Array ( [0] => 15502741 [id] => 15502741 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Midraš [uri] => Midraš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=útvaru židovské náboženské literatury|druhý=židovské náboženské škole|stránka=bejt midraš}} [1] => {{Judaismus}} [2] => '''Midraš''' ({{Vjazyce2|he|מדרש}}, doslova „zavrtávání se“){{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Davidova hvězda|místo=Praha|rok=1996|vydavatel=Nakladatelství Franze Kafky|isbn=80-85844-24-9|stránky=37}} je odvozen od slovesa דרש ve významu „hledat, bádat, zkoumat“, tedy snaha zkoumat a porozumět biblickému textu. Podle Bible se ''draši'', tedy výkladu, věnovali již [[Mojžíš]] a [[Ezdráš]]. Midraš tak může znamenat: [3] => # Midraš – obecné vykládání Písma a bádání v něm, odtud ''[[bejt midraš]]'' – dosl. dům výkladu, škola zabývající se výkladem Písma. [4] => # Midraš jako [[Homiletika|homiletický]] výklad [[Bible|Písma]]. [5] => # Midraš – jedno ze tří tradičních učení [[judaismus|judaismu]] právní povahy, kdy je z výkladu biblického textu vyvozováno určité právní nařízení – [[halacha]] – ''viz [[Ústní tóra]]'' [6] => # Midraš – označení literárního díla, konkrétně sbírky exegetických výkladů [[Bible|Písma]]. [7] => ## rozlišujeme [[Halacha|halachické]] midraše – ''Mechilta'', ''Sifra'' a ''Sifrej'' – Midraš vykládá určitý biblický text a z něj vyvozuje halachické poučky. [8] => ## a [[Agada|agadické]] (vyprávěcí) midraše (např. sbírka ''Midraš Raba'', ''Midraš Tanchuma'' apod.), které se věnují výkladu biblického textu bez toho, aby se snažily vyvodit z výkladu nějaké právní ustanovení. [9] => ## Midraše můžeme nadále dělit na [[Exegeze|exegetické]] a homiletické (vykladačské a kazatelské), avšak zde často není možné mezi oběma žánry přesně rozlišit [10] => [11] => == Původ midrašů == [12] => Naprostá většina midrašů vznikala v Izraeli; midraše, které vznikaly v [[Babylonie|Babylonii]], nebyly kompilovány jako samostatné spisy, ale spíše integrovány do textu [[Babylónský Talmud|Babylónského Talmudu]] (např. součástí [[traktát Megila|traktátu Megila]] je midraš Ester raba). [13] => [14] => Původ midrašů sahá prokazatelně až do 3. stol., nejmladší midraše pochází z období vrcholného středověku. Někteří badatelé se domnívají, že nalezli midraše z doby mnohem starší, někdy jsou jako důkaz existence midrašů předkládány některé evangelijní texty z Nového Zákona, eventuálně [[Esejci|kumránský]] výklad ([[pešer k Abakukovi]]), nebo dokonce ''targum'', tj. aramejský překlad Bible, podle tradice praktikovaný již [[Ezdráš]]em a [[Kniha Nehemjáš|Nehemjášem]] a připisovaný podle autorství Onkelovi – proselytovi nebo Jonatanu ben Uzielovi. Tato tvrzení jsou ovšem z důvodu nedostatku důkazů neudržitelná.Stemberger, G. Talmud a Midraš, s. 285–293 [15] => [16] => == Halachické midraše == [17] => Jedná se o sbírky výkladů [[Tóra|Tóry]], jejichž cílem bylo vyvodit z textu halachická nařízení. Tyto midraše patří mezi nejstarší, doba jejich redakce je odhadována na 3. stol. Přesné autorství je sporné, stejně jako jejich vztah s [[Mišna|Mišnou]], která byla redigována v téže době, nebo s [[Talmud]]em. [18] => [19] => Halachické midraše jsou následující: [20] => * '''Mechilta''' (''[[aramejština|aramejsky]]'' מכילתא – míra, pravidlo, norma) je halachický midraš ke knize [[Exodus]]. Jsou nám známy dvě verze, Mechilta de-Rabi Jišma’el a Mechilta de-Rabi Šim’on bar Jochaj. K závěrečné redakci textu došlo pravděpodobně ve 3., respektive ve 4. století. [21] => * '''Sifra''' (''aramejsky'' ספרא – kniha) je halachický midraš ke knize [[Leviticus]]. Někdy je nazývána i jako ''Torat Kohanim'' תורת כהנים, Zákon kněží, protože Leviticus se týká především zákonů ohledně