Array ( [0] => 15581014 [id] => 15581014 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moravci [uri] => Moravci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Moravci [2] => | vlajka = [3] => | popisek vlajky = [4] => | obrázek = Polskie Morawy.png [5] => | popisek = Vesnice Moravců v dnešním Polsku (žlutá barva — [[lašská nářečí]] na začátku 20. století) [6] => | populace = 49 316 (1930) [7] => | regiony = [8] => | region1 = [[Hlučínsko]] [9] => | pop1 = 49 316 [10] => | ref1 = [https://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2010-geo/2010_Petrikova.pdf Národnostní a náboženská struktura ibyvatel Hlučínska] a [https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/stena/028schuz/S028002.htm Senát Národního shromáždění] [11] => | region2 = [12] => | pop2 = [13] => | ref2 = [14] => | region3 = [15] => | pop3 = [16] => | ref3 = [17] => | region4 = [18] => | pop4 = [19] => | ref4 = [20] => | region5 = [21] => | pop5 = [22] => | ref5 = [23] => | region6 = [24] => | pop6 = [25] => | ref6 = [26] => | region7 = [27] => | pop7 = [28] => | ref7 = [29] => | region8 = [30] => | pop8 = [31] => | ref8 = [32] => | region9 = [33] => | pop9 = [34] => | ref9 = [35] => | region10 = [36] => | pop10 = [37] => | ref10 = [38] => | jazyky = [[prajzština|po našemu]] (oficiálně označováno jako [[moravština]]), dále [[němčina]] [39] => | náboženství = výhradně římskokatolické (jen malé komunity evangelíků - Scziborzice Wielkie, Rozumice, Sudice) [40] => | příbuzní = [[Slezané]], [[Němci]], [[Češi]], [[Poláci]] [41] => | poznámky = [42] => }} [43] => [[Soubor:Kroj1.JPG|náhled|Žena v hlučínském kroji, 30. léta]] [44] => '''Moravci''' (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro [[laština|lašským nářečím]] hovořící katolické obyvatelstvo pruského [[Slezsko|Slezska]] žijící severně od řeky [[Opava (řeka)|Opavy]]. [45] => [46] => == Historie == [47] => Většina potomků Moravců žije na území současného [[Hlučínsko|Hlučínska]], jehož území bylo původně z většiny součástí [[Opavské knížectví|Opavska]], jen jeho malá část byla součástí [[Krnovské knížectví|Krnovska]]. [[Habsburská monarchie|Habsburské soustátí]] (potažmo česká koruna) však o toto území po [[První slezská válka|prohrané válce o Slezsko]] na základě [[Berlínský mír|Berlínského míru]] v roce 1742 přišlo. Území dnešního Hlučínska se tak stalo součástí [[Prusko|Pruska]] (resp. [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]]) a v roce 1871 součástí [[Německé císařství|Německého císařství]]. Území dnešního [[Hlučínsko|Hlučínska]] se stalo součástí správního obvodu Hlubčice, v roce 1818 bylo přeřazeno do okresu Ratiboř, jehož součástí zůstalo až do anexe tohoto území Československem. Postupně začalo splývat s historickým územím [[Ratibořské knížectví|Ratibořského knížectví]]. Toto území však zůstalo součástí [[Arcidiecéze olomoucká|Olomoucké (arci)diecéze]]. Pruský stát a po většinu doby i Německé císařství byly vůči [[Římskokatolická církev|katolickému vyznání]] zdejšího obyvatelstva velmi tolerantní. Úřadovalo se v [[Němčina|němčině]], po vzniku Německého císařství se i zdejší školství stalo německojazyčným. [48] => [49] => Byla to však [[římskokatolická církev]], která se zasloužila o uchování zdejšího jazyka, jenž byl díky příslušnosti jižní části Ratibořska k Olomoucké arcidiecézi nazýván „moravským“ (lidově byl označován jako „po našemu“). „[[Moravština]]“ se vyvinula ze zdejších [[Lašská nářečí|lašských (slezských) dialektů češtiny]], které byly před rokem 1742 silně ovlivněny [[Polština|polštinou]]. Po roce 1742 do nářečí zdejšího obyvatelstva pronikají četné [[Germanismus|germanismy]], a tak vzniká [[prajzština|nářečí tolik typické]] pro tehdejší jižní část Ratibořska. „Moravštinu“ po změně základního školství na německojazyčné bylo možné nadále studovat jako jeden z předmětů jen na gymnáziu v [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboři]] a pouze do roku 1874 také na gymnáziu v [[Hlubčice|Hlubčicích]]. Udržela se však nadále v domácí mluvě a v kostele. Zdejší obyvatelé se na základě svého jazyka a příslušnosti k Olomoucké arcidiecézi v rámci Pruska a Pruského Slezska identifikovali jako „pruští Moravci“. [50] => [51] => I přes počáteční zděšení, které připojení Hlučínska v roce 1742 k [[Prusko|Prusku]] vyvolalo, se postupem času tato oblast v obchodních, kulturních, společenských a ekonomických vazbách přeorientovala na Prusko. Mladí muži odcházeli za prací do jiných částí [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]], jiných částí Pruska i pozdějšího Německého císařství. Směrem do [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]], [[Opolí]], [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a [[Berlín]]a byla budována i silniční a železniční infrastruktura. Obyvatelé si postupně na život v Prusku zvykli. Převzali pruskou státní identitu, pruskou morálku a smysl pro pořádek. [52] => [53] => Český vliv zde pronikal velmi složitě. Místní obyvatelstvo se na Čechy dívalo spíše nedůvěřivě z důvodu náboženských rozdílů. Vůči Čechům se velmi ostře vyhrazovaly i Katolické noviny pro lid moravský v Pruském Slezsku, které byly založeny zdejším katolickým duchovenstvem v roce 1893. Naopak zde pronikal nacionalismus německý. Velká část lidí se v jižní části Ratibořska na přelomu 19. a 20. století začala považovat za [[Němci|Němce]]. Zdejší oblast se i přes odlišný jazyk stala územím, kde byl nejsilnější nacionalismus německý, zemská identita pruská a [[Slezsko|slezská]], jazyková identita „[[Moravština|moravská]]“ a náboženská identita [[Římskokatolická církev|katolická]]. [54] => [55] => Když v roce 1919 byla podepsána [[Versailleská smlouva|Versaillská mírová smlouva]], byla na jejím základě v roce 1920 [[Připojení Hlučínska k Československu|k Československu připojena]] většina území dnešního Hlučínska. Obce [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] a [[Hať (okres Opava)|Hať]] se součástí Československa staly až v roce 1923. Příchozí vojáky a české úřednictvo nikdo nevítal. Domněnka Československa, že zdejší lid bude představitele republiky vítat jako osvoboditele před germanizací, se ukázala být chybnou. Možnost zdejších obyvatel jít pracovat do jiných částí Pruska a Německa byla radikálně omezena. Kulturní a ekonomické vazby byly narušeny. [[Sčítání lidu|Sčítací komisaři]] znemožňovali zdejšímu obyvatelstvu hlásit se k německé národnosti, vnutili jim národnost československou. Zdejší školství se stalo [[Čeština|českojazyčným]]. [56] => [57] => Snahu integrovat hospodářsky Hlučínsko do Československé republiky podlomila [[Velká hospodářská krize|hospodářská krize]]. Rostla nezaměstnanost a nespokojenost zdejšího obyvatelstva s československým státem. V roce 1935 došlo ve volbách ke kuriózní situaci, kdy v oblastech, které byly oficiálně československé, zvítězila s 2/3 podporou [[Sudetoněmecká strana]], přičemž téměř 3/4 voličů odevzdalo svůj hlas jakékoliv německé nacionalistické straně. V roce 1938 zdejší obyvatelstvo vítalo [[Wehrmacht|německé vojáky]]. Území se opět stalo součástí [[provincie Slezsko]], po roce 1941 provincie [[Horní Slezsko (provincie)|Horní Slezsko]]. Stalo se přímou součástí [[Německá říše|Německé říše]] (tzv. Altreichu) a zdejší obyvatelé se stali plnoprávnými říšskými občany. Hořkost zde začala stoupat až s tím, co rostl počet [[Druhá světová válka|padlých ve válce]]. Počáteční nadšení se změnilo ve vystřízlivění. [58] => [59] => V roce 1945 se území opět navrátilo k Československu. K [[Vysídlení Němců z Československa|poválečnému odsunu a k výměně obyvatelstva]] došlo jen v obci [[Třebom]], malé vesničce obývané výhradně německojazyčným obyvatelstvem. K větší výměně obyvatelstva (nikoliv však úplné) došlo rovněž v obci [[Sudice (okres Opava)|Sudice]]. Zbylým 36 obcím se výraznější odsuny vyhnuly. Československá republika zdejší obyvatele oficiálně vnímala jako oběti germanizace, proto k odsunu nakonec nedošlo. Zdejší obyvatelstvo nakonec přijalo českou identitu za svou. Co je však jinde ve Slezsku neobvyklé, okolo 10 % obyvatel se zde hlásí k národnosti slezské. Dnešní obyvatelé Hlučínska na sebe pohlížejí jako na [[Prajzáci|Prajzáky]], což byl původně hanlivý výraz, který byl používán Čechy v bývalé rakouské části Slezska pro označení obyvatel Hlučínska. Pro Hlučínsko používají dnes Prajzáci označení ''Prajzská''. [60] => [61] => Zbylá část Moravců se po 2. světové válce ocitla v Polsku. Dodnes se moravské tradice pěstují zejména ve městě [[Krzanowice]] (česky Křenovice, německy Kranowitz), dalšími „moravskými“ vesnicemi pak