Array ( [0] => 15548455 [id] => 15548455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mozek [uri] => Mozek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Chimp Brain in a jar.jpg|náhled|Mozek šimpanze: u lidoopů došlo k velkému rozvoji [[koncový mozek|koncového mozku]]]] [1] => {{možná hledáte|[[Lidský mozek]]}} [2] => '''Mozek''' ({{vjazyce2|la|''cerebrum''}}, {{vjazyce2|el|''encephalon''}}) je [[orgán]], který slouží jako organizační a řídící centrum [[nervová soustava|nervové soustavy]] [[obratlovci|obratlovců]]. V omezeném měřítku se termín „mozek“ používá i pro ostatní [[strunatci|strunatce]] ([[bezlebeční]], [[pláštěnci]]),{{citace monografie| titul=Fylogeneze a systém strunatců| jméno=Jaromír| příjmení=Hajer| vydavatel=Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie| místo=Ústí nad Labem| rok=2006| url=http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf| datum přístupu=2010-09-24| url archivu=https://web.archive.org/web/20120110172406/http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf| datum archivace=2012-01-10| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://biology.ujep.cz/vyuka/file.php/1/opory/Fylogeneze_a_system_strunatcu.pdf |date=20120110172406 }} [[hlavonožci|hlavonožce]]{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie18def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava| příjmení=Roček|jméno=Zbyněk| vydavatel=Geologický ústav AV ČR}} nebo dokonce některé další [[bezobratlí|bezobratlé]].{{citace monografie| jméno = Armand R. | rok=2005| vydavatel = University of Nebraska - Lincoln| editor = Scott L. Gardner| příjmení= Maggenti | titul = Online Dictionary of [3] => Invertebrate Zoology}}{{citace elektronické monografie| url=http://neuro.biologie.uni-freiburg.de/Atlas/text/brainmap.html| titul=Drosophila brain image map - The Clickable Brain| vydavatel=Universitat Freiburg| datum přístupu=2010-09-24| url archivu=https://web.archive.org/web/20120122045605/http://neuro.biologie.uni-freiburg.de/Atlas/text/brainmap.html| datum archivace=2012-01-22| nedostupné=ano}} Obvykle se však u bezobratlých vyskytuje pouze jistý mozkový [[ganglion]] (zauzlina). Mozek obratlovců vzniká z přední části [[neuroektoderm|neurální ploténky]] a během zárodečného vývoje se postupně objevují různé oddíly, které často plní poměrně odlišné funkce, ale spolupracují a tvoří dohromady hlavní orgán [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. K hlavním částem mozku patří [[prodloužená mícha]], [[mozeček]], [[střední mozek]], [[mezimozek]] a tzv. [[koncový mozek]]. [4] => [5] => Mozek je z buněčného hlediska složen především z [[neuron|nervových]] a [[neuroglie|gliových]] buněk. Místa s nahromaděnými těly neuronů představují tzv. [[šedá hmota|šedou hmotu]], místa bohatá na nervová vlákna jsou známa pod názvem [[bílá hmota]]. Zatímco [[nervové buňky]] jsou schopné aktivní nervové činnosti spojené se vznikem a přenosem [[akční potenciál|nervových impulsů]], nepostradatelné jsou i gliové buňky, které vyživují, chrání a jinak podporují nervovou tkáň. [6] => [7] => Všechny mozky obratlovců jsou vzájemně [[homologie (biologie)|homologické]] a vyvinuly se z mozku předka obratlovců. Přesto vykazují značné odlišnosti – každý obratlovec má na svůj nervový systém jiné požadavky v souvislosti se svým způsobem života. Například u savců se bouřlivě rozvíjí koncový mozek (obě jeho [[mozková hemisféra|hemisféry]] překrývají skoro všechny ostatní části mozku a navíc je zvrásněn), ale rozsáhlý je také mozeček. Mozek představuje pouhá dvě procenta naší tělesné hmotnosti, ale vejde se do něj asi 86 miliard neuronů obklopených 180 tisíci kilometry izolovaných vláken. [8] => [9] => == Evoluční původ == [10] => Je zřejmé, že [[obratlovci]] sdílí s ostatními [[strunatci]] důležitou [[synapomorfie|evoluční novinku]] – [[neuroektoderm|neurální ploténku]], z níž vzniká [[neurální trubice]]. Jen u obratlovců ale z přední části neurální ploténky (díky obrovskému nárůstu nervové hmoty) vzniká mozek. Hlavní regulační geny ovládající vývoj mozku jsou nicméně do jisté míry přítomné už u [[pláštěnci|pláštěnců]] a [[bezlebeční|kopinatců]]: v přední části trubice jsou aktivní geny [[Otx rodina|Otx]], zatímco ve zbytku se angažují známé [[Hox gen]]y. U obratlovců se Otx geny vyskytují v [[přední mozek|předním mozku]] a [[střední mozek|středním mozku]], zatímco Hox geny kontrolují většinu [[zadní mozek|zadního mozku]] (ale i [[mícha|míchu]]). Mezi nimi se navíc nachází [[Pax gen|Pax oblast]], která řídí zejména vývoj [[mozeček|mozečku]].