Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 14696533 [id] => 14696533 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mozaika [uri] => Mozaika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mozaika je umělecká technika vytváření obrazů pomocí různě barevných a tvarovaných kousků materiálu, které jsou nalepeny na podklad. Mozaika se objevila již ve starověkém Řecku a Římě a původně se využívala především v architektuře, jako dekorace na zdi a podlahy. Postupem času se ale mozaika stala samostatným uměleckým žánrem, který se rozšířil po celém světě. Existují různé druhy mozaiky, včetně kamenné, skleněné, keramické nebo dřevěné. Mozaikové obrazy mohou být jednoduché geometrické tvary nebo složitější obrazy a vzory. Výběr materiálu a barev je klíčový a umělec může vytvářet nekonečné kombinace. Mozaika se často využívá k vytváření obrazů, které vyprávějí příběhy nebo představují specifické výjevy. Mohou zobrazovat přírodní motivy, postavy lidí, zvířat nebo abstraktní vzory. V moderní době se mozaika stala také populární formou uměleckého vyjádření na veřejných prostranstvích, jako jsou náměstí, veřejné budovy nebo parky. Mozaika je jedinečná svou trvanlivostí a odolností vůči povětrnostním vlivům, a proto jsou mozaiková díla obvykle dlouho zachována. Jejich výroba je však náročná a vyžaduje preciznost a trpělivost. Mozaika je proto stále oceňovanou uměleckou technikou, která zdobí nejen historické památky, ale i současná umělecká díla. [oai] => Mozaika je umělecká technika vytváření obrazů pomocí různě barevných a tvarovaných kousků materiálu, které jsou nalepeny na podklad. Mozaika se objevila již ve starověkém Řecku a Římě a původně se využívala především v architektuře, jako dekorace na zdi a podlahy. Postupem času se ale mozaika stala samostatným uměleckým žánrem, který se rozšířil po celém světě. Existují různé druhy mozaiky, včetně kamenné, skleněné, keramické nebo dřevěné. Mozaikové obrazy mohou být jednoduché geometrické tvary nebo složitější obrazy a vzory. Výběr materiálu a barev je klíčový a umělec může vytvářet nekonečné kombinace. Mozaika se často využívá k vytváření obrazů, které vyprávějí příběhy nebo představují specifické výjevy. Mohou zobrazovat přírodní motivy, postavy lidí, zvířat nebo abstraktní vzory. V moderní době se mozaika stala také populární formou uměleckého vyjádření na veřejných prostranstvích, jako jsou náměstí, veřejné budovy nebo parky. Mozaika je jedinečná svou trvanlivostí a odolností vůči povětrnostním vlivům, a proto jsou mozaiková díla obvykle dlouho zachována. Jejich výroba je však náročná a vyžaduje preciznost a trpělivost. Mozaika je proto stále oceňovanou uměleckou technikou, která zdobí nejen historické památky, ale i současná umělecká díla. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Cathedrale Saint-Guy Prague facade sud mosaique Jugement dernier.jpg|náhled|upright=1.3| Skleněná mozaika ''Poslední soud'' na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372)]] [1] => [[Soubor:Bottega di giovanni castrucci, città ideale, forse gerusalemme, intarsio di pietre dure su lapislazzuli, praga, xvii secolo.jpg|thumb|Giovanni Castrucci: Ideální město ''Nebeský Jeruzalém'', Praha kolem 1610]] [2] => [[Soubor:Jaguar beaded Huichol art.jpg|thumb|Jaguár z Huičolu, střední Mexiko, 18.