obětní bohoslužby. Redakce je odhadována na druhou pol. 3. století, ovšem s výhradami, že na textu Sifry tak, jako jej známe dnes, proběhla řada dalších úprav. [22] => * '''Sifrej''' (''aramejsky'' ספרי – knihy) je halachický midraš ke knihám [[Numeri]] a [[Deuteronomium]]. Někdy jsou tyto od sebe oddělovány a označovány jako ''Sifrej Numeri'' a ''Sifrej Deuteronomium''. Oba midraše vznikly koncem 3. století. Mezi ''Sifrej'' bývá též řazen midraš ''Sifrej Zuta'' ספרי זוטא – dosl. ''malé Sifrej''. Obsahuje komentář k Numeri a podle některých badatelů je starší, než všechny ostatní halachické midraše.Stemberger, G., Talmud a Midraš, str. 326 [23] => [24] => == Agadické midraše == [25] => Tyto midraše jsou též děleny do dalších podkategorií, a to jako exegetické nebo homiletické. Jejich účelem bylo vykládat biblický text, ať už z důvodu snadnějšího porozumění nebo z důvodu vysvětlení obtížně či nelogicky znějících pasáží. Lze předpokládat, že tyto midraše jsou buďto kompiláty složenými z různých homilií (kázání), které byly přednášeny v synagogách ve starověkém Izraeli, nebo sbírkami zaznamenaných exegetických výroků. Jsou psány formou mišnické hebrejštiny, s občasnými přechody do aramejštiny a s výpůjčkami z [[řečtina|řečtiny]]. Midraše se vzájemně mezi sebou doplňují, často obsahují duplicitní témata, rovněž často se tato duplicitní témata v jednotlivostech liší (tradent, jména, pořadí událostí atd.). [26] => [27] => === Midraš Raba === [28] => Midraš Raba ({{cizojazyčně|he|מדרש רבה}}, dosl. ''Velký Midraš'') je sbírkou exegetických a homiletických midrašů k Tóře a [[Pět svátečních svitků|pěti svátečním svitkům]], tedy k těm biblickým knihám, které byly předčítány veřejně v synagoze. Skládá se z následujících midrašů: [29] => * '''Berešit Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|בראשית רבה}}, uváděn též jako Genesis Raba) – Velký midraš ke knize [[Genesis]]. Podle tradice sepsán Rabi Ošajou kolem roku 300, toto datování je ovšem nepodložené. Pravděpodobnější se zdá možnost konečné redakce v 5. století. Podle některých názorů vznikl původně jako samostatný midraš a do sbírky Midraš Raba byl přidán později. [30] => * '''Šemot Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|שמות רבה}}, uváděn též jako Exodus Raba) – Velký midraš ke knize [[Exodus]]. Pravděpodobně je složen ze dvou částí, přičemž první část se doplňuje s ''Mechiltou'', druhá, pravděpodobně starší, je tematicky blízká Midraši Tanchuma (viz níže). Datování je nejisté, poprvé zmíněn [[Azriel z Gerony|Azrielem z Gerony]] a [[Nachmanides|Nachmanidem]] až v pol. 13. století.Leopold Zunz jej datje do 11. – 12. století. [31] => * '''Va-Jikra Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|ויקרא רבה}}, uváděn též jako Leviticus Raba) – Velký midraš ke knize [[Leviticus]]. Tento midraš má řadu společných vlastností s Berešit Raba, s tím, že Va-Jikra Raba představuje vývojově vyšší stupeň, přechod od čistě exegetického midraše k homiletickému. Vznikl pravděpodobně v 5. století v Izraeli. [32] => * '''Ba-Midbar Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|במדבר רבה}}, uváděn též jako Numeri Raba) – Velký midraš ke knize [[Numeri]]. Podobně jako Šemot Raba se skládá ze dvou různých částí, z nichž první je agadou (vyprávěním) prvních sedmi kapitol knihy Numeri, druhá část je homiletickým midrašem ke kapitolám 8 až 36. Konečná redakce je podle zatím posledních výzkumů datována do 12. století. [33] => * '''Devarim Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|דברים רבה}}, uváděn též jako Deuteronomium Raba) – Velký midraš ke knize [[Deuteronomium]]. Vznik byl pravděpodobně velmi komplikovaný, ani jeden rukopis není zcela shodný z pozdější tištěnou