{{citace monografie| příjmení=Zrzavý|jméno=Jan|spoluautoři= David Storch, Stanislav Mihulka|titul = Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života | vydavatel=Paseka|rok= 2004}} [11] => [12] => == Embryonální vývoj == [13] => [[Soubor:EmbryonicBrain.svg|lang=cs|náhled|vlevo|upright=1.1|Schéma embryonální stavby mozku obratlovců]] [14] => Mozek se celý vyvíjí z embryonálního [[neuroektoderm]]u, tedy z tzv. [[neurální trubice|nervové trubice]].{{citace monografie| odkaz na autora=Zbyněk Roček| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}} Důležitým místem pro orientaci ve vývoji mozku je přední konec [[struna hřbetní|struny hřbetní]]. To, co je před tímto koncem, se označuje v raných stádiích vývoje mozku jako [[archencephalon]], zbytek je vlastně nad chordou a označuje se [[deuteroencephalon]]. Mezi oběma částmi mozku je hluboká rýha.Tato rýha je známa jako [[plica encephali ventralis]]. Později se stěhuje jinam, a proto je vhodnější používat k definici obou částí mozku spíše [[chiasma opticum]], tedy místo, kde se kříží [[Zrakový nerv|zrakové nervy]]. Toto chiasma se rovněž nachází na místě, kde končil [[Prvostřevo|archenteron]] a [[Struna hřbetní|chorda]]. Následně z přední části vzniká [[přední mozek|prosencephalon]] (přední mozek), zatímco ze zadní části se vyvíjí [[střední mozek|mesencephalon]] (střední mozek) a [[Zadní mozek|rhombencephalon]] (zadní mozek), který se následně člení na [[prodloužená mícha|myelencephalon]] (prodloužená mícha) a [[metencephalon]] (tedy hlavně [[mozeček]] a u savců i [[Varolův most]]). [15] => [16] => Části mozku, které se rozvíjejí za chordou (tedy deuteroencephalon), se označují jako medulární a představují evolučně nejstarší části mozku vůbec. Byly vyvinuty již u předků obratlovců a do jisté míry se zachovaly u současných [[bezlebeční|bezlebečných]]. Patří k nim [[střední mozek]], [[zadní mozek]] (a jeho součást – [[prodloužená mícha]]). Naopak části, které vznikají na předním konci těla (od konce chordy výše), jsou tzv. premedulární. Vyvinuly se až u obratlovců a zahrnují [[mezimozek]] (diencephalon) a [[koncový mozek]] (telencephalon). Druhá zmíněná část se u mnoha obratlovců rozvíjí a dává vzniknout [[Mozková hemisféra|hemisférám]]. [17] => [18] => == Stavba == [19] => {{viz též|Neurozobrazování}} [20] => [[Soubor:Mozek obratlovců – oblasti.png|náhled|Mozek obratlovců: nahoře je mozek [[Žraloci|žraloka]], dole [[lidský mozek]]. Ač oba vypadají odlišně, sdílí spolu řadu společných struktur [21] => {| [22] => | [23] => {{legenda|blue|Koncový mozek}} [24] => {{legenda|yellow|Mezimozek}} [25] => {{legenda|green|Střední mozek}} [26] => || [27] => {{legenda|red|Mozeček}} [28] => {{legenda|purple|Varolův most}} [29] => {{legenda|lightblue|Prodloužená mícha}} [30] => |} [31] => ]] [32] => === Makroskopická === [33] => Anatomický popis oddílů mozku se v některých rysech shoduje s embryologickým a [[fetus|fetálním]] stádiem, ale v lecčem se odlišuje. U dospělých obratlovců je možné mozek rozdělit na pět částí: [34] => * [[koncový mozek|Telencephalon]] (koncový mozek) – u raných obratlovců zahrnuje zejména [[Čichový bulbus|čichové centrum]] (čichový mozek) a není ještě příliš členěn. Přesto jsou však patrné dvě [[Mozková hemisféra|hemisféry]]. Již u obojživelníků se ale vyskytují uvnitř koncového mozku [[bazální ganglia]] (u savců [[Striatum|corpus striatum]] a další jádra šedé hmoty). Zatímco zbytek šedé hmoty má tendenci se vynořovat na povrch, bazální ganglia naopak klesají dovnitř. U některých plazů a hlavně u savců se na povrchu koncového mozku vytváří tzv. [[Mozková kůra|šedá kůra]] (neokortex). U savců přejímá tato kůra řadu funkcí od jiných částí mozku. [35] => * [[mezimozek|Diencephalon]] (mezimozek) – je tvořen celou řadou funkčních celků. Část mezimozku se během zárodečného vývoje stává zadní částí očí (včetně [[sítnice]]) a dává vzniknout i některým očním centrům. Důležitá mozková jádra obsahuje [[thalamus]] (zejména u vyšších obratlovců), střecha mezimozku je tvořena cévní pletení [[Choroidní plexus|plexus chorioideus]] (která obnovuje [[mozkomíšní mok]]), součástí mezimozku je [[hypothalamus]] a vychlipuje se z něj také [[Šišinka|neuroepifýza]] sloužící jako [[Fotoreceptor|světločivný orgán]] (u některých obratlovců tvoří tzv. „[[Parietální oko|třetí oko]]“). [[Hypothalamus]] obsahuje