Array ( [0] => 15481983 [id] => 15481983 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Město [uri] => Město [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => {{různé významy}} [2] => [[Soubor:Bombay22.jpg|náhled|[[Bombaj]] (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa]] [3] => '''Město''' je sídelní [[Geografie|geograficky]] vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od [[vesnice]]. Jsou to především relativní velikosti ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. [4] => [5] => Pro město je také specifický ''městský způsob života'', který je na rozdíl od venkovského více neosobní, anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopak roste počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů. Ve městech se také proto koncentrují sociálně patologické jevy jako zločinnost, prostituce, závislosti nebo rozpady manželství atd. [6] => [7] => Filosoficky se otázkou města a jeho vztahu k vesnici zabýval [[Jan Sokol]]. Soubor esejů s myšlenkami o vztahu města a vesnice napsal v době druhé světové války [[esej]]ista Petr Den (Ladislav Radimský) a nazval je ''Pětkrát Kolín''. Později vyšly knižně i pod názvem ''Město''. [8] => [9] => V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo [[městys]]e vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. V České republice se v současnosti za město pokládá vždy celá [[obec]], které byl udělen status města, a to včetně vesnic, které jsou součástí takové obce. V Česku bylo ke květnu 2023 celkem 610 měst, z toho 27 měst se statusem [[statutární město|statutárního města]] (včetně hlavního města [[Praha|Prahy]]). [10] => [11] => == Historie == [12] => [13] => === Vznik měst === [14] => Za první zjištěné předchůdce dnešních měst (tzv. „protoměsta") jsou považovány starověká města [[Jericho]] a [[Çatal Hüyük|Catal Huyük]], která vznikla kolem let 9000-5200 [[Př. n. l.|před naším letopočtem]].{{Citace elektronického periodika [15] => | titul = Catal Huyuk History and Importance [16] => | periodikum = Study.com [17] => | url = https://study.com/academy/lesson/catal-huyuk-definition-facts-history.html [18] => | datum přístupu = 2023-01-20 [19] => }} V osadě [[Çatal Hüyük|Catal Huyük]] žilo necelých 10 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Weisberger [21] => | jméno = Mindy [22] => | titul = First Neolithic City Was So Overcrowded People Started Trying to Kill Each Other [23] => | periodikum = livescience.com [24] => | url = https://www.livescience.com/65759-violent-neighbors-ancient-city.html [25] => | datum vydání = 2019-06-20 [26] => | jazyk = en [27] => | datum přístupu = 2023-01-20 [28] => }} Další skutečně velká města vznikala v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] poblíž řek [[Eufrat]] a [[Tigris]]. Města jako [[Ur (město)|Ur]] nebo [[Uruk]] měla kolem 50 tisíc obyvatel a byla opevněná.{{Citace monografie [29] => | titul = Vznik prvních měst [30] => | url = https://khanovaskola.cz/video/33/227/2412-vznik-prvnich-mest [31] => | vydavatel = Khanova škola [32] => | jazyk = cs [33] => }} [34] => [35] => Vznik měst umožnila [[neolitická revoluce]], která přinesla zemědělství. To způsobilo, že více lidí mohlo bydlet na jednom místě. Větší populační hustota přináší inovace, lepší [[Hospodářská soutěž|konkurenceschopnost]] a obecně větší prosperitu. [36] => [37] => === Vznik středověkých měst – kontinuita antických měst === [38] => [[Soubor:Trier Konstantinbasilika BW 1.JPG|náhled|[[Konstantinova bazilika]] v [[Trevír]]u v raném [[středověk]]u sloužila jako královský [[palác]]]] [39] => Se zánikem [[Západořímská říše|západořímské říše]] došlo k náhlému civilizačnímu poklesu nejen ve [[Středomoří]], ale společenské změny se dotkly všech oblastí, kam v Evropě zasahovala moc Římanů. S tímto trendem souvisel i částečný nebo úplný zánik [[Antika|antických]] měst na území římských provincií. Během doby [[stěhování národů]] došlo k opuštění velkého množství z nich, z mnohých se stala pouze nevelká sídliště osídlená nově příchozími barbary. Mezi historiky se uvažuje o určité kontinuitě antických měst hlavně v [[Porýní]] během raného [[středověk]]u. [40] => [41] => Je pravda, že