Array ( [0] => 15551432 [id] => 15551432 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makó [uri] => Makó [3] => Makó montage 01.jpg [img] => Makó montage 01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Ma-kung]], v minulosti nazývaný Makó}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Makó [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Makó légifotó1.jpg [5] => | popisek = Letecký pohled na Makó [6] => | vlajka = Flag of Makó.svg [7] => | znak = HUN Makó Címer.svg [8] => | zeměpisná šířka = 46.221719 [9] => | zeměpisná délka = 20.480454 [10] => | nadmořská výška = [11] => | časové pásmo = +1 [12] => | stát = Maďarsko [13] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [14] => | název vyššího celku = [[Csongrád-Csanád]] [15] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [16] => | název nižšího celku = [[Okres Makó|Makó]] [17] => | pojem celku 3 = [18] => | název celku 3 = [19] => | pojem celku 4 = [20] => | název celku 4 = [21] => | pojem celku 5 = [22] => | název celku 5 = [23] => | administrativní dělení = '''Hlavní městské části:''' Ardics, Bajcsy-Ráday, Buják, Dózsatelep, Gerizdes, Honvéd, Ingó, Ipari terület, Makó-Rákos, Táncsicstelep, Üdülőtelep, Újváros, Vertán
[24] => '''Další části:''' Bajcsy lakótelep, Bánom, Cédulaház, Cigánybécs, Honvéd-telep, Igásitanya, Kelemenhíd, Kenderföld, Kenyerváró, Középváros, Lesi, Ószeged út menti járandó, Ószentlőrinc, Orosz fertály, Ráday lakótelep, Református városrész, Sovány, Újhegy, Újszentlőrinc, Vágóhíd, Vertán telep, Zsidó-városrész [25] => | mapa = [26] => | velikost mapy = [27] => | popisek mapy = [28] => | loc-map = {{LocMap [29] => |Maďarsko [30] => |label= Makó [31] => |lat_deg=46.221719 [32] => |lat_min=0 [33] => |lon_deg=20.480454 [34] => |lon_min=0 [35] => |lat_dir=N [36] => |lon_dir=E [37] => |position=right [38] => |float=center [39] => |caption= [40] => }} [41] => | rozloha = 229,23 [42] => | počet obyvatel = 22514 [43] => | obyvatelé aktuální k = 2018 [44] => | hustota zalidnění = [45] => | etnické složení = [46] => | náboženské složení = [47] => | status = Město [48] => | představitel = Farkas Éva Erzsébet [49] => | titul představitele = Starostka [50] => | starosta = [51] => | vznik = 895 [52] => | zakladatel = [53] => | web = http://mako.hu/ [54] => | obecní úřad = [55] => | telefonní předvolba = [56] => | psč = 6900 [57] => | označení vozidel = [58] => | typ statistického celku = [59] => | název statistického celku = [60] => }} [61] => '''Makó''' ({{Vjazyce2|hr|Makovo}}, {{Vjazyce2|ro|Macău}}, {{Vjazyce2|sk|Makov}}, {{Vjazyce2|yi|מאַקאָוו}}) je město v jihovýchodním [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Csongrád-Csanád]], nacházející se těsně u hranic [[Rumunsko|Rumunska]] (3 km), u břehu řeky [[Maros]]. Nachází se asi 22 km východně od [[Segedín|Szegedu]] a je správním městem [[Okres Makó|stejnojmenného okresu]]. V roce 2018 zde žilo 22 514 obyvatel, což jej činí 49. největším maďarským městem. Nachází se zde průmyslová zóna. Makó je rovněž lázeňským městem.