Array ( [0] => 15495593 [id] => 15495593 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Montréal [uri] => Montréal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Montréal [2] => | originální jméno = Ville de Montréal [3] => | znak = Coat of arms of Montreal.svg [4] => | vlajka = Flag of Montreal.svg [5] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Kanady|Provincie]] [6] => | název vyššího celku = [[Québec (provincie)|Québec]] [7] => | administrativní dělení = [8] => | etnické složení = [[Frankokanaďané]], [[Anglokanaďané]], přistěhovalci z dalších částí světa [9] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]] [10] => | zeměpisná šířka = 45.5166667 [11] => | zeměpisná délka = -73.6333333 [12] => | nadmořská výška = 6–233 [13] => | psč = H [14] => | telefonní předvolba = 514, 438 [15] => | starosta = Valérie Plante [16] => | web = http://ville.montreal.qc.ca/ [17] => | loc-map = {{LocMap [18] => |Kanada [19] => |label=Montréal [20] => |position=left [21] => |width=250 [22] => |lat=45.5 [23] => |long=-73.6 [24] => |float=center [25] => |caption=poloha Montrealu na mapě Kanady}} [26] => [27] => {{LocMap [28] => |Québec (provincie) [29] => |label=Montréal [30] => |position=left [31] => |width=250 [32] => |lat=45.5 [33] => |long=-73.6 [34] => |float=center [35] => |caption=poloha Montrealu v rámci provincie Québec}} [36] => }} [37] => '''Montréal''' ([montreal] podle francouzské nebo [montriól] podle anglické výslovnostihttps://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Montreal) je druhé největší [[Seznam měst v Kanadě|kanadské město]], největší město [[Québec (provincie)|provincie Québec]] a čtvrté největší frankofonní město na světě (po [[Kinshasa|Kinshase]], [[Paříž]]i a [[Abidžan]]u). Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel (bez [[aglomerace]]). Montréal se nachází na jihu [[Québec (provincie)|provincie Québec]], asi 270 [[kilometr]]ů jihozápadně od provinčního hlavního města [[Québec]]u a 190 kilometrů východně od [[Ottawa|Ottawy]], hlavního města [[Kanada|Kanady]]. Město leží na [[Montréalský ostrov|Montréalském ostrově]], na soutoku řeky [[Ottawa (řeka)|Ottawy]] a [[Řeka svatého Vavřince|Řeky svatého Vavřince]]. Leží zde největší vnitrozemský přístav na světě.{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení = Plesník [39] => | jméno = Jan [40] => | titul = Montreal – kousek Francie za velkou louží [41] => | periodikum = Novinky.cz [42] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [43] => | vydavatel = Borgis [44] => | datum_vydání = 2012-03-19 [45] => | datum_přístupu = 2014-03-18 [46] => | url = http://www.novinky.cz/cestovani/260768-montreal-kousek-francie-za-velkou-louzi.html [47] => }} [48] => [49] => == Historie == [50] => [51] => === Francouzské období === [52] => Prvním Evropanem, který přistál se svou posádkou a plachetnicovou korvetovou lodí na území dnešního Montréalu byl [[Jacques Cartier]]. Vylodil se na břehu říčního ostrova [[2. říjen|2. října]] [[1535]] a zde potkal domorodce, [[Irokézové|Irokéze]], který mu ukázal směrem do “místa shromáždiště”, v řeči původních obyvatelů “Kanada”. [53] => [54] => Tato “Kanada” byla osadou s názvem Hochelaga. [55] => [56] => Později, přistál u stejných břehů [[Samuel de Champlain]]. Tehdy osada Hochelega už neexistovala. [57] => Nicméně označení Kanada (vesnice, shromaždiště) již zůstalo a ujalo se jako název celé země. [58] => [59] => V roce [[1611]] založil De Champlain obchodní místo,”La Place Royale”, kde Francouzi vyměňovali s původními místními obyvateli evropské předměty jako zrcátka nebo