-19. století]] [3] => [[File:Table de Teschen (Louvre, OA 12547).jpg|thumb|Johann Christian Neuber: Těšínský stůl, asi 1780, Drážďany]] [4] => [[Soubor:Primavesi mosaic.JPG|thumb|[[Anton Hanak]], [[Vila Primavesi]], 1918, [[Olomouc]]]] [5] => [[Soubor:Profese terciářů, Panna Marie Sněžná, imgp4015 (2016-03).jpg|thumb|Viktor Foerster: Panna Marie Sněžná, na západním průčelí kostela P.M. Sněžné v Praze]] [6] => {{Možná hledáte|[[Mozaika (pořad)]]}} [7] => '''Mozaika''' ({{cizojazyčně|la|opus musivum}}, „věnované múzám“) je plošná výzdoba, [[ornament]]ální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostiček, kolíčků nebo destiček z kamene, keramiky, nebo [[sklo|skla]]. Upevňují do měkké [[omítka|omítky]] nebo [[tmel]]u. [8] => [9] => == Materiály a technika == [10] => Základním prvkem je čtyřboká kostička, zpravidla hranolek, nazývaný ''tessera'' (mn. č. ''tesserae'' ze starořečtiny) nebo destička různých tvarů, a to z kamene, keramiky, organických materiálů (mušle, dřevo), později z barevného [[sklo|skla]], někdy podloženého zlatou fólií. Upevňují do měkké [[omítka|omítky]] nebo [[tmel]]u. Povrch nástěnných a nástropních mozaik bývá voskován. Ewa Glos (editorka) a kolektiv autorů:'' European Illustrated Glossary of Conservation Terms for Wall Paintings and Architectural Surfaces''. Michael Imhof Verlag, Petersberg 2015, šestijazyčné vydání; s. 112-116, ISBN 978-3-7319-0260-7, dostupné ovline [https://www.hornemann-institut.de/doi/2015ewag.pdf] [11] => [12] => == Historie == [13] => [14] => === [[Starověk]] === [15] => Počátky kamenné mozaiky bývají spatřovány v jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]] ([[Sumer]]u) a datují se do poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem. Z dochovaných celků to dokumentuje obklad stěn a polosloupů kamennými kolíčky (válečky ) z kaple královského paláce v [[Uruk]]u, převezené do Pergamonského muzea v Berlíně. Technika se rozvíjela zejména v [[Starověk|antickém]] Řecku od [[6. století př. n. l.]] (například na podlahách a stěnách paláce krále [[Kassandros|Kassandra]] v makedonské [[Pella|Pelle]] z konce 3. století př. n. l.) a v mnoha provinciích [[starověký Řím|Říma]] v helénském období od 1. do 4. století. Užívaly se kamenné mozaiky z kaménků malého formátu, zejména k výzdobě [[podlaha|podlah]] (např. v [[Pompeje|Pompejích]], a [[Herculaneum|Herculaneu]] nebo v tuniském [[Bardo|Bardu]]), také k obkladům stěn v interiérech, například v [[Hadriánova vila|Hadriánově vile]] v [[Tivoli]][https://skd-online-collection.skd.museum/Details/Index/165976/ druhotně použitá na desku stolu, sbírky Staatliche Kunstsammlungen Dresden] (např. [[Villa Romana del Casale]] nedaleko [[Piazza Armerina]] na Sicílii).Umberto Pappalardo, Rosaria Ciardiello, ''Die Pracht römischer Mosaiken. Die Villa Romana del Casale bei Piazza Armerina auf Sizilien''. vydal Philipp von Zabern, Darmstadt, 2018, ISBN 978-3-8053-4880-5, s. 6-25. [16] => [17] => === [[Středověk]] === [18] => Monumentální sloh skleněné figurální mozaiky se vyhranil na stěnách a [[klenba|klenbách]] starokřesťanských [[bazilika|bazilik]] v Římě (např. v chrámě Santa Prassede), v [[Jeruzalém]]ě, v [[Betlém]]ě a [[byzantská říše|byzantských chrámů]] z [[5. století|5.]] a [[6. století]], odkud se dostal i do italské [[Ravenna|Ravenny]]. Od 12. století se mozaiky šířily na [[Sicílie|Sicílii]], kde je do paláců a chrámů dodávali mozaikáři císařských dílen ''Nobiles officinae'' ([[Palermo]], [[Cefalù]], aj.). Nobiles Officinae. Die königlichen Hofwerkstätten zu Palermo zur Zeit der Normannen und Staufer im 12. und 13. Jahrhundert. Editor Wilfried Seipel. Kunsthistorisches Museum, Wien a Palazzo dei Normanni Palermo 2004, ISBN 3-85497-076-5 [19] => [20] => Skleněné mozaikové hranolky a kolíčky{{Citace elektronického periodika |titul=VŠCHT Praha: Mozaiková skla – výroba, typy kostek a chemické složení skla |url=http://mozaika.vscht.cz/data/mozaikove_sklo.pdf/ |datum přístupu=2021-05-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160717203032/http://mozaika.vscht.cz/data/mozaikove_sklo.pdf |datum archivace=2016-07-17 }} se nejdříve vyráběly na [[Benátky|benátském]] ostrově [[Torcello|Torcellu]], a to od 7. až 8. století a ve 13. století se výrazně uplatnily ve výzdobě [[Bazilika svatého Marka|baziliky sv. Marka]]. V klimaticky méně příhodných podmínkách se výjimečně uplatnila exteriérová mozaika za Karla IV. na [[Zlatá brána (Pražský hrad)|Zlaté bráně]] pražské katedrály, pro niž byli povolání benátští mozaikáři. [21] => [22] => === [[Renesance]] === [23] => V Evropě se objevila nová technika řezání a skládání destiček z pestrobarevných mramorů a polodrahokamů různých tvarů, nazvaná podle místa původu ''Florentská mozaika''. Destičky se řezaly pilkou. Tamní dílna, nazvaná ''Opificio delle pietre dure'' je činná dodnes.[http://www.opificiodellepietredure.it/ webové stránky] Založila ji rodina Castrucciů.[http://www.opificiodellepietredure.it/index.php?it/73/museo/ jejich práce v 10. sále muzea] Dva její členové [[Cosimo a Giovanni Castrucciové]] pracovali na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Zhotovovali závěsné destičky s podobiznami, desky stolů, či obklady dvířek kabinetů. Některé mozaiky byly krajinným pozadím pro figurální malbu.[https://skd-online-collection.skd.museum/Details/Index/169958/ Staatliche Kunstsammlungen Dresden̠ foto] V reliéfech a ve šperku tuto techniku zdokonalila milánská rodina [[Miseroniové z Lisonu|Miseroniů]]. [24] => [25] => Arabské mozaiky s motivy islámského geometrického dekoru a nápisy se prováděly často z glazovaných keramických dlaždic i miniaturních dlaždiček a rozšířily se od střední Asie ([[Buchara]], [[Samarkand]]), přes Sýrii a Palestinu (Damašek, Jeruzalém) až po maurské oblasti Španělska.Alvar Gonzáles Palacios (editor): ''Mosaici e pietre dure'' Fabri editori, Milano 1981, s. 38-45 [26] => [27] => V kultuře [[Aztékové|Aztéků]] a [[Mixtékové|Mixtéků]] se tradice středoamerické mozaiky zrodila koncem středověku. Vzácně dochované oblé tvary má pohřební maska boha ohně Huehuetotla z hrubě sekaných tyrkysů s perleťovýma očima a kostěnými zuby, datovaná do let 1400-1520, jindy bývá tyrkysovou mozaikou obložená lidská lebka, uctívaná při svátcích zemřelých.[https://www.theguardian.com/artanddesign/gallery/2012/apr/19/damien-hirst-mexico-death-in-pictures/The Guardian: Mexico's death culture in pictures]. V Mexiku tuto techniku převzali Huičolové od raného 17. století, v etnografickém provedení existuje dosud. Běžné podlahové mozaiky se vyskytují v kulturách celého světa. [28] => [29] => === Od [[baroko|baroka]] ke [[klasicismus|klasicismu]] === [30] => Tradice italské mozaiky pokračovala v Římě[https://skd-online-collection.skd.museum/Details/Index/170310/ Staatliche Kunstsammlungen Dresden: Podobizna kurfiřa Fridiricha Augusta I, Řím 1726-1728] i v dalších městech. Znalosti florentské mozaiky převzali mozaikáři v dalších zemích, francouzští marketéři královského dvora a němečtí marketéři v [[Augsburg]]u, také Španělé v Madridu. Zhotovovali zejména kabinety a stolky s vykládanou deskou v bronzovém rámu. V období osvícenství vyvolal zájem o mineralogii tvorbu mozaikových vzorníků, často řazených do šachovnice nebo do kruhu a zdobících široký sortiment výrobků od stolních desek až po víčka krabiček (specialistou byl například saský mistr [[Johann Christian Neuber]].