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Da li nam je Mađarska "druga kuća": Laslo Konjid o turizmu i srpskim gostima za Telegraf Biznis [63] => | periodikum = Telegraf [64] => | url = https://biznis.telegraf.rs/info-biz/3470714-da-li-nam-je-madjarska-druga-kuca-laslo-konjid-o-turizmu-i-srpskim-gostima-za-telegraf-biznis [65] => | jazyk = sr [66] => | datum přístupu = 2022-10-24 [67] => }} [68] => [69] => == Název == [70] => [71] => Slovo je nejspíše nemaďarského i neslovanského původu. Spekuluje se, zda není z [[turečtina|turečtiny]] a neznamená ''Slavný''. Do některých slovanských jazyků bylo převzato jako ''Makov''. [72] => [73] => == Historie == [74] => [75] => === Nejstarší dějiny a turecká okupace === [76] => [77] => Město bylo historicky sídlem župy [[Csanád]] (dnes neexistuje; byla sloučena s nedalekou do [[Csongrád-Csanád]]). Město bylo již ve středověku důležitým místem obchodu, díky své povaze dopravního uzlu: nacházelo se na křižovatce silnic do [[Segedín]]a, [[Hódmezővásárhely|Hódmezővásárhelů]] a [[Arad (Rumunsko)|Aradu]] (dnes v Rumunsku). [78] => [79] => Zkáza, která následovala pro Uhry po [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], se městu zpočátku vyhnula, neboť Turci postupovali do středu země jiným směrem. Teprve až roku [[1551]] na město zaútočila turecká vojska. Místní si svobodu ale dokázali od Turků vykoupit drahými dary. [80] => [81] => V roce [[1552]] město zažilo další turecký útok. Turci i uherský stát vybírali v regionu daně, což vedlo k odchodu sedláků do města a to tak zaznamenávalo strmý nárůst počtu obyvatel i přes probíhající válku. Během uherské náboženské reformace se zde rozšířily protestantské myšlenky. Vzdělávali se zde duchovní, ekonomicky se Makó dařilo a bylo jedním z hlavních trhů s dobytkem v regionu. V roce [[1596]] jej nicméně stihl další osmanský útok, během něhož byla vypálena budova archivu, kostel a další stavby. Místní obyvatelé utekli a zůstali zde pouze [[hajduci]], kteří pokračovali v boji s Turky. V roce [[1603]] se sem někteří lidé vrátili. [82] => [83] => === Obnova města === [84] => [85] => V roce [[1686]] bylo Makó opětovně vypáleno vracejícími se tureckými vojsky od [[Segedín]]a, kde byla poražena a odkud ustupovala. Obyvatelstvo bylo povražděno a jejich domy vypáleny. Následujících třináct let bylo Makó zcela opuštěné. Po podepsání [[Karlovický mír|Karlovického míru]] a ukončení války stál před habsburky úkol Uhry dosídlit, a tak i sem bylo slíbeno kolonistům přijít za vhodných podmínek, jakými bylo např. odpuštění daní. Díky tomu se podařilo Makó rychle obnovit. Město nesehrálo žádnou významnou úlohu během [[Rákócziho povstání]]. [86] => [87] => Od [[18. století]] žila ve městě početná židovská komunita. Prvním [[rabín]]em města byl Judah ben Abraham ha-Levi, který tuto funkci zastával od roku [[1778]] až do roku [[1824]]. Po něm nastoupil [[Salomon Ullman]] ([[1826]] až [[1863]]. Místní židovská komunita mluvila jazykem [[jidiš]], třetí rabín ([[Anton Enoch Fischer]] v závěru [[19. století]] nicméně psal také maďarsky a německy. Židovská škola zde byla od roku [[1851]]. Synagoga byla postavena roku [[1895]].{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Makó története [89] => | periodikum = Délmagyar [90] => | url = https://www.delmagyar.hu/telepulesek/2008/03/mako-tortenete [91] => | jazyk = hu [92] => | datum přístupu = 2022-10-24 [93] => }} V roce [[1900]] činili Židé cca 5 % místního obyvatelstva, tj. bydlelo zde zhruba šestnáct set osob. Židé se sem přistěhovali většinou v [[19. století]], žili v Makó až do druhé světové války, kdy byli odvezeni transporty do vyhlazovacích táborů ([[Holokaust|holocaust]]). [94] => [95] => V polovině [[18. století]] se v rámci kolonizace jižních Uher dosdlili do Makó také [[Rusíni]], kteří si zde uchovali svojí řeckokatolickou víru. [96] => [97] => [[File:Korona szálló Makó.jpg|left|thumb|Dům Korona Szalló, ve své době nejvýstavnější budova v Makó]] [98] => [[File:Makói vasútállomás régen.jpg|left|thumb|Nádraží v roce [[1900]]]] [99] => Rozvoj města co do počtu obyvatel