část těchto kdysi měst zůstala osídlena, ale jednalo se spíše o utilistické užití antických monumentálních budov elitou, hlavně církví. Nejednalo se o pokračování města v jeho antické podobě a jeho centrálních funkcích. Je také pravdou, že se tato trvale osídlená místa (většinou s hiátem v 5. století) stala základem pro mnohá raně středověká centra, z kterých se během vrcholného středověku vyvinula města. [42] => [43] => Příkladem takového sídla může být [[Trevír]] (Augusta Treverorum), který „přežil“ pád západořímské říše, byl osídlen Franky, kteří užívali některé antické budovy: z baziliky se stal královský palác, císařské lázně byly přeměněny na soudní dvůr. Celek ovšem fungoval jinak a neplnil již ony funkce, které zastával dříve Trevír i např. jako císařské sídlo a křesťanské centrum s populací 60 až 80 tisíc (nyní pokleslé na 2 až 4 tisíce). Dalšími pokračujícími antickými městy byly [[Kolín nad Rýnem]] (Colonia Claudia Ara Agrippinensis), [[Mohuč]] (Mogontiacum) nebo [[Štrasburk]] (Argentorate). [44] => [45] => === Vznik raně středověkých center === [46] => {{Viz též|Seznam významných raně středověkých center střední Evropy}} [47] => Během raného středověku (konkrétní doba se lišila region od regionu) začala vznikat polyfunkční centrální místa, zpravidla hustěji osídlená obyvatelstvem, které se živilo jinak než zemědělskou výrobou. Jednalo se většinou o místa v blízkosti [[hrad]]ů, [[hradiště|hradišť]] či šlechtických nebo biskupských sídel, kde se v řemeslnicko-trhových osadách kumulovali řemeslníci a obchodníci zásobující elitu, ale také vojáci nutní k politické kontrole oblasti. Typickým příkladem může být [[Praha]] nebo [[Litoměřice]]. Jako další přirozené centrum sloužila církevní sídla, hlavně [[klášter]]y, kde bylo nutné obhospodařovat jejich hospodářské zázemí. Takovým typickým klášterem s centrálními funkcemi se stal např. [[St. Gallen]]. Dále se takto osídlovaly i výhodné pozice při obchodních cestách a na křižovatkách cest, u [[brod]]ů apod. [48] => [49] => K poznání těchto některých sídlišť s centrální funkcí přispěly systematické archeologické výzkumy v [[Dublin]]u, [[York]]u, [[Dorestad]]u, [[Haithab]]u, Birce, [[Wolin (město)|Wolině]], [[Kolobřeh]]u, Trusu nebo [[Veliký Novgorod|Novgorodu]]. [50] => [51] => === Znaky vrcholně středověkého města === [52] => [[Soubor:Szczecin History Museum and Old Town hall.jpg|náhled|Gotická stará radnice z 15. století, na místě dřevěného domu z 13. století, [[Štětín]] (Polsko). Nyní Národní muzeum]] [53] => {{Podrobně|Středověké město}} [54] => [[Soubor:Haarlem-City-Map-1550.jpg|náhled|[[Haarlem]] okolo 1550, město obehnané hradbami a s pravidelnou zástavbou]] [55] => Některá tato centra se mezi 11. a 13. stoletím přerodila ve vrcholně středověká města. Historikové dodnes vedou živou diskuzi, jaké přesně byly rozdíly mezi raně středověkými centry a vrcholně středověkými městy, tj. kdy lze o určité lokalitě říct, že to už je město. Někteří argumentují, že město vzniká až tehdy, když získá právní status města. Je nutné si ovšem i uvědomit, že dlouhou dobu existovala sídliště, plnící funkce města (netýká se jen hmotných a prostorových stránek, ale i institucí, ekonomie, sociální struktury, myšlení, způsobu života, hodnot a celé kultury), která status získala až mnohem později (např. [[Štětín]], [[Gdaňsk]], v českých zemích [[Lovosice]]), pokud vůbec. Zároveň je nutné vzít na vědomí, že existovala sídliště, která status města získala, ale vlivem jiných faktorů tuto funkci ve skutečnosti nikdy neplnila a časem zanikla nebo zůstala vesnicí. Seznam měst definovaných právně se tedy nekryje se seznamem měst fungujících společensko-ekonomicky. Proto se historikové snaží najít sadu typických znaků, podle kterých definovat středověké město: [56] => * stanovení hranic města ([[Hradba|hradby]]) – hradby nejen chránily obyvatelstvo, ale také vyznačovaly místo nadané městskými právy a privilegii a demonstrovaly samostatnost obce a připravenost k obraně. Nutno dodat, že jsou známa i města bez hradeb a naopak opevněné vesnice. [57] => * utvoření nového, polyfunkčního centra – většinou bylo spojeno s obchodními aktivitami, pro které bylo vymezeno