Array ( [0] => 14750171 [id] => 14750171 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maloměřice [uri] => Maloměřice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Maloměřice [2] => | charakter = vesnice [3] => | městská část = [[Brno-Maloměřice a Obřany]] [4] => | obec = [[Brno]] [5] => | okres = Brno-město [6] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | katastrální území = Maloměřice [9] => | rozloha = 4,06 [10] => | nadmořská výška = 210 [11] => | PSČ = 614 00 [12] => | mapa = Brno KÚ Maloměřice.png [13] => }} [14] => '''Maloměřice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Malmeritz}}'', v [[hantec]]u ''Majlont'') jsou městská čtvrť na severovýchodním okraji [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Její katastrální území má rozlohu 4,06 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-Maloměřice a Obřany]]. Malá jižní část katastru náleží městské části [[Brno-Vinohrady]]. Žije zde přibližně 3600 obyvatel. [15] => [16] => Čtvrť má charakter velké vsi nebo městyse, bez sídlišť. Nachází se v severovýchodní části města v údolí řeky [[Svitava|Svitavy]], vesměs na levém břehu (kromě [[Cacovický ostrov|Cacovického ostrova]]), a svým územím zasahuje i na jihozápadní úbočí masivu [[Hády]], kde se nachází rozsáhlá soustava [[Vápenec|vápencových]] lomů, těžených do konce [[20. století]] pro zpracování ve [[Cementárna Maloměřice|zdejší cementárně]]. 218 metrů vysoký komín sousední teplárny je [[Seznam nejvyšších staveb v Česku|třetí nejvyšší stavbou]] na [[Morava|Moravě]]. [17] => [18] => V Maloměřicích leží [[seřaďovací nádraží]] [[Brno-Maloměřice (nádraží)|Brno-Maloměřice]] a [[Depo kolejových vozidel Brno|brněnské železniční depo]]. Na území čtvrti se také nachází [[viniční trať]] ''Na dlouhých''. [19] => [20] => == Katastrální území == [21] => Katastrální území Maloměřice je od [[24. listopad]]u [[1990]] rozděleno mezi [[městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-Maloměřice a Obřany]] a [[Brno-Vinohrady]]. Před [[26. listopad]]em [[1998]] mělo [[rozloha|rozlohu]] 407,9143 [[hektar]]ů a vedle vlastních Maloměřic k němu původně náleželo i několik panelových domů (či jejich částí) v městské částí Brno-Vinohrady. Část k.ú. Maloměřice, náležející k městské části Brno-Maloměřice a Obřany má rozlohu 401,6084 hektarů. Vinohradská část Maloměřického katastru měla před 26. listopadem 1998 rozlohu 407,9143 hektarů. K 26. listopadu 1998 se pak tato vinohradská část Maloměřic zmenšila o 189 m², které byly překatastrovány do židenického katastru, čímž se celková rozloha Maloměřic zmenšila na 407,8954 hektarů. K dalšímu zmenšení maloměřického katastru ve prospěch židenického katastru došlo k [[28. březen|28. březnu]] [[2015]][http://www.vinohrady.brno.cz/Uploads/Upozorn%C4%9Bn%C3%AD%20pro%20ob%C4%8Dany.pdf%202.pdf Upozornění o nabytí právní moci nové katastrální hranice mezi Židenicemi a Maloměřicemi]{{Nedostupný zdroj}}, kdy v maloměřickém katastru zůstaly z Vinohrad pouze garáže, zahrádky a úsek silnice v Žarošické ulici. [22] => [23] => == Charakteristika části katastru náležející k MČ Brno-Maloměřice a Obřany == [24] => V této části katastru se nachází celá původní zástavba Maloměřic, která má spíše charakter městečka nebo větší vesnice. K této části Maloměřic náležejí od druhé katastrální reformy Brna z let [[1966]]–[[1969]] také části původních [[katastrální území|katastrů]] [[Husovice|husovického]]: část Dolnopolní ulice jižně od