Array ( [0] => 14896496 [id] => 14896496 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magdalénien [uri] => Magdalénien [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Magdalénienská kultura je jedním ze stěžejních období paleolitu ve střední a západní Evropě. Ustoupila od příměřšího klimatu posledního glaciálu (tzv. würmu) ke stabilnějšímu a poněkud teplejšímu klimatu holocénu. Toto období trvalo přibližně od 17 000 do 12 000 let před naším letopočtem. Součástí magdalénienské kultury byla lovců a sběračů, kteří se specializovali na lov zvěře a rybolov. Jejich nejdůležitějšími zdroji potravy byly pravěké zvířecí druhy, jako mamuty, zubry a sobi. Mezi charakteristické nástroje této kultury patřily malé a jemně zpracované kamenné štípané hroty šípů, které sloužily k lovu a boji. Magdalénienská kultura byla také známá svou výtvarnou produkcí. Její představitelé vyvíjeli velkou fantazii a umění, jak svědčí o dochovaných maleb na skále a kostěných předmětech. Tyto umělecké výtvory, známé jako magdalénienská umění, jsou považovány za jedny z nejstarších dochovaných příkladů pravěkého umění. Magdalénienská kultura byla považována za vyšší stupeň vývoje v porovnání s ostatními paleolitickými kulturami. Její představitelé ukázali vysokou úroveň dovedností a technických znalostí, které umožnily vytvořit jemné a precizní nástroje a umělecká díla. V Česku jsou známé naleziště magdalénienské kultury především v Moravském krasu, kde byly objeveny archeologické pozůstatky a umělecká díla. Magdalénienská kultura představuje důležitou součást pravěké historie Evropy a její studium nám umožňuje lépe porozumět životu a kultuře lidí žijících v této době. [oai] => Magdalénienská kultura je jedním ze stěžejních období paleolitu ve střední a západní Evropě. Ustoupila od příměřšího klimatu posledního glaciálu (tzv. würmu) ke stabilnějšímu a poněkud teplejšímu klimatu holocénu. Toto období trvalo přibližně od 17 000 do 12 000 let před naším letopočtem. Součástí magdalénienské kultury byla lovců a sběračů, kteří se specializovali na lov zvěře a rybolov. Jejich nejdůležitějšími zdroji potravy byly pravěké zvířecí druhy, jako mamuty, zubry a sobi. Mezi charakteristické nástroje této kultury patřily malé a jemně zpracované kamenné štípané hroty šípů, které sloužily k lovu a boji. Magdalénienská kultura byla také známá svou výtvarnou produkcí. Její představitelé vyvíjeli velkou fantazii a umění, jak svědčí o dochovaných maleb na skále a kostěných předmětech. Tyto umělecké výtvory, známé jako magdalénienská umění, jsou považovány za jedny z nejstarších dochovaných příkladů pravěkého umění. Magdalénienská kultura byla považována za vyšší stupeň vývoje v porovnání s ostatními paleolitickými kulturami. Její představitelé ukázali vysokou úroveň dovedností a technických znalostí, které umožnily vytvořit jemné a precizní nástroje a umělecká díla. V Česku jsou známé naleziště magdalénienské kultury především v Moravském krasu, kde byly objeveny archeologické pozůstatky a umělecká díla. Magdalénienská kultura představuje důležitou součást pravěké historie Evropy a její studium nám umožňuje lépe porozumět životu a kultuře lidí žijících v této době. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Magdalenién''' je [[archeologická kultura]] zaujímající svrchní (pozdní) část [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] (přibližně 17 až 11 tisíc let [[B. P.|BP]]).Nutno dodat, že data vymezující počátek a konec Magdaleniénu se různí v závislosti na zdroji, přičemž data jsou i regionálně specifická; obecně se jedná o období konce posledního (würmského) glaciálu Jedná se o poslední velkou civilizaci období [[paleolit]]u. Je pojmenován dle eponymní lokality la Madeleine v [[Dordogne (departement)|Dordogne]] ve [[Francie|Francii]]. [1] => [2] => == Dějiny bádání == [3] => Eponymní lokalita byla kopána v 60. letech 19. století francouzským [[Paleontologie|paleontologem]] [[Édouard Lartet|Édouardem Lartetem]]. Lartet na základě paleontologických nálezů rozdělil [[paleolit]] na 4 období (kdy první je nejmladší a čtvrté nejstarší), přičemž magdalénien v jeho rozdělení znamená druhou nejmladší fázi zvanou „doba sobů“ (popř. „období lovců sobů“).