Array ( [0] => 15481991 [id] => 15481991 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Modrá [uri] => Modrá [3] => Socha Panny Marie v Modré (Q104978391).jpg [img] => Socha Panny Marie v Modré (Q104978391).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=barvě}} [1] => {{Infobox - barva [2] => | obrázek = Sea (1).png [3] => | popisek = Moře a nebe, dva typičtí nositelé modré [4] => | rgb = 0; 0; 255 [5] => | hex = 0000FF [6] => | proměnná CSS = blue [7] => | cmyk = 1; 1; 0; 0 [8] => | hsv = 240°; 100 %; 100 % [9] => | lab = 50 %; 0; −1 [10] => }} [11] => [12] => '''Modrá''' (básnicky modř) je jedna ze základních [[barva|barev]] [[Barevné spektrum|barevného spektra]], je to barva monochromatického [[světlo|světla]] o vlnové délce zhruba 470 [[metr#Násobky a díly|nm]]. [13] => [14] => Modrá barva patří mezi základní barvy při [[aditivní míchání barev|aditivním míchání]] (viz [[RGB]]), jejím doplňkem je [[žlutá]]. V západní kultuře je modrá vnímána jako [[Teplota barvy|studená barva]]. [15] => [16] => == Pojem modré == [17] => [18] => [[Soubor:NASA Earth America 2002.jpg|náhled|Země, „modrá planeta“]] [19] => [20] => Ačkoliv je modrá barva v češtině [[Název barvy|barvou základní]] a jasně definovanou, není tomu tak ve všech jazycích. Existuje také mnoho jazyků, které ji nerozlišují od zelené, taková barva je někdy označována výrazem ''grue'', z anglického ''green'' „zelená“ a ''blue'' „modrá“.Z jazyků analyzovaných ve výzkumu [[Berlin Kay|Berlina Kaye]] ''The World Color Survey'' jich takový výraz obsahuje více než polovina. V menším počtu jazyků pak také existují výrazy v kterých existuje jediný výraz pro modrou/zelenou/černou, modrou/černou nebo modrou/zelenou/žlutou. Takové kompozitní termíny odráží vývoj výrazů pro základní barvy který popsal antropolog [[Brent Berlin]] a lingvista [[Paul Kay]] v jejich díle ''Basic Color Terms: Their Universality and Evolution'' z roku 1969. Podle jejich modelu se v jazyce objevuje modrá až jako šestý základní výraz pro barvu a do té doby jsou různé odstíny modré směšovány s jinými barvami, typicky zelenou.{{Citace monografie [21] => | příjmení1 = Mallory [22] => | jméno1 = James [23] => | odkaz na autora1 = James Mallory [24] => | příjmení2 = Adams [25] => | jméno2 = Douglas Quentin [26] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [27] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [28] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [29] => | vydavatel = Routledge [30] => | místo = Abingdon [31] => | rok = 1997 [32] => | strany = 113–115, 641 [33] => | isbn = 978-1884964985 [34] => }}{{Citace elektronické monografie [35] => | příjmení = [36] => | jméno = [37] => | odkaz na autora = [38] => | titul = Chapter Green and Blue [39] => | url = https://wals.info/chapter/134 [40] => | datum vydání = [41] => | datum aktualizace = [42] => | datum přístupu = 15. 8. 2023 [43] => | vydavatel = The World Atlas of Language Structures [44] => | jazyk = en [45] => }} Pro modrozelenou a její různé odstíny také existují zvláštní výrazy jako [[cyan]], [[Aqua (barva)|aqua]], [[tyrkysová]], [[Kachní modř|kachní modř]] a další. Některé jazyky, jako například [[ruština]], naopak namísto modré jako jedné základní barvy mají více základních barev. [46] => [47] => === Modrá v češtině === [48] => [49] => [[Etymologie]] českého slova ''modrý'' je nejistá. Má své protějšky ve většině [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských]] a [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských]] jazyků: [[Slovenština|slovenské]] ''modrý'', [[Polština|polské]] a [[Hornolužická srbština|hornolužické]] ''módry'', [[Dolnolužická srbština|dolnolužické]] ''modry'', [[Slovinština|slovinské]] ''moder'', [[Srbochorvatština|srbochorvatské]] ''mȍdar'' a [[Bulharština|bulharské]] ''modǎr'',tyto výrazy však nejsou vždy primárním označením modré barvy, například polština užívá hlavně ''niebieski'' a ''błękitny'', bulharština син (''sin'') „tmavomodrý“, небесносин (''nebesnosin'') „nebesky modrý“ a плав (''plav'') „světle modrý, cyanový“ nikoliv však v jazycích východoslovanských, [[Praslovanština|praslovanský]] výraz může být rekonstruován jako *modrъ.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Machek [51] => | jméno = Václav [52] => | odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec) [53] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého [54] => | vydavatel = Lidové noviny [55] => | místo = Praha [56] => | rok = 2010 [57] => | strany = 55, 372, 543, 545 [58] => | isbn = [59] => }} Jiří Rejzek uvažuje o výkladu z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*mad-'' „mokrý, stékat“, z toho snad mohou být odvozeny i výrazy jako [[latina|latinské]] ''madēre'' „být mokrý“, [[Starořečtina|starořecké]] μαδάω (''madáō'') „pouštět vláhu, tát“ nebo [[Védský sanskrt|védské]] मदिर ''madira'' „opojný“.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Rejzek [61] => | jméno = Jiří [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Český etymologický slovník [64] => | vydavatel = Leda [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 2001 [67] => | strany = 402 [68] => | isbn = 80-85927-85-3 [69] => }} [70] => [71] => Výraz ''blankyt'', respektive ''blankytný'', je doložen již ve [[Staročeština|staročeštině]] a vychází z něj slovenské ''blankyt'' a polské ''błękit'', z kterého zase ukrajinské ''bljakit'' či блаки́т (''blakit''). [[Jan Gebauer]] toto slovo vyložil ze [[středověká latina|středolatinského]] ''blanketus'' „tkanina bílé barvy“.viz [[Starofrancouzština|starofrancouzské]] ''blanc'' „bílý, zářící“, které vychází z [[Pragermánština|pragermánského]] *blangkaz „zářit, oslňovat“ a to zase z praindoevropského *bhelh1 „bílý“.{{Citace elektronické monografie [72] => | příjmení = [73] => | jméno = [74] => | odkaz na autora = [75] => | titul = blank [76] => | url = https://www.etymonline.com/word/blank [77] => | datum vydání = [78] => | datum aktualizace = [79] => | datum přístupu = 23. 8. 2023 [80] => | vydavatel = Online Etymological Dictionary [81] => | jazyk = en [82] => }} [83] => [84] => Dalším výrazem je ''siný'' „modrý“, který se v moderní češtiny objevuje pod vlivem díla [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]], kterýho převzal od humanistických autorů jako [[ Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka|Pontanus]] a [[Václav Jan Rosa|Rosa]] . V lidové řeči se zachovalo pouze v [[Lašská nářečí|laštině]], kde znamená „namodralý“. Je spojena především s bledostí vyvolanou strachem či blízkosti smrti, ale v laštině a slovenštině je užíváno také v souvislosti s modřinami, ''sinokvet'' je pak slovensky [[chrpa modrá]] a v ruštině je синий (''sinij'') „tmavomodrý, [[Indigo|indigový]]“ tradiční přívlastek moře. Původ výrazu není jistý, ale určitě souvisí se ''sivý''. Tento výraz je pak