Array ( [0] => 14940836 [id] => 14940836 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mandžuština [uri] => Mandžuština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Mandžuština (''ᠮᠠᠨᠵᡠ [2] => ᡤᡳᠰᡠᠨ, Manju gisun'') [3] => | mluvčích = 20 [4] => | písmo = [[mongolské písmo]] [5] => | úřední jazyk = [[Čína]] [6] => | ISO6392B = mnc [7] => | ISO6392T = mnc [8] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/mnc/ᡠᠵᡠᡳ ᠠᡶᠠᡥᠠ|testovací verze]]}} [9] => '''Mandžuština''' je tunguzský jazyk z rodiny [[Altajské jazyky|altajských řečí]], momentálně patřící mezi ohrožené jazyky. Ačkoli do roku [[1911]] byl oficiálním jazykem v [[Čína|Číně]][http://www.economist.com/node/21531525 The last of Manchus], po pádu [[Čínské císařství|císařství]] počet jeho uživatelů rapidně poklesl, mimo jiné i následkem perzekuce Mandžuů. V současnosti je na světe asi pět rodilých mluvčích z etnické skupiny [[Mandžuové|Mandžuů]]. Jazyk šive používaný v severovýchodní [[Čína|Číně]] je s mandžuštinou téměř identický, ale hovoří jím jiná čínská [[minorita]]. [10] => [11] => Jedná se [[aglutinační jazyk]] psaný klasickým [[Mongolské písmo|mongolským písmem]], které samotné pochází původně z [[Aramejština|aramejštiny]] (v podstatě arabská abeceda psaná svisle). Jazyk má mnoho slov souvisejících s původním způsobem života, tedy vázající se např. na [[zvěř]] a [[lov]]. Dále si vypůjčuje z [[Mongolština|mongolštiny]] a z [[Čínština|čínštiny]]. V současnosti jsou v Číně implementovány skupinami nadšenců a příznivců jazyka různé kurzy mandžuštiny v rámci pokusů o zabránění zániku této [[řeč]]i. [12] => [13] => == Historie jazyka == [14] => Samotný jazyk má své kořeny v džurčenštině, jazyka čínského dvora do přibližně [[13. století]] (dynastie Ťin 1115-1234). Při nástupu [[dynastie Čching]] (potomků džurčenského klanu ze severozápadní Číny) po dynastii [[Ming]] v roce 1644 se mandžuština stala oficiálním jazykem čínského dvora. Nicméně ač byla vyžadována jakožto úřední jazyk od všech služebníků a úředníků, kteří z ní museli skládat zkoušky, v rámci integrace s etnickými Číňany postupně ztrácela na své síle. Na konci [[19. století]] mandžuštinou plynně nehovořil u čínského dvora téměř žádný úředník. Jen vojáci stále museli skládat zkoušky z této řeči. [15] => Ačkoli až do posledních dnů císařství byly oficiální dokumenty psány v mandžuštině, čínština zdaleka převládala. [16] => [17] => == Způsob zápisu == [18] => Během vlády [[Džürčenové|Džürčenů]] v severní Číně existovaly dva druhy [[písmo|písma]] pro zápis jejich řeči, které časem upadly v zapomnění. Obě písma si byla podobná, ale lišila se od [[Čínské znaky|čínských znaků]]. Poslední dochovaný zápis je z roku [[1526]]. Po ztrátě vlastní abecedy začali Džurčenové v případě potřeby zápisu používat mongolskou abecedu. [19] => Samotní [[Mongolové]] vyvinuli své písmo přes Ujgury, kteří ho přejali od [[Sogdiana|Sogdů]] (kmen z dnešního [[Uzbekistán]]u a severního [[Írán]]u). Píše se ve sloupcích zleva doprava. Zakladatel mandžuské říše [[Nurhači]] v roce 1599 dal úkol dvěma učencům, Gagaiovi a Erdenimu, aby modifikovali tento skript pro potřeby zápisu mandžuštiny. Tak vznikla staromandžuská abeceda, ve které jsou zapsány dokumenty do roku 1644. Po roce 1620 byl skript opět modifikován a byl v této podobě používán do pádu císařství. [20] => [21] => == Mandžuština po pádu císařství == [22] => Vzhledem k perzekuci Číňanů během císařství se po jeho pádu obrátila karta, a mandžuové byli krutě pronásledováni a trestáni. Jejich jazyk a neznámé písmo bylo Číňanům téměř cizí a obviňovali jeho mluvčí z toho, že jsou špióni a posílají v této řeči tajné zprávy. Jazyk byl zakazován, jeho používání vedlo k uvěznění. Mnoho mandžuů měnilo v dokladech svou etnicitu na čínskou, zatajovali svůj původ i před dětmi, a jazyk naprosto opustili. Z těchto důvodů dnes mandžuštinou mluví jen jedinci v odlehlých vesnicích Číny, a obvykle jsou mluvčí starší 80 let. [23] => [24] => Díky volání