{{Citace monografie [4] => | příjmení = Trigger [5] => | jméno = B. G [6] => | rok = 2007 [7] => | titul = A History of Archaeological Thought [8] => | vydání = [9] => | vydavatel = [10] => | místo = Cambridge [11] => | počet stran = [12] => | stránky = 148–150 [13] => | isbn = [14] => }} [15] => [16] => Na [[Édouard Lartet|Lartetovu]] práci navázal [[Geologie|geolog]] a paleontolog [[Gabriel de Mortillet|Louis Laurent Gabriel de Mortillet]], který přejal soudobou geologickou praxi nazývat období dle typických lokalit. Mortillet rozdělil Lartetovo období sobů na dvě samostatná období — starší [[solutréen]] (dle lokality La Roche de Solutrée) a mladší magdalénien. [17] => [18] => Na počátku 20. století vydělil francouzský římskokatolický kněz a významný paleolitik [[Henri Breuil]] šest fází magdaleniénu, a to na základě typologie [[kamenná štípaná industrie|kamenné štípané industrie]].{{Citace monografie [19] => | editoři = T. Murray [20] => | rok = 2001 [21] => | titul = Encyclopedia of archaeology: History and discoveries [22] => | vydání = [23] => | vydavatel = [24] => | místo = Santa Barbara [25] => | počet stran = [26] => | stránky = 193 [27] => | typ kapitoly = heslo [28] => | kapitola = Breuil, Abbé Henri [29] => | isbn = [30] => }} [31] => [32] => [33] => Edouard Lartet.jpg|Édouard Lartet [34] => image:Mortillet.jpg|Louis Laurent Gabriel de Mortillet [35] => image:Henri Breuil.jpg|Abbé Henri Breuil [36] => [37] => [38] => == Rozšíření == [39] => [[Soubor:Homo_Sapiens_in_Europe_-_magdalenian_distribution_map-fr.svg|náhled|vpravo|500px|Rozšíření magdalénského osídlení]] [40] => [41] => Magdalénien je dokumentován ve [[Španělsko|Španělsku]] v [[Kantábrie|Kantábrii]], v oblasti [[Pyreneje|Pyrenejí]], ve Francii, s výjimkou [[Provence]] a [[Normandie]], v zemích [[Benelux]]u, v [[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Polsko|Polsku]], a v severovýchodním [[Slovensko|Slovensku]]{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Podtatranské noviny [43] => | url = http://www.podtatranske-noviny.sk/2019/08/huciva-diera-ukryvala-tajomstvo-z-praveku/ [44] => | datum vydání = 2019-08-06 [45] => | datum přístupu = 2019-08-08 [46] => | jazyk = sk-SK [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190808081351/http://www.podtatranske-noviny.sk/2019/08/huciva-diera-ukryvala-tajomstvo-z-praveku/ [48] => | datum archivace = 2019-08-08 [49] => | nedostupné = ano [50] => }}. Do [[Čechy|Čech]] se dostával pravděpodobně ze západu či severozápadu, na [[Morava|Moravu]], která tvoří východní hranici jeho rozšíření, pak od jihu z oblasti [[Podunajská nížina|Podunají]]. Obecně se pak zvažuje původ našeho magdalénienu v západoevropském (francouzském) prostředí.* {{Citace monografie [51] => | příjmení = Sklenář [52] => | jméno = Karel [53] => | odkaz na autora = Karel Sklenář [54] => | příjmení2 = SKlenářová [55] => | jméno2 = Zuzana [56] => | příjmení3 = Slabina [57] => | jméno3 = Miloslav [58] => | titul = Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [59] => | vydavatel = Libri [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 2002 [62] => | počet stran = 428 [63] => | isbn = 80-7277-115-9 [64] => | kapitola = Magdalénien [65] => }} [66] => [67] => == Klima a přírodní prostředí == [68] => Tato kultura se vyskytovala na konci posledního ([[würm]]ského) [[glaciál]]u, kdy se po odeznění posledního ledovcového maxima klima (LGM) mírně oteplovalo a zvlhčovalo. Změny klimatu měly za následek náhlé teplotní výkyvy, známé jako [[Dansgaardův–Oeschgerův jev]].