umožnila železnice, která dosáhla Makó v roce [[1883]]. Vybudovala ji sem soukromá společnost [[Aradi és Csanádi Egyesült Vasutak]] (Aradsko-csanádské dráhy). Díky tomu město získalo spojení s nedalekým [[Segedín]]em. Postupně se z Makó stalo 12. největší město Uher. Po nějakou dobu bylo i městem s župním právem. V roce [[1900]] se stalo Makó městem. V této době zde byl také čilý společenský a kulturní život; působili zde [[József Atilla]] (dnes je zde po něm pojmenováno muzeum), dále [[Gyula Juhász]] a [[Ferenc Móra]]. [100] => [101] => === 20. století a současnost === [102] => [103] => Město je v Maďarsku známé kromě své polohy při hranicích jako centrum zemědělsky velmi aktivního regionu. Pěstována je zde především [[cibule]] (nachází se zde i pomník, který jí byl věnován) a také [[česnek]]. Místní producenti obou druhů zeleniny vystavovali již na veletrzích v Budapešti a ve [[Vídeň|Vídni]] v závěru [[19. století]]. Důvodem jejich úspěchu je vhodná půda, kterou tvoří řada říčních sedimentů řeky [[Maroš]]. Za [[první světová válka|první světové války]] bylo místní obyvatelstvo nuceno zemědělskou produkci předávat státu pro potřeby vojska. [104] => [105] => Značná část obyvatel Makó bojovala v řadách [[Rakousko-uhersko|rakousko-uherské armády]] především v Haliči a dále na italské frontě. Asi 1300 místních ve válce padlo. Zbylí vojáci se vrátili ještě [[31. říjen|31. října]] [[1918]]. Po válce město padlo do rukou [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]], jejíž zástupci zde prováděli tvrdé perzekuce. Následně bylo okupováno [[Rumunsko|Rumunskem]]. Vekou ranou pro město bylo stanovení nových hranic v rámci [[Trianonská smlouva|trianonské smlouvy]], kdy rumunské území začíná jen 3 km jižně od města a z Makó se ve skutečnosti stalo pohraniční sídlo. [106] => [107] => V meziválečném období se úsilí soustředilo na zlepšování školství a vymýcení negramotnosti. V roce [[1936]] byl postaven také první dům cibule ({{vjazyce2|hu|hagymház}}). Městskou ekonomiku, která tehdy stála na zemědělství, poškodila hospodářská krize po roce [[1929]], neboť pro pěstitele zeleniny nepřipravila maďarská vláda žádný záchranný program (na rozdíl od tradičních zemědělců). [108] => [109] => Během druhé světové války nedošlo u Makó k změnám státních hranic tak, jako jinde v Maďarsku (v souvislosti s [[První vídeňská arbitráž|první]] nebo [[Druhá vídeňská arbitráž|druhou vídeňskou arbitráží]]. Makó však vzhledem ke své východní poloze bylo druhým městem (po [[Csanádpalota|Csanádpalotě]]), které dosáhla [[Rudá armáda]]. Dne [[26. září]] [[1944]] se německá armáda z Makó stáhla. Boje probíhaly zhruba čtrnáct dní a zničen při nich byl také most přes řeku Maros. Za války padlo 500 místních a 1200 místních [[Židé|Židů]] zahynulo v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. [110] => [111] => V rámci industrializace po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] zde byl postaven závod na výrobu zemědělských strojů. V rámci [[Kolektivizace v Maďarsku|kolektivizace]] byla ustanovena celkem čtyři zemědělská družstva. Vzhledem k blízkosti ne příliš k Maďarsku [[Jugoslávsko-maďarské vztahy|přátelské]] [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] (vzdálena cca 20 km jihozápadně od města) nebylo rozhodnuto o větším rozvoji města. [112] => [113] => Roku [[1963]] zde byly objeveny termální prameny, což umožnilo rozvoj nejprve skromných a poté větších lázní. Po povodni v roce [[1970]] bylo investováno více prostředků do rozvoje Makó a postaveny také [[panelák|panelové domy]]. Vznikla