verzí, z důvodu mnoha dalších faktorů je nemožné datovat vznik midraše přesněji, než mezi léty 450 až 800. [34] => * '''Šir ha-Širim Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|שיר השירים רבה}}, uváděn jako Píseň Raba) – Velký midraš ke knize [[Píseň písní]]. Vznik datován mezi 6. až 8. století. [35] => * '''Rut Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|רות רבה}}, uváděn jako Rút Raba) – Velký midraš ke knize [[Rút]]. Jako „Raba“ je označován až od r. 1545, do té doby nazýván Midraš Rut. Pochází pravděpodobně z Izraele a vznikl ve 4. století. [36] => * '''Ejcha Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|איכה רבה}}, uváděn jako Pláč Raba) – Velký midraš ke knize [[Pláč]] Jeremjášův. Dochován ve dvou zněních, nejstarší doložitelné datování 10. až 11. století. [37] => * '''Kohelet Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|קהלת רבה}}, též pouze {{cizojazyčně|he|מדרש קהלת}}, uváděn jako Kazatel Raba) – Velký midraš ke knize [[Kazatel]]. Podobně jako midraš ke knize Rút je uváděn jako „Raba“ až od r. 1545, vznikl nejspíše v 8. století v Izraeli. [38] => * '''Ester Raba''' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|אסתר רבה}}, též pouze {{cizojazyčně|he|מדרש אסתר}}, uváděn jako Ester Raba) – Velký midraš ke knize [[Kniha Ester|Ester]]. Skládá se ze dvou částí, první pochází možná z 6. století, o druhé části existují domněnky, že vznikla až v 11. století, obě části pravděpodobně spojeny v 12. nebo 13. století. [39] => [40] => === Midraš Tanchuma === [41] => Midraš Tanchuma ({{cizojazyčně|he|מדרש תנחומא}}), nazýván též Midraš Jelamdenu {{cizojazyčně|he|מדרש ילמדנו}}, nebo též Tanchuma Jelamdenu {{cizojazyčně|he|תנחומא ילמדנו}}. Nazván pravděpodobně podle častého úsloví „Rabi Tanchuma bar Aba začal vykládat“, podle některých zdrojů je Rabi Tanchuma považován za autora předlohy tohoto midraše; nebo podle častých úvodních slov "Jelamdenu rabenu" – Náš učitel nás učí. Jedná se o hebrejsky psaný midraš k Tóře. Existuje ve dvou vydáních, které jsou standardně označované jako ''Vilna'' (jedno z posledních vydání proběhlo ve Vilniusu r. 1831) s komentáři nazvanými ''Ec Josef'' a ''Anaf Josef''; a vydání ''Buber'', nazvané podle editora [[Salomon Buber|Salomona Bubera]] (dědečka [[Martin Buber|Martina Bubera]]). Midraš vznikal pravděpodobně v 5. století, nicméně i po ustavení základní podoby následoval dlouhý vývoj. [42] => [43] => === Jalkut Šim'oni === [44] => Jalkut Šim'oni ({{cizojazyčně|he|ילקוט שמעוני}}) je kompilací midrašů k celému [[Tanach]]u, v řadě případů je jediným zdrojem dnes již ztracených děl. Běžně bývá vydáván ve dvou svazcích, první k [[Tóra|Tóře]], druhý k [[prorocké knihy|prorokům]] a [[spisy|spisům]]. Jeho autorem je Šim'on ha-Daršan (vykladač), který žil pravděpodobně ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], ovšem vedou se spory ohledně doby jeho působení – datuje se od [[11. století|11.]] až do [[13. století]]. [45] => [46] => Kromě tohoto ''Jalkutu'' existuje i ''Jalkut ha-Machiri'', který je pravděpodobně dílem Machira ben Aba Mari, vznikal nejspíše ve [[12. století]] ve Španělsku nebo jižní Francii, a tematicky navazuje na sbírku Midraš Raba. [47] => [48] => Poslední Jalkut je ''Jalkut Re'uveni'' autora Rubena (Re'uvena) Hoszke (Jehošu'y) Kohena, pražského rabína, který zemřel r. [[1637]]. ''Jalkut Re'uveni'' obsahuje [[kabala|kabalistické]] výklady k Tóře. [49] => [50] => Pokud je v literatuře řečeno pouze „Jalkut“, pak se tím myslí Jalkut Šim'oni. Jalkuty jakožto sbírky a kompilace od autorů, kteří měli k dispozici velké množství rukopisných verzí různých děl a midrašů, jsou dílem neocenitelné hodnoty především pro vědecko-kritickou badatelskou činnost. [51] => [52] => === Pesikta