Array ( [0] => 15483369 [id] => 15483369 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mion [uri] => Mion [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - částice [1] => | název = Mion [2] => | symbol = μ− [3] => | klasifikace = [[Elementární částice]]
[[Fermion]]y
[[Lepton]]y [4] => | generace = druhá [5] => | antičástice = [[antimion]] [6] => | hmotnost eV = 105,658 369 [7] => | jednotka = MeV [8] => | náboj e = −1 [9] => | spin = {{zlomek|1|2}} [10] => | střední doba života = 2,197 03×10−6 [[sekunda|s]] [11] => | interakce = [[Elektromagnetismus|elektromagnetická síla]], [[slabá interakce]] [12] => | objevil = [[Carl David Anderson]] (1936) [13] => }} [14] => [[Soubor:Muon Decay.svg|náhled|Rozpad mionu]] [15] => Podle [[Standardní model|standardního modelu]] [[Fyzika částic|částicové fyziky]] je '''mion''' (z [[řečtina|řeckého]] ''μείον'' = 'minus'; {{Vjazyce2|en|muon}}) [[nestabilní částice|nestabilní]] [[elementární částice]] se záporným elementárním [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] a [[spin]]em 1/2. Společně s [[elektron]]em, [[tauon]]em a těmto částicím přináležícím [[antičástice|antičásticím]] (mionu odpovídající se jmenuje [[antimion]]) a [[neutrino|neutrinům]] ([[mionové neutrino]] a antineutrino), je příslušníkem kategorie [[lepton]]ů, skupiny [[fermion]]ů. Mion je řazen do tzv. ''2. [[generace (částice)|generace]]'' leptonů. [16] => [17] => Z [[historie|historických]] důvodů jej občas označujeme jako '''mí meson''', přestože nepatří do skupiny [[meson]]ů dle moderní [[Fyzika částic|částicové fyziky]]. [[Klidová hmotnost]] mionu je 207× větší než hmotnost elektronu (105,6 [[MeV]]).{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = Mion – Aldebaran Glossary [19] => | periodikum = www.aldebaran.cz [20] => | url = https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=681 [21] => | datum přístupu = 2023-08-20 [22] => }} Mion běžně značíme pomocí [[řecká abeceda|řeckého písmene]] [[μ]]: μ− a antimion μ+. [23] => [24] => Jako i jiné nabité [[lepton]]y má odpovídající [[neutrino]]. [[Mionové neutrino]] se značí νμ. Mion se samovolně rozpadá na [[elektron]], [[elektronové antineutrino]], a [[mionové neutrino]]. [25] => [26] => == Vznik v atmosféře == [27] => Na [[Země|Zemi]] přirozeně vzniká při [[rozpad částice|rozpadu]] [[pion]]u. Piony vznikají v horních vrstvách [[atmosféra|atmosféry]] v důsledku její [[interakce]] s [[kosmické záření|kosmickým zářením]] a velmi rychle, v průběhu několika [[nanosekunda|nanosekund]], se rozpadají. Vzniklé miony se rovněž velmi rychle rozpadají během asi 2,2 [[mikrosekunda|mikrosekundy]]. Protože se však pohybují v atmosféře velmi rychle, v důsledku [[dilatace času]], jednoho z efektů [[speciální teorie relativity]], dokonce dopadají na zemský povrch (čas rozpadu je měřen v soustavě, kde je mion v [[Mechanický pohyb|klidu]], ale z pohledu pozemského pozorovatele jde o mnohem delší [[čas]]). Doba života mionu však také závisí na materiálu, ve kterém se nachází.http://www.nucl.phys.titech.ac.jp/presen/data/thesis/b/ay2014/tamamushi/thesis/main.pdf {{Wayback|url=http://www.nucl.phys.titech.ac.jp/presen/data/thesis/b/ay2014/tamamushi/thesis/main.pdf |date=20161019031640 }} - Suguru Tamamushi: Lifetime of Positive and Negative Muons in Matter [28] => [29] => == Mionické atomy == [30] => Mion byl první pozorovanou [[elementární částice|elementární částicí]] nenacházející se v běžných [[atom]]ech. Miony však mohou tvořit zvláštní atomy, kde mion zastává funkci elektronu. Mionové atomy jsou však mnohem menší než normální atomy, protože kvůli kvantovým vlastnostem [[moment hybnosti|momentu hybnosti]] musí být hmotnější mion mnohem blíže [[atomové jádro|atomovému jádru]], než by byl na jeho místě [[elektron]]. [31] => [32] => == Historie == [33] => Miony objevil [[Carl David Anderson|Carl D. Anderson]] roku [[1936]] při studiu [[kosmické záření|kosmického záření]]. Pozoroval částice, které se při průchodu magnetickým polem stáčely pod větším úhlem než [[proton]]y, ale menším než elektrony.