{{Citace monografie [69] => | příjmení = Behringer [70] => | jméno = W [71] => | rok = 2010 [72] => | titul = Kulturní dějiny klimatu, Od doby ledové po globální oteplování [73] => | vydání = [74] => | vydavatel = [75] => | místo = Praha – Litomyšl [76] => | počet stran = [77] => | stránky = 59–60 [78] => | svazek = [79] => | isbn = [80] => }} Klima pozdního glaciálu bylo dále poznamenáno střídáním chladnějších období [[stadiál]]ů (Dryas I a [[Mladší dryas|Dryas II]]) a teplejších [[interstadiál]]ů (Bölling, Alleröd). Po posledním ledovcovém maximu došlo k ústupu ledovce na sever, což způsobilo nejen rozšiřování životních prostor, ale také posun nástupu ročních období a prodloužení vegetačních období. Významným faktorem bylo tzv. mesoklima (něm.), tedy regionální či lokální klima. [81] => [82] => V teplejších obdobích převládala světlá [[tajga]] (borovice lesní, bříza), v chladnějších obdobích pak spíše stepi.{{Citace monografie [83] => | příjmení = Kostrhun [84] => | jméno = P [85] => | rok = 2005 [86] => | titul = Meziskupinové kontakty na východní periferii magdaleniénu [87] => | vydání = [88] => | vydavatel = [89] => | místo = Brno [90] => | poznámky = rukopis diplomové práce [91] => | stránky = [92] => | url = https://is.muni.cz/auth/th/4794/ff_m/text.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dmagdalenien%26start%3D1 [93] => | isbn = [94] => }} Obecně měla krajina mozaikovitý charakter, ve kterém se střídaly různé ekosystémy. [95] => [96] => [[Mamut|Mamut srstnatý]] se v tomto období stále ještě vyskytoval, byl však již na ústupu. Častý byl výskyt [[sob polární|soba polárního]], který byl také nejhojněji loveným druhem. Loven byl i [[kůň]] (jeho pozůstatky jsou časté zejména na otevřených sídlištích) či [[Jelen evropský|jelen lesní]]. Z menších savců pak mezi lovené druhy patřil například [[zajíc bělák]] či [[liška polární]].{{Citace monografie [97] => | příjmení = Franková [98] => | jméno = K [99] => | rok = 2011 [100] => | titul = Prostředí magdalénských lokalit v oblasti Moravského krasu [101] => | vydání = [102] => | vydavatel = [103] => | místo = Brno [104] => | poznámky = rukopis bakalářské diplomové práce [105] => | stránky = 32 [106] => | url = http://is.muni.cz/th/269098/prif_b/Bakalarska_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dmagdal%C3%A9nien%26start%3D1 [107] => | isbn = [108] => }} K dalším (neloveným) druhům patřil [[nosorožec srstnatý]], [[medvěd jeskynní]] a již méně častý [[Machairodontinae|šavlozubý tygr]]. [109] => [110] => Na konci magdaleniénu docházelo k rozšiřování lesních ploch na úkor stepi či tundry. Podle starších teorií přeměna krajiny pravděpodobně způsobila vyhynutí velkých savců, kteří takto přišli o svůj zdroj obživy. Nověji se však zvažuje, že vyhynutí některých druhů nemůžeme přičítat (pouze) klimatickým změnám, ale zejména činnosti člověka,{{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = Mihulka [112] => | jméno = Stanislav [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty [115] => | url = http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4759 [116] => | datum vydání = 2009-12-08 [117] => | datum aktualizace = [118] => | datum přístupu = 2011-1-15 [119] => | vydavatel = osel.cz [120] => | místo = [121] => }} přičemž klimatické změny celý proces jen urychlily.{{Citace elektronické monografie [122] => | příjmení = Mihulka [123] => | jméno = Stanislav [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Kdo má na svědomí jeskynní medvědy [126] => | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=5225 [127] => | datum vydání = 2010-08-25 [128] => | datum aktualizace = [129] => | datum přístupu = 2011-1-15 [130] => | vydavatel = osel.cz [131] => | místo = [132] => }} V každém případě však změny v životním prostředí magdalénských lovců vyvolaly i změny kulturní — magdalenién byl vystřídán kulturami [[Pozdní paleolit|pozdního paleolitu]]. [133] => [134] => == Sídliště == [135] => [[Soubor:Pekárna.jpg|náhled|Vchod do jeskyně Pekárna v Moravském krasu]] [136] => [137] => V magdaleniénu byly osídleny zejména jeskyně a skalní převisy, avšak známe i otevřená sídliště (v blízkosti řek či jeskyní). Intenzivně byly tedy osidlovány zejména krasové oblasti. U nás můžeme uvést například poměrně husté osídlení [[Moravský kras|Moravského krasu]]. Četná malá sídliště jsou považována za krátkodobá letní tábořiště.