ulice Provazníkova; a [[Židenice|židenického]]: ulice Baarovo nábřeží (někdejší [[exkláva]] bývalé obce [[Juliánov]]a) a Markéty Kuncové. Nachází se zde i [[Cacovický ostrov]]. Od severu k jihu tudy prochází také [[železnice|železniční]] trasa z Brna do [[Česká Třebová|České Třebové]], na níž se zde v centrální části maloměřického katastru rozkládá také mamutí komplex zdejšího [[Seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice|seřaďovacího nákladového nádraží]], které rozděluje zdejší zástavbu na dvě části – větší níže položenou rovinatou západní část, a menší výše položenou východní část. [25] => [26] => [27] => === Západní Maloměřice === [28] => Osu západní části tvoří linie ulic Karlova, Selská a Obřanská, po níž je vedena [[silnice II/374]] z Brna do [[Bílovice nad Svitavou|Bílovic nad Svitavou]] a [[Adamov]]a. Ulicí Karlovou je napojena na brněnský [[silnice I/42|velký městský okruh]], jehož krátký úsek je nejfrekventovanější dopravní tepnou Maloměřic a spojuje je s [[Brno-Židenice|Židenicemi]] na [[jih]]u a [[Husovice]]mi na [[západ]]ě. Druhé (starší) spojení s Husovicemi existuje přes ''Maloměřický most'' přes Svitavu; tudy jezdí také [[tramvaj]]. [29] => [30] => Jádrem (celých) Maloměřic je ''Proškovo náměstí'', původní [[náves]] a dnes jediné maloměřické [[náměstí]]. Zde se nachází [[kaple]], [[mateřská škola]] a nedaleko naproti přes ulici Selskou také [[základní škola]]. Jižněji na Selské ulici je umístěn úřad městské části (ÚMČ) Brno-Maloměřice a Obřany. Severněji podél Obřanské ul. se nachází areál maloměřické teplárny a naproti zrušený maloměřický [[hřbitov]] přeměněný na malý [[park]]. Před ním se nalézá památník maloměřickým padlým v [[první světová válka|první světové válce]]. [31] => [32] => Dále na severovýchodě odbočuje z ul. Obřanské ''Obřanský most'', kudy pokračuje hlavní silnice do Obřan (směr Bílovice). Ulice Obřanská pak ještě podchází most [[Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod|železniční tratě na Tišnov]], za nímž se nachází tramvajová smyčka. Dále zužujícím se údolím Svitavy pokračuje ulice Babická s vilovou zástavbou. [33] => [34] => === Východní Maloměřice === [35] => Počínaje východním okrajem maloměřického nádraží se terén maloměřického katastru začíná směrem k [[Brno-Vinohrady|Vinohradům]] a [[Hády|Hádům]] zvedat. Zde se na svahu mezi Kulkovou ulicí (osou východních Maloměřic) a hranicí s městskou částí Vinohrady rozkládá lesopark [[Borky (Brno-Maloměřice a Obřany)|Borky]]. Pod ním severně leží malá kolonie rodinných domů na ulicích Jarní, Zimní a Švestková. Severněji, poblíž vyústění pěší [[lávka|lávky]] přes seřadiště, se nachází ještě drobná zástavba na ul. Podzimní a několik ubytoven. Zbytek [[intravilán]]u je vyplněn areály [[České dráhy|Českých drah]], různých technických a [[průmysl]]ových firem a zahrádkami. [36] => [37] => Jediným přímým spojením západní a východní části Maloměřic je výše zmíněná, 250 m dlouhá pěší lávka přes kolejiště seřaďovacího nádraží, která spojuje ulici Slaměníkova a křižovatku Kulkova/Hády/Podzimní. Spojení pro motorovou dopravu existuje pouze oklikou přes Židenice. [38] => [39] => === Příroda === [40] => * [[evropsky významná lokalita]] [[Jižní svahy Hádů]], [[Přírodní památka|přírodní památky]] [[Kavky]] a [[Velká Klajdovka]] (částí), národní přírodní rezervace [[Hádecká planinka]] (okrajem), [[významný krajinný prvek]] [[Růženin lom]], opuštěný jámový lom s částečně zatopeným dnem, patřící