Array ( [0] => 15485656 [id] => 15485656 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magie [uri] => Magie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{různé významy}} [2] => [[Soubor:Magician visconti.jpg|upright=0.8|náhled|Mág na [[tarot]]ové kartě z [[15. století]]]] [3] => [4] => '''Magie''' je nejasně definovaný [[fenomén]] spojovaný s ovlivňováním světa skrze [[Okultismus|okultní]], tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s [[Animismus|duchovními bytostmi]], a s těmito praktikami svázaný [[Světový názor|světonázor]] a způsob myšlení. Její cíle mohou zahrnovat získání znalostí, moci, lásky či bohatství, ale také léčení nebo ochranu před nebezpečím nebo naopak způsobení škody, někdy však také duchovní proměnu a rozvoj. Často je vymezována vůči [[náboženství]] a [[Věda|vědě]], přičemž jak náboženství tak věda se vůči ní staví zpravidla negativně. Zároveň je však magie někdy chápána jako náboženský fenomén a taktéž věda byla od magie dlouho těžko rozlišitelná.{{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = Middleton [6] => | jméno = John F. M. [7] => | odkaz na autora = John F.M. Middleton [8] => | titul = Magic [9] => | url = https://www.britannica.com/topic/magic-supernatural-phenomenon [10] => | datum vydání = [11] => | datum aktualizace = [12] => | datum přístupu = 18.9.2021 [13] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [14] => | jazyk = en [15] => }}{{Citace sborníku [16] => | příjmení = Hanegraaff [17] => | jméno = Wouter Jacobus [18] => | autor = [19] => | odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff [20] => | titul = Magic V: 18th-20th Century [21] => | odkaz na titul = [22] => | příjmení sestavitele = Hanegraaff [23] => | jméno sestavitele = Wouter Jacobus [24] => | sestavitel = [25] => | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism [26] => | odkaz na sborník = [27] => | vydavatel = Brill Academic Pub [28] => | odkaz na vydavatele = [29] => | místo = [30] => | rok vydání = 2006 [31] => | isbn = 978-9004152311 [32] => | url = [33] => | kapitola = [34] => | strany = 738 [35] => | jazyk = en [36] => }} [37] => [38] => Na pojmu magie je problematický také fakt že je primárně užíván zvnějšku a její provozovatelé jsou spojeni s ideou „[[jinakost]]i“ a často chápáni negativně. [[Křesťanství]], dominantní západní náboženství, ji odmítá a spojuje ji s falešným náboženstvím, [[Hereze|kacířstvím]] či uctíváním [[démon]]ů, čímž se termín magie podobá pojmům jako [[pohanství]], [[modloslužebnictví]] nebo [[pověra]]. Moderní věda často přistupuje k náboženství s respektem, tentýž respekt však nemá vůči magii, přestože distinkce mezi magií a náboženstvím nemá kořeny v akademické argumentaci. Vědou je tak magie chápaná jako tmářská a [[iracionalita|iracionální]], svého druhu jako falešná věda či [[pseudověda]]. Trojný model magie-náboženství-věda a jeho [[Evolucionismus|evolucionistické]] implikace však nemohou vysvětlit styčné plochy mezi všemi třemi fenomény a na něm založené definice magie jsou [[Redukcionismus|redukcionistické]]. Vzhledem k tomu že západní chápání magie vychází z [[Antika|antiky]] a křesťanství, je také problematické jeho užití mimo [[Západní svět|západní kontext]]. Historik esoterismu [[Wouter Hanegraaff]] poukazuje na to jak byl takový názor na magii využit k ospravedlnění [[Kolonialismus|koloniálních]] snah ke konverzi nezápadních, „pohanských“, národů na křesťanství a [[Osvícenství|osvícenský]] světonázor.