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Svoboda [139] => | jméno = J [140] => | spoluautoři = a kol. [141] => | rok = 2002 [142] => | titul = Paleolit Moravy a Slezska [143] => | vydání = [144] => | vydavatel = [145] => | místo = Brno [146] => | počet stran = [147] => | stránky = 238 [148] => | isbn = [149] => }} Některá sídliště byla snad i funkčně specializovaná, objevují se dílenské zóny. [150] => [151] => [[Soubor:Pincevent tent.gif|náhled|Rekonstrukce magdalénského obydlí na základě nálezů z lokality Pincevent (Francie)]] [152] => [153] => === Česko === [154] => Ke zkoumaným magdalénským sídlištím na našem území patří česká lokalita [[Beroun-Hostim|Hostim u Berouna]]. Na tomto sídlišti byly odkryty zbytky obydlí, dále byl nalezen rozsáhlý soubor štípené industrie (přes 16 000 kusů), nalezeny byly i pozůstatky červeného hematitového barviva a velký počet břidlicových destiček s rytinami koní a sobů.{{Citace monografie [155] => | příjmení = [[Slavomil Vencl|Vencl]] [156] => | jméno = Slavomil [157] => | rok = 1995 [158] => | titul = Hostim - Magdalenian in Bohemia / Hostim - Magdalénien v Čechách [159] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [160] => | počet stran = 264 [161] => | issn = 0031-0506 [162] => }} [163] => [164] => Asi nejvýznamnější magdalénské sídliště bylo odkryto v [[Pekárna (jeskyně)|jeskyni Pekárna]] v jižní části [[Moravský kras|Moravského krasu]], kde bylo magdalénské osídlení zjištěno na třech místech. {{Citace sborníku [165] => | příjmení = Valoch [166] => | jméno = K [167] => | titul = V záři ohňů nejstarších lovců [168] => | příjmení sestavitele = Podborský [169] => | jméno sestavitele = V [170] => | sborník = Pravěké dějiny Moravy [171] => | url = [172] => | vydání = [173] => | vydavatel = [174] => | místo = Brno [175] => | datum vydání = [176] => | rok vydání = 1993 [177] => | isbn = [178] => | strany = 64–65 [179] => }} Bylo zde odkryto několik ohnišť, množství kamenné štípané i kostěné a parohové industrie (harpuny, jehly, tzv. náčelnické hole). Asi nejvýznamnější jsou nálezy mobilního umění — silně stylizované kostěné ženské figurky a zejména rytiny na koňských žebrech se scénickými vyobrazeními souboje bizonů a pasoucích se koní. [180] => [181] => Dalším místem je [[Kůlna (jeskyně)|jeskyně Kůlna]]. [182] => [183] => == Architektura == [184] => Magdalénská obydlí byla menší, lehčí, kruhové konstrukce, ačkoliv se vyskytují i pozůstatky příbytků větších rozměrů. Známá je německá lokalita [[Gönnersdorf]], kde byly odkryty pozůstatky po třech větších (zhruba 6–8 metrů) a čtyřech menších stavbách (o průměru zhruba 2,5 metru). Jedna z větších staveb byla vymezena dlažbou z břidlicových desek a valounů. Uprostřed stavby byla jáma po větším — středovém — kůlu, obklopená menšími kůlovými jamkami v odstupu 1,2 metru. Vedle jámy po středovém kůlu bylo odkryto ohniště vyplněné a obložené valouny, které sloužily pro kumulaci tepla. Někteří archeologové spatřují podobnost této konstrukce s mongolskými [[jurta]]mi. [185] => [186] => Pozůstatky menší, kruhové konstrukce s venkovním ohništěm byly odkryty na francouzské lokalitě [[Pincevent]]. [187] => [188] => === Česko === [189] => V Čechách byly pravděpodobně zachyceny pozůstatky magdalénského obydlí na již zmíněné lokalitě [[Beroun-Hostim|Hostim u Berouna]]. Na otevřeném sídlišti o rozsahu asi 250 m2 byla zjištěna okrouhlá koncentrace desek