Array ( [0] => 14807432 [id] => 14807432 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Micela [uri] => Micela [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Micela je termín z oboru chemie, který označuje uskupení molekul v roztocích, které jsou organizovány do agregátů podobných micelám. Micely se skládají ze dvou částí – hydrofilní hlavy, která je schopná vytvořit vazby s vodou, a hydrofobní ocásky, které jsou nerozpustné ve vodě a uspořádají se do jádra micely. Tímto uspořádáním se micely v roztocích chovají jako jednolité látky a mají různé vlastnosti, které ovlivňují například rozpustnost a stabilitu roztoku. Micely se využívají v různých oblastech, jako například v kosmetickém průmyslu, výrobě čisticích prostředků nebo v farmaceutickém průmyslu. [oai] => Micela je termín z oboru chemie, který označuje uskupení molekul v roztocích, které jsou organizovány do agregátů podobných micelám. Micely se skládají ze dvou částí – hydrofilní hlavy, která je schopná vytvořit vazby s vodou, a hydrofobní ocásky, které jsou nerozpustné ve vodě a uspořádají se do jádra micely. Tímto uspořádáním se micely v roztocích chovají jako jednolité látky a mají různé vlastnosti, které ovlivňují například rozpustnost a stabilitu roztoku. Micely se využívají v různých oblastech, jako například v kosmetickém průmyslu, výrobě čisticích prostředků nebo v farmaceutickém průmyslu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Micelle scheme-en.svg|náhled|250px|vpravo|Schéma '''micely''' ve vodním roztoku tvořeném [[fosfolipid]]y]] [1] => '''Micely''' jsou shluky [[Molekula|molekul]] [[tenzid]]ů dispergované v kapalném médiu. Typická micela ve [[Voda|vodném]] [[roztok]]u (tzv. [[micelární roztok]]) vytváří agregáty s hydrofilní částí molekuly orientovanou do vodného prostředí a hydrofobní částí skrytou uvnitř. Nejčastěji mají micely přibližně [[Koule|kulovitý]] tvar, ale mohou vytvářet i [[elipsoid]]y, [[Válec|válce]] a [[Dvojvrstva|dvojvrstvy]]. Tvar a velikost micely jsou ovlivněny jak geometrií molekuly tenzidu, tak i vlastnostmi roztoku, např. [[Koncentrace (chemie)|koncentrací]] tenzidu, [[Teplota|teplotou]], [[Kyseliny|pH]] a [[Iontová síla|iontovou silou]]. [2] => [3] => == Historie == [4] => Schopnost [[mýdlo]]vého [[Homogenní směs|roztoku]] vystupovat jako detergent je známá několik [[století]]. Složení takového roztoku bylo ale objasněno až na začátku [[20. století]]. První práci na toto téma vytvořil [[James William McBain]] na [[University of Bristol]]. Předpokládal existenci „koloidních iontů“, které by vysvětlily dobrou [[Elektrická vodivost|elektrickou vodivost]] roztoku [[Palmitan sodný|palmitanu sodného]].{{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = McBain [6] => | jméno = James William [7] => | autor = [8] => | odkaz na autora = [9] => | spoluautoři = [10] => | titul = Trans. Faraday Soc. [11] => | periodikum = Transactions of the Faraday Society [12] => | odkaz na periodikum = [13] => | rok = 1913 [14] => | měsíc = [15] => | ročník = 9 [16] => | číslo = [17] => | strany = 93–107 [18] => | url = [19] => | issn = [20] => | doi = 10.1039/TF9130900093 [21] => }} [22] => [23] => == Solvatace == [24] => Volné molekuly tenzidu, které nejsou součástí micely, se nazývají „monomery“. Ve vodě jsou hydrofilní hlavy molekul tenzidu vždy v kontaktu s rozpouštědlem, bez ohledu, jestli je monomer součástí micely nebo je volný. Ale hydrofobní konce molekul se snaží minimalizovat kontakt s vodným prostředím, což vede ke tvorbě micel – tvorbou micel se snižuje [[Vnitřní energie|energie systému]]. Naproti tomu monomery tenzidu obklopené vodou vytvářejí klece, kde jsou molekuly vázány pomocí [[Vodíková vazba|vodíkových vazeb]]. Tyto útvary mají podobnou strukturu jako [[klatráty]]. [25] => [26] => Micely tvořené ionogenními tenzidy interagují elektrostaticky s [[ion]]ty, které je obklopují v roztoku. Ačkoli je [[Elektrický náboj|náboj]] z větší části kompenzován nejbližším protiiontem, je interakce micely s rozpouštědlem patrná na značnou vzdálenost. Iontové micely ovlivňují mnoho vlastností rozpouštědla, včetně [[Elektrická vodivost|elektrické vodivosti]]. Přídavek [[Sůl (chemie)|soli]] ke [[Koloid|koloidnímu roztoku]] může snížit sílu interakce a umožnit tvorbu velkých iontových micel.