{{Citace sborníku [39] => | příjmení = Hanegraaff [40] => | jméno = Wouter Jacobus [41] => | autor = [42] => | odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff [43] => | titul = Magic I. Introduction [44] => | odkaz na titul = [45] => | příjmení sestavitele = Hanegraaff [46] => | jméno sestavitele = Wouter Jacobus [47] => | sestavitel = [48] => | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism [49] => | odkaz na sborník = [50] => | vydavatel = Brill Academic Pub [51] => | odkaz na vydavatele = [52] => | místo = [53] => | rok vydání = 2006 [54] => | isbn = 978-9004152311 [55] => | url = [56] => | kapitola = [57] => | strany = 716–719 [58] => | jazyk = en [59] => }} [60] => [61] => K magii je řazena celá řada různých praktik jako například [[Zaříkávání|zaklínadla]], [[Kletba|kletby]], [[milostná magie]], výroba [[amulet]]ů a [[talisman]]ů, [[obřadní magie]], [[theurgie]] a další. V závislosti na pohledu může být s magií směšováno také [[věštění]], [[alchymie]], [[čarodějnictví]], [[šamanismus]], [[Spiritualismus|komunikace s duchy zemřelých]] nebo [[léčitelství]], či naopak takové spojení odmítáno. Magie jako odkládací kategorie pro různé jevy nespadající pod náboženství a vědu má blízko také kategoriím jako [[esoterismus]], [[okultismus]], [[mystika]], [[pověra]], [[iracionalita]] nebo „primitivní myšlení“. [62] => [63] => Jako magie je také někdy označován [[iluzionismus]], též eskamotérství nebo salonní kouzelnictví, artistické umění sloužící k pobavení diváků. [64] => [65] => == Původ a vývoj pojmu == [66] => [[Soubor:Gold statuettes from the Oxus Treasure by Nickmard Khoey.jpg|náhled|Zlaté sošky dvou [[Achaimenovská říše|achaimenovských]] kněží, snad mágů, z [[Oxuský poklad|Oxuského pokladu]]]] [67] => [68] => Slovo magie se používá ve většině moderních evropských jazyků, do kterých proniklo přes [[latina|latinské]] ''magia'' ze [[Starořečtina|starořeckého]] ''mageia''. Řekové výraz přejali v 5. století př. n. l. z [[Achaimenovská říše|perského prostředí]], ale starší historie slova je méně jasná. Podle řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]] byli [[mágové]] jedním [[Médové|médských]] kmenů, který zaujímal významné místo na médském královském dvoře jako [[snář|vykladači snů]] a věštci, ve [[Staroperština|staroperských]] nápisech z Acheimenovské říše se výraz ''magu-'', kterým byli v označováni kněží či snad zvláštní druh kněží. Toto perské, případně médské, slovo má protějšky v [[Avestánština|avestánském]] ''mogu'' a [[Védský sanskrt|védském]] ''maga-'', nejspíše se stejným významem, ale jeho etymologie je neznámá. Tradičně spojováno s [[Praindoevropský jazyk|praindoevropským]] kořenem ''*magh-'' „být schopen, moci“ a z něj odvozenými výrazy ve významu „velký, mocný“, ale souvislost je nejistá.{{Citace sborníku [69] => | příjmení = Graf [70] => | jméno = Fritz [71] => | autor = [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Magic II: Antiquity [74] => | odkaz na titul = [75] => | příjmení sestavitele = Hanegraaff [76] => | jméno sestavitele = Wouter Jacobus [77] => | sestavitel = [78] => | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism [79] => | odkaz na sborník = [80] => | vydavatel = Brill Academic Pub [81] => | odkaz na vydavatele = [82] => | místo = [83] => | rok vydání = 2006 [84] => | isbn = 978-9004152311 [85] => | url = [86] => | kapitola = [87] => | strany = 719–724 [88] => | jazyk = en [89] => }}{{Citace monografie [90] => | příjmení1 = Mallory [91] => | jméno1 = James [92] => | odkaz na autora1 = James Mallory [93] => | příjmení2 = Adams [94] => | jméno2 = Douglas Quentin [95] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [96] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [97] => | url = https://archive.org/details/isbn_1884964982 [98] => | vydavatel = Routledge [99] => | místo = Abingdon [100] => | rok = 1997 [101] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_1884964982/page/3 3] [102] => | isbn = 978-1884964985 [103] => }}{{Citace monografie [104] => | příjmení = Rejzek [105] => | jméno = Jiří [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = Český etymologický slovník [108] => | vydavatel = Leda [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 2001 [111] => | strany = 370 [112] => | isbn = 80-85927-85-3 [113] => }}{{Citace elektronické monografie [114] => | příjmení = Dandamayev [115] => | jméno = Muhammad A. [116] => | odkaz na autora = Muhammad Dandamajev [117] => | titul = Encyclopædia Iranica - Magi [118] => | url = https://www.iranicaonline.org/articles/magi [119] => | datum vydání = [120] => | datum aktualizace = [121] => | datum přístupu = 30. 