[https://www.senckenberg.de/wp-content/uploads/2019/08/03_geologica-saxonica_63_thalheim.pdf]. [31] => [32] => === [[Historismus]], ''[[secese]]'' a moderna === [33] => V 19. a v 1. třetině 20. století byla oblíbená figurální mozaika fasádách a stěnách chrámů, veřejných budov, obytných domů i na hrobkách. K zakladatelům obnovené výtvarné techniky patřila v Rakousko-Uhersku velká firma Luigi Solerti v Innsbrucku, jejíž mozaicista Albert Neuhauser vytvořil v Praze například podle předloh Františka Urbana mozaiky na fasádě [[Živnostenská banka|Živnobanky]] nebo bývalé [[Pražská městská pojišťovna|Pražské městské pojišťovny]] na Staroměstském náměstí 6{{Citace elektronického periodika |titul=foto |url=http://mozaika.vscht.cz/data/pha01010.html/ |datum přístupu=2021-05-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200124010837/http://mozaika.vscht.cz/data/pha01010.html |datum archivace=2020-01-24 }}. V téže době se v Praze etablovala italská kamenická firma Giovanni Ciani. Vídeňské umělecké dílny ''Wiener Werkstätte'' prováděly mnohé mozaiky v době secese a rané moderny. Uplatnili se také čeští návrháři (jako [[Anton Hanak]]) a mozaicisté [[Viktor Foerster]] (1867–1915), Marie Foersterová nebo Jan Tumpach (1883–1937), kteří většinou pracovali podle předloh významných malířů (v Thunovské kapli a v kapli Bartoňů z Dobenína katedrály sv. Víta v Praze mozaiky navrhl [[František Kysela]], který jako pedagog na Uměleckoprůmyslové škole v Praze zavedl studium mozaiky.{{Citace elektronického periodika |titul=Topografický výzkum mozaik VŠCHT̠heslo František Kysela |url=http://mozaika.vscht.cz/data/autor_kysela_frantisek.html/ |datum přístupu=2021-05-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171018023456/http://mozaika.vscht.cz/data/autor_kysela_frantisek.html |datum archivace=2017-10-18 }} K jeho žákům patřili v Olomouci [[Karel Svolinský]]). V roce 1937 získali [[Jan Nušl]] s Antonínem Heythumem a [[Antonín Procházka (malíř)|Antonínem Procházkou]] stříbrnou medaili za mozaiky na [[Československý pavilon na Světové výstavě 1937|Světové výstavě v Paříži]].Jaroslava Lencová, heslo Jan Nušl, in: ''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'', díl II. Anděla Horová (ed.). Praha: Academia 1995, s. 577. Mezinárodním úspěchem byla skleněná mozaika [[Josef Kaplický|Josefa Kaplického]][https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1249018-liberecke-muzeum-vystavuje-kaplickeho-mozaiku/ rekonstruovaná v Severočeském muzeu v Liberci roku 2011] a obklady [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|Československého pavilonu na Světové výstavě v Bruselu roku 1958]] z jantarového skla.Jaroslav Sedlář, SEDLÁŘ, Jaroslav: Český umírněný modernismus na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu. in: ''Universitas'', revue Masarykovy univerzity v Brně, č. 3/2016, s. 31-44. [34] => [35] => === [[Socialistický realismus]] === [36] => Během šedesátých a sedmdesátých let byly mozaiky, zejména skleněné, běžnou „drobnou“ výzdobou veřejného prostoru, stejně jako obklady stěn ze stejného materiálu. Realizací výtvarných aplikací mozaik na základě autorských grafických návrhů a rozkresů se nejvíce zabývala mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel (ÚUŘ). Tím se tato technologie zpřístupnila širokému okruhu grafiků a malířů, zejména absolventů ateliérů malby VŠUP. Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století v Československu přinesla spoustu zakázek na mozaiky ve veřejném prostoru nejen z prefabrikované mozaiky „mačkané“ ze skleněných mačkárenských tyčí, klasické štípané „pasta vetro“ či lisované ze sleněné frity a vypalované, ale i ze štípaného kamene - jako interpretace abstraktní grafiky, ale i figurální s různými náměty, ne vždy ve stylu „socialistického realismu“. [37] => [38] => Pro pražské stanice metra byly vytvořeny velkoformátové kompozice, po roce 1989 zakryté. Pro stanici ''Sokolovská'' na trase C (nyní Florenc) vytvořil profesor AVU [[Sauro Ballardini]] za spolupráce [[Oldřich Oplt|Oldřicha Oplta]] v roce 1974 kamennou mozaiku ''Bitva o Sokolovo''.