de-Rav Kahana === [53] => * פסיקתא דרב כהנא [54] => {{Pahýl část}} [55] => [56] => === Pirkej de-Rabi Eli'ezer === [57] => * פרקי דרבי אליעזר [58] => {{Pahýl část}} [59] => [60] => === Midraš Tehilim === [61] => Žalmy, jakožto velmi populární látka užívaná v midraších, získaly vlastní velkou midrašickou sbírku Midraš Tehilim ({{cizojazyčně|he|מדרש תהילים}}), která vznikala v průběhu několika staletí, valná část nejspíše během talmudického období v Izraeli. I tato sbírka se skládá ze dvou původně nezávislých částí, přičemž druhá se nezachovala v rukopise, a je de facto převzatá z Jalkutu. [62] => [63] => === Midraš Mišlej === [64] => Midraš Mišlej ({{cizojazyčně|he|מדרש משלי}}) je samostatný midraš ke knize Přísloví, část tohoto midraše se nejspíše ztratila. Není možné ani s jistotou říci, zda vznikl v Izraeli nebo Babylónii, ani v jakém období – odhady se pohybují od 7. do 9. století – pro pozdější odhad hovoří tvrzení, že autor midraše (nebo jeho části) vede spor s [[karaitský judaismus|karaity]]. Midraš byl pravděpodobně znám již v [[gaon]]ském období a určitě v 11. století. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Literatura === [72] => * NEUSNER, Jacob – Midrash, Text and Commentary [73] => * PORTON, Gary G. – Understanding Rabbinic Literature [74] => * {{citace monografie [75] => | příjmení = Sláma [76] => | jméno = Petr [77] => | titul = Tanu rabanan : antologie rabínské literatury [78] => | místo = Praha [79] => | vydavatel = Vyšehrad [80] => | rok = 2010 [81] => | isbn = 978-80-7021-722-1 [82] => }} [83] => * {{citace monografie [84] => | příjmení = Stemberger [85] => | jméno = Günter [86] => | odkaz na autora = Günter Stemberger [87] => | překladatelé = Petr Sláma [88] => | titul = Talmud a Midraš : úvod do rabínské literatury [89] => | místo = Praha [90] => | vydavatel = Vyšehrad [91] => | rok = 1999 [92] => | isbn = 80-7021-301-9 [93] => }} [94] => * {{citace monografie [95] => | příjmení = Stemberger [96] => | jméno = Günter [97] => | jméno2 = Christoph [98] => | příjmení2 = Dohmen [99] => | překladatelé = Štěpán Zbytkovský [100] => | titul = Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona [101] => | místo = Praha [102] => | vydavatel = Vyšehrad [103] => | rok = 2007 [104] => }} [105] => [106] => === Související články === [107] => * [[Tóra]] [108] => * [[Talmud]] [109] => * [[Mišna]] [110] => * [[Rabínská hermeneutika]] [111] => * [[Halacha]] [112] => [113] => === Externí odkazy === [114] => * [http://midrash.webnode.cz/ Ukázky hagadických midrašů v češtině] [115] => [116] => {{Pahýl}} [117] => [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Hebraistika}} [120] => [121] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [122] => [[Kategorie:Židovská náboženská literatura]] [] => )
good wiki

Midraš

Midraš ( doslova „zavrtávání se“) je odvozen od slovesa דרש ve významu „hledat, bádat, zkoumat“, tedy snaha zkoumat a porozumět biblickému textu. Podle Bible se draši, tedy výkladu, věnovali již Mojžíš a Ezdráš.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tóra','Numeri','Bible','Talmud','Exodus','Halacha','Leviticus','Ezdráš','Mišna','Deuteronomium','spisy','bejt midraš'

Bible

Deuteronomium

Deuteronomium je pátá kniha Tóry, zapsaná podle židovské tradice Mojžíšem.

Exodus

Exodus je biblická kniha Starého zákona, která vypráví o osvobození Izraelců z otroctví v Egyptě a jejich putování do Země zaslíbené.

Ezdráš

Ezdráš je postava Starého zákona a kniha Bible nazvaná podle něj.

Halacha

Leviticus

Leviticus je třetí kniha hebrejské Bible, která je součástí kánonu Starého zákona.

Mišna

Numeri

Numeri je české pěvecké trio, které bylo založeno v roce 2013.

Spisy

Talmud

Tóra