{{Citace elektronické monografie [34] => | titul = Objevy základních částic [35] => | url = https://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/~davidek/vyuka/fel_www/fel_wwwch4.html [36] => | datum přístupu = 2023-08-20 [37] => }} Předpokládal, že nová částice má stejnou velikost náboje a hmotnost mezi elektronem a protonem. [38] => [39] => Proto ji Anderson pojmenoval ''mesotron'', kde předpona meso- je z [[řečtina|řeckého]] slova pro „střední“. Krátce po tom byly objeveny další částice střední hmotnosti, které začaly být nazývány mesony. Mion mezi nimi nesl název ''mí meson''. [40] => [41] => Později se ukázaly velké rozdíly mezi μ mesonem a ostatními mesony (např. nerozpadá se na další mesony, ale na leptony), proto byl přejmenován na ''mion''. [42] => [43] => Anomální [[magnetický moment]] mionu nesouhlasí podle teorie ([[standardní model]] s experimentálními korekcemi) tomu naměřenému.https://arxiv.org/abs/2006.04822 - The anomalous magnetic moment of the muon in the Standard Model [44] => [45] => == Využití == [46] => Miony procházejí předměty. Prvky s hustými jádry a s velkým množstvím protonů (např. uran, plutonium) je vychylují. [47] => * Miony tak lze použít např. k detekci těchto radioaktivních prvků např. v uzavřeném vozidle. Vůz musí být v detekčním zařízení. [48] => * Zjištění z jakého materiálu jsou předměty (např. archeologické artefakty) vyrobeny nebo zjištění rozmístění hmoty v prostoru.{{Citace elektronického periodika |titul=Vědci mají unikátní objev v největší egyptské pyramidě. Nový sál objevili pomocí kosmického záření |url=https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/vedci-maji-unikatni-objev-v-nejvetsi-egyptske-pyramide-novy-sal-objevili-pomoci-kosmickeho-zareni-39345 |datum přístupu=2017-11-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171107055553/https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/vedci-maji-unikatni-objev-v-nejvetsi-egyptske-pyramide-novy-sal-objevili-pomoci-kosmickeho-zareni-39345 |datum archivace=2017-11-07 |nedostupné=ano }} Mionografiehttps://www.osel.cz/12026-dest-mionu-nam-umoznuje-nahlednout-do-nitra-sopek.html?typ=odpoved&id_prispevku=211894 - Déšť mionů nám umožňuje nahlédnout do nitra sopek pomocí atmosférických mionů má různá využití.https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2405428320300010 - Atmospheric muons as an imaging tool [49] => * Zjištění, jak odolávají materiály různým vnějším vlivům. Jako doplnění poznatků zjištěných [[Rentgenové záření|rentgenem]] nebo [[laser]]em. [50] => * Lze je také využít jako [[Mionová katalýza|katalyzátory při studené fúzi]].{{en}}[http://large.stanford.edu/courses/2016/ph241/yoon1/ The Curious Story of the Muon-Catalyzed Fusion Reaction] [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Reference === [55] => [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Elementární částice]] [59] => * [[Leptonové číslo]] [60] => * [[Mionová katalýza]] [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => [65] => {{Částice}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => {{Portály|Fyzika}} [68] => [69] => [[Kategorie:Elementární částice]] [70] => [[Kategorie:Leptony]] [] => )
good wiki

Mion

Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον = 'minus'; ) nestabilní elementární částice se záporným elementárním elektrickým nábojem a spinem 1/2. Společně s elektronem, tauonem a těmto částicím přináležícím antičásticím (mionu odpovídající se jmenuje antimion) a neutrinům (mionové neutrino a antineutrino), je příslušníkem kategorie leptonů, skupiny fermionů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'elektron','neutrino','Fyzika částic','Mionová katalýza','elementární částice','lepton','antimion','řečtina','mionové neutrino','Elementární částice','kosmické záření','Carl David Anderson'

Elektron

Lepton

Neutrino

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.