užíván v laštině ve smyslu „šedý“, na Moravě pro barvu modrých očí, a má své protějšky ve většině slovanských jazyků jako slovo pro šedou barvu. Příbuzné je i [[Litevština|litevské]] ''šývas'' „světle šedý“, ale další etymologie výrazu je neznámá. [85] => [86] => === Modrá v dalších jazycích === [87] => [88] => V germánských jazycích, ale také ve francouzštině a italštině, je výraz pro modrou odvozen z [[Pragermánština|pragermánského]] ''*blæwaz'', to zase z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] *bʰlh1wósK dalším výrazům odvozeným z *bʰlh1wós patří také latinské ''flavus'' „plavý, blond, žlutý“. a to [89] => z kořene *bhelh1 „bílý“.{{Citace elektronické monografie [90] => | příjmení = [91] => | jméno = [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = blue [94] => | url = https://www.etymonline.com/word/blue [95] => | datum vydání = [96] => | datum aktualizace = [97] => | datum přístupu = 15. 8. 2023 [98] => | vydavatel = Online Etymological Dictionary [99] => | jazyk = en [100] => }} [101] => [102] => K dalším příkladům označení pro modrou v indoevropských jazycích patří: [103] => [104] => * irské ''glass'', z praindoevropského kořene *ghel „zářit“ označuje modrou i zelenou, především pak barvu moře [105] => * [[klasická latina]] znala řadu výrazů které mohou být v určitých kontextech přeloženy jako modrá: ''caeruleus'', ''ceasius'', ''glaucus'', ''cyaneus'', ''lividus'', ''venetus'', ''aerius'' a ''ferreus''. Nejběžnějším z nich bylo slovo caeruleus, které je zpravidla spojováno s ''caelum'' „nebe, obloha“,{{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení = [107] => | jméno = [108] => | odkaz na autora = [109] => | titul = cerulean [110] => | url = https://www.etymonline.com/word/cerulean [111] => | datum vydání = [112] => | datum aktualizace = [113] => | datum přístupu = 15. 8. 2023 [114] => | vydavatel = Online Etymological Dictionary [115] => | jazyk = en [116] => }} ale Michela Pastoreauau vychází z ''cerus'' „[[vosk]]“ a mohlo původně znamenat celou škálu odstínů: bílou, hnědou, žlutou i zelenou. V každém případě žádné z klasických slov spojovaných s modrou se neprosadilo v pozdějších románských jazyků, namísto toho se uchytil výraz germánský (francouzské ''bleu'', italské ''blu'') a přes arabštinu perský (španělské a portugalské ''azul'', italské ''azzuro'', z perského ''lažvard'' „[[lapis lazuli]]“).{{Citace monografie [117] => | příjmení = Pastoureau [118] => | jméno = Michel [119] => | odkaz na autora = Michel Pastoureau [120] => | titul = Modrá: dějiny jedné barvy [121] => | vydavatel = Argo [122] => | místo = Praha [123] => | rok = 2013 [124] => | strany = [125] => | isbn = 978-80-257-0886-6 [126] => }} [127] => * [[sanskrt|klasický sanskrt]] a [[Hindština|hindština]] zná výraz ''níla'' ve významu „tmavomodrý. To se přes arabštinu a francouzštinu dostalo do angličtiny a dalo vzniknout [[Lila (barva)|lila]] „šeřík, šeříkově modrý“.{{Citace elektronické monografie [128] => | příjmení = [129] => | jméno = [130] => | odkaz na autora = [131] => | titul = Lilac [132] => | url = https://www.merriam-webster.com/dictionary/lilac [133] => | datum vydání = [134] => | datum aktualizace = [135] => | datum přístupu = 28.11.2021 [136] => | vydavatel = Merriam-Webster [137] => | jazyk = en [138] => }} Význam níla ve [[Védský sanskrt|védském sanskrtu]] je ale nejistý a toto slovo v nejstarších dobách mohlo znamenat prostě „tmavý“.