do 60. let 20. století do katastru [[Židenice|Židenic]]. Péči o tyto lokality zajišťují sdružení Rezekvítek a Pozemkový spolek Hády provozující v lokalitě Lamacentrum, umístěné v bývalém lomu Džungle. [41] => [42] => == Název == [43] => V nejstarších dokladech má název vesnice podobu ''Malomiřici''. Šlo o pojmenování obyvatel vsi odvozené od osobního jména ''Malomir'' a znamenající "Malomirovi lidé". Už od 13. století doklady uváděly podobu ''Maloměřice'', což byl důsledek častého zaměňování přípon ''-mir'' a ''-měr'' v osobních jménech.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 33. [44] => [45] => == Historický přehled == [46] => Už v období [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] existovalo v prostoru Maloměřic, [[Obřany|Obřan]] a [[Židenice|Židenic]] významnější osídlení. Ves Maloměřice vznikla v říční nivě na levém břehu Svitavy, jako ulicovka na cestě ze Židenic do Obřan, k níž se na jižním konci vsi připojovala cesta ze sousedních [[Husovice|Husovic]]. Původně zeměpanská ves byla ve [[12. století]] darována [[Brněnský úděl|brněnským údělným]] [[kníže]]tem [[Vratislav Brněnský|Vratislavem]] [[Řád svatého Benedikta|benediktinskému]] [[klášter]]u v [[Třebíč]]i. V letech [[1843]]–[[1849]] byla po východním okraji původní vsi vybudována železniční trať z Brna do [[Česká Třebová|České Třebové]]. [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] byly Maloměřice připojeny k Brnu. [47] => [48] => V roce 1924 navrhl pro Maloměřice obecnou školu slavný architekt [[Bohuslav Fuchs]], který ji později také rozšířil. [49] => [50] => Roku [[1946]] vzniklo v Maloměřicích sběrné středisko pro [[Vysídlení Němců z Československa|odsun Němců]]. Roku [[1953]] došlo k dokončení nové železniční trasy z Brna do [[Praha|Prahy]], vybudování nového seřaďovacího nádraží v Maloměřicích a spolu s tím i ke zrušení původní západněji položené železniční tratě. Nové nádraží zároveň odřízlo rodinnou zástavbu, která se nachází východně od něj. Ve druhé polovině 60. let pak při radikální druhé katastrální reformě Brna došlo ke znatelné úpravě hranice s katastrálním územím [[Židenice]], při níž byla mimo jiné k Maloměřicím připojena ulice Baarovo nábřeží, původně náležející k bývalé obci Juliánov. [51] => [52] => Ve druhé polovině 80. let 20. století zasáhla do jižního okraje tehdejšího maloměřického katastru [[panelový dům|panelová zástavba]] sídliště [[Brno-Vinohrady|Vinohrady]]. Ta byla k [[28. březen|28. březnu]] [[2015]] převedena do k. ú. [[Židenice]] a v katastru Maloměřic zůstaly jen některé přilehlé garáže. [53] => [54] => V roce 2016 byla otevřena za ZŠ Hamry sportovní hala s kapacitou 360 osob. Náklady na její stavbu dosáhly 32 miliónů korun, financována Českou obcí sokolskou Maloměřice, z dotačního fondu Evropské unie a příspěvkem od městské části, který činil 2 miliony korun. Jednání o výstavbě haly byla započata v roce 2010.{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Sportovní hala Maloměřice – slavnostní otevření [56] => | url = https://www.malomerice.cz/assets/File.ashx?id_org=80918&id_dokumenty=6897 [57] => | datum přístupu = 2022-01-03 [58] => | vydavatel = Malomerice.cz [59] => }} V hale se pravidelně konají zápasy florbalu, futsalu a házené. [60] => [61] => === Vývoj administrativní příslušnosti po druhé světové válce === [62] => * [[1947]]–[[1949]] Maloměřice součástí městského obvodu Brno V. Okrajové části dnešního katastru (patřící tehdy k