Array ( [0] => 15513337 [id] => 15513337 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Měření [uri] => Měření [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:CarpentersRule.png|náhled|upright=1.5|Tesařský metr]] [1] => '''Měření''' je [[kvantita]]tivní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou [[fyzikální jednotka|jednotkou]]. Výsledkem měření je tedy číslo, které vyjadřuje [[poměr]] zkoumané veličiny k jednotce, spolu s uvedením té jednotky. Význam měření je hlavně v tom, že: [2] => # charakterizuje měřenou veličinu mnohem přesněji než kvalitativní údaje (např. dlouhý, teplý, těžký); [3] => # měření lze opakovat a výsledky porovnávat; [4] => # výsledek lze zpracovávat matematickými prostředky, zejména ve vědách. [5] => [6] => V širším slova smyslu, ve [[společenské vědy|společenských vědách]], v [[ekonomie|ekonomii]] aj. se měřením rozumí jakékoli kvantitativní zkoumání, například dotazníkovým šetřením, jehož výsledky lze zpracovávat [[Statistika|statisticky]]. V tomto ohledu lze tedy libovolné měření charakterizovat jako způsob získávání číselných informací o okolí či o pozorovaných jevech a procesech. [7] => [8] => [[Metafora|Metaforicky]] se mluví o „měření sil“, tj. přímém porovnání schopností například v zápase. [9] => [10] => == Rozdělení == [11] => Měření se užívá v běžném životě, v technice i ve vědě, v mnoha různých odvětvích a k různým účelům. Měří se různé veličiny i jejich kombinace. Nejjednodušší kvantitativní zkoumání je počítání kusů či výskytů, které se obvykle obejde bez měřicích přístrojů. V ostatních případech se měří měřidly nebo [[Měřicí přístroj|měřicími přístroji]] a postupy lze rozdělit podle druhu metody. [12] => [13] => === Metody === [14] => Při ''absolutní metodě'' ukáže [[měřidlo]] hodnotu veličiny přímo (např. měření [[hmotnost]]i na elektronické [[váha|váze]], měření [[elektrický odpor|elektrického odporu]] [[ohmmetr]]em). Při ''relativní metodě'' porovnáváme příslušnou vlastnost měřeného tělesa s jednotkovými tělesy (např. měření hmotnosti na [[rovnoramenné váhy|rovnoramenných vahách]], měření elektrického odporu můstkovou metodou). [15] => [16] => ''Přímá metoda'' spočívá v porovnávání s měřidlem se stejnou vlastností (např. měření [[délka|délky]] [[metr]]em, měření [[čas]]u [[stopky|stopkami]]). ''Nepřímá metoda'' spočívá v měření důsledku (účinku) dané veličiny (např. měření teploty pomocí [[délková roztažnost|délkové roztažnosti]] [[teploměr]]em, měření [[elektrický proud|elektrického proudu]] pomocí [[magnetická síla|magnetické síly]]). [17] => [18] => == Měření a jednotky == [19] => Nejjednodušší kvantitativní zkoumání je počítání kusů (angl. ''counting''), které však obvykle nepovažujeme za měření. Měření určité veličiny jakožto porovnávání vyžaduje jednotku této veličiny. Pro měření délek (délkových rozměrů) se jako jednotky nejprve užívaly rozměry lidského těla: [[palec]], [[stopa (jednotka délky)|stopa]], loket, sáh. Délku tak bylo možno vyjádřit počtem těchto jednotek, případně i jejich zlomky. Pro jiné fyzikální veličiny – například hmotnost, teplotu – však takové přirozeně dané jednotky nejsou a bylo třeba je vytvořit. Jednotky měření však mají tím větší význam, čím více lidí s nimi pracuje, a vyžadují tedy nějakou dohodu. [20] => [21] => Určitou dohodu o společně užívaných a tedy srovnatelných jednotkách si patrně nejdříve vynutil [[obchod]]. Už od starověku obchodníci měřili délky, plochy, objemy a zejména váhy, a to pomocí konvenčních jednotek ([[Karát (hmotnost)|karát]], [[Libra (hmotnost)|libra]], [[pinta]] apod.). Starověká věda měřila úhly, jenže úhlový stupeň, vzniklý rozdělením plného úhlu na 360 dílků, se jí nezdál být konvenční. Do vědeckého provozu se měření pomocí konvenčních jednotek dostalo teprve v novověku a první pokus o mezinárodní standardizaci jednotek udělala až [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] (mezinárodní metr). Tvůrci metru se však také ještě domnívali, že jednotka nemůže být pouze konvenční, a tak se ji pokusili odvodit z rozměrů Země. Brzy se však ukázalo, že jednotka musí být stanovena daleko přesněji, než tehdy dokázali Zemi změřit, takže i [[metr]] je fakticky jednotka konvenční. [22] => [23] => == Soustava jednotek == [24] => S rozvojem a vědy a kultury stále roste význam mezinárodně stanovených a všude srovnatelných jednotek. Roku [[1874]] vznikla [[soustava CGS]], roku [[1875]] v Paříži Mezinárodní úmluva o metru a roku 1889 [[soustava MKS]], roku [[1939]] rozšířená na MKSA. Roku [[1960]] byla přijata [[soustava SI]], která ovšem z praktických důvodů připouští i užívání dalších, vedlejších a odvozených jednotek. [25] => [26] => == Měřicí přístroje == [27] => {{Podrobně|Měřicí přístroj}} [28] => [[Soubor:Clinical thermometer 38.7.JPG|náhled|Lékařský [[rtuť]]ový [[teploměr]]]] [29] => K získávání informací o okolním světě je člověk vybaven základními [[Smysl (biologie)|smysly]], ty jsou však z hlediska kvantitativního posuzování pozorovaných jevů velmi omezené. Proto jsou zapotřebí zvláštní měřící prostředky. Měřit je možné přímo, prostým přikládáním jednotky (krokováním vzdálenosti, odměřováním jednotky objemu atd.), měření se však dá výrazně zdokonalit měřicími nástroji (délkové měřítko, kalibrovaná nádoba), případně jednoduchými přístroji (váha). Ze základních veličin bylo nejobtížnější vytvořit zařízení pro [[měření času]], protože vyžaduje „jednotku“ časovou, a tedy pohyblivou. Měření (odměřování) času se zprvu převádělo na měření objemu vyteklé vody ([[Vodní hodiny|klepsydra]]), případně písku, nakonec se však vyřešilo sestrojením mechanických hodin. Ty ovšem ve skutečnosti počítají kmity oscilátoru, který je třeba správně nastavit, aby se na ciferníku odečítal čas. [30] => [31] => Pro postupy nepřímých měření vznikly i další měřicí přístroje ([[teploměr]], [[Manometr|tlakoměr]], elektrické měřicí přístroje atd.), které často „měří“ nějakou jinou, i když fyzikálně související veličinu (délku rtuťového sloupce, magnetický účinek proudu apod.), takže také potřebují správné kalibrování. Pro kalibrování jsou potřeba normály (například [[koncové měrky]], normálová závaží) a některé měřicí přístroje, například v obchodě, vyžadují ještě úřední cejchování (metry, váhy). Zvláštní význam v oblasti měření zaujímá elektrotechnická měření a počítačová měřící technika, protože hodnoty mohou být změřeny s vysokou přesností a informace o nich lze snadno zaznamenat, resp. přenést. [32] => [33] => Výsledek měření se odečítá na stupnici (analogově) nebo přímo čísly na displeji (digitálně). Některá kontrolní měřidla ve výrobě neukazují hodnotu, ale dovolují rychle určit, zde je předmět v určitém rozmezí například délek ([[Kalibr (měrka)|kalibry]]). [34] => [35] => == Nejistota, citlivost, přesnost, rozlišení a správnost měření == [36] => I když se běžně hovoří o „přesnosti“ nebo „nepřesnosti“ měření jako o rozdílu správné a naměřené hodnoty, ke „správné“ hodnotě nemáme obvykle jiný přístup než právě měřením. Ve skutečnosti bychom tedy měli rozlišovat mezi těmito pojmy: http://homel.vsb.cz/~khe0007/opory/podklady_vyuka/terminologie_metrolog2010.pdf - TERMINOLOGIE Z OBLASTI METROLOGIE (2. vydání) 2010 [37] => * '''Citlivost''' (anglicky ''sensitivity'') - podíl změny indikace měřicího systému a odpovídající změny hodnoty veličiny (zjednodušeně jde o převodní vztah vyjádřený citlivostním koeficientem) [38] => * '''[[Nejistoty měření|Nejistota měření]]''' (anglicky ''measurement uncertainty'') - nezáporný parametr charakterizující rozptyl hodnot veličiny, přiřazený k výsledku měření na základě znalosti vlastností použité měřicí metody [39] => * '''Opakovatelnost''' (anglicky ''repeatability'') - preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření (tedy měřením stejným způsobem a v krátkém časovém úseku) [40] => * '''Pravdivost/správnost''' (anglicky ''trueness'') - těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny (zjednodušeně míra systematické chyby) [41] => * '''Preciznost''' (anglicky ''precision'') - těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek (zjednodušeně míra statistické chyby) [42] => * '''Přesnost''' (anglicky ''accuracy'') - těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou měřené veličiny (zjednodušeně míra chyby) [43] => * '''Reprodukovatelnost''' (anglicky ''reproducibility'') - preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření (tedy měřením různým způsobem - různými měřidly, personálem či na různém místě a v různém čase) [44] => * '''Rozlišení''' (anglicky ''resolution'') - nejmenší změna veličiny, která způsobí rozeznatelnou změnu v odpovídající indikaci (zjednodušeně jde o nejmenší dílek či digit) [45] => [46] => == Chyba měření == [47] => {{podrobně|Chyba měření}} [48] => '''Chyba''' měření (anglicky ''measurement