{{Citace periodika [139] => | příjmení = Hopkins [140] => | jméno = Edward W. [141] => | odkaz na autora = Edward Washburn Hopkins [142] => | titul = Words for Color in the Rig Veda [143] => | periodikum = The American Journal of Philology [144] => | datum vydání = 1883 [145] => | ročník = 4 [146] => | číslo = 2 [147] => | strany = 166–191 [148] => | issn = 0002-9475 [149] => | doi = [150] => | url = [151] => | datum přístupu = 24. 8. 2023 [152] => }} [153] => * [[Staroangličtina|staroanglické]] ''hæwen'' znamená „modrý, šedý“ a je odvozeno z výrazu pro [[Jinovatka|jinovatku]] [154] => * [[Stará severština|staroseverské]] ''blár'', vychází stejně jako anglické ''blue'', z pragermánského ''*blæwaz'', znamená kromě „modrý“, také „tmavý, černý, snědý“, dodnes například v norštině ''blåmann'' „[[Negroidní rasa|černoch]]“{{Citace elektronické monografie [155] => | příjmení = [156] => | jméno = [157] => | odkaz na autora = [158] => | titul = blar [159] => | url = https://old-icelandic.vercel.app/word/blar [160] => | datum vydání = [161] => | datum aktualizace = [162] => | datum přístupu = 15. 8. 2023 [163] => | vydavatel = Old Icelandic Dictionary [164] => | jazyk = en [165] => }} [166] => * [[střední horní němčina|středohornoněmecké]] ''bla'',stejného původu jako anglické blue, znamená kromě „modrý“, také „žlutý“ [167] => [168] => [[Soubor:Dobčice No.18.jpg|náhled|Modrý venkovský dům jihočeských [[Dobčice|Dobčicích]]]] [169] => [170] => Mimo indoevropské jazyky také nalezneme nejasné užití výrazu pro modrou: [171] => [172] => * čínské 青 (''čching''/''qīng'') může v závislosti na kontextu označovat modrou, zelenou nebo černou, případně i další skutečnosti, odkazuje například na bezmračnost oblohy.{{Citace periodika [173] => | příjmení = Wang [174] => | jméno = Jun [175] => | odkaz na autora = [176] => | titul = The tenacity of culture as represented by the Chinese color term Qing [177] => | periodikum = Language and Semiotic Studies [178] => | datum vydání = 2022 [179] => | ročník = 8 [180] => | číslo = 4 [181] => | strany = 145–164 [182] => | issn = 2751-7160 [183] => | doi = 10.1515/lass-2022-0002 [184] => | url = [185] => | datum přístupu = 24. 8. 2023 [186] => }} [187] => * japonský výraz ''aoi'' zahrnuje jak modrou tak zelenou, je používán například při popisu barvy vegetace, zvláštní výraz pro zelenou – ''midori'', se ve větší míře rozšířil až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].{{Citace elektronické monografie [188] => | příjmení = [189] => | jméno = [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Aoi (青い) vs Midori (緑): Is It Blue or Green? [192] => | url = https://cotoacademy.com/japanese-color-blue-green-aoi-midori-%E9%9D%92%E3%81%84-%E3%81%BF%E3%81%A9%E3%82%8A/ [193] => | datum vydání = [194] => | datum aktualizace = [195] => | datum přístupu = 28.11.2021 [196] => | vydavatel = Coto Academy [197] => | jazyk = en [198] => }} [199] => * slovo ''tchelet'' používané v biblické [[Hebrejština|hebrejštině]] pro barvivo z určitého mořského živočicha, snad [[Ostranka|ostranky]], může podle některých výkladů znamenat „sytě modrý, tmavě modrý“. Michael Pastoureau však upozorňuje že žádný z měkkýšů užívaných na barvení látek ve východním [[Středomoří]] nedával stabilní, určitou, barvu a výraz tak nemůže označovat exkluzivně modrou. [200] => [201] => == Dějiny a symbolika == [202] => [203] => Modrá patří