[http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/bitva-o-sokolovo/ foto] Pro stanici ''Moskevská'' na trase B (nyní Anděl) byla ze Sovětského svazu dovezena dvojdílná mozaika s tematikou symbolů komunismu (''[[Dělník a kolchoznice]]'', ''Kreml''), sestavená z různobarevných mramorových desek velkého formátu. [[Radomír Kolář]] vytvořil roku 1981 v bývalém kulturním domě sovětské armády v [[Milovice|Milovicích]] kamennou figurální mozaiku ''Přátelství ČSSR a SSSR''.[http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/mozaika-pratelstvi-cssr-sssr/ foto] Největší mozaika v Evropě, o ploše 450 metrů čtverečních, z roku 1985, se nachází vedle vchodu do magistrátu Ústí nad Labem z Mírového náměstí (budova někdejšího krajského národního výboru). Autorem je [[Miroslav Houra]] (1933-2006). Symbolicky, lapidárními zkratkami figur v duchu civilismu, znázorňuje vývoj severních Čech. [39] => [40] => Výrobou materiálu pro štípanou skleněnou mozaiku se zabývala škrdlovická sklárna ÚUŘ, Jablonecká sklárna v Lučanech a tavírna mozaikového skla v mozaikářské dílně ÚUŘ. Výrobou polotovarů mačkané mozaiky se věnoval malosériově národní podnik Železnobrodské sklo - existoval zde Kopalův mačkací stroj (ruční výroba). Rotačně mačkaná mozaika se začala vyrábět v roce 1965 v provozovně Brusíren kamenů národního podniku Preciosa v Turnově na tzv. Maturově mačkacím stroji (poloautomatická výroba). Litá mozaika se vyráběla od roku 1967 v Jabloneckých sklárnách v Desné. Lisované a vypalované dílky ze sleněné frity (viz také sintrovaná, slinovaná mozaika) se vyráběly v Jablonci nad Nisou. Skleněné mačkárenské tyče jako polotovar dodnes vyrábí Preciosa Ornela v Desné. [41] => [42] => === Současnost === [43] => V současné době se mozaikou zabývá jen málo výtvarníků, neboť se jedná o materiálově náročnou technologii s potřebou navazující hutě na sesazování vhodné probarvené transparentní i opaktní skloviny a dílenské sklářské výroby primárního materiálu. To se vyplatí pouze ve velkých sériích jednotlivých jemných odstínů barev a při dostatku zakázek, většinou pro veřejný prostor. Těchto zakázek je dnes minimální množství, mačkací stroje byly mnohdy vyhozeny jako „nepotřebné“ a nebo dosloužily. K restaurování se používají „staré zásoby“. Vlastní autorské tvorbě štípané skleněné, keramické ale i kamenné mozaiky, jakož i restaurování historických, památkově chráněných mozaik se věnuje například restaurátorka a malířka Magdaléna Kracík Štorkánová. [44] => [45] => == Mozaiková dlažba == [46] => * Mozaikovou dlažbu z drobných kaménků tří barev (černo-červeno-bílou), skládanou do ornamentů, rozvinuli italští kameníci rodiny [[Cosmati]], kteří působili v Římě i v dalších městech severní a střední Itálie od 11. století do 13. století. [47] => * Mozaiková dlažba z drobných kaménků geometrických tvarů a později z režné keramiky byla ve středověku typická pro chrámové podlahy klášterních kostelů [[Cisterciácký řád|řádu cisterciáků]]. [48] => * Mozaikové obklady stěn či dlažba z pestrobarevně glazovaných různě tvarovaných keramických dlaždic se rozšířila v jižní a západní Evropě od pozdní renesance. V 19. století se přenesla také do koupelen a na chodby činžovních domů. [49] => * Mozaiková dlažba z dlaždic většího formátu