jsou [[Borucin]] (česky Bořutín, německy Borutin) a [[Pietraszyn]] (česky Petřatín, německy Klein Peterwitz). Na rozdíl od obcí na Hlučínsku jsou v těchto obcích zavedeny dvojjazyčné nápisy (polské a německé). [62] => [63] => == Buditelé Moravců == [64] => * [[Cyprián Lelek]] (1812–1883) – katolický kněz, autor ''Slabikáře a čítanky pro menší dítky'' [65] => * Jan Vyhlídal{{Citace elektronického periodika |titul=Jan Vyhlídal na stránkách města Opavy |url=http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2478 |datum přístupu=2013-10-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131029221705/http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2478 |datum archivace=2013-10-29 |nedostupné=ano }} (1861–1937) – katolický kněz [66] => * Josef Hlubek[http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=73446 Josef Hlubek na serveru Lysá Hora] (1871–1951) – katolický kněz a redaktor českých Katolických novin v Ratiboři [67] => [68] => == Odkazy == [69] => [70] => === Reference === [71] => [72] => [73] => === Literatura === [74] => * {{Citace monografie [75] => | příjmení = KOLEKTIV AUTORŮ [76] => | titul = Hlučín, 750 let města [77] => | vydavatel = Muzeum Hlučínska [78] => | místo = Hlučín [79] => | rok = 2006 [80] => | vydání = 1 [81] => | počet stran = 197 [82] => }} {{ISBN|80-239-7008-9}} [83] => * {{Citace monografie [84] => | příjmení = KOLEKTIV AUTORŮ [85] => | titul = Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930: mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace [86] => | vydavatel = Ostravská univerzita [87] => | místo = Ostrava [88] => | rok = 2016 [89] => }} {{ISBN|978-80-7422-551-2}} [90] => * {{Citace monografie [91] => | příjmení = Žáček [92] => | jméno Rudolf [93] => | titul = Dějiny Slezska v datech [94] => | vydavatel = Libri [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 2004 [97] => }} {{ISBN|978-80-7277-172-1}} [98] => * {{Citace periodika | autor = Jan Kowalski | titul = Morawianie (Morawcy) w Polsce | periodikum = Studia z Geografii Politycznej i Historycznej | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2017-05-06 | url = http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.hdl_11089_21291/c/0_6__115__131_Kowalski.pdf }} [99] => * {{Citace monografie [100] => | příjmení = Vyhlídal [101] => | jméno = Jan [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Čechové v Pruském Slezsku [104] => | vydavatel = Vilém Povondra [105] => | místo = Kroměříž [106] => | rok = 1900 [107] => | počet stran = 91 [108] => | kapitola = [109] => | strany = [110] => | isbn = [111] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:5d0b6a30-a20c-11de-a586-000d606f5dc6 [112] => }} [113] => [114] => === Související články === [115] => * [[Hlučínsko]] [116] => * [[České Slezsko#Obyvatelstvo|Obyvatelstvo českého Slezska]] [117] => * [[Horní Slezsko (provincie)|Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)]] [118] => * [[Horní Slezsko]] [119] => * [[Prajzové]] [120] => [121] => === Externí odkazy === [122] => * [http://www.go-east-mission.net/dateien/cz/127_031108.pdf CHOCHOLATÝ GRÖGER, Franz: ''Územní československo-polské spory a osud Moravců'' na go-east-mission.net (pdf soubor)] [123] => * [http://www.hultschiner-soldaten.de/__cz/hintergrund.php Historické pozadí událostí za II. světové války na území Hlučínska na hultschiner-soldaten.de] {{Wayback|url=http://www.hultschiner-soldaten.de/__cz/hintergrund.php |date=20131110115839 }} [124] => * [https://www.muzeum-hlucinska.cz/informace/hlucinsko/13 Muzeum Hlučínska: Hlučínsko] [125] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/419236100051004-byt-prajzakem Historie.cs: Být Prajzákem] [126] => [127] => {{Portály|Slezsko}} [128] => [129] => [[Kategorie:Dějiny Slezska]] [130] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [131] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Česku]] [] => )
good wiki

Moravci

Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hlučínsko','Pruské Slezsko','Ratiboř (Slezské vojvodství)','prajzština','Římskokatolická církev','Slezsko','Němci','Prusko','Horní Slezsko (provincie)','Moravština','Sudetoněmecká strana','laština'

Hlučínsko

Moravština

Moravština je dialekt, který se používá na Moravě.

Němci

Prajzština

Prusko

Slezsko