{{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení = Baeurle [28] => | jméno = S. A. [29] => | autor = [30] => | odkaz na autora = [31] => | spoluautoři = Kroener, J. [32] => | titul = J. Math. Chem. [33] => | periodikum = J. Math. Chem. [34] => | odkaz na periodikum = [35] => | rok = 2004 [36] => | měsíc = [37] => | ročník = 9 [38] => | číslo = 36 [39] => | strany = 409–421 [40] => | url = [41] => | issn = [42] => | doi = [43] => }} [44] => [45] => == Energie vzniku == [46] => Micely vznikají pouze tehdy, když je koncentrace tenzidu vyšší než odpovídající [[kritická micelární koncentrace]] (KMC) a [[teplota]] systému je vyšší než kritická micelární teplota, tzv. [[Krafftova teplota]]. Vznik micel lze popsat pomocí [[Termodynamika|termodynamiky]]: micely mohou spontánně vznikat díky rovnováze mezi [[Entropie|entropií]] a [[Entalpie|entalpií]]. Ve vodném prostředí je hnací silou hydrofobní efekt, který dokáže překonat pokles entropie způsobený vznikem micely. Nad KMC je pokles entropie způsobený agregací molekul tenzidu do micely menší než nárůst entropie způsobený obalením micely molekulami vody. Mimo entropie je nutné uvažovat i elektrostatické interakce mezi částmi tenzidu s nábojem. [47] => [48] => [[Soubor:Micelle scheme2-en.svg|náhled|vpravo|Schéma inverzní micely tvořené [[fosfolipid]]y v organickém rozpouštědle.]] [49] => [50] => == Inverzní micely == [51] => V nepolárním prostředí je interakce polárních částí molekuly s okolím nevýhodná, takže hydrofilní části molekuly jsou uschovány v jádře micely a hydrofobní skupiny tvoří vnější obal. Tvorba inverzních micel je obecně méně výhodná, protože může docházet k nevýhodným elektrostatickým interakcím mezi hydrofilními částmi molekul. [52] => [53] => == Využití == [54] => Pokud je koncentrace tenzidů vyšší, než je odpovídající kritická micelární koncentrace, lze je využít jako [[emulgátory]] – látky, které převádějí nerozpustné sloučeniny do roztoku. Rozpouštění je způsobeno zabudováním sloučeniny do jádra micely. Běžným příkladem jsou [[detergenty]], které slouží k čištění málo rozpustných mastných materiálů ([[olej]]e, [[vosk]]y atd.). Další důležitou vlastností detergentů je snižování [[Povrchové napětí|povrchového napětí]], což usnadňuje odstraňování nečistot. Emulgační schopnosti tenzidů jsou důležité pro [[Emulzní polymerizace|emulzní polymerizaci]]. Tohoto efektu se využívá v kosmetice a celkově péči o lidskou pleť pomocí [[Micelární voda|micelární vody]]. [55] => [56] => Vznik micel je nezbytný pro absorpci [[vitamín]]ů rozpustných v tucích a složitých lipidů [[Lidské tělo|lidským tělem]]. [57] => [58] => == Reference == [59] => {{Překlad|en|Micelle|258973270}} [60] => [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{Commonscat}} [64] => * [https://web.archive.org/web/20080918060808/http://fch.upol.cz/vyzkum/texty/micelles_cz.htm Micely], Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta, [[Univerzita Palackého v Olomouci]] [65] => [66] => {{Pahýl}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => [69] => [[Kategorie:Koloidní chemie]] [] => )
good wiki

Micela

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Elektrická vodivost','Soubor:Micelle scheme-en.svg','James William McBain','Voda','roztok','tenzid','Koule','Molekula','micelární roztok','Krafftova teplota','Soubor:Micelle scheme2-en.svg','kritická micelární koncentrace'

Koule

Molekula

Roztok

Roztok je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Tenzid

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.