Židenicím) náležely k městskému obvodu '''Brno VI'''. [63] => * 1949–[[1954]] téměř celý tehdejší katastr Maloměřic tvořil součást městského obvodu '''Brno VIII''' s centrem v [[Husovice|Husovicích]]. Do stejného obvodu byly začleněny i tehdy židenické ''(původně juliánovské)'' domy v ulici Baarovo nábřeží a tehdy židenická část Dolnopolní ulice. Tehdy maloměřické domy na severní straně Podsednické ulice spolu s tehdy židenickými částmi současného maloměřického katastru byly naopak začleněny k městskému obvodu '''Brno IX'''. [64] => * 1954–[[1957]] území Maloměřic zůstalo rozděleno stejně jako v předchozím období. Městský obvod '''Brno VIII''' byl přejmenován na '''Brno III''', zatímco městský obvod '''Brno IX''' se stal součástí nového obvodu '''Brno VI'''. [65] => * [[1957]]–[[1960]] Území Maloměřic zůstalo rozděleno opět stejně. Většina tehdejšího Maloměřického katastru, která v předchozím období byla v jednom obvodě s Husovicemi, však už nyní Husovicím nepodléhala a spolu s Baarovým nábřežím a celým tehdejším katastrem Obřan tvořila městský obvod '''Brno XIII.''' Naopak jižní okraj tehdejšího katastru Maloměřic s ulicí Podsednickou zůstal i nadále součástí městského obvodu '''Brno VI.''' [66] => * 1960–[[1964]] zůstala administrativní příslušnost stejná, jen došlo k přejmenování obou obvodů na '''Maloměřice''' a '''Židenice'''. [67] => * 1964–1971 administrativní příslušnost zůstala v podstatě stejná, dosavadní městský obvod ŽIDENICE byl připojen k městskému obvodu '''Brno IV'''. [68] => * 1971–1975 tvořilo celé katastrální území Maloměřice, existující již v současných hranicích, součást městského obvodu '''Brno XIII. Maloměřice''', který se stal k [[1. květen|1. květnu]] [[1972]] městskou částí '''Brno-Maloměřice''' [69] => * 1975–1990 tvořilo zpočátku celé katastrální území Maloměřice součást [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976–1990|městského obvodu Brno III]], později byly zdejší nově postavené panelové domy sídliště Vinohrady začleněny do městského obvodu Brno IV. [70] => * Od roku [[1990]] je k. ú. Maloměřice rozděleno mezi městské části Brno-Maloměřice a Obřany a Brno-Vinohrady. [71] => [72] => == Osobnosti == [73] => * [[Oto Obůrka]] – astronom, zakladatel a ředitel [[Hvězdárna a planetárium Brno|brněnské hvězdárny]] [74] => [75] => == Doprava == [76] => Spojení Maloměřic veřejnou hromadnou dopravou s ostatními částmi Brna zajišťuje [[Dopravní podnik města Brna]] prostřednictvím [[tramvajová doprava v Brně|tramvajové linky]] 4, která vede celou čtvrtí až do blízkosti Obřan, a [[autobusová doprava v Brně|autobusovými linkami]] číslo 75 (denní) a 94 (noční) (obě pokračují dále do Obřan). [77] => [78] => Oddělenou část Maloměřic východně od seřazovacího nádraží obsluhují autobusové linky 64 a 74. Jihozápadním okrajem Maloměřic, po velkém městském okruhu, bez zastávky projíždějí autobusové linky 44, 53 a 84, a [[trolejbusová doprava v Brně|trolejbusové linky]] 25 a 26. [79] => [80] => Jižní okraj maloměřického katastru přiléhající k městské části Vinohrady je obsluhován trolejbusovými linkami 25, 26, 27, zastávka Vlčnovská. [81] => [82] => Přestože nemalou část plochy Maloměřic tvoří [[seřaďovací nádraží]] [[Brno-Maloměřice (nádraží)|Brno-Maloměřice]], všechny osobní vlaky tudy jen projíždějí. Nejbližší zastávkou je [[Brno-Židenice (železniční zastávka)|Brno-Židenice]]. [83] => [84] => == Náboženství == [85] => V centru čtvrti na Proškově náměstí stojí kaple. V Maloměřicích působí [[náboženská obec]] [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], která se v roce [[1951]] oddělila od dnes již zrušené obce v [[Husovice|Husovicích]]. Několik prvních let zde neměla bohoslužebné prostory, pouze kancelář na adrese Selská 86. V roce [[1958]] zakoupila bývalý hostinec na Selské 53 a přebudovala jej na modlitebnu, dnes zvanou sborový dům Betlém.