nová knihovna, městské muzeum, školy a nemocnice (nemocnice Sámuela Diósszilágyiho). V souladu s myšlenkami centralizovaného rozvoje průmyslu vznikl lehký průmysl, výroba nábytku a potravinářské závody. [114] => [115] => V 90. letech se po změně režimu většina investicí soustředila na modernizace silniční sítě, neboť řada místních komunikací byla stále ještě prašná. Do roku [[2008]] se podařilo většinu z nich vyasfaltovat. [116] => [117] => Nedaleko od města se nachází ložiska zemního plynu, která byla předmětem rozsáhlejšího průzkumu na počátku [[21. století]]. Předpokládá se, že objem plynu by dokázal překonat i potřeby Maďarska. [118] => [119] => Roku [[2007]] se Makó umístilo druhé v boji o maďarský titul [[Město roku (Maďarsko)|Město roku]], porazil jej [[Sárospatak]]. [120] => [121] => == Obyvatelstvo == [122] => [123] => Etnické rozložení bylo podle sčítání lidu z roku [[2001]] následující: 95,5 % obyvatel města se přihlásilo k maďarské národnosti, 0,8 % jako [[Romové]], dále 0,3 % jako [[Němci]], 0,3 % jako Rumuni, 0,2 % jako Slováci, a 0,1 % k [[Srbové|srbské]] národnosti. V roce [[2010]] byla v Makó ustavena romská a rumunská menšinová samospráva. Obyvatelstvo bylo heterogenní také z hlediska náboženského, neboť 34,8 % se přihlásilo k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], 23,4 % k reformované, 3,7 % k [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a 0,7 % k evangelíkům. [124] => [125] => == Kultura, památky a rekreace == [126] => [127] => [[File:József Attila Museum Makó.JPG|right|thumb|Brána muzea Józsefa Atilly]] [128] => [[File:Makó Thermal Bath 2007 building.JPG|right|thumb|Lázeňský areál]] [129] => [[File:Roman catholic church Makó.JPG|right|thumb|Římskokatolický kostel]] [130] => Mezi místní kulturní instituce patří např. okresní muzeum – [[Muzeum Józsefa Attily]]. [131] => [132] => V Makó se nacházejí lázně Hagymatikum, které navrhl maďarský architekt [[Imre Makovecz]] v organickém stylu. Stojí v samotném středu města. V roce [[2022]] byly rozšiřovány.{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Már két kupola is a helyére került a makói Hagymatikum projektjében [134] => | periodikum = Magyar Epitok [135] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2022/04/mar-ket-kupola-is-a-helyere-kerult-a-makoi-hagymatikum-projektjeben-video [136] => | jazyk = hu [137] => | datum přístupu = 2022-09-05 [138] => }} Projekt neochromila ani energetická krize v témže roce.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul =Sorra zárnak be a gyógyfürdők, közben a makói duplájára bővül [140] => | periodikum = Sokszinuvidek24 [141] => | url = https://sokszinuvidek.24.hu/viragzo-videkunk/2022/09/25/mako-hagymatikum-gyogyfurdo-bovites/ [142] => | jazyk = hu [143] => | datum přístupu = 2022-10-21 [144] => }} [145] => [146] => Od stejného architekta zde vznikl také [[Dům cibule]], tradiční budova spojená s místní tradicí pěstování cibulí. Po zmíněném architektovi je zde také pojmenováno [[Makovecz tér (Makó)|náměstí]]. [147] => [148] => Z konce [[19. století]] pochází [[Kulturní památka (Maďarsko)|památkově chráněný]] dům [[Korona Szálló]] (původně hotel). Stojí na hlavním (Széchenyiho) náměstí. Naposledy byl obnoven v roce [[2005]]. Mezi další zajímavé stavby patří pseudobarokní{{chybí zdroj}} palác [[Bérpalota]], který byl dokončen roku [[1927]], nebo [[Radnice (Makó)|budova radnice]] z počátku [[20. století]]. V 20. letech minulého století vznikl i [[Poštovní palác (Makó)|poštovní palác]]. V budově bývalého [[Finanční palác (Makó)|finančního paláce]] sídlí