po záchraně tohoto jazyka se v posledních pěti letech objevily kurzy této řeči v Pekingu a i na několika univerzitách vč. Karlovy univerzity. [25] => [26] => == Charakteristika jazyka == [27] => Jako tunguzský jazyk má mandžuština mnoho společného s dalšími členy této rodiny, např. japonštinou, mongolštinou nebo korejštinou, a podobnost jazyků pravděpodobně vychází ze vzájemného kontaktu daných řečí trvajícího staletí. Existují spory, zda se jedná o jazyk se slabikovou abecedou, nebo o abecedu s jednotlivými písmeny. [28] => [29] => Abeceda má šest samohlásek, tři zadní – a, o, ü, dvě přední – e, u a jednu neutrální – i. Souhlásky jsou b, p, s, š, l, m, c, j, y, r, f, w, n (ng). K, g, h, t, d mají přední a zadní verzi. [30] => Mandžuská slova nemohou začínat na r, ü nebo skupinou souhlásek, a obvykle končí na n, ng nebo samohlásku. [31] => [32] => Jazyková harmonie, tedy jeden z hlavních rysů altajských řečí, platí i v mandžuštině, a všechny samohlásky ve slově musí znít souhlasně. Příklad: monggorombi, bahanarambi, hergen, gisurembi. [33] => [34] => V mandžušině je ženský a mužský rod, často rozlišený samohláskou na konci a začátku slova: eme – matka, ama – otec, haha – muž, hehe – žena, emile – slepice, amila – kohout. [35] => [36] => == Příklady == [37] => === Číslovky === [38] => {| cellspacing="7" [39] => |- [40] => |'''Mandžusky''' || '''Česky''' [41] => |- [42] => | ᡝᠮᡠ, emu || jeden [43] => |- [44] => | ᠵᡠᠸᡝ, juwe || dva [45] => |- [46] => | ᡳᠯᠠᠨ, ilan || tři [47] => |- [48] => | ᡩᡠᡳᠨ, duin || čtyři [49] => |- [50] => | ᠰᡠᠨᠵᠠ, sunja || pět [51] => |- [52] => | ᠰᡠᠨᠵᠠ, ninggun || šest [53] => |- [54] => | ᠨᠠᡩᠠᠨ, nadan || sedm [55] => |- [56] => | ᠵᠠᡴᡡᠨ, jakvn || osm [57] => |- [58] => | ᡠᠶᡠᠨ, uyun || devět [59] => |- [60] => | ᠵᡠᠸᠠᠨ, juwan || deset [61] => |} [62] => [63] => == Užitečné věty a fráze == [64] => [65] => {| class="wikitable" [66] => | '''Mandžusky''' [67] => | '''Česky''' [68] => |- [69] => | ''Si san!'' || Ahoj! [70] => |- [71] => | ''Sin beyi san no?'' || Jak se máš? [72] => |- [73] => | ''Jiake san!'' || Velmi dobře! [74] => |- [75] => | ''Simbe saveme urgunjimie!'' || Rád tě poznávám! [76] => |- [77] => | ''Baili!'' || Děkuji! [78] => |- [79] => | ''Si ete ekxeme no?'' || Jsi v poslední době zaneprázdněn? [80] => |- [81] => | ''Emex ekxerakv, si ne?'' || Není příliš zaneprázdněn, a co ty? [82] => |- [83] => | ''Si san!'' || Velmi zaneprázdněný? [84] => |- [85] => | ''Si guwan hala '' || Viděl jsi Siao-kan? [86] => |- [87] => | ''Savege!'' || Uvidíme se! [88] => |- [89] => | ''I ete adarame?'' || Jak se mu v poslední době daří? [90] => |- [91] => | ''Ye jiake san.'' || Taky dobré. [92] => |- [93] => | ''Si yavede yogo?'' || Kam jsi šel? [94] => |- [95] => | ''Bi tacire boo de yogo.'' || Šel jsem do školy. [96] => |- [97] => | ''Bi simbe alime emu erin oho.'' || Už na tebe čekám hodinu. [98] => |- [99] => | ''Aceme muturakv, sain guaidame alige.'' || Omlouvám se, že jsem ti nechal dlouho čekat. [100] => |- [101] => | ''Baite akv.'' || To je jedno. [102] => |- [103] => | ''Si ai baite bi?'' || Co máš za problém? [104] => |- [105] => | ''Ai baite akv.'' || Nic. [106] => |- [107] => | ''Mez aiz guaidaga savage akv.'' || Jsme pryč na dlouhou dobu. [108] => |} [109] => [110] => == Reference == [111] => [112] => [113] => == Externí odkazy == [114] => * {{Commonscat}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => [117] => [[Kategorie:Tunguzské jazyky]] [] => )
good wiki

Mandžuština

Mandžuština je tunguzský jazyk z rodiny altajských řečí, momentálně patřící mezi ohrožené jazyky. Ačkoli do roku 1911 byl oficiálním jazykem v Číně, po pádu císařství počet jeho uživatelů rapidně poklesl, mimo jiné i následkem perzekuce Mandžuů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čína','lov','mongolské písmo','Kategorie:Tunguzské jazyky','Írán','Sogdiana','1526','písmo','19. století','dynastie Čching','13. století','řeč'

1526

Čína

Írán

Lov

Písmo

Řeč

Sogdiana