8. 2023 [122] => | vydavatel = [123] => | jazyk = en [124] => }} [125] => [126] => [[Soubor:Voodoo doll Louvre E27145a.jpg|náhled|'Kollosoi'' „vúdú panenka“ z [[4. století]] nalezená společně s ''[[Proklínací tabulky|proklínací tabulkou]]'' obsahující [[milostná magie|milostné kouzlo]], Římský Egypt, hlína a bronz, [[Louvre]].{{Citace monografie [127] => | příjmení = Ogden [128] => | jméno = Daniel [129] => | titul = Magic, Witchcraft, and Ghosts in the Greek and Roman Worlds: A Source Book [130] => | url = https://archive.org/details/magicwitchcraftg00ogde [131] => | vydavatel = Oxford University Press [132] => | místo = [133] => | rok = 2002 [134] => | strany = [https://archive.org/details/magicwitchcraftg00ogde/page/n253 245] [135] => | isbn = 978-0195385205 [136] => }}]] [137] => [138] => Ve [[Magie ve starověkém Řecku|starověkém Řecku]] byly vedle výrazu magie užívána i domácí slova jako ''goétia'' (γοητεία) „umění goétů, křik, kvílení (nad mrtvými)“, ''farmakeia'' (φαρμακεία) „kouzla, čarodějnictví, léčení, travičství“. Magií bylo rozuměno především provádění určitých soukromých obřadů, činnost některých [[antická mystéria|mysterijních]] kultů, vázací kouzla a některé formy [[Věštec|věštění]]. Ty byly považovány za něco cizího a barbarského, a její původ spojován s Persií, [[Chaldea|Chaldejskem]], [[Judea|Judeou]], výjimečně i s Egyptem. Legitimita takových praktik bylo považováno za pochybnou, stojící v opozici k otevřeně vyznávanému oficiálnímu náboženství, a jejich výsledky zpravidla za škodlivé. Takový náhled na povahu magii v zásadě sdíleli i Římané.{{Citace sborníku [152] => | příjmení = Graf [153] => | jméno = Fritz [154] => | autor = [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Magic III: Middle Ages [157] => | odkaz na titul = [158] => | příjmení sestavitele = Hanegraaff [159] => | jméno sestavitele = Wouter Jacobus [160] => | sestavitel = [161] => | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism [162] => | odkaz na sborník = [163] => | vydavatel = Brill Academic Pub [164] => | odkaz na vydavatele = [165] => | místo = [166] => | rok vydání = 2006 [167] => | isbn = 978-9004152311 [168] => | url = [169] => | kapitola = [170] => | strany = 724 [171] => | jazyk = en [172] => }}{{Citace monografie [173] => | příjmení = Kieckhefer [174] => | jméno = Richard [175] => | odkaz na autora = Richard Kieckhefer [176] => | titul = Magie ve středověku [177] => | vydavatel = Argo [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 2005 [180] => | strany = 24–60 [181] => | isbn = 80-7203-660-2 [182] => }} Pozitivní hodnocení magie, chápané jako dávná moudrost nebo přirozená magie, se objevovala ještě na počátku [[osvícenství]], ale brzy se stala „zbytkovou kategorií“, do které bylo ukládáno to se nedalo zařadit ani k náboženství, ani k vědě. Slovo magie se tak stalo synonymní s výrazy jako [[esoterismus]], okultismus, [[Mystika|mysticismus]], [[iracionalismus]] nebo [[Přírodní národy|primitivní myšlení]]. [183] => [184] => Další posun významu slova magie lze pozorovat v souvislosti s pronikáním křesťanství mimo klasický svět. Náboženství „pohanských“ národů Evropy: [[Slované|Slovanů]], [[Baltové|Baltů]], [[Germáni|Germánů]], [[Keltové|Keltů]] a dalších byly chápány, stejně jako klasické kulty, jako forma magie. V rámci tohoto procesu slovo magie splynulo s domácími výrazy pro různé praktiky a víry, které můžou být chápány jako „magické“, zároveň často došlo k posunutí významu a původně v zásadě neutrální výrazy začaly být někdy spojovány s negativně chápaným [[čarodějnictví]]m. Řadu slov které splynuly nebo byly nahrazeny výrazem magie lze nalézt například ve [[Magie u Slovanů|slovanských jazycích]], příkladem jsou české ''čáry'' a ''kouzla'', v jazycích germánskýchv angličtině například došlo k posunu významu výrazu ''wiccecræft'' z „umění kouzelnic“ na „čarodějnictví“, zatímco jiná slova jako ''geald'' „zaklínadlo“ přestala být používána.