střelné zbraně za vzácnou kožešinu bobra kanadského. Dodnes existuje obchodní společnost” La Baie de Hudson”, která v té době vznikla. [60] => [61] => První [[Evropa|evropské]] osídlení Montréalského ostrova bylo vytvořeno roku [[1639]] [[Francie|francouzským]] daňovým výběrčím [[Jérôme Le Royer|Jérômem Le Royerem]]. Misionáři [[Paul Chomedey de Maisonneuve]], [[Jeanne Mance]]ová založili [[17. květen|17. května]] [[1642]] kolonii “Ville Maria”. Jeane Manceová je považována za zakladatelku města. Věnovala se především dětem, založila nemocnici a školu. Manceová přistála v [[Nová Francie|Nové Francii]] až v poměrně pozdějším věku pětatřiceti let a ve Francii za sebou nechala 13letého syna. Do vlasti se již nikdy nevrátila. Kolonie Villa Maria se stala centrem obchodu s kožešinami a [[Katolictví|centrem šíření katolického]] náboženství. Irokézové pokračovali v útocích na [[osada|osadu]] až do roku [[1701]], kdy byl uzavřen mír díky vyjednavatelské obratnosti Velkého náčelníka [[Huroni|Huronů]] z [[Velká jezera|Velkých Jezer]], [[Kondiaronk|Kondiaronka]]. [62] => [63] => Zajímavou kapitolu v obchodu s původním obyvatelstvem bylo opatření De Maisonneva, který nařídil obchodovat pouze s osadami, které povolily přítomnost katolických kněží, [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]]. [64] => Mnozí noví přistěhovalci z Francie si brali dívky původního obyvatelstva a i dnes, více než 80% obyvatel ostrova Montrealu, v sobě přechovává indiánský původ, jak dokazují zkoumání DNA obyvatelů města. Mnozí z původních amerických indiánů mají francouzská příjmení. Z této doby a podle mírových úmluv, celé území města Montrealu stále patří původním obyvatelům, [[Mohawkové|Mohawkům]], Huronům a Irokézům. [65] => [66] => Město zůstávali čistě francouzským až do roku [[1760]], kdy [[Pierre François de Rigaud]] a [[Marquis de Vaudreuil-Cavagnal]] podlehli [[Spojené království|britské]] armádě pod vedením [[Jeffrey Amherst|Jefreyho Amhersta]]. [[18. květen|18. května]] [[1765]] zničil požár jednu čtvrtinu města. [67] => [68] => === Britská nadvláda === [69] => [[Pařížská smlouva (1763)|Pařížský mír]] v roce 1763 ukončil [[Sedmiletá válka|sedmiletou válku]] a území [[Nová Francie|Nové Francie]] padlo do rukou [[Spojené království|Velké Británie]]. [70] => Francouzský král tedy prohlásil že ty “kanadské medvědy” stejně nikdo nechce. [71] => Zrada Francie na vlastní kolonii zachovala navždy v srdcích Quebečanů a obyvatel Montrealu jistou hořkost k původní vlasti. [72] => Montréal se nakonec rozrostl díky přistěhovalectví z Velké Británie. Velký přísun anglicky mluvících obyvatel způsobil vznik dvou zhruba stejně velkých jazykových komunit. Z rostoucí anglické komunity vyplynula stavba jedné z nejstarších kanadských [[univerzita|univerzit]], [[McGill University|McGillovy Univerzity]]. [73] => [74] => === Po sjednocení Kanady v roce 1867 === [75] => [[Soubor:Palais de justice de Montreal en 1895.jpg|náhled|220px|Budova soudu v Montréalu v roce 1880]] [76] => V roce [[1852]] měl Montréal 58 000 obyvatel, od roku [[1860]] byl největším městem Britské Severní Ameriky a bezesporu ekonomickým a kulturním centrem Kanady. S připojením sousedním měst v letech [[1883]] až [[1918]] se Montréal opět stal hlavně frankofonním městem. Takto začala tradice střídání francouzsky a anglicky mluvících [[Starosta|starostů]], která trvala až do roku [[1914]]. Po [[První světová válka|první světové válce]], během [[prohibice]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], se Montréal změnil v útočiště pro Američany toužící po [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. Zdejší magnát a výrobce whiskey “Canadian Crown”, podnikatel Broffman stal pak díky dodávkám alkoholu americké mafii, vedené [[Al Capone|Al Caponem]], jedním z nejbohatších mužů Kanady. [77] => [78] => Jakmile se Kanada vzpamatovala ze [[Velká hospodářská krize|Světové hospodářské krize]] v polovině 30. let, začaly se objevovat první [[mrakodrap]]y jako například [[Sun Life Building]]. [79] => [80] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] protestoval tehdejší starosta Montréalu [[Camillien Houde]] proti branné povinnosti a nutil obyvatele svého města, aby ignorovali vládní nařízení o registraci všech mužů a žen. V Ottawě starostova neposlušnost vyvolala vlnu nevole, a proto ho umístili do vězeňského tábora až do roku [[1944]], kdy byla vláda přinucena zavést brannou povinnost. [81] => [82] => Jak rostl počet obyvatel, byly zde postaveny stovky [[Katolictví|katolických]] [[kostel]]ů. Tato skutečnost vysvětluje několik někdejších přezdívek města: „the city of Saints“ (''Město Svatých'') a „La ville aux cent clochers“ (''Město sta zvonic''). Množství názvů ulic začínajících „St“ a „Ste“ připomíná katolickou minulost i současnost Montréalu. [83] => [84] => == La Révolution tranquille - léta šedesátá == [85] => Všechno to začalo nevinně stávkou televizních režisérů státní televize. V Montrealu nebyli televizní pracovnici spokojeni, protože jejich výplaty nebyly dost vysoké. Po mnoha týdnech stávky se vydali, i se známými tvářemi tehdejšího televizního nebe, do Ottawy, protestovat, a zjistili, že anglofonní parlament ani neví, že existuje francouzská sekce státní televize. Setkali se s absolutní nezájmem. Autobus odjel zpět do Montrealu a stávkující umělci si uvědomili, a hlavně jeden z nich, René Lévesque, že celá provincie Québec je ostatními kanadskými spoluobčany podceňována a vysmívána. Ze dne na den se zrodilo hnutí Parti Quebecois. [86] => [87] => Toto nacionalistické hnutí mělo také svoji militantní teroristickou odnož, která terorizovala bohaté anglofonní podnikatele, nechávala vybuchovat podomácku vyrobené bomby a nakonec zavraždila i ministra práce. To tehdejší premiér a rodák z Montrealu, Pierre Elliott-Trudeau, nenechal bez odezvy. Vyhlásil v Montrealu stanné právo. V ulicích držely patrolu tanky. ”Just watch me go”, zněla v ulicích premiérova slova na adresu teroristů. [88] => [89] => V Montrealu tenkrát vystoupil i generál DeGaulle. Na tribuně v Montrealu pronesl ”Vive Le Québec Libre!”. [90] => [91] => A boj za uznání francouzštiny, francouzské kultury, francouzského vysokého školního vzdělávání, francouzské justice, úplné rovnoprávnosti žen, práva na bezplatné zdravotní ošetření, znárodněním elektrických závodů, znárodnění komunikačních systému mohl začít. [92] => [93] => K formování nové společnosti se přidal v roce 1966 všeobecný ateismus a opuštění katolických klerikálních zásad. [94] => [95] => Montréal se stal mekkou modernosti a nezávislosti. [96] => [97] => == Česká komunita v Montrealu == [98] => Montréal se stal v roce 1948 městem, které přijalo mnohé uprchlíky před komunistickým režimem. Emigrovali sem význační podnikatelé jako vynálezce [[Karel Velan]] anebo rodina Jelínek. Kromě podnikatelské špičky českého národa sem přijeli také přeživší z koncentračních táborů. Jejich významným představitelem byl lékař a spisovatel Dr. Rudolf Roden a světoznámá organizátorka humanitární pomoci sirotkům a rodinám v místech válečných konfliktů, Lotta Hitschmanová. [99] => [100] => V roce 1968, kdy se z Československa stěhovala druhá vlna emigrace, československá