speciální místo – [[tržiště]], ale zároveň toto místo sloužilo i jako středisko městské samosprávy a manifestace moci a zámožnosti. Konaly se zde veřejné exekuce, slavnosti a zábavy, stála zde budova [[radnice]] a farní kostel. [58] => * zahuštění struktury města (ať už pravidelného nebo nepravidelného půdorysu) [59] => * [[parcela]]ce – souvisela s hustotou zástavby, nutností toto osídlení organizovat a tedy i s organickou zástavbou rozčleněnou pravidelnými systémy ulic. [60] => * sociální diferenciace obyvatelstva – příliv obyvatelstva z venkova vedl ke společenskému rozrůznění, zároveň ve městech existovaly i speciální skupiny jako např. cizí kupci nebo [[Židé]]. [61] => * rozrůzněná ekonomická základna – město bylo nejen centrem řemeslnické výroby a obchodu, ale svůj podíl zde mělo i specializované zemědělství. Zároveň města vytvářela vlastní závislé zemědělské oblasti, ze kterých také ekonomicky těžila. [62] => * soubor církevních organizací – existovalo zde více kostelů i další církevní instituce. Podle [[Jacques Le Goff|Le Goffa]] je dokonce na vzniku měst závislý i příchod [[Žebravé řády|žebravých řádů]] do střední Evropy (hlavně dominikáni a minorité). S církevními institucemi souvisí i kulturní rozvoj, existence škol, umělecké a literární činnosti. [63] => * soudní středisko (tj. existence [[Městský soud|městských soudů]]) [64] => [65] => Problémem zůstává, že i raně středověká centra mohla mít jeden nebo více z těchto rysů, dále že vlastně u žádného centra není znám přesně ten bod, kdy se mění ve vrcholně středověké město. Navíc se seznam základních rysů středověkého města mezi jednotlivými historiky liší. [66] => [67] => === Vznik vrcholně středověkých měst === [68] => Vznik vrcholně středověkých měst se váže k 11.–13. století a souvisel s příhodnými ekonomickými podmínkami. Zdokonalení technik obdělávání pole v 11. a 12. století vedlo ke zvýšení produkce a také zvýšené možnosti živit i osoby, které stály mimo bezprostřední zemědělskou produkci. Zároveň došlo ke stabilizaci státu, která souvisela s existencí plošné správní organizace (v Českých zemích se jednalo o [[Hradská soustava|hradskou organizaci]]) a ve svém důsledku vedla ke zvýšení hustoty obyvatelstva a opět i produktivity. Vlivem přebytků se rozvíjel obchod nejen se zemědělskými potravinami, ale s výrobky řemeslníků. [69] => [70] => Pro vznik měst musely existovat i příhodné politické podmínky. Jejich existence souvisela s upevněním královské moci (ne náhodou nejvíc měst v Českých zemích vzniklo za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], krále železného a zlatého). V Čechách a na Moravě měl jediné právo udělit městský status panovník (jednalo se o [[Regál (právo)|regál]]) a tedy i šlechta musela mít jeho souhlas při zakládání vlastních poddanských měst. [71] => [72] => == Německá kolonizace střední a východní Evropy == [73] => {{Podrobně|Německá východní kolonizace}} [74] => Silným podnětem pro rozvoj východoevropských a středoevropských středověkých měst jak v právním slova smyslu, tak i na ekonomické rovině, se stala německá kolonizace střední a východní Evropy. Tento příliv kolonistů se zároveň postaral o nekončící kontroverze ohledně jejich podílu na vzniku vrcholně středověké společnosti (potažmo společnosti moderní), kteréžto s politickým podtextem dodnes ovlivňují asi nejvíce, ale nejen polskou historiografickou obec. Někteří historikové považují představu, že se ze západu na východ šířila města, za zastaralou. [75] => [76] => Podle nich se nešířila města, ale městské zřízení s jeho svobodami. Ovšem toto převzetí práv urychlilo rozvoj měst na východě. Němečtí osadníci s sebou přivedli dva systémy [[Městské právo|městských práv]], které se staly vzorem pro právní řády prakticky všech českých měst. Kolonisté proudící ze severu si s sebou přinášeli právo magdeburské neboli právo saské a jižní větev většinou právo švábské. [77] => [78] => == Akt založení města == [79] => Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba – [[lokátor]]. Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo, zajistit právní i faktickou existenci sídliště. Samozřejmě, že město jako organismus nevzniklo během několika měsíců ani let a to i přesto, že nová osada měla několikaleté úlevy na daních. Tato sídliště se po určitou dobu nacházela v provizorním stádiu, o jehož délce trvání nemáme jistoty. Archeologicky bylo na českém území prozkoumáno jedno takové provizorní sídliště Hradišťko u Davle, které zaniklo, ještě než se mohlo vyvinout do vrcholně středověkého města, a i v ostatních městech se nacházejí pozůstatky této přechodné etapy v podobě polozahloubených objektů, o jejichž přesném účelu se vedou hojné diskuze. [80] => [81] => == Kategorie měst == [82] => [83] => === Královská a věnná města === [84] => {{Podrobně|Královské město|Královské věnné město}} [85] => Královská města spolu s královskými [[hrad]]y byla nejprve důležitou součástí přímého královského majetku, brzy však začala být chápána jako majetek [[Země Koruny české|Koruny]] (státu). Tato královská doména proto měla být nezcizitelná a neměla být panovníkem zastavována, ale praxe řady králů na to nebrala ohled. Měst královských a věnných (z nich měla příjem královna) bylo v 16. století v českých zemích kolem 40. Privilegované postavení značně rozšiřovalo, jak práva města jako celku (královská města tvořila v pohusitském období třetí, městský [[Stavy|stav]]), ale i osobní práva a postavení měšťanů. [86] => [87] => Do přímého majetku krále (královské komory) patřila i města kamerální (též někdy [[Česká komora|komorní]]), která však neměla výsady a postavení královských měst. Tato města musela plnit poddanské povinnosti vůči královské komoře a král je mohl kdykoli prodat. V praxi se však rozdíl mezi královskými a kamerálními městy stíral. [88] => [89] => [[Měšťanstvo|Měšťanství]] bylo především sociálním statusem, jehož bylo nabýváno právním aktem přijetí. Jeho podmínkou bylo zakoupení domu, uplynutí příslušné doby, po kterou žadatel s městem „trpěl“, a v neposlední řadě předložení listu dokazujícího řádný manželský původ, případně listu výhostního, pokud žadatel přicházel z poddanského prostředí. Bylo také možno si měšťanství koupit nebo se přiženit do domu měšťanské rodiny. Města někdy také nabízela zadarmo měšťanství vzdělaným lidem. [90] => [91] => Práva a povinnosti měšťanů se mohly v jednotlivých městech výrazně lišit, což bylo dáno i postavením samotného města. I v rámci skupiny plnoprávných měšťanů existovala určitá hierarchie osob. Postavení jednotlivých osob bylo vyjádřeno celou řadou vnějších projevů – například pořadím, v němž měšťané přistupovali k přijímání, místem, kde seděli v kostele apod. [92] => [93] => === Poddanská města === [94] => [[Soubor:Nové Město nM form air 3.jpg|náhled|[[Nové Město nad Metují]] založené [[Jan Černčický z Kácova|Janem Černčickým z Kácova]] nechal do renesanční podoby přestavět [[Vojtěch z Pernštejna]]]] [95] => Poddanská města byla součástí [[panství]] a jejich obyvatelé byli poddanými [[vrchnost]]i stejně jako vesničtí sedláci. V principu by od nich vrchnost mohla vyžadovat [[Robota|robotu]] a jiné [[Poddanství|poddanské]] povinnosti, ale v praxi jim udělovala různá privilegia. Žádné z těchto privilegií nesmělo porušovat práva či finanční zisky vrchnosti. Nejvýznamnější poddanská města měla práva blížící se královským městům (např. [[Rožmberkové]] některým městům na svém panství dali královské právo přenesené z [[Písek (město)|Písku]]). [96] => [97] => Přestože o právech poddanského města rozhodovala vrchnost, musel povýšení osady na město vždy potvrdit panovník. Vedle toho potvrzoval i právo trhu. Podle vrchnosti se poddanská města mohou dělit na: [98] => * církevní ([[biskupství]] nebo arcibiskupství, [[klášter]]y, [[Kapitula|kapituly]]) [99] => * šlechtická [100] => * komorní královská [101] => [102] => V českých zemích začala církevní poddanská města vznikat již v 1. polovině 13. století, šlechta se do tohoto podnikání pouštěla mnohem váhavěji a největší počet šlechtických poddanských měst vznikl až v 2. polovině 13. století. Na počátku 15. století bylo v Čechách na 290 poddanských měst, významem a rozsahem hospodářských aktivit však hluboce zaostávala za královskými městy. Zdá se, že hlavním zdrojem obživy se zde staly aktivity spojené s existencí obchodních tras, které skrze tato města