čichová centra a u vyšších obratlovců také centrum [[termoregulace]]. Výchlipkou mezimozku je i zadní část [[hypofýza|hypofýzy]] ([[neurohypofýza]]). Druhá část hypofýzy ([[adenohypofýza]]) má zcela odlišný původ[[Adenohypofýza]] vzniká během embryonálního vývoje vychlípením [[Ústa a ústní dutina|ústní dutiny]]. Obě části hypofýzy jsou tedy až druhotně spojené struktury. a jedná se o [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí|endokrinní žlázu]]. [36] => * [[střední mozek|Mesencephalon]] (střední mozek) – v zadní části je zesílená stěna, kde se nachází tzv. [[tectum]] s významnými zrakovými a sluchovými centry, které ale vyhodnocují i třeba informace z [[postranní čára|postranní čáry]]. U mnohých obratlovců tectum víceméně řídí veškerou pohybovou aktivitu. U savců tectum zakrňuje a mění se na [[čtverohrbolí]]. Po stranách středního mozku obratlovců se nachází [[tegmentum]], odkud vedou motorické dráhy do [[mícha|míchy]] i vlákna do dalších míst [[centrální nervová soustava|CNS]]. [37] => * [[Metencephalon]] – zahrnuje u většiny obratlovců vydutý útvar zvaný [[mozeček]] (cerebellum), který zodpovídá za udržování [[rovnováha|rovnováhy]]. U některých primitivních obratlovců má nepatrné rozměry, zatímco u ostatních je to výrazný váček vystupující ze zadního mozku. V tom případě tvoří hemisférovité uspořádání na první pohled podobné koncovému mozku. Kolem vlastního těla mozečku (corpus cerebelli) jsou ještě vyvinuty evolučně prastaré struktury, tzv. [[flocculus|ouška]] (floculli). Mimo mozeček u savců vzniká ještě tzv. [[Varolův most]], místo křížení vláken spojujících mozeček s ostatními částmi mozku. [38] => * [[prodloužená mícha|Myelencephalon]] (prodloužená mícha) – funkčně se řadí k mozku, ale morfologicky tvoří spíše přechodnou část mezi mozkem a míchou. Jedná se o evolučně nejstarší oddíl mozku. Přesto sem přichází řada drah ze zadního a středního mozku. [39] => „[[Mozkový kmen]]“ je společné označení pro [[střední mozek]] a [[prodloužená mícha|prodlouženou míchu]], resp. u savců [[Varolův most]]. Jsou zde uložena centra základních nepodmíněných reflexů. [40] => [41] => Uvnitř mozku se vyskytuje řada dutin, tzv. [[mozková komora|mozkových komor]]. Jedná se o připomínku evolučního původu mozku – komory totiž nejsou nic jiného než zbytnělé pozůstatky neurální trubice. U většiny obratlovců se vyvíjí jedna mozková komora v každé z hemisfér koncového mozku. Jsou propojeny s třetí mozkovou komorou, která vzniká v mezimozku. Čtvrtá mozková komora se vyvíjí v prodloužené míše a je s třetí komorou propojena tzv. [[Sylviův kanálek|Sylviovým kanálkem]] a opačnou stranou vyúsťuje do [[míšní kanálek|míšního kanálku]]. Na některých místech na stěně mozkových komor vzniká tzv. [[mozkomíšní mok]], jenž nadnáší mozek a chrání ho před poškozením. Mok obíhá všemi mozkovými komorami i prostorem pod mozkovou blanou a nakonec ústí do krevních cév. [42] => [43] => Záhyby se tvoří při růstu a to převážně jen u jistých druhů (primáti, delfíni atp.).{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Physics of brain folding recreated in the lab [45] => | periodikum = physicsworld.com [46] => | datum_vydání = 2016-02-05 [47] => | url = https://physicsworld.com/a/physics-of-brain-folding-recreated-in-the-lab/ [48] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [49] => | jazyk = anglicky [50] => }} [51] => [52] => === Mikroskopická === [53] => [[Soubor:Neuro-anatomy 01.png|náhled|Nervová tkáň v mozku: 1) [[Ependymální buňka|ependym]], 2) [[neuron]], 3) [[axon]], 4) [[Schwannova buňka]], 5) [[astrocyt]], 6) [[myelin]]ový obal, 7) [[mikroglie]], 8) krevní [[vlásečnice]]]] [54] => [55] => Podobně jako v míše, i v mozku anatomicky existují dva druhy mozkové tkáně. V povrchových strukturách tzv. šedá hmota tvořená těly neuronů vytváří [[mozková kůra|kůru]] a navíc také různá jádra šedé hmoty uvnitř. Bílá hmota je oproti tomu tvořena nervovými vlákny, které se sdružují v různé nervové dráhy.