dnes [[Muzeum sportu (Makó)|muzeum sportu]]. Pozoruhodná je rovněž i historizující [[Spořitelna (Makó)|budova spořitelny]] z roku [[1893]]. [149] => [150] => Mezi významné kostely patří např. Kostel nanebevzetí Panny Marie na Kossuthově ulici u autobusového nádraží, nebo kostel sv. Štěpána v místní části [[Bujak]]. Na Kalvínově náměstí ({{vjazyce2|hu|Kálvin tér}}) stojí také místní kostel reformované církve, postavený v letech [[1776]] až [[1788]]. Na [[Újváros (Makó)|novém městě]] se nachází pseudogotický katolický kostel podle projektu [[Mihály Bánszky|Mihály Bánszkého]] z roku [[1913]]. [151] => [152] => Budova [[Ortodoxní synagoga (Makó)|Ortodoxní synagogy]] vznikla v [[19. století]] v [[Novogotická architektura|novogotickém stylu]]. [153] => [154] => Při jižním okraji města se nachází řeka Maros s [[lužní les|lužními lesy]], rekreační zónou a cyklistickými stezkami. Nachází se tam také rozhledna. [155] => [156] => Mezi pravidelně konané kulturní akce v Makó patří [[Mezinárodní cibulový festival]] ({{vjazyce2|hu|Nemzetközi Hagymafesztivál}}){{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Ezreket vonzott a makói Hagymafesztivál [158] => | periodikum = Delmagyar [159] => | url = https://www.delmagyar.hu/helyi-kultura/2022/09/ezreket-vonzott-a-makoi-hagymafesztival [160] => | jazyk = hu [161] => | datum přístupu = 2022-10-21 [162] => }}, který se zde pravidelně koná od roku [[1991]]. [163] => [164] => == Ekonomika == [165] => [166] => Místní hospodářství tvoří ze tří čtvrtin služby, v menší míře potom průmysl a tradičně zemědělství a potravinářství. Působí zde zemědělské družstvo, které zaměstnává přes sto lidí. Kromě již zmíněné cibule se v Makó pěstuje také [[petržel]], sladká [[paprika]], [[pšenice]], [[slunečnice]], ječmen, [[oves]], kukuřice a [[řepka]]. [167] => [168] => Průmysl se rozvíjel postupně a velmi pomalu. Od roku [[1998]] existuje v Makó nicméně průmyslová zóna, která je napojena na místní železniční trať do Hódmezővásárhely. Její součástí je i podnikatelský inkubátor. V průmyslové zóně jsou zastoupeny především společnosti zabývající se nákladní dopravou, logistikou a skladováním zboží. Sídlí zde také podnik společnosti ContiTech Fluid Automotive Hungária, který zaměstnává přes patnáct set lidí a je tak největším zaměstnavatelem v celém okrese. [169] => [170] => Míra nezaměstnanosti v Makó se pohybuje nad celomaďarským průměrem a v roce [[2014]] byla zhruba osmiprocentní. [171] => [172] => == Doprava == [173] => Severně od města vede [[Dálnice M43 (Maďarsko)|dálnice M43]], která vede ze [[Segedín]]a k rumunské hranici ([[Nădlac]]). Kromě toho západo-východním směrem přes město prochází silnice celostátního významu č. 43. Ze severní strany je také ještě veden silniční obchvat, který byl postaven za účelem snížení frekvence tranzitní dopravy v jádru města. [174] => [175] => Přes řeku Mureš je v blízkosti města veden jen jediný silniční a železniční most. [176] => [177] => Na [[Kossuth utca (Makó)|Kossuthově třídě]] ve středu města je umístěno autobusové nádraží. Autobusy slouží pouze pro meziměstskou dopravu. [178] => [179] => Z místního [[Makó (nádraží)|nádraží]] existuje spojení do měst [[Hódmezővásárhely]], [[Segedín]] a do [[Rumunsko|rumunského]] [[Nădlac]]u. Makó má celkem dvě železniční stanice; [[Makó (nádraží)|hlavní]] v jižní části města a zastávku [[Makó-Újváros]] (''Nové město'') v severní části města, u průmyslové zóny. Z ní směřují vlaky do zmíněného Hódmezővásárhely. [180] => [181] => V Makó je 22,5 kilometrů cyklostezek, jejichž nejnovější úsek