vedly. [103] => [104] => === Horní města === [105] => {{Podrobně|Horní město}} [106] => Horní města náležela také panovníkovi a nacházela se u bohatých nalezišť nerostných surovin ([[Jihlava]], [[Kutná Hora]], [[České Budějovice]], [[Jáchymov]]), často na jednotném čtvercovém půdorysu ([[Měděnec]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Boží Dar]], [[Výsluní]], [[Nové Město pod Smrkem]], [[Horní Blatná]], [[Horní Benešov]]). [107] => [108] => == Města v Československu a Česku == [109] => {{vyjmout|Město (Česko)|komentář=podobně jako [[Obec (Česko)]] // [[d:Q15978299]]}} [110] => V Československu se až do roku 1939 status města nebo [[městys]]e vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec [[Valašské Meziříčí]] tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys [[Krásno nad Bečvou]]. Poté se status města (či městyse) vztahoval zásadně jen k celé obci. [111] => [112] => V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková [[obec]], která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] po vyjádření [[vláda České republiky|vlády]]. [113] => [114] => Zvláštním druhem měst jsou [[Statutární město|města statutární]], které své vnitřní záležitosti upravují samostatně městskou vyhláškou (statutem města). Statutární města stanoví zákon o obcích taxativním výčtem. [115] => [116] => ''Družebními městy'' jsou dvě města ve dvou různých státech, která se dohodla na zvláštním partnerství v kulturní, někdy také v ekonomické oblasti. [117] => [118] => === Podmínky pro jmenování obce v Česku městem === [119] => Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast. [120] => [121] => Rozlišování [[Městys|městysů]] a měst převzala i rakousko-uherská [[Stadionova ústava]] z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické. [122] => [123] => Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost. [124] => [125] => Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec [[Valašské Meziříčí]] tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys [[Krásno nad Bečvou]].Mgr. Pavel Drahovzal: ''Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům.'' In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, [http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf scan na webu města Ledvice] {{Wayback|url=http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf|date=20160310003615}} V roce 1935 byla na město povýšena osada [[Liběchov]].Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K.č. 33.524/1935-7.). [126] => [127] => Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse [[Kopřivnice]], [[Frýdlant nad Ostravicí]] a [[Libčice nad Vltavou]].[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 Historická města a městyse] {{Wayback|url=http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 |date=20090818010154 }}, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, OF 3/2006, podle podkladů SMO ČR Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I–IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno. [128] => [129] => 17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb., o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí. Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst. Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory. Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen [[městský národní výbor]], ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval [[krajský národní výbor]]. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb., který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například [[Řevnice]] a [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky]]. [130] => [131] => Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad. Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954. Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město. V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město. [132] => [133] => Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření [[Vláda České republiky|vlády]] povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel – na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny, který rozhoduje i na podkladě stanoviska vlády. Mezi obcemi, které nejsou městy, je i mnoho takových, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 [[Dobřichovice]][http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=6&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem], [[Miloslav Vlček]], 26. září 2006, 3. února 2011 [[Paskov]][http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=68378 Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011)], Miroslava Němcová, 3. 2. 2011, 21. srpna 2012 [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]]{{Citace elektronické monografie [134] => | url = http://www.mesto-chlumec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5179&id=4521 [135] => | titul = Chlumec se stal městem [136] => | vydavatel = Město Chlumec [137] => | datum přístupu = 2012-09-04 [138] => }}, 17. července 2015 [[Jesenice (okres Praha-západ)|Jesenice]] u Prahy[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=108113 Rozhodnutí předsedy PS č. 37 k stanovení obce Jesenice městem (17. července 2015)], 19. ledna 2017 [[Větřní]][https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=88115 Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Větřní městem (19. ledna 2017)], 27. srpna 2018 [[Veverská Bítýška]][https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=150384 Rozhodnutí předsedy PS č. 15 k stanovení obce Veverská Bítýška městem (27. srpna 2018)], 22. července 2020 [[Štěpánov (okres Olomouc)|Štěpánov]]{{Citace elektronické monografie | titul = Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Štěpánov městem | url = https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=180106 | datum vydání = 2020-07-22 | datum přístupu = 2020-07-23 | vydavatel = Psp.cz}} a 5. května 2023 [[Chýně]]{{Citace elektronické monografie | titul = Rozhodnutí předsedkyně PS č. 57 k stanovení obce Chýně městem | url = https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=201673 | datum vydání = 2023-05-05 | datum přístupu = 2023-05-09 | vydavatel = Psp.cz}}. [139] => [140] => Kritéria, podle nichž by vláda měla přijímat své stanovisko, byla vyhlášena v usnesení vlády České republiky ze dne 2. května 2001 č. 418 o určení kritérií pro posouzení návrhů obcí na stanovení městy vládou a o vyjádření vlády k žádostem obcí o stanovení městy. Kromě zákonného požadavku na počet obyvatel vyšší než 3000 osob se ve vládním usnesení nachází několik kritérií{{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = Býma [142] => | jméno = Miroslav [143] => | titul = Stanovení obce městem [144] => | url = https://www.moderniobec.cz/stanoveni-obce-mestem/ [145] => | datum vydání = 2011-06-02 [146] => | datum přístupu = 2021-06-05 [147] => | vydavatel = Moderniobec.cz [148] => }}[https://www.mvcr.cz/mvcren/docDetail.aspx?docid=21567340&doctype=ART Vláda navrhuje vyhovět žádosti obce Paskov o stanovení městem], text nedatován, aktuální údaj vztažen k 1. 10. 2010Miroslav Býma: [https://moderniobec.cz/stanoveni-obce-mestem/ Stanovení obce městem], Moderní obec, u článku uvedeno chybné automatické datum 1. 1. 1970[http://www.mesto-chlumec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5179&id_dokumenty=4523 Usnesení č. 5/6Z/2011 : Návrh na určení obce Chlumec městem], Zasedání Zastupitelstva obce Chlumec, 7. 9. 2011 [149] => * soustředěná městská zástavba středu obce (náměstí) se zpevněným povrchem a chodníky, [150] => * převažující vícepodlažní nadzemní zástavba, celková zástavba obce se vyznačuje obytnými domy se dvěma a více byty a budovami sloužícími všeobecně potřebným službám. [151] => * všechny ulice a veřejná prostranství v obci jsou pojmenovány, [152] => * větší část obce je vybavena veřejným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem a veřejným osvětlením, [153] => * rozvinutá síť veřejných a všeobecně prospěšných služeb, přesahující znatelně potřeby místního obyvatelstva a sloužící i pro spádové území, [154] => * Udržovaná veřejná zeleň a stavební objekty, včetně kulturních památek, [155] => * organizovaný svoz tuhých odpadů, [156] => * obec je vybavena základní školou, zdravotním zařízením a alespoň třemi stálými lékařskými místy a lékárnou, společenským sálem, poštou a peněžními službami, sportovištěm, tělocvičnou