{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| autor=[[Richard Jelínek]], et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}} [56] => [[Soubor:GolgiStainedPyramidalCell.jpg|náhled|vlevo|Lidský [[pyramidální neuron]] v mozkové kůře]] [57] => Na mikroskopické úrovni je možné rozlišit dva základní [[buněčný typ|typy buněk]], které se spolupodílí na stavbě mozku. Jsou to [[neuron]]y (nervové buňky) a [[neuroglie|gliové buňky]]. Druhé jmenované mají podpůrnou funkci, ale běžně se udává, že mnohonásobně převyšují počet neuronů (např. u člověka údajně 10–50×{{citace monografie| url = http://books.google.cz/books?id=Fnj1sDax5EsC&printsec=frontcover&source=gbs_atb#v=onepage&q&f=false| titul = Glial neurobiology: a textbook| jméno=Alexei | příjmení=Verkhratsky | jméno2=Arthur |příjmení2= Butt| vydavatel= John Wiley and Sons | rok= 2007 | Počet stran= 215}}{{#tag:ref|Ačkoliv jedna studie z r. 2009 tvrdí, že počet nervových a gliových buněk v lidském mozku je přibližně stejný, tedy asi 1:1.{{Citace periodika [58] => | doi = 10.1002/cne.21974 [59] => | issn = 1096-9861 [60] => | ročník= 513 [61] => | číslo= 5 [62] => | strany= 532–541 [63] => | příjmení= Azevedo [64] => | jméno = Frederico A C [65] => | spoluautoři= Ludmila R B Carvalho, Lea T Grinberg, José Marcelo Farfel, Renata E L Ferretti, Renata E P Leite, Wilson Jacob Filho, Roberto Lent, Suzana Herculano-Houzel [66] => | titul = Equal numbers of neuronal and nonneuronal cells make the human brain an isometrically scaled-up primate brain [67] => | periodikum = The Journal of Comparative Neurology [68] => | datum = 2009-04-10 [69] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19226510 [70] => }}|group="Pozn"|name="glie"}}). Platí, že větší zastoupení gliových buněk je u živočichů s velkým tělem.{{Citace periodika [71] => | doi = 10.1038/457675a [72] => | issn = 1476-4687 [73] => | ročník= 457 [74] => | číslo = 7230 [75] => | strany= 675–677 [76] => | příjmení = Allen [77] => | jméno = Nicola J [78] => | spoluautoři= Ben A Barres [79] => | titul = Neuroscience: Glia - more than just brain glue [80] => | periodikum = Nature [81] => | datum = 2009-02-05 [82] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19194443 [83] => }} Mozek obratlovců obsahuje hned několik typů gliových buněk. Různé gliové buňky plní odlišné funkce a řadí se k nim např. [[oligodendrocyt]]y, [[astrocyt]]y, [[mikroglie]], [[ependymální buňka|ependymální buňky]], případně další typy buněk. Nervové buňky je mnohem těžší klasifikovat. Některé neurony mají svá těla v mozku, zatímco [[axon]]y vysílají eferentně (odstředivě) do [[Periferní nervová soustava|periferie]]). Jiné neurony (a těch je převážná většina) jsou celé v mozku. Některé z nich mají velmi krátké a brzy se větvící axony (tzv. [[Golgi II]] neurony), jiné mají axon dlouhý ([[Golgi I]] typ neuronů).{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}} Dospělý mozek je do jisté míry schopen [[regenerace|obnovovat tkáň]] z populace [[kmenová buňka|kmenových buněk]].{{citace monografie | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}} [84] => [85] => Důležitou složkou mozku jsou i [[cévy]] a [[vlásečnice]]. Stěna vlásečnic je u [[paryby|paryb]] tvořena výběžky gliových buněk. U jiných obratlovců, např. u savců, tvoří stěnu vlásečnic [[endotelová buňka|endotelové buňky]], tedy podobně jako v jiných částech těla. Gliové buňky se díky tomu mohly specializovat na odlišné funkce, nicméně část zůstává v kontaktu se stěnami vlásečnic doposud. Endotelové buňky v mozku vykazují výrazné odlišnosti od endotelových buněk v jiných částech těla. Vytváří velké množství [[těsný spoj|těsných spojů]] (díky nimž jsou téměř nepropustné) a všechny látky jsou přes stěnu cév vyměňovány regulovaně, pomocí specifických [[Transportér (cytologie)|transportérů]]. Díky této unikátní struktuře se mezi vnitřním prostředím mozku a okolními tkáněmi udržuje tzv. [[hematoencefalická bariéra]].{{Citace periodika [86] => | příjmení = Abbott [87] => | jméno = N. J. [88] => | titul = Dynamics of CNS barriers: evolution, differentiation, and modulation [89] => | periodikum = Cell Mol Neurobiol. [90] => | rok = 2005 [91] => | číslo = 1 [92] => | ročník = 25 [93] => | strany = 5–23 [94] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15962506 [95] => | issn = 0272-4340 [96] => }} [97] => [98] => == Srovnávací anatomie == [99] => [[Soubor:Vertebrate-brain-cartoon cs.png|náhled|upright=1.5|Schéma mozku obratlovců s vyznačenými důležitými centry]] [100] => Všechny mozky obratlovců jsou si vzájemně [[Homologie (biologie)|homologické]] a vyvinuly se z mozku předka obratlovců. Přesto vykazují značné odlišnosti – každý obratlovec má na svůj nervový systém jiné požadavky v souvislosti se svým způsobem života. [101] => [102] => === Mozek kruhoústých === [103] => [[Kruhoústí]], tedy [[mihule]] a [[sliznatky]], mají jednoduchý drobný mozek, na němž jsou však již patrné všechny hlavní anatomické rysy. [[Koncový mozek]] je poměrně dobře vyvinut a má dokonce již i [[Mozková hemisféra|hemisféry]]. Vyrůstá z něho především [[Čichový bulbus|čichový kyj]] (bulbus olfactorius). Pouze u mihulí je vyvinut [[Šišinka|pineální]] (epifýza) a [[Parietální oko|parapineální orgán]]. Oba orgány [[fotoreceptor|monitorují světlo]]. Ve středním mozku je poměrně dobře vyvinuté [[tectum]], ústředí smyslů.