k barvám, které začaly být v umění používány nejpozději. Například v [[Umění pravěku|paleolitických malbách]] stejně jako [[zelená]] chybí, a ještě ve starověku byly jako základní barvy chápány [[bílá]], [[červená]] a [[černá]]. Symbolický význam modré byl velmi slabý, pokud byla vůbec vnímána jako samostatná barva. Ve starověké Evropě navíc byly možnosti výroby kvalitní modři omezené. Bylo možné užít nevýraznou [[Boryt barvířský|borytovou]] barvu či drahé, dovážené [[indigo]]. [[Starořečtina|Stará řečtina]] a [[latina]] tak například nemá slovo, které by označovalo výhradně modrou barvu. Až ve [[13. století]] začala modrá soupeřit s "aristokratickou" a "královskou" červenou barvou, o pozici nejprestižnější barvy. Později v rámci protestantské [[reformace]] začala být chápána jako barva morální a důstojná, až se nakonec v období [[Romantismus|romantismu]] stala nejoblíbenější barvou. [204] => [205] => Na počátku [[21. století]] byla modrá v [[Západní Evropa|západní Evropě]] a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] s velkým náskokem nejoblíbenější barvou (cca 50 % dotázaných), přičemž byla následována zelenou (pod 20 %), bílou a červenou (obě kolem 8 %) a až poté ostatními barvami. Odlišná je situace u dětí do deseti let, ty mají v největší oblibě červenou a poté zelenou a modrou. Naproti tomu pohlaví na oblibu barev výraznější vliv nemá. Tyto údaje však neplatí například pro [[Španělsko]] a [[Latinská Amerika|latinskoamerické země]], kde je pořadí oblíbenosti červená, žlutá a modrá, nebo pro [[Japonsko]], kde je pořadí bílá, černá, červená. [206] => [207] => Přes svoji oblibu, či právě naopak kvůli ní, má modrá v [[Západní kultura|západní kultuře]], například oproti červené, zelené, bílé a černé, jen malý symbolický význam. Zároveň je také barvou, kterou lidé nejméně nesnáší. Lze jí tak chápat jako barvu neutrální, mírnou a nešokující. Přesto vykazuje určitou symbolickou hodnotu: je spojována se sny a [[Melancholie|melancholií]] ([[Novalis]]ův ''[[Heinrich z Ofterdingenu|Modrý květ]]'') a je vnímána jako uklidňující, proto se používá v nemocnicích a na [[Sedativum|uklidňující léky]]. Taktéž je spojována s dovoleným chováním: například na dopravních značkách, nebo s politickou umírněností. Je například barvou [[Organizace spojených národů|OSN]] („[[Mírové síly OSN|modré přilby]]“), [[UNESCO]] nebo [[Evropská unie|Evropské unie]]. Toto chápání modré má své kořeny již ve středověké symbolice barev, prosadilo se však až v době romantismu. Ačkoliv je modrá barva chápána jako [[Teplota barvy|studená]], jako barva vody a chladu, byla dlouho chápána jako barva teplá, či dokonce nejteplejší ze všech. Odklon od tohoto pojetí začal až v [[17. století]] a byl dokončen až v [[19. století]]. Barvou vody byla až do [[15. století]] zelená, která postupně předávala své místo právě modré. [208] => [209] => === Příroda === [210] => [211] => [[Soubor:Hyacinth macaw (Anodorhynchus hyacinthinus) in flight.JPG|náhled|Ara hyacintový, známý svým modrým zbarvením]] [212] => [213] => [[Soubor:Sapphire_ring.jpg|vpravo|náhled|Safír, typický modrý nerost (může však mít i jiné barvy)]] [214] => Denní obloha má modrou barvu, což je způsobeno [[Rayleighův rozptyl|Rayleighovým rozptylem]] světla na [[molekula|molekulách]] [[voda|vody]]. [215] => [216] => * jako modrá planeta je označována [[Země]] [217] => * tlustá vrstva vody má modrou barvu, protože voda