a ubytovacím zařízením s nejméně 20 lůžky. Do stávající vybavenosti lze započítat i zařízení, které je ve výstavbě, případně v rekonstrukci. [157] => * obec vede obecní kroniku, [158] => * vzdálenost obce, která žádá o stanovení městem, od dalšího města v dané oblasti. [159] => [160] => Věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému.Adam Furek: ''Určování obcí městy a městysi.'' In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. I-III, 5 fotografií, [http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf scan na webu města Ledvice] {{Wayback|url=http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf |date=20160310003615 }} [161] => [162] => [[Svaz měst a obcí České republiky]] přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především [[Libice nad Doubravou]], [[Luže]], [[Krucemburk]]. Novela zákona o obcích č. 234/2006 Sb. ve znění pozměňovacího návrhu [[Eduard Vávra|Eduarda Vávry]][http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=987 Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení)], vládní návrh 19. 5. 2005 dala nárok na návrat statusu města takové obci, která někdy v minulosti byly městem, resp. která věrohodným způsobem prokáže, že tento status již v minulosti (před 17. květnem 1954) měla (§ 3 odst. 3 zákona č. 18/2000 Sb., o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce [[Libušín]] (2577), [[Luže]] (2570), [[Kryry]] (2429), [[Neveklov]] (2377) a [[Jistebnice]] (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen. [163] => [164] => Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem. [165] => [166] => S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi [[obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]], [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], [[statutární město|statutární města]] a [[hlavní město]]. [167] => [168] => == Odkazy == [169] => === Reference === [170] => [171] => [172] => === Literatura === [173] => * {{Citace monografie [174] => | příjmení = Den [175] => | jméno = Petr [176] => | odkaz na autora = Petr Den [177] => | rok = 1997 [178] => | titul = Město [179] => | vydavatel = Kovalam [180] => | místo = Praha [181] => | isbn = [182] => }} [183] => * {{Citace monografie [184] => | příjmení = Ennen [185] => | jméno = Edith [186] => | odkaz na autora = Edith Ennen [187] => | rok = 1987 [188] => | titul = Die europäische Stadt des Mittelalters [189] => | vydavatel = Vandenhoeck & Ruprecht [190] => | místo = Göttingen [191] => | isbn = 3-525-01341-8 [192] => | jazyk = německy [193] => }} [194] => * {{Citace monografie [195] => | příjmení = Hoffmann [196] => | jméno = František [197] => | odkaz na autora = František Hoffmann [198] => | rok = 1992 [199] => | titul = České město ve středověku [200] => | url = https://archive.org/details/ceskemestovestre0000hoff [201] => | vydavatel = Panorama [202] => | místo = Praha [203] => | isbn = 80-7038-182-5 [204] => }} [205] => * {{Citace monografie [206] => | příjmení = Horská [207] => | jméno = Pavla [208] => | odkaz na autora = Pavla Horská [209] => | příjmení2 = Maur [210] => | jméno2 = Eduard [211] => | odkaz na autora2 = Eduard Maur [212] => | příjmení3 = Musil [213] => | jméno3 = Jiří [214] => | odkaz na autora3 = Jiří Musil (sociolog) [215] => | rok = 2002 [216] => | titul = Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa [217] => | vydavatel = Paseka [218] => | místo = Praha-Litomyšl [219] => | isbn = 80-7185-409-3 [220] => }} [221] => * {{Citace monografie | příjmení = Hrůza | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hrůza | titul = Svět měst | url = | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2014 | počet stran = 712 | isbn = 978-80-200-1808-3 | jazyk = }} [222] => * {{Citace monografie [223] => | příjmení = Kejř [224] => | jméno = Jiří [225] => | odkaz na autora = Jiří Kejř [226] => | rok = 1998 [227] => | titul = Vznik městského zřízení v českých zemích [228] => | vydavatel = Karolinum [229] => | místo = Praha [230] => | isbn = 80-7184-515-9 [231] => }} [232] => * {{Citace monografie [233] => | příjmení = Piekalski [234] => | jméno = Jerzy [235] => | odkaz na autora = Jerzy Piekalski [236] => | rok = 1999 [237] => | titul = Transformace měst středověké střední Evropy. Prostorová struktura [238] => | vydavatel = Mediaevalia archaeologica [239] => | místo = Praha-Wroclaw [240] => | isbn = 80-86124-21-5 [241] => | vydání = 1 [242] => }} [243] => * {{Citace sborníku [244] => | příjmení = Steuer [245] => | jméno = Heiko [246] => | odkaz na autora = [247] => | titul = Freiburg und das Bild der Städte um 1000 im Spiegel der Archäologie [248] => | url = http://www.freidok.uni-freiburg.de/volltexte/4019/pdf/Steuer_Freiburg_und_das_Bild_der_Staedte.pdf [249] => | strany = 78–123 [250] => | příjmení sestavitele = Schadek | jméno sestavitele = Hans | příjmení sestavitele2 = Zorz | jméno sestavitele2 = Thomas | rok = 1995 | sborník = Freiburg 1091 - 1120 : Neue Forschung zu den Anfänge der Stadt | vydavatel = Thorbecke | místo = Sigmaringen | typ svazku = Archäologie und Geschichte – svazek | svazek = 7 | isbn = 978-3-7995-7357-3 | jazyk = německy}} [251] => * {{Citace monografie [252] => | příjmení = Sokol [253] => | jméno = Jan [254] => | odkaz na autora = Jan Sokol [255] => | rok = 1998 [256] => | titul = Malá filosofie člověka [257] => | vydavatel = Vyšehrad [258] => | místo = Praha [259] => | isbn = 80-7021-253-5 [260] => | kapitola = Město [261] => }} [262] => * {{Citace monografie [263] => | jméno = Zikmund [264] => | příjmení = Winter [265] => | odkaz na autora = Zikmund Winter [266] => | titul = Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620 [267] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:C2D11850-5DD3-11DF-B36A-0030487BE43A?page=uuid:30B28EB0-5DE0-11DF-89A4-0030487BE43A [268] => | vydavatel = Matice česká [269] => | místo = Praha [270] => | rok = 1890 [271] => | svazek = první [272] => }} [273] => * {{Citace monografie [274] => | jméno = Zikmund [275] => | příjmení = Winter [276] => | odkaz na autora = Zikmund Winter [277] => | titul = Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620 [278] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:5F1574E0-6194-11DF-A386-0030487BE43A?page=uuid:41A6D940-61B6-11DF-B69B-0030487BE43A [279] => | vydavatel = Matice česká [280] => | místo = Praha [281] => | rok = 1892 [282] => | svazek = druhý [283] => }} [284] => [285] => === Související články === [286] => * [[Osada]] [287] => * [[Obec]] [288] => * [[Vesnice]] [289] => * [[Městys]] [290] => * [[Městečko (rozcestník)]] [291] => * [[Velkoměsto]] [292] => * [[Hlavní město]] [293] => * [[Sídlo městského typu]] [294] => * [[Městská legenda]] (''urban legend'') [295] => * [[Městské právo]] [296] => * [[Městský soud]] [297] => * [[Obecně závazná vyhláška obce]] [298] => * [[Urbanismus]] [299] => * [[Villa forensis]] [300] => * [[Svobodné královské město]] [301] => * [[Velká kolonizace]] [302] => * [[Historický vývoj českých měst]] [303] => * [[Seznam vrcholně středověkých měst vzniklých v blízkosti přemyslovských správních sídel]] [304] => * [[Seznam královských měst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku]] [305] => * [[Seznam měst v Česku]] [306] => * [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel]] [307] => * [[Seznam bývalých měst v Česku]] [308] => [309] => === Externí odkazy === [310] => * {{Commonscat}} [311] => * {{Otto|heslo=Město}} [312] => * {{Wikislovník|heslo=město}} [313] => * {{Wikicitáty|téma=Město}} [314] => * [http://apelacnisoud.webzdarma.cz/texty/mesta.html Česká města a jejich právní vývoj v předbělohorském období] {{Wayback|url=http://apelacnisoud.webzdarma.cz/texty/mesta.html |date=20070103024840 }} [315] => [316] => {{Autoritní data}} [317] => {{Portály|Geografie}} [318] => [319] => [[Kategorie:Města| ]] [320] => [[Kategorie:Obce]] [321] => [[Kategorie:Sídla]] [322] => [[Kategorie:Veřejná správa v Česku]] [323] => [[Kategorie:Právní dějiny]] [] => )
good wiki

Město

Bombaj (Mumbaí) - jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikosti ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Çatal Hüyük','Městský soud','Luže','Praha','Valašské Meziříčí','obec','Krásno nad Bečvou','statutární město','hrad','městys','Městské právo','Městys'

Hrad

Luže

Městys

Obec

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.