{{citace monografie| titul=Vertebrate Biology| jméno=Donald W., et al| příjmení=Linzey | vydavatel=The McGraw−Hill Companies| rok= 2003}} [[Mozeček]] není příliš výrazný a možná úplně chybí.{{Citace periodika [104] => | doi = 10.1093/icb/42.4.743 [105] => | ročník = 42 [106] => | číslo = 4 [107] => | strany = 743–756 [108] => | příjmení = Northcutt [109] => | jméno = R. Glenn [110] => | titul = Understanding Vertebrate Brain Evolution [111] => | periodikum = Integrative and Comparative Biology [112] => | rok = 2002 [113] => | url = http://icb.oxfordjournals.org/content/42/4/743.full [114] => }} [115] => [116] => === Mozek paryb a ryb === [117] => [[Soubor:Shark brain.png|náhled|Mozek [[ostrounovití|ostrounovitého]] [[žraloci|žraloka]] (Squalidae)]] [118] => U těchto vodních [[čelistnatci|čelistnatců]] se rovněž [[koncový mozek]] skládá především z čichového centra, zatímco hemisféry jsou nepatrné. U většiny ryb je přítomna epifýza (fotoreceptor), u některých i pozůstatek [[parietální oko|parietálního oka]] (parapineálního orgánu). Dochází k velkému rozvoji mozečku, který kontroluje držení těla a rovnováhu. Mnohdy mozeček překrývá střední mozek a prodlouženou míchu. Ve středním mozku je u [[žraloci|žraloků]] nápadné zrakové centrum, [[tectum opticum]]. Mozek obaluje pouze jedna vnější tenká [[mozková plena|plena]] (tzv. [[ectomeninx]]). [119] => [120] => === Mozek obojživelníků a plazů === [121] => Z koncového mozku [[obojživelníci|obojživelníků]] jsou opět nejnápadnější čichové laloky, ačkoliv jsou vyvinuty i hemisféry. Šedá hmota je z valné většiny uvnitř hemisfér. Pineální a parapineální orgány mohou být přítomny, ačkoliv obvykle dochází k jejich redukci. Na [[střední mozek|středním mozku]] se objevují [[tectum opticum|zrakové laloky]]. [[Mozeček]] je malý v souvislosti s menší pohybovou aktivitou obojživelníků. Ještě menší je u těch obojživelníků, kteří postrádají [[postranní čára|postranní čáru]]. Mozek je již obalen dvěma [[mozková plena|mozkovými plenami]] (tvrdá [[Tvrdá plena mozková|dura mater]] a jemnější [[leptomeninx]]), což asi souvisí s osídlování souše. [122] => [123] => U [[plazi|plazů]] dochází k obrovskému rozvoji mozkových hemisfér a [[mozeček|mozečku]]. Hemisféry dosahují takových rozměrů, že se vydouvají všemi směry a překrývají jiné části mozku (jako je [[mezimozek]]). V náznacích se někdy objevuje [[Mozková kůra|neokortex]], šedá kůra mozková. Velmi nápadně se vyvíjí [[hypothalamus]] a [[thalamus]], oba koordinují především [[metabolismus]]. Pokud je tělo vychladlé, hypothalamus dává podnět tělu, aby se vyhřívalo na slunci. Na střední mozku vznikají [[torus semicircularis|sluchové laloky]]. Co se týče mezimozku, u některých ještěrů se vyvíjí [[parietální oko]], zatímco epifýza již slouží hlavně jako [[soustava žláz s vnitřní sekrecí|endokrinní orgán]]. [[Mozeček]] je poměrně velký, a to zejména u [[krokodýli|krokodýlů]] a [[želvy|želv]]. [124] => [125] => Rozšíření páteřního kanálu v křížové oblasti, zjištěné u některých [[Dinosauři|druhohorních dinosaurů]] –⁠ [[Sauropodi|sauropodů]] a [[Stegosauridae|stegosauridů]] přivedlo badatele na konci 19. a v první polovině 20. století k mylné domněnce, že tito dinosauři byli vybaveni druhým nervovým centrem právě v této oblasti těla. Sekundární „mozek“ měl pomáhat s ovládáním ocasu a zadních končetin a posilovat zde funkci vzdáleného mozku v lebce. Ve skutečnosti však dinosauři žádný druhý mozek neměli, jedná se patrně jen o rozšíření páteřního kanálu pro umístění [[glykogen]]ového tělesa –⁠ zásobárny polysacharidu glykogenu, známou například u dnešních ptáků.