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Nešpor [87] => | jméno = Zdeněk R. [88] => | odkaz na autora = Zdeněk Nešpor [89] => | titul = Encyklopedie Církve československé husitské [90] => | vydavatel = Nakladatelství Karolinum [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 2023 [93] => | isbn = 978-80-246-5357-0 [94] => | strany = 118 [95] => }} Lidé z Církve československé husitské také stojí za zbudováním Domu důstojného stáří na ulici Borky.{{Citace monografie [96] => | příjmení = Nešpor [97] => | jméno = Zdeněk R. [98] => | odkaz na autora = Zdeněk Nešpor [99] => | titul = Encyklopedie Církve československé husitské [100] => | vydavatel = Nakladatelství Karolinum [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2023 [103] => | isbn = 978-80-246-5357-0 [104] => | strany = 116 [105] => }} V Maloměřicích také působila kazatelská stanice [[Sbor Bratrské jednoty baptistů v Brně|brněnského sboru Bratrské jednoty baptistů]].{{Citace monografie [106] => | příjmení = Nešpor [107] => | jméno = Zdeněk R. [108] => | odkaz na autora = Zdeněk Nešpor [109] => | titul = Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice [110] => | vydavatel = Nakladatelství Karolinum [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 2016 [113] => | isbn = 978-80-246-3315-2 [114] => | strany = 139 [115] => }} [116] => [117] => == Sousedící katastrální území a obce == [118] => Katastrální území Maloměřice sousedí na [[sever]]u s [[Obřany]], na [[západ]]ě s [[Husovice]]mi, na [[jih]]u se [[Zábrdovice]]mi, na jihu a jihovýchodě se [[Židenice]]mi, a na severovýchodě s [[obec|obcí]] [[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanice]]. [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Literatura === [126] => * {{Citace monografie [127] => | příjmení = Flodrová [128] => | jméno = Milena [129] => | odkaz na autora = [130] => | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) [131] => | vydavatel = Šimon Ryšavý [132] => | místo = Brno [133] => | rok = 2008 [134] => | počet stran = 179 [135] => | kapitola = Maloměřice a Cacovice [136] => | strany = 139–141 [137] => | isbn = 80-86137-79-1 [138] => }} [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích]] [142] => [143] => === Externí odkazy === [144] => * {{Commonscat}} [145] => [146] => {{Město Brno}} [147] => {{Autoritní data}} [148] => [149] => {{Portály|Brno|Morava}} [150] => [151] => [[Kategorie:Maloměřice| ]] [152] => [[Kategorie:Brno-Maloměřice a Obřany]] [153] => [[Kategorie:Brno-Vinohrady]] [154] => [[Kategorie:Místní části Brna]] [155] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně]] [] => )
good wiki

Maloměřice

Maloměřice (německy , v hantecu Majlont) jsou městská čtvrť na severovýchodním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 4,06 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Husovice','Židenice','Brno-Vinohrady','Brno-Maloměřice a Obřany','západ','Hády','Morava','Česká Třebová','jih','1957','2015','seřaďovací nádraží'

1957

2015

Brno-Vinohrady

Hády

Husovice

Jih

Morava

Západ

Židenice