pohlcuje červené světlo (s vlnovou délkou kolem 750 nm). Oproti tomu je [[těžká voda]] bezbarvá, neboť absorbuje záření vyšších vlnových délek. [218] => * jako modré, modravé, siné, fialové či lividní jsou označovány tkáně zvláštní barvy způsobené [[Podlitina|modřinami]], podlitinami, [[cyanóza|cyanózou]] a [[hematom]]em{{Citace elektronické monografie [219] => | příjmení = Štefánek [220] => | jméno = Jiří [221] => | odkaz na autora = [222] => | titul = lividní [223] => | url = https://www.stefajir.cz/lividni [224] => | datum vydání = [225] => | datum aktualizace = [226] => | datum přístupu = 15. 8. 2023 [227] => | vydavatel = Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [228] => | jazyk = [229] => }} [230] => * [[plejtvák obrovský]] se v některých jazycích, například angličtině nebo němčině, nazývá ''modrá velryba'' [231] => * [[modrý úplněk]], též modrý měsíc, je úplněk který se objevuje v určitém časovém úseku navíc, například druhý během kalendářního měsíce nebo čtvrtý během ročního období [232] => [233] => === Společnost a politika === [234] => [235] => * [[modré límečky]] je označení pro příslušníky [[Dělnická třída|dělnické třídy]] živící se manuální prací [236] => * modrá je v některých zemích tradičně barvou policejních uniforem, například ve Spojeném království a ve Spojených státech. V Česku souvisí s modrou barvou uniforem expresivní výraz pro policisty „švestky“, v Rakousku se podobně používá ''Schlümpfe'' „[[šmoulové]]“{{Citace elektronické monografie [237] => | příjmení = [238] => | jméno = [239] => | odkaz na autora = [240] => | titul = Přezdívky policistů: Proč se jim říká šmoulové, švestky nebo benga [241] => Zdroj: https://tn.nova.cz/auto/clanek/367528-prezdivky-policistu-proc-se-jim-rika-smoulove-svestky-nebo-benga?campaignsrc=tn_clipboard [242] => | url = https://tn.nova.cz/auto/clanek/367528-prezdivky-policistu-proc-se-jim-rika-smoulove-svestky-nebo-benga [243] => | datum vydání = [244] => | datum aktualizace = [245] => | datum přístupu = 17. 8. 2023 [246] => | vydavatel = TN.cz [247] => | jazyk = [248] => }} [249] => * jako „modrá armáda“ jsou v Česku označováni železničáři.{{Citace elektronické monografie [250] => | příjmení = [251] => | jméno = [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = modrá armáda [254] => | url = https://slovnikcestiny.cz/heslo/modr%C3%A1%20arm%C3%A1da/0/9675 [255] => | datum vydání = [256] => | datum aktualizace = [257] => | datum přístupu = 27. 8. 2023 [258] => | vydavatel = Akademický slovník současné češtiny [259] => | jazyk = [260] => }} [261] => * pojem „modrá krev“ pro [[Aristokracie|aristokracii]] vychází ze španělského ''sangre azul'', používaného pro [[Kastilie|kastilské]] rodiny které tvrdili že nikdy nebyly smíseny s [[Maur|Maury]] či [[Židé|Židy]], snad odkazují na viditelné modré žíly lidí se světlou pletí.{{Citace elektronické monografie [262] => | příjmení = [263] => | jméno = [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = blue-blood [266] => | url = https://www.etymonline.com/word/blue-blood [267] => | datum vydání = [268] => | datum aktualizace = [269] => | datum přístupu = 17. 8. 