{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = SOCHA [127] => | jméno = Vladimír [128] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [129] => | titul = Dinosauři neměli dva mozky [130] => | periodikum = OSEL.cz [131] => | rok vydání = 2021 [132] => | měsíc vydání = května [133] => | den vydání = 13 [134] => | url = https://www.osel.cz/11743-dinosauri-nemeli-dva-mozky.html [135] => }} {{cs}} [136] => [137] => === Mozek ptáků === [138] => U [[ptáci|ptáků]] (i u příbuzných [[krokodýli|krokodýlů]]) dochází k rozvoji hemisfér [[koncový mozek|koncového mozku]], které obsahují sluchová a zraková centra. Čichové centrum je sice přítomné, ale velmi redukované (ptáci mají obvykle špatný čich). Velké zrakové centrum je v [[tectum|tectu]]. Naopak [[mozeček]] dosahuje velkých rozměrů v souvislosti s koordinací letu – u nelétavých ptáků je tedy mnohem menší. Mozek je kryt obvykle dvěma [[mozková plena|plenami]], někdy se ale leptomeninx mění na dvě samostatné pleny. [139] => [140] => === Mozek savců === [141] => [[Soubor:Cerveaux hommes rhinocéros et dauphin.JPG|náhled|vlevo|upright=1.2|Zleva doprava: lidský mozek, mozek [[Nosorožcovití|nosorožce]] a mozek [[Delfínovití|delfína]]]] [142] => {{Viz též|Lidský mozek}} [143] => Poměr velikosti mozku k velikosti těla je u savců zpravidla největší, což znamená, že u těchto obratlovců hraje mozek zásadní roli. Existuje několik hypotéz, které se toto snaží vysvětlit, žádná není jasně preferovaná.{{citace elektronické monografie| url=http://www.care2.com/greenliving/big-brain-linked-to-mothers-care.html#| titul=Brain Size Linked to Maternal Care| rok=2010| jméno=Jake| příjmení=Richardson| datum přístupu=2010-09-24| url archivu=https://web.archive.org/web/20100914235617/http://www.care2.com/greenliving/big-brain-linked-to-mothers-care.html| datum archivace=2010-09-14| nedostupné=ano}} Mimo to dochází i k rozvoji nových struktur, které u ostatních obratlovců nejsou známy. Už jen ochranné [[mozková plena|mozkové pleny]] prochází změnou – mimo tvrdou mozkovou plenu ([[Tvrdá plena mozková|dura mater]]) vznikají dvě další: vnější [[pavučnice]] (arachnoidea) a vnitřní [[omozečnice]] (pia mater). [144] => [145] => [[Prodloužená mícha]] umožňuje komunikaci mezi míchou a mozkem, ale také obsahuje důležitá [[oběhová soustava|kardiovaskulární]] a [[dýchací soustava|dýchací]] centra. Na prodlouženou míchu navazuje [[Varolův most]], evoluční novinka savců, který pomáhá s řízením dýchání a dále umožňuje převod nervových signálů do vyšších částí mozku. Převodní funkci má také [[thalamus]] (a nikoliv [[tectum]] jako u některých jiných obratlovců), zároveň se podílí na vnímání [[bolest]]i a libosti. [[Hypothalamus]] řídí vegetativní funkce těla (vodní a iontová rovnováha, teplota, sexuální chování) a pracuje i jako endokrinní žláza. Vylučování hormonů zajišťuje i [[hypofýza]] a epifýza. [[Koncový mozek]] zezadu zcela zakrývá [[střední mozek]] a [[mezimozek]] a doznává velkých změn. V koncovém mozku se nachází mnohá smyslová centra, ústředí vědomých [[Lokomoce živočichů|pohybů]], [[emoce|emocí]], [[myšlení]] i [[paměť|paměti]]. Většina z nich sídlí ve velkém mozku tvořeném tzv. neokortexem, tedy [[mozková kůra|mozkovou kůrou]], která pokrývá koncový mozek a způsobuje výrazné zvětšování hemisfér. Naopak [[bazální ganglia]] se zanořují dovnitř hemisfér a vytváří zde tzv. [[Striatum|corpus striatum]]. Komunikaci mezi polokoulemi zajišťuje [[kalózní těleso]]. [[Hipokampus]] (uvnitř koncového mozku) analyzuje prostorovou informaci a vytváří dlouhodobou paměť. Druhou největší částí savčího mozku (po koncovém mozku) je zřejmě [[mozeček]], který reguluje koordinaci. [146] => [147] => Tvorba neuronů (neurogeneze) je u [[Mládě#Altriciální mláďata|altriciálních mláďat]] částečně posunuta do období po narození (např. u čichových bulbů). [148] => [149] => == Velikost mozku == [150] => I z laického hlediska je poměrně patrné, že mozek různých obratlovců má velice rozmanitou velikost. Je také poměrně pochopitelné, že velký mozek mají živočichové s velkým tělem, jelikož i mozek musí zachovávat určité měřítko. Pomocí tzv. [[alometrie|alometrických]] studií však lze vztáhnout objem mozku na velikost těla, což umožňuje zjistit, zda má daný jedinec větší mozek, než by se dalo čekat s ohledem na rozměry těla. Výsledky takových studií ukazují, že v rámci jednotlivých tříd obratlovců můžeme najít jak druhy s velkým mozkem, tak druhy s mozkem relativně malým. Například mnohé [[paryby]] (Chondrichthyes) mohou mít mozek „relativně větší“, než třeba [[obojživelníci]] (Amphibia) a [[paprskoploutví|paprskoploutvé]] [[ryby]] (Actinopterygii), a srovnatelně velké, jako mozek [[savci|savců]] (Mammalia) či [[ptáci|ptáků]] (Aves). To samé platí i pro některé paprskoploutvé ryby, jejichž mozek rovněž může být (z hlediska velikosti) zcela srovnatelný