiv [335] => | titul = Horní města Krušných hor. Ústecký kraj [336] => | vydavatel = Fornica Publishing [337] => | místo = Sokolov [338] => | rok = 2015 [339] => | počet stran = 328 [340] => | isbn = 978-80-87194-49-2 [341] => | svazek = 2 [342] => | vydání = 1 [343] => | kapitola = Místo [344] => | strany = 204–221 [345] => }} [346] => * {{Citace monografie [347] => | příjmení = Binterová [348] => | jméno = Zdena [349] => | titul = Místo [350] => | vydavatel = Oblastní muzeum Chomutov [351] => | místo = Chomutov [352] => | rok = 2001 [353] => | počet stran = 64 [354] => | kapitola = Místo [355] => | strany = 13–43 [356] => }} [357] => [358] => === Související články === [359] => * [[Římskokatolická farnost Místo]] [360] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov]] [361] => [362] => === Externí odkazy === [363] => * {{Commonscat}} [364] => * {{Otto|heslo=Místo}} [365] => * {{Oficiální web}} [366] => * {{RÚIAN}} [367] => [368] => {{Části české obce}} [369] => {{Okres Chomutov}} [370] => {{Autoritní data}} [371] => {{Portály|Česko|Geografie}} [372] => [373] => [[Kategorie:Místo| ]] [374] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [375] => [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] [376] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [377] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [378] => [[Kategorie:Mikroregion Podkrušnohor]] [379] => [[Kategorie:Mikroregion St. Sebastian]] [380] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [381] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [382] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [383] => [[Kategorie:Těžba železné rudy v Česku]] [384] => [[Kategorie:Těžba vápence v Česku]] [385] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [] => )
good wiki

Místo

Místo je obec s obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. V samotném Místě žije okolo 350 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vysoká Jedle','Chomutov','Ústecký kraj','Blahuňov','Kralupy u Chomutova','Okres Chomutov','Železniční trať Chomutov-Vejprty','hasištejn','len','Třicetiletá válka','Celná','České stavovské povstání'

Blahuňov

Celná

Chomutov

Hasištejn

Len