error'') je zjednodušeně '''rozdíl''' (dříve také ''odchylka'') hodnoty zjištěné měřením od ''pravé/skutečné hodnoty'' měřené [[veličina|veličiny]]. Každé měření je zatíženo určitou chybou a ke správné hodnotě se pouze přibližuje. Chyby měření lze rozdělit na [49] => * ''hrubé (nadměrné)'', dané například poruchou měřícího přístroje, nevhodnou metodou měření, omylem při zápisu naměřené hodnoty apod. Korigování chyby není možné nebo je neekonomické, je vždy třeba opakovat měření. [50] => * ''systematické (soustavné)'', dané [[přesnost]]í [[měřící přístroj|měřicího přístroje]] a [[měřící metoda|měřicí metody]], chyba lze buď korigovat (odstranit), nebo určit nestatistickými metodami (z dokumentace výrobce, odhadem...). [51] => * ''statistické (nahodilé)'', dané proměnnými rušivými vlivy; nahodilou chybu nelze úplně odstranit; odhadnout ji lze opakovaným měřením a statistickým zpracováním naměřených výsledků. [52] => [53] => == Etalon == [54] => '''[[Etalon]]''' (nebo ''standard'', dříve také ''normál'') je v jednodušším případě fyzická realizace jednotky (metru, kilogramu), od níž se pak odvozují (metrologicky se navazují) druhotné etalony pro běžné použití. Jako etalon napětí se užíval například [[Westonův článek]] a u času rotace Země. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => === Reference === [58] => [59] => [60] => === Literatura === [61] => * David J. Bartholomew, ''Measurement''. London: Sage 2006 [62] => * John M. Henshaw, ''Does measurement measure up?'' How numbers reveal and conceal the truth. Baltimore, John Hopkins UP 2005 [63] => * Rosie Hore, ''Jak se měří věci''. Praha: Svojtka 2018 [64] => * Anna G. Chunovkina a kol., ''Metrology and theory of measurement''. Berlin: De Gruyter 2006 [65] => * M. Chvojka – J. Skála, ''Malý slovník jednotek měření''. Praha: Mladá fronta, 1982. [66] => * V. Mádr et al., ''Fyzikální měření''. Praha: SNTL 1991 - 304 s. {{ISBN|80-03-00266-4}}[ [67] => * Rudolf Novák, ''Úvod do teorie měření''. Ústí n. L.: UJEP 2006 [68] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Měření. Sv. 17, str. 121. [69] => * Andrew Robinson, ''Jak se měří svět: příběhy z dějin měření''. Knižní klub 2008 [70] => [71] => === Související články === [72] => * [[Fyzikální veličina]] [73] => * [[Fyzikální jednotka]] [74] => * [[Metrologie]] [75] => * [[Měřicí přístroj]] [76] => * [[Nejistota měření]] [77] => * [[Metrická soustava]] [78] => * [[Měření času]] [79] => * [[Měření krevního tlaku]] [80] => * [[Soustava SI]] [81] => * [[Předpona soustavy SI]] [82] => * [[Kvantové měření]] [83] => * [[M&B Calibr]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=měření}} [88] => * [https://web.archive.org/web/20060709030741/http://www.quido.cz/mereni/obsah.htm Instruktivní stránky o (mechanických) měřeních] [89] => * [http://www.cmi.cz Český metrologický institut] [90] => * [http://www.bipm.org/ Bureau International des Poids et Mesures] [91] => * [http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=375 Zákon 505/1990 Sb. o metrologii (ve znění pozdějších změn)] [92] => * {{en}} [93] => * [http://www.bipm.org/utils/common/documents/jcgm/JCGM_200_2008.pdf BIPM International Vocabulary of Measurement (VIM)] [94] => * [http://www.nikon.com/about/feelnikon/universcale/ 'Universcale', an application showing the relative sizes of objects] [95] => * [http://www.unc.edu/~rowlett/units/index.html A Dictionary of Units of Measurement] {{Wayback|url=http://www.unc.edu/~rowlett/units/index.html |date=20181006132056 }} [96] => * [https://web.archive.org/web/20090418025714/http://www.minco.com/tools/unit-calculator.aspx Comprehensive Unit Conversion Calculator] [97] => * [https://web.archive.org/web/20080929140404/http://www.euramet.org/index.php?id=mis 'Metrology – in short' 3rd edition, July 2008 ISBN 978-87-988154-5-7] [98] => {{Autoritní data}} [99] => [100] => [[Kategorie:Měření| ]] [101] => [[Kategorie:Metrologie]] [] => )
good wiki

Měření

Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou. Výsledkem měření je tedy číslo, které vyjadřuje poměr zkoumané veličiny k jednotce, spolu s uvedením té jednotky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Měřicí přístroj','metr','teploměr','ohmmetr','Metafora','Libra (hmotnost)','váha','Soubor:CarpentersRule.png','obchod','palec','délková roztažnost','elektrický proud'

Metafora

Metr

Obchod

Ohmmetr

Páleč

Teploměr

Váha