{{Citace elektronické monografie [185] => | příjmení = [186] => | jméno = [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = Witch [189] => | url = https://www.etymonline.com/word/witch [190] => | datum vydání = [191] => | datum aktualizace = [192] => | datum přístupu = 19. 1. 2024 [193] => | vydavatel = Online Etymology Dictionary [194] => | jazyk = en [195] => }} a na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] bylo s magií ztotožněno umění [[druid]]ů.{{Citace monografie [196] => | příjmení = West [197] => | jméno = Martin Litchfield [198] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [199] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [200] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [201] => | vydavatel = Oxford University Press [202] => | místo = New York [203] => | rok = 2007 [204] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/27 27]-28 [205] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [206] => }} Podobný proces lze sledovat v rozšíření pojmu magie v souvislosti s expanzí [[Západní svět|západní kultury]] mimo Evropu. Domorodá náboženství byla stejně jako evropské pohanství chápána jako magická a pověrečná a prostřednictvím takového pohledu byl ospravedlněn [[kulturní imperialismus]]. Nezápadní populace měly přestoupit na křesťanství a osvícenský světonázor, které v tomto ohledu splývaly. Používání pojmu magie v nezápadním kontextu je však často zavádějící. Příkladem může být [[Havajština|havajský]] pojem ''hoˋomana'' „udělat posvátným, naplnit posvátným“, který by se měl jak poukázal historik [[David Malo]] překládat spíše jako „náboženství“ než jako „magie“, jak se zpravidla děje. V [[Japonština|japonštině]] došlo z důvodu neexistence domácí pojmu k převzetí západního slova v podobě ''majikku'', které ale ani tak nemá přesně stejný obsah jako „magie“. V [[Čína|Číně]] nebo [[Indie|Indii]] zase bývají praktiky chápané někdy ze západního pohledu jako magické, příkladem může být [[feng-šuej]] nebo [[Tantrismus|tantra]], součástí nábožensko-filosofických systémů a těmto kulturám není paradigma magie-náboženství-věda vlastní.{{Citace elektronické monografie [207] => | příjmení = [208] => | jméno = [209] => | odkaz na autora = [210] => | titul = Globalization of the magic concept [211] => | url = https://www.britannica.com/topic/magic-supernatural-phenomenon/Globalization-of-the-magic-concept [212] => | datum vydání = [213] => | datum aktualizace = [214] => | datum přístupu = 19. 1. 2024 [215] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [216] => | jazyk = en [217] => }} Podobně hovoří o nevhodnosti použití pojmu magie pro západoafrický [[vodun]], který postrádá pojem „nadpřirozena“, informatik a religionista László Hajnal.{{Citace sborníku [218] => | příjmení = Hajnal [219] => | jméno = Laco [220] => | autor = [221] => | odkaz na autora = [222] => | titul = Proč v Africe není magie [223] => | odkaz na titul = [224] => | příjmení sestavitele = Zajíček [225] => | jméno sestavitele = Samuel [226] => | sestavitel = [227] => | sborník = Magie dnes [228] => | odkaz na sborník = [229] => | vydavatel = Malvern [230] => | odkaz na vydavatele = [231] => | místo = Praha [232] => | rok vydání = 2008 [233] => | isbn = 978-80-86702-36-0 [234] => | url = [235] => | kapitola = [236] => | strany = 724 [237] => | jazyk = en [238] => }} [239] => [240] => == Definice a vymezení == [241] => Wouter Hanegraaff uvádí tři základní teorie v rámci kterých je chápána magie v akademickém prostředí, vycházející primárně z díla [[Edward Burnett Tylor|Edwarda Tylora]], [[Marcel Mauss|Marcela Mausse]] a [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]]. První teorie chápe magii jako vědu založenou na falešných předpokladech o souladu mezi různými jevy v realitě. Tylor tuto koncepci představil v díle ''Primitive Culture'' z roku [[1871]] a magii tak ztotožnil s „okultní vědou“ vycházejících z mylných představ o povaze skutečnosti. V Tylorově pojetí nemá magie žádnou souvislost s náboženstvím, které je podle něj založeno