se od 19. století rozšířila také na chodníky ve městech. Nejčastější jsou čtvercové či obdélné kostky, nebo do sebe zapadající tvarovky, tzv. zámková dlažba. [50] => [51] => == Mikromozaika == [52] => Tato speciální technika byla vyvinutá koncem 18. století ve Florencii s inspirací v antických vzorech. Praktikovala se zejména během 19. století také v Římě, ale k výrobě upomínkových předmětů slouží dosud. Užívají se miniaturní sekaná sklíčka pestrých barev o rozměrech 1-2 milimetry. Skládají se z nich plošky o velikosti od 1 x 1 cm do 10 x 5 cm, medailony šperků (prsteny, brože, náramky, náhrdelníky), destičky s náměty římských památek se aplikují na oltářní kříže, drobná dekorace zdobí náprsní křížky, suvenýry v podobě hudebních nástrojů (zvláště miniatury louten či kytar) nebo víčka krabiček. V literatuře jsou popsány různé technicky a regionálně odlišné druhy.Dana Stehlíková, ''Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví''. Libri Praha, 2003, 408 stran, ISBN 80-85983-90-7, cit. s. 318-319 [53] => [54] => === Galerie === [55] => [56] => Soubor:Pergamonmuseum Inanna 01.jpg|Uruk [[Mezopotámie]], 4. tisíciletí př. n. l. [57] => Soubor:GR-pella-kieselmosaik.jpg|Oblázková mozaika, [[Pella]], Makedonie, 3. stol. př. n. l. [58] => Soubor:Herculaneum Neptune And Amphitrite.jpg|Neptun a Amfitrité [[Herculaneum]], 1. století [59] => Soubor:P1170845 Louvre jugement de Pâris Ma3443 rwk.jpg|Paridův soud [[Antiochie]], 2. století [60] => Soubor:PiazzaArmerina-Mosaik-Bikini.jpg|Sportovkyně ([[Villa Romana del Casale]], 4. století [61] => Soubor:Byzantinischer Mosaizist des 5. Jahrhunderts 002.jpg|Císařský palác ([[Konstantinopol]], 5. stol. [62] => Soubor:Saint Apollenaris.jpg|Sv. Apolinář, [[Ravenna]], 6. stol. [63] => Soubor:Ravenna Basilica of Sant'Apollinare Nuovo mosaic (2).jpg|Mozaiky v chrámu San Apollinare nuovo, Ravenna, 6. stol. [64] => Soubor:TerracinaDuomoInternoPavimentoCosmatesco1.jpg|Dlažba katedrály v [[Terracina|Terracině]], [[Cosmati]], kolem 1150 [65] => Soubor:Christ Pantocrator mosaic from Hagia Sophia 2240 x 3109 pixels 2.5 MB.jpg|Hlava Krista, [[Hagia Sofia]], Istanbul, 1261 [66] => Soubor:British Museum Aztec or Mixtec mask.jpg|Maska Aztéků nebo Mixtéků, 15. století [67] => Soubor:Antwerpen Jugendstil Waterloostraat Herfst, Winter, Zomer en Lente 07.jpg|Alegorie podzimu, Antverpy kolem 1900 [68] => [69] => [70] => == Odkazy == [71] => === Reference === [72] => [73] => === Literatura === [74] => * Alvar Gonzáles Palacios: Mosaici e pietre dure Milano 1981 [75] => === Související články === [76] => * [[Cosmati]] [77] => * [[fotografická mozaika]] [78] => * [[František Tesař (mozaikář)]] [79] => * [[Antonín Klouda (výtvarník)|Antonín Klouda]] [80] => * [[Viktor Foerster]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * {{Wikicitáty|téma=Mozaika}} [85] => * {{Wikislovník|heslo=mozaika}} [86] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Mosaika}} [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Umění}} [90] => [91] => [[Kategorie:Mozaika| ]] [92] => [[Kategorie:Ruční práce]] [93] => [[Kategorie:Dekorativní umění]] [94] => [[Kategorie:Architektonické prvky]] [95] => [[Kategorie:Perské umění]] [96] => [[Kategorie:Byzantské výtvarné umění]] [97] => [[Kategorie:Umělecké techniky]] [98] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [] => )

good wiki

Mozaika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Mozaika

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Cosmati

Herculaneum

Mezopotámie

Omítka

Pella

Ravenna

Sicílie

Sklo

Starověk

Tmel

Service

About us

Technology

Locations