s mozkem ostatních tříd obratlovců. V rámci savců mají mírně nadprůměrně velký mozek [[primáti]] (Primates), ale ne tolik, jak bychom si mohli myslet. Mnozí [[Hominidé|lidoopi]], jako je [[šimpanz]] nebo [[gorila]], které považujeme za velice inteligentní, mají mozek v rámci savců spíše průměrně velký. Na špici žebříčku savců jsou [[člověk moudrý|lidé]], [[sviňuchovití|sviňuchy]], [[slon]]i a [[velryba|velryby]]. Z ptáků se mohou savcům vyrovnat například [[papoušci]], naopak [[holub]] má mozek jen velmi průměrný i přes jeho poměrně složité vzorce chování. [151] => [152] => Srovnávání velikostí mozků má však několik úskalí. Předně závisí výsledek porovnávání do značné míry na hmotnosti zvířete. Jenže například ptáci mají velmi lehké tělo, takže se jejich mozek může v alometrických analýzách zdát velmi rozvinutý. Naopak vodní živočichové si s hmotností nemusí dělat takovou hlavu, protože je voda nadnáší. Navíc mozek není jednotlivý orgán a každá jeho část se v evoluci vyvíjela do značné míry samostatně: třeba zrakové centrum středního mozku ptáků je tak vyvinuté, že se s ním žádný jiný obratlovec nemůže srovnávat. [153] => [154] => To, že má obratlovec velký mozek, ještě ale neznamená, že má vysokou [[inteligence|inteligenci]]. Spíše než o absolutní velikost mozku jde o relativní velikost mozku k velikosti těla.{{Citace elektronického periodika [155] => | titul = Study shows animals with larger brains are best problem solvers [156] => | periodikum = phys.org [157] => | datum_vydání = 2016-01-15 [158] => | url = https://phys.org/news/2016-01-animals-larger-brains-problem-solvers.html [159] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [160] => | jazyk = anglicky [161] => }} Například ptáci rodu [[corvus]] s malým mozkem dokáží být inteligentní jako šimpanz.{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Despite their small brains—ravens are just as clever as chimps [163] => | periodikum = phys.org [164] => | datum_vydání = 2016-04-26 [165] => | url = https://phys.org/news/2016-04-small-brainsravens-clever-chimps.html [166] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [167] => | jazyk = anglicky [168] => }} Určitý vztah tu tedy je a obratlovec s větším mozkem bude mít tendenci mít vyšší inteligenci než srovnatelně velký obratlovec, nicméně nedá se to zobecňovat. Stejně tak u lidí nebyl nalezen vztah mezi velikostí mozku a inteligencí. Velikost mozku člověka se postupně zvětšuje.https://phys.org/news/2022-08-human-brain-years.html - No, the human brain did not shrink 3,000 years ago: research [169] => [170] => == Funkce == [171] => [[Soubor:Brain 2.jpg|náhled|Většina prvků lidského komplexního chování se nachází v mozkové kůře. Ta byla vědci rozdělena na mnoho oddílů podle primární funkce, kterou vykonávají]] [172] => Mozek je z funkčního hlediska velmi komplikovaný orgán. Základem dnešní moderní neurobiologie je představa, že se dá mozek rozdělit na poměrně velké množství struktur, z nichž každá má poněkud odlišnou funkci. Dohromady však různé části mozku jistým způsobem ovládají téměř veškeré dění v těle. Nachází se v něm například centra tak základních funkcí, jako je [[trávení]], [[dýchání]] a [[Puls (tep)|srdeční tep]] (vše v prodloužené míše). V hypothalamu se zase nachází ústředí [[autonomní nervová soustava|autonomní nervové]] a také [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí|hormonální]] soustavy. Významným producentem hormonů je zejména hypofýza, který reguluje i např. [[růst]] těla nebo vývoj [[pohlavní znaky|pohlavních znaků]]. Mozek má dále stěžejní roli v ovládání pohybu. Mozeček např. reguluje razanci pohybu a umožňuje učení některých pohybových reflexů, ve středním mozku je centrum určitých očních pohybů, některé pohyby vyžadují i činnost bazálních ganglií, nicméně většina volních pohybů je řízena mozkovou kůrou.{{citace monografie| titul = Principles of Neural Science| rok = 1985| url = https://archive.org/details/principlesofneur00kand_0| příjmení=Kandel| jméno=Eric R.