Array ( [0] => 14671525 [id] => 14671525 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Monokultura [uri] => Monokultura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Monokultura.jpg|náhled|Hranice mezi smíšeným lesem a borovou monokulturou v [[Borek (nad Mochovem)|Borku]] u [[Mochov]]a.]] [1] => [2] => '''Monokultura''' je buď [[porost]] v daném místě, tvořený jedním [[druh]]em [[rostliny]] nebo když je používána převážně jedna odrůda rostlin (například u [[banánovník]]u) či plemeno živočichů, což je typické pro [[intenzivní zemědělství]] či lesnictví. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh v daném místě výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % [[pokryvnost]]i), např. [[pšenice|pšeničné]] [[pole]] je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i [[plevel]]. Některé definice, včetně stávající klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), definují monokulturu jako porosty se zastoupením dalších rostlin (dřevin) do 10 %.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.vulhm.cz/docs/LP_4_2008.pdf |datum přístupu=15-02-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100215162016/http://www.vulhm.cz/docs/LP_4_2008.pdf |datum archivace=15-02-2010 |nedostupné=ano }} [3] => [4] => == Přirozené monokultury == [5] => Monokultury se vyskytují i v přírodě pokud některý druh získá výraznou (dočasnou nebo trvalou) konkurenční výhodu a ovládne daný [[ekosystém]]. Za poměrně stabilní přírodní monokultury lze považovat např. [[rákosiny]], některé druhy [[ostřice|ostřicových]] porostů, olšiny nebo některé druhy [[Bučina|bučin]] (tzv. porosty ''Fagetum nudum''). [6] => [7] => == Umělé monokultury == [8] => Člověk při své činnosti vytváří umělé monokultury (například [[trávník]]), neboť jeho cílem je zpravidla pěstování jedné plodiny, jednoho druhu. Mezi negativní vlivy monokulturního hospodaření patří snižování [[Biologická diverzita|biodiverzity]], vyšší náchylnost k působení škůdců či [[Nemoc|chorob]], nebezpečí [[eroze]], vyčerpání [[Živina|živin]] z [[Půda|půdního]] horizontu a nižší schopnost zadržovat [[srážky|srážkovou]] vodu (vyšší riziko [[povodeň|povodní]]). Negativní vlivy rostou s vyšším procentním podílem takových monokultur v dané krajině. Naopak mozaika menších i když monokulturních polí s četnými okraji a přechodovými zónami snižuje nebo zcela eliminuje negativní ekologické vlivy umělých monokultur. [9] => [[Soubor:Phragmites East Boldon.jpg|náhled|250px|Rákosiny bývají uváděny jako příklad přirozené monokultury]] [10] => Příkladem monokultur vytvořených člověkem jsou: [11] => * téměř všechna pole, s výjimkou směsek [12] => * roku 2010 asi 20 % lesů v ČR (15 % smrkových).{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/ |datum přístupu=2010-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100323213107/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2062/169/ |datum archivace=2010-03-23 |nedostupné=ano }} Monokulturou se rozumí jednodruhové porosty lesních dřevin s příměsí jiných dřevin do 10 % (většinou se nebere v potaz bylinné nebo [[keřové patro]]). V Českém masivu se vyskytují zejména [[smrk]]ové a [[borovice|borové]] monokultury, ve Chřibech lze nalézt monokultury bukové. Dříve vysoký podíl monokultur v posledních 50 letech pozvolna (rychleji od 90. let 20. století) klesá v souvislosti s povinným podílem tzv. [[Meliorační a zpevňující dřeviny|melioračních a zpevňujících dřevin]] při [[Obnova lesa|obnově porostů]]. Zastoupení smrku v posledních 50 letech pokleslo téměř o 10 %. Přesto lze stále hovořit o zvýšeném podílu smrku (53 %) zejména na úkor [[Buk lesní|buku]], [[dub]]ů a [[jedle]] (MZe 2008) [13] => Člověkem nepřímo vytvořené monokultury: [14] => * [[ruderální vegetace]] s dominancí jednoho druhu, např. [[kopřiva|kopřivy dvoudomé]] [15] => * porosty [[invazní druh|invazních druhů]], které vytlačují původní společenstva, např. [[Křídlatka česká|křídlatky české]] nebo [[trnovník akát|trnovníku akátu]] [16] => [17] => == Ekologická stabilita monokultur == [18] => [[Soubor:Pohled na smrkovou monokulturu z posedu, Protivanov, okres Prostějov.jpg|náhled|Smrková monokultura v ČR]] [19] => Některé umělé monokultury ([[smrk]]ové a [[borovice|borové]] lesy, polní kultury), zejména jsou-li pěstované na rozsáhlých plochách, vykazují nízkou [[Biologická rezistence|rezistenci]] proti rozvratu působenému rušivými vlivy (přemnožování škůdců a rozvoj chorob, klimatické extrémy...) a při ponechání přirozenému vývoji díky rychle probíhající [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] směřují relativně rychle k návratu původní vegetace a následně ke stádiu [[klimax]]u. Jiné umělé monokultury ([[akát]]ové lesy, porosty [[křídlatka|křídlatek]]) mohou být naopak poměrně rezistentní a při bezzásahovém režimu může být návrat k původní přirozené vegetaci (klimaxu) velmi pomalý nebo nemožný. [20] => [21] => U lesních monokultur stejně jako u smíšených lesů hrají rozhodující roli při hodnocení jejich stability (rezistence a resilience) zejména tyto faktory: [22] => * uplatněná pěstební výchova (intenzivně prosvětlované a vychovávané porosty mají mnohem lepší stabilitu – delší koruny, níže položené [[těžiště]], masivnější [[kmen (botanika)|kmeny]] – a lépe odolávání vnějším vlivům). Tento faktor je zásadní a má mnohem větší vliv na stabilitu než druhová skladba porostu.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98/ |datum přístupu=2010-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101123011541/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98 |datum archivace=2010-11-23 |nedostupné=ano }} [23] => * genetický původ (místní [[ekotyp]] se během [[evoluce]] zpravidla velmi dobře přizpůsobil daným podmínkám prostředí, proto je nežádoucí používat [[osivo]] nebo [[sadební materiál]] z jiných [[lesní oblast|lesních oblastí]] nebo [[lesní vegetační stupeň|lesních vegetačních stupňů]]. Takové nepůvodní ekotypy tvoří labilní porosty nízké kvality. [24] => * lokalita – ekotop (každý druh má určité odlišné a poměrně specifické nároky na prostředí: pokud je nucen žít (přežívat) v limitních podmínkách, jeho odolnost je snížená. [[Smrk ztepilý]] nachází optimální podmínky na kyselých, oligotrofních stanovištích vyšších poloh. Například krasové oblasti tak mohou představovat prostředí, ve kterém se smrkové monokultury ocitají mimo své [[ekologické optimum]] takříkajíc v hraničních podmínkách. Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročním úhrnem srážek pod 600 mm (300–350 mm ve vegetačním období), ale i na zamokřených nebo bohatých [[ekotop]]ech stoupají rizika spojená s umělými lesy podstatně.MÍCHAL,I. ''Ekologická stabilita.'' 2. vyd. Brno : Veronica, 1994. 276 s. {{ISBN|80-85368-22-6}} [25] => [26] => == Odkazy == [27] => [28] => === Reference === [29] => [30] => [31] => === Související články === [32] => * [[Biologická diverzita]] [33] => * [[Invazní druh]] [34] => * [[Ekotop]] [35] => * [[Hospodářský les]] [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => [40] => {{Autoritní data}} [41] => [42] => [[Kategorie:Ekologie]] [43] => [[Kategorie:Životní prostředí]] [] => )
good wiki

Monokultura

Borku u Mochova. Monokultura je buď porost v daném místě, tvořený jedním druhem rostliny nebo když je používána převážně jedna odrůda rostlin (například u banánovníku) či plemeno živočichů, což je typické pro intenzivní zemědělství či lesnictví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'smrk','borovice','Biologická diverzita','ostřice','invazní druh','Obnova lesa','keřové patro','povodeň','eroze','Půda','plevel','dub'

Borovice

Dub

Eroze

Ostřice

Plevel

Povodeň

Půda

Smrk