obec vytvořila “Československé sdružení”. Organizace a její členové nové uprchlíky zabezpečovali a usnadňovali jim tak se v Kanadě usadit. [101] => [102] => V této druhé vlně emigrace byli výjimeční lékaři jako vedoucí katedry genetiky prof. dr. Emil Skamene anebo zakladatel moderního zahradnictví [[Milan Havlín|Milan Havlin]], po kterém je pojmenovaná prestižní cena zahradní architektury. [103] => [104] => V sedmdesátých a osmdesátých letech přilétali také do Montrealu tzv. Kubánci. Byly to Češi, kteří se rozhodli emigrovat a zaplatili si zájezd od Čedoku na Kubu. Letadlo ze socialistické destinace mělo mezipřistání v Montrealu. Lidé utíkali letištním prostorem ke svobodě, honění členy tajné policie, odhazovali kufry, jen aby doběhli do emigračního oddělení montrealského letiště Mirabel. [105] => [106] => V dnešní době česká komunita Montrealu počítá méně než 1800 lidí. ČR uzavřela svůj konzulát na Avenue des Pins a Češi se scházejí díky stálému působení měsíčníku “Věstník”. “Věstník” byl založen v padesátých letech páterem Janíčkem, který také založil tábor v přírodě za městem, v oblasti zvané Lanaudiere. [107] => [108] => V osmdesátých a devadesátých letech do Montrealu přijížděli na pozvání čeští umělci, zvláště díky organizátorovi Láďovi Křivánkovi. Čeští zpěváci vystupovali pro českou komunitu a jejich koncerty a vystoupení byla placena Československým sdružením. [109] => [110] => Češi jsou přítomni v povědomí Montrealanů díky hokejovým hráčům jako byli Plekanec, Svoboda anebo Ručinský. V Montrealu působí klavírista Karlíček, herečka Lucie Vondráčková a režisérka a filmařka Tina Adams (Martina Adamcová) [111] => [112] => V Montrealu také po určitou dobu bydlela a působila první manželka bývalého amerického prezidenta, podnikatelka a spisovatelka, Ivana Trumpová. [113] => [114] => == Současnost == [115] => [[Soubor:Montreal Twilight Panorama 2006.jpg|náhled|střed|700px|Panorama centra Montréalu]]Dnes je Montreal kosmopolitní městem s širokou škálou přistěhovalců z celého světa. Většina montrealanů mluví jak anglicky, tak francouzsky a není výjimkou, že konverzace se odehrává mezi dvěma lidmi, kdy jeden z nich mluví francouzsky a druhý odpovídá anglicky a naopak. Všeobecně přijatým pozdravem je dvojjazyčné “Bonjour,Hi”. [116] => [117] => Město je rozděleno osově souměrně na východní a západní část bulvárem St-Laurent. Adresy ulic nesou stejná čísla popisná a proto se musí vždy určovat v jaké části města se adresa nachází, zda na západě (přípona O.) anebo na východě (přípona E.) [118] => [119] => Ve východní části města se mluví francouzsky, převažují francouzské restaurace a i způsob života připomíná francouzské kořeny, na rozdíl od části západní, kde kraluje angličtina a britský vliv. [120] => [121] => Město prožívá veliký rozvoj obytných budov, převážně výškových, z nich mnohé dosahují až do 200 m. [122] => [123] => Velkou přestavbu zažívají také infrastruktury, celý systém obchvatu silnic je v přestavbě, k 1. červenci 2019 byl otevřen nový most, “Pont Samuel de Champlain”, a celý obchvat” Echangeur Turcott” je momentálně největší veřejnou stavbou v Kanadě. [124] => [125] => V opravě je také systém vodního potrubí. [126] => [127] => Infiltrace italské mafie do státních zakázek na konci devadesátých let, a která trvala 20 let, zavinila , že infrastruktura města byla po desetiletí ponechána v dezolátním stavu. [128] => [129] => Tento neblahý vliv organizovaného zločinu byl přerušen díky vyšetřování zvláštní komise a město prožívá svoji obnovu. [130] => [131] => Velmi populárním místem turistů je