na [[Animismus|animismu]], tedy víře v duchovní bytosti. Ve Frazerově pojetí je pojem magie zúžen na [[Sympatetická magie|sympatetickou magii]], tedy magii založenou právě na víře ve vnitřní soulad mezi jevy, a zásah duchovních bytostí je vyloučen. Podle Frazera také magie předchází v existenci náboženství a vědě. [242] => [243] => Druhá teorie je spojena s francouzskými sociology [[Marcel Mauss|Marcelem Maussem]] a [[Émile Durkheim|Émilem Durkheimem]], a chápe magii především s ohledem na provozované [[rituál]]y. Podle Mausse je magický rituál založen na tom že není provozován v rámci organizované skupiny, je soukromý, odehrává se potají a v posledku je také nejspíše zakázaný. V takovém pojetí jsou si magie a náboženství blízké, ale jsou vůči sobě nepřátelské a konkurenční, protože magie je ne-sociální, zatímco náboženství sociální. Hanegraaff však tento koncept kritizuje a chápe jej jako odvozený z křesťanského světonázoru s jeho negativním náhledem na magii. K podobným závěrům jako Mauss a Durkheim však došel například i klasický badatel Radcliffe Edmonds, který na základě [[Magie ve starověkém Řecku|starořeckého materiálu]] magii definoval jako „ritualizované jednání, které se vymyká normě dané společnosti.”{{Citace monografie [244] => | příjmení = Edmonds [245] => | jméno = Radcliffe [246] => | odkaz na autora1 = [247] => | titul = Drawing Down the Moon : Magic in the Ancient Greco-Roman World [248] => | url = [249] => | vydavatel = Princeton University Press [250] => | místo = [251] => | rok = 2019 [252] => | strany = [253] => | isbn = 9780691156934 [254] => }} [255] => [256] => Třetí teorie vychází z [[participativní teorie]] francouzského filosofa [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]], který se však sám k problému definice magie nevyjádřil. Podle Lévyho-Bruhla „[[přírodní národy]]“, ale do jisté míry i lidé v moderních společnostech, nechápou svět jako založený na [[kauzalita|kauzalitě]], ale na participaci, a víra v magii by pak byla založena na odlišném způsobu myšlení, který Lévy-Bruhl někdy označoval jako pre-logický. Hanegraaff však upozorňuje že ztotožňování participace a magie se v Lévy-Bruhlově díle neobjevuje a mezi oběma fenomény existují určité rozdíly. [257] => [258] => === Magie a náboženství === [259] => Magie je od náboženství rozlišována především na základě odlišného postoji k [[Animismus|duchovním bytostem]]. Ve starším pojetí Edwarda Tylora má magie, kterou chápal jako vědu založenou na mylných předpokladech, impersonální a mechanický charakter, zatímco náboženství je založeno na personálním a volném vztahu mezi lidmi a duchovními bytostmi. Později však uznal že mnoho magických praktik má náboženský rozměr vzhledem k tomu že jejich funkčnost je vysvětlována zásahem duchovních bytostí. Antropolog [[Bronisław Malinowski]] v podobném duchu chápal magii jako jednání které je založeno na manipulaci s duchovními bytostmi, zatímco náboženství jako jednání kde jsou duchovní bytosti o něco žádány. Podle [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]] v magii chybí vytváření společenských vazeb mezi lidmi v magii věří a vazby mezi věřícím a magickým specialistou jsou pouze dočasné, zatímco náboženství vede k vytváření náboženské komunity. Antropolog [[Alfred Reginald Radcliffe-Brown]] na druhou stranu poukázal na to že i magické praktiky někdy mají společenský rozměr. Z důvodů nejasného vztahu magie a náboženství se někdy hovoří o magicko-náboženských jevech. [260] => [261] => === Magie a věda === [262] => Magie si stejně jako věda nárokuje [[Efektivita|efektivitu]], tedy schopnost dosáhnout určených cílů. Na rozdíl od vědy je však často úspěch není poměřován [[Empirismus|empiricky]] a [[experiment]]álně, ale symbolicky, čímž se podobá náboženství. Z tohoto důvodu je magie vědou chápána jako založená na mylných předpokladech a neschopná dosáhnout svých vlastních cílů. Na druhou stranu vznik vědeckých metod pozorování a experimentu byl úzce spojen s formami magie jako je [[alchymie]] nebo [[astrologie]]. [263] => [264] => == Historie == [265] => [266] => === Starověk === [267] => [[Soubor:Eye of Ra pendant.jpg|upright=0.7|náhled|[[Starověk]]ý amulet [[Vedžat|Horovo oko]]]] [268] => Magie byla v Mezopotámii uplatňována v mnoha rituálech a lékařských formulí a aby čelila zlým znamením. Obranná nebo legitimní magie v Mezopotámii (asiputu nebo masmassutu v akkadském jazyce) byla zaříkadla a rituální praktiky určené ke změně konkrétní reality. Staří Mezopotámci věřili, že magie je jedinou životaschopnou obranou proti [[démon]]ům, [[duch]]ům a zlým [[čaroděj]]ům.Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu. Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., s. 1896–1898. Aby se ubránili proti duchům těch, kterým ublížili, nechali oběti známé jako kispu v hrobce dané osoby v naději, že ji usmíří.Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu. Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., str. 1897. Pokud se to nepovedlo, někdy také vzali figurku zesnulého a zakopali ji do země, přičemž požadovali, aby [[bůh|bohové]] ducha vymýtili, nebo jej donutili nechat člověka na pokoji.Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu. Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., s. 1898–1898. [269] => [270] => [[Soubor:Lamashtu plaque 9167.jpg|upright=0.6|náhled|Bronzová destička magické ochrany z [[Novoasyrská říše|Novoasyrské říše]]]] [271] => [272] => Ve starověkém Egyptě (v egyptském jazyce ''Kemet'') byla magie (zosobněná jako bůh [[Heka]]) nedílnou součástí náboženství a kultury, která je nám známa prostřednictvím značného korpusu textů, které jsou produkty egyptské tradice.Bell, HI, Nock, AD, Thompson, H., „Magické texty z dvojjazyčného papyru v Britském muzeu“, Sborník Britské akademie , svazek, XVII, Londýn, s. 24. [273] => [274] => Během pozdního šestého a začátku pátého století př. n. l. byl perský [[magus]] pořečtěn a zaveden do starověkého řeckého jazyka jako μάγος a μαγεία.Otto, Berndt-Christian; Stausberg, Michael (2013). Definování magie: Čtenář . Durham: Rovnodennost. ISBN 978-1908049803. str. 16. Tím se změnil význam, získal negativní konotace, přičemž mágové byli považováni za šarlatány, jejichž rituální praktiky byly podvodné, podivné, nekonvenční a nebezpečné. [275] => [276] => V průběhu historie se pojetí toho, co je magie, měnilo, vždy to však byla nauka určená úzkému okruhu zasvěcenců, kteří své učení předávali pomocí různých [[rituál]]ů a složité [[symbol]]iky. Praktikování magie bylo velmi silné před vznikem jednotlivých [[náboženství]], po jejich rozvoji se magie stala součástí náboženských a mytologických systémů prakticky ve všech starověkých říších. Pomocí různých magických rituálů a formulí se léčilo, magie ovlivňovala zakládání nových měst a celkově zasahovala do života. [277] => [278] => [[Soubor:Tablette de défixion d'Eyguières.jpg|upright=0.6|náhled|vlevo|Starověká řecká tabulka s kletbou]] [279] => Již v tomto období (jak lze usoudit z nejstarších [[Literatura starověkého Řecka|řeckých]]Homérova a Hésiodotova díla (např. scéna před vtažením trojského koně), [[Literatura starověkého Egypta|egyptských]]Kniha mrtvých, řada papyrů, např. V. Zamarovský: Její veličenstvo pyramidy a mezopotamskýchpředevším mýty kolem Gilgameše literárních památek), se magie používala několika způsoby, přičemž hermetici některé z těchto způsobů nepovažují za magiiDějiny magie, Praha 1934 1. díl. Praktičtí mágové tak využívali vyřčení kouzla, [[kouzelnická hůlka|kouzelnické hůlky]], nebo jiného rituálního nástroje tyto dva typy do magie zpravidla řadí etnografové a hermetici takový výklad odmítají. Dále se lze setkat s používáním nějakého symbolu, který vyvolal myšlenku, v neposlední řadě se již v této době lze setkat s [[Magický kruh|magickým kruhem]], který měl spíše ochrannou funkci. [280] => [281] => === Středověk === [282] => V raném [[středověk]]u magie a víra v ní přežívala především v nekřesťanském světě, s rozmachem křesťanství se magie omezovala na [[Démonologie|démonologii]] a vyprávění