byl dokončen v roce 2012. [182] => [183] => == Školství == [184] => [185] => [[File:József Attila Gimnázium.JPG|right|thumb|Gymnázium Józsefa Atilly]] [186] => Ve městě existují tři školy mateřské, dále tři školy základní, dvě církevní a krajská střední škola. V roce [[2008]] bylo v Makó přes 4 tisíce dětí školního věku a do mateřských škol chodilo cca sedm set dětí. [187] => [188] => == Sport == [189] => [190] => Ve městě se nachází [[Hala Jánose Erediho]], kterou navrhl (jako řadu dalších staveb) rovněž i architekt Imre Makovecz. Je hlavním sportovním areálem ve městě. [191] => [192] => Makó rovněž hostilo významné sportovní akce, jako je finále Maďarského poháru v aerobiku a Hungarian Open, národní finále studentské olympiády v [[gymnastika|gymnastice]]. [193] => [194] => Místní fotbalový tým [[Makó FC]] patřil ve své době mezi velmi úspěšné manšafty na celomaďarské úrovni. Místní házenkářský tým mužů existuje v současné podobě od roku [[1992]]; z první okresní ligy se probojoval až do mistrovství NBI/B Kelet. [195] => [196] => == Známí rodáci == [197] => * [[Joseph Pulitzer]], novinář [198] => * [[Jósef Kristóffy]] (1857–1928), maďarský politik [199] => * [[József Galamb]] (1881-1955), maďarsko-americký inženýr, konstruktér [[Ford Model T|Fordu Model T]]. [200] => * [[Tibor Eckhardt]] (1888–1972), maďarský politik a diplomat [201] => * [[André De Toth]] (1913–2002), americký režisér maďarského původu [202] => * [[János Erdei]] (1919-1997), boxer [203] => * [[Geza Vermes]] (1924-2013), teolog a orientalista [204] => * [[Robert Nagy]] (nar. 1966), violoncellista [205] => * [[Krisztina Pigniczki]] (nar. 1975), házenkářka [206] => * [[Bea Palya]] (nar. 1976), zpěvák [207] => [208] => == Partnerská města == [209] => [210] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Ada (Srbsko)|Ada]], [[Srbsko]] [211] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Atça]], [[Turecko]] [212] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Jasło]], [[Polsko]] [213] => * {{Flagicon|Izrael}} [[Kirjat Jam]], [[Izrael]] [214] => * {{Flagicon|Německo}} [[Löbau]], [[Německo]] [215] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Martinsicuro]], [[Itálie]] [216] => * {{Flagicon|Rumunsko}} [[Miercurea Ciuc]], [[Rumunsko]] [217] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Radomsko]], [[Polsko]] [218] => * {{Flagicon|Rumunsko}} [[Sânnicolau Mare]], [[Rumunsko]] [219] => * {{Flagicon|Čínská lidová republika}} [[Xinjiang]], [[Čína|Čínská lidová republika]] [220] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Želiezovce]], [[Slovensko]] [221] => [222] => == Reference == [223] => {{Překlad|hu|Makó|25361208}} [224] => [225] => [226] => == Externí odkazy == [227] => * {{Commonscat}} [228] => [229] => {{Okres Makó}} [230] => {{Csongrád-Csanád}} [231] => {{Autoritní data}} [232] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [233] => [234] => [[Kategorie:Obce v župě Csongrád-Csanád]] [235] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [] => )
good wiki

Makó

Makó je město v jihovýchodním Maďarsku v župě Csongrád-Csanád, nacházející se těsně u hranic Rumunska (3 km), u břehu řeky Maros. Nachází se asi 22 km východně od Szegedu a je správním městem stejnojmenného okresu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Segedín','Rumunsko','19. století','Csongrád-Csanád','Nădlac','Polsko','Hódmezővásárhely','Makó (nádraží)','2008','18. století','Okres Makó','1900'

1900

2008

Csongrád-Csanád

Hódmezővásárhely

Nădlac

Polsko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Segedín