Montreal díky nespočetným festivalům, ať už je to hudební festival , Festival de Jazz, festival jen tak pro zasmání, Just For Laugh, festival světel, Montreal en lumieres. [132] => [133] => Asi největší každoroční atrakcí je závod Formule 1. [134] => Okruhu nese jméno závodníka Villeneuvea. [135] => [136] => Město je centrem výrobců počítačových her a hlavní aktivity zde má [[Ubisoft]]. [137] => [138] => Pro návštěvníky ze severní Ameriky je město přitažlivé svojí starobylou francouzskou architekturou. Tu lze obdivovat v původním starém přístavu - Vieux Port-, kde zůstávají fasády pečlivě zachované a neporušené. [139] => [140] => == Světová výstava EXPO'67 == [141] => V roce [[1967]] se zde také konala velká světová výstava [[Světová výstava 1967|EXPO'67]], kde se bývalé [[Československo]], mimo jiné, též prezentovalo svým projektem [[Kinoautomat]]u. Pro samotné město Montréal to byl bezesporu významný mezinárodní úspěch, který se pak o devět let později zopakoval v podobě letních olympijských her. [142] => [143] => == Sport == [144] => [[Soubor:Le Stade Olympique 3.jpg|náhled|220px|Olympijský stadion v Montréalu]]Nejdůležitější sportovní událostí Montréalu byly roku [[1976]] [[Letní olympijské hry 1976|XXI. letní olympijské hry]]. Nejoblíbenějším sportem v Montréalu je [[lední hokej]]. Místní tým, [[Montreal Canadiens|Montréal Canadiens]], je jedním ze šesti zakládajících členů [[Kanada|kanadsko]]-[[Spojené státy americké|americké]] [[National Hockey League|NHL]] (patří do tzv. ''Original Six''). Montréal Canadiens jsou rovněž nejúspěšnějším týmem NHL, získali [[Stanley Cup]] už 24×, své domácí zápasy hrávají v hale [[Bell Centre]] s oficiální kapacitou pro hokej 21 273 diváků. K dalším místním sportovním klubům patří: [[Montréal Alouettes]] ([[kanadský fotbal]]), [[Montréal Impact]] ([[fotbal]]) a [[Montréal Matrix]] ([[basketbal]]). V roce 1967 se v Montréalu konalo první atletické mezikontinentální utkání Amerika-Evropa. V roce 1979 zde proběhl v pořadí druhý Světový pohár v atletice, předchůdce dnešního [[Kontinentální pohár v atletice|Kontinentálního poháru]]. V roce 2005 hostil Montréal [[Mistrovství světa v plavání 2005|mistrovství světa v plavání]]. [145] => [146] => == Podnebí == [147] => Podnebí Montréalu je charakterizováno velikými rozdíly mezi létem a zimou. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem −10 °C, v červenci, nejteplejším měsíci, se pak průměrná teplota vyhoupne až k 21 °C. Absolutní extrémy: −35 °C (leden, únor) a téměř 40 °C (červenec, srpen). Celý rok je dostatek srážek, které jsou v období od listopadu do dubna sněhové. Průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 1 000 mm. [148] => [149] => == Osobnosti == [150] => [151] => * [[Norma Shearerová]] (1902–1983), herečka, držitelka [[Oscar|Oscara]] [152] => * [[Eric Berne]] (1910–1970), lékař a [[psychiatr]] [153] => * [[Pierre Trudeau]] (1919–2000), kanadský politik, [[premiér Kanady]] v letech 1968–1979 a 1980–1984 [154] => * [[Rudolph A. Marcus]] (* 1923), chemik, držitel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny]] [155] => * [[Oscar Peterson]] (1925–2007), [[Jazz|jazzový]] [[Klavír|pianista]] a [[Hudební skladatel|skladatel]] [156] => * [[William Shatner]] (* 1931), herec [157] => * [[Sidney Altman]] (1939–2022), chemik, držitel Nobelovy ceny [158] => * [[Geneviève Bujold]] (* 1942), herečka [159] => * [[Mike Bossy]] (1957–2022), hokejista, čtyřnásobný držitel [[Stanley Cup|Stanley Cupu]] [160] => * [[Corey Hart]] (* 1962), kanadský popový zpěvák [161] => * [[Julie Payetteová]] (* 1963), kanadská