o zázracích, které církev připisovala svatým. Ve [[13. století]] došlo k popularizaci [[astrologie]], která měla vliv na některé pozdější mágy. Výraznější rozvoj [[Hermetismus|hermetismu]] začal v [[Renesance (historická epocha)|renesanci]] na níž měly značný vliv i myšlenky [[Novoplatónismus|novoplatónismu]]Všeobecná encyklopedie Universum; díl 6. str. 507 heslo Novoplatónismus, {{ISBN|80-207-1068-X}}, který měl k magii poměrně blízko. V této době se objevila [[myšlenka]], že magie je vlastně praktickou [[Metafyzika|metafyzikou]], kterou někteří lidé zabývající se magií považují za platnou doposud. S novoplatónismem se do [[Evropa|evropského]] myšlení dostaly prvky tzv. egyptské magie, které byly později obohaceny východní mystikou. [283] => [284] => === Novověk === [285] => [[Soubor:Natural Magick by Giambattista della Porta.jpg|upright=0.6|náhled|vlevo|Počáteční strana anglické příručky o magii z roku [[1658]]]] [286] => [287] => K obnovení zájmu o magii došlo v [[19. století|19.]] a [[20. století]] v tomto období však magie v chápání široké [[veřejnost]]i splynula s čarodějnictvím a jako taková se odrazila ve [[fantasy]] literatuře, či ve světě [[Počítačová hra|počítačových her]]. Lidí praktikujících magii není mnoho, zájem se tak spíše soustředí do zkoumání magie jako fenoménu než do magické praxe. [288] => Přesto v současné době po celém světě existuje množství okultních řádů a společností, které se věnují i praktikování různých forem magie. [289] => [290] => == Rozdělení magie == [291] => [[Soubor:Black-magic-ritual-spell.jpg|náhled|upright=0.7|Moderní oltář s [[pentagram]]y]] [292] => Magii lze rozdělit několika způsoby, přesto ani jeden z nich není plně uspokojivý pro [[Kulturní antropologie|kulturní antropologii]], ani pro samotné mágy. Každé z nich totiž naráží na některé nedostatky. Z pohledu hermetiků je rozdělení magie zásadní, například to, jak mág pracuje a jaké jsou jeho cíle, zatím co z pohledu kulturních antropologů jsou důležité spíše postoje většinové společnosti k magii. Prakticky jediné rozdělení, o němž panuje shoda, je rozdělení kulturní a geografické, jako je její vymezení na východní a západní, a rovněž pak dělení na praktickou a teoretickou. [293] => [294] => Nejstarším známým dělení magie je patrně klasické rozdělení na magii přirozenou (magia naturalis) a magii nadpřirozenou (magia innaturalis), což je dělení, které používali [[Středověk|středověcí]] autoři a které se dodnes objevuje v dílech mágů i kulturních [[antropolog]]ů a [[etnograf]]ů. Magie přirozená pomocí různých úkonů, bylin atp. působila na objekt, čímž splývala se [[spagyrie|spagyrií]]F. Kabelák in Praktická spagyrie, magia innaturalis byla pak prací v [[astrál]]uMilan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Astrál str. 32-33.Toto dělení je z hlediska mágů poměrně přesné, jeho nevýhodou je, že nedokáže postihnout novodobé vlivy, které moderní magii ovlivňují a že je zcela nepřehledné pro [[laik]]y. Z hlediska antropologického přístupu je nevýhodné, protože pracuje s málo vypovídajícími [[skutečnost]]mi. K tomuto dělení lze ještě připojit zvědnou magii, jejímž cílem je poznání přírodních zákonů. [295] => [296] => Nejznámější dělení rozděluje magii podle magické praxe na bílou a černou magii, problémem tohoto dělení je, že magie za hlavní nepovažuje prostředek, ale cíl jímž je mág vedenMilan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Magie str. 166, [http://xmagie.sweb.cz/magie-definice.htm ukázka dostupná online] {{Wayback|url=http://xmagie.sweb.cz/magie-definice.htm |date=20110423134845 }}, což je málo známý fakt a mezi laiky často panuje přesvědčení, že záleží právě na prostředcích. Navíc magický cíl se poměřuje poměrně složitou úvahou o tom, zda je či není pro objekt přirozený. Proto považovat démonologii za černou magii je velmi zkreslující a nepřesné, černá magie usiluje o cíle, které jsou proti vůli, toho vůči komu je použita. Bílá magie je pak taková magie, která je vedena [[Etika|eticky]] nezávadným cílemArthur Edward