2023 [270] => | vydavatel = Online Etymological Dictionary [271] => | jazyk = en [272] => }} [273] => * v Česku je modrá barvou [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]]. [274] => * Ve Spojeném království je modrá barvou [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]], v 17. však byla často používána jako barva [[Strana Whigů|whigů]], předchůdců [[Liberální strana (Spojené království)|Liberální strany]] [275] => * jako „''modrokabátníci''“ byli označováni vojáci Unie v [[americká občanská válka|americké občanské válce]]. [276] => * [[Modrá armáda]] (Błękitną Armią) byla polská armáda ve Francii během první světové války [277] => * V justici se světle modrou barvou označují [[talár]]y pro [[advokát]]y. [278] => [279] => === Kultura a gastronomie === [280] => [281] => * modrá je v některých kulturách považována za barvu spojenou se [[smutek|smutkem]]: v anglicky mluvících zemích, v Německu a také v české lidové kultuře. Toto symbolické spojení se odráží v anglických frázích ''to feel blue'' „být smutný, být sklíčený“ a ''Blue monday'' „modré pondělí“ a odkazuje snad představu bolavého srdce pokrytého modřinami.{{Citace monografie [282] => | příjmení = Václavík [283] => | jméno = Antonín [284] => | odkaz na autora = Antonín Václavík (etnograf) [285] => | titul = Výroční obyčeje a lidové umění [286] => | vydavatel = Atelier IM Luhačovice [287] => | místo = Luhačovice [288] => | rok = 2010 [289] => | strany = 293–301 [290] => | isbn = 978-80-85948-74-5 [291] => }} [292] => * [[Modrovous]], v originále ''La Barbe bleue'', je francouzská pohádka [293] => * [[Cordon bleu]] „modrá stuha“ je francouzské historické kuchařské ocenění a pokrm po něm pojmenovaný [294] => * [[sýr s modrou plísní]], též modrý sýr, je druh sýra [295] => * [[Modrý Portugal|Modrý portugal]] je odrůda vinné révy [296] => * [[modrotisk]], tradiční technika potisku textilí [297] => * ''veneti ''„modří“ byli jednou z [[Cirkusové frakce|cirkusových frakcí]] ve starověkém Římě [298] => * modrá, respektive ''azzurro Savoia'' „savojská azurová“ je jednou z národních barev Itálie, ta se objevuje především v souvislosti se italskými sportovními týmy, které jsou nazývány azzurri „azuroví“. [299] => [300] => === V technice === [301] => ''Poznámka: Tento odstavec popisuje hlavně evropské zvyklosti, neplatí tedy celosvětově.'' [302] => * Modrá barva bezpečnostního a dopravního značení znamená příkaz (pokud je text nebo symbol na kruhovém pozadí) nebo informaci (pokud je text nebo symbol na pravoúhlém pozadí). [303] => * Modrou barvou jsou označeny vodovodní kohoutky, z nichž teče studená pitná voda. [304] => * Ve stavebních výkresech se modrou barvou značí jednak vedení studené pitné vody, jednak vratné vedení [[Ústřední topení|systémů ústředního topení]] pro topnou vody od otopných těles zpět k vytápěcímu zdroji. [305] => * V [[kabel#Barevné značení žil silových kabelů a jejich kombinace|barevném značení elektrických kabelů]] podle standardů IEC se světle modrá barva používá pro identifikaci středního (nulového) vodiče a tmavě modrá barva pro záporný pól stejnosměrné napěťové soustavy. Některé národní normy naopak modrou barvu používají pro kladný pól. [306] => * V [[Barevné značení elektronických součástek|barevném značení rezistorů, kondenzátorů a cívek]] znamená modrá barva číslici 6, toleranci ±0,25 % nebo násobek 10e7. [307] => * V [[Microsoft Windows]] se termínem ''„[[Modrá obrazovka smrti|modrá smrt]]“'' označuje havárie operačního systému, při které se chybové hlášení zobrazí přes celou modře zbarvenou obrazovku. [308] => * [[Modrá stuha]] je ocenění udělované [[loď|lodi]], která dosáhne nejrychlejšího času při přeplutí [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. [309] => [310] => === Ostatní === [311] => [312] => * Na [[lékařství|lékařských]] diagramech se modrou barvou označuje neokysličená [[krev]], resp. žíly, které ji vedou. [313] => * Původ názvu hudebního žánru [[blues]] může souviset s pojmenováním modré barvy v angličtině (blue). [314] => * Německá fráze ''„ins Blaue fahren“'' (doslova „jet do modrého“) znamená „jet do neznáma“, bez cíle nebo bez mapy. [315] => * ''„Velká modrá“'' či ''„Modrá dáma“'' je slangové označení firmy [[IBM]]. [316] => * ''„Malá modrá“'' je slangové označení firmy [[Microsoft]]. [317] => [318] => === Modrá v české lidové kultuře === [319] => [320] => [[Soubor:Modrotisk v Olešnici, 2009 (06).jpg|náhled|Formy na modrotisk]] [321] => [322] => Modrá byla v české lidové kultuře spojována především se smutkem a smrtí. Byla chápána jako barva podlitin a modřin a v tomto duchu splývala s fialovou, která byla zároveň [[liturgická barva|liturgickou barvou]], spojenou především s [[Postní doba|postním obdobím]]. Podle podání známého na Moravě a ve východní Čechách neměla mít nevěsta nic modrého, jinak by utržila v manželství modřiny, v [[Polabí]] byli modré žilky na spáncích a na čele znamením brzkého úmrtí dítěte a na Moravě a v [[Posázaví]] se natíraly rakve mladých lidí na modro. Co se konceptu „chlapecké modré“ týče tak původně byla výbavy dětí obojí pohlaví zdobena červeně, až později pod městských vlivem došlo k rozdělení na dívčí růžovou a chlapeckou modrou. V písních je pak modrá často spojená s nešťastnou láskou, nevěrou či rozchodem, obecně pak i se staropanenstvím a vdovstvím. Modrá [[stračka]], která způsobovala otravy dobytka, byla přirovnávána k [[pentagram|muří noze]] a na modrém [[šeřík]]u se měl oběsit [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]]. Etnograf [[Antonín Václavík (etnograf)|Antonín Václavík]] modrou symboliku modré barvy vysvětluje kromě podlitin také modrofialovými bouřkovými mraky a modrou či fialovou barvou církevního půstu. Na druhou stranu jasná, sytá a blankytná modř mohla být chápána jako barva pozitivní, spojená s nebem a nadějí. [323] => [324] => Kromě splývání modré s fialovou existovaly další terminologické zvláštnosti. Na [[Vsetín]]sku byla rozlišována „teplá modrá“ s nádechem do červena jako je [[indigo]]vá nebo [[Kobaltová|kobaltová]] od méně oblíbené „studené modré“ jako je [[Pařížská modř|pruská modř]] která byla chápána jako „siná“. Na [[Zlín|Zlínsku]] se k modré počítala i „nezralo-jahodová“ zahrnující jemné odstíny růžové, žluté a černé. [325] => [326] => == Odkazy == [327] => [328] => === Poznámky === [329] => [330] => [331] => === Reference === [332] => [333] => [334] => === Externí odkazy === [335] => [336] => * {{Commonscat|Blue}} [337] => * {{Wikislovník|heslo=modrý}} [338] => [339] => {{Barvy}} [340] => {{Autoritní data}} [341] => [342] => [[Kategorie:Barvy]] [] => )
good wiki

Modrá

Modrá (básnicky modř) je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 470 nm. Modrá barva patří mezi základní barvy při aditivním míchání (viz RGB), jejím doplňkem je žlutá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praindoevropský jazyk','Pragermánština','indigo','latina','Védský sanskrt','Teplota barvy','Starořečtina','Západní Evropa','Lašská nářečí','Hebrejština','RGB','Bulharština'

Bulharština

Hebrejština

Indigo

Latina

Pragermánština

RGB

Starořečtina