z [[Tuf|diabasového tufu]], která měla vnější průměr 7 m a vnitřní průměr něco přes 4 metry. Předpokládá se, že desky vymezující obydlí sloužily k zatížení konstrukčních prvků přístřešku. V prostoru obydlí byly nalezeny také stopy ohniště. [190] => [191] => == Pohřební ritus == [192] => Množství magdalénských hrobů je známo z území Francie (jedná se o samostatné hroby, pohřebiště se nevyskytují). Patří sem například významný hrob z [[L'Abri du Cap Blanc]] (Převis Cap Blanc), kopaný roku 1911 [[Louisem Capitanem]] a [[Denisem Peyronym]]. Pohřeb mladé dívky obložený kameny byl uložen v blízkosti magdalénského skalního umění (konkrétně před velkým basreliéfem koně), se kterým má přímou, pravděpodobně rituální, souvislost.[http://www.donsmaps.com/capblanc.html Cap Blanc Abri – a frieze of prehistoric sculptures] (anglicky) Další pohřeb pod skalním převisem je znám z [[Laugerie-Basse]] ([[Dordogne (departement)|Dordogne]]). Zde byl lidský skelet pohřben ve skrčené poloze na boku a obklopen množstvím provrtaných lastur (středozemního původu). Pohřeb kopaný koncem 19. století byl uložen mezi velkými kamennými bloky.[http://www.donsmaps.com/laugeriebasse.html Laugerie Basse] (anglicky) [193] => [194] => Z německé lokality [[Bonn-Oberkassel]] je znám hrob asi 50letého muže a mladé, přibližně 20 až 25leté ženy a psa. Jedná se o jeden z nejstarších dokladů domestikace psa (resp. domestikace vlka).{{Citace monografie [195] => | příjmení = MOREY [196] => | jméno = D.F [197] => | rok = 2010 [198] => | titul = Dogs: Domestication and the Development of a Social Bond [199] => | vydání = [200] => | vydavatel = Cambridge University Press [201] => | místo = Cambridge [202] => | počet stran = [203] => | stránky = [204] => | isbn = [205] => | url = http://books.google.cz/books?id=HliAW7Jr9gMC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q&f=false [206] => }}Zde je třeba podotknout, že se jedná o starý výzkum z roku 1914 a většina osteologického materiálu byla ztracena, moderní vyhodnocení je tedy značně obtížné. [207] => [208] => V polské jeskyni Maszycka, zkoumané roku 1883 Godfrydem Ossowskim, byly nalezeny pozůstatky nejméně 16 jedinců. Kosti na sobě nesly znaky řezání a tříštění, které jsou spojovány s [[antropofágií]], tedy kanibalismem.{{Citace monografie [209] => | příjmení = Olária [210] => | jméno = C [211] => | rok = 2008 [212] => | titul = Restos y tumbas infantiles y juveniles en la Prehistoria europea [213] => | vydání = [214] => | stránky = [215] => | isbn = 978-84-96372-62-7 [216] => | url = http://dialnet.unirioja.es/servlet/fichero_articulo?codigo=2796765&orden=0e [217] => }} [218] => [219] => Z českého a moravského prostředí magdalénské hroby jako takové známy nejsou. Několik zlomků lebek je známo z moravských lokalit. [220] => [221] => == Odkazy == [222] => [223] => === Poznámky === [224] => [225] => [226] => === Reference === [227] => [228] => [229] => === Externí odkazy === [230] => * {{Commonscat}} [231] => {{Archeologické kultury na území Česka}} [232] => {{Autoritní data}} [233] => [234] => {{Portály|Pravěk}} [235] => [236] => [[Kategorie:Paleolitické kultury]] [237] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Česku]] [238] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Belgii]] [239] => [[Kategorie:Archeologické kultury ve Francii]] [240] => [[Kategorie:Archeologické kultury v Německu]] [241] => [[Kategorie:Archeologické kultury ve Španělsku]] [] => )
good wiki

Magdalénien

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'paleolit','Dordogne (departement)','Beroun-Hostim','Moravský kras','Édouard Lartet','Mladý paleolit','Tuf','Morava','Polsko','L\'Abri du Cap Blanc','Paleontologie','Normandie'

Beroun-Hostim

Morava

Normandie

Paleolit

Paleontologie

Paleontologie je vědní disciplína, která se zabývá výzkumem fosílií a studiem vymřelých živých organismů.

Polsko

Tuf