Waite The Book of Ceremonial Magic, London 1967. K tomuto dělení bývá přidávána ještě [[sexuální magie]] označovaná jako červená, z hlediska přiřazení k těmto typům se podle mnoha odborníkůHandbuch der Sexualmagie; 1986 jedná o zařazení spíše nešťastné. Do tohoto dělení je nutno zahrnout i [[Kabala|kabalistickou]] magii, která je z hlediska praxe trochu specifická [297] => [298] => Další rozdělení se týká toho s kým praktik pracuje, toto rozdělení používají pouze okultisté a hermetici, z vědeckého pohledu nemá přílišný význam. Magie se tak dělí na vyšší [[teurgie|teurgii]], kdy mág pracuje s vyššími (božskými) bytostmi, a [[psychurgie|psychurgii]], kdy je pracováno s [[astrál]]em.Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Teurgie str. 298 a Psychurgie str. 233 [299] => [300] => == Základní principy == [301] => [[Soubor:Circe Offering the Cup to Odysseus.jpg|upright=0.8|náhled|''Kirké podává pohár Odysseovi'' ([[John William Waterhouse]], 1891)]] [302] => Teoreticky a filosoficky je současná magie postavena na magickém idealismu což je vlastně předpoklad [[Absolutno|absolutna]], respektive předpoklad, že vše je jen jeho odrazem a projevem, to dovoluje vyslovit tezi, že vše spolu nějakým způsobem souvisí a zároveň, že každá věc obsahuje i protiklad sebeMilan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Magický idealismus str. 160-162, který rozvíjí myšlenky hermetismu. Magie se tak opírá o myšlenku [[Zákon trojnosti|zákona trojnosti]] a názor, že [[duše]] obsahuje vše, co existuje a je [[Astrální světlo|astrálním světlem]].Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Astrální světlo str. 34 [303] => [304] => Praktická magie komunikuje s astrálním světem a dosahovat tak věcí, které klasické přírodní jevy odmítají jako nemožné. Z čehož vyplývá, že základním předpokladem pro praktickou magii je cvičená [[vůle]] a [[víra]] v [[úspěch]]. Pro zlepšení těchto podmínek používají praktici řadu pomůcek, z nichž některé mají [[halucinogen]]ní účinky. Tato skutečnost vede k teorii, že veškeré magické prožitky jsou [[halucinace]] či duševní poruchy.Max Dessoir v řadě kritických studií, zejména Vom Jenseits der Seele: Die Geheimwissenchaften in kritischer Betrachtung [305] => [306] => Podle magických teoretiků každé provozování magie vychyluje [[Rovnováha|rovnováhu]], proto je třeba při každém aktu nejen provést [[oběť]], ale i být velmi opatrný. Podle magických [[teoretik]]ů je magická praxe snahou o dosažení rovnováhy. [307] => [308] => == Odkazy == [309] => === Poznámky === [310] => [311] => [312] => === Reference === [313] => [314] => [315] => === Související články === [316] => * [[esoterismus]] [317] => * [[pověra]] [318] => * [[hermetismus]] [319] => * [[alchymie]] [320] => * [[astrologie]] [321] => * [[kabala]] [322] => [323] => === Externí odkazy === [324] => * {{Commonscat}} [325] => * {{Wikislovník|heslo=magie}} [326] => * {{Wikicitáty|téma=Magie}} [327] => * {{Otto|heslo=Magie}} [328] => [329] => {{Magie}} [330] => {{Autoritní data}} [331] => [332] => [[Kategorie:Magie| ]] [333] => [[Kategorie:Esoterismus]] [334] => [[Kategorie:Paranormální jevy]] [335] => [[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]] [336] => [[Kategorie:Antropologie náboženství]] [337] => [[Kategorie:Hermetické nauky]] [] => )
good wiki

Magie

Mág na tarotové kartě z 15. století Magie je nejasně definovaný fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze okultní, tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s duchovními bytostmi, a s těmito praktikami svázaný světonázor a způsob myšlení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pověra','alchymie','esoterismus','astrologie','Animismus','démon','pohanství','náboženství','čarodějnictví','Magie ve starověkém Řecku','Západní svět','Marcel Mauss'

Alchymie

Alchymie je starověká disciplína, která se zabývá transformací hmoty a hledáním vnitřního a vnějšího duchovního přeměnu.

Animismus

Astrologie

Čarodějnictví

Démon

Esoterismus

Náboženství

Pohanství

Pověra