inženýrka, [[Kosmonaut|astronautka]] a politička, [[Generální guvernér Kanady|generální guvernérka Kanady]] v letech 2017–2021 [162] => * [[Mario Lemieux]] (* 1965), bývalý kanadský hokejový útočník, dvojnásobný držitel Stanley Cupu, zlatý olympijský medailista [163] => * [[Yannick Bisson]] (* 1969), herec [164] => * [[Naomi Kleinová]] (* 1970), kanadská novinářka, spisovatelka, [[Feminismus|feministka]] a [[Aktivismus|aktivistka]] [165] => * [[Jessalyn Gilsig]] (* 1971), herečka [166] => * [[Benjamin Kowalewicz]] (* 1975), frontman a zpěvák punk rockové skupiny [[Billy Talent]] [167] => * [[Emmanuelle Chriqui]] (* 1977), herečka [168] => * [[Jason Reitman]] (* 1977), kanadsko-americký filmový režisér a scenárista [169] => * [[Pierre Bouvier]] (* 1979), muzikant a člen skupiny [[Simple Plan]] [170] => * [[Charles André Comeau]] (* 1979), bubeník v rockové kapele Simple Plan [171] => * [[Rachelle Lefevre]] (* 1979), herečka [172] => * [[Caroline Ouelletteová]] (* 1979), hokejistka, čtyřnásobná zlatá olympijská medailistka [173] => * [[Jessica Paré]] (* 1980), herečka [174] => * [[Maryse Ouellet]] (* 1983), [[glamour]] [[modelka]] a [[Profesionální wrestling|profesionální wrestlerka]] [175] => * [[Vanessa Lengies]] (* 1985), herečka a zpěvačka [176] => * [[Marc-Edouard Vlasic]] (* 1987), hokejista, zlatý olympijský medailista ze [[Zimní olympijské hry 2014|ZOH 2014]] [177] => * [[Aleksandra Wozniaková]] (* 1987), bývalá profesionální tenistka [178] => * [[Emeraude Toubia]] (* 1989), kanadská herečka a modelka [179] => * [[Eugenie Bouchardová]] (* 1994), kanadská profesionální tenistka [180] => * [[Lance Stroll]] (* 1998), kanadský [[Automobil|automobilový]] závodník, pilot [[Formule 1]] [181] => * [[Leylah Fernandezová]] (* 2002), profesionální tenistka [182] => [183] => == Partnerská města == [184] => * {{flagicon|Alžírsko}} [[Alžír]], [[Alžírsko]] [185] => * {{flagicon|Irsko}} [[Dublin]], [[Irsko]] (1979) [186] => * {{flagicon|JPN}} [[Hirošima]], [[Japonsko]] (1998) [187] => * {{flagicon|ARM}} [[Jerevan]], [[Arménie]] (1998) [188] => * {{flagicon|IND}} [[Lakhnaú]], [[Indie]] (2000) [189] => * {{flagicon|FRA}} [[Lyon]], [[Francie]] (1979) [190] => * {{flagicon|PHI}} [[Manila]], [[Filipíny]] (2005) [191] => * {{flagicon|ITA}} [[Milán]], [[Itálie]] (1996) [192] => * {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] (2006) [193] => * {{flagicon|KOR}} [[Pusan]], [[Jižní Korea]] (2000) [194] => * {{flagicon|PRC}} [[Šanghaj]], [[Čína]] (1985) [195] => [196] => == Reference == [197] => [198] => [199] => == Externí odkazy == [200] => * {{Commonscat}} [201] => * {{Wikislovník|heslo=Montreal}} [202] => * [http://ville.montreal.qc.ca/ Oficiální stránky Montrealu] [203] => [204] => {{Kanada}} [205] => [206] => {{Autoritní data}} [207] => {{Portály|Kanada}} [208] => [209] => [[Kategorie:Montréal| ]] [210] => [[Kategorie:Města v Québecu (provincie)]] [211] => [[Kategorie:Olympijská města]] [212] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1642]] [] => )
good wiki

Montréal

Montréal ([montreal] podle francouzské nebo [montriól] podle anglické výslovnosti) je druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a čtvrté největší frankofonní město na světě (po Kinshase, Paříži a Abidžanu). Žije zde obyvatel (bez aglomerace).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','Québec (provincie)','Spojené státy americké','Kanada','Nová Francie','Katolictví','Spojené království','Paříž','Stanley Cup','Soubor:Palais de justice de Montreal en 1895.jpg','Kondiaronk','1976'

1976

Francie

Kanada

Kondiaronk

Paříž