| spoluautoři = James H Schwartz, Thomas M. Jessell| vydání=4}} Smysly jsou vyhodnocovány na různých místech, záleží to zejména na studovaném druhu (např. savci mají většinu smyslových ústředí v mozkové kůře). [173] => [174] => Téměř veškerá [[Kognitivní věda|kognitivní]] činnost těla (tzn. činnost ovlivněná vůlí) totiž bývá soustředěna do mozkové kůry, šedé hmoty na povrchu koncového mozku. [[Mysl]] je jednou z posledních záhad moderní neurobiologie a vědci intenzívně pracují na objasnění toho, jak miliony nervových buněk spoluvytváří všechny prvky chování. I zde se však zdá, že jednotlivé funkce těla je možné vystopovat do určitých specifických částí mozkové kůry. Rozdíly se projevují již na úrovni [[mozková hemisféra|hemisfér]] –⁠ levá a pravá hemisféra člověka (ale i potkana{{citace periodika| titul = Lateralization of function in the rat brain| příjmení= Glick| jméno=Stanley D. | jméno2=David Alan|příjmení2= Ross| ročník=4 | strany=196–199|rok= 1981 | periodikum=Trends in Neurosciences}} či kuřete{{citace periodika| titul = Advantages of having a lateralized brain|jméno= [175] => Lesley J |příjmení=Rogers|jméno2= Paolo |příjmení2=Zucca|jméno3= Giorgio|příjmení3= Vallortigara| periodikum = Proc Biol Sci. | datum=2004-12-07 | ročník=271(Suppl 6)| strany=420–422}}) vykonávají poněkud odlišné funkce. Je přitom zajímavé, že smyslové a motorické (pohybové) informace z levé strany těla přichází do pravé hemisféry a naopak. Lidská mozková kůra je zřejmě nejsložitější ze všech obratlovců a obsahuje zraková, sluchová, somatosenzorická a další smyslová centra, stejně jako centra pohybu. V tzv. [[limbický systém|limbickém systému]] se nachází centra [[emoce|emocí]] a [[paměť|paměti]], v jiných částech lidské mozkové kůry sídlí schopnost [[řeč]]i. [176] => [177] => Podobně jako jinde v [[nervová soustava|nervové soustavě]], základní funkční jednotkou mozku je [[neuron]] čili nervová buňka. Na [[dendrit]]ech či přímo na těle neuronu dochází k příjmu signálů z okolních nervových buněk, zpracovávají je a následně generují [[nervový impuls]], který putuje tzv. [[axon]]em k dalším nervovým buňkám. Lidská nervová buňka v mozku má několik stovek až 200 000 nervových spojení s dalšími buňkami. Přenos signálů z buňky na buňku probíhá přes tzv. [[synapse|synaptická spojení]].{{Citace monografie [178] => |příjmení = Guyton [179] => |jméno = Arthur C [180] => |příjmení2 = Hall [181] => |jméno2 = John E [182] => |titul = Textbook of Medical Physiology [183] => |url = https://archive.org/details/textbookmedicalp00acgu [184] => |vydání = 11 [185] => |vydavatel = Elsevier [186] => |rok = 2006 [187] => |edice = 11 [188] => |isbn = 978-0-7216-0240-0 [189] => |strany = [https://archive.org/details/textbookmedicalp00acgu/page/n816 782]–784 [190] => }} V mozku se vyskytují [[elektrická synapse|elektrické synapse]], kde elektrický impuls protéká skrz [[mezerový spoj|mezerové spoje]] mezi neurony,{{Citace periodika [191] => | příjmení = Connors [192] => | jméno = BW [193] => | titul = Electrical synapses in the mammalian brain [194] => | ročník = 27 [195] => | datum = 2004 [196] => | strany = 393–418 [197] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15217338 [198] => | doi = 10.1146/annurev.neuro.26.041002.131128 [199] => | příjmení2 = Long [200] => | jméno2 = MA [201] => | periodikum = Annual Reviews [202] => }} a [[chemická synapse|chemické synapse]], na nichž spolu buňky komunikují pomocí [[neurotransmiter]]ů, tedy malých chemických látek vylučovaných do prostoru mezi nervové buňky. [203] => [204] => == Odkazy == [205] => === Poznámky === [206] => [207] => [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * {{citace monografie| odkaz na autora=Zbyněk Roček| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}} [213] => * {{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}} [214] => [215] => === Externí odkazy === [216] => * {{Commonscat|Brain}} [217] => * {{Wikicitáty|téma=Mozek}} [218] => * {{NK ČR|ph123008|věc=ano|mozek}} [219] => * {{Wikislovník|heslo=mozek}} [220] => [221] => {{Mozek}} [222] => {{Nervová soustava}} [223] => {{Dobrý článek}} [224] => {{Autoritní data}} [225] => [226] => [[Kategorie:Mozek| ]] [227] => [[Kategorie:Centrální nervová soustava]] [228] => [[Kategorie:Orgány]] [] => )
good wiki

Mozek

koncového mozku Mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců. V omezeném měřítku se termín „mozek“ používá i pro ostatní strunatce (bezlebeční, pláštěnci), hlavonožce nebo dokonce některé další bezobratlé.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'střední mozek','mozeček','koncový mozek','prodloužená mícha','mezimozek','Varolův most','tectum','mozková plena','bezlebeční','Mozková hemisféra','neuron','Mozeček'

Bezlebeční

Bezlebeční je movement, který prosazuje veganskou a vegetariánskou stravu na území České republiky.

Mezimozek

Mozeček

Neuron

Tectum